Tripartita

Pod názvem „Nová strategie kolektivního vyjednávání v době 4. průmyslové revoluce, současné sociální a ekonomické trendy a budoucí perspektiva“ se 28. prosince 2021 uskutečnila V Praze mezinárodní konference, kterou zorganizovala odborová centrála Asociace samostatných odborů. Cílem této významné odborářské akce, která proběhla formou videokonference, bylo seznámit naši odborovou veřejnost, ale i pracovníky různých odborných institucí, s aktuální úrovní sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání v naší společnosti v roce 2021 a s nástinem jeho dalšího možného vývoje v roce příštím, eventuálně v několika letech příštích.

V úvodu konference vystoupil předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, který je zároveň i členem Evropského hospodářského a sociálního výboru neboli poradního orgánu Evropské komise. Ve svém vystoupení poukázal na to, že Českou republiku v letošním roce čekala velká míra nejistoty v jejím ekonomickém vývoji.

Načež uvedl, že někteří ekonomové v médiích již v loňském roce ubezpečovali naše občany, že dojde jen k malému zpoždění návratu české ekonomiky na úroveň před covidem. Tyto jejich úvahy a prognózy, které tak rádi šířili do světa, hovořili o tom, že se již v roce 2021 začne česká ekonomika zvedat a situace se začne zlepšovat. Mimochodem, toto, podle Bohumíra Dufka, prognózovali i němečtí ekonomové.

Předseda ASO v této souvislosti dále konstatoval, že analytický tým odborů nesdílel tyto prognózy a upozorňoval, že propad bude i v roce 2021. Přičemž to, podle něho, nebyl špatný odhad. „Skutečnost je ještě horší, protože se totálně zhroutily dodavatelsko-odběratelské vztahy a prudce vzrostla inflace. Optimismus se opravdu vytratil, což potvrzuje chování České národní banky. Je to krize, která s sebou ponese obrovský propad výroby, ale i spotřeby. Strukturální změny jsou nevyhnutelné a povedou ke změnám v ekonomice České republiky,“ prohlásil Bohumír Dufek.

Podle předsedy odborové centrály pandemie covidu zastavila příliv turistů, strádají hotely, penziony, restaurace, ale i závodní stravování. Podle něho totéž čeká naši zemi i v rámci zavádění a elektromobility a Green Dealu, jak to nařizuje Evropská komise a Evropský parlament. Lidé by si sami, bez ohledu na tvrzení různých ekonomů v médiích, měli vyhodnotit, jak vypadá současná cena plynu, elektřiny, pohonných hmot. Vždyť to vše se promítne do růstu cen všech běžných výrobků a také i služeb. Takže, výrazný růst cen lidé ucítí především ve svých domácnostech, konstatoval.

Poté Bohumír Dufek představil program konference. Jako první řečník vystoupil člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Ivan David, který, jako člen poslanecké skupiny Identita a demokracie, poukázal na to, že skutečným posláním Evropské unie není pomáhat jednotlivým evropským národům, a to formou rovnocenného seskupení jednotlivých členských států, nýbrž postupně vybudovat silný, evropský stát. Účastníky konference dále seznámil s tím, jak uvnitř EU, to je v Evropské komisi a v Evropském parlamentu, probíhají procesy, které stále více vedou k omezování práv jednotlivých států a postupnému předávání moci orgánům EU v Bruselu. Poté, jako člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova hovořil o neblahých důsledcích zavádění koncepce Green Dealu (Zeleného údělu) neboli procesu dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Načež dodal, že díky Green Dealu vidíme obrovský nárůst cen energií. Přičemž zdůraznil, že Zelený úděl bude mít i značný negativní vliv do evropského zemědělství.

Člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Jaroslav Ungerman hovořil o tendenci Evropské unie zavést minimální mzdu v celé EU s tím, že poukázal na vazbu minimální mzdy na životní úroveň jednotlivých členských zemí. Dalším tématem jeho vystoupení byla i prezentace výsledků průzkumu „Vliv postupující automatizace a digitalizace na pracovní kompetence zaměstnanců“.

Člen Představenstva Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek ve své přednášce na téma „Zemědělství a digitalizace a nová Společná zemědělská politika po roce 2021“ charakterizoval situaci v českém zemědělství, a to v souvislosti se zaváděním digitalizace, automatizace a robotizace. Přitom značnou část svého vystoupení věnoval i problematice nové Společné zemědělské politiky EU na příští období s tím, že konstatoval, že se jsou v ní zakomponovány významné prvky koncepce Green Dealu v oblasti zemědělství. Podle něho v evropském měřítku, a následně i v českém zemědělství a potravinářství, urychlené zavádění Green Dealu, a to bez potřebných analýz, povede ke snížení objemu produkce potravin a ke značnému růstu jejich cen, a to zejména pro konečného spotřebitele. Tím pádem dojde i ke zhoršení potravinové bezpečnosti v EU, neboť nedostatek potravin na trhu v EU vyvolá potřebu jejich dovozu ze zemí mimo EU, což právě zdraží ceny potravin.

