Nová Kolektivní dohoda vyššího stupně pro státní zaměstnance ve služebním poměru vykonávající ve služebních úřadech státní službu dle zákona o státní službě

Dnes ráno v 8.00 hodin podepsaly odborové svazy s předsedou Vlády ČR novou Kolektivní dohodu vyššího stupně („KDVS“), která se vztahuje na státní zaměstnance ve služebním poměru vykonávající ve služebních úřadech státní službu dle zákona o státní službě. Tato KDVS nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2022. Do této doby stále platí stávající KDVS včetně jejího dodatku.
 
Přílohy:

Premiér Babiš jednal s předsedou maďarské vlády Viktorem Orbánem o spolupráci obou zemí v ekonomice, obraně či potírání nelegální migrace

Na jednání v Kramářově vile probrali premiéři Andrej Babiš a Viktor Orbán další možnosti spolupráce obou zemí, 29. září 2021.
Na jednání v Kramářově vile probrali premiéři Andrej Babiš a Viktor Orbán další možnosti spolupráce obou zemí, 29. září 2021.
Předseda vlády České republiky Andrej Babiš přijal ve středu 29. září 2021 v Kramářově vile premiéra Maďarské republiky Viktora Orbána. Projednali spolu možnosti další spolupráce obou zemí v rozvoji ekonomických vztahů, obraně, boji proti nelegální migraci či obnově obou zemí po pandemii nemoci covid-19. Poté společně s vládními delegacemi navštívili Ústecký kraj.

Premiér Andrej Babiš ocenil mimo jiné dlouholeté dobré vztahy obou zemí i vzájemnou podporu, kterou si český a maďarský předseda vlády poskytují během náročných jednání na Evropské radě při prosazování zájmů obou zemí i celé Visegrádské čtyřky.

„Chtěl bych poděkovat panu premiéru Orbánovi za pomoc. V rámci covid-19 nám Maďarsko významně pomohlo. V první vlně nám poskytlo 150 moderních ventilátorů a významně nám pomáhalo i s vakcínami,“ připomněl předseda vlády Andrej Babiš například nedávnou významnou spolupráci obou zemí při zvládání pandemie nemoci covid-19.

Česká republika naopak pomůže Maďarsku se zvládáním ilegální migrace, když v polovině října na žádost maďarské vlády pošle na pomoc s ochranou maďarsko-srbské hranice na tři měsíce padesát příslušníků Policie ČR s příslušnou technikou. „V roce 2015 bylo Maďarsko jediné, které skutečně bránilo schengenskou hranici a postavilo na ní plot. A tam letos přišlo 77 000 ilegálních migrantů, a kdyby tam ten plot nebyl, tak nejkratší trasa za sociálními dávkami do Německa vede přes Česko. Takže i díky tomuto plotu my tady tento problém nemáme,“ podotkl Andrej Babiš.

Souběžně s jednání premiérů obou zemí zasedly v Kramářově vile k jednání i delegace obou vlád. Českou republiku zastupoval místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, z maďarské strany se zúčastnili ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó a ministr pro inovace a technologie László Palkovics. Ministři spolu probrali mimo jiné otázky energetické soběstačnosti, modernizace dopravní infrastruktury a podporu ekonomiky po pandemii covid-19.

Jedním z témat jednání byla i aktuální vysoká cena emisních povolenek, která má negativní vliv na ceny energií. Podle premiéra Babiše je nutné začít situaci řešit na nejbližším summitu Evropské rady. Předseda vlády již kvůli tomu kontaktoval předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a předsedu Evropské rady Charlese Michela. „V analýze, kterou udělala Evropská komise na vývoj emisních povolenek, se vůbec netrefila. Emisní povolenky, které jsou předmětem spekulací, mají obrovský negativní dopad na náš průmysl. Předpoklady se vůbec nenaplnily. Dopadají negativně na naše firmy a to se přenáší na naše obyvatele,“ konstatoval Andrej Babiš.

Po skončení jednání se premiéři přesunuli do Ústeckého kraje, kde navštívili čerpací stanici maďarské společnosti MOL a v Ústí nad Labem si prohlédli zákaznické centrum společnosti Innogy, která je rovněž příkladem maďarských investic v České republice. Poté vyjeli lanovkou na výletní zámeček Větruše, kde je přivítal primátor města Petr Nedvědický. V tamní restauraci uspořádal premiér Babiš pro maďarské hosty slavnostní oběd.

