Komise volá po koordinovaném přístupu, ekonomická obnova v roce 2021 bude záviset na schopnosti členských států restartovat své ekonomiky bezpečně a trvale. Specifická doporučení zohledňují situaci spojenou s pandemií COVID19. Doporučení pro Česko bez překvapení.

Evropská komise zveřejnila 20. května 2020 – COM (2020) 500 – Evropský semestr 2020: Specifická doporučení, jehož součástí je soubor doporučení pro jednotlivé členské státy. V úvodu tohoto zastřešujícího dokumentu Komise reaguje na bezprecedentní ekonomický šok spojený s pandemií COVID19, který vedl k vysokým deficitům veřejných rozpočtů a rostoucí nezaměstnanosti.

Konkurenceschopná udržitelnost musí zůstat v centru pozornosti sociálně tržní ekonomiky Evropy. Členské státy by se měly i nadále zaměřit na její čtyři dimenze: ekonomickou stabilitu, sociální spravedlnost, environmentální udržitelnost, produktivitu a konkurenceschopnost.

Komise v úvodu také zdůrazňuje skutečnost, že Jednotný trh prokázal svoji hodnotu a zaručil, že se klíčoví pracovníci, zboží a služby dostali tam, kde jich bylo třeba. Je třeba využít potenciál Jednotného trhu při obnově ekonomiky. Proces uvolnění restriktivních nouzových opatření musí jít ruku v ruce s posilováním Jednotného trhu a respektování jeho pravidel.

Je třeba pokračovat v reformách a Evropský semestr je tím správným rámcem pro efektivní koordinaci hospodářských politik. Letošní proces v rámci semestru ve svých doporučeních reflektuje, že se členské státy musí zaměřit jak na naléhavá opatření spojená se zmírňováním ekonomicko-sociálních dopadů pandemie a opatření spojená s hospodářskou obnovou.

SPECIFICKÁ DOPORUČENÍ PRO ČESKO ODRÁŽEJÍ KRITIKU KOMISE V NÁRODNÍ ZPRÁVĚ I KRITIKU BYZNYSU

Specifická doporučení pro Česko obecně vycházejí z kritiky již obsažené v národní zprávě z 26. března 2020. Svaz průmyslu a dopravy ČR s kritikou Evropské komise obecně souhlasil a komentoval slabý pokrok v naplňování specifických doporučení z roku 2019. Mnohá doporučení přetrvávají.

1. V souladu s obecnou únikovou doložkou přijmout veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádět fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a na zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvýšit investice. Zajistit odolnost systému zdravotní péče, posílit dostupnost zdravotnických pracovníků, primární péči a integraci péče a zavést služby elektronického zdravotnictví.
2. Podporovat zaměstnanost aktivními politikami na trhu práce poskytováním dovedností (včetně digitálních dovedností) a přístupem k digitálnímu učení.
3. Podpořit malé a střední podniky větším využíváním finančních nástrojů k zajištění podpory likvidity, snížením administrativní zátěže a zlepšením elektronické veřejné správy. Předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, aby se napomohlo hospodářskému oživení. Zaměřit investice na ekologickou a digitální transformaci, zejména na vysokokapacitní digitální infrastrukturu a technologie, na čistou a účinnou výrobu a využívání energie a na udržitelnou dopravní infrastrukturu, a to mimo jiné v uhelných regionech. Zajistit inovativním podnikům přístup k financování a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje.

Specifická doporučení pro Českou republiku ke stažení zde.

Vladimíra Drbalová

SP ČR oceňuje značné úsilí, které vlády i EU vynaložily k omezení šíření pandemie nemoci COVID 19 a ke zmírnění následků. Nalezení rovnováhy mezi ochranou zdraví a udržením ekonomického života v chodu není snadné. Jednou ze zásadních problematik je systém kontroly na hranicích mezi jednotlivými státy EU.

Společné stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR a jeho sesterských organizací působích ve všech státech, se kterými Česko sdílí hranice, vyjadřuje postoj podnikatelské komunity pěti průmyslově významných zemí, jejichž ekonomický život je vysoce provázán. 

Přiloženým dokumentem apelují přední podnikatelské svazy Česka, Německa, Slovenska, Rakouska a Polska na vlády, aby při úpravách a postupném uvolňování režimu na hranicích braly v úvahu popsané požadavky firem, které pro své fungování potřebují hladký pohyb zboží i osob přes hranice. Svaz průmyslu oceňuje, že mnohá omezení byla již zmírněna. Je však o to důležitější, aby kroky byly koordinované se sousedními zeměmi a opatření tak byla plně funkční a ze strany samotných pracovníků a firem splnitelná.

Opatření musí být reálná co do časové i finanční náročnosti, zejména s ohledem na náklady testování pracovníků. Zvláště mobilním pracovníkům, nejen v kritických oborech, je nutné zajistit hladký pohyb a naprosto klíčová je koordinace se sousedními zeměmi a poskytování komplexních aktuálních informací firmám na obou stranách dotčené hranice. V neposlední řadě je třeba zajistit, aby hraniční přechody a příslušné kontrolní mechanizmy vyhověly narůstajícímu provozu a nezpůsobovaly nepřijatelně dlouhá zdržení.

Vodítkem pro nadcházející období by mělo být zejména sdělení Evropské komise věnované postupnému a koordinovanému přístupu při obnově volného pohybu a uvolňování kontrol na vnitřních hranicích, na které se stanovisko SP ČR odkazuje. Je třeba se vyvarovat nekoordinovaným jednostranným akcím, zejména mezi sousedícími státy.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je připraven podpořit vládu při zvládání této obtížné situace. Firmy však zároveň potřebují od politické reprezentace vytvořit takové podmínky, aby se ekonomický život co nejrychleji nastartoval.

Svaz průmyslu a dopravy doporučuje, aby dočasně běžely jednotlivé režimy programu Antivirus současně. Teprve po důkladném vyhodnocení jejich efektivity může vláda přijmout finální model kurzarbeitu. Nově navrhovaný režim C programu Antivirus spočívající ve snížení sociálního pojištění zaměstnavatelům považuje Svaz průmyslu a dopravy ČR za velmi dobrý nástroj, který zapadá do sady již přijatých opatření. Neměl by ale fungovat samostatně jako primární nástroj na udržení zaměstnanosti.

„Podniky budou mít v následujících měsících problémy různého charakteru. Proto by firmy měly mít možnost si podle své situace u kurzarbeitu vybrat jeden z více možných nástrojů. Aktuálně tedy mezi režimem B a C, tedy příspěvkem na mzdu nebo odpuštěním části odvodů za zaměstnance. Oba režimy by měly dočasně fungovat souběžně,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, a dodává: „Teprve po několika měsících může vláda důkladně vyhodnotit praktické využívání obou režimů a nastavit finální a dlouhodobý model.“

Navrhovaný režim C snižuje odvody sociálního pojištění na straně zaměstnavatele o 80 % při prokázání 30% úbytku tržeb či odbytu v období březen až květen 2020 ve srovnání s březnem až květnem 2019 a zachování 90 % kmenových zaměstnanců. Svaz průmyslu a dopravy ČR ho považuje za stimul při rozjezdu postižených firem. Je administrativně jednodušší a zároveň umožňuje rozložit procesní a kontrolní agendu mezi MPSV a MPO.

Na druhé straně podle Svazu průmyslu a dopravy ČR rozhodně není primárním nástrojem k udržení zaměstnanosti, jelikož přímo úměrně nereaguje na překážky v práci. „Ekonomika je cyklická a krize ukazují, že ani sebelepší firma nemůže být připravena na všechny možné důsledky,“ komentuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím, že proto byl krátkodobě velmi přínosný i režim programu Antivirus A, stejně jako krátkodobá možnost využít režim B pro zastavené firmy. Proto návrh Svazu průmyslu a dopravy ČR doporučuje kombinovat velkou šíři nástrojů. Teprve po několika měsíčním vyhodnocení jejich praktického využití a efektivity přijmout finální model.

DOPORUČENÍ SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR:

1. Režim Antivirus B podržet jako komplementární režimu C.
2. Upravit návrh režimu C tak, aby byl dostupný pro všechny firmy, reagoval i na problémy firem, které se dostanou do problémů následné recese. Nediskriminovat firmy, které dlouhodobě platí vyšší odvody a daně a posunout strop sníženého pojistného na 1,6násobek průměrné mzdy, tedy na 10.713 Kč.
3. Na základě analýz následujících měsíců připravit finální podobu české verze „kurzarbeit“.

V prvním čtvrtletí roku 2020 poklesl HDP dle předběžných odhadů o 2,2 %. Již loni sice docházelo ke zpomalování růstu, stále ale česká ekonomika rostla tempem okolo 2,5 %. Predikce pro tento rok se pak blížila růstové hodnotě 2 %. V březnu ovšem na ekonomiku dolehla situace spojená s šířením nového typu koronaviru a přišla krize. Mezičtvrtletně tak došlo k poklesu HDP o 3,6 %.

Začátek letošního roku v Česku pokračoval v trendech z loňska, tedy v postupném zpomalování ekonomického růstu. Predikce pro tento rok se však stále ještě blížila růstové hodnotě 2 %. V březnu ovšem tuzemskou ekonomiku výrazně přibrzdila krize způsobená celosvětovou pandemií nového typu koronaviru.

„Závěr prvního kvartálu byl silně poznamenán restrikcemi nejen v České republice, ale i v zemích našich hlavních ekonomických partnerů. Podle předběžných odhadů Českého statistického úřadu se na výsledku nejvíce podepsal pokles zahraniční poptávky a také nižší podnikové investice,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle ČSÚ se začala projevovat v prvním čtvrtletí rovněž nižší spotřeba domácností, která byla dosud, vzhledem k vysoké zaměstnanosti a rostoucím mzdám, stabilizátorem finálního výsledku ukazatele HDP. Určitým stabilizátorem ale byly vládní výdaje, jejichž role bude důležitější i v následujících čtvrtletích.

„Lze čekat, že pokles HDP za 2. čtvrtletí bude ještě hlubší, protože restrikce od začátku dubna, byť nyní uvolňované, trvaly delší dobu než omezení, která byla zavedená v březnu. Propady tržeb a zisků a panující nejistota dále omezí investiční aktivitu. Postupně se také bude projevovat i růst nezaměstnanosti a tedy i klesající spotřeba domácností. Ekonomické problémy, které kvůli setrvačnosti nejsou v číslech za první kvartál viditelné, se postupně projeví v druhém a třetím čtvrtletí. Rychlá reakce vlády a bezodkladná příprava a efektivní administrace podpůrných opatření je tedy nutností,“ upozorňuje hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Programy COVID mají být jedním z hlavních vládních protikrizových opatření. V programu Covid I ale spousta firem neuspěla, v programu COVID II se podle údajů MPO schvaluje až 70 % žádostí. Nyní se rozjíždí program Covid Plus pro velké firmy a před spuštěním je COVID III. Jak to je s programy COVID a co se chystá, zaznělo v pátém díle ze série on-line konferencí, v nichž členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými experty hledají cesty k restartu ekonomiky po koronavirové krizi.

Pátý díl ze seriálu on-line konferencí Svazu průmyslu a dopravy ČR se zaměřil na půjčky a záruční programy na pomoc podnikatelům postiženým koronavirovou krizí. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar k diskuzi pozval ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR a generálního ředitele Třineckých železáren Jana Czudka, a předsedu představenstva České spořitelny Tomáše Salomona.

Svaz průmyslu a dopravy českou verzi státních záruk za bankovní úvěry pro firmy postižené koronavirovou krizí nepovažuje za ideální nástroj, který by českým podnikům rychle pomohl. Stát programy Covid I a II zkomplikoval složitou administrativou a přijatými parametry těchto programů omezil jejich využitelnost pro mnoho firem. „Programy COVID měly do firem, které náhle přišly o část nebo veškeré tržby, rychle nalít hotovost, aby tuto dobu přežily. Jenže mnoho žadatelů narazilo na zamítnutí žádosti. Jiné podniky, které mají několik tisíc zaměstnanců, na možnost požádat o úvěr se státní zárukou teprve čekají,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Řada z firem, které prošly sítem v programech Covid I a II, stále nevědí, jestli peníze nakonec dostanou. „MPO, ČMZRB a nově také EGAP musí firmám jasně říct, kdy mohou očekávat peníze ze záručních programů na svých účtech a kolik peněz už díky těmto programům skutečně dostaly,“ vyzývá státní úřady Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„COVID I byl mimořádný rychloprogram, který se vypsal s nulovou úrokovou sazbou a s ročním odkladem. Díky tomu se přihlásilo obrovské množství klientů, řádově desetinásobně víc, než byla ČMZRB schopná uspokojit nikoliv s ohledem na objem, ale na kvalitu žádostí,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Jinak řečeno, žádost poslal úplně každý a možná v domnění, že se snadno a rychle dostane k penězům. Tak to ale není, je to úvěr a ti, co ho poskytují, si musí žadatele prověřit, aby byl schopen splácet. U COVIDU II, kde ČMZRB ručí za úvěry u komerčních bank a přispívá jim na úhradu úroků, se schvaluje 70 % žádostí, kterých přišlo desetkrát víc, než bylo pro banku do té doby běžné. Úspěšnost získání podpory je tedy výrazně vyšší, a ještě ji zlepší COVID Plus a COVID III.“

Karel Havlíček doplnil podrobnosti k programům COVID Plus a COVID III. „COVID Plus spustila Exportní garanční a pojišťovací společnosti začátkem května. Ke včerejšku se o něj zajímala téměř desítka komerčních bank. Právě EGAP v programu ručí za úvěry, ve svém online systému evidoval přes 20 rozpracovaných žádostí. Program COVID III je nyní na notifikaci u Evropské komise,“ uvádí Karel Havlíček a doplňuje: „Předpokládáme, že vyjádření přijde v nejbližších dnech. V COVID III bude ČMZRB ručit za úvěry od komerčních bank, alokováno bude 150 miliard korun. To znamená, že ČMZRB bude moci zaručit úvěry až v objemu 500 miliard korun a podpořit tak kolem 150 000 OSVČ a podniků zaměstnávajících až 500 zaměstnanců.“

Po dvou měsících od vypuknutí krize se podařilo spustit záruční program pro velké firmy Covid Plus, v němž za komerční úvěry ručí státní pojišťovna EGAP. „Také na velké firmy krize tvrdě dopadla. Pokud by nezískaly podporu, musely by propouštět a některé možná i zcela uzavřít výrobu. Svazu průmyslu se podařilo prosadit řadu důležitých parametrů v programu Covid Plus. Například zvýšení maximální výše zaručeného úvěru z 1,4 na 2 miliardy korun, nebo možnost, aby jedna firma mohla využít záruku na úvěry od více bank. Díky Svazu průmyslu bude možné úvěr použít také na investice do zlepšení výroby. Stále ale čekáme na finalizaci smlouvy mezi Českou bankovní asociací a EGAP,“ říká Jan Czudek, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a generální ředitel Třineckých železáren.

Firmy čekají na vyhlášení programu Covid III, který by měl být administrativně jednodušší a měly by na něj dosáhnout nejen malé a střední společnosti, ale také velké podniky do 500 zaměstnanců.

„Pomoc firmám skrze státem garantované úvěry je vyzkoušený model, který ve stávající krizi použila většina zemí a věřím, že úvěrový proces ve třetí fázi programu COVID bude oproti dvěma předcházejícím rychlejší a méně byrokratický. Banky bezpochyby dokáží v rámci COVID III financovat mnoho firem i z těch odvětví, na které dolehla krize obzvláště těžce, ale nedokáží pomoci všem. Je nutné si uvědomit, že banky stále nesou 70 % úvěrového rizika a musejí se chovat s péčí řádného hospodáře,“ říká Tomáš Salomon, předseda představenstva a generální ředitel České spořitelny.

Spuštění COVID III se odvíjí od notifikace Evropské komise, která by podle nyní známých informací měla přijít v nejbližších dnech. MPO zdůrazňuje, že programy COVID jsou jedním z mnoha nástrojů na podporu nastartování ekonomiky. Zapadají do palety programů jako je Antivirus, Kompenzační bonus pro OSVČ či ošetřovné. Pouze jeden mechanismus totiž nemůže vyléčit všechny problémy ekonomiky, které dnes vyvstávají na povrch.

Seriál online konferencí bude pokračovat příští čtvrtek, kdy se viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj bude se svými hosty věnovat tématu, jak zajistit hygienicky bezpečné pracoviště, aby se zaměstnanci mohli vrátit do práce. V seriálu členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými hosty také hodnotí, jak jsou účinná dosavadní opatření vlády na pomoc firmám a ekonomice.

Česko letos na jaře čelí pokračujícímu kritickému suchu. Průmyslové podniky už dlouho snižují svou spotřebu vody a připravují se i na situace, kdy v řekách nebude vody dostatek. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto chce být u přípravy opatření, která budou nedostatek vody řešit. Není v zájmu Česka, aby kvůli nečekaným, nebo překvapivým rozhodnutím úřadů byla ohrožena existence průmyslových podniků.

Experti na klima a hydrologové varují, že Česko čelí nejvážnějšímu suchému období za poslední desítky let. Deficit srážek se postupně prohlubuje od roku 2015. Aktuální nedostatek vody v krajině významně zvyšuje pravděpodobnost vzniku extrémního sucha a nedostatku vody ve vrcholném letním období, varuje Český hydrometeorologický ústav.

Zástupci firem, krajů, obcí a vlády proto v úterý 12. května na jednání Národní koalice pro boj se suchem diskutovali o konkrétních krizových scénářích a o připravenosti krajů, měst a obcí na zásobování pitnou vodou.

Předvídatelné zásobování vodou je extrémně důležité také pro fungování průmyslových firem. Proto se zasedání Národní koalice pro boj se suchem účastní také zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Průmyslové podniky vnímají současnou klimatickou situaci a chápou, že v nejbližších letech se asi nevyhneme obdobím s nedostatkem vody ve vodních tocích, což logicky vyvolá potřebu regulace odběrů vody i v průmyslu. Žádáme, abychom byli do přípravy plánů pro zvládání sucha zapojeni. Abychom pak nebyli překvapeni nečekanými rozhodnutími, které mohou průmysl poškodit,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Příkladem opatření, která se v minulosti objevovala, a průmysl by kvůli nim utrpěl škody, je navyšování minimálních průtoků vody v řekách. Paradoxně by to vedlo k rychlejšímu odtoku vody z Česka. Přitom samo ministerstvo životního prostředí jako prioritu pro boj se suchem uvádí co nejrozsáhlejší zadržování vody v krajině. „Proto očekáváme ze strany odpovědných rezortů koncepční přístup, jehož uplatňováním se napřed nasytí česká krajina vodou na takou míru, abychom si mohli následně dovolit luxus zvýšených průtoků ve vodních tocích,“ doplňuje Bohuslav Čížek.

Vláda také musí přijít s novým způsobem financování podniků povodí, na které se valí řada požadavků a nákladů spojená s opatřeními proti suchu. Až dosud byly jedním z hlavních zdrojů příjmů podniků povodí poplatky od firem za odběr povrchové a podzemní vody. Jenže firmy samy díky moderním technologiím svou spotřebu snižují. Tím vysychá i zdroj příjmů pro boj se suchem.

„Řešením není neustálé zvyšování ceny vod pro odběratele. V takovém případě budou mnohé firmy uvažovat o přesunu výroby mimo Českou republiku. Tlak na cenu surové vody by se tím navíc dál zvýšil,“ upozorňuje Bohuslav Čížek. Stát přitom už má řadu analýz, jak tento problém řešit.

Průmyslové firmy investují do snižování spotřeby vody i do zachycování a využívání srážkové vody. Přesto je třeba, aby stát cíleně finančně podporoval projekty, které umožní efektivní využití srážkové vody, jako je výstavba nebo rekonstrukce retenčních nádrží na sběr srážkové vody a souvisejících zařízení, nebo projekty, které umožní snížení potřeby povrchových vod.

Záruční program COVID Plus byl spuštěn 5. května. Podařilo se tak naplnit předpokládaný termín. Na rozdíl od předchozích programů úvěrů a záruk se zaměřuje na velké firmy. Má za cíl posílit důvěru mezi bankami a byznysem, aby zůstaly zachovány dostatečné úvěrové linky pro firmy nad 250 zaměstnanců.

Program bude administrovat Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP), oficiální informace najdete přímo na jejím webu.

Platí již dříve avizované nastavení, jehož součástí je řada parametrů, jejichž zlepšení jsme prosadili. Například maximální výše záruky ve výši 2 mld. Kč (namísto původních 1,4), či záruka na úvěry od více než jedné banky u jedné firmy. Podařilo se také prosadit, aby úvěry bylo možno čerpat i na investice do zlepšení výroby, nejen na provozní prostředky. Navíc se do minimálního podílu exportu na tržbách firmy (20 %) bude započítávat i to, co vyveze její partner, kterému například dodává vstupy do další výroby. Předpokládáme, že tomuto parametru nebudou mít velké firmy problém vyhovět. Záruka je možná maximálně za 80 % úvěru, zbytek rizika nese úvěrující banka, či banky.

EGAP má nyní dostatečnou kapacitu, nicméně existuje možnost navýšení prostředků ze strany státu ke krytí rizik, pokud to bude nutné.
Záruku vyřizuje vždy úvěrující banka. Formuláře jsou ke stažení zde (přihlášení do klientské zóny je umožněno již jen bance, formuláře jsou dostupné všem).

Věříme, že v tomto nastavení program pomůže firmám, pro které by za současné situace byl přístup k získání úvěru obtížný a jinak zdravé firmy se tak vyhnou zbyteční potížím. Běh těchto záruk budeme monitorovat a v případě potřeby budeme tlačit na úpravu parametrů, či další navýšení objemu.

Březnová data již v plné síle ukazují dopady koronavirové krize. Průmyslová produkce v březnu meziročně klesla o 10,8 %, meziměsíčně byl pokles o 8,7 %. Největší pokles zaznamenala výroba motorových vozidel, strojů a zařízení, či kovových konstrukcí. Díky vyšší spotřebě ale vzrostla produkce potravinářských výrobců či výroba papíru a zpracování dřeva.

Obdobně klesaly i tržby z průmyslové činnosti (celkem pokles o 9,5 %), zahraniční tržby se snížily více než domácí. Hodnota exportu se v březnu meziročně snížila o 13,3 %. Propadla se také hodnota nových zakázek. Více klesala tato hodnota u tuzemských zakázek (o 21 %) oproti zahraničním (o 13 %). Projevila se jak omezení podnikání v ČR, tak v zahraničí.

Pokles výroby bude pokračovat i v dubnu. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR ze začátku dubna ukázal, že 43 % firem v dubnu a květnu klesnou zakázky o více než 20 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Téměř třetina firem hlásila, že snížila výrobu o více než 20 % a desetina firem musela zcela zastavit výrobu.

„I přestože se firmám podařilo ke konci dubna po nastavení hygienických standardů obnovit výrobu, očekáváme, že pokles průmyslové výroby v dubnu bude meziročně ještě větší než v březnu. To ukazují i naše průzkumy mezi členskými firmami,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Už od pondělí se do základních a středních škol vrátí žáci posledních ročníků. Po dvou měsících strávených domácí výukou se budou moci společně připravovat na přijímací zkoušky nebo maturity, zatím však v omezeném režimu. O dva týdny později se k nim přidají i děti na prvním stupni, ovšem pouze ty, které rodiče do školy pustí. Mnozí další studenti pak do lavic do konce školního roku zřejmě neusednou vůbec. Rychlejší otevírání škol pochopitelně nelze nadřadit nad ochranu zdraví dětí a pedagogů, bez plného fungování škol ale není možné stoprocentně obnovit ani fungování naší ekonomiky. Nejen to zaznělo ve čtvrtém dílu série on-line konferencí, v nichž členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými experty hledají cesty k restartu ekonomiky po koronavirové krizi.

Čtvrtý díl ze seriálu on-line konferencí Svazu průmyslu a dopravy ČR se zaměřil na vzdělávání v době koronavirové a po ní. Pozvání viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy ČR Mileny Jabůrkové přijali Jaromír Beran, ředitel Kanceláře ministra školství, mládeže a tělovýchovy, dále Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy, Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR a člen představenstva Svazu průmyslu, a Jan Louda, designér vzdělávacích programů IBM Česká republika.

Krize vyvolaná šířením nového typu koronaviru zastihla nejen nás v České republice nepřipravené a ukázala, jak málo je odolný vzdělávací systém. V probíhající distanční výuce na školách Svaz průmyslu pochopitelně spatřil mnoho pozitivních prvků. Učitelé i školy k problému přistoupili aktivně, byli nadšení i ochotní experimentovat. Viditelné byly ale i nedostatky zejména velké rozdíly v kvalitě, jakou školy zajišťovaly domácí vzdělávání, ať již jde o obsah, formu či potřebnou infrastrukturu. Do budoucna by tak České republice v tomto ohledu pomohlo, kdyby měla jasnou koncepci digitálního vzdělávání.

„O digitálním vzdělávání jsme vedli salónní diskuse už při přípravě strategie 2030. Současná zkušenost nám drsně ukázala, že e-vzdělávání by se mělo stát základní digitální službou, která je pro fungování ekonomiky stejně podstatná jako například elektronické bankovnictví,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která je zodpovědná za oblast školství.

Stát by měl v této souvislosti podpořit digitální vzdělávání samotných pedagogů, aby pak mohli digitální technologie využívat v běžné výuce. „Tento růst digitálních kompetencí bychom měli podpořit nějakou nabídkou systémového vzdělávání tak, aby učitelé měli možnost si ty technologie osvojit a integrovat je do běžné výuky,“ říká ředitel kanceláře ministra školství Jaromír Beran. 

Jan Louda, designér vzdělávacích programů IBM Česká republika, ale připomněl, že pro kvalitní digitální vzdělávání je nutné vytvořit na školách kvalitní podmínky. „Zaprvé, je potřeba, aby na to bylo i technické vybavení. Zadruhé, nemáme obsah v digitální podobě, na což já jsem narazil v několika školách, že byl problém. Protože to, že neměly věci v digitální podobě, je neskutečně zbrzdilo,“ vysvětluje Jan Louda.

Uzavření škol jako jedno z klíčových opatření obrany proti koronavirové pandemii vytvořilo zcela novou realitu. Ta se dotýká nejen otázek vlastního vzdělávání v takové době, ale i fungování rodin, podniků, institucí i našeho hospodářství obecně. Z průzkumu, který Svaz průmyslu provedl ještě na konci března mezi 340 firmami, vyplynulo, že víc než polovina podniků měla zaměstnance na home office nebo ošetřovném kvůli péči o děti. Bez plného fungování škol, fyzicky i v on-line režimu, přitom nelze plně obnovit ani fungování ekonomiky. Problémem mnohých zaměstnavatelů totiž je, že lidé pracující z domova nezvládají sladit pracovní výkon s podporou vzdělávání svých dětí.

„Ve Svazu průmyslu velmi pozorně sledujeme harmonogram a podmínky otevírání škol a také doporučení vydaná ministerstvem školství. Velmi dobře chápeme, že nelze nadřadit rychlé otevření škol nad ochranu zdraví dětí a pedagogických pracovníků, že je důležitá důvěra a motivace rodičů děti do školy posílat. Podobné problémy totiž řešíme v postupném otevírání našich provozů. Jsme však přesvědčeni, že jsme schopni navrhnout kroky, které by bezpečné otevírání škol podpořily,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu má proto několik doporučení, která by bezpečnému otevírání škol mohla pomoci. „Jde například o kombinaci on-line spojení učitele se třídou. Právě učitelé často spadají do skupiny lidí, která je novým typem koronaviru nejvíce ohrožená. On-line spojením se žáky by se tomuto riziku předešlo a zároveň by dětem nechyběl vychovatelský dohled. Systém ošetřovného musí být jednoduchý, přehledný a nesmí demotivovat rodiče od návratu do práce. Velmi důležité je snížení povinností a byrokracie spojené s otevřením škol například prostřednictvím technologií,“ dodává Milena Jabůrková.

Na konferenci také zaznělo, že pro školy může být současná situace velkou příležitostí, jak práci s digitálními technologiemi zlepšit. „Pro školství je to obrovská šance, kterou bychom neměli promarnit. Věřím tomu, že všichni, co působíme ve školství, uděláme maximum, abychom toho využili a abychom odstartovali změny ve školství směrem k digitalizaci,“ říká Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy.

 „Návrat k tomu normálu, který byl před únorem letošního roku, pravděpodobně není možný. A je to snad dobře, protože jsme se konečně poučili. Začali jsme využívat svoji digitální gramotnost a rozšířili jsme si ji,“ dodává Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR a člen představenstva Svazu průmyslu. 

Další díl seriálu on-line konferencí Svazu průmyslu a dopravy ČR je na programu příští čtvrtek 14. května. Viceprezident SP ČR Radek Špicar se společně se svými hosty zaměří na programy Covid a jejich úlohu při nastartování podniků po koronavirové krizi.

Po pěti týdnech intenzivního vyjednávání se podnikatelům rýsuje šance, že jim vláda pomůže s úhradou poloviny nájemného za 2. čtvrtletí. Vláda tento plán schválila, teď musí odsouhlasit i jeho provedení. Stát tím pomůže až 150 tisícům podnikatelů. Dotaci by měli dostat i podnikatelé, kteří sice měli uzavřenou provozovnu, ale snažili se dál své služby poskytovat jinými formami, zaznělo ve třetím díle ze série on-line konferencí, v nichž členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými experty hledají cesty k restartu ekonomiky po koronavirové krizi.

Třetí díl ze seriálu on-line konferencí Svazu průmyslu a dopravy ČR se zaměřil na státní pomoc podnikatelům s úhradou nájmů, na které si kvůli zavření provozoven nemohli vydělat. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj si pozval Karla Havlíčka, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy, Petra Jonáka, člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, Michala Mičku, majitele řetězce Pietro Filipi, a Jana Kubíčka, předsedu českého výboru Mezinárodní asociace nákupních center.

Až 200 tisíc podnikatelů muselo 12. března kvůli boji s epidemií koronaviru zavřít své provozovny. Ze dne na den přišli o příjmy, ale náklady na zaměstnance a nájmy museli platit dál. Zatímco část mzdových nákladů firmám stát začal hradit díky programu Antivirus, s nájmy jim zatím nepomohl. Zákon, který umožnil odklad platby nájemného za 2. čtvrtletí do konce roku, se ukázal jako nefunkční.

„Jsme rádi, že vláda konečně pochopila, že firmám se zavřenými provozovnami musí pomoci i s náklady na nájemné. Zatím jde ale jen o záměr. Konkrétní podobu pomoci bude vláda schvalovat až příští pondělí. Doufáme, že se vláda bude držet slibu, že stát uhradí polovinu nájemného za 2. čtvrtletí. Chceme, aby žádost o dotaci byla co nejjednodušší a aby firmy peníze měly na účtech do konce června,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Bude to program na tři měsíce, s platností od 1. dubna do 30. června. A i když prodejny otevřou na konci května, tak budou moci o podporu žádat. Je to z toho důvodu, aby se podpora dobře počítala, aby to bylo přehledné,“ říká ministr Havlíček. Předpokládá se, že se o podporu přihlásí 150 až 200 tisíc podnikatelů, pro které má stát připraveny čtyři miliardy korun. Podpora v programu Covid Nájemné se s ohledem na pravidla Evropské komise poskytuje maximálně do výše 20 mil. Kč na jednoho nájemce.

Vláda počítá s tím, že stát vyplatí dotaci na polovinu nájmu v případě, že pronajímatel poskytne nájemci slevu na nájemném ve výši 30 procent. Firma by ze svého platila jen zbylých 20 procent nájmu.

„Vše bude samozřejmě dobrovolné. Pokud pronajímatel nepřistoupí na tuto variantu, tak stát částkou nepřispěje,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Jinými slovy, stát je připraven přispět 50 procenty na nájemné za druhé čtvrtletí za předpokladu, že pronajímatel sleví 30 %. Podmínkou bude předložení dodatku ke smlouvě o pronájmu u nebytového prostoru.“

„Požadujeme, aby se dotace vztahovala i na ty podnikatele, kteří se snažili i přes uzavřenou provozovnu dál fungovat. Například restaurace, které měly otevřené výdejní okénko, nebo obchody, které zboží doručovaly přes zásilkovou službu,“ uvádí Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Program dotací na nájemné se podařil vyjednat díky spolupráci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Asociace nákupních center a velkých nájemníků. Podobnou pomoc firmám nabízí už Slovensko či Švédsko.

„Pro nás to bude znamenat ohromnou dávku práce. V malém obchodním centru je 70, ve velkém 150 a v těch největších i 250 nájemců. S každým z nich bude potřeba podepsat dodatek o slevě, ale je to potřeba, a tak to uděláme. Je to navrženo tak, že se to týká nájemného, které by se skutečně zaplatilo, tedy nájemce musí prokázat, že nájemní smlouva byla skutečně naplňována předchozími platbami,“ popisuje Jan Kubíček, předseda českého výboru Asociace nákupních center.

Program pomůže také řetězcům Pieto Filipi a Kara. Od začátku března začaly pociťovat pokles obratu o 60 % v důsledku koronaviru a neochoty lidí chodit do obchodních center. Po 12. březnu spadly téměř na nulu. Díky e-shopu byli schopni se dostat na 10-20 % obratu, ale zdaleka to nekompenzovalo pokles zavření obchodů. „Dotace státu je pro nás nutností. Nedokážeme si představit jinou formu podpory našeho byznysu než prostřednictvím dotací nájmů. V opačném případě by se celá ztráta musela dělit mezi pronajímatele a nájemce a otázkou by bylo, jak by k tomu pronajímatelé přistoupili. Hodně nám to pomáhá v tom s nimi jednat, protože díky dotacím nebudou v tak špatné situaci a nebudou vymáhat to, na co mají právně nárok. Dotace pomáhají celou situaci řešit,“ komentuje Michal Mička, majitel Pietro Filipi a Kara.

Seriál on-line konferencí bude pokračovat ve středu, kdy se viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková bude se svými hosty věnovat tématu školství. V seriálu členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými hosty také hodnotí, jak jsou účinná dosavadní opatření vlády na pomoc firmám a ekonomice.