Na červnové tripartitě Svaz průmyslu a dopravy ČR apeloval, aby nové programové období evropských fondů plynule navázalo bez prodlevy na to stávající. Žádal, aby vláda v příštích letech vyčlenila dostatek peněz na dopravní stavby. Svaz také vyzval vládu, aby zpracovala analýzu čerpání programů COVID a Antivirus.

STAV ČERPÁNÍ FONDŮ A PŘÍPRAVA NA NOVÉ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ

Sociální partneři diskutovali o plánu obnovy evropské ekonomiky po epidemii koronaviru, který předložila Evropská komise. Z balíku 750 miliard eur mají získat největší část peněz země nejvíce zasažené koronavirem.
„Svaz průmyslu uznává, že je třeba pomoci nejvíce postiženým zemím s obnovou jejich hospodářství. Česko jako velmi exportní země bude z oživení těchto zemí profitovat. Nicméně je třeba podpořit ekonomický růst investicemi také v ostatních zemích, zejména s ohledem na plnění evropských cílů v oblasti klimatické a energetické politiky, životního prostředí, výzkumu a vývoje či digitalizace,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Vláda musí při vyjednávání Plánu obnovy EU razantně odmítnout zavádění nových zdrojů příjmů evropského rozpočtu, například nových daní, které by zatížily evropské firmy. Nesmíme také dopustit, aby se omezovaly nebo přerozdělovaly finance z programů, které jsou určené pro firmy na investice a inovace. Tyto programy je naopak třeba posilovat,“ komentuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Za klíčové považujeme, aby se nové programové období evropských fondů v roce 2021 spustilo bez časové prodlevy mezi novým a stávajícím obdobím. Za ideální považujeme, aby se stávající období kvůli koronavirové krizi prodloužilo a obě období běžela nějakou dobu současně. Firmy se nesmí zdráhat překládat projekty z obavy, že nestihnou splnit všechny termíny. Naopak je třeba prostředky v této době využít,“ komentuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

DOPRAVNÍ STAVBY

„Rozpočet pro dopravní stavby pro letošní rok považujeme za dostatečný. Vyzýváme ale vládu, aby zajistila dostatek finančních prostředků pro budování dopravní infrastruktury i v následujících letech,“ komentuje Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

PROGRAMY COVID A DALŠÍ OPATŘENÍ

„COVID nájemné, COVID Plus a COVID III jsou pro firmy důležité programy. Považujeme za klíčové, aby vláda v létě vyhodnotila, jak je firmy využívají a rozhodla, zda bude potřeba je upravit nebo například program COVID Plus prodloužit,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz také upozornil, že je potřeba se bavit o oživení ekonomiky a opatřeních, která k tomu mohou dále pomoci a mají pozitivní ekonomický a investiční efekt. Navíc se v řadě případů jedná o minimální dopad na rozpočet nebo jako v případě zrychlených odpisů pouze o v čase přesunutý dopad.
„Spolupracovali jsme v pracovním týmu ministryně financí na opatřeních v oblasti daní, která pomohou nakopnout ekonomiku. Je důležité, aby je vláda projednala a schválila. Požadujeme mimořádné zrychlené odpisy, zvýšení limitu odepisování majetku, nebo snížení odvodu zaměstnance za využívání služebního nízkoemisního vozidla k soukromým jízdám z 1 % na 0,5 % pořizovací ceny,“ dodává Jan Rafaj.

PROGRAM ANTIVIRUS

„Řada firem bude pociťovat dopady koronavirové krize i na podzim, proto jsme vládu žádali a jsme rádi, že na tripartitě přislíbila, že vážně zváží prodloužení režimů A a B programu Antivirus i po 31. srpnu. Zároveň požadujeme, aby vláda sjednotila podmínky pro poskytování příspěvků v těchto režimech na 80 procent vyplácené náhrady mzdy a strop nastavila na 39 tisíc korun na zaměstnance za měsíc. Podle posledních údajů firmy prozatím vyčerpaly méně peněz, než se předpokládalo. Finance by proto na navýšení v rozpočtu být měly,“ vysvětluje Jan Rafaj.

„Nesouhlasíme s tím, že vláda schválila režim C, tedy dočasné prominutí sociálních odvodů placených zaměstnavatelem, pouze pro firmy do 50 zaměstnanců, a to bez ohledu na to, zda je koronavirová krize zasáhla, nebo ne. Za daleko efektivnější pokládáme, kdyby o prominutí odvodů mohly požádat pouze firmy, kterým prokazatelně v důsledku krize poklesl obrat oproti minulému roku, a to bez ohledu na svou velikost,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

SPEKTRUM 2020_3Q KE STAŽENÍ

Z obsahu

• Česko po koronaviru potřebuje víc než dotace a sociální programy
• Anketa: Jak dopadla epidemie na český průmysl
• Jaroslav Hanák: Cestu z krize musí firmy proinvestovat
• Propojení vědy a průmyslu může zachránit životy
• Svaz vydal hygienický manuál, pomůže firmám k návratu k normálu
• Jana Maláčová: Nikdo netušil, jak dlouho bude krize trvat a jaké bude mít dopady
• Česko zaostává v ochraně duševního vlastnictví

Výkonný aparát Svazu průmyslu a dopravy České republiky čeká od 1. července 2020 několik změn. Zástupcem generální ředitelky bude hlavní ekonom SP ČR a ředitel Sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek. Poradkyní generální ředitelky Svazu Dagmar Kuchtové se stane Jitka Hejduková, dosavadní ředitelka Sekce zaměstnavatelské. Současně na Svazu průmyslu vznikne nový Útvar digitální ekonomiky, který bude mít na starosti stále významnější pole digitalizace a její vliv na průmysl a hospodářství. Jeho ředitelem se stává dosavadní zástupce ředitele Sekce hospodářské politiky Ondřej Ferdus.

Význam digitální ekonomiky ve světě neustále roste. Digitální transformace včetně zavádění prvků Průmyslu 4.0 je pro Českou republiku šancí k vnitřní modernizaci, přechodu na vzdělanostní ekonomiku a vzniku domácích inovativních produktů s vysokou přidanou hodnotou. I z těchto důvodů proto na Svazu průmyslu a dopravy vzniká od 1. července Útvar digitální ekonomiky. Bude nadále úzce propojen zejména se Sekcí hospodářské politiky, ale i s dalšími odbornými sekcemi, protože principy digitalizace zasahují prakticky do všech odvětví průmyslu a ekonomiky.

„Svaz průmyslu a dopravy se digitální ekonomikou zabývá dlouhodobě. S dalšími evropskými zaměstnavatelskými svazy například pravidelně řešíme, jak nastavit budoucí regulační rámec Evropské unie tak, aby nebránil rozvoji umělé inteligence a konkurenceschopnosti firem. Rostoucí význam digitální ekonomiky navíc potvrdila i současná koronavirová krize. Ukázala nám, že je potřeba na principech digitalizace neustále pracovat. Bez dobře fungující digitální ekonomiky není možné kvalitně a efektivně vykonávat práci z domova, na dálku řídit firmu nebo se digitálně vzdělávat,“ říká generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová.

Ředitelem Sekce digitální ekonomiky se stane Ondřej Ferdus, dosavadní manažer pro digitální ekonomiku a zástupce ředitele Sekce hospodářské politiky. Od 1. července současně platí ve výkonném aparátu Svazu průmyslu a dopravy také dvě další personální změny. Poradkyní generální ředitelky bude nově Jitka Hejduková, která dosud vedla Sekci zaměstnavatelskou. Pozice zástupce generální ředitelky se ujme Bohuslav Čížek, hlavní ekonom SP ČR a ředitel Sekce hospodářské politiky.

Na základě informace z resortů vláda 22. června 2020 vydala Usnesení o přijetí opatření v souvislosti s epidemiologickou situací ve světě s účinností od 17. července 2020, na jehož základě je možnost prodloužit povolení k zaměstnání u cizinců (krátkodobé pracovní vízum do 90ti dnů, sezónní zaměstnanci, mimořádné pracovní vízum), kterým bylo toto vízum vydáno před 12. březem 2020, a tito jsou povinni vycestovat z České republiky nejpozději do 16. září 2020.

Zaměstnavatel však musí splnit stanovené podmínky. A to, že zaměstnavatel s cizincem sjedná prodloužení základního pracovněprávního vztahu či uzavře nový pracovněprávní vztah, a to tak, aby tento trval po dobu platnosti tohoto opatření. Po splnění těchto podmínek se doba platnosti povolení k zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, které bylo vydáno s datem uplynutí doby platnosti po dni 12. března 2020, prodlužuje tak, že skončí nejpozději dnem 16. září 2020.

Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu provádí průzkum zejména za účelem zjištění dopadů pandemie COVID-19 na zahraniční obchodní aktivity firem.

Výsledky budou využity pro nastavení státních programů podpory exportu a pro nastavování oficiálních pozic ČR na úrovni EU, např. při vyjednávání obchodních dohod s třetími zeměmi či pro zlepšování podmínek firem v rámci EU.

Průzkum do určité míry navazuje na zjišťování Svazu průmyslu a dopravy ČR z dubna letošního roku, je však detailnější a poskytne Ministerstvu průmyslu a obchodu podněty pro nastavení proexportních nástrojů jak pro nejbližší období po opatřeních z důvodu celosvětové pandemie COVID-19, tak i v dlouhodobějším horizontu. Jeho výsledky budou tedy důležité z hlediska nastavení budoucích státních programů podpory exportu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude z výsledků průzkumu také čerpat informace pro nastavování oficiálních pozic ČR na úrovni EU při dalším vyjednávání obchodních dohod s třetími zeměmi a uskupeními či pro zlepšování podmínek firem v rámci EU.

Dotazník vyplňte prosím zde

Termín pro vyplnění dotazníku: do 28. června 2020.

Děkujeme Vám za zapojení se do průzkumu!

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzývá k ještě aktivnější proexportní politice státu. Ačkoliv je Česko jako exportní ekonomika výrazně závislé na ekonomické kondici zemí svých odběratelů, stát může aktivně přispět k zotavení vývozních firem. Exportérům při hledání nových odběratelů pomůže rychlá obnova podnikatelských misí, podpora účasti českých podniků na zahraničních veletrzích i rozšíření portfolia služeb institucí, které exportérům zajišťují státní finanční a institucionální podporu.

Export živí českou ekonomiku, jeho poměr vůči HDP dosahuje 80 procent. V dubnu se po mnoha letech růstu rekordně propadl. Zatímco v březnu klesl vývoz českých firem do 50 nejvýznamnějších exportních destinací v přeshraničním pojetí meziročně o více než 10 %, v dubnu 2020 se propadl o 35 %. Z klíčových zemí pro české exportéry nejvíce poklesl export do Francie, Indie, Jižní Afriky, Maroka, Norska, Portugalska a Španělska, kde se propadl o více než polovinu.

„Dobře si uvědomujeme, že otevřenou českou ekonomiku můžeme zachraňovat zevnitř České republiky jen v omezené míře. Až se zotaví Evropa jako celek a státy začnou zase kupovat naše auta, stroje a další produkty, zvedneme se i my. Neznamená to ale, že bychom měli čekat se založenýma rukama,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu už dlouho upozorňuje na velkou závislost na vývozu do Evropské unie. Přes 79 % českého vývozu putuje do zemí EU27. S Velkou Británií je to dokonce více než 84 %. Průmyslové svazy v Německu, Rakousku a na Slovensku očekávají, že se jejich ekonomiky začnou vracet k předkrizovým úrovním až v letech 2021 a 2022. Stejně to vidí evropská průmyslová konfederace BusinessEurope i u dalších hlavních exportních trhů pro české firmy. Nejpomaleji se k normálu bude vracet Velká Británie.

„Měli bychom současné situace využít a snažit se snížit naši závislost na EU. Zatím se nám to moc nedaří. Exportérům by v tom měly pomoci státní instituce. Potřebujeme se více rozkročit, najít nová odbytiště pro své výrobky a úspěšně vyvážet třeba i do severní Ameriky, jihovýchodní Asie a na další trhy,“ komentuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PODPORA ZE STRANY STÁTU BUDE NUTNÁ

Z průzkumu Svazu průmyslu vyplývá, že se do ekonomických problémů bude postupně dostávat stále více exportně orientovaných firem. Stát by se měl na podporu vývozců více zaměřit a rozšířit paletu specifických nástrojů podpory exportu.

„Jakmile to situace dovolí, vrcholní státní činitelé by se měli co nejdříve opět rozjet společně s podnikateli na zahraniční cesty a stát by měl ještě více podpořit účast firem na mezinárodních výstavách a veletrzích. Podniky také potřebují rozšíření portfolia služeb od institucí zajišťujících státní finanční a institucionální podporu exportérů,“ vysvětluje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Doporučená opatření pro maximální podporu exportně orientovaných firem:

• Obnova podnikatelských misí – v první fázi do zemí, které se úspěšně vypořádaly s nemocí Covid-19, např. Čína, Vietnam, Jordánsko a vybrané evropské země.
• Podpora účasti firem na mezinárodních výstavách a veletrzích – finanční prostředky vyhrazené pro rok 2020 využít na podporu v druhé polovině roku nebo přesunout na rok 2021.
• Umožnit konání Mezinárodního strojírenského veletrhu – veletrh bude důležitým impulzem k dalšímu oživení průmyslové aktivity.
• Navýšit kapacity zahraniční ekonomické sítě – otevření nových zastoupení v Texasu, Africe, Latinské Americe nebo jihovýchodní Asii.
• Vyšší institucionální a finanční podpora státu – rozšíření portfolia služeb institucí zajišťujících státní finanční a institucionální podporu exportérů.

Svaz průmyslu chválí dosavadní zavedenou pomoc:

• Rekonstrukční balíček MZV pro české firmy – navýšení celkové dotace MZV na podporu exportu z 200 miliónů Kč v roce 2021 na cílovou částku 300 miliónů Kč v roce 2023.
• Tzv. „Balíček pro exportéry“ od EGAP – přednostní vyřízení žádostí firem, které hledají nové odběratele kvůli epidemii. Výrazně snížil poplatky za pojištění nových rizik, zkrátil dobu k uznání pojistného plnění, žádosti lze podávat online, pojištění je dostupné i pro MSP, a to pro pohledávky již od 100 tisíc Kč.
• Konzultace a poradenství CzechTrade zdarma

Zástupci CzechTrade poskytují od začátku krize konzultace a poradenství pro exportéry zdarma. Nyní je agentura prodlužuje až do konce roku 2020.

„Jelikož je naše ekonomika silně orientovaná na export, tak první logickou reakcí na krizi bylo stoprocentní zvýšení dotací na služby naší zahraniční sítě. Snažíme se co nejvíce přispět k restartu zahraničního obchodu,“ říká generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.

E-MEET 2020

Akce E-MEET 2020 letos částečně nahradila tradiční jednání s ekonomickými diplomaty pořádané od roku 2002 Svazem průmyslu a dopravy ČR. Během každoroční dvoudenní akce konzultovalo své obchodní příležitosti v zahraničí přes 400 zástupců firem. Letos se kvůli pandemii nemoci Covid-19 akce nemohla uskutečnit poprvé po osmnácti letech. Do E-MEET 2020, kterou uspořádal CzechTrade ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Svazem průmyslu a dopravy ČR a AMSP ČR, se zapojilo 253 firem, které online jednaly s řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade. Virtuální komunikace se stala v uplynulých týdnech naprosto běžnou, pro obchodní vztahy speciálně v zahraničí je to ale pouze nouzová alternativa.

„Děkujeme centrále CzechTrade a ředitelům jejich zahraničních kanceláří, že se flexibilně ujali organizace akce E-MEET 2020. Osobní setkávání je však pro budování obchodních vztahů nenahraditelné. Těšíme se, že exportéři budou mít možnost v příštím roce opět vše vyřídit osobně a akce proběhne v plném rozsahu,“ uzavírá Radek Špicar.

Koncept cirkulární ekonomiky se v posledních letech dostává do centra pozornosti odborníků i firem. Recyklace odpadních materiálů je navíc jednou z cest ke klimaticky neutrální ekonomice. Vybraných osobností českého odpadového průmyslu jsme se proto zeptali, jak funguje recyklační průmysl v České republice. 

1) Jak ve vašem oboru funguje recyklační průmysl a využívání odpadů jako druhotných surovin?
2) Jaká opatření by mohla zvýšit využívání odpadů jako druhotných surovin ve vašem oboru? Vidíte v tom potenciál pro vytvoření nových podnikatelských příležitosti?

Jaroslav Tymich

Asociace českého papírenského průmyslu 

1) Papírenský průmysl je významně závislý na recyklaci sběrového papíru. Sběrový papír se podílí zhruba 55 procenty na výrobě nového papíru a lepenky v porovnání s buničinou vyrobenou ze dřeva. Obecně máme zájem na zvyšování podílu recyklace, protože je z pohledu nákladů a dopadů na životní prostředí šetrnější, i když výroba z buničiny ze dřeva také plní veškerá kritéria a požadavky na ochranu životního prostředí. Doposud platilo, že evropský papírenský průmysl zvládl zpracovat veškerý sebraný papír, který zůstal v Evropě po exportu zejména do Asie. Zvýšená nabídka sběrového papíru ve vazbě na snižování importu Číny a dalších asijských zemí je aktuálně problematická, nicméně vzhledem k předpokladům zvyšování spotřeby papírenských výrobků a výstavbě nových kapacit v druhé polovině roku se situace bude postupně zlepšovat.

2) Papírenský průmysl dlouhodobě posiluje zpracování sběrového papíru pro výrobu zejména obalových papírů a lepenky, čemuž odpovídají i nové projekty výstavby papírenských strojů. Bohužel doposud se projekty prováděly a plánují jen v okolních zemích a ne v Česku. Toto způsobuje velký rozdíl mezi sběrem zhruba 1 milionu tun papíru v ČR a spotřebou zhruba 200 tisíc tun. Tedy cca 800 tisíc tun sběrového papíru se musí z Česka vyvézt.

Miloš Kužvart

Česká asociace oběhového hospodářství 

1) Recyklační průmysl funguje díky nadšení a vynalézavosti jeho provozovatelů, ani zdaleka však nemá tu podporu, kterou by měl a mohl v České republice mít. Pokud by současný stav pokračoval dál, recyklační cíle v letech 2025 či 2030 by byly naprosto nesplnitelné. Na vině malého rozvinutí recyklačního průmyslu je i obrovské kolísání cen druhotných surovin, které pro podnikatelský záměr nedává jistotu návratnosti vložených prostředků.

2) Kromě podpory v oblasti investic do recyklačního průmyslu je dnes možná ještě důležitější podpora „provozní“, nikoli podpora ve fázi investice. Totiž k výrobkům z druhotných surovin, které jsou často dražší nežli výrobky z primárních surovin, není důvěra. Proto, ať již z důvodu vyšší ceny či obav odběratelů z kolísavé kvality výrobků z recyklovaných surovin, nejdou tyto výrobky na odbyt. Proto cestou může být tzv. „zelené zadávání zakázek“, financovaných z veřejných zdrojů. Veřejný sektor tím dá signál, kudy vede cesta trvale udržitelného hospodaření. I když se nabízí možnost využít úprav DPH ve prospěch snížení ceny výrobků z recyklovaných surovin, řada expertů poukazuje na velké riziko podvodů, kdy by se o slevu na DPH ucházely výrobky s velice sporným obsahem recyklátu. Šlo by svým způsobem o obdobu afér s lehkými topnými oleji. Pozitivum rozvoje recyklačního průmyslu je obecně známé: kromě větší nezávislosti na často geopoliticky nestabilních oblastech, odkud primární suroviny dovážíme, je zde velký potenciál vzniku nových pracovních příležitostí. A to v době nastupujícího ochlazení hospodářského růstu bude mít svůj velký význam.

Petr Havelka

Česká asociace odpadového hospodářství 

1) Podle čísel MŽP dokážeme recyklovat 38 % odpadů. Za 15 let máme být schopni recyklovat minimálně 65 % komunálních odpadů. To v absolutní hodnotě znamená, že musíme být schopni do recyklace přesouvat ročně o 1,4 milionů tun komunálních odpadů více než dnes. Jako ČAOH sdružujeme firmy s aktuálně největší kapacitou recyklace v ČR. V ČR není problém s množstvím vytříděných druhotných surovin. Těch máme přebytek. Největší problém je nedostatečná poptávka po produktech recyklace. Nová odpadová legislativa s tím však bohužel vůbec nepomáhá. V zákonech nevidíme cestu, která by nás měla dovést ke splnění závazných recyklačních cílů EU. Chybí zde nástroje na podporu recyklace. Je nutné je doplnit. Jinak dokážeme jen přesunout odpady ze skládek do spaloven, před tím však EU varuje.

2) Jako ČAOH jsme aktivním členem odborné skupiny RecHelp, která definovala 11 konkrétních nástrojů na podporu recyklace. Stejně jako EU říkáme, že pomůže daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků, třeba formou snížené DPH. Pomůže snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu. Pomůže závazek státu, aby ve veřejných zakázkách využíval ze stanoveného procenta recyklované produkty. Všechny nástroje by měly být zaměřeny na to, aby podpořily poptávku po recyklovaných výrobcích. Stejně důležité je také to, aby recyklaci nebránila nesmyslná administrativní opatření a plno zbytečné byrokracie. EU si stanovila recyklaci jako prioritu. Bylo by dobré, když by to bylo poznat také z navrhovaných odpadových zákonů. Je nutné je dopracovat.

Marek Novák

Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR 

1) Sklo jako odpad je významnou druhotnou surovinou. Význam recyklace skla je velmi vysoký z hlediska ekologického, energetického i technického. Do oběhu či výrobního koloběhu lze totiž navrátit téměř celé množství surovin, ale i část energie vložené do skla v původním výrobním procesu. Vlastnosti výrobku, tj. recyklovaného skleněného odpadu, zůstávají stejné jako při výrobě z nových surovin a jsou zdravotně nezávadné. Náhrada surovin používaných pro výrobu skla přináší snižování výrobních nákladů. Používání recyklovaného skla šetří neobnovitelné přírodní zdroje, vede k poklesu energetické náročnosti výroby a snižuje objem emisí CO2 při tavení. V neposlední řadě odlehčí skládkám komunálních odpadů a nevyvolává potřebu skládek nových. Tradiční je v Česku sběr a recyklace obalového skla. Stále významnější se stává sběr a recyklace odpadového plochého skla.

2) Při zpracování Surovinové politiky státu a jejího naplňování je důležité uplatnit sklo jako významnou druhotnou surovinu pro recyklaci ve sklářském průmyslu. Upřednostnit tuto recyklaci před jinými formami využití skla, kdy je sklo definitivně staženo z jeho životního cyklu (např. skládkování). Poptávka po upravených střepech je trvalá, a to zejména ze strany sklářského průmyslu. Je potřeba zajistit trvale efektivní systém sběru, úpravy a využití skleněných střepů a odpadového skla a průběžně zvyšovat spotřebu skla jako ekologického obalu. První z potenciálních směrů v rámci koncepce nakládání s odpady jsou nástroje pro omezení skládkování odpadního plochého skla, zejména skla smíšeného s ostatními odpady. Dalším krokem k navýšení objemu střepů je například zavedení povinnosti pro stavební a demoliční firmy dokládat způsob likvidace odpadového plochého skla formou recyklace. V tomto směru by měl jít příkladem stát při zadávání veřejných zakázek na rekonstrukce státních a obecních objektů.

Ivan Souček
Svaz chemického průmyslu

1) Základem přístupu chemických podniků je předcházení vzniku výrobních odpadů. Tento princip plně vychází z hierarchie nakládání s odpady. Na recyklaci odpadů se podílejí chemické podniky úměrně svým možnostem a specifikám používaných technologií. Třeba firma Silon využívá odpady PET ze 100 % na výrobu střiže do autosedaček. Přerovská společnost Kemifloc zpracovává kyselé odpadní roztoky z opracování kovů na prostředky pro přípravu pitné vody a pro čistírny odpadních vod. Napajedelská Fatra má program využití odpadních plastů. Unipetrol investuje do výzkumu a ověřování chemické recyklace. Chemický průmysl je významným propagátorem tzv. chemické recyklace. Jde o tepelný rozklad odpadů, který je a bude s neustále zpřísňujícími se cíli EU významným nástrojem recyklace tam, kde nemá smysl nebo nelze plasty recyklovat mechanicky.

2) Jednoznačně je to zvýšení poplatku za skládkování využitelných komunálních odpadů a další neodsouvání termínu zákazu skládkování těchto odpadů. Určitou formou pomoci by mohlo být vhodné nastavení podpory využití recyklovaných výrobků například v případě veřejných zakázek. Problémem (ne)využívání recyklovaných výrobků je často jejich vyšší cena v porovnání s produkty vyrobenými z primárních surovin.

Kvůli zhoršené epidemiologické situaci je od 19. června uzavřen Generální konzulát Lvov, a to do 25. června 2020 včetně.

V praxi to znamená, že od 19. do 25. 6. 2020 bude pozastavena veškerá vízová agenda uskutečňovaná přímo na GK Lvov. Nebudou proto přijímány nové žádosti o pobytová oprávnění, která se podávají přímo na GK Lvov (např. dlouhodobé vízum za účelem sezonního zaměstnání), nebudou vylepována DVR víza, atd.

V maximální možné snaze o zachování kontinuity vízové agendy bude nadále pokračovat příjem žádostí o zaměstnanecké karty v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec, realizovaný prostřednictvím vízových center.

Rovněž zůstane zachován příjem žádostí o schengenská víza (rovněž pouze přes vízová centra).
S ohledem na současnou situaci budou všechny nabrané žádosti moci být zpracovány až s dílčím zpožděním, přičemž snahou bude zpoždění ve vyřizování žádostí minimalizovat.

Zástupci 15 zaměstnavatelských svazů a platforem umělé inteligence z deseti zemí střední a východní Evropy podepsali společnou pozici k Bílé knize Evropské komise o umělé inteligenci a předložili ji do veřejné konzultace. Tento důležitý krok, koordinovaný Svazem průmyslu a dopravy ČR, byl poté představen publiku v Bruselu formou online setkání 16. června. Akce se zúčastnila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja, europoslanec Dragoş Tudorache a zástupci národních asociací.

Společná pozice byla podepsána minulý týden po předchozím koordinačním setkání z května 2020. Zástupci České republiky, Slovenska, Polska, Slovinska, Litvy, Lotyšska, Bulharska, Maďarska, Rumunska a Chorvatska, kteří vytvořili skupinu tzv. AI Challengers, diskutovali o tom, jaké jsou klíčové priority různých sdružení a platforem v oblasti AI a jak zajistit, aby budoucí regulační rámec EU nebránil rozvoji umělé inteligence a konkurenceschopnosti firem v EU. Společné priority zahrnují mj. podporu malých a středních podniků, podporu výzkumné a inovační komunity nebo zajištění potřebných pokročilých digitálních dovedností v populaci.

Online setkání zahájila úvodním vystoupením místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, po které následovalo představení společného postoje ústy Bojana Hadžisejdiće, zástupce Chorvatské asociace zaměstnavatelů. K AI Challengers se poté v panelové diskuzi připojili místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Zelení / EFA) a člen LIBE Dragoş Tudorache (Renew Europe). Ta se zabývala tématy, jako je např. úloha regionu střední a východní Evropy v rozhodování či význam budoucí regulace umělé inteligence.

„Země střední a východní Evropy sdílely svůj společný postoj k regulačním otázkám týkajících se umělé inteligence. Doufáme, že se tato pozice odrazí v nadcházejícím návrhu Evropské komise,“ zdůraznila Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy České republiky, ve své závěrečné řeči. AI Challengers se shodli na tom, že jsou připraveni pokračovat ve své snaze přispět k vytvoření životaschopného a dlouhodobého regulačního rámce AI.

Společnou pozici zaměstnavatelských svazů si můžete přečíst zde.