Maďarský premiér Viktor Orbán ocenil pozvání do Ústí nad Labem a prohlásil, že jeho generaci v Maďarsku zaujala kniha Vladimíra Párala Milenci a vrazi, která se právě v tomto městě odehrává. Vzájemné návštěvy obou politiků v poslední době mají podle předsedy maďarské vlády potvrdit význam spolupráce obou zemí v rámci Visegrádské čtyřky.

Premiér Babiš navštívil v Ústeckém kraji nemocnice a elektrárnu Prunéřov

Premiér s ministrem zdravotnictví poklepali na základní kámen nové budovy urgentního příjmu, 30. září 2021.
Premiér s ministrem zdravotnictví poklepali na základní kámen nové budovy urgentního příjmu, 30. září 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš ve čtvrtek 30. září zavítal do Ústeckého kraje. Spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem navštívili Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem a Nemocnici Chomutov. S místopředsedou vlády Karlem Havlíčkem se poté setkali s vedením a zaměstnanci elektrárny Prunéřov.

V Masarykově nemocnici si premiér s ministrem prohlédli z výšky heliportu výstavbu nového chirurgického pavilonu s operačními sály, odděleními JIP a standardními lůžkovými odděleními včetně umístění kardiochirurgie. V současnosti roste uprostřed Masarykovy nemocnice nový kampus Fakulty zdravotnických studií, který bude představovat jedno z nejlépe vybavených výukových center pro nelékařské zdravotnické obory v ČR.

„Viděli jsme nově vznikající chirurgický pavilon. Stavět se začal v lednu, hotový bude v roce 2023. Pro místní je to důležitá investice v hodnotě 1,4 miliardy, 500 milionů je z programu REACT-EU, ze kterého jde do českého zdravotnictví 21 miliard,“ doplnil premiér.

V Nemocnici Chomutov si prohlédli současné prostory anesteziologicko-resuscitačního oddělení a následně se zúčastnili slavnostního poklepu na základní kámen investiční akce nového pavilonu Emergency včetně jednotky intenzivní péče a spojovacího koridoru. V obou navštívených nemocnicích se premiér s ministrem setkali se zaměstnanci.

„Je dobře, že pan hejtman a Krajská zdravotní celkově investují do nemocnic 4,5 miliardy v nejbližším období. Jsem rád, že se čerpají z projektu React EU. To jsou peníze, které jsme vybojovali v Evropské unii. Celková investice do chomutovské nemocnice bude skoro miliarda. Mají tady být nové JIP, nové ARO, centrální urgentní příjem,“ řekl premiér po jednání.

Předseda vlády poté navštívil elektrárnu Prunéřov. S vedením elektrárny jednal spolu s místopředsedou Karlem Havlíčkem o problematice růstu cen elektřiny a tepla v České republice. Podle premiéra jsou ceny povolenek, které v posledních měsících výrazně přesahují odhady Evropské komise jedním z důvodů zdražování elektřiny. Dále hovořili o budoucnosti lokality Prunéřov a zvažované výstavbě Gigafactory. Čelenové vlády se zde setkali i se zaměstnanci elektrárny.

„Dramaticky rostou ceny energie. My to samozřejmě řešíme. Já jsem dnes měl přípravu na Evropskou radu, kde jsem mluvil s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Já jsem odeslal dopis, kde žádám, aby tato problematika byla projednána už na neformálním summitu příští týden. Je to celoevropský problém. Doufejme, že tentokrát EU bude reagovat rychleji, ne až když to skutečně může způsobit velké problémy pro veškeré ekonomiky v Evropě,“ doplnil premiér po jednání.

Mezinárodní konference Asociace samostatných odborů

29. září 2021 se konala mezinárodní konference Asociace samostatných odborů „Sociální dialog jako nástroj sociální ochrany zaměstnanců a prevence diskriminace na českém trhu práce“ v Kongresovém centru Praha.
 
Prohlédněte si její záznam.
 
 
(Mezinárodní konference byla financována z příspěvku na činnost dle § 320a písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, v rámci činnosti ASO na podporu sociálního dialogu v roce 2021.)

Termín: 29. září 2021 od 10.00 hodin  Místo: Kongresové centrum Praha

 

 

VOKOUN: „Vždy je našim hlavním cílem trvale udržitelný nárůst mezd, což znamená nejen pokrytí inflace, ale i něco navíc.“

Nárůst inflace, nekontrolovatelný růst cen energií, k tomu informace v tisku, že firmy budou muset zvednout platy, mluví se i o desetiprocentním nárůstu, aby se pokryla inflace, to vše vytváří tlak na kolektivní vyjednávání, jaké letos bude? zeptali jsme se Vladislava Vokouna, I. místopředsedy OSŽ a předsedy Podnikového výboru OSŽ při ČD, a. s.

