Odbory – 61. stránka

Spodní hranicí mzdového růstu jsou tři procenta

Spodní hranicí požadovaného růstu mezd při uzavírání nových kolektivních smluv jsou tři procenta, odpovídající přibližně současné úrovni míry inflace. Jakékoli mzdové ústupky jsou nepřijatelné, protože k nim není důvod. Shodli se na tom delegáti konference jihočeského krajského sdružení Odborového svazu KOVO, která se uskutečnila v závěru minulého týdne v Českých Budějovicích.

„Strojírenské podniky mají přes výkyvy na světových trzích způsobených koronavirovou pandemií často víc zakázek než lidí na jejich realizaci. Rozhodně tak není doba na mzdová omezení. Míra inflace je tedy spodní, nepřekročitelnou hranicí při uzavírání nových kolektivních smluv,“ konstatoval zmocněnec Krajského sdružení Odborového svazu KOVO
Jihočeského kraje Jan Janoušek.

Odboráři se opírají o skutečnost, že průměrná míra inflace, vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2020 proti průměru roku 2019, dosáhla 3,2 procenta, což bylo o 0,4 procentního bodu více než v roce 2019. Byla to nejvyšší průměrná roční míra inflace od roku 2012. Ceny zboží úhrnem a ceny služeb vzrostly v roce 2020 shodně o 3,2
procenta.

Místopředseda OS KOVO Pavel Komárek v této souvislosti upozornil na dlouhodobou nerovnost mezd v Evropské unii. Té se také věnoval ve dnech 1. a 2. června kongres IndustriAll Europe, kde OS KOVO zastupoval jeho předseda Jaroslav Souček. Ten zde podpořil Společnou rezoluci východního regionu ke mzdové konvergenci a spravedlivým mzdám v Evropě. Ta poukazuje na mzdovou diskriminaci a nerovné pracovní podmínky zaměstnanců v zemích střední a východní Evropy. „Stále přetrvává hluboká propast v odměňování a ruku v ruce s tím i v životní úrovni zaměstnanců na Západě a Východě Evropy. Naši zaměstnanci pracují více hodin ve větším tempu a jejich mzdy jsou přitom
zlomkem těch západních,“ zdůraznil Souček.

Spokojeny odbory nejsou ani s přímo související minimální mzdou. Ze statistik Českomoravské konfederace odborových svazů vyplývá, že z hlediska výše minimální mzdy přepočtené jako procento průměrné mzdy je Česká republika mezi jednadvaceti unijními zeměmi na 18. místě před Estonskem, Řeckem a Irskem a v přepočtu na procento mediánové mzdy dokonce předposlední před Irskem.

Podle jihočeského zmocněnce OS KOVO Jana Janouška docházelo v uplynulých měsících v důsledku protiepidemických opatření k výpadkům ve výrobě a k poklesu práce. Tyto problémy ovšem byly řešeny dohodami se zástupci odborových organizací na základě § 209 částečnou nezaměstnaností a byly vyjednávány vyšší náhrady mezd, než stanoví
zákoník práce. „Díky programu ANTIVIRUS MPSV nedošlo k velkému propouštění zaměstnanců a pracovní místa byla udržena. V posledním čtvrtletí roku 2020 byl naopak většinou zaměstnavatelů potvrzen nedostatek zaměstnanců a ten trvá nadále,“ dodal Janoušek.

Ve většině firem v gesci jihočeského krajského sdružení OS KOVO došlo ke sjednání nárůstu mezd v kolektivních smlouvách v rozmezí od 3,0 do 6,5 procenta, přičemž převažuje průměrný růst mezd od 3,1 do 5,9 procenta.

„Z výkazů o mzdách v jihočeských podnicích, kde působí OS KOVO, za rok 2020 v porovnání s výkazy za rok 2019 vyplývá, že mzdy se zvýšily průměrně o 5,75 procenta. Došlo tedy k reálnému růstu mezd, nad úroveň míry inflace,“ uvedla vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO v Českých Budějovicích Pavlína Jirková.

