Zástupci Platformy pro AI SP ČR oslovili otvřeným dopisem vybrané členy vlády v souvislosti s projednáváním návrhu regulace umělé inteligence v Radě EU. Vyzývají, aby se takto komplexní a složitá regulace projednávala v delším časovém horizontu.

Zástupci Platformy pro umělou inteligenci Svazu průmyslu a dopravy ČR a představitelé akademické i byznysové sféry, kteří se dlouhodobě zabývají vývojem a využíváním systémů umělé inteligence, oslovili dnes, prostřednictvím otevřeného dopisu, vybrané členy vlády v souvislosti s projednáváním návrhu regulace umělé inteligence v Radě Evropské unie. Ve svém prohlášení chtějí upozornit především na přetrvávající nedostatky v návrzích projednávaných v Radě. Vyzývají také českou vládu, aby nepodlehla politickým tlakům některých členských států a institucí EU, a aby se takto komplexní a složitá regulace projednávala v delším časovém horizontu. Vznikne tak možnost detailně prodiskutovat řadu klíčových bodů, které mohou mít vážný negativní dopad na vývoj a využívání systémů umělé inteligence v EU.

Více informací naleznete přímo v dopise.

Průmyslová produkce za září meziročně reálně vzrostla o 8,3 %, samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 9,4 %. Meziroční růstové hodnoty jsou podobné jako za srpen, ale jsou i zde ovlivněné zejména nízkou srovnávací základnou v minulém roce. Meziměsíční pokles o 0,2 % naopak dokládá spíše stagnující trend v rámci letošního roku. 

K výsledkům za září přispěly takřka výhradně hodnoty automobilového průmyslu. Produkce ve výrobě motorových vozidel, přívěsů a návěsů se po loňském propadu meziročně zvýšila téměř o 58 % a k samotnému výsledku celého průmyslu přispěla 8,5 procentními body. Nízkou srovnávací základnou v automotive v minulém roce byly ovlivněny i hodnoty nových zakázek, které v meziročním pojetí vzrostly o 21,9 %. V ostatních odvětvích jsou však patrné spíše stagnující výsledky a např. sektor výroby chemických látek a přípravků, výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství nebo výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků se potýká s meziročním poklesem již několik měsíců v řadě. Odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení naopak kvůli vysoké srovnávací základně v loňském roce pokleslo o 20,6 %. 

Průmyslová produkce i přes složitou situaci za první tři čtvrtletí mírně vzrostla (o 1,5 %) a i ve třetím čtvrtletí udržela růst (o 5,5 %). „Z meziměsíčních výsledků posledních měsíců je však zřetelný spíše stagnující trend. Tyto hodnoty korespondují s postupným zpomalováním ekonomiky a ochlazováním poptávky. Jsou patrné například z konjukturálních průzkumů, kde již několik měsíců za sebou klesá důvěra podnikatelů a zejména pak sentiment spotřebitelů, který je na historických minimech od počátku sledování. Zmíněné indikátory potvrzuje také společné šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky se svým pesimistickým výhledem investiční aktivity a zakázek v nadcházejících měsících, nebo Index nákupních manažerů jakožto předstihový ukazatel vývoje ekonomiky. Index již několik měsíců deklaruje snižování výroby i zakázek, a to včetně exportních zakázek z důvodu zhoršení ekonomických podmínek na klíčových zahraničních trzích,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Průmysl se navíc již měsíce potýká s rychlým růstem cen a zpožděním dodávek některých vstupů, zejména pak se zdražováním energie. To má na firmy obecně negativní vliv a na řadu z nich teprve dopadne v rámci vyjednávání smluv na příští rok. Mnohé např. dostaly od dodavatelů energie násobně vyšší nabídku, než na jakou byly doposud zvyklé. Zvyšování nákladů v podobě zdražování vstupů či komodit je pro podniky o to složitější, že s ohledem na vývoj a očekávání poptávky je stále složitější promítnout tyto náklady do konečných cen a tím se jim snižují marže.

Dopady zmíněných překážek se podepisují na revizi ekonomických predikcí, kdy se u nás i v eurozóně očekává příští rok stagnace ekonomického růstu a v Německu dokonce mírný propad. HDP ČR již ostatně mezičtvrtletně poklesl a ocitáme se na prahu technické recese. Firmy vstupují do nejistého období. Je velmi důležité, aby zejména v případě cen energie pro příští rok měly firmy, včetně velkých podniků a těch, jež nespadají pod zastropování, k dispozici účinné opatření ze strany vlády, které zvýší jejich podnikatelskou jistotu.

Česká národní banka nechala na dnešním zasedání již potřetí základní úrokové sazby beze změny. Základní dvou týdenní repo sazba zůstala na poměrně vysoké úrovni 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. V bankovní radě tedy stále převažuje názor dále neutahovat měnovou politiku. Naopak významné centrální banky jako ECB či FED v posledních dnech ke zvyšování sazeb přistoupily. Ty ale na rozdíl od ČNB se zpřísňováním začaly později a delší dobu nechávaly sazby na historicky nízkých hodnotách.

„V současné situaci zpomalování ekonomiky a dalších nejistot spojených zejména s vysokými cenami energie by další zvyšování nákladů firmám rozhodně nepomohlo. Již nyní jsou náklady na úvěrové financování podniků na nejvyšších hodnotách od roku 2004, což spolu s vysokými nejistotami brzdí úvěrovou a investiční aktivitu. Nyní navíc vidíme zpomalení spotřeby domácností, snižující se poptávku či ochlazení trhu s hypotékami. Indikátory pro další ekonomický výhled i bez zpřísňování měnové politiky naznačují ochlazení ekonomiky,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavním ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ČNB do svého červnového zasedání před změnou bankovní rady reagovala výrazným zvyšováním úrokových sazeb na rekordní míru inflace za posledních 30 let. Meziroční míra růstu spotřebitelských cen dosahuje již od letošního února dvouciferných čísel a za září dosáhla 18 %. Tempo zdražování představuje vážný problém jak pro spotřebitele, tak pro firmy. Podniky v posledních šetřeních Svazu průmyslu opakovaně považují růst cen materiálů či surovin a rovněž ceny energie na nejzávažnější bariéru dosahující rekordní míry naléhavosti. Dle aktuálního průzkumu SP ČR pak vyplývá, že zejména drahé energie na firmy teprve dopadnou v příštím roce a mohou pro ně představovat vážné ekonomické problémy.

Vysoké ceny energie patří mezi hlavní příčiny přetrvávajících inflačních tlaků a také rychlejšího tempa zdražování vstupů firem, což je patrné mj. z posledního říjnového Indexu nákupních manažerů. Současná energetická krize a její další vývoj bude nyní záležet především na národním i evropském řešení této otázky. V tuto chvíli nadále není k dispozici opatření či jistota pro velké firmy a další firmy, které nespadají pod zastropování, ohledně vývoje cen energie pro příští rok.

V souvislosti s inflačními tlaky však nelze vyloučit možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb na příštích zasedáních ČNB. Bankovní rada také v minulosti avizovala, že vyhodnotí dosavadní data a rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní nebo se zvýší.

Signály zpomalování ekonomiky a snižování spotřeby, resp. poptávkových inflačních tlaků, jsou však patrné z řady zdrojů od společného šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky, přes konjukturální průzkumy ČSÚ, propady maloobchodních tržeb nebo např. Indexu nákupních manažerů pro zpracovatelský průmysl. Zmíněný Index mimo jiné deklaruje nejpomalejší tempo růstu prodejních cen za poslední rok a půl navzdory prudkému zdražení vstupů. Pro firmy je a bude stále obtížnější kvůli ochlazující poptávce plně promítnout stoupající náklady do svých výsledných produktů.

Compliance Academy se po třech letech rozhodla zrealizovat další ročník komplexního průzkumu zkoumajícího stav compliance v ČR napříč odvětvími.

První ročník průzkumu (Compliance 360° (2019)) sesbíral od více než stovky organizací odpovědi na více než 120 otázek, a nabídl poměrně reprezentativní vhled do toho, jak tuzemské organizace a jejich zaměstnanci o compliance přemýšlí, a jak řízení compliance v organizacích prakticky funguje.

Ačkoliv byly získané poznatky v mnohém zajímavé a část z nich je bezpochyby stále relevantní, v uplynulých 3 letech se svět potýká jak s globální pandemií, tak s válkou na území Evropy a všemi navazujícími ekonomickými a společenskými dopady. Ty mají bezesporu vliv i na oblast compliance, tým Compliance Academy proto považuje za vhodné aktuální situaci #czechcompliance opět prozkoumat.

Změnilo se nějak celkové vnímání compliance v ČR? Objevují se nové standardy nebo nástroje, které organizace v rámci compliance využívají? Jak globální události ovlivnily tón shora a objem zdrojů věnovaných realizaci agend spojených s compliance nebo vzdělávání v této oblasti? 

• Zapojte se do průzkumu a přispějte ke zvýšení povědomí o compliance a jeho českých specifikách zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je odborným partnerem průzkumu.

MPO 2. 11. 2022 vyhlásilo první výzvu z Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen. Výzva je vypsána v souladu s programem, který schválila v říjnu vláda (zde). Vychází z pravidel dle Dočasného krizového rámce (DKR) ještě před jeho poslední evropskou revizí (viz níže). Výzva umožňuje některým firmám zmírnit část nárůstu nákladů na elektřinu a plyn ve způsobilém období od 1. února 2022 do 31. října 2022 a příjem žádostí by měl být zahájen 15. listopadu 2022.

Bez prokazování provozní ztráty a energetické náročnosti mohou firmy v případech, že jim cena není pro příští rok nařízením vlády zastropována, získat 30 % způsobilých nákladů s limitem 45 mil. Kč. Způsobilé náklady vznikají firmám, kterým cena energie vzrostla o více než dvojnásobek ve srovnání s referenčním obdobím (2021) – blíže popsáno ve výzvě. Další kategorie podpory umožňující vyšší míru podpory (50, respektive 70 % způsobilých nákladů) s vyššími limity (až 200 mil. Kč) jsou určené pro energeticky náročné firmy (nákupy energetických produktů a elektřiny činí alespoň 3,0 % obratu) a případně firmy z vybraných odvětví dle přílohy 5 ve Výzvě. Tyto dvě vyšší kategorie ale mají bohužel další omezení ve vztahu k podmínce provozní ztráty, což je pro řadu firem činí obtížně využitelnými (i proto Svaz v rámci revize DKR usiloval o odstranění této podmínky).

Text výzvy a bližší informace naleznete na stránkách MPO zde.

Spuštění programu a výzev dle DKR Svaz požadoval a prosazoval od počátku vyhlášení této možnosti ze strany EK jako jednu ze součástí balíčku opatření pro firmy. Svaz průmyslu koordinoval a komunikoval připomínky firem vůči vládě a MPO při nastavování programu a výzvy v ČR. Již dříve se podařilo vyjednat, aby součástí nebyly tzv. zelené podmínky, nebo aby u podpory do 45 mil. Kč nebylo nutné splnit podmínku provozní ztráty. Nicméně i přesto nadále zůstala tato podmínka pro určité kategorie pomoci součástí programu a tím i výzvy. Řada omezení plynoucích zejména ze samotného Dočasného rámce na evropské úrovni zůstává a tím je tento nástroj pro řadu firem komplikovaným a nedostatečným. Tento program proto považujeme pouze jako doplňkový a nadále aktivně požadujeme mimořádné opatření v cenách energie, které by se týkalo všech firem například formou zastropování. První vyhlášená výzva navíc pokrývá pouze část tohoto roku (dosavadní vývoj) a v tuto chvíli nadále není k dispozici opatření či jistota pro velké firmy a další firmy, které nespadají pod zastropování, ohledně vývoje cen energie pro příští rok. Závažná rizika negativního vývoje pro naší ekonomiku trvají.
Některá omezení byla zmírněna a zjednodušena revizí DKR na evropské úrovni 28. října a další programy a výzvy může ČR tedy také zatraktivnit (aktuální znění i předchozí verze evropského DKR lze nalézt zde). V dalších jednáních a pro další výzvy budeme samozřejmě prosazovat maximální využití nových podmínek rámce Českou republikou a doufáme, že je Vláda naplno využije.

AKTUALIZACE (4. 11. 2022): ČASTO KLADENÉ OTÁZKY

Přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy, které nám posíláte.

1) Naše firma podniká ve více CZ-NACE oblastech včetně tzv. vyloučených odvětví pro podporu z DKR, které ale tvoří pouze minimum našeho obratu, hlavní podnikání máme jinde. Co to pro nás znamená?
Bohužel s tím, jak je nyní výzva napsána lze dovozovat, že pokud je součástí vašeho podnikání jedno nebo více vyloučených odvětví, neměli byste nyní jako žadatel na podporu nárok. Na daný problém jsme MPO již jako Svaz upozornili a do spuštění příjmu žádostí budeme požadovat nápravu, aby nebyli omezováni žadatelé, pro které činnosti uvedené ve vyloučených CZ-NACE nejsou hlavní, rozhodující. MPO přislíbilo nápravu, konkrétní úprava je v řešení.

2) Naše firma je MSP a spadá do zastropování cen podle nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu, ale to se týká až roku 2023. V problémech jsme se díky cenám energie ocitli už letos. Můžeme zažádat o podporu z DKR za rok 2022?
Bohužel nikoliv. Program a výzvu MPO nastavilo pouze pro odběrná místa, na která se nevztahuje zastropování. Svaz průmyslu a dopravy na tento problém dlouhodobě upozorňoval a stále upozorňuje. Požadovali jsme na jednáních, aby toto omezení vláda nezahrnovala. Svaz DKR vždy chápal pouze jako doplněk a pro řadu nejhůře zasažených firem i jako určitou první pomoc – například řada nejen skláren, pekáren nebo keramických provozů jsou ve skutečnosti malé a střední podniky, kterým vláda slibovala pomoci. Byť zastropované ceny budou platit až od 1. ledna 2023 a Svazu se podařilo odstranit limit pro spotřebu plynu u MSP, řada firem se do problémů dostala už letos. Způsobilá období pro zastropování a DKR (únor až říjen 2022) se nijak nepřekrývají, což znamená, že zde není žádný problém z hlediska pravidel veřejné podpory. Přesto na základě politického rozhodnutí zůstane pro rok 2022 vaše firma bez pomoci. Svaz toto bude nadále rozporovat.

3) Ceny energie nás výrazně zasáhly, přesto se nám díky úsporným (včetně omezení provozu) a jiným opatřením podařilo zůstat v černých číslech a nejsme v provozní ztrátě. Dosáhneme na podporu z DKR?
Ano, dosáhnete alespoň na základní úroveň podpory do 45 mil. Kč. Svazu průmyslu a dopravy se pro první výzvu podařilo odstranit podmínku provozní ztráty alespoň pro základní úroveň podpory. Nicméně tato pomoc je pro řadu firem nedostatečná, a proto jako Svaz průmyslu a dopravy prosazujeme další potřebná opatření, včetně plošného zastropování.
U vyšších úrovní podpory podmínku provozní ztráty (záporná EBITDA) původně stanovila evropská pravidla DKR. Svaz průmyslu a dopravy proto požadoval zásadní revizi těchto pravidel, včetně například zrušení podmínky provozní ztráty a navýšení limitů podpory. K této změně nedávno došlo, jak je uvedeno v článku a odkazu výše. Pro další výzvy – ať již listopad-prosinec 2022 nebo pro rok 2023 už změněná evropská pravidla DKR umožňují u vyšších úrovní podpory nahradit podmínku provozní ztráty meziročním poklesem EBITDA o alespoň 40 %. Svaz průmyslu a dopravy bude po MPO a vládě požadovat, aby využila všech zmírnění, které nová evropská pravidla DKR umožňují.

4) Jsme součástí skupiny, jaké limity se na nás vztahují?
Na žadatele (“konkrétní IČO”) se vztahují limity uvedené ve výzvě. V rámci skupiny propojených podniků je ale nutné dodržet limity dané evropskými pravidly – konkrétně vysvětleno v otázkách a odpovědích zde.

Dle předběžného odhadu Českého statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt meziročně o 1,6 %, mezičtvrletně však klesl o 0,4 %. Blížíme se tedy k tzv. technické recesi. K meziročnímu růstu HDP ČR dle ČSÚ přispěla tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka, výsledky však negativně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu, tedy reálně slabší spotřeba domácností. Na meziročním růstu hrubé přidané hodnoty se podílel jak průmysl, tak většina odvětví služeb. Počínající zpomalení ekonomiky koresponduje například s vývojem reálných příjmů domácností v důsledku vysoké míry inflace a vysokými náklady zejména na energie, s rostoucími nejistotami v ekonomice či s aktuálním zpomalováním růstu v eurozóně.

„Ekonomické výsledky v tomto roce nakonec budou mírně lepší než korigovaná očekávání v průběhu roku v důsledku války a vysokých nejistot. Je to však na úkor příštího roku, kdy by česká i evropská ekonomika měla zpomalit. Zpomalování růstu ekonomiky již ale začalo a vzhledem k mezičtvrletnímu propadu nám hrozí již v závěru tohoto roku technická recese. Makroekonomická predikce SP ČR pro letošní rok odhadující růst HDP ČR v roce 2022 ve výši 1,9 % může dopadnout díky dosavadním výsledkům i trochu lépe. V roce 2023 ale očekáváme další zpomalení růstu na 0,9 %,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Významným faktorem finálních výsledků na konci letošního, ale zejména příštího roku, bude otázka dořešení opatření k cenám energie. Negativní signály pro další ochlazení ekonomiky naznačuje několik měkkých i tvrdých dat z posledních dvou měsíců, a to od společného šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky, nedávného průzkumu SP ČR k cenám energie, přes konjukturální průzkumy ČSÚ, propady maloobchodních tržeb, Index nákupních manažerů za zpracovatelský průmysl po například aktualizované výhledy německé ekonomiky.

Dosavadní výsledky, zejména v první polovině letošního roku, byly pozitivně ovlivněné fenomény jako např. odloženou poptávkou ze strany domácností nebo efektem nízké srovnávací základy v loňském roce. Firmy však již řadu měsíců omezují překážky spojené především se skokovým nárůstem cen vstupů a s nárůstem cen energie. V posledních šetřeních SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky jsou tyto faktory považovány dokonce za suverénně nejzávažnější bariéru dalšího rozvoje dosahující rekordní míry naléhavosti. Většina firem je totiž schopna promítnout stoupající náklady do cen svých výsledných produktů jen částečně, což se nyní ještě zhoršuje vlivem nejisté poptávky. Inflace spojená se zdražováním energie se tak podepisuje v řadě případů i na snižování marží s doprovodnými negativními dopady na nábor zaměstnanců, celkový obrat exportu nebo výši investic. Revize investičních výdajů směrem dolů v následujících 6 až 12 měsících je patrná např. z aktuálního šetření SP ČR a ČNB.

Kumulace aktuálních nejistot se významně podílí i na propadu domácího a zahraničního spotřebitelského sentimentu. Prudké ochlazování očekávané poptávky naznačují poslední konjukturální průzkumy, ale také aktuální šetření SP ČR nebo Index nákupních manažerů za ČR i za eurozónu, které očekávají zhoršení zakázek a omezení koupěschopnosti zákazníků.

Uvedené problémy mají za následek celkové zpomalování tempa ekonomického růstu i v řadě dalších zemích eurozóny, kdy hospodářský růst mezičtvrletně zpomalil dle předběžných údajů Eurostatu na 0,2 % z 0,8 % ve druhém kvartálu. Náš hlavní obchodní partner partner – Německo – by měl dle predikce Německého ministerstva hospodářství letos dosáhnout pouhého 1,4 % růstu a příští rok by měl klesnout o 0,4 %.

Pojeďte s námi na podnikatelskou misi. Registrujte se do pátku 4. listopadu.

Svaz průmyslu a dopravy byl pověřen Ministerstvem průmyslu a obchodu zorganizovat podnikatelskou misi, která bude doprovázet ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu při jeho návštěvě Alžírska ve dnech 21. a 22. listopadu 2022.

Podnikatelská mise bude oborově zaměřena na energetiku, ICT a návazné technologie a služby.

Registrace účastníků probíhá do pátku 4. listopadu. Omlouváme se Vám za případné komplikace plynoucí z krátké lhůty pro registraci na podnikatelskou misi.

Nástin programu, více informací a bližší instrukce k registraci získáte v pozvánce.

Kontaktní osoba: Ing. Petra Šeráková, Sekce mezinárodních vztahů, pserakova@spcr.cz, tel.: 731 411 179

Ke stažení:
formulář Závazné přihlášky
snímek prezentace

Delegace SP ČR se zúčastnila druhé obchodní a investiční konference Uganda – EU financování zastoupením EK v Kampale. Za přítomnosti vice prezidentky Ugandy J.E Jessica Rose Epel Alupo podepsal v rámci závěrečného ceremoniálu prezident SP ČR Jaroslav Hanák a CEO Private Sector Foundation Uganda Stephen Asiimwe dohodu o dlouhodobé spolupráci obou organizací. Dohoda povede k intenzivnější spolupráci a podpoře českých firem na ugandském trhu.

I když poměrně malá země, Uganda nabízí zajímavé příležitosti pro české firmy v energetickém průmyslu, který místní vláda plně otevřela soukromému sektoru. Je zde i potenciál dodávek pro obranný průmysl, v rámci dlouhodobého plánu vlády intenzivně roste i zdravotnický a farmaceutický průmysl, a příležitosti jsou v zemědělském a potravinářském průmyslu, který prochází rozsáhlou modernizací.

ČR má v Ugandě dlouhodobě dobré jméno a zahraniční investice jsou podporované na úrovni vlády. Prezident Yoweri Museveni, který se osobně zúčastnil zahajovacího ceremoniálu konference, je u moci od roku 1986. Zatímco doposavad převažují v zemi čínské a indické investice, snahou této konference je nalákat do Ugandy investory z členských zemí EU za pomoci některých programů financovaných z evropských zdrojů.