Aktuality – 155. stránka

Tripartita se rovněž neshodla na růstu platů státních zaměstnanců

Pondělní jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity mělo na programu, kromě zvýšení minimální mzdy na 18.000 Kč od ledna příštího roku, také i zvýšení platů státních zaměstnanců, a to rovněž od ledna příštího roku. Jestliže se na zvýšení minimální mzdy na 18.000 Kč pondělní tripartita nedohodla, obdobně to, podle zpravodajství České televize, dopadlo i v případě zvýšení platů státních zaměstnanců, konkrétně hasičů, policistů a pečovatelek.

Jak dále Česká televize informovala, vládní strany, tj. hnutí ANO a ČSSD, se neshodly ani na zvýšení platů státních zaměstnanců. Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) by jim chtěla platy zvýšit, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přinesla na jednání návrh státního rozpočtu, který počítá se zmrazením platů státních zaměstnanců druhým rokem za sebou.

Dotklo by se to, kromě úředníků, také hasičů, policistů a některých pracovníků v sociálních službách. Ze státních zaměstnanců by tak platy rostly jen učitelům. Ministryně Jana Maláčová přitom připomněla, že jde o profese, jejichž práce byla klíčová v době pandemie. Ministryně Alena Schillerová argumentovala, že po zrušení superhrubé mzdy lidem zbylo více peněz, a proto není třeba platy navyšovat. Se zmrazením nesouhlasí, kromě ČSSD, ani Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Hasičům a policistům tím vzkazujete, že budou stačit dva a půl roku, abyste jim kompletní efekt superhrzbé mzdy vymazali,“ řekl k Josef Středula, předseda ČMKOS.

Podnikatelská mise zahájila cestu po Indonésii v Jakartě

Oficiální program podnikatelské cesty do Indonésie, kterou zorganizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR, začal velkým podnikatelským fórem v Jakartě. Indonésie je s více než 270 miliony obyvatel čtvrtou největší a nejlidnatější zemí světa a také jednou z nejsilnějších ekonomik jihovýchodní Asie. Produkuje více než čtvrtinu z celkového HDP Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). Jakarta je hlavním městem s 10,5 miliony obyvatel, kde sídlí prezident, vláda, parlament a také sekretariát ASEANu.

Indonésie se v listopadu 2009 stala prvním ze států ASEAN, který s Evropskou unií podepsal rámcovou dohodu o partnerství a spolupráci. Aktuálně probíhá jednání o dohodě o volném obchodu.

Velké podnikatelské fórum zahájili, za účasti téměř třiceti českých a více než 50 indonéských firem, český ministr životního prostředí Richard Brabec a náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová. Během slavnostního otevíracího ceremoniálu podepsal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák obnovenou dohodu o spolupráci s Indonéskou obchodní a průmyslovou komorou KADIN. Za KADIN dohodu podepsala její viceprezidentka Shinta Widjaja Kamdani.

mise Indonesie 19 06 2021 memorandum

Program podnikatelské delegace, který SP ČR uspořádal ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a za pomoci mimořádného nasazení pracovníků Zastupitelského úřadu v Jakartě vedené velvyslancem Jaroslavem Dolečkem, pokračuje tento týden dalšími podnikatelskými fóry v Medanu a v Banda Aceh na Sumatře. Prezident SP ČR Jaroslav Hanák bude během cesty také jednat s významnými zástupci indonéských firem, se zástupci klíčových ministerstev, včetně ministryně životního prostředí a lesnictví, ministra energetiky a minerálních zdrojů, koordinujícím ministrem hospodářství a s guvernéry Jakarty, západní Jávy, severní Sumatry a Acehu.

Obchodní výměna mezi Českou republikou a Indonésií v posledních letech roste a významné příležitosti pro české firmy jsou v oblastech rozvoje infrastruktury, sektoru životního prostředí, digitálních technologií a zdravotnictví. Díky úsilí vlády nastartovat ekonomiku pro překonání dopadů koronavirové krize je navíc Indonésie mimořádně otevřená k nákupům a investicím.

kategorie Podnikatelské mise a semináře

Výzva zdravotníkům: využijte 8000 Kč, které jsme prosadili, a jeďte načerpat síly do lázní

Blížíme se do finále. Ministerstvo zdravotnictví má připravený, a v nejbližších dnech spustí, mimořádný dotační program pro poskytovatele lůžkové péče s cílem prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže a obnovy psychických a fyzických sil pro pracovníky ve zdravotnictví v souvislosti s epidemií COVID-19 zaměstnané u poskytovatelů zdravotních služeb v lůžkových zdravotnických zařízeních = vouchery pro zdravotníky. Program se vyvíjel a nyní je těsně před realizací.

Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj se hledala cesta, jak pomoci zdravotníkům. Opět se potvrdilo, že „kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod“. Způsob tentokrát naštěstí zvítězil.

Program umožní, aby si poskytovatelé lůžkové zdravotní péče, u kterých se léčili pacienti s onemocněním COVID-19, požádali o finanční prostředky ve výši 8000 Kč na zdravotnického pracovníka a aby tyto finanční prostředky svým zdravotníkům poskytli jako nefinanční benefit. Přímo řízené organizace Ministerstva zdravotnictví obdrží finance pro zdravotníky prostřednictvím svého zřizovatele. Částku budou moci zdravotníci využít nejen na lázeňskou péči, ale také na rehabilitační a psychologické služby. Podrobnosti k čerpání finančních částek v jednotlivých zařízeních upřesní zaměstnavatelé s odborovými organizacemi, za svaz chceme dohodnout rámcové podmínky s asociacemi zaměstnavatelů.

Ve výzvě je samozřejmě zahrnuto také zdůvodnění, proč budou mít nárok na podporu zdravotníci a další odborní pracovníci. V této souvislosti připomínáme, že pandemie onemocnění COVID-19 kladla a klade mimořádné nároky na zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to zvláště na ty, kteří pracují u poskytovatelů lůžkové zdravotní péče.

Denně se tito profesionálové potýkali se změnami v provozech lůžkových zdravotnických zařízení. Zažívali extrémní nápor pacientů s onemocněním COVID-19, což s sebou neslo zvýšené nároky na ošetřovatelskou péči v podobě vysoké psychické a fyzické zátěže. Počty zemřelých několikanásobně převyšovaly průměr, na zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví působil nepřetržitě stres.

Odborníci, a to nejen z České republiky, varují, že všechny uvedené skutečnosti se mohou z dlouhodobého hlediska velmi negativně projevit na fyzickém a psychickém stavu zdravotníků a výhledově způsobit další odliv zdravotnických profesionálů mimo obor, což je obrovským problémem. Lázeňská, rehabilitační a popřípadě i psychologická péče má pomoci zdravotníkům vyrovnat se s tím, co prožili, a dál je udržet v jejich profesích.

Příspěvek až do výše 8000 Kč se bude vztahovat na zdravotnické pracovníky uvedené v zákoně č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). tereza.jarosova@gvn.cztereza.jarosova@gvn.cz

● Lékař, zubní lékař – zákon č. 95/2004 Sb.

● Farmaceut – zákon č. 95/2004 Sb.

● Všeobecná sestra, dětská sestra a porodní asistentka – § 5 až § 6 zákona č. 96/2004 Sb.

● Ostatní nelékařští zdravotničtí pracovníci pracující bez odborného dohledu – § 7 až 28 zákona č. 96/2004 Sb.

● Ostatní nelékařští zdravotničtí pracovníci pracující pod odborným dohledem nebo přímým vedením – § 29 až § 42 zákona č. 96/2004 Sb.

● Jiný odborný pracovník (JOP) – § 43 zákona č. 96/2004 Sb.

Další podmínky jsou následující:

● Ke dni čerpání nefinančního benefitu zaměstnanec vykonává práci v pracovním poměru u poskytovatele lůžkové zdravotní péče (IČO), u kterého byl v období od 1. 3. 2020 do 17. 5. 2021 hospitalizován alespoň jeden pacient s diagnózou COVID-19.

● Ke dni čerpání nefinančního benefitu zaměstnanec vykonává práci v pracovním poměru u poskytovatele lůžkové péče, včetně pracovních poměrů na kratší týdenní pracovní dobu, a to v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

● V období od 1. 3. 2020 do 17. 5. 2021 trval pracovní poměr po dobu alespoň 60 kalendářních dnů u poskytovatele lůžkové péče.