Byla vyhlášena soutěž pro firmy, které zaměstnancům pomáhají skloubit práci s péčí o jejich blízké

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje společně s organizací Byznys pro společnost1 nultý ročník ceny Zaměstnavatel přátelský k neformálně pečujícím/ Caregivers Friendly Employers 2021. Smyslem soutěže je ocenit firmy vytvářející co nejlepší podmínky pro zaměstnance, kteří musejí skloubit práci s dlouhodobou péčí o své blízké.

Letošního nultého ročníku soutěže se mohou zúčastnit soukromí i veřejní zaměstnavatelé.

„V České republice jsou téměř dva miliony lidí, kteří chodí do práce, a přitom ve volném čase pečují o někoho ze svých blízkých. Někdo takový se tedy najde v naprosté většině firem. Zaměstnavatelé si to však mnohdy neuvědomují a pracujícím jejich dvojí roli nijak cíleně neusnadňují. Soutěž je jednou z cest, jak na současný stav upozornit a změnit ho. Pečujících lidí navíc bude v budoucnu přibývat spolu s tím, jak populace stárne,“ zdůrazňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Ta také připomíná, že právě lepší sladění osobního a pracovního života je jednou z výzev, před kterou trh práce stojí, a jejíž řešení je i prioritou ministerstva.

Mnozí zaměstnanci se po práci starají o svoji rodinu, často ještě o nezaopatřené děti, a současně pečují o své nemocné blízké (partnery, rodiče, děti a příbuzné) z důvodu nemocí
stáří, vážného úrazu, těžké nemoci nebo dlouhodobého hendikepu. Z těchto takzvaně neformálně pečujících jsou přitom ze dvou třetin ženy ve věku 35 až 64 let.

„Smyslem ceny Zaměstnavatel přátelský k neformálně pečujícím/Caregivers Friendly Employers 2021 je napřít pozornost českých zaměstnavatelů k významným trendům na trhu práce, jako je stárnutí populace, mezigenerační spolupráce a respekt. Hledáme zaměstnavatele, kteří budou aktivně vytvářet podmínky pro své zaměstnance a zaměstnankyně, kteří se mimo práci starají o své dlouhodobě nemocné blízké,“ představuje cenu Pavel Štern, ředitel programů Byznysu pro společnost.

Nultý ročník ceny bude podle organizátorů specifický: „Nebudeme vyhlašovat jediného vítěze, jde nám o to zapojit co nejvíce nominovaných, kteří splní zadaná kritéria. Ti všichni budou zařazeni do národního seznamu zaměstnavatelů, kteří vytváří pracovní prostředí přátelské k neformálně pečujícím, a poslouží jako příklad dobré praxe pro ostatní,“ vysvětluje Pavel Štern.

Inspirací k vyhlášení ceny byly zkušenosti z poradny Starám se a pracuji určené pro neformálně pečující (www.staramseapracuji.cz), kterou Byznys pro společnost provozuje již třetím rokem. Zaměstnavatelé se do soutěže mohou přihlásit do konce června na stránce www.pecujicizamestnavatel.cz. Ucházet se budou také o cenu ministryně práce a sociálních věcí za inovativní přístupy k tématu neformálně pečujících. Výsledky nultého ročníku budou vyhlášeny na letošní konferenci Fórum rodinné politiky, která proběhne
7. září v Praze.

__________

BPS – Byznys pro společnost je největší aliance firem prosazující odpovědný a udržitelný přístup v podnikání u nás. Díky zapojení do mezinárodních struktur sleduje nové trendy v udržitelnosti, lokalizuje mezinárodní standardy a otevírá nová témata, o která by se měly firmy v Česku zajímat. Jde o Národní partnerskou organizací CSR Europe, evropské
platformy pro odpovědné podnikání zapojující do odpovědnosti a udržitelného přístupu přes 10 000 firem v členských zemích. BPS sdružuje významné společnosti s více než 250 000 zaměstnanci a tisíci dodavateli s významným vlivem na společnost. Firmy sdružené v BPS patří mezi lídry udržitelnosti a odpovědnosti. BPS pomáhá firmám integrovat odpovědnost a udržitelnost do centra podnikání. Otevírá diskuze se stakeholdery a podporuje výměnu dobré praxe a zkušeností.