Prezentaci odborné studie „Role kolektivního vyjednávání v oblasti sociální ochrany zaměstnanců“ se věnoval emeritní člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Josef Zbořil, který se aktivně angažuje ve Svazu průmyslu a dopravy ČR a v Asociaci českého papírenského průmyslu. Ve svém vystoupení uvedl, že sociální dialog je základním prvkem evropského sociálního modelu. Přičemž odborové organizace zde hrají nezastupitelnou roli z hlediska sociální ochrany zaměstnanců. Poukázal na to, že v posledních letech se však ve vyspělých zemích ukazuje, že výsledky kolektivního vyjednávání v důsledku postupující digitalizace a automatizace posilují postavení některých skupin zaměstnanců a ostatní zaměstnanci se stávají na trhu práce více zranitelnými. Proto také, podle něho, je udržování sociálního dialogu důležitější než kdy jindy. Zejména, je nutné sociální dialog vést v dnešní době, tedy v době pandemie koronaviru, kdy dialog a následná dohoda by měla vést k přijatelným řešením jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. V další části svého vystoupení hovořil i o tom, jak se zavádění Green Dealu může v EU projevit i v této oblasti, to je při tom, jak se bude postupně měnit charakter a struktura výroby, ale i život celé společnosti.

Prezentace výsledků průzkumu „Vliv kolektivního vyjednávání na postavení zaměstnanců na trhu práce v ČR“ byla tématem průzkumu, který představila Markéta Slováčková ze společnosti TREXIMA, spol. s.r.o. Průzkum zaměstnanců se týkal jejich spokojenosti s výsledky kolektivního vyjednávání, jak jsou v kolektivních smlouvách zohledněny tato hlediska: odměňování, pracovní doba a dovolená, vzdělávání, flexibilní formy práce, podpora zdraví a prevence diskriminace a pracovního stresu, zapojení zaměstnanců do kolektivního vyjednávání, názory na kolektivní vyjednávání, možnosti a zájem zaměstnanců o kolektivní vyjednáváni.

Pod názvem přednášky „Sociální dopady transformace české energetiky“ vystoupila předsedkyně Českého odborového svazu energetiků Marta Ctiborová, která poukázala na to, jak se v souvislosti s chystanou přeměnou zdrojů české energetiky, to je s postupným útlumem uhelných zdrojů v České republice, se snahou o zvýšení podílu jaderné energie a obnovitelných zdrojů, se tato problematika dotýká celého pracovního procesu, a to včetně rušení pracovních míst v našem hornictví. Uvedla několik konkrétních příkladů toho, s čím se pracovníci v hornictví v současné době setkávají. To je zejména, že pro tyto propuštěné zaměstnance je velmi obtížné, skoro až nemožné, najít si náhradní práci. Proto také doporučila, že tito pracovníci by měli dostávat určitou finanční kompenzaci, která by jim pomohla řešit jejich osobní situaci.

Závěr konference patřil předsedovi ASO Bohumíru Dufkovi, který nejprve konstatoval, že význam kolektivních smluv bude do budoucna velmi důležitý. Načež dodal, že odbory čekají, že v této nelehké době, která nás čeká, budou také krácena práva zaměstnanců. Podle něho o tom svědčí situace, v jaké se nacházejí nejen jednotlivé firmy, ale jak se situace stává stále více složitější v celé podnikové sféře. To vše, bude mít, podle odborů, dopad na životní úroveň nejen zaměstnanců, ale i na stabilitu firem, a tím i na celou českou ekonomiku.

V této návaznosti prohlásil, že by se lidé u nás neměli nechat uchlácholit veřejně prezentovaným tvrzením, že Green Deal je příležitostí pro českou ekonomku. Zdůraznil, že to naopak bude velká zátěž pro firmy a také i pro samotné občany České republiky.

Poté poukázal na skutečnost, aby si lidé porovnali úroveň svých vlastních příjmů, které nedosahují ani minimální mzdy v Německu, na příklad s cenami elektrické energie, kterou musíme platit ve stejné výši a hodnotě, jako v Německu. Načež potom poznamenal, že přitom nehovoří o ceně plynu, benzínu, nafty a paliv. I to by si lidé měli porovnat.

Bohumír Dufek zároveň konstatoval, že velice rychle rostou ceny potravin, i když zemědělci dodávají potraviny od začátku letošního roku za stejné ceny, jako nyní na konci roku. Přitom například kuřecí maso dodávají na trh za 24 Kč za kilogram a vepřové maso za 26 Kč za kilogram. Přičemž čeští zákazníci musí v supermarketech nakupovat drahé zahraniční máslo, protože se české na trh supermarketů vůbec nedostane.

Poté uvedl, že cena práce v České republice roste velice pomalu. Proto nás čeká velice složité období kolektivního vyjednávání a projednávání kolektivních smluv. „Jsem přesvědčen, že, ač současná vláda slibovala změny, a občané těmto politickým stranám uvěřili, tak první věc, co nová vláda udělá je, že zastaví růst minimální mzdy,“ prohlásil Bohumír Dufek. Je rovněž přesvědčen, že za rok, tedy po dlouhé době, opět u nás uvidíme demonstrace a blokády. Zároveň poznamenal, že nový premiér, který před volbami sliboval jednání tripartity, kde by se měly řešit důležité problémy, se, na žádost Bohumíra Dufka o svolání tripartity, neobtěžoval vůbec odpovědět. Protože, podle názoru předsedy odborů, nejprve musel zajistit „teplá místečka“ pro své spolustraníky. Načež Bohumír Dufek k tomu dále dodal, že jenom na Úřadu vlády ČR vznikne nových 75 pracovních míst.

Bohumír Dufek následně přešel k otázce zahraničních dělníků s tím, že již brzy uslyšíme, že je nutné je přivézt do České republiky. Protože u nás nemáme dostatek pracovní síly. Podle předsedy odborů to nebude nic jiného než velký tlak na české zaměstnance s tím, že díky tomu se bude blokovat navýšení ceny práce s laciným argumentem, že nejsou zaměstnanci.

Zároveň konstatoval, že i naši důchodci by se měli připravit na to, že přijdou hubená léta. „Máme takovou vládu, jakou jsme si zasloužili,“ dodal. Načež konstatoval, že ekonomický odhad odborů pro letošní rok byl velice přesný. Proto by zase, na druhé straně, rád optimisticky konstatoval, že Češi tyto kritické roky, které je čekají dokáží překonat. Ovšem, podle něho, to bude velmi složité období.

Poukázal také na to, že pro příští období českým zaměstnancům pomohou velice kvalitní kolektivní smlouvy. Tedy smlouvy podepsané odborovými organizacemi a podnikatelskými subjekty. Načež dodal, že pomoci by také mohla i evropská minimální mzda, schválí-li ji Evropský parlament.

V závěru konstatoval, že Evropská unie slibuje, že dokáže navázat svoji ekonomickou a sociální pomoc na sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Proto také, podle Bohumíra Dufka, by sociálně odpovědné firmy, měly mít v Evropské unii přednost při rozdělování balíku dotací a měly by mít tedy možnost tyto dotace čerpat.

Pro vaši informaci jenom dodáváme, že vystoupení jednotlivých řečníků na konferenci zveřejníme postupně v následujících dnech.

V minulém roce s návrhem nového státního rozpočtu ohlásilo ministerstvo financí stravenkovou revoluci pro letošní rok. Byla to do té doby téměř netušená akce svojí velikostí. Dokonce někde tehdejší ministryně financí vítězoslavně prohlásila, že přinesla milionu pracujících jedno teplé jídlo denně. Skoro to totiž vypadalo, že pracující do té doby snad ani nejedli a teď teprve se jim péčí paní ministryně zajistí oběd v pracovní době.

Jen pro připomenutí, navrhlo se, a bylo to také schváleno, zavedení tzv. stravenkového paušálu pro zaměstnance. Do té doby to bylo tak, že lidé mohli od zaměstnavatele dostávat stravenky, které byly dotovány zaměstnavatelem až do výše 55 Kč za jedno jídlo. Za ně si zaměstnanci mohli koupit oběd v restauraci či závodní jídelně, samozřejmě, že s doplatkem. Nyní bylo zákonem zavedeno, že každý zaměstnanec může dostat nikoli stravenku, ale započte se mu tato dotace, tj. až 55 Kč denně přímo do mzdy.

Největšími zastánci zrušení stravenek však byly restaurace a hospody, které si myslely, že po zrušení stravenek budou lidé ještě daleko častěji chodit na oběd. Zejména pan Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, všude dokazoval, jak se tím usnadní zaměstnancům přístup k polednímu stravování. Některé agentury dokonce uváděly, prý ze svých průzkumů, že pokud by lidé přešli ze stravenek na stravenkový paušál, téměř 80 % z nich by svoje stravovací návyky neměnilo a dalších 7 % by dokonce chodilo do restaurací častěji.

