Loňský rok byl pro české výrobce automobilů historicky nejlepší. V Česku se vyrobilo 1,47 milionu silničních vozidel, uvádí Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP), které je členem Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Výrobě aut v Česku dominuje produkce osobních automobilů, která významně podpořila také celkový růst české ekonomiky. Tuzemské automobilky loni vyrobily celkem 1 437 396 vozů, což bylo o 23 515 více než v roce 2017. Největší podíl na celkové produkci si zachovala ŠKODA AUTO s 61,6 procenta, druhé místo obhájila automobilka HYUNDAI s 23,7 procenta a třetí TPCA má podíl 14,7 procenta. Celková výroba osobních automobilů meziročně vzrostla o 1,66 procenta, vyplývá ze statistik Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP).

ŠKODA AUTO zaznamenala další historický rekord, když zvýšila produkci o 28 tisíc na 886 103 vozů. V nošovickém závodě Hyundai Motor Manufacturing Czech se vyrobilo celkem 340 300 aut, což bylo o 3,1 procenta, než předpokládal výrobní plán. Kolínská TPCA se v roce 2018 po předchozím poklesu vrátila k růstu výroby o 11 915 na celkových 210 993 vozidel. Export osobních vozidel meziročně vzrostl o 2 procenta, zatímco domácí poptávka klesla o 1,7 procenta.

VÝROBA AUTOMOBILŮ V ČR V ROCE 2018

Zdroj: AutoSAP

Automobilový průmysl se na výkonu české ekonomiky podílí z devíti procent a byl jeden z významných tahounů ekonomického růstu v posledních pěti letech. „Aktuální data potvrzují význam a roli automobilového průmyslu pro českou ekonomiku, včetně řady navazujících oborů. Potvrzují i úspěšnost tuzemských producentů na evropských a světových trzích. Po poslední krizi český autoprůmysl dokázal, že svými obchodními strategiemi dokáže konkurovat zahraničním automobilkám, z nichž řada čelila existenčním problémům,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Od roku 2010, kdy se v Česku poprvé vyrobil více než milion osobních aut, vzrostla produkce o třetinu. „Do budoucna už výrazný růst nečekáme, protože neporoste evropská poptávka. Přicházejí také nové regulace. Splňování nových standardů si vyžádá vysoké investice. Nové testy či emisní cíle nebude jednoduché a levné naplnit,“ dodává Čížek.

Loni se dařilo také výrobcům autobusů. Na trhu dodali celkem 4 890 vozů, což představuje nárůst o 5,6 procenta. Největší částí (87,6 %) se tradičně na výrobě autobusů podílí Iveco Czech Republic (4 283 vozů). Její produkce meziročně vzrostla o 181 kusů, tedy o 4,4 procenta.

Společnost SOR Libchavy (s podílem na celkové produkci 11,7 %) vyrobila 573 autobusů, což je o 101 kusů, tedy o 21,4 procenta více než v roce 2017. Firma KH motor Centrum z Opavy vyrobila 34 autobusů. Zatímco SOR výrazně (o 147 %) navýšil domácí prodeje, IVECO vyvezlo o 95 autobusů, tedy o 2,1 %, více do zahraničí.

Jediný výrobce motocyklů, týnecká JAWA vyrobila 1 493 kusů motocyklů, což bylo o 162 více než v roce 2017. V Česku bylo vyrobeno v roce 2018 také 25 298 kusů přípojných vozidel všech kategorií. Výroba přívěsů a návěsů oproti stejnému období předchozího roku vzrostla o 91 kusů tedy o 0,4 procenta. Zvýšil se export a to o 423 kusů tedy o 4,67 %, zatímco v tuzemsku došlo k poklesu prodejů o 2,9 % tedy o 469 kusů. Největší podíl na celkové produkci velkých přívěsů a návěsů si udržel Schwarzmüller (77,4 %) s celkovou výrobou 1 717 kusů před PANAV (22,6 %) s celkovou výrobou 500 kusů. Výrobě malých přívěsů dominuje společnost AGADOS, která v roce 2018 vyrobila 23 081 kusů, tedy o 0,4 procenta více než v roce 2017.

Vážení členové Svazu průmyslu a dopravy ČR, předkládáme vám přehledný plán akcí, které organizuje Sekce mezinárodních vztahů SP ČR. Celoročně je aktualizován a doplňován.