Zaměstnavatelé chtějí rozhodovat o nošení roušek sami dle potřeby

Na pondělním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity se rovněž řešila otázka možné úpravy legislativy, která by se týkala nošení respirátorů, roušek a testování ve firmách. Zaměstnavatelé totiž žádají po vládě tuto úpravu legislativy z toho důvodu, aby mohli sami, to je podle potřeby, rozhodovat o nošení roušek či testování ve firmách. Chtějí také, aby se podnikům testy dál proplácely.

Podle zpravodajství České televize to vládě, jako návrh, předložil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner. „Chceme především to, aby byla upravena legislativa tak, aby firmy mohly reagovat na aktuální situaci v daném místě a daném podniku. Je třeba, aby si udělaly vlastní opatření, aby nařídily roušky, testování,“ uvedl Wiesner. Podle něho například dohoda podnikatelů s odboráři v závodě nestačí a je potřeba i legislativní úprava. „Musíme udělat všechna opatření pro to, abychom se nedostali do situace, která tu byla na podzim a na jaře,“ dodal Jan Wiesner.

Úprava legislativních pravidel je nutná i podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje. „Zaměstnavatelé chtějí mít možnost flexibilně rozhodovat o hygienických pravidlech ve firmě, zejména o nasazování, sundávání roušek a testování,“ uvedl Jan Rafaj. Dodal, že podnik by měl mít i možnost „vidět výsledek PCR testu“ po návratu pracovníka z dovolené. Podle Jana Wiesnera firmy dál potřebují testovat i samy a mít možnost testů třeba právě u lidí po volnu. „Chceme samozřejmě, aby ty testy byly propláceny,“ řekl Jan Wiesner.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se o nastavení těchto podmínek bude dál jednat. Dohoda zatím není. „Je to v gesci ministra zdravotnictví. On to připravuje a vede všechna jednání,“ upřesnila průběh diskuse k tomuto bodu jednání ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jana Maláčová „vidí prostor“ i v právním výkladu legislativy.

Odboráři pokračování testování ve firmách i firemní očkování podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly podporují. Zaměstnavatelé chtěli zřizovat vlastní očkovací centra už před několika měsíci. Podle odborů je nutné také posílit takzvané sekvenování, aby se včas odhalily mutace viru a mohlo se bránit jejich šíření.

Tripartita se rovněž neshodla na růstu platů státních zaměstnanců

Pondělní jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity mělo na programu, kromě zvýšení minimální mzdy na 18.000 Kč od ledna příštího roku, také i zvýšení platů státních zaměstnanců, a to rovněž od ledna příštího roku. Jestliže se na zvýšení minimální mzdy na 18.000 Kč pondělní tripartita nedohodla, obdobně to, podle zpravodajství České televize, dopadlo i v případě zvýšení platů státních zaměstnanců, konkrétně hasičů, policistů a pečovatelek.

Jak dále Česká televize informovala, vládní strany, tj. hnutí ANO a ČSSD, se neshodly ani na zvýšení platů státních zaměstnanců. Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) by jim chtěla platy zvýšit, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přinesla na jednání návrh státního rozpočtu, který počítá se zmrazením platů státních zaměstnanců druhým rokem za sebou.

Dotklo by se to, kromě úředníků, také hasičů, policistů a některých pracovníků v sociálních službách. Ze státních zaměstnanců by tak platy rostly jen učitelům. Ministryně Jana Maláčová přitom připomněla, že jde o profese, jejichž práce byla klíčová v době pandemie. Ministryně Alena Schillerová argumentovala, že po zrušení superhrubé mzdy lidem zbylo více peněz, a proto není třeba platy navyšovat. Se zmrazením nesouhlasí, kromě ČSSD, ani Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Hasičům a policistům tím vzkazujete, že budou stačit dva a půl roku, abyste jim kompletní efekt superhrzbé mzdy vymazali,“ řekl k Josef Středula, předseda ČMKOS.

Výzva zdravotníkům: využijte 8000 Kč, které jsme prosadili, a jeďte načerpat síly do lázní

Blížíme se do finále. Ministerstvo zdravotnictví má připravený, a v nejbližších dnech spustí, mimořádný dotační program pro poskytovatele lůžkové péče s cílem prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže a obnovy psychických a fyzických sil pro pracovníky ve zdravotnictví v souvislosti s epidemií COVID-19 zaměstnané u poskytovatelů zdravotních služeb v lůžkových zdravotnických zařízeních = vouchery pro zdravotníky. Program se vyvíjel a nyní je těsně před realizací.

Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj se hledala cesta, jak pomoci zdravotníkům. Opět se potvrdilo, že „kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod“. Způsob tentokrát naštěstí zvítězil.

Program umožní, aby si poskytovatelé lůžkové zdravotní péče, u kterých se léčili pacienti s onemocněním COVID-19, požádali o finanční prostředky ve výši 8000 Kč na zdravotnického pracovníka a aby tyto finanční prostředky svým zdravotníkům poskytli jako nefinanční benefit. Přímo řízené organizace Ministerstva zdravotnictví obdrží finance pro zdravotníky prostřednictvím svého zřizovatele. Částku budou moci zdravotníci využít nejen na lázeňskou péči, ale také na rehabilitační a psychologické služby. Podrobnosti k čerpání finančních částek v jednotlivých zařízeních upřesní zaměstnavatelé s odborovými organizacemi, za svaz chceme dohodnout rámcové podmínky s asociacemi zaměstnavatelů.

Ve výzvě je samozřejmě zahrnuto také zdůvodnění, proč budou mít nárok na podporu zdravotníci a další odborní pracovníci. V této souvislosti připomínáme, že pandemie onemocnění COVID-19 kladla a klade mimořádné nároky na zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to zvláště na ty, kteří pracují u poskytovatelů lůžkové zdravotní péče.

Denně se tito profesionálové potýkali se změnami v provozech lůžkových zdravotnických zařízení. Zažívali extrémní nápor pacientů s onemocněním COVID-19, což s sebou neslo zvýšené nároky na ošetřovatelskou péči v podobě vysoké psychické a fyzické zátěže. Počty zemřelých několikanásobně převyšovaly průměr, na zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví působil nepřetržitě stres.

Odborníci, a to nejen z České republiky, varují, že všechny uvedené skutečnosti se mohou z dlouhodobého hlediska velmi negativně projevit na fyzickém a psychickém stavu zdravotníků a výhledově způsobit další odliv zdravotnických profesionálů mimo obor, což je obrovským problémem. Lázeňská, rehabilitační a popřípadě i psychologická péče má pomoci zdravotníkům vyrovnat se s tím, co prožili, a dál je udržet v jejich profesích.

Příspěvek až do výše 8000 Kč se bude vztahovat na zdravotnické pracovníky uvedené v zákoně č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). tereza.jarosova@gvn.cztereza.jarosova@gvn.cz

● Lékař, zubní lékař – zákon č. 95/2004 Sb.

● Farmaceut – zákon č. 95/2004 Sb.

● Všeobecná sestra, dětská sestra a porodní asistentka – § 5 až § 6 zákona č. 96/2004 Sb.

● Ostatní nelékařští zdravotničtí pracovníci pracující bez odborného dohledu – § 7 až 28 zákona č. 96/2004 Sb.

● Ostatní nelékařští zdravotničtí pracovníci pracující pod odborným dohledem nebo přímým vedením – § 29 až § 42 zákona č. 96/2004 Sb.

● Jiný odborný pracovník (JOP) – § 43 zákona č. 96/2004 Sb.

Další podmínky jsou následující:

● Ke dni čerpání nefinančního benefitu zaměstnanec vykonává práci v pracovním poměru u poskytovatele lůžkové zdravotní péče (IČO), u kterého byl v období od 1. 3. 2020 do 17. 5. 2021 hospitalizován alespoň jeden pacient s diagnózou COVID-19.

● Ke dni čerpání nefinančního benefitu zaměstnanec vykonává práci v pracovním poměru u poskytovatele lůžkové péče, včetně pracovních poměrů na kratší týdenní pracovní dobu, a to v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

● V období od 1. 3. 2020 do 17. 5. 2021 trval pracovní poměr po dobu alespoň 60 kalendářních dnů u poskytovatele lůžkové péče.