S jakým cílem do kolektivního vyjednávání jdete?

Každý rok před zahájením kolektivního vyjednávání sledujeme odhady inflace na další období. Vždy je našim hlavním cílem trvale udržitelný nárůst mezd, což znamená nejen pokrytí inflace, ale i něco navíc. Při stanovení cílů však musíme brát ohled nejen na reálné dění okolo nás, ale i na možnosti naší společnosti ovlivnit náklady a tržby. S ohledem na nepříznivou situaci v posledním období, vyvolanou pandemií COVID-19 a populismem mnoha politiků, bude kolektivní vyjednávání poměrně složité. Jsme však přesvědčeni, že vedení společnosti si společně s námi uvědomuje potřebu udržení kvalitních zaměstnanců, což nelze dosáhnout snižováním dosavadní úrovně kolektivní smlouvy. Jsem zásadním odpůrcem zkratkovitých řešení, která sice někdy mohou přinést přechodný efekt, ale z dlouhodobého hlediska škodí všem.

České dráhy mají přes 40 smluv s kraji a státem, jak náročné je podle vás udržet všechny výkony?

Nesmírně. Dle našeho názoru k tomu nejvíc přispěla kompletně „zpackaná“ liberalizace železničního dopravního trhu v České republice. Snaha zavádět konkurenci téměř za každou cenu vedla k narušení síťového charakteru železniční osobní dopravy, ztrátě synergických efektů – tolik potřebných pro efektivitu provozu a při různých mimořádnostech, přetížení kapacity v některých úsecích a vytvoření „efektu“ krátkých vlaků a dalších negativ. Krátkodobé prvotní pozitivní efekty se postupně zcela vytrácejí. Nicméně, celá řada objednatelů ještě pořád sází na jednoduchá řešení, rozhodují se jen podle ceny služby, a tak nás čekají velmi složitá jednání. Jsem potěšen, že přibývají objednatelé, kteří uvažují s dlouhodobou perspektivou, a tak jsem přesvědčen, že České dráhy budou nadále nejžádanějším dopravcem. Čeká nás však hodně práce.

Dotovanou železniční dopravu budou v Královéhradeckém kraji deset let zajišťovat České dráhy. Kraj za tu dobu objedná 58 milionů vlakokilometrů za 9,3 miliardy korun, smlouva začne platit od prosincové změny jízdního řádu, žádné tratě v kraji rušeny nebudou, naopak České dráhy převezmou od společnosti GW Train Regio trať z Trutnova do Svobody nad Úpou, berete to jako úspěch Českých drah?

Jednoznačně. Částečně to považuji za pozitivní důsledek toho, co jsem předeslal v předchozí odpovědi. Neznamená to však, že jednání nebyla velmi tvrdá.

Dopady covidu jsou stále patrné, osobní doprava se sice vrací k normálu, dluh z hlediska mezinárodní dopravy ale stále trvá: V tisku se píše, že Evropská komise povolila Německu vyplatit 550 milionů eur na pomoc železničnímu dopravci Deutsche Bahn, který se jako mnoho dalších firem potýká s dopady pandemie. Jestli jsem to správně sledoval, tak český stát svému národnímu dopravci zatím nic, nebo skoro nic, nevyplatil, vypsal „pouze“ dvě výzvy na pomoc železničním dopravcům, které se týkají dálkové a nadregionální dopravy, a to jak komerční, tak i závazkové. Termín pro podání žádostí byl z 6. 9. 2021 posunut na 20. 9. 2021 s tím, že předpokládaný rozpočet bude 800 milionů korun. Zdá se vám to dostatečné?

Sledoval jste to správně. Když sleduji s jakou „rychlostí“ postupuje český stát v oblasti výpomoci železničním dopravcům, tak se nemohu zbavit dojmu, že jim pomoc poskytnout vlastně nechce, hlavně ČD. Doufám, že se mýlím a pomoc konečně doputuje. Její velikost však rozhodně neodpovídá tomu, co všechno ČD a její zaměstnanci obětovali ve prospěch maximálního udržení mobility občanů ČR v době pandemie. Už mě unavuje, jak MD ČR „macešsky“ přistupuje ke státem vlastněnému dopravci. Většinou se nehledá cesta, jak účinně pomoci, ale jak nevyhovět. A to nechceme žádnou protekci, ale rovné podmínky. Svůj podíl na tom evidentně má neustálá výměna ministrů dopravy a nekonzistentní dopravní politika státu.