Plán podnikatelských misí a dalších akcí organizovaných Sekcí mezinárodních vztahů k 24. 1. 2019

Sekce mezinárodních vztahů SP ČR pořádá podnikatelské mise do zahraničí a různé semináře a B2B jednání v ČR. Pokud chcete dostávat pozvánky a informace o nadcházejících akcích, prosím přihlaste se k odběru novinek z oblasti mezinárodních vztahů zde.

„Podle statistik MPSV se zvýší počet pracovních neschopností o 2–3 % ročně. Celkové náklady se kvůli tomu firmám zvýší odhadem o 8 miliard korun. Jedná se o dodatečné náklady za přesčasy nebo brigádníky, které nahradí chybějící zaměstnance. Podniky přitom zároveň vyplácí zaměstnancům v pracovní neschopnosti náhradu ve výši 60 % mzdy. Kvůli předpokládanému zvýšení počtu pracovních neschopností budou i tyto náklady celkově vyšší. Díky schválenému snížení pojistného o 0,2 % ušetří přibližně 3 miliardy korun, a to je na pokrytí veškerých nákladů málo. Zrušením karenční doby tedy firmám vzrostou náklady přibližně o 5 miliard korun ročně. Je to pro dnešní situaci firem, kdy bojují s nedostatkem pracovníků velmi nešťastné řešení,” komentuje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.

ZRUŠENÍ KARENČNÍ DOBY DOPADNE I NA LIDI

„Některé firmy mohou změnit své nastavené benefity. Může se tak stát, že zruší sickdays nebo 5. týden dovolené a další benefity. Omezí se i prostor pro zvyšování mezd pro ty co pracují, na což doplatí všichni zaměstnanci,“ doplňuje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.

FIRMY CHTĚJÍ PLOŠNÉ NASTAVENÍ PLNĚ ELEKTRONICKÉ NESCHOPENKY

„Zamezit zneužívání krátkodobé pracovní neschopnosti by pomohlo plošné zavedení funkční elektronické neschopenky. Prozatímní řešení tzv. 1. fáze e-neschopenky, kterou chce MPSV spustit od 1. července, je naprosto nedostatečné. Nepomůže zaměstnavatelům, nemocným ani lékařům. Těm se navíc zvednou náklady kvůli pořízení nového softwaru,“ uvádí Eva Veličková.

„Plošné zavedení e-neschopenky Senát v prosinci odložil o rok, což pro zaměstnavatele také není nic pozitivního,“ říká Eva Veličková, tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Posun České republiky k produkci s vyšší přidanou hodnotou je závislý na investicích do výzkumu a vývoje. Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě považuje oblast výzkumu a vývoje za svou prioritu. Proto si nechal vypracovat u Technologického centra AV ČR studii, z které plynou návrhy na úpravy systému podpory výzkumu, vývoje a inovací, aby se firmy mohly snadněji posouvat k výrobě s vyšší přidanou hodnotou a produkcí finálních výrobků.

Podmínky pro výzkum, vývoj a inovace se v Česku musí změnit. Studie zpracovaná pro Svaz průmyslu v oblasti doporučuje, aby stát zavedl programy strategicky orientované na technologie, které lze významně využít v různých inovačních odvětvích, jako například nanotechnologie, biomateriály, biotechnologie, čisté povrchy nebo umělá inteligence. Dále je třeba se zabývat podporou pro začínající technologické firmy, která jim pomůže při posuzování proveditelnosti a komerčního potenciálu technického řešení. U nepřímé podpory vidí autoři studie nutnost zjednodušení a zpřehlednění administrativního procesu uplatnění daňových odpočtů na výzkum a vývoj a vytvoření manuálu pro poplatníky a pracovníky finančních úřadů.

Pro lepší přístup firem ke znalostem a pro jejich technologický rozvoj doporučuje studie stimulovat spolupráci podniků pod zahraniční kontrolou na výzkumných projektech s domácími (zejména malými a středními) podniky a výzkumnými organizacemi. U malých a středních firem lze podpořit jejich rozvoj zpřístupněním specializovaných poradenských služeb.

Pro lepší dostupnost kvalifikovaných pracovníků je třeba zjednodušit podmínky a urychlit proces pro zaměstnávání zahraničních pracovníků a pro příchod jejich rodinných příslušníků.

Pro firmy, které využívají nebo chtějí využít podporu výzkumu a vývoje, je klíčové, aby její poskytovatelé sjednotili podmínky pro její poskytování, vytvořili jednotný a jednoznačný výklad pravidel, metodik a předpisů včetně těch evropských. Nutná je také spolupráce jednotlivých kontrolních orgánů, aby se snížil počet kontrol u příjemců a ke zkrácení kontrolních procesů.