Žadatelé o státní dotaci v rámci tohoto dotačního programu žádají o finanční dotaci prostřednictvím formulářů uveřejněných na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví a dotační titul bude realizován od 22. června do 22. července, čekáme na schválení vládou. Čerpání zdravotních služeb – lázeňské nebo rehabilitační péče je zatím plánováno do konce roku 2021, jednáme o prodloužení termínu.

Zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR

V pondělí 21. června 2021 od 9.00 hodin se uskuteční 159. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterého se kromě předsedy vlády Andreje Babiše zúčastní také další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.

Program jednání tripartity:

Vyhodnocení epidemické situace a doporučení dalšího postupu
Sociální partneři budou informováni Ministerstvem zdravotnictví o aktuálním vývoji epidemiologické situace. Bod bude projednán bez podkladového materiálu.
Příprava návrhu státního rozpočtu na rok 2022
Ministerstvo financí předkládá sociálním partnerům materiál k přípravě státního rozpočtu na rok 2022. Státní rozpočet bude v následujícím roce hospodařit s příjmy ve výši 1 485,7 mld. Kč a výdaji ve výši 1 875,7 mld. Kč.
Návrh směrnice o evropské minimální mzdě
Návrh směrnice vytváří regulativní rámec pro mechanismus na národní úrovni, který zajistí pravidelnou valorizaci minimální mzdy v přiměřené výši. Materiál je předkládán Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2022
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je předkladatelem materiálu, navrhuje zvýšení minimální mzdy na 18 000 Kč. Z posledních dostupných údajů vyplývá, že minimální mzdou bylo odměňováno cca 3,9 % zaměstnanců, tj. 139 tis. osob.
Návrh novely zákona o významné tržní síle
Novela zákona o významné tržní síle se zaměřuje na změny v uzavírání dodavatelských smluv nebo zavádí výčet nekalých obchodních praktik při prodeji zemědělských a potravinářských výrobků. Materiál je předkládán Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Rámcová dohoda evropských sociálních partnerů o digitalizaci
Rámcová dohoda je iniciativou zaměřenou na maximalizaci ekonomických přínosů a minimalizaci sociálních rizik spojených s probíhající digitální přeměnou v EU a jejích členských státech. Předkladatelé materiálu jsou ČMKOS a SP ČR.

Kdo zaplatí covíd a jak po covidu – pozvánka na debatu s Josefem Středulou

Zveme vás na debatu pořádanou Masarykovou demokratickou akademií a Českomoravskou konfederací odborových svazů. Téma: hospodářský vývoj po Covidu, daňová zátěž, situace zaměstnanců ve veřejných službách a další. Debata se uskuteční ve čtvrtek 24. června od 17.30 hodin v tanečním sále v 1. patře Domu kultury Zlín na adrese Gahurova 5265. Debatu bude možné sledovat také on-line.

Přílohy:

A3_plakat_ Stredula_OK.pdf 89 kB

Před deseti lety se v Česku zastavila doprava! Dopravní odborové svazy včetně OSŽ se rozhodly bránit dopravní obslužnost pro občany ČR stávkou

Stávka zaměstnanců v dopravě 16. června 2011 byla vrcholem protestu odborů proti ekonomickým reformám vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase, zejména proti reformě důchodového systému, zdravotnictví a proti rušení zaměstnaneckých benefitů. Stávka plně postihla jak osobní tak i nákladní železniční dopravu, byl zastaven provoz pražského metra a podstatně omezen provoz městské hromadné dopravy v několika českých městech.

Původně byla stávka vyhlášena na 13. června, a to pouze do 16 hodin, ale předběžným opatřením pražského městského soudu, o které požádal tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, byla v tomto termínu zakázána. Dopravní odborové svazy rozhodnutí soudu kritizovaly, ale podřídily se mu a plánovanou stávku vzápětí přeložily na 16. června a prodloužily na 24 hodin.

Stávce předcházely spory ohledně chystané novely daně z příjmu a dalších antisociálních návrhů, včetně záměru ministerstva financí na pozastavení proplácení dotací na regionální železniční osobní dopravu a z důvodu chybějících finančních prostředků provést značnou redukci železničních spojů.

OSŽ bylo rozhodnuto bránit dopravní obslužnost pro občany ČR stávkou, o které Ústředí OSŽ rozhodlo na svém jednání 9. května 2011, 6. 6. 2011 toto rozhodnutí potvrdilo i mimořádné zasedání Ústředí OSŽ.

