Na začátku února jednal Svaz průmyslu se zástupci Generálního sekretariátu Evropské komise o vybraných aspektech okamžitého účinku tzv. tvrdého brexitu, jehož hrozba nebyla bohužel dosud zažehnána.

Dokud (resp. pokud) nedojde k přijetí výstupové dohody mezi Británií a EU, která bude stanovovat přechodné období umožňující pozvolnou přípravu na zmenšení jednotného trhu, nezbývá byznysu nic jiného než se důkladně připravit na variantu tvrdého brexitu k 29. březnu 2019. Svaz průmyslu proto uvítal příležitost projednat s paní Céline Gauerovou, zástupkyní generálního tajemníka Evropské komise, s panem Stefanem Führingem, zástupcem vedoucího Oddělení pro vnitřní trh a sektorové politiky EK, a dalšími členy pracovní skupiny EK pro eventuální tvrdý brexit otázku aplikace nových pravidel v oblasti cel, DPH a regulatorní spolupráce.

V případě tvrdého brexitu bude Británie počínaje 30. březnem 2019 v režimu tzv. třetích zemí (tj. vně EU) a, jak nám potvrdili zástupci Komise, nová pravidla pro cla a DPH budou platit od momentu, kdy bude zboží dopraveno na území EU. Datum smlouvy nebo expedování zásilky tedy nebude pro posouzení relevantní, celní a daňové procedury se na hranicích EU spustí dne 30. března 2019 v 00:01 hodin!

V případě regulatorní spolupráce, tj. například otázka platné certifikace průmyslového zboží, bude rozhodujícím momentem datum tzv. umístění zboží na trh, tedy datum první komerční transakce prodávající zboží novému majiteli. Pokud např. bude britská firma vyvážet do ČR zboží s certifikací z UK, může tak učinit pouze u zboží, které bylo českému obchodnímu partnerovi prodáno nejpozději 29. 3. 2019. Pro zboží prodané později bude muset mít certifikaci od instituce sídlící v EU.

Jelikož Evropská unie prosazuje u certifikací výrobků pravidlo jednoty místa a výkonu, nemohou být výrobky pro trh EU certifikovány např. v britské pobočce německé certifikační autority. Sídlo i výkon certifikace pro zboží na trhu EU musí být i po 30. 3. 2019 výhradně v EU.

Nadto je třeba mít na paměti, že po odchodu z EU nebude nadále vůbec relevantní, zda si Británie podrží stejná certifikační kritéria, jako má EU, či nikoli. Jakmile nebude členem EU, nebudou na území EU britské certifikáty platné a spolupráce v této oblasti bude sloužit maximálně pro výměnu informací mezi Británií a členy EU.

K otázce certifikátů EK doplnila, že ani text výstupové dohody, která eventuálně zavede přechodné období, neposkytuje tzv. grandfathering vydaným certifikátům (tj. zachování jejich účinků), a pokud nebude v budoucnu uzavřena dohoda o jejich vzájemném uznávání v rámci FTA, budeme ve stejné situaci i po roce 2020 (nejpozději po roce 2022). Je třeba doplnit, že svou notifikaci ztratí nejen notifikační orgán, ale také akreditační tělesa.

Svazu průmyslu bylo proto zástupci Komise jednoznačně doporučeno, aby české podniky certifikující své výrobky určené pro jednotný trh momentálně v Británii, co možná nejdříve přešly k jiné certifikační instituci se sídlem v EU a vyřídily si nové certifikáty. Vzhledem k tomu, že ani v návrhu výstupové dohody není vzájemné uznávání certifikačních institucí a vydaných certifikátů mezi EU a Británií zahrnuto, tak i kdyby na tvrdý brexit nedošlo a nastalo přechodní období, bude třeba do tohoto „přesunu“ investovat. Pro úplnost je třeba dodat, že jedinou možností, kdy by nová certifikace u takových to výrobků nakonec nebyla třeba, je úplné zrušení plánů Británie na vystoupení z EU, což ale v danou chvíli už není příliš pravděpodobné.

Do debaty se zástupci Evropské komise, zorganizované Ministerstvem průmyslu a obchodu, se kromě Svazu průmyslu zapojili rovněž zástupci automobilového, chemického, plastikářského, plynárenského, strojírenského a textilního průmyslu, zástupci univerzit, vojenské techniky, družstev a řada dalších. Jmenovitě uveďme alespoň Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p., jehož ředitel Ing. Alexander Šafařík-Pštrosz velice fundovaně přispěl k odborné diskuzi o po-brexitových změnách v oblasti certifikace výrobků.

