Česká kvantová věda má v USA otevřené dveře. Ministryně Langšádlová jednala v Bílém domě o vědecké spolupráci

Ministryně Langšádlová jednala v Bílém domě o vědecké spolupráci, 26. května 2023.
Ministryně Langšádlová jednala v Bílém domě o vědecké spolupráci, 26. května 2023.
Kvantové technologie byly hlavním tématem cesty ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové do USA, která se uskutečnila od 21. do 26. května 2023. Potvrdilo se, že tato oblast patří mezi strategické priority americké administrativy a vzbuzuje obrovský zájem vědecké i podnikatelské komunity. Ministryně se shodla i se zástupci Bílého domu, že kvantové technologie jsou jednou z největších výzev současné vědy.

Schopnost transferu těchto technologií do praxe má zásadní význam pro budoucí konkurenceschopnost a národní bezpečnost. Díky excelentním výsledkům vědy má Česká republika vysoký potenciál se plnohodnotně zapojit do mezinárodní spolupráce. Klíčová jednání proběhla ve Washingtonu DC se zástupci Bidenovy administrativy (vedení Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku Bílého domu). Další jednání o kvantu probíhala se zástupci kvantové kanceláře Ministerstva obrany Spojených států, v centrále IBM, na půdě Georgia Institute of Technology a University of Maryland. Součástí delegace ministryně byli přední vědci a zástupci byznysu. Ti tak měli jedinečnou možnost navázat kontakty s americkými partnery z nejvyšších pater veřejné správy i se špičkami z amerických vědeckých center.

Kvantové technologie budou v nejbližší budoucnosti hybatelem revoluce v mnoha oblastech lidské činnosti, ať již jde o výrobu léků, nových materiálů, bezpečnost v bankovním sektoru, polovodiče či kosmický průmysl. „Kvantové technologie jsou jednou z přelomových technologií dnešní doby a zároveň jednou z největších výzev současného světa. Z tohoto důvodu je nutné spojit síly v rámci demokratického světa, kde nehrozí jejich zneužití. Současně jsem si plně vědoma nutnosti podporovat jejich rozvoj a zapojit se do mezinárodních kvantových aktivit, které dovolí sdílet lidské i finanční zdroje. Česká věda v této oblasti nabízí přelomové poznatky. Bylo mi ctí otevřít dveře českým vědcům u nejprestižnějších amerických institucí,“ říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

Ministryně Langšádlová jednala o vývoji a inovacích se zástupci Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku v Bílém domě. Čeští vědci prezentovali své skvělé výsledky a delegace v čele s ministryní pokročila v jednání o společném memorandu o kvantové spolupráci. Ministryni přivítal v Bílém domě také Steven Welby, přední odborník na přelomové technologie jako čipy a AI. Výsledkem společné diskuse je i možnost zapojení české strany do aktivit nově vzniklého amerického centra pro polovodiče. Delegaci ministryně doplnili prorektor ČVUT Radek Holý, přední čeští odborníci na kvantové technologie prof. Igor Jex z ČVUT a doc. Jan Bouda ze Cyber Security Hub, a viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková.

V rámci své zahraniční cesty se ministryně Langšádlová zaměřila také na propojení českého byznysu s partnery v USA. Klíčové jednání vedla v centrále společnosti IBM, která nabízí podporu spolupráce mezi akademickou sférou, průmyslovými podniky a státní správou. Součástí nabízené spolupráce je také možnost přístupu k výpočetním kapacitám kvantového počítače a sdílení znalostí. Jednou z klíčových otázek diskuse byla i kybernetická bezpečnost v době, kdy výpočetní kapacita kvantových počítačů bude dostatečná k prolomení klasických šifrovacích metod.

Část programu ministryně se uskutečnila také v Atlantě, kde zorganizovala schůzku s Georgia Institute of Technology (GeorgiaTech), zástupci ČVUT a Cyber Security Hub. Ministryně a profesoři z ČVUT iniciovali první kroky vedoucí k uzavření memoranda o porozumění s GeorgiaTech. „Toto memorandum propojí špičkovou českou vědu s kapacitami v Atlantě. Jednali jsme zatím o oblastech jako kvantové technologie, jaderná energetika a polovodiče. GeorgiaTech je výjimečná instituce nejen z hlediska výborných výsledků na teoretickém poli, ale skvěle zvládá technické vzdělávání i přenos poznatků z výzkumu do praxe. Mají vytvořený robustní start-upový ekosystém a mohou se pyšnit 100 firmami, které pod univerzitou rostou. Rádi se od nich budeme inspirovat,“ komentuje Langšádlová.

Do USA cestovala ministryně Langšádlová společně s předsedkyní poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou a část cesty absolvovala i s ministryní obrany Janou Černochovou.

Kontakt pro média

Kristián Těmín
PR specialista ministryně pro vědu, výzkum a inovace
temin.kristian@vlada.cz, 736 770 768

Rada vlády zveřejní výzvu k Ceně za propagaci a popularizaci výzkumu

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace se sešla k jednání ve Strakově akademii, 26. května 2023.
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace se sešla k jednání ve Strakově akademii, 26. května 2023.
V pátek 26. května 2023 se uskutečnilo ve Strakově akademii další z pravidelných zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které vedl první místopředseda prof. Jiří Homola. Mezi hlavními body jednání členové RVVI projednali Zprávu o naplňování Strategie rovnosti žen a mužů do roku 2030 a materiál Aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR. Představena byla také nominační výzva k Ceně předsedkyně RVVI za propagaci a popularizaci výzkumu za rok 2023.

Na květnovém zasedání schválili členové RVVI stanovisko k Aktualizaci Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR. Cestovní mapa je strategický materiál, který přináší koncepci velkých výzkumných infrastruktur v České republice a je ekvivalentem Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).

Schválen byl také příspěvek RVVI do Zprávy o naplňování Strategie rovnosti žen a mužů 2021–2030. Příslušný materiál RVVI obsahuje plnění úkolů, jež má Rada v gesci či spolugesci. Vládě je zpráva od loňského roku každoročně předkládána do konce června.

Přijata byla dále výzva k podávání nominací na laureátky a laureáty Ceny předsedkyně RVVI za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací za rok 2023. Cena je udělována od roku 2016 a je určena vědeckým pracovníkům, a také novinářům, učitelům, podnikatelům, cestovatelům a dalším, kteří publikují na téma výzkumu, vývoje a inovací, předávají poznatky veřejnosti a celkově přispívají k popularizaci vědy a výzkumu.

Ocenění je spojené s odměnou až do výše 500 tisíc Kč a lze jej udělit jedenkrát za rok. K držitelům tohoto ocenění patří mezi jinými astronom a astrofyzik Jiří Grygar, botanik Václav Větvička, neuropatolog a spisovatel František Koukolík, geolog a klimatolog Václav Cílek nebo redaktor časopisu Vesmír Ivan Boháček.

V červnu budou nominační podmínky výzvy zveřejněny na webu www.vyzkum.cz.

„Rušení rodných čísel nikdy nebylo v plánu,“ vysvětlil Bartoš. Zákon přinese jen útlum použití v nových občankách

Místopředseda vlády pro digitalizaci na tiskové konferenci okomentoval nabytí účinnosti zákona o občanských průkazech, 26. května 2023.
Místopředseda vlády pro digitalizaci na tiskové konferenci okomentoval nabytí účinnosti zákona o občanských průkazech, 26. května 2023.
Místopředseda vlády pro digitalizaci dnes na tiskové konferenci okomentoval nabytí účinnosti zákona o občanských průkazech, kterým se utlumuje používání rodných čísel. Vyjádřil se i k analýze nákladů očekávané změny a nastínil další kroky. „Rodná čísla nebudou od roku 2025 uváděna v nově vydaných občankách, všude jinde zůstávají,“ řekl vicepremiér. „O nějakém absolutním rušení nemůže být řeč.“

Návrh zákona o útlumu používání rodných čísel byl schválen vládou už v roce 2009. Jeho účinnost se poté několikrát odkládala, naposledy s nabytím od začátku roku 2025. Veřejnost se o zákonu v posledních týdnech dozvídala zejména v souvislosti s analýzou nákladů, kterou vypracovala poradenská firma Grant Thornton a advokátní kancelář Rowan Legal, a spolufinancovala Česká asociace pojišťoven, Česká bankovní asociace a další subjekty. 

Vicepremiér na úvod upozornil, že veřejná debata se mylně vede nad rušením rodných čísel, zatímco tento záměr v zákoně nikdy ukotven nebyl a ani není. „Zákon mluví pouze o útlumu používání. Rodná čísla nebudou od roku 2025 uváděna v nově vydaných občanských průkazech, v pasech a řidičácích zůstávají. O nějakém absolutním rušení nemůže být řeč.“ Kritizoval také způsob, jakým se analýza ve veřejném prostoru objevila: „Nebojím se říci, že řada těchto zkreslení nebo přímo lží jsou do veřejného prostoru pouštěna cíleně, se záměrem vyvolat chaos a podrývat důvěru.“

Zákon počítal s utlumováním použití rodných čísel zejména kvůli ochraně osobních údajů. Postupné a plynulé nahrazování rodných čísel bezvýznamovými identifikátory ve státní správě už dlouhodobě probíhá. Tzv. Základní registry jsou takto postaveny od samého začátku (od roku 2012). Stát občana dnes rozeznává pod neutrálními identifikátory, ze kterých nejde vyčíst žádné údaje a ani k nim žádné přiřadit. Umožňují však jednotlivým resortním informačním systémům potřebné informace ověřit (např. systém Ministerstva dopravy si v systému MPSV ověří, zda je žadatel držitelem průkazu ZTP a má tedy nárok na slevu, žádá-li o výhodu pro nákup dálniční známky). 

Ivan Bartoš věnoval část tiskové konference zhodnocení analýzy z díly Rowan Legal a kritizoval způsob, jakým v ní tvůrci došli k vyčísleným nákladům. Analýza byla v polovině května široce poskytnuta médiím, s obsahem se ale Bartoš podle svých slov mohl seznámit až začátkem tohoto týdne. 

„Analýza pracuje nejen s chybným odhadem, že dojde k plnému rušení a nahrazení rodných čísel, ale nevede si dobře ani v práci s daty,“ uvedl Bartoš. „Díky změně podle nich například vzroste počet ověřovacích požadavků v systémech tak, že bude větší než na Google CZ. Jiné náklady vypočítávají na základě úvahy, že pokud bude na systém 30x vyšší zátěž, budou náklady jeho pořízení a provozu 30x dražší. Pro veřejné instituce pak přepočítává odhadované náklady na jednoho zaměstnance jednoho resortu a pak tyto náklady násobí počtem všech státních zaměstnanců (tedy x 365 000),“ doplnil. 

Závěrem Bartoš uvedl, že přestože analýzu považuje za účelovou, nechce bagatelizovat obavy firem z dopadu účinnosti zákona. Mezi problémy, které vnímá, jmenoval insolvenční rejstřík, který rodná čísla využívá a není upraven v souladu s architekturou eGovernmentu. Dalším problémem je případné ohrožení stability základních registrů.  

„V dalším kroku chci společně s mým týmem, spolupracovníky z DIA a Ministerstva vnitra analyzovat dopad zákona ve všech aspektech a posadit k jednomu stolu jak zástupce státu, tak soukromého sektoru, abychom našli společnou shodu,” řekl na závěr. Stanovisko slíbil vydat k 1. červenci letošního roku.

Komentář ke konci zápisu rodných čísel do OP

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš dnes představil plány na utlumení využívání rodných čísel a konec jejich zápisu do občanských průkazů. Odmítl závěry analýzy Grant Thorton, která vyčíslila náklady pro stát a soukromý sektor na přechod na nový systém na 56 miliard korun.

„Jsme rádi, že si pan ministr Bartoš uvědomuje nutnost zapojit do diskuze odborníky a všechny, na které rušení zápisu do OP dopadne. Analýza Grant Thorton má podle nás svou váhu. Jasně vyčíslila a zmapovala dopady chystané změny pravidel a doufáme, že ji ministerstvo i přes prvotní reakci při přípravě nových pravidel vezme v potaz, protože jasně poukazuje na případná rizika,“ komentuje Jitka Hlaváčková, právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Změna v zapisování rodných čísel způsobí problém nejen v zákaznických databázích, ale především všem pracovníkům HR. Zaměstnavatelům se jednoznačně znesnadní už nyní leckdy těžká komunikace s úřady. S ohledem na to, jak procesně a finančně náročná je plánovaná změna, zaměstnavatelé mají už nyní obavy, aby se na nové povinnosti stihli připravit. Je k diskuzi, zda důvody volající po ukončení využívání rodného čísla jsou stále aktuální a relevantní, když právní úprava ohledně ukončení zápisu rodného čísla v občanských průkazech byla přijímána již v roce 2009. Od té doby se ochrana osobních údajů výrazně zlepšila díky přijetí Nařízení GDPR,“ doplňuje Jitka Hlaváčková. 

kategorie Aktuálně

Evropa by měla obnovit svou angažovanost v obchodní politice

BusinessEurope tento týden publikovala svých 8 výzev pro Evropskou unii. Týkají se obchodní politiky jako podpory konkurenceschopnosti EU a její komplementární role k ostatním klíčovým evropským politikám, jako jsou zelená a digitální tranzice, inovace či průmyslová politika. Hlavním tématem nového pozičního dokumentu konfederace evropského podnikání BusinessEurope k otevřené strategické autonomii je otázka, jak může obchodní politika podpořit evropskou konkurenceschopnost.Všechny výzvy si kladou za cíl rovněž posílení otevřené strategické autonomie Evropy.

Koncept otevřené strategické autonomie usiluje o zajištění soběstačnosti pro případ potřeby, aniž by se ale bránil spolupráci, kdekoli je možná, a zároveň bere do úvahy geopolitické souvislosti (nejen ekonomické faktory).

  1. Měli bychom obnovit svou angažovanost v oblasti obchodní politiky a obchodního pořádku založeného na pravidlech. Zároveň bychom měli vždy zvažovat dopad ostatních politik EU na obchod.
  2. Obchodní dohody EU s Novým Zélandem, Chile, Mexikem a Mercosurem by měly vstoupit v platnost již v rámci současného institucionálního období. Vyjednávání s Austrálií, Indií a zeměmi ASEANu je třeba urychlit a ideálně rovněž dokončit. EU by měla akutně usilovat o snížení nákladů na obchodování s USA a zajistit vyrovnanost obchodních vztahů s Čínou.
  3. Exportní omezení by měla být přijímána pouze individuálně po důkladné koordinaci a konzultaci se soukromým sektorem. Měla by být posílena evropská a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly exportu, aby nedocházelo k přesměrování obchodu do zemí s méně striktními kontrolami.
  4. V otázkách, ve kterých není možné přijmout globální pravidla, by měla EU uzavírat neformální aliance, do kterých by měly mít otevřenou cestu rozvojové země.
  5. Mechanismus posuzování zahraničních investic by měl být vyhodnocen, dříve než budou zvažována jakákoli nová omezení pro příchozí investice. Omezení pro odchozí evropské investice ve třetích zemích by měla být možná jedině v případě přesvědčivého prokázání vážných bezpečnostních rizik.
  6. EU by měla nadále – paralelně s podporou tržního liberalismu – prosazovat minimální standardy v blasti udržitelnosti.
  7. Jakkoli je Evropská unie rozhodným zastáncem obchodního pořádku založeného na pravidlech, neměla by se předem zříkat vícestranných ujednání mimo doložku nejvyšších výhod.
  8. Evropská unie by měla usilovat o podporu své ekonomiky prostřednictvím účinné ochrany intelektuálního vlastnictví a přijetím ambiciózní digitální obchodní politiky.

Celé znění pozičního dokumentu BusinessEurope (v angl.) naleznete zde.

Premiér Petr Fiala, ministr školství a zástupci krajů našli způsob, jak navýšit kapacity středních škol

Jednání o situaci na středních školách, 25. května 2023.
Jednání o situaci na středních školách, 25. května 2023.
Předseda vlády ČR Petr Fiala jednal ve čtvrtek 25. května ve Strakově akademii s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Mikulášem Bekem a zástupci krajů o kapacitách středních škol.

Premiér Fiala připomněl, že jsou značné regionální rozdíly. Akutním problémem je nedostatek analytických dat. Stát nedisponuje konkrétními údaji o tom, ve kterých regionech a na jakých typech škol problémy jsou, které kraje naopak byly připravené, a na nárůst studentů dokázali včas reagovat, jelikož stát není zřizovatelem.

„Nicméně se potvrdilo, že situace je problémová primárně ve velkých sídlech, nejvíce tedy v Praze a středních Čechách, naopak některých regionů se problém významněji nedotkne,“ uvedl premiér Fiala.

Velkým problémem je nedigitalizovaná forma přijímacího řízení, která jen prodlužuje nejistotu žáků a rodičů – někdy až do konce června. Další komplikací je, že některé školy otevírají druhá kola přijímacího řízení ještě před uzavřením prvního, a tak vlastně rádoby nepřijatí žáci, kteří ještě ale výsledek nemají, jsou zapsáni na druhé kolo v jiné škole – tím virtuálně blokují více míst

„Krátkodobým řešením aktuálního nedostatku pro příští školní rok, tedy 2023/2024, na kterém jsme se shodli, je plné využívání maximální kapacity, kterou systém umožňuje, tj. až na 34 žáků ve třídě, samozřejmě za podmínky, že to nepovede ke snižování kvality vzdělávání,“ řekl premiér.  

Střednědobý a dlouhodobý plán je zaměřit se především na elektronizaci přijímacího řízení a zejména na proměnu oborové soustavy v Česku a srovnat si poptávku s nabídkou v jednotlivých regionech. Zástupci krajů a MŠMT se dohodli, že se budou i nadále scházet na pracovní úrovni.

Petr Fiala po jednání s bankovní radou ČNB: Musíme pokračovat v boji s inflací

Premiér Petr Fiala jednal s guvernérem ČNB Alešem Michlem a členy bankovní rady, 25. května 2023.
Premiér Petr Fiala jednal s guvernérem ČNB Alešem Michlem a členy bankovní rady, 25. května 2023.
Předseda vlády Petr Fiala jednal ve čtvrtek 25. května 2023 s guvernérem České národní banky Alešem Michlem a členy bankovní rady. Na schůzce, které se zúčastnil i ministr financí Zbyněk Stanjura, se řešila aktuální ekonomická situace, boj s inflací a stav veřejných financí. S guvernérem probral předseda vlády Petr Fiala také připravovaný konsolidační balíček.

„Jednali jsme se o krocích, které dělá vláda a ČNB v boji s inflací, a že je potřeba v tomto úsilí pokračovat, abychom dosáhli dalšího výrazného snížení inflace,“ uvedl po jednání premiér Fiala.

Kromě inflace se jednání s guvernérem Alešem Michlem a členy bankovní rady vedlo také o vývoji české ekonomiky, ozdravném balíčku a krocích, které povedou ke snižování deficitu.

„Některá naše opatření již fungují – snižují se ceny potravin a energií, což je dobrý trend,“ řekl předseda vlády. „Jednání bylo velmi věcné, v dobré atmosféře, všichni vidíme svoje úkoly a společný cíl,“ dodal v závěru Petr Fiala.

Vláda schválila nákup obrněných vozidel pro armádu, navrhla nová pravidla pro státní zástupce a změny v důchodovém systému

Tisková konference po jednání vlády, 24. května 2023.
Tisková konference po jednání vlády, 24. května 2023.
Česká armáda dostane od roku 2026 246 nových bojových vozidel pěchoty CV90. Uzavření kontraktu za zhruba 59,7 miliardy korun se švédským výrobcem BAE Systems schválila vláda na jednání ve středu 24. května 2023. Projednala také návrh novely zákona o státním zastupitelství a souvisejících zákonů, kterým nastavuje nová, transparentní pravidla pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a trvání jejich funkčních období, a návrh novely zákona o důchodovém pojištění, jež řeší problematiku předčasných důchodů a jejich valorizací. Prodiskutovala také vznik vládního výboru pro strategické investice, který má koordinovat přípravu a vznik klíčových projektů pro českou ekonomiku.

Vznik vládního výboru pro strategické investice, o němž kabinet informoval premiér Petr Fiala, je součástí druhé fáze vládního projektu Česko ve formě. „Představením ozdravného balíčku jsme završili jeden volební slib této vlády, a to je dát do formy veřejné finance po extrémním nárůstu vládních výdajů za minulých vlád. Nyní se chceme také zaměřit na oblast urychlení realizace některých strategických projektů, které budou důležité pro naši ekonomiku v příštích deseti letech a budou znamenat nejen vyšší příjmy pro státní rozpočet, ale zejména se stanou motorem české ekonomiky, a tedy i toho, co zajišťuje dobrou kvalitu života našich občanů. Nemluvím tady o nějakých investičních projektech, o nichž jsme tu často slýchali za minulé vlády, kdy bylo slíbeno, že se postaví asi šest rychlobruslařských stadionů, ale nic z toho se nikdy nevyplnilo, ale mluvím tu o rozsáhlém, koncepčním investičním programu, který udrží naši zemi konkurenceschopnou, energeticky suverénní a atraktivní pro zahraniční investory. Stát má několik možností, jakým způsobem tomu napomáhat, a naším cílem je, abychom tento potenciál významným způsobem koordinovali,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

Vláda se chce zaměřit například na úpravu legislativy a schvalovacích procesů, které urychlí přípravu strategických investic například do dalšího rozvoje dopravní infrastruktury, do zajištění energetické bezpečnosti či do zrychlení bytové výstavby. Chce také docílit většího zapojení soukromých zdrojů do strategických investic státu a zlepšit systém vzdělávání a financování vědy, výzkumu a inovací.

„Víte, že o některé strategické projekty naše země usiluje, například o výstavbu gigafactory. Řešíme těžbu lithia a jeho další zpracování. Máme velký potenciál ve výrobě čipů. Těchto projektů je několik a mají pro naši zemi a naši ekonomiku zásadní potenciál,“ vypočítal premiér Fiala. „Všechny tyto úkoly mají nadresortní povahu. Proto jsme se rozhodli vytvořit vládní výbor pro strategické investice, který by měl všechny tyto činnosti koordinovat. V jeho čele bude stát předseda vlády a členy budou ministři, kterých se ta agenda týká. Ale budou tam i pracovní skupiny, kde počítáme s tím, že jejich členy budou profesní komory, svazy a další relevantní aktéři,“ upřesnil předseda vlády.

Vláda schválila nákup 246 bojových vozidel pěchoty CV90 od švédské firmy BAE Systems za 59,7 miliardy korun. Součástí uzavřené smlouvy je garance zapojení českého obranného průmyslu ve výši alespoň 40 procent z hodnoty kontraktu. „Naší vládě, a tady děkuji paní ministryni obrany Janě Černochové a jejímu týmu, se podařilo tuto zakázku po devíti letech průtahů spustit za necelý jeden rok,“ připomněl premiér Petr Fiala. „Pro modernizaci armády je to naprosto stěžejní a je dobře, že armáda nebude muset čekat další roky na nějaké rozhodnutí. V současné bezpečnostní situaci je obrana, bezpečnost a také modernizace armády naprostou prioritou a jsem rád, že se nám tuto prioritu daří naplňovat konkrétními kroky,“ konstatoval. Více o kontraktu si přečtete v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Vláda schválila také návrh novely zákona o státním zastupitelství a souvisejících zákonů o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Navržené změny mají eliminovat riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na fungování státního zastupitelství mimo jiné tím, že stanovují jasnější pravidla pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a trvání jejich funkčních období. To má být nově sedmileté bez možnosti jeho opakování. Kandidát na vedoucího státního zástupce bude muset splnit podmínku alespoň deseti let právní praxe, z toho nejméně šesti let působení v soustavě státního zastupitelství. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Kabinet projednal také návrhy nové zbraňové legislativy. Současný zákon o zbraních a střelivu mají nahradit dvě zcela nové právní normy – zcela přepracovaný a modernizovaný zákon o zbraních a střelivu a zákon o munici, který bude samostatně řešit nakládání s touto komoditou v civilní sféře. Oba počítají se zásadním snižováním byrokracie a rozvojem e-Governmentu, když mimo jiné ruší stávající fyzické doklady (například zbrojní a muniční průkazy, zbrojní a muniční licence či průkazy zbraní) a nahrazují je záznamy v elektronické evidenci nebo výrazně redukují současnou strukturu oprávnění a licencí. Nová legislativa by měla platit od 1. ledna 2026. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda schválila rovněž návrh novely zákonů o zdravotnických prostředcích a o léčivech. Hlavním cílem novely je implementace evropského nařízení o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, které harmonizuje systém monitorování nedostatku léčivých přípravků a zdravotnických prostředků na trhu EU. Novela ale řeší také aktuální problém s nelegálním vývozem léčiv z ČR a zásadně zpřísňuje postihy za nevedení evidence léčivých přípravků provozovateli lékáren, a to zvýšením finanční sankce ze dvou na dvacet milionů a nově i možností zákazu činnosti.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o důchodovém pojištění, která v návaznosti na vládou ohlášené změny v penzijním systému řeší problematiku předčasných odchodů do důchodu a řádných a mimořádných valorizací penzí. Podrobnosti o navržených změnách obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-24–kvetna-2023-205723/.

Premiér Fiala zahájil obchodní fórum ČR-SAE

Premiér Fiala se setkal se zástupci Spojených arabských emirátů, 24. května 2023.
Premiér Fiala se setkal se zástupci Spojených arabských emirátů, 24. května 2023.
Předseda vlády Petr Fiala se ve středu 24. května zúčastnil v Černínském paláci obchodního fóra ČR-SAE, na kterém vystoupil se zahajovacím projevem. Na fóru diskutovalo téměř 70 zástupců státních institucí a firem ze Spojených arabských emirátů se 120 podnikateli a vědci na české straně. Premiér Fiala rovněž jednal se státním ministrem zahraničních věcí SAE Ahmedem Alim Al Sayeghem. Obě země také uzavřely dohodu o zamezení dvojího zdanění.

Podnikatelské fórum navázalo na premiérovu návštěvu před třemi měsíci v Abú Zabí v rámci zbrojního veletrhu IDEX, kde se setkal s prezidentem Spojených arabských emirátů šejchem Muhammadem bin Zajd Al Nahajánem. „Jsem rád, že nešlo jen o diplomatické setkání. Je zřejmé, že naše země jsou připraveny zahájit konkrétní společné projekty. Potenciál spolupráce je velmi velký. Spojené arabské emiráty jsou jedním z našich klíčových partnerů na Blízkém východě,“ řekl český premiér. SAE jsou po Izraeli druhým největším obchodním partnerem ČR v regionu. Loni dosáhl obrat vzájemného obchodu historicky nejvyšší hodnoty a přesáhl 1 miliardu dolarů. Více v tiskové zprávě MZV. 

Mezi hlavní témata jednání premiéra Fialy se státním ministrem zahraničních věcí SAE Ahmedem Alim Al Sayeghem patřily možnosti spolupráce v oblasti investic, vědy, výzkumu a inovací, energetiky a obranného průmyslu. Ministr financí Zbyněk Stanjura během obchodního fóra podepsal se státním ministrem Al Sayeghem dohodu o zamezení dvojího zdanění. „Je to další krok k podpoře a prohloubení našich obchodních vztahů. A další podobné kroky budou jistě následovat,“ dodal premiér.