Mluví se o tom, že Českým drahám v důsledku aplikace Nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, narostla potřeba 45 nových strojvedoucích. Podaří se je sehnat?

Je potřeba říci, že se jedná o první kvalifikovaný odhad a nejsou v něm zahrnuty dopady do vlakových čet. Sehnat nové zaměstnance bude samozřejmě velmi obtížné. V této době se hledají cesty, jak se s danou problematikou nejlépe vypořádat. Očekávám rovněž rozsáhlou debatu na toto téma při kolektivním vyjednávání. Rozhodně se nechci dočkat toho, že prodloužení minimální doby odpočinku povede ke zhoršení pracovních a životních podmínek lokomotivních a vlakových čet. Nejsem si jist, zda podporovatelé zmíněné změny zvážili všechny aspekty dané problematiky. Myslím si, že daleko víc úsilí mělo být zaměřeno na to, aby krátké doby odpočinku nevznikaly. Tím vůbec nezpochybňuji potřebu kvalitního spánku.

Dlouhodobě, i jako PV, kritizujete organizační změny na ČD, označujete je za nepřehledné, chaotické, nedotažené a k zaměstnancům necitlivé. Změnilo se něco na tomto náhledu po návštěvě generálního ředitele na posledním zasedání PV OSŽ při ČD?

Komunikaci s vedením společnosti považuji za nesmírně důležitou a každá přítomnost generálního ředitele na našem jednání je určitě přínosem pro obě strany. Je logické, že generální ředitel se přítomné snažil přesvědčit o nutnosti a správnosti realizované organizační změny. Většina jeho argumentů směřovala do oblasti ekonomických dopadů. Naši členové a řadoví zaměstnanci naopak nelibě nesou prozatímní značnou nepřehlednost v zavádění nové organizační struktury do praxe. Mnohdy nemohou dohledat ani to, s kým mají řešit běžné problémy a kdo je odpovědný za jejich řešení. Navíc, deklarované prohlášení o snížení či zjednodušení řídícího aparátu považují za špatný vtip. Nejvíce omezení počtu zaměstnanců se totiž doposud týká právě jich. Navíc jim stále přibývá administrativních činností a elektronických sdělení. To nedává smysl. Mají mnohdy oprávněný pocit, že co odbor na GŘ ČD, to samostatný podnik. Jsem rád, že pan generální ředitel slyšel naše názory, a jak ho znám, tak doufám, že budeme všichni hledat oboustranně přijatelná řešení ve prospěch všech.

Teď trošku z jiného soudku: OSŽ pořádá v říjnu 38. mezinárodní soutěžní výstavu fotografií FISAIC ve Svitavách, jak významná akce to pro OSŽ je?

Na závěr konečně nekonfliktní otázka (úsměv). Jako každý člověk, tak i železničáři mají celou řadu nepracovních aktivit. Jsem tomu nesmírně rád a vždy to v rámci možností budu podporovat. V tomto ohledu musím pochválit vedení společností České dráhy, ČD Cargo a Správy železnic, které rovněž volnočasové aktivity svých zaměstnanců intenzivně podporují. Jednou z aktivit je naše zapojení do mezinárodní železniční organizace FISAIC, jíž jsme dlouholetými členy. Tato organizace je zaměřená především na kulturní a uměleckou činnost železničářů. V rámci aktivit této organizace se pravidelně pořádají mezinárodní soutěže a výstavy. Vždy si velmi vážíme, když je za pořadatele vybrán náš zemský svaz, je to určitá forma ocenění práce nás a našich členů. Rovněž je to ocenění postoje klíčových zaměstnavatelů. V letošním roce jsme tedy byli pověřeni uspořádáním zmíněné soutěžní výstavy fotografií ve Svitavách. Její značný význam potvrzuje skutečnost, že se jí podařilo uspořádat – snad to nezakřiknu – přes nesmírné nejistoty vyvolané pandemií COVID-19. Za to patří dík všem, kteří vyvinuli nesmírné úsilí pro zdar celé akce. Na výstavě budou prezentovány fotografie účastníků ze sedmi členských zemí. Pro veřejnost bude po dohodě s městem Svitavy přístupná několik týdnů, počínaje 15. říjnem tohoto roku. Srdečně všechny zájemce zveme.