Konfederace evropského podnikání BusinessEurope, které je Svaz členem, se již zabývá otázkami nastavení budoucí obchodní dohody, která má být po (ať už jakékoli formě) brexitu uzavřena mezi EU a Británií. Stále ovšem zdůrazňuje, že v této fázi je především nutné přijmout výstupovou dohodu, která zajistí tolik potřebné přechodné období. Riziko tvrdého brexitu se totiž s postupujícím časem zvyšuje. Druhé hlasování o výstupové dohodě v britském parlamentu bylo naplánováno na 14. února, ale jak dnes informovala britská média, pravděpodobně bude s ohledem na nepřipravenost modifikovaného návrhu výstupové dohody odloženo až na týden od 25. února. Proběhne tedy patrně pouhý měsíc před termínem zániku členství Británie v EU. Svaz průmyslu pro Vás bude téma brexitu nadále sledovat a přinášet Vám důležité informace relevantní pro Vaše podnikání.

ČNB se na dnešním zasedání bankovní rady rozhodla zachovat základní úrokové sazby na stávající výši. Loni zvýšila základní repo sazbu pětkrát, celkově tak základní sazba vzrostla za rok 2018 z 0,5 na 1,75 %.

„K tomu, že ČNB rozhodla prozatím zachovat úrokové sazby na stávající výši, přispěl určitě i vývoj HDP a také to, že řada institucí mírně revidovala své predikce dalšího růstu směrem dolů,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Horší očekávání od následujícího období ukazuje i Index firemních očekávání Svazu průmyslu, který naznačuje, jak dynamicky se bude česká průmyslová výroba vyvíjet. Hodnota indexu za poslední tři čtvrtletí klesla z hodnoty 3,28 na 1,35. To znamená, že firmy poptávku stále hodnotí pozitivně a zakázky jim rostou, ale výrazně pomaleji než v první polovině roku 2018,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Více o Indexu firemních očekávání Svazu průmyslu si přečtěte zde: https://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/12573-novy-index-firemnich-ocekavani-svazu-prumyslu 

„Nadále ovšem přetrvávají některé inflační tlaky jako nárůst mezd či cen stavebních prací. Ekonomika bude růst i v roce 2019, byť mírnějším tempem. Centrální banka se nadále může obávat potenciální bubliny na trhu s nemovitostmi, a může tak mít tendenci ochlazovat hypoteční trh. Proto počítáme, že Česká národní banka letos úrokové sazby ještě zvýší. Firmy by se na to měly připravit. Nepředpokládáme ale, že by je zvedala tak často jako vloni,“ uzavírá Bohuslav Čížek.

Rozsáhlý daňový balíček přinášející změny napříč daňovými zákony vrátil Senát s pozměňovacími návrhy k projednání poslancům. Původně měly změny platit od začátku roku 2019, kvůli zpoždění však nabydou účinnosti zřejmě až od 1. dubna či 1. května 2019. Svazu průmyslu se podařilo ochránit statutární orgány firem před zbytečnou administrativou či vyjasnit uplatňování daňových odpočtů na vědu a výzkum. 

Hlavním důvodem, proč byl soubor změn připravován, je nutnost transpozice evropské směrnice týkající se vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany nadnárodních společností (Anti Avoidance Tax Directive – tzv. ATAD). Konkrétní změnou je například omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, či pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti. 

Svaz implementaci těchto opatření v navrženém rozsahu v podstatě podporoval, pouze upozornil na některé nejasnosti. Zdůrazňovali jsme, že nově zaváděné stanovení limitu pro uznatelnost výpůjčních nákladů na úrovni 80 milionů korun a 30% hranice daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy je pro situaci ČR dostatečné a je nutné toto maximální vymezení, které Směrnice umožňuje, udržet. Ministerstvo financí k nastavení limitu přistoupilo pragmaticky a nenavrhovalo jeho zpřísnění. 

Konkrétní připomínky Svazu k původnímu návrhu daňového balíčku můžete nalézt zde a hlubší pohled na problematiku implementace směrnice ATAD najdete zde.

