Mise doprovázející Andreje Babiše do Indie, Thajska a Signapuru se zúčastnila prvního podnikatelského fóra cesty. V singapurské metropoli se akce zúčastnilo na 50 českých a 100 singapurských podnikatelů. Naše podnikatelská delegace je první evropská mise, která zavítala do Singapuru od podepsání dohody o volném obchodu mezi EU a Singapurem. Čeští podnikateké ocenili, že česká vláda chystá v nejbližší době otevřít v Singapuru zastupitelský úřad. Během B2B jednání navázala řada firem spolupráci s lokálními partnery. Brzy se snad připojí k těm 50 českým firmám, které již zastoupení v Singapuru mají.

Ještě v letošním roce se do ČR chystá početná podnikatelská delegace ze Singapuru. Doprovodí sem premiéra Singapuru, pana Lee Hsien Loonga, syna zakladatele moderního Singapurského státu pana Lee Kuan Yewa.

Premiér Andrej Babiš se během návštěvy Singapuru setkal se členy podnikatelské delegace a měli možnost mu pokládat konkrétní dotazy, což pro ně bylo velice přínosné.Viceprezident Kázecký předsedovi vlády představil podniky a informoval ho, že z Prahy letělo 30 firem, v Thajsku se připojuje devět firem a další tři v Indii. Mise čítá celkem 58 účastníků ze 42 firem. Dvacítka firem má již stávající kontakty v regionu a druhá polovina firem jede nové kontakty hledat. Premiér Babiš podnikatele požádal, aby mu dávali vědět kde potřebují pomoci, třeba formou dopisu, případně aby se obraceli na pracovníky zastupitelských úřadů nebo CzechTrade.Podnikatelům řekl, jak se vyvíjí reforma organizací na podporu exportu, podpořil otevření zastupitelského úřadu ČR v Singaporu a otevření přímé linky z Prahy do Singaporu, v návaznosti na přímé linky do Bangkoku a Casablancy.

Podnikatelé s premiérem řešili problémy spojené s expanzí na zahraniční trhy, např. nesnadné otevírání podniků v zahraničí nebo padesátiprocentní zdanění profitu českých firem v Indii. Podniky se od poradce premiéra Karla Havlíčka dozvěděly o možnostech projektu na podporu českých firem (Czech Industrial cluster) v Bangalore. Ministryně Nováková doplnila informaci pana premiéra k pokračující reformě institucí na podporu exportu a informovala o aktivitách MPO v jihovýchodní Asii.

Podnikatelská delegace se následně přesouvá do Thajska.

V uplynulých dvou letech Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal 18 podnikatelských misí, které doprovázely české politiky na zahraničních cestách. Zúčastnilo se jich 522 zástupců firem. Letos je Svaz připravený zorganizovat nejméně 15 podnikatelských misí. Po cestě do Jordánska a misi do Peru a Kolumbie jsou ve hře delegace na Arabský poloostrov, do subsaharské Afriky, střední Asie nebo Íránu, Iráku a Kanady.

Po loňském útlumu se letos opět rozjíždí naplno program podnikatelských misí, které doprovázejí představitele vlády a parlamentu na jejich oficiálních cestách. „Jsme připraveni letos zorganizovat nejméně patnáct misí. Už v únoru doprovodíme ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou do Jordánska. S ministrem životního prostředí Richardem Brabcem pojedeme do Peru a Kolumbie. Rádi bychom se letos s podnikateli vypravili také do subsaharské Afriky, do střední Asie, na Arabský poloostrov, do Myanmaru, Íránu a Iráku a do Kanady,“ prohlásil prezident SP ČR Jaroslav Hanák na slavnostním zahájení 27. ročníku podnikatelských misí, které se uskutečnilo v prostorách ministerstva průmyslu a obchodu.

Plány Svazu si vyslechlo 146 exportérů, které se v minulosti podnikatelských misí zúčastnily, ministerstev a dalších státních institucí. „Těšíme se na mise s novým předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou i s novým ministrem zahraničních věcí Tomášem Petříčkem,“ dodal Jaroslav Hanák.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera odlétá za dva měsíce na oficiální návštěvu Ománu. „Plánuji s sebou vzít početnou podnikatelskou delegaci. V současné době ladíme program tak, abych i mimo nezbytná oficiální politická jednání byl nápomocen k propagaci skvělých českých podniků či institutů, které již projevily zájem o spolupráci s ománskou stranou,“ uvedl Jaroslav Kubera.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček měl možnost vyjet na misi s podnikateli už několikrát. „V nadcházejícím období bych chtěl za účasti podnikatelů podniknout tři až čtyři zahraniční mise. Jsem přesvědčen, že dělat chytrou a aktivní podporu českému průmyslu ve světě nás politiky nestojí mnoho. Světoví politici své podnikatele podporují a je to úkol i pro nás,“ dodal Radek Vondráček.

Na svou první misi se s podnikateli a Svazem průmyslu a dopravy v dubnu chystá ministr životního prostředí Richard Brabec. „S podnikateli vyjedu do Peru a Kolumbie. Pro české podnikatele se jedná v oblasti životního prostředí o velmi zajímavé teritorium. Česká republika může poskytnout své zkušenosti v problematice sanace vody a hledání ložisek zdrojů pitné vody. Ekonomická diplomacie, především v souvislosti se změnou klimatu, nabývá na důležitosti a my máme rozhodně co nabídnout,“  informoval Richard Brabec.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček potvrdil, že ekonomická diplomacie je jedním z hlavních úkolů i pro jeho rezort. „V letošním roce bychom s podnikateli rádi navštívili Milán, jižní Afriku, jižní a střední Ameriku a jihovýchodní Asii,“ uvedl Tomáš Petříček.