„Na mnoha doporučeních Svaz průmyslu už pracuje a třeba u daňových odpočtů na výzkum a vývoj se už mění zákon o dani z příjmů. Náš Expertní tým pro VaVaI také sepsal hlavních 10 priorit a požadavků Svazu v této oblasti pro letošní rok,“ říká ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek.

VÝDAJE NA VÝZKUM ROSTOU U ZAHRANIČNÍCH FIREM

Výdaje podnikového sektoru na výzkum a vývoj absolutně rostou a v roce 2016 dosáhly 48,2 miliardy korun. Nejvíce peněz vynakládají podniky v zahraničním vlastnictví. Od roku 2011 se rozdíl ve výdajích na výzkum a vývoj mezi domácími podniky a firmami v zahraničním vlastnictví zvyšuje. V roce 2016 utratily firmy pod zahraniční kontrolou přes 30 miliard korun, což bylo dvakrát více než domácí podniky.

Vzhledem k posilující integraci nadnárodních podniků do inovačního systému ČR budou zahraničně vlastněné podniky i v dalších letech tahounem podnikových investic do výzkumu a vývoje. Nárůst výdajů v příštích pěti letech očekává více než 70 % oslovených podniků pod zahraniční kontrolou. Významný potenciál pro další posilování role zahraničně vlastněných podniků lze spatřovat v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. V těchto odvětvích současně existují silné vazby především na německé investory (např. Škoda Auto, Siemens), kteří prosazují zavádění Průmyslu 4.0 spojené s vyšším využitím aplikovaného výzkumu a vývoje, tj. s pozitivními efekty do ekonomiky, včetně multiplikačních.

Nárůst investic do výzkumu a vývoje v příštích pěti letech předpokládá jen asi 40 % oslovených domácích podniků. Tento vývoj v období celkového růstu ekonomiky je určitým negativním signálem o nevyužitém potenciálu. Důvody lze spatřovat zejména ve stále nízké kapitálové síle domácích podniků a v pozici na nižších úrovních v hodnotových řetězcích. V segmentu domácích podniků lze očekávat tlak na růst soukromých výdajů na výzkum a vývoj především ve strojírenství a výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů (v obou případech ve vazbě na automatizaci a digitalizaci výroby).

Dynamickou složku z hlediska investic do výzkumu a vývoje by v segmentu domácích podniků mohly tvořit především malé podniky (MSP), kde největší podíl podniků očekává nárůst těchto investic v následujících letech.

CHYBÍ FINANČNÍ NÁSTROJE NA PODPORU VÝZKUMU A VÝVOJE

Limitujícím faktorem pro dynamický rozvoj výzkumných aktivit, a tím i soukromých výdajů na výzkum a vývoj, je dostupnost kvalifikovaných pracovníků pro realizaci výzkumných aktivit. Do určité míry ho brzdí také omezené kapacity soukromých výzkumných organizací, které poskytují výzkumné služby výrobním podnikům. Mezi limitující faktory výzkumné aktivity domácích podniků patří v řadě případů také nedostatek vlastních finančních zdrojů a obtížný přístup k externím zdrojům financování.

Podpora z veřejných rozpočtů je důležitým zdrojem financování podnikového výzkumu a vývoje v ČR. Svoji nezastupitelnou roli mají daňové odpočty i přímá podpora. Chybí však další nástroje financování výzkumných aktivit ve formě záruk, zvýhodněných půjček a rizikového kapitálu, které by vhodně doplnily portfolio existujících nástrojů a stimulovaly k dalšímu růstu soukromých investic.

Právní jistota a jednoznačný výklad podmínek uplatnění daňových odpočtů na výzkum a vývoj je klíčovým předpokladem pro efektivní fungování tohoto nástroje.

DOTACE NEJSOU DOSTATEČNÉ

Systém dotací na výzkum a vývoj pokrývá široké spektrum výzkumných a vývojových aktivit, nedostatečně však podporuje přechodové fáze do komercializace (ověřování prototypu, dotažení vývoje do fáze zkušební série, certifikace apod.).

Podniky negativně vnímají rostoucí složitost systému poskytování dotací a zvyšující se administrativní náročnost. Jakkoliv se jedná o dlouhodobé bariéry, za pozornost stojí skutečnost, že téměř 60 % oslovených podniků pociťuje v posledních letech jejich prohlubování. Pokračování tohoto trendu se může negativně odrazit především u malých podniků s omezenými personálními kapacitami.

PODPORA SPOLUPRÁCE FIREM A VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ DOSÁHLA 4,2 MILIARD KORUN

Rozsah i objem spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi (zejm. vysokými školami) se v posledních letech začal zvyšovat. Spolupráci významně stimulují dotační programy, bez jejichž podpory by byl objem spolupráce mezi výzkumnými organizacemi (VO) a podniky zřejmě nižší. V roce 2017 dosáhla veřejná podpora společných projektů výše 4,2 miliardy korun.

Klíčovými poskytovateli znalostí pro podnikový sektor jsou zejména fakulty technicky zaměřených vysokých škol. Podniky v projektech také často spolupracují i s výzkumnými organizacemi podnikatelského sektoru.

Potenciál pro růst soukromých investic do veřejného výzkumu je zejména v oborech se silnou výzkumnou základnou, inovačními kapacitami podniků a existujícími vazbami. Mezi tyto obory patří především strojírenství, materiálový výzkum, elektronika (zejm. optoelektronika) a elektrotechnika, a dále výzkum v oblasti energetiky a průmyslové chemie.

Stručné shrnuté zprávy „Potenciál růstu soukromých investic ve výzkumu, vývoji a inovacích mající vliv na strukturu ekonomiky, zaměstnanost a veřejné rozpočty“ naleznete ZDE.

Navazující krátkodobé priority a požadavky SP ČR v oblasti výzkumu, vývoje a inovací pak ZDE.

Svaz průmyslu a dopravy jakožto vedoucí zaměstnavatelské delegace věří, že sociální dialog bude i v novém roce pravidelně a efektivně fungovat a v České republice bude nadále trvat sociální smír. Ten odráží kvalitní sociální dialog v zemi, a není samozřejmostí, což dokazují protesty například ve Francii. Na první letošní tripartitě Svaz průmyslu za zaměstnavatele projednal s odbory a vládou hned osm témat klíčových pro rozvoj blahobytu v ČR.

ŠKOLSTVÍ – CUT-OFF-SCORE

Zavedení nepodkročitelné hranice úspěšnosti tzv. cut-off-score by nejvíce ohrozilo maturitní obory středních odborných učilišť a obory nástavbového studia. Zde by nemohlo být přijato 68 % až 73 % uchazečů.

„Cut off score neodpovídá reálnému postavení žáků ani škol v regionech. Za Svaz průmyslu a dopravy se proto obáváme, že pevná bodová laťka pro přijetí na střední školy by mohla způsobit, že se některé obory vůbec neotevřou. Zhoršila by se situace oborů, o jejichž absolventy mají zaměstnavatelé zájem a do kterých nyní horkotěžko sháníme žáky. Zkušenosti ze zahraničí nám navíc ukazují, že cut-off score znevýhodňuje děti ze sociálně slabších rodin, které si nemohou dovolit placené doučování,“ popisuje 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

„Namísto zavedení cut-off score podporujeme návrh Asociace krajů, který by navýšil kompetence kraje coby zřizovatele škol, aby s ředitelem školy mohl vyjednávat o počtech tříd a žáků. Také bychom se měli zaměřit na zlepšení kvality výuky, kariérového poradenství nebo popularizovat technické vzdělávání. Rozšířit by se měla i praktická výuka na bázi duálního vzdělávání,“ dodává Jan Rafaj.

VÝSTAVBA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

V České republice se jen velmi pomalu rozbíhá stavba silnic a dálnic. Slíbené termíny zahájení výstavby řady úseků se navíc stále odsouvají a síť dopravní infrastruktury se tak nerozšiřuje.

„Za loňský rok se u nás otevřely jen 3 kilometry a 770 metrů dálnice. To je zcela nedostatečné. Požadujeme, aby vláda doplnila harmonogram staveb o ty, které plánuje zahájit do tří let. Občané si zaslouží vědět, co je vláda schopná v silniční nebo železniční dopravě postavit, zprovoznit, a mohli s tím počítat,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VODNÍ DOPRAVA

V otázce výstavby plavebního stupně Děčín panuje spor mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem životního prostředí, jestli lze stanovit dostatečná kompenzační opatření na snížení dopadů výstavby plavebního stupně Děčín na životní prostředí v této oblasti.

„Rozvoj vodní dopravy je nejen pro průmysl klíčový. Vláda rozhodla, že je ve veřejném zájmu zachovat vodní dopravu na Labi a tím i výstavbu plavebního stupně v Děčíně. Proto očekáváme, že se jasně rozhodne o stanovení kompenzačních opatření, která by dostatečně ochránila životní prostředí. Pokud taková opatření vláda nepřijme, bude to faktický konec vodní dopravy na Labi, a vláda bude muset přijmout doprovodný sociální program pro její útlum,“ doplňuje Jan Rafaj.

OP PIK – OPERAČNÍ PROGRAM PRO PODNIKÁNÍ, INOVACE A KONKURENCESCHOPNOST

MPO předložilo materiál, ve kterém rozebírá příčiny existujících problémů v OP PIK a ukazuje, jaké činí kroky, aby situaci zlepšilo.

„Řada problémů se v OP PIK i díky tlaku Svazu průmyslu a dopravy zlepšila. Napomohla tomu i účast našich odborníků v komisích, které vznikly za paní ministryně Novákové. Vidím šanci, že firmy budou moct prostředky z OP PIK čerpat rychleji a věřím, že stížností ze strany podnikatelů oproti předcházejícímu období ubude,“ předpovídá Jan Rafaj.

ZDRAVOTNICTVÍ

Podle zprávy OECD dosahuje české zdravotnictví dobrých výsledků. Přesto ale otevřela některé jeho problémy.

„Naše zdravotní péče je z nejlepších v Evropě. Na letošní rok je zdravotnictví finančně připraveno. Obávám se ale, že v roce 2020 může zdravotnímu sektoru začít problém s tím, aby příjmy pokryly jeho výdaje. Největší problém českého zdravotnictví ale vidíme ve fyzickém nedostatku zdravotních sestřiček ve většině regionů,“upozorňuje Jan Rafaj.

ZÁKAZ PŘEDJÍŽDĚNÍ NÁKLADNÍCH VOZIDEL NA DÁLNICI

Poslanecký návrh novely zákona o silničním provozu zakazuje jízdu v levém krajním pruhu nákladních automobilů o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny a také jízdních souprav delších než 7 metrů na dálnici v pracovních dnech od 6 do 22 hodin. Tím se jim na většině úseků znemožní jakékoliv předjíždění.

„Jízda kamionů se dá efektivně omezit dopravními značkami a kontrolou jejich dodržování. Není potřeba pracovat na nové legislativě, která by navíc omezila i řidiče karavanů. Tam, kde máme dva pruhy na dálnici, by omezení nesmyslně dopadlo na všechny řidiče na celém území republiky,“ uzavírá prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Svaz průmyslu a dopravy ČR bude spolupracovat s ministerstvem průmyslu a obchodu na úpravách Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. V něm Česká republika stanoví nástroje a opatření, kterými se bude podílet na plnění klimaticko-energetických cílů Evropské unie.

Shodli jsme se, že u tak zásadního dokumentu, který určí směřování energetiky na následujících minimálně deset let a vyžádá si investice v řádu stovek miliard korun, nelze vyřešit v rámci krátké doby v připomínkovém řízení. Materiál předložený MPO je pracovní návrh, jehož finalizace bude opřena o konkrétní analýzy a konzultace.

Svaz průmyslu oceňuje, že MPO chce letošní rok věnovat kvalitní přípravě plánu. Přislíbilo, že zpracuje systematickou analýzu dopadů plánu na českou ekonomiku. Vypořádání připomínek je jen prvním krokem k dopracování plánu tak, aby odpovídal reálným možnostem české ekonomiky.

Ve Vnitrostátním plánu by MPO mělo zohlednit klíčovou roli jaderné energetiky při snižování emisí oxidu uhličitého a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Svaz průmyslu rovněž požaduje, aby finální rozhodnutí o skladbě mixu obnovitelných zdrojů bylo učiněno na základě zhodnocení nákladovosti jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie v podmínkách ČR.

Náklady na plnění národního cíle pro energetické úspory vyčíslily Ministerstvo průmyslu a obchodu i Svaz průmyslu na stovky miliard korun. Nyní budou společně diskutovat, jak naplnit národní cíle s minimálními dopady na průmysl a spotřebitele.

Stanovisko Svazu průmyslu k  návrhu národního energetického plánu

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR jednali s novou generální ředitelkou GFŘ Tatjanou Richterovou o vstřícnějším přístupu finanční správy k firmám. Dohodli se na opatřeních, která podnikům dají větší jistotu při uplatňování odpočtů na výzkum a vývoj.

Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje boj finanční správy proti daňovým únikům. „Upozornili jsme ale novou generální ředitelku GFŘ Tatjanu Richterovou, že v poslední době vzrostl počet případů daňových kontrol, které firmy demotivují. Diskuse byla věcná a otevřená a se vzájemným respektem z obou stran. Věříme, že nová generální ředitelka pomůže ke zlepšení aktuálního klimatu,“ říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka SP ČR. Na jednání ji doprovodili předseda expertního týmu SP ČR pro daně a pojištění Jiří Nekovář, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek a zástupci tří úspěšných českých inovativních firem.

S Tatjanou Richterovou zástupci Svazu průmyslu jednali o pohledech obou stran na daňový systém v ČR, úloze finanční správy a roli firem a možnostech vzájemné komunikace a spolupráce. „Rozhodně není cílem Finanční správy komplikovat podnikatelům jejich práci, ale bez výběru daní by to nefungovalo v žádném státě. Finanční správa se bude snažit podnikatelům co možná nejvíce vyhovět a neztěžovat jim práci nadbytečnými administrativními úkony,“ uvádí nová generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

S generální ředitelkou GFŘ se zástupci Svazu průmyslu shodli, že takzvaný bonusový systém cílových odměn nesmí být vázán na doměrek (neuznání) daňového odpočtu na výzkum a vývoj. Potvrdili, že uspořádají společná školení za účasti podnikatelů, odborné veřejnosti a finančních správců, aby všichni dostali shodné informace o novele zákona o daních z příjmů v oblasti odpočtů na výzkum a vývoj. Shodli se, že důvodová zpráva novely zákona o daních z příjmů v oblasti odpočtů na výzkum a vývoj by měla být základem výkladu zákona a postupů finančních správců. Finanční správa bude otevřená přijímat další náměty ze strany podnikatelské sféry v této oblasti.

Svaz průmyslu také představil generální ředitelce GFŘ priority svého programového prohlášení v daňové oblasti, poukázal na nárůst daňových povinností v posledních letech či představil tzv. pyramidu přístupu finanční správy z dílny OECD jako návrh pro zlepšení tzv. klientského přístupu k daňovým poplatníkům.

Svaz průmyslu respektuje apolitičnost a nezávislost finanční správy, stejně tak její roli vykonavatele daňových zákonů. Role Svazu je pomáhat firmám usnadňovat podnikání a jednat se státní správou o přílišných regulacích. „Velmi vítáme, že jedním ze záměrů nové generální ředitelky je, aby finanční správa vybírala ke kontrole daňové subjekty sofistikovaně na základě předchozí analýzy dat o firmách, která má finanční správa k dispozici,“ dodává Dagmar Kuchtová.

Úspěšné firmy jsou předpokladem pro dlouhodobý růst naší ekonomiky, a tedy i pro růst daní, mezd, životní úrovně či postavení ČR ve světě. „Představili jsme proto tři české střední, ale světově úspěšné vysoce inovativní firmy, jejichž marže, přidaná hodnota, ale také investice do inovací se pohybují několikanásobně výše, než je průměr v ČR. Tyto firmy řádně platí daně, nicméně některé z nich mají velmi negativní zkušenost s kontrolami v oblasti daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Velmi proto vítají ochotu GFŘ k diskusi, nikoliv pouze restriktivní přístup, který často pramení z nejasností v pravidlech podpory a je značně demotivující,“uvádí Kuchtová.

Svaz se v oblasti daňových odpočtů na výzkum a vývoj společně s Asociací malých a středních podniků podílel na aktuálně schvalované novele zákona, která přinese zjednodušení pro podnikatele a odstraní některé stávající nejistoty.

Svaz průmyslu vítá, že je oboustranný zájem zlepšit vzájemnou komunikaci. Již v minulosti jsme s finanční správou konzultovali například přípravu na zavedení kontrolního hlášení, konkrétní výklady k úpravám zákonů, vydání srozumitelné informace či informování o novinkách.

I přes podporu vlády britské premiérky Mayové považuje Svaz průmyslu vývoj brexitu nadále za alarmující. 