POZITIVNÍ ÚPRAVY VYCHÁZEJÍCÍ Z AKTIVIT SVAZU

Poslanecká sněmovna k daňovému balíčku schválila dva zásadní pozměňovací návrhy, které vycházejí z aktivity a iniciativy Svazu průmyslu. Problémy, které řeší oba pozměňovací návrhy, se totiž významně dotýkaly podnikatelského prostředí. Prvním opatřením je pozměňovací návrh ke zdanění statutárních zástupců firem v rámci úprav zákona o dani z přidané hodnoty. Zpětně byla do zákona vložena věta, jejíž původně navrhované vypuštění by znamenalo, že někteří členové statutárních orgánů by museli kromě odvodu daně z příjmů nově řešit i administrativu s DPH. Nemuselo jít v každém případě o zvýšení daňového zatížení členů statutárních orgánů, ale důsledkem by bylo značné zvýšení administrativního břemene souvisejících s nutností řešit i DPH. 

Druhým pozměňovacím návrhem je úspěšné prosazení změn při využívání daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Zákon zavede institut oznámení, které určí jasný časový okamžik možnosti uplatnění nákladů na výzkum a vývoj, a změny termínu zpracování projektu (projektové dokumentace). To by mělo pomoci větší jistotě poplatníků. Jednání pracovní skupiny pro daňové odpočty pod Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace, kde Svaz vede zástupce podnikatelské sféry, pokračuje s cílem zajištění dalších kroků pro změnu v praxi a zlepšení atmosféry.

ZMĚNY V DPH A U VÝDAJOVÝCH PAUŠÁLŮ

Mezi novinky balíčku patří zařazení dodávek tepla a chladu do druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %. 

Dále se v zákoně o daních z příjmů zvyšují maximální částky, ke kterým se vztahují výdajové paušály. Paušál ve výši 80 % lze uplatnit nově do limitu 1,6 milionu korun (nyní to je 800 tisíc korun), 60% paušální výdaje lze uplatnit do limitu 1,2 milionu korun (dosud pouze 600 tisíc korun), 30% paušál maximálně do 600 tisíc korun (dosud jen 300 tisíc korun), 40% paušál do limitu 800 tisíc korun (nyní 400 tisíc korun).

Ministerstvo financí do daňového balíčku vložilo také úpravu sankcí u kontrolního hlášení v rámci zákona o DPH. Bude mít možnost uložit pokutu do maximální výše 500 tisíc korun v případě maření správy daní.  Svaz vyjádřil obavy ohledně potenciálních negativních postupů finanční správy. S Ministerstvem financí jsme také diskutovali rozsah a rizika represivních nástrojů, které má Finanční správa k dispozici. Výsledkem je ubezpečení ze strany ministerstva, že sankce nebude používána na „standardní, poctivé plátce“. Reakci Ministerstva financí na naše dotazy se detailněji věnujeme zde.

Pro úplnost, celý daňový balíček je v Parlamentu evidován jako sněmovní tisk 206 a senátní tisk 32.

Na konferenci na vysoké úrovni v Bruselu dne 6. 2. 2019 evropští sociální partneři oficiálně představili a slavnostně podepsali svůj další společný víceletý program na léta 2019-2021. Tradice víceletých programů začala v roce 2004 a Svaz průmyslu a dopravy ČR měl možnost se do procesu příprav a implementace programů od začátku zapojit. Nový víceletý program se však od těch předešlých přece jen liší. Společně se změnou koordinace národních reformních procesů a zahájením prvního cyklu Evropského semestru v roce 2010 se úloha sociálních partnerů, charakter jejich spolupráce i jejich společných výstupů postupně měnila. Zatímco v uplynulých letech dávali evropští sociální partneři přednost společným dohodám, které se v první generaci překlápěly do směrnic EU (rodičovská dovolená, práce na dobu určitou, práce na částečný úvazek). Dohody druhé generace tzv. autonomní dohody (telework, stres na pracovišti, násilí a obtěžování na pracovišti) v dalších letech tuto legislativu EU nahrazovaly a byly implementovány přímo národními sociálními partnery.

V roce 2016 Evropská komise zveřejnila zlomový dokument zaměřený na posílení sociálního dialogu „Nový start pro sociální dialog“ a podepsala s evropskými sociálními partnery společnou deklaraci. Současným trendem je soustředit se především na kvalitu sociálního dialogu a účinné zapojení sociální partnerů do samotného procesu tvorby politik a realizace reforem. Jednání o novém programu nebylo jednoduché. Výsledný dokument je dynamickým kompromisem, který reaguje na změny ve světě práce v souvislosti s ekonomickou realitou Evropské unie. Ústředním bodem programu zůstává autonomní dohoda o digitalizaci, jejímž cílem je definovat pozitiva a negativa procesu digitalizace a jeho dopadu na trh práce. Ve společném programu se dále počítá se společnými aktivitami v oblastech jako oběhová ekonomika, zlepšení fungování trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, psycho-sociální aspekty a rizika na pracovišti. Významnou součástí programu bude i společný projekt v oblasti rozvoje dovedností, který navazuje na společný Akční plán v oblasti celoživotního vzdělávání a kvalifikací. Společný program bude věnovat pozornost i posílení kapacity sociálních partnerů a využije výsledků práce podskupiny pro podporu a rozvoj sociálního dialogu založené v roce 2015.

Konference na vysoké úrovni dne 6. 2. 2019 se stala významným dnem pro sociální dialog. Význam sociálního dialogu byl navíc zdůrazněn účastí vrcholných zástupců střešních organizací zaměstnavatelů (BusinessEurope, SMEUnited, CEEP) a odborů (ETUC) i silnou reprezentací ze strany Evropské komise v čele s komisařkou Marianne Thyssen.

Maximme Cerutti, ředitel oddělení pro sociální věci BusinessEurope zahájil slovy: „Chceme ukázat Evropské komisi, že se sociální partneři shodli na společných prioritách a chtějí se společně podílet na tvorbě sociálních politik. Evropská unie se ocitla v politické nejistotě a sociální dialog může být jedním z nástrojů stabilizace a demokracie.“

V rámci konference proběhly dvě panelové diskuse: 1) Úloha sociálních partnerů pro fungování trhů práce a sociálních systémů, 2) Úloha sociálního dialogu v procesu digitalizace. V závěrečném kulatém stole na vysoké úrovni k budoucnosti sociálního dialogu vystoupili – Marinne Thyssen, komisařka EU pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti, a pracovní mobilitu, Marius-Constantin Budai, ministr práce a sociální spravedlnosti, Rumunska za RO PRES a generální ředitelé a ředitelky střešních organizací sociálních partnerů. Za Business Europe Markus Beyrer.

Vladimíra Drbalová
Zástupkyně SP ČR v Evropském sociálním dialogu

Svaz průmyslu sestavil nový Index firemních očekávání Svazu průmyslu. Opírá se o firemní hodnocení domácí a zahraniční poptávky a očekávání nových zakázek v příštích šesti a dvanácti měsících. Index Svazu průmyslu proto naznačuje, jak dynamicky se bude česká průmyslová výroba vyvíjet. Hodnota indexu za poslední tři čtvrtletí klesla z hodnoty 3,28 na 1,35. To znamená, že firmy poptávku stále hodnotí pozitivně a zakázky jim rostou, ale výrazně pomaleji než v první polovině letošního roku. Index potvrzuje, že průmyslová výroba je na svém vrcholu a další růst už bude pomalý.

„Aktuální vývoj Indexu firemních očekávání Svazu průmyslu naznačuje, že růst české průmyslové výroby bude letos pomalejší než loni. Kromě zhoršování poptávky v zahraničí brzdí tuzemské firmy rostoucí náklady materiálů, energií a zvyšující se mzdy. Firmy budou letos čelit tlaku na své marže. Očekávají, že ceny jejich výrobků porostou pomaleji než ceny vstupů,“ říká Bohuslav Čížek, hlavní ekonom a ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy. Základní mzdy by měly letos podle očekávání firem růst o 4,51 procenta. Zdražování surovin, materiálů a energií vnímá jako bariéru dalšího růstu polovina oslovených firem.

Nový Index firemních očekávání Svazu průmyslu sestavuje Svaz průmyslu a dopravy ČR na základě údajů získaných v pravidelných čtvrtletních šetřeních mezi 150 českými firmami, které provádí spolu s Českou národní bankou od roku 2011. Hodnota indexu se za tu dobu pohybovala od minima 0,8 bodu v polovině roku 2012 do maximální hodnoty 3,3 bodu ve druhém čtvrtletí roku 2018.

Pokud se hodnota Indexu firemních očekávání Svazu průmyslu pohybuje nad 1 bodem, znamená, že se domácí a zahraniční poptávka podle firem zlepšuje a zároveň domácí a zahraniční zakázky na příštích 6 až 12 měsíců rostou. Průmyslová výroba by proto v příštích měsících měla růst. Čím vyšší je hodnota indexu, tím vyšší tempo růstu průmyslové výroby lze očekávat.

V okamžiku, kdy se hodnota Indexu firemních očekávání Svazu průmyslu dostane pod 1 bod, poptávka se podle firem zhoršuje a počty nových zakázek klesají. Růst průmyslové výroby se proto bude zpomalovat, v případě výrazného výkyvu indexu směrem dolů může průmyslová výroba dokonce klesnout.

V ROCE 2018 PRŮMYSL VZROSTL O 3 PROCENTA

Ve 4. čtvrtletí průmyslová produkce v ČR vykázala meziroční růst o 3,6 procenta, ve srovnání se třetím kvartálem rostla o 0,4 procenta. Tržby v posledním loňském čtvrtletí rostly o 6,9 procenta, nové zakázky se zvýšily o 4,6 procenta.

Za celý rok 2018 průmysl rostl v průměru o 3 procenta, zpracovatelský sektor rostl od začátku roku o 3,3 procenta. „Firmy hodnotí rok 2018 převážně kladně, byť nebyl jednoduchý. Narážely na bariéru nedostatku pracovních sil, pozorují také klesající ziskovost,“ vysvětluje Bohuslav Čížek.

Samotný prosinec vykázal meziroční růst průmyslu po očištění o 1,8 procenta. Meziměsíčně po vyloučení sezónnosti vzrostl průmysl reálně o 0,6 procenta. Nové zakázky v prosinci klesly meziročně o 4,8 procenta, nejvíce o 5,1 procenta se propadly v automobilovém průmyslu.

„Zde platí klasická poučka, že nelze z jednoho měsíce vyvozovat závěry. Loni tuzemské automobilky vyrobily rekordní počet vozů. Z jejich linek sjelo skoro 1,5 milionu nových aut. To potvrzuje úspěšnost tuzemských automobilek i na evropských a světových trzích. Do budoucna přílišný prostor pro výrazný růst už nečekáme, protože neporoste evropská poptávka. Přicházejí také nové regulace, nové standardy. Nové testy či emisní cíle nebude jednoduché a levné naplnit,“ uvádí Bohuslav Čížek.

Horší hodnocení zahraniční poptávky ze strany českých firem souvisí jednak se zpomalováním ekonomického růstu v západní Evropě, jednak s očekávanými problémy v zahraničním obchodě. Jedním z faktorů, které nejistotu zvyšují je vystoupení Velké Británie z Evropské unie. „České firmy přímo vyvážejí do Velké Británie zboží a služby za 210 miliard korun za rok. Řada českých výrobců se ale podílí také na dodávkách do Británie z ostatních zemí EU. Dopad v případě tvrdého Brexitu se bude pohybovat ve vyšších desetinách procenta HDP,“ uzavírá Bohuslav Čížek.

Nejdřív nový stroj vytvořit v počítači, tam ho rozpohybovat, odladit, vyzkoušet ve virtuální výrobní lince a až pak ho fyzicky vyrobit. Tak dnes vypadá optimální výroba strojů. Díky takzvanému virtuálnímu dvojčeti se dodání stroje zkrátí o týdny a někdy i o měsíce.

Virtuální prototypy od ledna vytváří pro výrobce strojů čtrnáct expertů z nově otevřeného Aplikačního centra společnosti Siemens pro výrobní stroje. V pražských Stodůlkách se na ně mohou obrátit výrobci strojů všech velikostí od balících linek až po lisy v automobilovém průmyslu.

„Otevřením nového kompetenčního centra pro výrobní stroje český Siemens dokazuje, že Česká republika má skvělý inovační potenciál. V rámci koncernu roste význam naší země jako důležitého vývojového a kompetenčního centra s globální působností,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika. V Česku už má Siemens osm specializovaných kompetenčních center, které mají globální působnost.

Pražské Aplikační centrum pro výrobní stroje má za úkol poskytovat technologickou podporu výrobcům strojů a zařízení a spolupracovat na vývoji nových technologií s českými univerzitami a akademickým pracovišti. „Naši experti vytvoří virtuální prototyp ještě před výrobou fyzického stroje. Tento postup odráží aktuální trend, kdy se inovační cyklus ve výrobě strojů neustále zkracuje,“ vysvětluje Michael Thomas, viceprezident Siemensu pro výrobní stroje.

Svůj balicí stroj si v Aplikačním centru nechává převést na pokročilejší řídicí systém také česká společnosti VikingMašek. Virtuální prototypy už při stavbě stroje používá. „Když vyrábíte nový stroj, musíte ho rozpohybovat a odladit. Díky virtuálnímu dvojčeti to dokážeme už předem. U nových strojů, které vyvíjíme, nám tato technologie zkrátí dobu dodání o měsíce,“ říká Lukáš Mašek, obchodní ředitel VikingMašek.

Důležitým úkolem aplikačního centra je tvorba standardizovaných aplikací pro řídicí jednotky strojů. „Stroje různých zákazníků ze stejného průmyslového odvětví mají často podobné nároky na technické řešení. Standardizované aplikace řídicích jednotek taková řešení nabízejí, takže až 80 procent potřebného programu je formou aplikace k dispozici. Zbylých 20 procent si pak může zákazník sám doplnit podle podle svých konkrétních potřeb,“ uvádí Sebastian Thiemann, ředitel Aplikačního centra. Hlavní přidanou hodnotou hotových řešení z Aplikačního centra je rychlejší vývoj stroje a uvedení do provozu, a především dosažení jeho nejlepšího možného výkonu.

Experti v Aplikačním centru se budou věnovat také umělé inteligenci nebo technologii Edge Computing. Ta dokáže pomocí strojového učení z dat o chodu stroje sledovat jeho chování a upozornit včas na případné problémy. Firma pak může optimalizovat údržbu a maximálně využívat kapacitu stroje.

Pražské Aplikační centrum Siemens jako jediné na světě vyvíjí aplikace v operačním systému MindSphere, který Siemens vyvinul pro průmyslový internet věcí. Vznikla zde aplikace SIMATIC Machine Monitor, která sleduje stav stroje po celou dobu jeho provozu a zaznamenává všechny údaje o tom, jak pracuje. Po každé směně informuje, k jakým událostem v jejím průběhu došlo a jak má být naplánovaná údržba stroje.

Nejnovější aplikace, která v pražském Aplikačním centru vznikla má název SIMATIC Line Control a obsahuje všechny potřebné funkcionality pro stroje, které zpracovávají dřevěné hrany a okraje. Takovéto stroje standardně pracují tak, že z jedné strany do nich vstupuje surové dřevo, které je následně upraveno tak, že je na něj nalepen finální povrch, například v určité barvě nebo vzoru. Celý tento proces zvládá stroj automaticky: měření, lepení, lisování, řezání. Díky nové aplikaci SIMATIC Line Control mohou být stroje určené pro zpracování hran a okrajů osazeny již plně vybaveným řídicím systémem, který stačí doladit o poslední detaily.

Svaz průmyslu vítá plán ministerstva financí na zavedení paušálního odvodu pro živnostníky s ročním příjmem do milionu korun.

„Pro téměř půl milionu drobných podnikatelů to bude znatelná úleva od administrativních povinností spojených s placením daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění. Ministerstvo financí ovšem zatím nevysvětlilo, jak nový paušální odvod ovlivní příjmy důchodového systému. Takové propočty nás velmi zajímají a jsou potřeba stejně jako osvěta pro samotné živnostníky, kteří nový paušál využijí,“ říká tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.

Platbou minimálního pojistného na důchodové zabezpečení si totiž sníží budoucí výši svého důchodu. Například živnostník s ročním příjmem 1 milion korun, který si uplatňuje výdajový paušál 60 %, nyní platí sociální pojištění z ročního základu ve výši 200 tisíc korun. V navrhovaném paušálu se bude počítat z poloviční částky. A právě výše vyměřovacích základů je klíčová pro výpočet budoucího důchodu.

V poslední době Ministerstvo financí ohlásilo několik plánovaných změn, které dopadají na daňovou oblast. Spekuluje se o zvýšení některých spotřebních daní, či naopak o výraznějším snížení zdanění příjmů v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. Ani k těmto plánům neexistují podrobnější podklady a propočty.

Svaz plně podporuje ambice vlády ČR stát se jedním z evropských středisek umělé inteligence. Z tohoto důvodu přijal možnost podílet se na tvorbě národní strategie pro rozvoj umělé inteligence v ČR. Národní strategie musí být založena na reálných datech a znalosti praxe.

Z těchto důvodů nutně potřebujeme kvantitativní data o výzkumu, vývoji a výrobě algoritmů a software pro umělou inteligenci, ale i o využití umělé inteligence v ČR. Zatímco např. pro zemědělství je jednoduché zjistit počet farmářů a výměru obdělávané půdy, umělá inteligence byla a dosud je zejména pro státní správu a její instituce, jakož i pro mnohé politiky jen abstraktním pojmem.

Dovolujeme si Vás proto oslovit s žádostí o spolupráci týkající se základního sběru dat tak, abychom mohli jasně prokázat, že AI je v ČR důležitým průmyslovým a vědeckým odvětvím s významným růstovým potenciálem, které zaměstnává množství lidí a vytváří vyšší přidanou hodnotu pro hospodářství ČR.
Prosíme o vyplnění dotazníku za Vaši firmu do 15.2.2019 zde

Britská premiérka Theresa Mayová se pokusí na poslední chvíli vyjednat s Evropskou unií změny v dohodě o odchodu Velké Británie z EU. Donutili ji k tomu britští poslanci, kteří odhlasovali, aby Mayová našla a dojednala alternativní řešení pro udržení průchodnosti britsko-irské hranice. Výstupová dohoda předpokládá, že dokud se Británie a EU nedohodnou na režimu, který zachová plně průchozí hranici pro osoby a zboží, neodejde Británie z celní unie a vnitřního trhu.

Část vládních konzervativních poslanců tuto tzv. irskou pojistku považuje za trojského koně, kterého EU použije, aby Británii nedovolila opustit společný trh. Po úterním hlasování spoléhají na to, že Unie přistoupí na změny, které pojistku z dohody odstraní. Zástupci členských států se už nechali slyšet, že dohodu měnit nechtějí.

Mayová slíbila, že změnu dohody dojedná. Pravděpodobně přijde s požadavky, které obsahuje tzv. Malthousův kompromis, připravený konzervativním poslancem Kitem Malthousem. Ten předpokládá, že přechodné období pro vyjednání konečné dohody o vztazích EU a Velké Británie, včetně režimu na irské hranici, se protáhne ze dvou na tři roky, po které Británie bude ctít dosavadní práva unijních občanů, kteří v zemi žijí. Za to by EU měla irskou pojistku z výstupové dohody odstranit.

Jednání teprve začnou, takže stále nelze vyloučit tvrdý brexit. I kdy britští poslanci v úterý večer odhlasovali také nezávaznou deklaraci, která odmítá brexit bez výstupové dohody.

ČESKÝ ZÁKON DÁVÁ JISTOTU BRITSKÝM OBČANŮM

V rámci příprav na tvrdý brexit přijala 9. ledna česká vláda speciální Zákon o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie. Zákon byl následně 23. 1. schválen hlasy 170 poslanců Sněmovny parlamentu ČR, nikdo se nevyslovil proti.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vznik zákona podporuje a poskytl své vyjádření ministerstvu vnitra. V něm žádal maximální zjednodušení situace pro zaměstnance s britským občanstvím, kteří zastávají klíčové pozice v řadě společností.

Následně poslanci schválili doprovodné usnesení ve znění: „Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska vedla intenzivní debatu nad recipročními pravidly ze strany Spojeného království Velké Británie a Severního Irska směrem k občanům České republiky, jako jsou schválena v tomto zákoně.“

Usnesení považuje Svaz průmyslu a dopravy ČR také za důležité, protože tato nouzová opatření k překlenutí období nejistoty vyžadují dobrou vůli obou stran.

ZÁKON SE VZTAHUJE TAKÉ NA VYBRANÉ SLUŽBY

Cílem návrhu je v případě tzv. tvrdého brexitu předejít závažným komplikacím jak pro britské občany a jejich rodinné příslušníky nacházející se k rozhodnému datu v České republice, tak i pro příslušné české orgány. Česká republika vůči britským občanům zvolila po časově omezené období od 30. 3. 2019 do 31. 12. 2020, postup spočívající v zachování vybraných práv, což umožní postupovat maximálně recipročně vůči nabídce britské vlády.

Kromě úpravy práv občanů Velké Británie pobývajících na území České republiky, upravuje zákon také poskytování některých služeb těmito osobami na našem území. To zahrnuje i poskytování finančních služeb na základě oprávnění uděleného ve Spojeném království.

Ustanovení tohoto zákona se použijí přednostně před ustanoveními jiných právních předpisů upravujících uvedené vztahy. Zákon nabude účinnosti dnem, kdy pro Spojené království přestanou být použitelné Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, nevstoupí-li současně v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království z Evropské unie podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

Tento zákon pozbude platnosti dnem vstupu dohody o podmínkách vystoupení Spojeného království z Evropské unie podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii v platnost. Nevstoupí-li dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království z Evropské unie podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii v platnost do 31. 12. 2020, tento zákon pozbude platnosti uplynutím dne 31. 12. 2020.

Z výše uvedeného je patrné, že jde o dočasné řešení, jehož cílem je minimalizovat negativní dopady a nejistotu, způsobenou tvrdým brexitem, v období mezi březnem 2019 a nastolením nového smluvně založeného vztahu Velké Británie a EU.

OBLASTI, KTERÉ ZÁKON UPRAVUJE

• pobyt občana Spojeného království nebo rodinného příslušníka občana Spojeného království na území České republiky,
• nabývání státního občanství České republiky občanem Spojeného království,
• uzavírání manželství a registrovaného partnerství občanem Spojeného království a prohlášení o podobě jeho jména,
• přístup občana Spojeného království nebo rodinného příslušníka občana Spojeného království na trh práce a podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti,
• výplatu některých dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči občanu Spojeného království nebo rodinnému příslušníkovi občana Spojeného království,
• daně z příjmů ve vztahu ke Spojenému království,
• stavební spoření občana Spojeného království,
• penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření osoby s bydlištěm na území Spojeného království,
• provádění platební transakce v britských librách a provádění platební transakce s využitím platebních služeb ve Spojeném království,
• uznávání odborné kvalifikace občana Spojeného království nebo rodinného příslušníka občana Spojeného království,
• uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče získané na území Spojeného království,
• poskytování právních služeb občanem Spojeného království,
• poskytování daňového poradenství občanem Spojeného království nebo rodinným příslušníkem občana Spojeného království,
• poskytování finančních služeb na základě oprávnění uděleného ve Spojeném království,
• poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání zahraniční vysokou školou, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území Spojeného království nebo byla zřízena nebo založena podle práva Spojeného království, nebo její tuzemskou pobočkou,
• nakládání s léčivými přípravky vyrobenými nebo propuštěnými ve Spojeném království,
• veřejnou sbírku konanou právnickou osobou se sídlem na území Spojeného království,
• postavení osoby se sídlem na území Spojeného království v oblasti hazardních her.

Přesně deset let po prvním českém předsednictví v Radě EU začínají přípravy na předsednictví druhé. Naše historicky druhé předsednictví v Radě EU proběhne ve druhém pololetí 2022, tedy za takového složení evropských institucí, které budou zvoleny během letošního roku.

I když v Evropské unii je vžitým pravidlem, že během předsednictví v Radě EU ustupují národní zájmy předsedající země do pozadí a její role se soustředí především na mediaci a profesionální přípravu kompromisních návrhů a společných jednání, je to především naše schopnost účinně prosazovat své zájmy v EU, co určuje zájem českých občanů a firem o evropské rozhodovací procesy.

Evropská legislativa je u nás bohužel stále občas vnímána jako jakási vzdálená byrokracie, ačkoli stojí za většinou právních předpisů České republiky. Navíc zdaleka ne všechny evropské předpisy jsou a priori špatné či zatěžující. Náš každodenní život reálně mnohem více ovlivňuje evropská legislativa, než tolik diskutované evropské dotace. Odborníci na legislativní analýzu spočítali podle vzoru výpočtu dne daňové svobody, který v uplynulém roce nastal již 22. května, že den legislativní svobody EU v České republice nenastává zpravidla dříve, než v říjnu (tedy pomyslné datum, od kdy si v ČR všechny nové zákony hypoteticky tvoříme sami).

I z tohoto důvodu je podle Svazu průmyslu nesmírně důležité zvolit si do Evropského parlamentu koncem letošního května skutečně kvalitní zástupce a věnovat evropskému zákonodárství výrazně více pozornosti, než představovalo pouhých 18 procent účasti v minulých evropských volbách. Ignorování Evropského parlamentu k efektivnímu prosazování českých národních zájmů v Bruselu nepřispěje. Navíc EU nelze vyčítat „demokratický deficit“ a zároveň odmítat uplatnit své volební právo ve svobodných volbách do zákonodárné instituce.

Chceme-li naše zájmy v EU obhajovat skutečně účinně, musíme tak činit včas, soustavně a konzistentně.  Pro byznys je Evropská unie naprosto klíčová, proto hodlá Svaz průmyslu a dopravy ČR – mj. i prostřednictvím Konfederace evropského podnikání BusinessEurope, kde je členem – informovat o svých prioritách a důležitých principech, jako jsou mimo jiné odstraňování zbytečných překážek na jednotném trhu EU či napomáhání volnému pohybu osob, zboží, služeb, kapitálu a dat.

Zdroj: Forum24, Euroskop