S odbory panuje shoda: Minimální mzda 18 tisíc korun je cestou, jak nastartovat obnovu ekonomiky

Zvýšení minimální mzdy alespoň na 18 tisíc korun od příštího roku je příležitostí, jak nastartovat mzdový růst a pomoci až 250 tisícům zaměstnanců s nejnižšími příjmy i ekonomice jako celku.

Shodli se na tom účastníci jednání, která se dnes konala na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, tedy ministryně Jana Maláčová (ČSSD), vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) a zástupci odborových organizací zastupujících většinu zaměstnanců v čele s předsedou ČMKOS Josefem Středulou a předsedou ASO ČR Bohumírem Dufkem.

„I přesto, že jsme museli často bojovat o každou korunu, se díky ČSSD podařilo od roku 2013 minimální mzdu zdvojnásobit. Teď je ale čas na ještě razantnější růst, naši podnikatelé nejsou horší než polští nebo slovenští, kde je minimální mzda vyšší než u nás.“ říká Jana Maláčová s odkazem na minimální mzdu v sousedních zemích.

„Češi pracují v průměru déle než v sousedních zemích a za nízké mzdy. Cesta ke mzdovému dnu musí skončit! Naším cílem je minimální mzda alespoň na úrovni 50 procent průměrné mzdy. Prvním krokem je navýšení minimální mzdy na 18 tisíc Kč a další rok na 20 tisíc Kč,“ apeluje ministryně práce a sociálních věcí.

Vicepremiér vlády a ministr vnitra Jan Hamáček s ministryní práce a sociálních věcí souhlasí. „Považujeme za nespravedlivé, aby důsledky koronavirové krize nejvíce drtily zaměstnance s nízkými mzdami a jejich rodiny. Každá krize je zároveň příležitostí: pojďme ji využít spravedlivě ve prospěch všech, ne jenom těch nejbohatších. Je potřeba, aby skončila levná práce, aby lidé nepracovali za peníze, ze kterých se v principu nedá vyžít. Pojďme nastartovat růst mezd a s ním skoncovat s levnou prací v Česku. Pokud to neuděláme, ujede nám vlak, do kterého už naskočilo jak Polsko, tak Slovensko,“ říká. „Obnova ekonomiky musí stát na vyšších mzdách. Vyšší mzdy znamenají více peněz, které se utratí, a ty se tak vrátí zpět do ekonomiky,“ zdůrazňuje Jan Hamáček.

„Navýšení na 18 tisíc znamená, že minimální mzda bude dosahovat 47,4 % průměrné mzdy. Pomohlo by to až 250 tisícům zaměstnancům. Polepšili by si číšníci, kuchaři, švadleny nebo pracovníci obsluhy. Většina z nich ani 18 tisíc nemá. Z práce se člověk musí uživit, ne živořit. Ty, kteří lidi za práci platí slušně, zvýšení minimálky neohrozí. Radikální zvýšení minimální mzdy je z našeho pohledu cesta, jak posunout naše hospodářství směrem k vyspělým západoevropským zemím. Z politiky levné práce má český zaměstnanec leda hluboko do kapsy. Růst minimální mzdy poslouží i jako motivace k investicím do technologií a růstu přidané hodnoty,“ připomíná Jana Maláčová. „Očekáváme, že nás v tomto úsilí vládní koaliční partner podpoří. Nyní je čas ukázat, komu a jak moc ve skutečnosti záleží na zaměstnancích a kdo hájí pohodlné zisky skladů a montoven,“ dodává.

„My si myslíme, že důstojná cena práce je jedním z předpokladů spokojeného života. Růst cen zejména u bydlení a potravin je kromě toho ve srovnání s růstem mezd v Česku jedno z nejrychlejších v Evropské unii,“ připomíná předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a dodává: „Průměrná mzda sice v tuzemsku dosahuje 35 tisíc korun, ale její růst se zpomaluje. Lidé teď potřebují mít jistotu, že tuhle složitou dobu zvládnou a že z krize vzejde naše ekonomika silnější.“

Nyní přitom nejde jen o příjmy lidí, kteří pobírají přímo minimální mzdu, ale celé mzdové rozdělení. Navázaný růst zaručených mezd pomůže všem napříč profesemi od automechaniků, přes zdravotní sestry po pracovníky v obchodě.