Rozhovor s Vladislavem Vokounem vyšel 27. 9. 2021 v Obzoru č. 19

 

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Úsilí o elektromobilitu může mít horší dopad, než nedostatek čipů

Jaké dopady má nedostatek čipů na zaměstnance v autoprůmyslu? Krátí se jim kvůli tomu mzda? Jak to ovlivní příští kolektivní vyjednávání? To jsou některé z otázek, na které na stanici Radiožurnál v sobotu 25. září odpovídal předseda OS KOVO Jaroslav Souček.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na na níže uvedeném odkazu. Odpovědi předsedy svazu začínají na stopáži 10:47.

Odkaz:  https://radiozurnal.rozhlas.cz/poledni-publicistika-s-tomasem-pancirem-8584450

  • Zdroj: OS KOVO

Rada EU schválila pobrexitový kompenzační nástroj

Rada EU schválila 28. září 2021 fond, jehož smyslem je pomoci členským státům vypořádat se s negativními dopady brexitu. Peníze poslouží i firmám.

Fond ve výši pěti miliard eur bude podporovat nejhůře zasažené regiony, sektory a společenství. Slouží k pokrytí mimořádných nákladů, kompenzaci ztrát, nebo vypořádání se s jiným nepříznivým dopady přímo vyplývajícím z vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

Svaz průmyslu a dopravy spolupracuje s rezorty Ministerstva dopravy ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Cílem je zajistit takovou implementaci tohoto nástroje, která nasměruje prostředky zejména do firem, kterým brexit přímo zvýšil náklady. Prostředky může využívat i přímo státní správa. 

ČR patří mezi více zasažené země a proto je z fondu „Brexit Adjustment Reserve“ alokována více jak jedna miliarda Kč. Mezi nejzasaženější sektory patří doprava a logistika, dále obchod, ale i průmysl. Firmám narostly výdaje na celní řízení, školení zaměstnanců, plnění nových požadavků na fytosanitární předpisy, nové certifikace atd. 

Náklady budou uznatelné i zpětně a to ty, které vznikly (vzniknou) v období 07/2020 až 12/2022.
Apelujeme na příslušná ministerstva, aby byl program implementován rychle a efektivně a pro firmy co nejjednodušším způsobem. Podle informací EK by se nemělo jednat o složitou administrativu. 

Věříme, že uvedená částka, při vhodné alokaci, může pomoci. Jakmile bude k dispozici příslušná výzva pro firmy, budeme vás informovat.

 

 

Fára Pavel
kategorie Evropská rada

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, na pomoc Maďarsku s ostrahou hranic vyšle 50 policistů

Tisková konference po jednání vlády, 27. září 2021.
Tisková konference po jednání vlády, 27. září 2021.
Česká republika by měla v příštím roce hospodařit se schodkem ve výši 376,6 miliardy korun. Počítá s tím návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2022, který na jednání v pondělí 27. září 2021 schválila vláda Andreje Babiše. Kabinet odsouhlasil také znění Dohody o partnerství pro programové období 2021–2027, která umožní ČR čerpat zhruba 550 miliard korun z fondů Evropské unie. Vláda schválila také vyslání 50 policistů do Maďarska na pomoc s ochranou maďarsko-srbských hranic proti nelegální migraci.

Návrh státního rozpočtu na rok 2022, který po konzultacích s ostatními rezorty připravilo Ministerstvo financí, počítá s příjmy ve výši 1 551,1 miliardy korun a výdaji ve výši 1 927,7 miliardy korun, tedy se schodkem ve výši 376,6 miliardy korun. Oproti předběžnému návrhu, který Ministerstvo financí zpracovalo v květnu, dochází ke snížení plánovaného schodku o 13,4 miliardy. Rozpočet počítá například s nárůstem příjmů státu o 157,7 miliardy korun, s navýšením objemu plánovaných investic na 218 miliard korun či s nárůstem důchodů v průměru o 805 korun. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Návrh zákona o státním rozpočtu na další rok je vláda ze zákona povinna předložit Poslanecké sněmovně do 30. září. Současně posílá poslancům ke schválení i návrhy rozpočtů Státního fondu podpory investic a Státního fondu životního prostředí. Vzhledem k blížícím se volbám ale stávající Poslanecká sněmovna tyto dokumenty s nejvyšší pravděpodobností už nestihne projednat a schválit.