Pod těmito argumenty pak i ministerstvo financí začalo vehementně prosazovat zrušení stravenek. Svoji roli zde hrálo i to, že při placení stravenek je určitá část z ceny stravenky, přibližně 3 – 5 %, předávána jako provize vydavateli stravenek. Vidina restauratérů, že by po zrušení stravenek, dostali ještě dalších 5 % tržeb, byla velmi lákavá.

Byly tu také protiargumenty. Např. se namítalo, že, čistě psychologicky, vydat stokorunu anebo poukázku za 100 Kč, kterou mi někdo dotuje, je velký rozdíl. Uvádělo se, že lidé budou méně chodit do restaurací atd. Poukazovalo se i na to, že ztráta rozpočtu vlivem poklesu daní (stravenkový paušál není zdaňován) bude až kolem 7 mld. Kč, ale to ministerstvo financí rázně odmítlo. Prý to bude méně než 2 mld. Kč. A tak se stalo.

Dnes je k dispozici první průzkum, jak nový systém funguje. Je kolem jeho výsledků docela ticho. Je také proč. I když je pravdou, že nyní máme jiné starosti – nová vláda, covid a tak to prostě prošlo bez větší pozornosti.

První předpoklad, že lidé budou chodit častěji do restaurací – stal se opak. Více než čtvrtina lidí chodí méně do restaurací než před dvěma roky. Více než 60 % lidé obědvá nejméně jednou týdně jídlo z domova, tj. z kastrůlku. To jsme chtěli?

Podle průzkumu lidé se stravenkami obědvají v restauracích dvakrát častěji než lidé s paušálem. Je to přece logické, aby stravenky utráceli v restauraci. Se stravenkami je spokojena naprostá většina zaměstnanců, která je dostává, jen 7 % není spokojeno. Ale s paušálem je nespokojen každý pátý.

Hlavní však je něco jiného. Paušál nahradil stravenky. 80 % těch, co má dnes paušál, mělo předtím stravenky. Jen 120.000 lidí nemělo před paušálem nic. Tak kde je ten milion zaměstnanců, kteří předtím neměli stravenky, kterým paušálem přinášíme teplé jídlo, jak tvrdilo ministerstvo financí?

Negativní dopad do veřejných rozpočtů se odhaduje v ročním přepočtu na více než 5 mld. Kč. Tedy žádné necelé 2 mld., jak nás ujišťovalo ministerstvo financí.

A nakonec, dopad do hospodaření restaurací. Podle odhadů, letos restaurace vlivem poklesu objemu stravenek přijdou o 7 – 8 mld Kč tržeb. Ohroženy jsou i firemní kantýny, resp. závodní jídelny. Těm se snížil počet strávníků o 55 tisíc. A to není dobrá zpráva, protože to nakonec může vést i k jejich omezení a to zhorší sociální podmínky našich zaměstnanců.

Když to shrnu. Stravenkový paušál, o který tak vehementně bojoval pan Stárek, jen dále zhoršil hospodaření restaurací.

Jistě se brzy dozvíme, že restaurace mají existenční problém. Jak je to možné, když si vybojovaly stravenkový paušál? Že by někde pan Stárek udělal chybu?

Chyba je bezpochyby i jinde. Je to, vedle toho, co už bylo řečeno výše, také cenovou politikou restaurací, protože na ceny, které dnes požadují za obvyklá jídla – často o 30 – 40 % vyšší než před rokem – jen těžko někoho nalákají. Bude se tedy požadovat pomoc ze strany státu s tím, že některé další restaurace nepřežijí atd. Doufám, že už je teď nebudeme dotovat. Mají přece to, co chtěly. Bude však nutno také najít odvahu říci, že jednou z příčin jejich problémů je také stravenkový paušál, o který tak bojovaly.

Možná, že nová vláda, pokud bude hledat rezervy v rozpočtu – a stravenkový paušál „stojí“ nejméně 5 mld – by mohla uvažovat o návratu stravenek. Je to totiž skoro stejně jako jsou dotace jízdného pro seniory a studenty, které vláda chce zrušit. Bylo by proto daleko lepší ponechat tyto slevy na jízdném a znovu se vrátit ke stravenkám

Tím by se pomohlo hned dvěma skupinám. Důchodcům, na které se valí zdražování tepla, plynu  a elektřiny a také restauracím. Tak proč to nezkusit?

Je to totální neúspěch stravenkového paušálu.

Projekt se nepovedl.