Na první letošní misi do Indie, Thajska a Singapuru doprovodilo 58 zástupců firem premiéra Andreje Babiše a ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou. „Podnikatelské mise doprovázející nejvyšší ústavní a státní činitele na jejich zahraničních cestách stále patří mezi nejžádanější a nejpopulárnější způsob propagace českých výrobků a firem v zahraničí. MPO tuto objednávku podnikatelů vnímá. Pořádání misí je v našich plánech jak na úrovni paní ministryně, tak na úrovni náměstků,“ doplnil náměstek ministryně průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

V uplynulých dvou letech Svaz připravil 18 zahraničních misí, kterých se zúčastnilo 522 podnikatelů. Nejvíce jich jelo do Ruska, střední Asie a jihovýchodní Asie. Mezi účastníky dominovaly strojírenské podniky a poskytovatelé služeb spolu s firmami z potravinářského a elektrotechnického průmyslu a energetiky.

Česká republika je jako otevřená exportně orientovaná ekonomika na exportu vysoce závislá. Exportéři prokazují v posledních letech schopnost získávat zakázky a vývoz trvale stoupá. Podle nejnovějších údajů český export za celý rok 2018 opět překročil rekordní hranici 4 bilionů korun.

Do Evropy stále směřuje přes 90 procent českého exportu. Třetina vývozu míří do Německa. „Vysoká závislost českých exportérů na evropských trzích není dobrá. Diverzifikace exportu mimo EU je proto velmi důležitá. Právě na řadě mimoevropských trhů představuje pro firmy významnou pomoc podpora politiků, které podnikatelé doprovázejí,“ dodal Jaroslav Hanák.

Svaz průmyslu a dopravy se již 27. rokem věnuje podpoře českých firem a jejich snahám uspět na zahraničních trzích. Podnikatelské mise doprovázející nejvyšší ústavní činitele na jejich zahraničních cestách patří mezi nejefektivnější nástroje podpory exportu. Od roku 1993 Svaz uspořádal 184 podnikatelských misí do 97 zemí, kterých se zúčastnilo 4536 zástupců firem.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je hluboce znepokojen vývojem projednávání tzv. silničního balíčku v Evropském parlamentu. Při čtvrtečním hlasování ve výboru TRAN shodili europoslanci opakovaně mobilní balíček ze stolu. Ze tří zpráv prošla hlasováním jen jedna. První propad se konal počátkem minulého července. Tehdy AT PRES operativně reagovalo novým kompromisním návrhem, který na základě velmi křehkého kompromisu dospěl až k přijetí obecného přístupu na prosincové Radě TTE. Členské státy i přes velké názorové rozdíly kompromis podpořily, vzhledem k tomu že chtěly zabránit poziční válce jako u směrnice o vysílání pracovníků za účelem poskytování služeb. Chtěly jasná a vymahatelná pravidla, která by všechny státy respektovaly a vyvarovaly se přijímání jednostranných národních úprav. Členské státy tak uznaly vysokou mobilitu pracovníků sektoru silniční dopravy a tomu odpovídající potřebu flexibility zakotvené v lex specialis.

Ze tří hlasovaných zpráv poslanci podpořili pouze nové nastavení pravidel pro vykonávání kabotáže, která se svojí povahou liší od běžného tranzitu i mezinárodní dopravy. Konkrétně prošly návrhy europoslance Ertuga:

• návrat vozidel do členského státu nejpozději každý čtvrtý týden,
• 3 dny jako maximální limit pro kabotáž, bez omezeného počtu povolených operací v rámci tohoto období,
• následné kabotážní operace nesmí autodopravce realizovat v tom samém členském státě v průběhu 60 hodin po návratu do členské země, kde je usazen a nezapočne nová operace mezinárodní přepravy realizovaná z členského státu usazení autodopravce.

Komise, předsednictví, členské státy a byznys investovaly spoustu energie do formulování jasně uchopitelných a vymahatelný pravidel jak pro řidiče, tak pro dopravce. Společná a férová pravidla, fungující mezinárodní silniční přeprava v souladu s trendy čisté mobility, vymýcení ilegálních praktik a tzv. nomádů a konec diskusí o sociálním dumpingu – to vše tedy nakonec ztroskotalo na nevůli Evropského parlamentu. Proto se ptáme, komu prospěje NO DEAL! Podnikatelům, dopravcům, spotřebitelům a občanům EU rozhodně ne.

Vladimíra Drbalová

V podnikatelské delegaci, kterou pořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR a která doprovodí premiéra Andreje Babiše a ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou do Indie, Thajska a Singapuru jsou zástupci 42 českých firem. Velký zájem o účast v podnikatelské misi potvrzuje jak důležitost oficiální ekonomické diplomacie, tak i velký obchodní potenciál všech tří zemí. Příležitosti jsou v energetice, automobilovém průmyslu, zdravotnictví nebo v letectví. V letošním roce plánuje Svaz průmyslu a dopravy ČR zorganizovat dalších nejméně 11 podnikatelských misí.

Letošní první podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy ČR doprovází premiéra Andreje Babiše a ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou na cestě do Indie, Thajska a Singapuru. V delegaci je 58 zástupců 42 českých firem, kteří se setkají s potenciálními obchodními partnery na třech podnikatelských fórech a seminářích. „Velký zájem podnikatelů o účast v misi potvrzuje důležitost ekonomické diplomacie realizované premiérem a ministerstvem průmyslu a obchodu,“ říká Stanislav Kázecký, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který podnikatelskou misi vede.

V Singapuru se vybraní podnikatelé setkají s premiérem Lee Hsien Loongem. O den později v thajském Bangkoku doprovodí Andreje Babiše a Martu Novákovou na jednání s thajským ministrem obrany Prawitem Wongsuwonem. V indickém Ahmedabádu navštíví premiéra státu Gujarát Vijaye Rupaniho. „Řada našich firem už má v Thajsku, Singapuru nebo Indii obchodní partnery. Účast v podnikatelském doprovodu naší oficiální delegace měla pomoci nejen jim, ale také firmám, které chtějí byznys v těchto zemích teprve rozvinout. Jsem pro podporu našeho exportu připravena udělat vše, co bude možné, ale po návratu mě bude velmi zajímat, jaké konkrétní projekty a aktivity se podnikatelům a firmám díky této misi podařilo uskutečnit,“ uvádí ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková.

Všechny tři navštívené země nabízejí českým firmám řadu obchodních příležitostí. „Indie je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik. Jsem rád, že se sem vracíme s početnou podnikatelskou delegací v posledních třech letech už podruhé. Thajsko a Singapur jsou pro české firmy bránou do jihovýchodní Asie a celého asijsko-pacifického regionu. Singapur je navíc jednou z nejvíce konkurenceschopných zemí světa s velkou kupní silou. České firmy mohou těžit také ze skutečnosti, že Singapur má jednu z nejliberálnějších ekonomik na světě,“ dodává Stanislav Kázecký.

ROČNÍ VÝVOZ ZA 36 MILIARD KORUN

České firmy do Indie vyvážejí zboží za 15 miliard korun ročně, největší podíl mají dodávky pro automobilový průmysl. Vývoz do Singapuru se za posledních osm let zdvojnásobil na hodnotu přesahující 7 miliard korun za rok. Nejžádanější jsou české elektronické komponenty a zařízení, systémy pro automatizaci výroby či měřící přístroje. Do Thajska se z Česka vyváží zboží za 4 miliardy korun ročně, dominují energetická zařízení, automobilové komponenty nebo umělá střívka pro potravinářství.

Rozmanitost příležitostí odráží také složení podnikatelské mise. Do Asie odjíždějí firmy z obranného a energetického průmyslu, výrobci zdravotnických prostředků, letecké techniky, strojírenské firmy, ale také výrobci luxusního skla, finanční společnosti nebo zástupci e-commerce.

ŠANCE V ENERGETICE A STROJÍRENSTVÍ

Indická vláda v Národním plánu elektroenergetiky počítá v příštích deseti letech se stavbou uhelných elektráren s kapacitou 94 tisíc megawattů. Pokud mají elektrárny optimálně fungovat, potřebují spalovat přesně stanovenou směs uhlí. Její kvalitu umí zajistit systémy od firmy Enelex. „Patříme mezi čtyři firmy na světě, které takové zařízení v odpovídající kvalitě vyrábějí. Děláme online analýzu uhlí na páse. Informace předáváme operátorům. Pokud běží na páse špatné uhlí, mohou zasáhnout, aby směs měla správné parametry pro kotel, v němž se bude spalovat. Systém je určen pro vlastníky dolů a elektráren. Do Indie jsme už jeden kus dodali a na tuto dodávku bychom rádi navázali,“ říká Vladimír Jeništa, obchodní ředitel Enelex.

Na rozvoj indického automobilového průmyslu sází dodavatel automatizačních systémů Industrial Automation Services. „Dodávali jsme už do Indie automatizační systémy firmám z automobilového průmyslu, třeba do závodu Škoda Auto v Puně, nebo Volkswagenu. Ale vždy jsme fungovali jako subdodavatel německých firem. Teď bychom chtěli nabízet naše služby jako přímý dodavatel. Hledáme také místní firmu, s níž bychom zakázky dělali,“  uvádí Bohuslav Vránek, výkonný ředitel Industrial Automation Services.

SÁZKA NA ZDRAVOTNICTVÍ A CESTOVNÍ RUCH

Významné obchodní příležitosti nabízí také zdravotnictví. Indická vláda hodlá zpřístupnit péči v soukromých nemocnicích zavedením zdravotního pojištění pro půl miliardu lidí. Navíc vyčlenila peníze na stavbu stovek nových nemocnic. Kladenská rodinná firma Beznoska, která vyrábí kloubní implantáty, už v Indii připravuje založení vlastní společnosti. „Indie je pro nás velmi slibný trh. V letošním roce bychom chtěli založit dceřinou firmu a učinit kroky potřebné k registraci našich produktů na indickém trhu. Rádi bychom indický trh a naši tamní společnost využili jako odrazový můstek i pro vstup na další trhy v regionu, včetně Thajska,“ vysvětluje Petr Milata, jednatel firmy Beznoska. Thajsko je jednou z hlavních destinací medicínské turistiky a implantace kloubních náhrad patří mezi operace, o něž mají pacienti zájem.

Na prestižní zakázku, kdy dodávala luxusní nápojové sklo do Regent Baru v Singapuru, chce navázat Sklárna Novosad a syn. „Regent Bar byl v roce 2018 vyhlášený jako třetí nejlepší bar na světě. Nabízíme takovým barům a restauracím exkluzivní, na míru vyrobené sklenice nebo nápojové soubory, které by mohly doplnit jejich nabídku koktejlů nebo nápojů. Nejzajímavější je pro nás Singapur, ale kontakty už máme také v thajském Bangkoku,“ říká Petr Novosad, výkonný ředitel Sklárny Novosad a syn.

SVAZ PŘIPRAVUJE DALŠÍ PODNIKATELSKÉ MISE

Účastníci mise se budou moci prezentovat v oficiálním českém stánku na veletrhu Vibrant Gujarat Global Summit 2019. „V roce 2017 byla Indie partnerskou zemí Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Při této příležitosti jsme mohli navázat úzkou spolupráci se Svazem indického průmyslu a přivítali jsme v Česku řadu indických podnikatelů. Uvítali jsme proto, že se Česká republika letos stala partnerskou zemí na veletrhu Vibrant Gujarat Global Summit 2019,“ uvádí Stanislav Kázecký.

V letošním roce plánuje Svaz průmyslu a dopravy ČR zorganizovat dalších přibližně 11 podnikatelských misí. V druhé polovině února doprovodí podnikatelé ministryni průmyslu a obchodu do Jordánska. V dubnu Svaz průmyslu připravuje misi doprovázející místopředsedu vlády a ministra životního prostředí Richarda Brabce do Peru a Kolumbie. V březnu chystá SP ČR samostatnou misi na Tchaj-wan.

V loňském roce spolu se Svazem průmyslu a dopravy vyjelo při šesti doprovodných podnikatelských misích 130 zástupců českých firem. Největší podnikatelská mise vedla do Maroka s premiérem Andrejem Babišem a zúčastnilo se jí 40 zástupců firem. V roce 2017 uspořádal Svaz průmyslu dvanáct podnikatelských misí.

Za uplynulých 26 let zorganizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR na 184 podnikatelských misí do 97 zemí světa. Možnost vyjet spolu s předními představiteli státu do zahraničí a účastnit se byznysových jednání na nejvyšší úrovni za tu dobu využilo přes 4300 exportérů.

VÝVOZ ČESKÝCH FIREM DO INDIE, SINGAPURU A THAJSKA (V MLD. KČ)

Zdroj dat: ČSÚ

Počet volných míst, které v Česku firmy nabízí stále roste. Ke konci prosince se vyšplhal na 324 410 poptávaných pozic. Úřady práce přitom evidují 231 534 uchazečů o zaměstnání. Zhruba 41 tisíc lidí je na úřadech evidováno déle než 24 měsíců. U těch se předpokládá, že už pracovat nechtějí.

„Bez cizinců se tuzemský trh práce neobejde. Svaz průmyslu proto podporuje programy řízené ekonomické migrace, které pomáhají firmám nahradit chybějící zaměstnance. Legálně dnes mohou podniky zaměstnávat pracovníky z Ukrajiny, Mongolska, Filipín nebo Indie,“  komentuje tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.

„Podniky mají dobrou zkušenost se zaměstnanci z bývalých zemí SSSR. Vítáme proto, že vláda navyšuje kvóty pro Ukrajince v Režimu Ukrajina z cca 20 tisíc na 40 tisíc. Nové kvóty by měly naběhnout v druhé polovině roku 2019. Kromě toho hodlá vláda usnadnit zaměstnávání lidí ještě z Moldávie, Běloruska a Černé Hory. Firmy budou moct zaměstnat až 1000 pracovníků ročně z každé země,“  popisuje Eva Veličková a dodává: „Nyní je klíčové, aby vláda zajistila personální kapacity na příslušných úřadech, aby stíhaly žádosti firem vyřizovat.“ Naráží tak na problém, že dnes na zaměstnance z Ukrajiny firmy čekají obvykle kolem půl roku.

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ SÍLA NEOHROŽUJE ČESKÉ ZAMĚSTNANCE

„Firmy mají největší zájem o pracovníky, kteří umějí obsluhovat stroje a zařízení. V prosinci na tato místa hledaly 104 023 lidí. Úřady práce ale registrovaly na tyto pozice jen 22 550 uchazečů. Čistě aritmeticky, kdyby podniky zaměstnaly všechny české uchazeče, stále by jim chybělo zhruba 81 tisíc lidí,“  vysvětluje Eva Veličková, tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Proto Svaz průmyslu a dopravy pomáhá firmám vyřizovat žádosti o ukrajinské pracovníky a angažuje se jako tzv. garant pro firmy v Režimu ostatní státy. „Od spuštění Režimu Ukrajina do konce roku 2018 pomohl Svaz vyřídit 7 182 žádostí o zaměstnance pro 261 firem,“  uvádí Eva Veličková.

Svaz průmyslu a dopravy se zasazuje, aby vláda rozšířila režimy o další státy a zajistila opatření, která by proceduru přijímání cizinců zrychlila a zjednodušila. Podílel se proto na pozměňovacích návrzích novely zákona o pobytu cizinců.

„Apelujeme na vládu, aby zkrátila test trhu práce ze 30 dnů na 10. To je doba, po kterou musí mít firma vyvěšenou volnou pozici na úřadu práce, než může podat žádost o zařazení do režimu. Chceme, aby vyšla vstříc i malým podnikům a snížila minimální počet zaměstnanců, který podnik musí mít, aby se mohl do režimů přihlásit, z 10 na 6. Požadujeme, aby vláda zavedla šestiměsíční lhůtu, po kterou cizinci nesmí změnit práci. Tím by se zamezilo současné praxi, že firma vyřídí veškerou administrativu nutnou pro zaměstnání cizince a ten po příjezdu do Česka nastoupí jinam,“ vypočítává Eva Veličková.

FIRMÁM CHYBÍ I POMOCNÁ PRACOVNÍ SÍLA – TY ALE REŽIMY NEŘEŠÍ

„Kromě kvalifikovaných pracovních pozic firmy hledají přes 83 tisíc lidí na pomocné práce. Podle klasifikace zaměstnání CZ ISCO se jedná o třídu 9. V této třídě úřady práce evidují asi 71 tisíc uchazečů. Tyto pozice ale firmy nemohou obsadit přes zmíněné režimy. Ty se zaměřují jen na obsazení volných míst, která vyžadují kvalifikaci, znalosti a dovednosti,“ uzavírá Eva Veličková.

„Firmy hodnotí loňský rok převážně kladně, i přestože měly problémy získat zaměstnance a řadě z nich klesala ziskovost. Meziměsíčně i meziročně průmyslová produkce stále rostla. Dobré výsledky vidíme i u tržeb a hodnoty nových zakázek,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Meziročně po očištění rostl průmysl tempem 1,5 %. Meziměsíčně bez sezónních vlivů byla produkce vyšší o 0,9 %. Tržby rostly zhruba 10% tempem, nové zakázky více než 5% tempem.

„Od ledna do listopadu 2018 rostla průmyslová produkce podle neočištěných dat o 3,5 %. Výsledek za prosinec už na celkovém růstu nic výrazného nezmění,“  předpovídá Bohuslav Čížek.

Zpracovatelský průmysl rostl do listopadu 2018 dle dostupných údajů průměrným tempem 4,1 %. Tržby z průmyslové činnosti za celý rok 2018 bez prosince rostly průměrně o 3,7 %, nové zakázky ve stejném období rostly tempem 4,4 %. „Celý loňský rok tak již nyní můžeme hodnotit jako růstový,“ hodnotí Bohuslav Čížek.

PŘEDPOVĚĎ NA ROK 2019

Informace o vývoji během roku 2018 dává dobrý základ pro rok 2019, průmysl rostl, ekonomika dle dat ke 3. čtvrtletí rostla, firmy mohly investovat, během celého roku měly firmy dostatek zakázek, dokonce někdy musely i odmítat. „To však ukazuje na bariéry, na něž průmysl bude narážet. Jsme totiž již ve fázi, kdy produktivita práce roste pomaleji než mzdy. Neúměrně zdražují i energie, suroviny a dodavatelské ceny, a klesá tak celková ziskovost firem. Firmy v jejich dalším rozvoji limituje nedostatek pracovníků. Jejich výrobní kapacity jsou vytížené. Ekonomika i z tohoto důvodu krátkodobě naráží na své možnosti, a proto bude růst, i přes pozitivní výsledky celého roku 2018, v roce 2019 mírně pomalejší,“ předpovídá ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek.

Na Radě pro všeobecné záležitosti (GAC) představilo Rumunsko svůj program předsednické země EU (RO PRES) na první pololetí 2019. Nebude to mít rozhodně jednoduché. Nestabilní politická situace v zemi, malá důvěra ze strany členských států a politický tlak dokončit rozjednané legislativní návrhy ještě před změnami v unijních institucích. Prubířským kamenem bude pro RO PRES podoba víceletého finančního rámce 2021+.

Program a priority RO PRES vycházejí z priorit definovaných v programu Trio PRES (společně s Finskem a Chorvatskem):

1. Sbližující se Evropa
Hlavním cílem rumunského předsednictví v ekonomické oblasti je napomoci co největší konvergenci členských států EU. RO PRES se zaměří na otázky spojené s ekonomickým růstem a konkurenceschopností a s tím úzce související problematiku inovací a digitalizace. Dalšími důležitými tématy budou zaměstnanost, sociální práva, udržitelný rozvoj a klima. RO PRES chce pokročit i s prohlubováním jednotného trhu (včetně digitální oblasti) a bankovní unie. Jedním z hlavních bodů jednání bude podoba víceletého finančního rámce 2021+.

2. Bezpečnější Evropa
V rámci této priority RO PRES navazuje na předcházející rakouské předsednictví, které mělo oblast bezpečnosti taktéž jako jedno z klíčových témat. RO PRES se bude věnovat otázce vnitřní bezpečnosti, správě vnějších hranic a správnému fungování Schengenského prostoru s důrazem na interoperabilitu informačních systémů. Důležitým tématem bude kybernetická bezpečnost a boj proti dezinformacím. RO PRES bude klást důraz i na boj proti radikalizaci obyvatel a na boj proti terorismu.

3. Evropa jako mezinárodní aktér
I v této oblasti bude RO PRES navazovat na AT PRES, protože se taktéž hodlá soustředit na rozšiřovací proces se zeměmi západního Balkánu. Další prioritní oblastí by měla být spolupráce se zeměmi Východního partnerství, kde se RO PRES zaměří hlavně na nástroje finanční pomoci. Důraz bude dále kladen na rozvíjení obranných schopností EU pomocí Evropského obranného fondu (EDF), Stálé strukturované spolupráce (PESCO) a rozvíjením spolupráce mezi EU a NATO. Nedílnou součástí programu RO PRES je snaha o efektivnější působení EU v zahraničí.

4. Evropa společných hodnot
Cílem RO PRES bude koheze a sdílení společných evropských hodnot jako jsou rovnost, svoboda, solidarita nebo lidská důstojnost. RO PRES tomu chce napomoci bojem proti diskriminaci, xenofobii, rasismu a antisemitismu. Dalším cílem je obnovení důvěry občanů v EU. Za tímto účelem chce RO PRES zjednodušit fungování Evropské občanské iniciativy. RO PRES pořádá 9. května summit v Sibiu, kde bude diskutovaná budoucnost EU, a který by měl podle RO napomoci oživení evropského projektu.

Vladimíra Drbalová

Růst evropské ekonomiky letos zpomalí na 2 procenta. Snížení tempa růstu se dotkne i Česka.

Evropská ekonomická konjunktura dosáhla loni vrcholu. Tempa růstu evropských ekonomik budou letos nižší. Právě vývoj v Evropě je klíčový pro Česko, které do EU vyváží přes 84 % svého exportu. V podzimní predikci odhaduje evropský zaměstnavatelský svaz BusinessEurope, že se tempo růstu HDP v celé evropské osmadvacítce letos sníží z loňských 2,2 na 2 %. Růst zemí eurozóny by se měl pohybovat na úrovni kolem 2 %.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se na evropské predikci podílel odhadem vývoje české ekonomiky. Pro rok 2018 očekáváme, že se tuzemské HDP zvýší o 3,4 %, nicméně existuje riziko, že skutečná hodnota bude nižší. Naše predikce vycházela ze známých hodnot za loňské první a druhé čtvrtletí a z očekávání z naší členské základny. „Jedním z hlavních znaků ekonomiky, a tedy i prognózy, je významný vliv domácí poptávky, který je ovlivněn mimo jiné vysokou zaměstnaností, intenzivním vytížením produkčních kapacit české ekonomiky a růstem zakázek z posledních let,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky SP ČR.

Silná domácí poptávka je pevně spojená s vysokou mírou zaměstnanosti, které se však na trhu práce projevuje nedostatkem pracovní síly. Z toho plynoucí růst mezd a mzdových nákladů zároveň působí jako brzda krátkodobého vývoje. Je to vidět už v odhadech na rok 2019. Očekáváme, že česká ekonomika poroste o 3 %.

ZDRAŽUJÍ ENERGIE, MATERIÁL I ÚVĚRY

Bariéry rychlejšího růstu ukázalo také poslední šetření mezi firmami, které zpracovává Svaz spolu s Českou národní bankou. „Daleko silněji než v předchozích čtvrtletích firmy pociťují růst cen energií, materiálů a surovin. Elektřina je za posledního půl roku dražší o více než čtvrtinu. Nafta a benzín stojí o 6 procent více. Další zdražování energií očekává 42 procent podniků, přitom ve 3. kvartále 2017 to předpokládalo jen 14 procent z nich,“ komentuje průzkum Bohuslav Čížek.

Oproti výsledkům ve druhém čtvrtletí podniky také více vnímají, že se jim v důsledku růstu úrokových sazeb zvyšují náklady na úvěry a externí financování. Dvouletý úvěr od loňského května podražil téměř o procentní bod, což při půjčených 10 milionech dělá přes 100 tisíc korun za rok.

HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE V ČESKU V ROCE 2019

Podnikatelé oslovení v šetření předpokládají, že mzdy v roce 2019 vzrostou o 4,5 %. „Svaz průmyslu ve své predikci odhaduje, že mzdy v příštím roce vzrostou o 7 procent. Zohlednili jsme nedostatek kvalifikovaných sil a s tím související přesčasovou práci, dále firemní mzdové benefity, vývoj minimální mzdy i růst platů ve veřejném sektoru,“ dodává Čížek a upozorňuje, že růst mezd v průměru převyšuje růst produktivity práce. Vývoj dodavatelských cen, úrokových sazeb a zvyšování mezd má vliv na celkovou ziskovost firem.

V OKOLÍ ZRYCHLÍ RŮST JEN SLOVENSKO

BusinessEurope ve své předpovědi uvádí, že v celé Evropě zaměstnavatelé narážejí na nedostatek kvalifikovaných lidí, což omezuje možnosti dalšího růstu. Týká se to i států, které vykazují poměrně vysokou míru nezaměstnanosti. Jedním z důvodů je podle BusinessEurope rychlá digitalizace průmyslu. Ta s sebou nese vyšší poptávku po kvalifikovaných technických pracovnících, kterých je málo.

Růst ekonomiky bude pomalejší také v zemích, které bezprostředně sousedí s Českem. Rakousko z loňských necelých 3 % zpomalí na 1,7 %. Polsko vykáže tempo růstu HDP 3,7 %. Německý růst se sníží z loňských 2 na 1,8 %. Výjimkou bude jen Slovensko. Podle odhadu BusinessEurope se tempo růstu ekonomiky letos zvedne z loňských 4 na 4,2 %.

„Pro velké významné ekonomiky je nyní příznačná předpověď růstu v roce 2019 od 1 do 2 procent. To bude kromě Německa také případ Francie či Velké Británie, Itálie poroste zhruba jednoprocentním tempem,“upřesňuje Čížek. Nejrychleji podle BusinessEurope poroste Irsko. V minulých letech se rychlý růst HDP připisoval transferům kapitálu do ostrovní země. Nicméně růst v Irsku přetrvává a ukazuje na pokrizové ozdravení ekonomiky s nízkou inflací a intenzivní snahou o ozdravení veřejných financí.

Významným pozitivním faktorem, který přispívá k aktuální evropské konjunktuře, je ekonomický růst v USA. Naopak negativně mohou evropskou ekonomiku poznamenat politická nejistota a geopolitické napětí ve světě.

Rozhovor s ředitelkou Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR Jitkou Hejdukovou o aktuálním návrhu novely zákoníku práce. 

Jak hodnotíte aktuální návrh novely zákoníku práce? 

Návrh novely, který připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, obsahuje z pohledu zaměstnavatelů několik pro praxi vítaných změn. Zpřesňuje například úpravu doručování písemností, zjednodušuje administrativu u dohod o provedení práce. Novela má také zakotvit valorizační mechanismus pro zvyšování minimální mzdy ve vazbě na růst průměrné mzdy, což za Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě prosazujeme. Jako problematickou ovšem vidíme navrženou výši koeficientu, podle kterého se bude minimální mzda počítat. Navrhovali jsme 40 % průměrné mzdy a tuto výši projednala i tripartita, v návrhu MPSV se ale bez jakéhokoliv předchozího projednání objevilo 50 %, a to je pro mnohé zaměstnavatele ekonomicky zcela nereálné. Od minimální mzdy se totiž odvíjejí také zaručené mzdy. Vítáme, že návrh reflektuje zahraniční dovolenkové pokladny. Pozitivně vnímáme také novou koncepci výpočtu nároku na dovolenou. Nový postup je spravedlivější hlavně u zaměstnanců s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby nebo zaměstnanců, kteří by podle současné úpravy měli nárok pouze na tzv. dovolenou za odpracované dny.

Na straně druhé se zaměstnavatelé obávají některých navrhovaných úprav, které se týkají dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Také se má zásadně prodloužit doba, po kterou musí zaměstnavatel zaměstnanci tzv. držet místo, když je na rodičovské nebo mateřské dovolené.

Řada dílčích připomínek k návrhu novely zákoníku práce nebyla ještě dořešena. Odbory i zaměstnavatelé si ponechávají „manévrovací prostor“, ale dohoda nad vlastním návrhem MPSV by teoreticky možná byla.

Odbory ale navrhly cca 36 návrhů nad rámec návrhu zákona předloženého MPSV. Mnohé z nich by mohly mít na zaměstnavatele zásadní ekonomické dopady. Zásadní pro postoupení návrhu novely do dalšího legislativního procesu je proto jednání právě o těchto návrzích odborů. S výjimkou legislativně technických úprav jdou totiž zcela proti zadání novely a jsou pro zaměstnavatele obtížně akceptovatelné. Těžko lze například přijmout odbory navrhované navýšení odstupného, aniž by se změnila úprava výpovědní doby. O změnách, které by usnadnily rozvazování pracovního poměru, se ale odbory vždy odmítaly bavit. MPSV poskytlo sociálním partnerům prostor pro hledání shody nad těmito návrhy do konce února 2019.

Hlavní problém novely zákoníku práce z našeho pohledu tedy nespočívá v tom, co je v návrhu předloženém ze strany MPSV, ale v tom, co v návrhu není a požadují odbory.

Mluvila jste o valorizačním mechanismu minimální mzdy. Je podle Vás dobře, že návrh novely upravuje způsob stanovení minimální mzdy? 

Svaz průmyslu a dopravy vždy upozorňoval na to, že zvyšování minimální mzdy musí být pro firmy předvídatelné, aby se na něj mohly včas připravit a zároveň se zabránilo neúměrnému skokovému zvyšování minimální mzdy z roku na rok, jehož jsme svědky v posledních letech. Proto jsme přišli s myšlenkou, aby byl jasně ukotvený matematický vzorec, podle kterého se bude minimální mzda na další období určovat. Toto podle našeho názoru nemá upravovat podzákonný předpis, jako je nařízení vlády nebo vyhláška, ale zákon. Z tohoto pohledu se zákoník práce jeví jako logická volba.

Novela navrhuje, aby se na dohody mimo pracovní poměr, tedy na DPP i na DPČ, vztahovala nejen minimální mzda, ale nově také tzv. zaručená mzda. Jak to hodnotíte? 

Zaručená mzda obecně rozděluje práce do osmi skupin podle jejich rostoucí složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, a podle toho upravuje 8 úrovní nejnižší mzdy, kterou musí zaměstnanec dostat za svou práci. Nejnižší zaručená mzda odpovídá minimální mzdě, nejvyšší zaručená mzda je dvojnásobkem minimální mzdy.

Pro DPČ a DPP by se tedy používala stejná kritéria jako platí dnes pro určování nejnižší úrovně mzdy v pracovním poměru. Tato úprava je z pohledu praxe akceptovatelná, protože většina firem při určování odměny z dohod o pracovní činnosti i provedení práce vycházela ze zásady „za stejnou práci stejná odměna“ a neodměňují zaměstnance za kvalifikovanou práci minimální mzdou jenom proto, že se na dohody mimo pracovní poměr zaručené mzdy nevztahují.

Návrh novely chce změnit i převádění nevyčerpané dovolené. Je podle Vás nutné měnit stávající pravidla?

Jedná se o uvolnění, ne zpřísnění stávající úpravy. Ta totiž umožňuje tzv. převádění dovolené z jednoho kalendářního roku do dalšího jen za velmi omezených podmínek. Těmi jsou překážky na straně zaměstnance, jako například dlouhodobá nemoc, nebo naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele, které zaměstnanci brání, aby si dovolenou vyčerpal ve stejném roce.

Podle zákoníku práce určuje, kdy si má zaměstnanec čerpat dovolenou, zaměstnavatel. Je u toho ze zákona povinen přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance. V mnoha firmách toto ale v praxi funguje až do té míry, že si zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele fakticky vybírá dovolenou sám. Právo a současně zákonná povinnost určit čerpání dovolené však nadále váže zaměstnavatele. Formulace „musí převést“ by tak nebyla správná.

Příkaz, že dovolenou je obecně nutné vyčerpat v daném roce, plyne z evropské směrnice o pracovní době. Ta také stanovuje minimální dovolenou za rok v rozsahu 4 týdnů. Stávající úprava je tedy do značné míry transpoziční.

Návrh se tedy naopak snaží umožnit legální převody nevyčerpané dovolené do dalšího roku, i když by ji zaměstnanec jinak v daném roce čerpat mohl. Týká se to ale jen dovolené, kterou zaměstnavatelé poskytují nad rámec povinných 4 týdnů.

Jak se díváte na sdílení pracovního místa, které návrh novely také obsahuje? 

Zaměstnavatelé obecně koncept sdílení pracovního místa jako formu flexibilního zaměstnávání podporují. Už současná právní úprava do značné míry umožňuje, aby jedno pracovní místo sdíleli dva i více zaměstnanců. Specifická zákonná regulace k tomu není podle našeho názoru nutná. Podle stávajícího pracovního práva mají zaměstnavatel i zaměstnanec v tomto ohledu relativně dost široký smluvní prostor, ve kterém si mohou nastavit individuální pravidla výkonu práce.

K vlastnímu návrhu MPSV jsme měli zásadní připomínky. Podle návrhu například nesmí souhrn pracovních dob zaměstnanců, kteří sdílejí dané pracovní místo překročit stanovenou týdenní pracovní dobu. Pokud by návrh toto omezení neobsahoval, mohly by firmy sdíleným pracovním místem řešit daleko více personálních potíží. Dobrým příkladem je fungování recepce od 9:00 do 19:00, které nelze řešit jedním pracovním místem. Šlo by ale elegantně řešit sdíleným místem se dvěma až třemi zaměstnanci. Sdílené pracovní místo by firmy mohly více nabízet a dávat tak častěji příležitost matkám s malými dětmi, na které je tato flexibilní forma zaměstnání převážně cílena.

Upozorňovali jsme také na potenciální problémy, které mohou nastat kvůli příliš krátké výpovědní době u sdíleného pracovního místa. Ta má být podle návrhu 15 dní. Zaměstnavatelé tak budou muset hned druhý den poté, co obdrží výpověď od svého zaměstnance, zbylým kolegům přeorganizovat pracovní dobu. Podle zákoníku práce totiž musí mít zaměstnanci jasno o svých podmínkách obecně minimálně 14 dní dopředu. Firmy tak nebudou mít čas včas personálně zajistit a řešit nastalou situaci, i tato situace může vést k dnes již rozšířeným přesčasům. Doporučovali jsme proto, aby výpovědní lhůta byla alespoň jeden měsíc.

Nebylo by lepší místo novelizace starého zákoníku práce přijmout úplně nový zákon?

Pro zaměstnavatele je důležitý obsah. Jestli ho dosáhneme novelou nebo zcela novým zákoníkem práce pro nás není až tak zásadní. My si dobře uvědomujeme, že navržené úpravy v předloženém návrhu novely nepřispějí k liberalizaci a vyšší flexibilitě pracovněprávních vztahů, a že praxe vnímá potřebu novelizace zákoníku práce věcně převážně ve zcela jiných oblastech. Musíme ale upozornit, že je vždy problém, abychom dosáhli na změnách široké shody se všemi sociálním partnery. Při každé novele zákoníku práce odmítají odbory jakékoli uvolnění regulace, a naopak požadují navýšení minimálních standardů.

Do květnových evropských voleb chce Evropská komise stihnout prosadit několik klíčových návrhů, které už pustila do legislativního procesu. Mezi nimi je také několik novinek, před jejichž přijetím Svaz průmyslu a dopravy ČR varuje. Vedly by k omezení konkurenceschopnosti evropských firem.

Pro rok 2019 navrhuje Komise pouze patnáct nových iniciativ, a to takových, které reagují na nejnovější evropské výzvy. Jsou to iniciativy v oblasti migrace, posílení hospodářské a měnové unie, reakce na zvyšující se napětí v rámci světového obchodního systému, dodržování zásad právního státu v některých členských státech a dosažení dohody s Velkou Británií o jejím odchodu z EU.

Svaz průmyslu a dopravy ČR v obecné rovině vítá snahy Komise v oblasti posilování jednotného trhu a aktivity v oblasti liberalizace světového obchodu. Na druhé straně s obavami sleduje vývoj řady návrhů Junckerovy Komise a apeluje na evropské zákonodárce, aby na poslední chvíli před volbami neschvalovali žádné předpisy, které by vedly k omezení konkurenceschopnosti, růstu a vytváření pracovních míst v EU.

JEDNOTNÝ TRH: SVAZ VÍTÁ BALÍČKY O OBCHODU SE ZBOŽÍM A SLUŽBAMI

Mezi projednávanými legislativními akty, které čekají na schválení, je balíček pro zboží, který je zaměřen na vzájemné uznávání zboží legálně uvedeného na trhu v jiném členském státě. Má také zlepšit koordinace dozorových orgánů členských států vymáhajících pravidla jednotného trhu. Svaz zdůrazňuje, že je třeba zlepšit uplatňování stávajících pravidel a zvýšit koordinaci a efektivitu existujících nástrojů, než se začnou vytvářet nová pravidla. Hlasovat se bude také o balíčku o službách, který by měl mj. zjednodušit poskytování služeb napříč členskými státy a omezit administrativní zátěž.

DIGITÁLNÍ TRH: NEUSPĚCHAT PRAVIDLA PRO SOUKROMÍ A AUTORSKÁ PRÁVA

Svaz zdůrazňuje, že není možné uspěchat projednání klíčových legislativních návrhů, jakými jsou například návrh nařízení o soukromí a elektronických komunikacích, tzv. ePrivacy, či návrh směrnice o autorských právech na úkor jejich kvality. Konečné znění směrnice o autorských právech už dojednávají zástupci Rady EU, Evropského parlamentu a Komise. Směrnice by podle Svazu mohla ohrozit inovace a rozvoj nových obchodních modelů v EU. Článek 11, který chrání práva vydavatelů, by se měl změnit tak, aby se omezil jen na zpravodajství a nedotýkal se zábavného obsahu. Článek 13, který by nařídil provozovatelům internetových platforem kontrolovat porušení autorských práv nahrávaných materiálů, by měl mimo jiné omezit odpovědnost platforem, pokud podnikly specifické kroky k ochraně autorských práv.

PROVĚŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NESMÍ NARUŠIT OBCHOD

Rakouské předsednictví Rady EU se dohodlo s Evropským parlamentem na konečném znění nařízení ustavující rámec pro prověřování neboli screening, přímých zahraničních investic ze třetích zemí do EU. Europoslanci by o něm mohli hlasovat ještě do konce roku 2018. Souhlasit musí také členské státy. Prověřovat by se měly dlouhodobé záměry investorů u investic do strategických odvětví. Nařízení nebude nutit členské státy, aby zahraniční investice prověřovaly. Pokud už mají nebo se rozhodnou zavést mechanismus pro prověřování a blokování investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, budou muset splnit jednotné unijní podmínky. Mezi ně nařízení řadí například zákaz diskriminace, ochranu důvěrných informací nebo právo na soudní ochranu proti rozhodnutím národních úřadů. Svaz průmyslu vytvoření odpovídajícího rámce pro prověřování zahraničních investic do Česka v zásadě podporuje. Musí se ale omezit pouze na skutečně kritickou infrastrukturu a klíčové technologie.

DOPRAVA: OBAVY ZE ZPŘÍSŇOVÁNÍ EMISÍ CO2 U AUTOMOBILŮ

Z aktuálně projednávaných legislativ se Svaz obává dopadů především dvou návrhů nařízení, které se věnují stanovení výkonnostních norem emisí CO2 u nových těžkých nákladních vozidel a stanovení výkonnostních emisních norem pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla. Členské státy se v říjnu shodly, aby se emise u osobních aut do roku 2025 snížily o 15 % a do roku 2030 o 35 % proti cílům pro rok 2021. To je větší snížení, než požadovala Evropská komise. O konečné podobě nařízení budou jednat zástupci Parlamentu, Komise a Rady. Nejambicióznější ve svých požadavcích jsou europoslanci, kteří chtějí snížit emise o 20 procent v roce 2025 a o 40 % do roku 2030 ve srovnání s cíli pro rok 2021.

EVROPSKÝ ROZPOČET NA ROKY 2021 AŽ 2027

Jednání o novém sedmiletém rozpočtu EU na roky 2021 až 2027 ještě zdaleka nejsou u konce. Kromě členských států s ním musí souhlasit také Evropský parlament. „Pokud se hlasování nestihne do evropských voleb, mohou se jednání v nově zvoleném EP výrazně protáhnout. Členské státy přitom budou potřebovat čas, aby připravily implementační pravidla pro nové rozpočtové období. Jako členské státy sice nechceme jednání uspěchat, ale nemíníme je ani zbytečně protahovat,“ řekl na setkání expertního týmu SP ČR pro EU Zbyněk Smetana, ředitel odboru koordinace hospodářských politik EU. Svaz také upozorňuje, že je nutné zajistit schválení rozpočtového rámce před evropskými volbami. Zdržení by znamenalo, že by firmy čerpající evropské dotace nemohly v dostatečném předstihu plánovat své investice.