Ačkoli po úterním zdrcujícím odmítnutí, které vyslovil výstupové dohodě premiérky Mayové britský parlament, dopadlo středeční hlasování o vyslovení nedůvěry její vládě pro Mayovou naopak pozitivně, riziko tvrdého brexitu bez dohody stále trvá. Svaz průmyslu a dopravy ČR je tímto vývojem extrémně znepokojen. Svaz považuje dohodu o přechodném období za nezbytnou pro to, aby se občané a firmy mohli na brexit a nové vztahy se Spojeným královstvím řádně připravit.

Jak uvedl ve svém prohlášení generální ředitel největší evropské konfederace zaměstnavatelských svazů BusinessEurope Markus J. Beyrer: „No-deal je pro evropský byznys absolutně nepřijatelný. Způsobí jen chaos a zmatek, je nutné se mu vyhnout.“

Zástupce generální ředitelky Konfederace britského průmyslu CBI Josh Hardie přirovnal brexit k obřímu tankeru poháněnému rozpory a dogmatismem a řítícímu se na skaliska: „Ještě je čas nalézt jiný směr, ale rychle ho ubývá,“ dodal Hardie. „Za každý den zdržení musí občané a byznys platit. Tak už žádné odvádění pozornosti, prostě odblokujte pat.“

Jak kategoricky prohlásila generální ředitelka CBI Carolyn Fairbairnová: „Spojené království není – a nemůže být – připraveno na variantu no-deal. Ačkoli existují možnosti jak zmírnit její nejhorší dopady, byznys je zcela zajedno v tom, že no-deal je prostě nezvládnutelný.“

Vedle výše zmíněné hrozby analyzuje Svaz průmyslu a dopravy ČR i další varianty vývoje jako jsou prodloužení lhůty pro vystoupení (možnost prodloužit článek 50 Lisabonské smlouvy), celní unie (Norsko plus), opakování referenda ve Spojeném království apod. Avšak bez ohledu na to, jaká z nich získá v britském parlamentu nakonec většinu a podporu ze strany EU, připomněla generální ředitelka SP ČR Dagmar Kuchtová: „Pokračování a urychlení příprav na tvrdý brexit k 29. březnu 2019 považujeme s ohledem na současný vývoj za nezbytné, jedině tak lze snížit riziko případných velkých zmatků v oblasti dodávek potravin a léků, dopravy a infrastruktury, ochrany práv našich občanů, plynulého toku dat, v oblasti celní správy, finančních trhů a řady dalších.“

Platforma pro umělou inteligenci Svazu průmyslu a dopravy ČR, která zahrnuje zástupce byznysu, akademické sféry a státní správy, se bude aktivně podílet na přípravě a naplňování národní strategie pro rozvoj umělé inteligence. Česko ji má zpracovat do poloviny letošního roku. Ke vzniku národních strategií vyzvala Evropská komise členské státy EU v Koordinovaném plánu v oblasti umělé inteligence, který vydala loni v prosinci.

Účast Svazu průmyslu na přípravě strategie zaručuje memorandum o spolupráci, které dnes uzavřely Platforma pro umělou inteligenci Svazu průmyslu a dopravy ČR s vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci, Úřadem vlády a ministerstvem průmyslu a obchodu.

Umělá inteligence je klíčovým nástrojem pro rozvoj českého byznysu, zvyšování jeho konkurenceschopnosti a pro růst přidané hodnoty tuzemských výrobků a služeb. Specializovaná umělá inteligence už dnes pomáhá překládat texty, hledat nejrychlejší cesty do zvolené destinace nebo umožňuje lékařům přesněji diagnostikovat nemoci. Firmám dokáže ušetřit peníze a zlepšovat využívání výrobních kapacit díky včasnému odhalování poruch výrobních zařízení.

„Dnešním podpisem Memoranda prohlubujeme dlouhodobou a úspěšnou spolupráci v oblasti digitální ekonomiky, jednotného digitálního trhu a nových technologií, kterou se nám společně se zástupci státní správy podařilo v minulých letech navázat. Podpis Memoranda považuji za ocenění práce svazové Platformy pro umělou inteligenci, která je v této oblasti již delší dobu aktivní. Zaměříme se zejména na návrhy týkající se regulace umělé inteligence, na otázky spojené s etikou, vzděláváním, či přístupu k datovým zdrojům. Budeme se věnovat, i přípravě podniků a pracovní síly na využívání AI. Ve všech jmenovaných oblastech může Platforma poskytnout užitečné know how,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Memorandum navazuje na klíčové dokumenty Evropské unie, zejména na Sdělení Evropské komise “Umělá inteligence pro Evropu” z dubna 2018 a na Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence z prosince 2018, kde Evropská komise ve spolupráci s členskými státy EU popsala osm základních priorit pro aktivity v oblasti umělé inteligence.

Klíčovou oblastí pro spolupráci bude příprava národní strategie ČR k umělé inteligenci

„Jednou ze zásadních částí strategie k umělé inteligenci je i oblast investic a výzkumu a vývoje, je proto nezbytně nutné vést širokou diskusi se všemi subjekty v ČR a zaměřit se právě na podporu a rozvoj center excelence. Předvídá to koncepce Digitální ekonomika a společnost, která je součástí programu Digitální Česko,“ dodává náměstek ministryně průmyslu a obchodu pro technologie 4.0 Petr Očko.

„Potřebujeme rychlou a koordinovanou výměnu informací, abychom mohli efektivně naplnit jednotlivé cíle programu Digitální Česko a aby se Česká republika stala lídrem v provádění umělé inteligence na evropské a mezinárodní úrovni,“ dodává Vladimír Dzurilla, zmocněnec pro IT a digitalizaci.

Evropská unie by měla podle Evropské komise v příštím desetiletí na rozvoj umělé inteligence dávat z veřejných a soukromých zdrojů 20 miliard eur ročně. Cílem je, aby se Evropa zařadila jako lídr v oblasti umělé inteligence po bok Spojených států a Číny. Národní strategie pro umělou inteligenci mají vytvořit základ pro koordinovanou celoevropskou spolupráci.

„Přijetí národní strategie nám poskytne jasný rámec ohledně našich cílů a priorit jak na národní, tak i evropské úrovni. Vítáme tak tuto spolupráci, která nám pomůže při formování příslušných pozic České republiky v oblasti umělé inteligence,” dodává Zbyněk Smetana, ředitel Odboru koordinace hospodářských politik EU na Úřadu vlády.

Platforma pro umělou inteligenci vznikla při Svazu průmyslu a dopravy ČR na začátku roku 2018, je otevřená a sdružuje subjekty z firemní, akademické i státní sféry. Platforma navrhuje konkrétní možnosti využití umělé inteligence, vyjadřuje se k legislativnímu ukotvení a etické stránce jejího využívání a zakotvení v každodenním životě a tím i zabraňuje jinak nevyhnutelnému snížení konkurenceschopnosti českého průmyslu.

Celé memorandum zde.

Výstupová dohoda britské premiérky Mayové byla podle očekávání při dnešním parlamentním hlasováním odmítnuta, a to historicky bezprecedentní většinou 230 hlasů (poměrem hlasů 202 pro : 432 proti).

Svaz průmyslu podporuje prohlášení šéfa Evropské komise, který apeloval na Velkou Británii, aby co nejdříve klarifikovala své záměry s tím, že čas téměř vypršel. Svaz bude pozorně sledovat další vývoj brexitu za mimořádně napjaté vnitropolitické situace ve Spojeném království a doufá, že reálné zájmy občanů a firem dostanou při hledání východiska ze složité situace přednost před ideologií a partikulárními politickými zájmy.

Firmy v EU i mimo ni s napětím sledovaly včerejší hlasování v britském parlamentu o návrhu výstupové dohody, který dojednala a předložila premiérka Mayová. V této souvislosti Svaz průmyslu a dopravy ČR jednoznačně podporuje variantu zahrnující přechodné období. Stručně by se dalo říci, že čím měkčí brexit, tím lépe pro byznys. SP ČR považuje za nešťastné, že ani 73 dní před předpokládaným vystoupení Spojeného království z EU není zřejmé, jaká budou po 29. březnu platit pravidla. Svaz nicméně zároveň oceňuje snahu české vlády a Evropské komise průběžně firmám poskytovat i za těchto složitých podmínek dostatek informací k projednávaným variantám.

Ačkoli debata ve Westminsteru naznačila, že varianta no-deal nemá mnoho příznivců, možnost „technického“ posunutí data vystoupení na červenec z hlediska evropského byznysu zřejmě jen prodlouží brexitovou agónii a nejistotu. Případné jednostranné zrušení brexitu ze strany (patrně nové) vlády UK by rovněž nepřišla hned.

Generální ředitelka SP ČR Dagmar Kuchotvá jednala spolu s dalšími vybranými zástupci evropského byznysu  u kulatého stolu s premiérkou Theresou May v Downing Street 10 o podmínkách brexitu a měla příležitost prezentovat postoj českého byznysu.