Odlesňování a znehodnocování lesů kvůli výrobkům, které se dovážejí do Evropy, situace na komoditních trzích nebo otázka rybolovných práv byla témata včerejšího zasedání ministrů zemědělství zemí EU na Radě pro zemědělství a rybolov. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že situace v sektoru prasat v České republice je i nadále kritická. Upozornil také na problémy s odbytem českých jablek.

Jedním z hlavních témat na zasedání Rady bylo odlesňování a znehodnocování lesů při produkci zemědělských výrobků a dřeva. Připravovaná pravidla obchodu se třetími zeměmi by měla zajistit, že EU nebude obchodovat se zbožím, při jehož výrobě dochází ke kácení a degradaci lesů a pralesů.

„Chceme mít v Evropské unii přehled o tom, jaké výrobky se sem dováží a jak byly vyrobeny. Jde o to, aby kvůli produkci některých komodit, jako je například sója, hovězí maso, dřevo či palmový olej, nedocházelo ke kácení pralesů a dalšímu znehodnocování lesů. Jednoznačně s tímto souhlasím. Ochrana cenných ekosystémů a šetrné hospodaření v nich je pro mě prioritou,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Nařízení, o kterém nyní diskutují členské státy EU, se nedotkne pouze výrobců, ale také obchodníků a vývozců. Pro Českou republiku je důležité nastavit parametry tak, aby nároky na výrobce a obchodníky nebyly zbytečně byrokraticky náročné a také aby nová pravidla nevedla k neúměrnému navýšení nároků na kontrolní orgány.

Česká strana proto navrhuje zjednodušit systém a odložit účinnost alespoň pro malé a střední podniky. Vedle dřeva se nařízení týká i palmového oleje, sóji, skotu a hovězího masa, kávy, kakaa a výrobků z nich, jako jsou kůže, čokoláda a nábytek.

V rámci debaty o situaci na komoditních trzích ministr Nekula znovu upozornil na kritickou situaci v sektoru prasat v České republice.

„Situace v chovech prasat se u nás nezlepšila, spíše naopak. Chovatelé produkují značně pod výrobními náklady a cenová situace je pro ně opravdu neúnosná. Opakovaně proto žádám o zavedení mimořádné finanční podpory na evropské úrovni do nejpostiženějších regionů, která je nezbytná pro udržení tohoto sektoru,“ uvedl ministr Z. Nekula.

Evropská komise v této souvislosti uvedla možnost využít finanční prostředky z Programu rozvoje venkova, státní podpory nebo de minimis. Ministr Z. Nekula dále upozornil na přetlak polských jablek na evropském trhu způsobený embargem na dovoz do Běloruska. To dopadá i na české pěstitele, kteří zaznamenávají menší odbyt, a nepříznivě ovlivňuje ceny nejen na českém trhu, ale i společném evropském trhu.

V rámci neformálního oběda ministr Z. Nekula diskutoval se svými evropskými kolegy o využití vědy a výzkumu v oblasti rybolovu. Česká republika se jako vnitrozemský stát aktivně věnuje především otázkám sladkovodního rybolovu a akvakultury. V tomto sektoru má ČR velmi kvalitní vědeckou a akademickou základnu. Při nadcházejícím předsednictví v Radě EU bude proto Česká republika usilovat o nastavení vhodných podmínek pro udržitelný a odolný rozvoj akvakultury.

Dalšími tématy jednání ministrů zemědělství bylo například posílení soudržnosti zemědělské a obchodní politiky EU s cílem podpořit udržitelné potravinové systémy, podpora postavení zemědělců ve výrobním řetězci, fytosanitární opatření při dovozu do Unie, propagační politika zemědělských produktů nebo předpisy týkající se obchodování se psy.

V rámci zasedání se ministr Z. Nekula setkal s německým ministrem výživy a zemědělství Cemem Özdemirem, s francouzskou ministryní pro námořní záležitosti Annick Girardinovou, s rakouskou ministryní zemědělství Elisabeth Köstingerovou, s belgickým ministrem zemědělství Davidem Clarinvalem a s komisařem pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginiusem Sinkevičiusem.

Česko mělo v roce 2020 ze všech 27 členských zemí EU největší podíl zaměstnanců pracujících v průmyslu. Ti se na celkové zaměstnanosti podíleli z 35,9 %, zatímco průměr sedmadvacítky dosahoval 22,5 %.  Míra nezaměstnanosti byla v Česku pátým rokem v řadě v rámci EU nejnižší, v roce 2020 činila 2,6 %.

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, tj. osob nezaměstnaných 12 měsíců a více, byla v roce 2020 v Česku a Polsku s hodnotou 0,6 % nejnižší mezi všemi zeměmi EU. Na opačné straně se nacházelo s 10,5 % Řecko.

Hodnotou 70,1 % se Česko zařadilo v roce 2020 na první místo mezi státy EU s podílem osob se středoškolským vzděláním ukončeným závěrečnou nebo maturitní zkouškou či s nástavbovým vzděláním, jako jsou pomaturitní rekvalifikační kurzy. Unijní průměr činil 45,5 %.

V roce 2020 se v Česku hodnota HDP snížila o 5,8 %, což odpovídalo průměru EU, v níž HDP poklesl o 5,9 %. Nejvyšší pokles zaznamenalo Španělsko (o 10,8 %). Jedinou zemí EU, v níž se v roce 2020 hodnota HDP zvýšila, bylo Irsko (o 5,9 %).

Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2020 činily 2 % HDP, což řadilo Česko na 10. místo mezi 27 zeměmi EU. Celounijní průměr činil 2,3 %. Mezi země s nejvyšším podílem těchto výdajů patřily Belgie a Švédsko (3,5 % HDP), naopak Rumunsko vydalo v roce 2020 na výzkum a vývoj 0,5 % HDP.

Česká společnost stárne. Medián věku u nás v roce 2020 dosáhl 43 let, zatímco v roce 1995 to bylo ještě 36,2 roku. V rámci EU měla nejstarší obyvatelstvo Itálie, kde činil v roce 2020 věkový medián obyvatelstva 47,2 roku.

Přečtěte si informační list „Prevence muskuloskeletálních poruch při práci na dálku“ a podívejte se na naše tipy pro osoby pracující na dálku a vedoucí pracovníky.

Více informací o muskuloskeletálních poruchách a práci na dálku.

Do dozorčí rady ČEZ zvolili 24. ledna zaměstnanci Milana Wagnera, který je předsedou odborové organizace základní organizace KOVO profesních zaměstnanců Teplárny Ústí nad Labem. Ta působí u pobočky ČEZ Teplárna Trmice a je součástí Skupiny ČEZ.

Volba členů dozorčí rady ČEZ probíhá v souladu se stanovami ČEZ s tím, že dvě třetiny členů dozorčí rady volí a odvolává valná hromada, jednu třetinu členů dozorčí rady ČEZ volí a odvolávají zaměstnanci společnosti. Členem dozorčí rady voleným zaměstnanci může být pouze zaměstnanec, který je u společnosti v pracovním poměru. Způsob volby a odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti a jejich náhradních členů určuje Volební řád ČEZ, a. s., který také může stanovit, že se volby uskutečňují prostřednictvím volitelů. Funkční období jednotlivého člena dozorčí rady je čtyřleté.

Publikace rovněž poučuje o správném oblékání i svlékání OOPP až do fáze nakládání s použitými OOPP v režimu odpadového procesu. Prezentuje se vhodná osvětová činnost a zdůrazňuje školení v předmětné oblasti, včetně příkladů nejčastějších chyb a nesprávností při používání OOPP. Pro hlubší studium problematiky je předkládán ucelený soubor odborných textů, doktrína a literatura, která čtenáři umožní zásadní rozšíření znalostí o OOPP. Obdobný přínos má právní rešerše. Zvláštní pozornost si zaslouží i přílohová část s prezentovanými výsledky cíleného výzkumu.

Publikace, kterou najdete v rubrice Knihovna BOZP/Ke stažení, vznikla s finančním přispěním z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2018–2022 a je součástí výzkumného úkolu 07-2020-VÚBP Hodnocení a řízení pracovních rizik na zdravotnických pracovištích v kontextu protiepidemiologických opatření, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., ve spolupráci s HARTMANN – RICO a.s., v letech 2020–2021.

V dalším díle ze série podcastů VÚBP, který vznikl pod patronací Ministerstva práce a sociálních věcí, jsme se zaměřili na fenomén mobbingu, bossingu a staffingu z pohledu zaměstnavatelů a vedoucích pracovníků. Mobbing, bossing či staffing má závažné negativní důsledky nejen pro zaměstnance, který je tomuto jednání vystaven, ale také pro organizaci, ve které se odehrává.

Tyto jevy jsou spojeny s častými a dlouhodobými pracovními absencemi, přináší také zvýšenou fluktuaci pracovníků a následně náklady na výběr a zaškolení nových zaměstnanců. Toxické pracovní klima ovlivňuje soudržnost pracovního kolektivu, podílí se na zvýšené hladině pracovního stresu, snižuje produktivitu práce a v konečném důsledku vede k finančním ztrátám organizace.

V případě mobbingu, bossingu a staffingu existuje také riziko, že dotčený zaměstnanec podá k prošetření orgánům inspekce práce podnět, který povede k uložení pokuty zaměstnavateli. Výjimečné nejsou ani případy soudních sporů v této oblasti, případně medializace případů a následné poškození důvěryhodnosti organizace. Proto je i pro zaměstnavatele důležité zajímat se o problematiku mobbingu a vztahové patologie na pracovišti a preventivně působit a minimalizovat možnost výskytu těchto projevů.