Vláda projednala a schválila také Dohodu o partnerství pro programové období 2021–2027. Dohoda o partnerství je klíčovým zastřešujícím dokumentem pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie v programovém období 2021–2027, ve kterém bude moci Česká republika čerpat v rámci politiky soudržnosti přibližně 550 miliard korun. Spolu s dalšími příjmy z evropských fondů bude mít Česká republika k dispozici bezmála jeden bilion korun. Po schválení Dohody vládou a navazujícím předložení jednotlivých programů příslušnými ministerstvy a po dokončení neformálního vyjednávání s Evropskou komisí budou tyto dokumenty oficiálně postoupeny Komisi k závěrečnému formálnímu vyjednávání. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Kabinet odsouhlasil také žádost vlády Maďarské republiky o vyslání 50 policistů na pomoc s ostrahou maďarsko-srbské hranice před nelegální migrací. Čeští policisté by měli v Maďarsku působit od poloviny října zatím do 15. prosince. Naváží tak na obdobnou spolupráci z roku 2016. Na realizaci této mise, která má za cíl pomoci Maďarsku bojovat s přílivem nelegálních migrantů v letošním roce, vyčlenila vláda 50,774 milionu korun, z čehož 40,7 milionu korun bude určeno na dokoupení potřebné techniky a zbytek na pokrytí zvýšených nákladů na mzdy a další výdaje spojené s pobytem českých policistů v Maďarsku.

Vláda projednala a schválila také příspěvek státu na investici do rozšíření nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Tato nemocnice je jedinou nemocnicí poskytující akutní zdravotní péči v celém okrese Rychnov nad Kněžnou a slouží i jako zdravotnické zařízení poskytující akutní a další péči zhruba 12 000 zaměstnancům strategické průmyslové zóny Solnice-Kvasiny. Se současnými 255 lůžky a asi 400 zaměstnanci toto zdravotnické zařízení kapacitně nepostačuje a vláda už v předchozích letech v rámci podpory této průmyslové zóny přislíbila finanční pomoc s její dostavbou. Ministerstvo pro místní rozvoj proto vypíše novou výzvu podprogramu Podpora vládou doporučených projektů v oblasti rozvoje regionů. V první fázi stát poskytne podporu na realizaci stavebních prací ve výši 200 milionů korun a po vyčerpání této částky bude alokace programu navýšena o dalších 100 milionů korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda schválila i vydání nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022 a návrh nařízení vlády o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022. Na základě valorizačního vzorce vyplývajícího ze zákona o důchodovém pojištění vzrostou důchody a příplatky k nim v roce 2022 o 3,2 procenta, vláda navíc prosadila pro příští rok i dodatečně navýšení důchodů o dalších 300 korun. Průměrný samostatně vyplácený starobní důchod tak od 1. ledna stoupne o 805 korun.

Schválena byla i novela nařízení vlády o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu. Nově zahrnuje do státní podpory formou příspěvku pro zaměstnance uvolňované z pracovního poměru u subjektů, které se zabývají těžbou uhlí nebo uranu i zaměstnance společností Vršanská uhelná, a. s., Severočeské doly, a. s., a jejích dceřiných společností PRODECO, a. s., Revitrans, a. s., a SD – Kolejová doprava, a. s. Jejich zaměstnanci, kteří budou v souvislosti s ukončováním těžby postupně uvolňováni ze zaměstnaneckého vztahu, tím získají nárok na vyplácení příspěvku ve výši 5 300 korun měsíčně po dobu 3 až 36 měsíců, u nejrizikovější skupiny z hlediska zaměstnanosti (nepřetržité zaměstnání u SU, a. s., 25 let a dosažení věku alespoň 55 let) až 60 měsíců.

Vláda schválila také udělení investiční pobídky společnost Ideal Standard, která chce v Teplicích investovat 200,9 milionu korun do rozšíření výroby sanitární keramiky a koupelnového vybavení. V regionu, který patří mezi státem podporované a trpí nadprůměrnou nezaměstnaností, vznikne 42 nových pracovních míst. Firma navíc svým zaměstnancům vyplácí nadprůměrné mzdy v kraji, až o 46 % vyšší, než je regionální průměr. Investor nyní bude moci formou slevy na dani z příjmů získat od státu až 25 procent způsobilých nákladů, tedy 50,225 milionu korun.

Ministři se zabývali rovněž změnami v protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Odsouhlasili mírné rozvolnění pravidel pro prokazování bezinfekčnosti (tzv. OTN) u školních, zájmových či sportovních dětských kolektivů, které v rámci neměnných kolektivů využívají například ubytovacích služeb, sportovišť či chodí na kulturní a další organizované akce a volnočasové aktivity. Tyto děti a je dozorující osoby se od 30. září nebudou muset na těchto akcích prokazovat splněním podmínek OTN. Stejná výjimka bude platit i pro sportovní přípravu a sportovní utkání v rámci organizovaných soutěží, a to jak pro profesionální, tak pro amatérské sportovce, pokud účast nepřevýší 20 osob. V případě nepravidelných aktivit nebo pravidelných aktivit v proměnném kolektivu bude OTN i nadále vyžadováno, ale platnost antigenního testu bude prodloužena na sedm dnů.

Druhé opatření Ministerstva zdravotnictví se týká nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny. Od 6. do 10. října bude platit povinnost nosit ve volebních místnostech povinně respirátory nebo obdobně účinnou ochranu dýchacích cest, a to jak pro členy volebních komisí, tak i všem dalším osobám, které budou přítomny ve volebních místnostech a s výjimkou přesně stanovených případů (děti, osoby s poruchou intelektu atd.).

Ministerstvo zdravotnictví upravilo také ochranné opatření stanovující pravidla pro vstup do České republiky, a to tak, aby vyhovělo rozsudku Městského soudu v Praze. Od 30. září se v něm nově připouští (bez omezení), aby zastupitelské úřady přijímaly a projednaly žádosti cizinců z třetích zemí o dlouhodobé nebo trvalé pobyty a o dlouhodobá víza. Všechna nová opatření naleznete na https://www.mzcr.cz/category/uredni-deska/rozhodnuti-ministerstva-zdravotnictvi/aktualni-mimoradna-a-ochranna-opatreni-ke-covid-19/.

Kompletní výsledky dnešního jednání vlády najdete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-27–zari-2021-190898/.

Zvažujete předčasný odchod do důchodu? Zjistěte, jestli na něj máte nárok a jaké podmínky musíte splnit, abyste ho získali

Zatím jste nedosáhli důchodového věku, ale už byste chtěli odejít do důchodu? Možností je odchod do předčasného starobního důchodu. Abyste na něj dosáhli, musíte ovšem získat alespoň 35 let pojištění. Předtím než se pro odchod do předčasného důchodu rozhodnete, zvažte i jeho nevýhody: předčasný starobní důchod je trvale krácen a zároveň budete mít až do dosažení důchodového věku omezené možnosti přivýdělku.

V loňském roce si o starobní důchod zažádalo celkem 97 525 důchodců. Do předčasného starobního důchodu se přitom rozhodlo odejít 34 702 z nich. Důvody, pro které si klienti zvolí předčasný odchod do starobního důchodu, jsou různé. Podmínkou pro nárok na předčasný starobní důchod je ale získat alespoň takovou dobu pojištění, která je stanovena pro řádný starobní důchod. Ta činí 35 let.

Jak se stanovuje věk, ve kterém je možné odejít do předčasného starobního důchodu?

Pro zjištění konkrétního věku, od kterého můžete zažádat o přiznání předčasného důchodu, využijte důchodovou kalkulačku, která kromě předčasného starobního důchodu spočítá i řádný důchodový věk nebo orientační výši důchodu. Zákon o důchodovém pojištění stanoví, že „pokud je důchodový věk nižší než 63 let, pojištěnec má nárok na odchod do předčasného starobního důchodu nejdříve 3 roky před dosažením důchodového věku. Za předpokladu, že je důchodový věk stanoven alespoň na 63 let, může být přiznán o 5 let dříve, ale ne před dosažením alespoň 60 let“.

Jaká výše důchodu mi v případě odchodu do předčasného důchodu náleží?

Pokud se rozhodnete odejít do předčasného starobního důchodu, bude vám náležet nižší výše důchodu, než kdybyste do starobního důchodu odcházeli řádně. Výše předčasného starobního důchodu podléhá tzv. krácení. Konkrétní výše krácení závisí na délce doby, která chybí od data přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku.

Vhodný termín pro odchod do předčasného důchodu doporučujeme konzultovat s odborníky správy sociálního zabezpečení. Správně zvolené datum přiznání předčasného starobního důchodu ovlivní výši krácení, neboť krácení se provádí za každých i započatých 90 dní předčasnosti takto:

  • o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
  • o 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,
  • o 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

Schůzku s odborníkem místně příslušné správy sociálního zabezpečení si můžete sjednat přes objednávkový systém: https://objednani.cssz.cz/.

Nezapomeňte, že přiznání předčasného starobního důchodu je trvalé a vylučuje možnost přiznání řádného starobního důchodu.

Jak podat žádost o předčasný starobní důchod?

