Podpora výzkumu, vývoje a inovací je podle programového prohlášení vlády priorita. V současné době nejistoty dalšího vývoje týkajícího se situace s ruskou agresí či covidem je nezbytné myslet na zajištění odolnosti a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Proto by ministerstvo financí mělo při revizi či přípravě státního rozpočtu v letních měsících podle Svazu průmyslu a dopravy ČR zajistit dlouhodobé financování pro výzkum, vývoj a inovace.

„Samozřejmě by nyní mělo být hlavní prioritou vlády řešení krizové situace včetně například vysoké ceny energií. Zároveň však vláda nesmí rezignovat na dlouhodobější cíle, které mimo jiné přinesou vyšší příjem do státního rozpočtu v podobě daní. Z výzkumu a vývoje navíc mohou vzniknout některá inovativní řešení aktuálních výzev, například pro snižování spotřeby elektřiny a plynu nebo digitalizaci,“ uvádí Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR považoval za minimalistický již návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace připravený Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), který pro rok 2023 doporučoval částku 39,3 mld. Kč a pro následující roky 43,7 a 45,2 mld. Kč. Vláda jej bohužel jen vzala na vědomí a schválila návrh ministerstva financí, který výdaje pro roky 2024 a 2025 zastropoval na úrovni roku 2023, ač ve výši 39,3 mld. Kč. Opakuje se tak situace z předchozích let, kdy opět vláda neschválila připravený rozpočet RVVI, který již obsahoval řadu kompromisů. Podpora výzkumu, vývoje a inovací má oproti jiným oblastem dlouhodobý efekt a vyžaduje plánování v delším horizontu.

„Jelikož jsou výzkumné projekty víceleté, může být ohrožen již v příštím roce rozsah vyhlašovaných soutěží, což si ministerstvo financí zřejmě dostatečně neuvědomuje. Zejména programy, jako TREND, nejvýznamnější pro průmyslový výzkum, či THÉTA zaměřený na výzkum a vývoj v energetice, by mohly podpořit jen minimum projektů. Máme obavy, že stagnace opět dolehne zejména na aplikovaný výzkum a vývoj, který byl již za minulé vlády velmi omezován krácením rozpočtu Technologické agentury ČR či oddalováním výzev. Přitom podpora této oblasti má multiplikační efekt, jelikož vyžaduje několikanásobné prostředky samotných firem. Věříme, že vláda ještě při finalizaci státního rozpočtu toto zohlední,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Programy administrované TA ČR (jako TREND, Doprava 2020+ či Prostředí pro život) nebo její vlastní (jako THÉTA či DELTA) směřují ve velké míře na podporu energetické a digitální transformace, odolnosti ekonomiky či růstu přidané hodnoty a mají výstupy uplatňované na trhu či ve výrobě.

Zrušit pracovnělékařské prohlídky u zaměstnanců v první kategorii, změnit problematiku odvádění DPH u darů nebo již nevyžadovat písemný rozvrh čerpání dovolené. To jsou jen některé úpravy, kterými Svaz průmyslu a dopravy ČR navrhuje zmírnit administrativní zátěž firem a podnikatelů. Ta je v Česku mnohdy neúměrně vysoká, některé povinnosti pro zaměstnavatele jsou dokonce až absurdní. Svaz průmyslu 13 konkrétních návrhů na zjednodušení předal i ministrovi pro legislativu Michalovi Šalomounovi.

Řada tuzemských podniků následující situaci bohužel dobře zná. Firma se rozhodne poskytnout věcný dar humanitární organizaci, která jej využije v České republice. V praxi se jí ale někdy spíše vyplatí konkrétní produkt raději zničit, než aby ho darovala a vykonala tím obecně prospěšnou činnost. V rámci daru musí totiž podnik zaplatit DPH z ceny zboží, zatímco pokud se stejnou věc rozhodne zničit, paradoxně DPH neodvádí a může si ji odečíst z pořízení věcí na vstupu.

„Uvedená praxe firmy nemotivuje k tomu, aby ve vlastní zemi pomáhaly s obecně prospěšnou činností, která supluje státní pomoc nebo udržuje sociální smír ve společnosti. Pro firmy je tedy často jednodušší, aby například nevyužité židle nebo staré počítače zničily, než aby je poslaly na dobrou věc. Existuje sice osvobození od DPH s nárokem na odpočet v případě dodání daru prostřednictvím humanitárních organizací do třetích zemí, třeba do Afriky nebo Asie, ale tento pardon neexistuje u dodání v rámci ČR,“ vysvětluje Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz proto navrhuje uvedenou problematiku změnit, aby firmy více motivovala k darování nepotřebných věcí pro humanitární účely.

Jednou z oblastí, kde by se administrativní zatížení firem mohlo podle SP ČR také snížit, jsou pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců. U pracovníků v první kategorii, což jsou například kancelářské pozice, kde by samotná práce neměla představovat žádné riziko pro zaměstnance, je Svaz navrhuje úplně zrušit. „Tyto prohlídky firmy zbytečně zatěžují, protože v této kategorii způsobilost zaměstnance posuzuje lékař zpravidla automaticky a od stolu. Jejich zrušením by se jednoznačně snížila administrativní zátěž podniků. Zároveň nepředpokládáme, že by takový krok měl nějaké nepříznivé dopady na zdraví zaměstnanců,“ říká Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky a právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím, že by se touto změnou také odlehčilo velmi přetíženým poskytovatelům pracovnělékařských služeb. O zrušení prohlídek zaměstnanců v první kategorii proto Svaz již jedná s Ministerstvem zdravotnictví.

Další z absurdních povinností, kterou zaměstnavatelé v současnosti musí dodržovat a mnozí pracovníci z firem ji dobře znají, je písemný rozvrh čerpání dovolené. Ten přitom není při reálném určování dovolené v průběhu roku vůbec závazný a v praxi nepřináší žádnou výhodu zaměstnavateli, zaměstnancům ani odborům. Jde o historické ustanovení, které firmy pouze administrativně zatěžuje. Svaz průmyslu a dopravy proto usiluje o jeho úplné zrušení.

Zástupci zaměstnavatelů by rádi zjednodušili i každoroční podepisování takzvaného růžového papíru, tedy prohlášení poplatníka k dani z příjmu. „Pro mzdové účetní to znamená každoroční uhánění zaměstnanců, aby podepsali prohlášení. U většiny pracovníků přitom nedochází ke změně již uvedených údajů. Řešením by podle nás proto bylo podepsání při nástupu do zaměstnání a pak jen v případě, že dojde ke změně, ať už třeba narození dítěte, ztrátě zaměstnání u manžela nebo manželky nebo invaliditě,“ vysvětluje Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky a právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu navrhuje zmírnit administrativní zátěž firem v řadě dalších oblastí. „Připravili jsme 13 konkrétních návrhů, které jsme předali i ministrovi pro legislativu Michalovi Šalomounovi. Tím ale nekončíme. Dlouhodobě chceme, aby se stát alespoň přiblížil k anglosaskému pravidlu ‘za každou nově zavedenou povinnost dvě zruš’. To se zatím nedaří, změť nařízení pro podnikatele je obrovská a trpí tím hlavně menší a střední firmy. Proto jsme připraveni dál přicházet s podobnými návrhy,” říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Všech 13 nesmyslných povinností, které musí podnikatelé plnit najdete ZDE.

Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě zastřešuje diskuze na evropské úrovni v oblasti datové ekonomiky a online platforem. Online kulatý stůl, který se uskutečnil 31. května, se věnoval dalšímu tématu, které je velmi aktuální – kybernetické bezpečnosti. V dnešní době už kybernetická bezpečnost není pouze technickou a právní záležitostí. Zahraniční politika, kybernetická diplomacie a digitální suverenita jsou důležitými prvky jakéhokoli rámce kybernetické bezpečnosti. Všechny tyto aspekty se snoubí v politikách a předpisech, které vlády přijímají, aby jejich občané a podniky byly bezpečnější a odolnější vůči kybernetickým útokům. Zároveň je potřeba si uvědomit, že se nejedná jen o úroveň národní, ale také evropskou a globální.

Jakékoli regulační zásahy proto mají komplexní dopady. Mohou mít za následek omezení dostupných technologií a omezení výběru zákazníků, opožděnou digitální transformaci, potlačení inovací, narušení hospodářské soutěže a nepřiměřenou administrativní zátěž. Nestojíme před jednoduchými volbami, jako je to, zda chceme robustnější kybernetickou bezpečnost, rychlejší digitální transformaci nebo větší digitální suverenitu. Čelíme obtížnému vyvažování, které by umožnilo pokrok ve všech těchto strategických cílech.

O všech těchto aspektech diskutovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová, náměstek MPO Petr Očko a vedoucí oddělení regulace cloud computingu NÚKIB Martin Klumpar. Zúčastnili se také renomování zástupci evropského byznysu – Florian Pennings, který působí jako ředitel pro vládní záležitosti v oblasti kybernetické bezpečnosti ve společnosti Microsoft, a Michiel Steltman, ředitel nizozemské Online Trust Coalition, která dlouhodobě působí v oblasti evropské cloudové politiky a intenzivně spolupracuje s nizozemskou vládou. Všichni účastníci se shodli že transatlantická spolupráce, strategická partnerství, harmonizace norem a zamezení izolaci Evropy jsou klíčové strategické cíle. Čekají nás i výzvy, jestli například přístup založený na pravidlech, tzv. rules-based approach, je ten správný. Další podrobnosti naleznete ve shrnutí hlavních sdělení a doporučení.

Podle dnes zveřejněných výsledků ČSÚ inflace v květnu meziročně vzrostla o 16,0 %, což bylo o 1,8 procentního bodu více než v dubnu.

„Firmy se už řadu měsíců potýkají se skokově rostoucími cenami vstupů, které musí čím dál výrazněji promítat i do svých konečných cen. Podniky se od loňského roku snaží realizovat různá opatření namísto toho, aby musely zdražovat své výrobky. Situace ale s dalším růstem cen vstupů začala být již neudržitelná a firmy je musí promítat do cen produktů. Kromě mediálně viditelných příkladů, jako jsou rostoucí ceny energie, bylo avízo vysokých spotřebitelských cen zřejmé např. z Indexu cen zemědělských či průmyslových výrobců, které se již několik měsíců pohybovaly přes 20 %.

Stávající rostoucí ceny energie a dalších vstupů se stále více odráží i ve spotřebitelské inflaci a svou výší nepřispívají ekonomickému růstu. Naše šetření mezi stovkou firem ukázalo, že kvůli inflaci a zpoždění v dodávkách více než 60 % podniků bude mít letos objemově nižší investice a nenaplní původní investiční plány. I proto připomínáme, aby vláda konečně v nejbližších dnech přijala konkrétní opatření týkající se cen energie pro firmy, které jsme jí předložili a které např. s MPO projednáváme. Stávající vysoká inflace není dobrým signálem vývoje naší ekonomiky, přináší řadu rizik a je třeba být střízlivý například u i vyjednávání mezd a platů,“ komentuje ČSÚ Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Letošní ENERGO SUMMIT shrnul nejzásadnější témata ze světa energií v českém a evropském prostoru. Byly jimi samozřejmě bezprecedentní ceny energií, možnosti podpory od státu a EU a dopady na celkovou zelenou tranzici, tedy přechod na nízkoemisní energetiku.

Podle analýz společnosti ČEZ je příčinou vyšších cen plynu zhruba ze 3/4 dopad války na Ukrajině a s ní související nejistota ohledně možného zastavení dodávek. Druhým důvodem, který ale má vliv jen zhruba čtvrtinový, jsou emisní povolenky, jejichž cena v posledních dvou letech několikanásobně vzrostla. Podle jednoho z hlavních řečníků Bohuslava Čížka ze SP ČR jsou to právě ceny energií, které aktuálně české firmy nejvíce řeší. „V průzkumu mezi členy SP ČR uvedlo 60 % firem, že ceny na ně mají velký až fatální dopad. Cena energie je nyní nejvýznamnějším faktorem, který firmy označují jako bariéru jejich růstu a dokazují to i nižší investiční možnosti podniků na letošní rok,“ upozornil Čížek. Průzkum SP ČR za duben 2022 odráží ale i snahu o energetické úspory, do kterých chce letos investovat kolem 60 % firem a pro zhruba třetinu z těchto firem je to dokonce investiční priorita, od které si slibují snížení nákladů na energie.

MODERNÍ OZE SÍLÍ, ŠKOLSTVÍ ZAOSTÁVÁ

Podle odhadů odborníků ale zůstanou přes korekce směrem dolů ceny energie drahé i při ukončení války, protože je bude mimo jiné zdražovat rychlejší hledání alternativních dodávek zdrojů, které ale na druhou stranu budou do jisté míry zvyšovat naši energetickou bezpečnost. Shoda je nad nutným rychlejším rozvojem OZE, které ale v českých podmínkách nedokáží být plným substitutem všech zdrojů energie českému průmyslu a tím i celé české ekonomice. Navíc obnovitelné zdroje energie mají známou nevýhodu, tedy že nedodávají energii rovnoměrně po celý rok. Proto se většina řečníků shodla že i přes závazek ustoupit od spalování uhlí (přičemž v současnosti tvoří u nás hnědé uhlí zhruba 40 % zdrojů pro výrobu elektřiny) budeme nadále v rámci našeho energetického mixu pracovat i s plynem. Ve střednědobém horizontu se proto naděje upínají k budování plovoucích LNG terminálů v Německu, Polsku nebo třeba v Itálii.

Energetika se rychle mění a vyvíjí, stejně jako potřeba nových dovedností. Pro zvládání moderních technologických i systémových výzev je proto podle řečníků potřeba podpořit technické vzdělávání, např. rozvojem spolupráce škol a zaměstnavatelů v oblasti odborného výcviku a praxe žáků, zapojování firem a škol do odborných soutěží, nebo třeba větší zastoupení energetického sektoru v platformách Národní soustavy kvalifikací a povolání.

CESTA Z KRIZE

Svaz již dlouho požaduje od vlády konkrétní opatření, jak podnikům zasaženým extrémními cenami energií co nejdříve pomoci. Upozorňuje na vážnost stávající situace a související dopady do rostoucí míry inflace či do omezování potřebných investic. Po určitých nejistotách MPO nakonec zdá se slib dodrželo a vyplatí letos kompenzace nepřímých nákladů pro odvětví ohrožená únikem uhlíku a energeticky nejnáročnější odvětví. To je ale opatření z dob ještě před válkou a jen narovnává podmínky, které má mnoho let řada jiných zemí EU. Je třeba reagovat i na současnou situaci „Bohužel dnes jsme ve stavu, kdy se dopady vysokých cen prohloubily a dopadají na ještě více firem. Potřebujeme se posunout od diskusí a příslibů k viditelným opatřením. S MPO nyní jednáme o konkrétním možném nastavení programu kompenzací firmám s využitím Dočasného krizového rámce, a to pro podniky, na které výrazně negativně dopadl skokový růst cen elektřiny a plynu. Dlouhodobě také žádáme, aby již došlo ke snížení poplatku na podporu POZE v ceně elektřiny či k rychlému zjednodušení povolovacích procesů. Naší podporu mají také podpůrné investiční nástroje,“ shrnul v rámci letošního Energo Summitu ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek.