Rok 2022 byl poznamenán především ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a související energetickou krizí. EU se od začátku snažila podporovat ukrajinský lid, ale také evropské občany a firmy, na které následky konfliktu dopadají více než na ekonomiky některých dalších světadílů.

Mezi priority EU patřila zelená tranzice a ochrana životního prostředí, digitalizace, snaha o konkurenceschopnost evropských firem (v této oblasti má byznys nejvíce výhrad), globální dodavatelské řetězce, zaměstnanost a další témata, na které se snažíme na evropské úrovni skrze BusinessEurope a také na národní úrovni realisticky reagovat.  

Link na svou propagační publikaci EU v roce 2022 naleznete zde. 

V druhé polovině roku 2022 proběhlo české předsednictví v Radě EU, před kterým jsme představili priority SP ČR. 

Během proběhlého předsednictví jsme také uspořádali vlastní předsednické akce. 

Potřebujete další finanční prostředky na rozvoj své firmy, produktu či na další vzdělávání zaměstnanců? Ve složitém systému podpory nabízíme základní orientační prostředek.

Svaz průmyslu připravil pro své členy pracovní přehled nejvýznamnějších programů podpory pro podnikatele. Podporu můžete nalézt pro oblast výzkumu, vývoje a inovací, na poradenství a marketing malých a středních podniků, ale také na projekty v digitální oblasti, energetice, oběhovém hospodářství či mobilitě, zaměstnanosti a vzdělávání. Rozcestník obsahuje také informace o zastropování cen elektřiny a plynu, daňových odpočtech na výzkum a vývoj nebo k investičním pobídkám.

Přehled obsahuje jak národní programy např. z ministerstva průmyslu a obchodu či Technologické agentury ČR, tak možnosti financované z Evropských strukturálních a investičních fondů, Národního plánu obnovy a dalších.

Pracovní přehled nejvýznamějších programů podpory pro podnikatele zde.

BusinessEurope vyzývá EU, aby bezodkladně upravila své směřování. Generální ředitel BusinessEurope Markus J. Beyrer uvedl: „Potřebujeme svižné kroky, které z Evropy opět učiní ideální místo na investice a podnikání.“

• „Evropské podnikatelské společenství vyzývá EU, aby bezodkladně upravila své směřování. Evropská unie se musí v současnosti zaměřit na rychlé kroky, které zlepší podnikatelské prostředí pro evropské firmy. Globální konkurenci v oblasti investic, zaměstnanosti, růstu a technologických inovací určují nejen dotace, ale i rámcové podmínky.
• Političtí činitelé by se neměli nechat zmást tím, že se hospodářské vyhlídky mírně zlepšují a ceny energie poněkud klesají. Ceny energie v Evropě zůstanou i nadále vyšší oproti našim hlavním konkurentům a v celosvětovém měřítku jsou vysoké i korporátní daně. Aktuální statistiky týkající se bankrotů a rozhodnutí o stažení investic po celé Evropě naznačují, že hrozí reálné riziko deindustrializace.
• Přibývající nařízení představují pro firmy hlavní problém hned po cenách energie, jak ukazuje nedávný bleskový výzkum BusinessEurope. Jen v roce 2023 plánuje Evropská komise předložit 43 nových návrhů, které se připojí ke 116 návrhům, jež na projednání čekají – mnoho z nich bude mít na firmy značný dopad a v čím dál více případech se nedostává patřičného zhodnocení dopadu. Ignorování regulační zátěže z našeho regionu dále vytlačuje podniky i investice a poškozuje pozici Evropy jakožto podnikatelské lokality.
• Místo mikromanagementu, který firmy zavaluje čím dál větším počtem drobných regulací, musí političtí představitelé EU vytvořit přívětivější regulační prostředí. Konkrétně je třeba omezit překryvy a zdvojené požadavky na reporting v environmentálních, sociálních a správních otázkách (ESG), například co se týká tzv. náležité péče (ESG due diligence) nebo směrnice o průmyslových emisích. U nových politik a směrnic je zásadní zvážit vliv na konkurenceschopnost a vyhodnotit kumulativní související náklady a další praktické dopady na podnikatelské prostředí.
• Stávající přístup politických činitelů EU neblaze dopadá na firmy všech velikostí. Přitom jsou tyto podniky hybateli budoucího blahobytu, zaměstnanosti, inovací i úspěšné zelené a digitální transformace.“

Výzvu k akci, v níž BusinessEurope požaduje posílení konkurenceschopnosti a vytvoření příznivého regulačního prostředí, najdete zde.

Zdroj: BusinessEurope

Novela stavebního zákona se dostala do druhého čtení ve Sněmovně. Poslanci k novele, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, načetli na tři desítky pozměňovacích návrhů. Svaz průmyslu některé z nich diskutoval a pomáhal připravit skrze Platformu pro zdravý stavební zákon. V ní se spojili odborníci z různých oborů, zástupci architektů, stavebníků či developerů, aby zjednodušili a zrychlili povolovací procesy v Česku. Jaké návrhy jsou za Svaz průmyslu a dopravy ČR nejdůležitější a jaké přínosy může novela přinést, odpovídá Jan Šebesta, manažer pro dopravu a investice Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jak se novela stavebního zákona dotkne tuzemských firem?
Dotkne se jich výrazně. Konečně se snad dočkáme digitalizace stavebního řízení, i když až praxe ukáže, jak to bude fungovat. Počítá se i s větší koordinací, bohužel se ale odstoupilo od ambice větší integrace jednotlivých řízení. U řady staveb se bude měnit příslušnost, tedy budou spadat pod jiný stavební úřad než doposud. Vzniká ale také jednotné environmentální stanovisko, což z pohledu Svazu průmyslu a dopravy ČR není úplně ku prospěchu efektivity a rychlosti řízení. Novinek je tedy mnoho.

Od kdy by měly tyto změny začít platit, dotknou se staveb, u kterých už povolovací proces začal?
Podle nové legislativy by se měly stavby začít povolovat od roku 2024. Pro klíčové stavby, které bude povolovat Dopravní a energetický stavební úřad, by měla nová pravidla platit od 1. ledna 2024. Pro zbytek pak od 1. července. Začátek asi nebude snadný, určitým porodním bolestem se nevyhneme. Každá změna bolí.

Svaz průmyslu vždy volá především po zrychlení povolování staveb klíčové infrastruktury. Může pomoci novela, která se projednává ve Sněmovně?
Povolování klíčových staveb, nově tzv. vyhrazených staveb, by se mělo výrazně změnit. Vznikne nový Dopravní a energetický stavební úřad DESÚ, pod který přejdou. Jde např. o dálnice, železnice, velké průmyslové plochy, ale i elektrárny nad 100 MW nebo obnovitelné zdroje nad určitý výkon, přenosová soustava, zásobníky plynu apod.

Dopravní a energetický stavební úřad by měl stavby povolovat od příštího roku. Smyslem je, aby u takto velkých a specifických staveb byl jeden speciální úřad, který bude stavby povolovat, bude mít dostatek odborníků, kteří se na takové stavby specializují a velmi dobře je znají. Proto by se už nemělo docházet k chybám a průtahům v řízení, což se stávalo kvůli neznalosti „obyčejných“ stavebních úřadů, které obvykle povolují například stavby rodinných domů a nemohou mít expertízu na povolování dálnic.

Bohužel pod tento úřad, ani pod krajský úřad, nebude spadat povolování výstavby telekomunikačních sítí, které by dávalo také velký smysl. Jsou to stavby, které jsou téměř vždy skoro na chlup stejné a telekomunikační společnosti se pravidelně setkávají s tím, že různé stavební úřady mají v povolovacích řízeních různé požadavky a výklady.

Nebude náročně zajistit funkčnost takového úřadu?
Nebude to určitě snadné, ale na povolování klíčových vyhrazených staveb je politická shoda napříč Sněmovnou. Jelikož ale vláda říká, že se chce z nynější krize proinvestovat, je třeba dalších úprav, fungující stavební zákon je strašně důležitý pro jakékoliv fyzické investice, proto je to naše priorita. Když se firma rozhoduje, kde bude investovat, tak jednoduchost stavebního řízení je jedno z nejdůležitějších měřítek.

Pro Svaz průmyslu je tedy zásadní, aby tento speciální úřad opravdu naplno fungoval již od 1. 1. 2024. Původně se diskutovalo, že by mohl být zprovozněn již od tohoto roku, pak se stanovil 1. červenec 2023. Nakonec se zjistilo, že není zajištěn ani rozpočet, ani lidi, tak se nyní odkládá na rok 2024. Obavy z dalšího zdržení jsme tlumočili i ministerstvu dopravy, pod který DESÚ spadá. Ministerstvo nás opakovaně ujistilo, že od 1. 1. bude vše fungovat.

Co vnímáte jako největší nedostatek vládní novely stavebního zákona?
Nejzásadnější změnou, o kterou jsme v novele v rámci Platformy pro zdravý stavební zákon s dalšími odborníky usilovali, ale nakonec neúspěšně, je větší integrace řízení na stavebním úřadě. Chtěli jsme se přiblížit k tomu modelu, který zaváděla rekodifikace stavebního zákona s jedním nezávislým stavebním úřadem a jedním razítkem. Dnes to funguje tak, že si všechna stanoviska takzvaně vyběháte sami, projekt dlouze upravujete, aby bylo vše v pořádku. Výhodou nového systému má být to, že si je zajistí za vás samotný stavební úřad, který si dotčené orgány obešle.

Nicméně se nepodařilo dořešit, jak nahradit tu současnou dlouhou koordinaci, desítky konzultací někdy i před samotnou žádostí a úpravy záměru v tomto novém systému. Aby se například nestávalo, že by závazná stanoviska po prostém obeslání byla negativní či dokonce protichůdná a celý proces se tím zdržoval. Samozřejmě si stanoviska a konzultace stavebník stále může zajistit sám, ale to pak není posun oproti dnešku.

My se tak spolu s ostatními v Platformě pro zdravý stavební zákon snažili navrhnout alespoň procesní integraci povolování záměru a vydávání závazných stanovisek tam, kde stavební úřad i dotčený orgán jsou na jednom úřadě, např. obci s rozšířenou působností. Šlo o kompromis, který měl alespoň trochu kompenzovat odstoupení od nezávislé stavební správy, bohužel i toto byla na politickou reprezentaci příliš velká změna.

Je to tedy krok zpět z původní rekodifikace?
Konkrétně v tomto ohledu byl původně navržený model nezávislé stavební správy daleko lepší. Otevřením diskuze o stavebním zákoně se navíc některé orgány přihlásily, aby jejich stanovisko bylo závazné, byť v původním záměru s nezávislou stavební správou souhlasily s nezávazností svého stanoviska. Jde např. o vyjádření dle zákona o odpadech či ovzduší, která byla dle rekodifikace nezávazná, ale nové jednotné environmentální stanovisko je opět zezávazňuje. Oproti původnímu návrhu se také vrací závazné stanovisko památkářů v ochranných pásmech památkových zón.

O jednotném environmentálním stanovisku (JES) se vedly dlouhé diskuze. Došlo ke kompromisu?
Environmentální stanovisko má zkoordinovat téměř všechna vyjádření a stanoviska týkající se životního prostředí. Původní návrh byl naprostou komplikací a snahou o zvýšení pravomocí některých orgánů. Zde jsme svedli velkou bitvu s MŽP a podařilo se odstranit ty největší problémy. Zabránili jsme, aby EIA musela být povinnou součástí JES, což vůbec nedávalo smysl, a také se např. obnovila fikce souhlasu. Nyní je environmentální stanovisko v uvozovkách jen dalším řízením, i když rozhodně ne ideálním.

Místo integrace tedy přibylo další řízení…
Náš návrh integrace byl sice odmítnut, ale vláda nás naštěstí částečně vyslyšela a rozhodla se alespoň pro větší koordinaci závazných stanovisek (bez samotného povolení záměru), a to včetně toho jednotného environmentálního stanoviska. Jeho smysl nám nyní trochu uniká, protože klidně mohly být koordinovány jednotlivé akty, které jsou nyní jeho součástí, ale jsme rádi, že se podařilo kompromis dojednat.

Na druhou stranu musím přístup k některým našim návrhům i pochválit. MMR nám přislíbilo, že některé „stavby“ nebude vůbec třeba povolovat. To se týká např. tzv. přípojek k distribuční soustavě, kdy povolování dnes trvá daleko déle než samotné připojení, a i to například velmi zdržuje rozvoj obnovitelných zdrojů. Zároveň se změní příslušnost některých důležitých staveb a budou je povolovat stavební úřady na vyšší úrovni, ať už na kraji či přímo DESÚ.

Finální rozhodnutí je nyní na Sněmovně?
Ano, poslanci načetli přes třicet pozměňovacích návrhů. Na některých jsme se mohli s Platformou pro zdravý stavební zákon podílet. Jsme rádi, že ministři našim návrhům naslouchali a brali nás jako odborníky. Dali jsme dohromady opravdu širokou škálu lidí, kteří se problematikou zabývají ze všech stran, ale především povolovací procesy denně řeší a znají je opravdu z praxe. Doufáme, že všechny návrhy, které jsme s ministerstvy řešili, poslanci při hlasování podpoří. Finální podobu novely má ale v rukou Sněmovna.

Svaz průmyslu provádí spolu s Českou národní bankou pravidelná čtvrtletní šetření mezi podniky z nefinančního sektoru. Průzkumy vytváří obrázek o aktuálním stavu a vývoji podnikatelského prostředí. Výsledky slouží jako základ pro prosazování zájmů našich členských firem a varují před možnými budoucími problémy. Pokud chcete, můžete se do pravidelných šetření se svou firmou zapojit.

Pravidelná čtvrtletní šetření provádí SP ČR ve spolupráci s ČNB od roku 2011. Respondenty jsou podniky z nefinančního sektoru, jejichž struktura je vybrána tak, aby odrážela strukturu české ekonomiky. Šetření, jako například to poslední za 4. čtvrtletí roku 2022, nabízí obrázek o aktuálním stavu a očekávaném vývoji podnikatelského prostředí. Právě toto šetření využívá SP ČR jako základ pro prosazování zájmů zaměstnavatelů a podnikatelů při jednáních s vládou či odbory. Pohled samotných podniků vytváří přidanou hodnotu, na jejichž základě může být argumentace věcnější a silnější.

Chcete se také zapojit do společného šetření? Obraťte se na našeho manažera pro ekonomiku, daně a finance Milana Klempíře:
Tel.: 225 279 206, mklempir@spcr.cz

Český statistický úřad zveřejnil bližší informace k výsledkům HDP za 4. čtvrtletí 2022 a celý loňský rok a potvrdil celkový růst loňského roku ve výši 2,4 %. K vývoji HDP přispěly zejména výdaje na tvorbu hrubého kapitálu, které vzrostly o 6,2 %, a také zahraniční poptávka. Hodnoty vývozu i dovozu se zvýšily o 5,7 %. Z pohledu sektorů měl největší příspěvek k růstu i díky své pozici zpracovatelský průmysl. Dále významně rostly sektory obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství nebo informační a komunikační činnosti. Celkové výsledky HDP ale negativně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností, které naopak poklesly o 0,9 %. Ačkoliv zůstaly hodnoty HDP v souhrnu za celý rok poměrně slušné, mezikvartálně ekonomika již druhé čtvrtletí v řadě poklesla, zejména vlivem klesající spotřeby.

„Výsledky HDP za loňský rok pozitivně ovlivnila mimo jiné i nízká srovnávací základna z „covidového“ roku 2021 a dále odložená spotřebitelská poptávka a investice firem z doby pandemických uzávěrek. Kumulace bariér v podobě vysoké míry inflace, cen energie a dalších nejistot se však postupně podepsala na ekonomickém výkonu a ve druhé polovině roku začala ekonomika zpomalovat. I když se naštěstí nepotvrdily negativní scénáře extrémních cen energie nebo nedostatku zemního plynu, ekonomika mezičtvrtletně poklesla již podruhé za sebou a dostali jsme se do technické recese,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Přes vysoké obavy na konci léta a na podzim se nakonec podařilo dosáhnout ekonomického růstu a dostat se v průběhu roku fakticky zpátky na předcovidovou úroveň, byť většině zemí EU se to podařilo již o rok dříve. Pro firmy to však nebyl lehký rok. Dobrou zprávou ale je, že se ekonomické vyhlídky oproti podzimu mírně zlepšily. Stále ale ekonomika zůstává velmi citlivá na jakékoliv negativní výkyvy, což potvrzuje opatrnost firem v očekávání investic či zakázek.

Dohoda se týká toku zboží a obchodních pravidel v Severním Irsku a vytvoření mechanismu, jimž se bude moci jednoduše rozlišit mezi zbožím, které putuje pouze mezi Severním Irskem a Velkou Británií, a tím, jež směruje do Evropské unie. To pomůže nastolit vzájemnou důvěru a stabilitu v obchodu s Velkou Británií a Severním Irskem a povede k dalšímu zvyšování objemu obchodu v tomto důležitém odbytišti českého zboží.

Společná řešení zahrnují mimo jiné nová ujednání o clech, zemědělsko-potravinářství, léčivech, DPH a spotřebních daních, jakož i zvláštní nástroje navržené tak, aby zajistily, že hlasy obyvatel Severního Irska budou lépe slyšet v konkrétních otázkách, které jsou zvláště důležité pro tamější komunity. Tato nová ujednání jsou podložena silnými zárukami k zajištění integrity jednotného trhu EU, na který má Severní Irsko jedinečný přístup.

Dohodu musí ještě schválit politické strany Severního Irska, které jsou v celém vyjednávacím procesu klíčovým hráčem. Pokud bude dohoda ratifikována, skončí dlouhotrvajícího spor o obchodních ujednáních po brexitu a pomůže připravit půdu pro užší spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím.

Podle organizace BusinessEurope se jedná o pragmatické řešení, které usnadní tok zboží a zároveň respektuje Velkopáteční dohodu a zachovává integritu jednotného trhu EU. BusinessEurope doufá, že dohoda povede k trvalému výsledku, který pomůže normalizovat vztahy. To oběma stranám umožní prohloubit spolupráci v otázkách klíčových pro budoucí spolupráci.

Spojené království zůstává osmou nejdůležitější destinací pro české zboží. V roce 2022 vyvezly české firmy do této země zboží v hodnotě 153 mld. korun, o 8% více než předchozí rok. Dovozy ze Spojeného království do České republiky měly hodnoty 73 mld. korun, o 22% více než v roku 2021.

Více informací:

• Tisková zpráva Evropské komise: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_23_1268
• Tisková zpráva vlády Spojeného království: https://www.gov.uk/government/news/windsor-framework-unveiled-to-fix-problems-of-the-northern-ireland-protocol