Žádost o důchod podává občan osobně na OSSZ příslušné podle místa trvalého bydliště, v Praze na kterémkoliv územním pracovišti PSSZ. Předčasný starobní důchod zároveň není možné přiznat zpětně, nejdříve vždy ode dne podání žádosti. K žádosti o důchod budete potřebovat stejné doklady jako pro podání žádosti o řádný důchod, a sice:

  1. Doklad totožnosti, tedy občanský průkaz nebo cestovní pas, případně povolení k pobytu.
  2. Pokud se rozhodnete o výplatu důchodu na účet, je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu nebo Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice.
  3. Dále budete potřebovat formuláře a dokumenty, které dokládají doby pojištění a které ČSSZ nemá ve své evidenci. Jsou to například:
    • doklady o studiu, popřípadě učení, i nedokončeném (výuční list, maturitní vysvědčení, diplom nebo index);
    • doklady o výkonu vojenské služby;
    • doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče – jsou vyžadovány, pouze pokud nelze uvedené ověřit v agendovém systému evidence obyvatel);
    • doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách, které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo o nichž víte, že je ČSSZ nemá ve své evidenci.

Je možné si při pobírání předčasného starobního důchodu přivydělávat?

V případě, že pobíráte předčasný důchod, není možné až do data, kdy dosáhnete důchodového věku, vykonávat výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění. Můžete si ale v omezeném rozsahu přivydělávat. První možností je tzv. zaměstnání malého rozsahu, při kterém je rozhodný měsíční příjem nižší než 3 500 Kč. Druhou možností je dohoda o provedení práce, kdy výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesáhne 10 000 Kč. Třetí možností je pak vykonávání samostatné výdělečné činnosti, a to v rozsahu, který v daném kalendářním roce nezaloží účast na pojištění (pro rok 2021 je to do výše
85 058 Kč ročního příjmu).

Tato omezení jsou platná pouze do dosažení důchodového věku. Po jeho dosažení se na příjemce předčasného důchodu začnou vztahovat stejná pravidla jako na řádného důchodce, tedy že může začít vykonávat i výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění. Následně si po 360 dnech výdělečné činnosti, která zakládala účast na pojištění, může požádat o zvýšení důchodu.

Co se stane v případě, že se rozhodnu znovu nastoupit do zaměstnání?

Pokud nastoupíte do zaměstnání, které vám založí účast na důchodovém pojištění, je zapotřebí tuto skutečnost oznámit nejpozději do 8 dnů ČSSZ. Ta následně výplatu důchodu zastaví. Poté co zaměstnání ukončíte, případně dosáhnete důchodového věku, je potřeba požádat o uvolnění výplaty dosud zastaveného starobního důchodu a o úpravu jeho výše za dobu výkonu výdělečné činnosti.

  • Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Odborový svaz státních orgánů a organizací: Jsme zklamáni postojem hnutí ANO k platům ve veřejném sektoru

Jsme zklamáni postojem hnutí ANO k platům ve veřejném sektoru

V návaznosti na zprávy o jednání vlády o státním rozpočtu ze dne 27. 9. 2021, na kterém ČSSD nepodpořila návrh rozpočtu kvůli nedostatečnému navýšení platů pro veřejnou sféru oceňujeme tento přístup.

Odborový svaz státních orgánů a organizací dlouhodobě usiluje o důstojné odměňování všech zaměstnanců a zaměstnankyň veřejného sektoru. Věříme, že hasiči, zdravotníci, policisté, zaměstnanci sociálních služeb, státní zaměstnanci a zaměstnankyně a všichni další, kteří významným způsobem přispívají k chodu naší společnosti, si svou výplatu víc než zaslouží.

Jsme velmi zklamáni postojem hnutí ANO k otázce platů v rámci jednání o státním rozpočtu. Výsledné zvýšení platů nepokryje ani inflaci a veřejná sféra si tak ve srovnání s dřívějším obdobím pohorší.

Předseda odborového svazu a mluvčí odborových svazů tzv. RoPo sféry, Bc. Pavel Bednář, k tomu uvádí: Již nevěřím falešným slibům hnutí ANO v sociální oblasti. Zaměstnanci veřejného sektoru nesmí být těmi, kdo budou platit za jejich nepromyšlenou ekonomickou politiku!

Odbory ve svém úsilí nepoleví, a to ani po parlamentních volbách, ani v dalších letech.

Odborový svaz státních orgánů a organizací
Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha 1
Tel.: +420 224 222 241; Fax.: + 420 224 142 273
E-mail: statorg@cmkos.czhttp://statorg.cmkos.cz

Přílohy: