Rubrika: Odbory
Nový projekt Kompas od března pomáhá najít správný směr trhu práce
práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Kompas ukáže hlavní milníky trhu práce, na které bude třeba se zaměřit. Budeme například vědět, kam zacílit rekvalifikace, kde
chybí pracovní síla i důvody proč,“ dodává ministryně.
Kateřina Štěpánková.
Žádost o podporu veřejné sbírky na psychosociální pomoc zdravotníkům
Vážené dámy, vážení pánové,
dovolte, abych Vás informovala o Benefičním koncertu České filharmonie, který je věnován zdravotníkům. Koncert se uskuteční ve čtvrtek 25. března 2021 v 20:15 hod. a bude vysílán Českou televizí Art. Přenos bude živě probíhat také na oficiálních kanálech České filharmonie na Facebooku a YouTube. Koncert je součástí veřejné sbírky pořádané Nadací VIA a výtěžek bude použit na psychologickou pomoc vyčerpaným zdravotníkům.
Podrobné informace najdete na: www.darujme.cz/pomocvkrizi
Proč sbírka?
Vtrhl k nám nepřítel. Neznámý, zákeřný, neviditelný a pod mikroskopem roztomile kulatý. Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19. Onemocnění závažné a smrtící.
Koronavirus postupně zavalil celou zemi, všechny nemocnice. Všechny lidi připravil o jejich normální život, zdravotníky ale navíc přinutil k nerovnému souboji o zdraví a životy pacientů. Na zaměstnance nemocnic navalil tragédie, pocity beznaděje, zoufalství a vyčerpání těžké tak, že je nejen nikdo neznal, ale ani si je nikdo neuměl představit. Koronavirus z nich udělal každodenní realitu trvající týdny a měsíce s koncem v nedohlednu.
Zdravotníci se dnem i nocí perou o dýchání a život každého z obrovského množství pacientů. Pacientů stále mladších s rychleji se zhoršujícím stavem, často přes všechnu péči a úsilí umírajících.
Sestry – specialistky obsluhují složité přístroje nahrazující dýchání se stresujícím vědomím, že není nikdo, kdo by je vystřídal, protože jde o práci, kde záskok není možný.
Ve strašlivém stresu jsou ale i další zdravotníci. Z míst, kde byla chirurgie, oční, ušní či dětské oddělení nebo porodnice se ve spěchu staly covidové jednotky a místo obvyklé péče o obvyklé dospělé pacienty či o miminka se zde bojuje o život chroptících a dusících se nemocných. A přes všechno vynaložené úsilí se tento boj příliš často prohrává. Tolik smrti, tolik beznaděje nikdo nepamatuje.
Proto sbírka:
Pomoc zdravotníkům nebude nahodilá, ale systémová.
Za vybrané finance se proškolí část zdravotnických pracovníků, kteří budou poskytovat psychologickou pomoc a podporu svým kolegům v nemocnicích, a to nejen v časech koronaviru, ale trvale, více http://www.spis.cloud/prvni-psychicka-pomoc-sekundarne-zasazenym/
Čím více financí se vybere, tím účinnější a rozsáhlejší pomoc bude.
Patronem projektu je Asociace českých a moravských nemocnic s aktivní podporou Odborového svazu zdravotní a sociální péče České republiky. Projekt bude realizován s Národním centrem ošetřovatelských a nelékařských zdravotnických profesí prostřednictvím systému služeb psychosociální intervence.
Předem Vám děkujeme za pomoc zdravotníkům a další šíření této informace.
V úctě
Bc. Dagmar Žitníková
předsedkyně
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
Koněvova 54/1107
130 00 Praha 3
email: zitnikova.dagmar@cmkos.cz
telefon: 267 204 314
mobil: 736 504 743
Předseda OS KOVO vyzval ministra k intervenci na pomoc Liberty Steel
Problémy skupiny GFG Alliance indického vlastníka Sanjeeva Gupty, která před několika dny vyhlásila insolvenci, ohrožují ostravské ocelárny Liberty Steel. Předseda Odborového svazu KOVO Jaroslav Souček v neděli vyzval ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka k intervenci ve prospěch ostravských hutí. Ty zaměstnávají 6 tisíc lidí. Případný kolaps Liberty Steel by ohrozil nejen je, ale i další desítky tisíc zaměstnanců v navazujících firmách.
„Současná situace, kdy Guptova zastřešující skupina GFG Alliance již v únoru oznámila společnosti Greensill Capital, svému největšímu věřiteli, že bez jeho finanční pomoci bude v bankrotovém stavu, je tristní. A to vzhledem k tomu, že samotná společnost Greensill Capital je nyní v insolvenci! V ohrožení je 6 tisíc zaměstnanců ve společnosti Liberty Steel a další zaměstnanci na Ostravsku v navazujících firmách. Celkem se tak může jednat až o 30 tisíc lidí. Žádám Vás tedy jako ministra průmyslu ČR o intervence v zájmu těchto zaměstnanců v rámci Vašich kompetencí jak na úrovni ČR, tak i s partnery ve Velké Británii,“ vyzval ministra průmyslu a obchodu předseda Jaroslav Souček.
Ostravský hutní podnik převzala Liberty Steel v roce 2019, koupila jej od společnosti ArcelorMittal. Odbory před riziky transakce opakovaně varovaly. „V době převzetí huti impériem pana Gupty upozorňovaly odbory na rizikovost tohoto převzetí a nakonec souhlasily jen pod tlakem, že bylo velmi málo potenciálních kupců, kteří byli ochotni Novou huť převzít a garantovat nejen zachování výroby, ale i její rozvoj,“ připomíná v dopise předseda OS KOVO.
Krize v Liberty Steel je v posledních dnech žhavým tématem v Británii, kde má společnost 12 továren a na tamním trhu zaujímá pozici třetího největšího výrobce oceli. Tamní média upozorňují na důsledky, jež by kolaps Liberty pro tuto zemi měl. „Problémy Sanjeeva Gupty, který byl kdysi oslavován jako zachránce ocelářství, mohou způsobit krizi napříč britským průmyslem,“ konstatuje například finanční web This is MONEY. V této souvislosti se i v Británii stále častěji zmiňuje nezbytnost mimořádných intervencí, jež by mohly mít i podobu znárodnění Liberty Steel britskou vládou.
Dopis OS KOVO – viz níže
Řetězce vyplácejí bonusy – i když o poznání nižší než ve státní sféře
Sociální dialog bude v centru obnovy vzdělávání v Evropě
Plány na oživení a odolnost školství pro po pandemii
Dne 9. 3. 2021 proběhlo pravidelné setkání pracovní skupiny Evropského sektorového sociálního dialogu ve vzdělávání (ESSDE). ESSDE tvoří zástupci odborů a zaměstnavatelů v sektoru vzdělávání. Jednání březnového setkání se soustředilo na téma reforem a investic do vzdělávání v rámci národních plánů na oživení a odolnost, podílu vzdělávacího sektoru na přechodu k digitalizaci a environmentální udržitelnosti a na dopad pandemie COVID-19 na vzdělávací sektor.
Vzdělávání a dovednosti představují jednu ze sedmi priorit pro rozvinutí dalšího financování plánů oživení a obnovy ze strany EU. Hlavními body plánů jsou reformy s cílem:
- zlepšit přístup ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání
- podporovat kvalitní a inkluzivní vzdělávání
- posílit učitelskou profesi
- zajistit, aby školy a univerzity byly připravené na digitalizaci
- zajistit budoucnost odborného vzdělávání a přípravy
- podporovat transformaci vyššího vzdělávání
- investovat do infrastruktury vzdělávání
Členové pracovní skupiny ESSDE však konstatovali, že sociální dialog týkající se národních reforem a investic do vzdělávání v rámci Nástroje pro oživení a odolnost chybí.
Členové organizace ETUCE tedy vyjádřili požadavek, aby Evropská komise stanovila jasná kritéria, která by umožnila detailně sledovat konzultace se sociálními partnery na národní úrovni a která by zajistila, že názory sociálních partnerů se odrazí při formulování národních vzdělávacích reforem a národních plánů na oživení a obnovu.
Susan Flocken, evropská ředitelka ETUCE k tomu poznamenala: „Sociální dialog a kolektivní vyjednávání by měly stát v centru sociální, ekonomické a vzdělávací obnovy v Evropě. Skutečná účast odborových svazů ve vzdělávání na implementaci inkluzivních a udržitelných vzdělávacích politik, reforem a investic v rámci národních plánů oživení a obnovy je nutnou podmínkou pro to, aby se negativní efekty globální pandemie nepřenesly do ještě větší krize v rámci vzdělávacího sektoru a společnosti.“
Počátek obrodného procesu v roce 1968 a odbory
Šedesátá léta 20. století se často označují za „zlatá“. Přes všechny potíže si mohli lidé myslet, že poměry se zlepšují, že do toho, co se děje, mohou mluvit a že se jim občas podaří také něco prosadit. Tento vývoj vyvrcholil v roce 1968 a po pár měsících skončil. Kdo to ale zažil, nezapomněl.
Na „obrodný proces“, zahájený lednovým plénem ÚV KSČ a spojený se jménem Alexandra Dubčeka, vrcholné odborové orgány zpočátku nereagovaly. V základních organizacích a ve svazech se ale ozývaly nespokojené hlasy. Svědčí o tom třeba i titulky, které se začaly objevovat v odborářském deníku Práce: Žádáme jasné stanovisko – Co není v pořádku s demokracií odborů – Vrátit odborům vlastní tvář – Naučme se myslet samostatně – V sázce je důvěra lidí – Na kejvání odbory nepotřebujeme!
Situace se změnila až na plenární schůzi Ústřední rady odborů (ÚRO) 21. – 22. března 1968. Pod náporem kritiky, týkající se direktivních metod, přílišné centralizace apod., odstoupil dosavadní předseda Miroslav Pastyřík a jeho spolupracovníci. Novým předsedou byl zvolen Karel Poláček, do té doby místopředseda ÚRO a předseda odborového svazu kováků. V následujících dnech a měsících probíhala na všech úrovních a za vydatné účasti odborového tisku diskuse o postavení a úloze odborů v nových podmínkách. Diskutující odmítali závislost na KSČ, zapojování odborů do výrobních úkolů a požadovali naopak, aby se odbory zaměřily především na obhajobu zájmů pracujících. S vizemi Šikovy ekonomické reformy odboráři v zásadě souhlasili a podporovali snahy o přizpůsobení hospodaření zásadám tržní ekonomiky, zároveň si však uvědomovali, že nové ekonomické podmínky přinesou nové problémy. V této souvislosti se pak nezbytně začalo uvažovat o starších, pozapomenutých způsobech odborové práce, např. o stávkách. Tuto první etapu ukončil Nástin programu ROH, projednaný celostátní poradou základních organizací ROH 19. – 20. června 1968.
Karel Poláček, předseda ÚRO
Dobové vtipy otištěné v deníku Práce v příloze článku:
- Autor: prof. PhDr. Jiří Pokorný, CSc.
Nepedagogický pracovník v době covidov
Přidělování práce nepedagogickým pracovníkům v době zákazu přítomnosti dětí, žáků a studentů (dále jen žáků) ve školách. Právní poradenství.
Prezenční výuka je až na výjimky v současné situaci zakázaná (usnesení vlády č. 196 ze dne 26. února 2021). Usnesením vlády je zaměstnavatelům nadále nařízena povinnost umožnit zaměstnancům výkon práce z domova. V praxi se však tato norma jeví jako nedokonalá, neboť orgány státní správy její porušení nepostihují a jenom si jednotlivá podání předávají. Činnosti zpravidla zajišťované školou v souvislosti s prezenční výukou tedy nejsou potřebné vůbec, nebo pouze v menším rozsahu. Touto situací jsou nejvíce zasaženi nepedagogičtí pracovníci tyto práce vykonávající. Z pohledu práva se jedná o situaci obdobnou jako např. v době hlavních prázdnin.
Zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci přidělovat práci v souladu s pracovní smlouvou. To platí i v případě, že se prezenční výuka nerealizuje. Obecně nelze konstatovat, že všem nepedagogickým pracovníkům se objem práce z důvodu zákazu prezenční výuky změní. Zaměstnanci zajišťující administrativní úkoly zaměstnavatele budou zasaženi minimálně nebo dokonce vůbec. Tito zaměstnanci zpravidla budou moct konat práci v plném rozsahu na pracovišti zaměstnavatele, nebo na home office na základě dohody podle § 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále je zákoník práce).
Z pohledu existujících opatření jsou problematickou skupinou zaměstnanci, jejichž práce je převážně vázána na realizaci prezenční výuky a zároveň s nimi s ohledem na povahu vykonávané práce není možné uzavřít dohodu o home office (např. kuchaři, školníci). Pro tyto zaměstnance také typické, že výkon jejich práce je možný jen na pracovišti zaměstnavatele. I v případě těchto zaměstnanců platí, že jim zaměstnavatel přiděluje práci v souladu s pracovní smlouvou. Postup zaměstnavatele by v případě této skupiny zaměstnanců měl být následující:
- přidělí zaměstnanci jiné práce podle pracovní smlouvy, které nemají souvis s výukou. Upozorňuji, že zaměstnavatel je stále limitován sjednaným druhem práce. Nemůže tedy po zaměstnanci požadovat výkon prací, jež s druhem práce nesouvisí. Citované usnesení vlády není důvodem pro převedení na jinou práci bez souhlasu zaměstnance.
- určí zaměstnanci čerpání dovolené.
- nemá-li zaměstnavatel pro zaměstnance práci podle předchozího odstavce, a to v rozsahu části nebo celé pracovní doby, vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 zákoníku práce). Po dobu jejího trvání zaměstnanec práci nekoná a náleží mu náhrada platu ve výši průměrného výdělku. Překážka v práci může vznikat v rozsahu celé týdenní pracovní doby, nebo pouze její části. A to podle toho, v jakém rozsahu má zaměstnavatel možnost zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy přidělovat.
Spolupráce zaměstnanců Úřadu práce ČR se zaměstnanci inspektorátů práce při provádění společných kontrol v programu ANTIVIRUS 2020
Oblastním inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj stalo 7 inspektorů, z toho 6 inspektorů z oddělení inspekce pracovních vztahů a podmínek a 1 inspektor z oddělení inspekce nelegálního zaměstnávání. Tito inspektoři byli rozděleni do pracovních týmů dle místní příslušnosti, a to pro Jihomoravský kraj v počtu 4 a pro Zlínský kraj v počtu 3.
Návrat do škol má být co nejbezpečnější
Ve druhé půlce dubna by děti mohly být zpátky ve škole. Poslancům zdravotního výboru Poslanecké sněmovny to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný. Podmínkou bude pravidelné testování. Jak by tedy testy dětí ve školách měly vypadat? Měly by to být antigenní testy nebo PCR testy? Anebo se má počkat až na proočkování učitelů a proč až 10 tisíc dětí nedostává vzdělání, protože se nepřipojují k dálkové výuce. V Interview ČT24 nejenom o tomto hovořil předseda školských odborů František Dobšík.
František Dobšík předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství: Dobrý večer, děkuji za pozvání.
Daniel TAKÁČ, moderátor: Tak začněme u té aktuální informace. Ministr zdravotnictví před poslanci zdravotního výboru půlka dubna, to by mohlo, je tam pořád ta podmínka nebo ten podmíněný způsob, by mohlo být období, kdy se děti vrátí do školy za podmínky pravidelného testování. To je postoj, stanovisko nebo plán, řekněme, který odbory podpořily.
František Dobšík předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství: Určitě je to, si myslím, že pro všechny dobrá zpráva, protože jak učitelé potřebují své žáky, žáci potřebují svoje učitele. A dohromady vůbec ten vzdělávací systém by se měl znovu restartovat a já bych k tomu předal jedno slovo, které je pro nás jako pro zástupce zaměstnanců udržitelné, aby se neopakovaly ty situace, které známe už z minula, otevřelo se, zavřelo se, aby to otevření těch škol bylo opravdu udržitelný stav, aby už jsme ten školní rok dotáhli a zodpovědně se mohli připravit na ten další školní rok, který nás čeká.
Daniel TAKÁČ, moderátor: Takže když už tak už a napořád? Minimálně do konce školního roku tedy?
František Dobšík předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství: Určitě protože.
Daniel TAKÁČ, moderátor: Lépe napořád?
František Dobšík předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství: Samozřejmě, protože samozřejmě jednak z toho důvodu vůbec jak ty školy fungují, je to komplikace organizačně technická, ale to si myslím, že není až tak úplně to nejdůležitější. Ale ty vztahové věci, jak už jsem říkal učitel, žák, žák, učitel, rodiče do toho a určitě bysme se všichni potřebovali nadechnout a vidět to pomyslné světlo na konci tunelu, aby se opravdu ty věci daly asi ne úplně do normálních kolejí, ale do nějakých už standardizovanějších než tedy to uzavření, které trvá už opravdu velmi, velmi dlouho. A všichni jsme z toho už nějakým způsobem unaveni a ta motivace a ty věci všechny s tím související, se jakoby vytrácí.
Daniel TAKÁČ, moderátor: Pokud jde o to testování, jak si představujete jakožto odbory? Ve školách nebo doma a děti budou moci jenom výsledky, antigenní testy, PCR testy. Odborníci to budou dělat nebo samy děti se budou testovat? Máte tady nějaký
PŘEHLED ZPRÁV 18.03.2021
jasný přístup, co požadujete od ministerstva školství, potažmo od vlády, jak by to mělo vypadat?
František Dobšík předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství: My jsme o tom testování hovořili de facto už před Vánoci loňského roku, že vytvořit to bezpečné prostředí, vyprávět o testování nějakým způsobem mohlo umožnit. Tehdy jsme byli odkázáni, že na trhu toho není dostatek a že při tom počtu těch milionů žáků je to v podstatě jakoby nerealizovatelné. Pak přišla ta situace s tím jakoby druhým nouzovým stavem, kdy jeden z požadavků hejtmanů, což my jsme podporovali, aby se tady otevíraly školy postupně. Mělo se začít od maturantů a postupně tedy další ročníky a typy škol. A že se tedy začne testovat a ty testy, které byly vybrány, samozřejmě to asi musí posoudit zdravotnictví, jaký by to měl být tedy test. Jak bude teda ta průkaznost, ale my jsme říkali od začátku, že by bylo ideální, kdyby se ti žáci a děti mohly otestovat v rodinách a přijít s tím testem, že jsem negativní a mohu tedy absolvovat tu výuku.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
A to by pro vás bylo dostatečné toto, protože ony se o objevují otazníky kolem těch testů. Přichází to z Rakouska teď například, že to vypadá, že, no minimálně jsou tam s tím komplikace. Vypadá to na nárůst případů a vypadá to na nárůst případů právě ve školách. Tak proto jsem se ptal, jestli odbory mají nějaký jasný požadavek, co od vlády v tomto smyslu vlastně čekají. Takže spíš budete věřit tomu, co vláda řekne, vláda řekne, antigenní dobrý, tak my souhlasíme?
František Dobšík předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství: Tak ty testy jsou v podstatě jako jedna z těch jakoby našich podmínek alias požadavků. Druhé bylo, druhé bylo očkování, a to víceméně za to děkujeme, že jsme byli zařazeni do té prioritní skupiny, že se to začalo, si myslím, že velmi dobře realizovat, že už spousta kolegů byla oočkována, má termíny a že ještě ti, kteří váhají, že se do toho systému přihlásí, že.
Daniel TAKÁČ, moderátor“ Tolik, aby to bylo bezpečné? Aby se učitelé cítili bezpečně ve školách? Tolik už je naočkováno a bude do půlky dubna proočkováno?
František Dobšík předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství: Tak pokud chceme věřit, jak říká pan ministr Blatný, že vakcínu do České republiky doputuje v nejbližší době velmi, velmi mnoho. Tak já si myslím, že to nebude tak jak někde jsem zaznamenal soupeření učitelé starší, ti kteří mají nějaké zdravotní potíže, postižený. Ale že opravdu pokud chceme, aby škola byla bezpečné místo a já samozřejmě zastupují zaměstnance, takže jde mi o ty zaměstnance v první řadě, ale v druhé řadě jsou samozřejmě žáci a potažmo jejich rodiče, aby ten komunitní přenos prostě nějakým způsobem odblokoval. A dnes na školském výboru byla prezentace pana Duška, ohledně tedy jak to bylo v minulosti, že opravdu ty školy, když se otevřely a nic se neřešilo, tak se pomalinku nastartovávaly právě v tom komunitním přenosu, a to očkování učitelů pokud by proběhlo v co nejvyšší možné míře, otestování těch našich žáků. A samozřejmě dostatek i ochranných pomůcek jako respirátorů.
Daniel TAKÁČ, moderátor: Takže bezpečné prostředí.
František Dobšík předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství: Tak si myslím, že se to dá.
Daniel TAKÁČ, moderátor: No, dobře a to očkování, to proočkování učitelů, to je podmínka, to je nutná podmínka pro to, aby odbory souhlasily s tím, že se děti vrátí do školy?
František Dobšík předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství: Je to pro nás velmi důležité, protože.
Daniel TAKÁČ, moderátor: Všichni učitelé?
František Dobšík předseda, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství: Ti co o tom budou mít zájem…
Celý rozhovor s Františkem Dobšíkem můžete sledovat na videu, umístěném na webu ČT24 na adrese: Interview ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz)

_20210319134828.jpg)
_20210319134828.jpg)
_20210319134828.jpg)
_20210319134828.jpg)