„Nehovoříme proto zdaleka jen o nízkopříjmových skupinách, ale i o celé střední třídě a zaměstnancích ve veřejném sektoru,“ upozorňuje Jana Maláčová.

„Minimální mzdu je potřeba průběžně zvyšovat i z toho důvodu, že neustále roste produktivita práce a je spravedlivé, aby byli zaměstnanci adekvátně odměňováni za svoji práci,“ zdůrazňuje předseda ASO ČR Bohumír Dufek.

Institut zaručené mzdy a jeho význam ve vztahu ke mzdě minimální

Pojem minimální mzda, zdá se, patří mezi nemnoho pojmů pracovního práva, které jsou všeobecně známy drtivé většině široké veřejnosti. Pojem související zaručené mzdy je naopak pro většinu subjektů pracovněprávních vztahů opředen tajemstvím, což je situace, na kterou bych rád v tomto svém příspěvku upozornil.

Domnívám se, že základní příčina tak široké znalosti pojmu minimální mzda spočívá v tom, že minimální mzda je v posledních letech každoročně zvyšována. To by ještě samo o sobě nestačilo, ale když k tomu připočteme skutečnost, že do každoroční debaty o míře zvýšení minimální mzdy se zapojuje vláda, opozice, zástupci zaměstnavatelů a zástupci zaměstnanců, což vyvolává intenzivní zájem médií, která tomuto tématu pravidelně poskytují značný prostor, není se čemu divit, že tento pojem zasáhne prakticky každého.

Poměrně vzácně se však v těchto debatách objeví i to, že se zvýšením minimální mzdy jde ruku v ruce i zvýšení nejnižších úrovní mzdy zaručené, natožpak aby bylo vysvětleno, co tento pojem znamená.

Zaručená mzda je podle zákona „mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru“. Zjednodušeně řečeno, zaručenou mzdou je tedy mzda nebo plat, kterou má zaměstnanec stanovenou a na kterou má nárok. Myslím, že toto není z praktického pohledu to podstatné. Podstatný je fakt, že existují tzv. nejnižší úrovně zaručené mzdy. Ty se podle zákona „stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce“. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou podle těchto kritérií rozděleny do 8 skupin, přičemž 1. skupina představuje minimální mzdu. Mám za to, že s trochou nadsázky se dá tvrdit, že máme v podstatě 8 úrovní minimální mzdy. Její konkrétní výše je pak odvislá od náplně práce zaměstnance. Např. servírka/číšník či prodavač/ka tedy nemohou být odměňováni minimální mzdou, neboť jejich profese (pokud operují s finančními prostředky, což zpravidla ano) jsou zařazeny do 3. skupiny prací. Jejich nejnižší úroveň zaručené mzdy momentálně činí 18 500 Kč, což je o 3 300 Kč více, než činí minimální mzda (viz nařízení vlády č. 567/2006 Sb.).

Právě toto je pro mnoho subjektů pracovního poměru novinkou. Z našich zkušeností vyplývá, že nedodržování minimální mzdy je mnohonásobně méně časté než nedodržování nejnižší úrovně zaručené mzdy, které patří k nejčastějším porušením zákona, na které přicházíme.

V debatách týkajících se zvyšování minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy je potřeba si dát pozor ještě na jednu věc, která se pravidelně objevuje, a to ať již účelově, či z neznalosti. Každý rok jsme konfrontováni s grafy, které ukazují, jak je minimální mzda v České republice nízká ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. To je bezesporu pravda, avšak takové konstatování je většinou zavádějící, neboť se při tomto srovnání nezohledňují právě nejnižší úrovně zaručené mzdy. Je třeba si uvědomit, že tento institut je českým specifikem. Není tedy podle mě korektní srovnávat minimální mzdu zemí, ve kterých je legální odměňovat minimální mzdou všechny profese, s českou minimální mzdou, neboť většina profesí u nás minimální mzdou odměňována býti nemůže.

Postranní panel