Žadatelé o státní dotaci v rámci tohoto dotačního programu žádají o finanční dotaci prostřednictvím formulářů uveřejněných na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví a dotační titul bude realizován od 22. června do 22. července, čekáme na schválení vládou. Čerpání zdravotních služeb – lázeňské nebo rehabilitační péče je zatím plánováno do konce roku 2021, jednáme o prodloužení termínu.

Zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR

V pondělí 21. června 2021 od 9.00 hodin se uskuteční 159. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterého se kromě předsedy vlády Andreje Babiše zúčastní také další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.

Program jednání tripartity:

Vyhodnocení epidemické situace a doporučení dalšího postupu
Sociální partneři budou informováni Ministerstvem zdravotnictví o aktuálním vývoji epidemiologické situace. Bod bude projednán bez podkladového materiálu.
Příprava návrhu státního rozpočtu na rok 2022
Ministerstvo financí předkládá sociálním partnerům materiál k přípravě státního rozpočtu na rok 2022. Státní rozpočet bude v následujícím roce hospodařit s příjmy ve výši 1 485,7 mld. Kč a výdaji ve výši 1 875,7 mld. Kč.
Návrh směrnice o evropské minimální mzdě
Návrh směrnice vytváří regulativní rámec pro mechanismus na národní úrovni, který zajistí pravidelnou valorizaci minimální mzdy v přiměřené výši. Materiál je předkládán Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2022
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je předkladatelem materiálu, navrhuje zvýšení minimální mzdy na 18 000 Kč. Z posledních dostupných údajů vyplývá, že minimální mzdou bylo odměňováno cca 3,9 % zaměstnanců, tj. 139 tis. osob.
Návrh novely zákona o významné tržní síle
Novela zákona o významné tržní síle se zaměřuje na změny v uzavírání dodavatelských smluv nebo zavádí výčet nekalých obchodních praktik při prodeji zemědělských a potravinářských výrobků. Materiál je předkládán Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Rámcová dohoda evropských sociálních partnerů o digitalizaci
Rámcová dohoda je iniciativou zaměřenou na maximalizaci ekonomických přínosů a minimalizaci sociálních rizik spojených s probíhající digitální přeměnou v EU a jejích členských státech. Předkladatelé materiálu jsou ČMKOS a SP ČR.

Svaz průmyslu obnovuje podnikatelské mise cestou do Indonésie

Téměř rok a půl museli čeští exportéři čekat, až budou moci vyrazit se Svazem průmyslu a dopravy na plnohodnotnou podnikatelskou misi. V sobotu 19. června se konečně vydají do Indonésie, kam podnikatelská delegace vedená prezidentem SP ČR Jaroslavem Hanákem doprovodí ministra životního prostředí Richarda Brabce. Spolu s ním budou na palubě vládního speciálu zástupci téměř třech desítek tuzemských firem a vysokých škol.

Podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy ČR do Indonésie se zaměří hlavně na technologie spojené s ochranou životního prostředí. „Po roce a půl je to konečně první plnohodnotná podnikatelská mise. Připravovala se skoro dva roky s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Indonésie je velká země, má 270 milionů obyvatel. Pro český průmysl, ale i české vysoké školy, je nesmírně zajímavá,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který třicetičlennou podnikatelskou delegaci vede.

Ministr životního prostředí Richard Brabec k tomu dodává: „Je mi potěšením vést v pořadí druhou podnikatelskou misi a za současných příznivých epidemických podmínek podpořit prezentaci českých firem a oblast vědy a výzkumu. Na základě předešlé mise v roce 2019 – do Vietnamu a Malajsie – vím, že české firmy mají světu co nabídnout obzvláště v oblasti technologií a know-how šetrných k životnímu prostředí. Indonésie je zároveň v hledáčku českých univerzit i našich expertů činných v oblasti mezinárodní ochrany přírody.”

Česká delegace navštíví na cestě po Indonésii hlavní město Jakartu, Medan na východní Sumatře a Banda Aceh na severní Sumatře. Svaz průmyslu a dopravy připravuje ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky, s kanceláří CzechTrade v Jakartě a s partnerskou Indonéskou obchodní a průmyslovou komorou KADIN Indonesia podnikatelská fóra a B2B jednání ve všech čtyřech městech. Zástupci českých firem a univerzit na nich budou mít příležitost prezentovat své výrobky, technologie a projekty indonéským partnerům.

Obnovení podnikatelských misí exportéři vítají. „Je to velmi důležité, všichni jsou hladoví po osobním kontaktu, bez kterého s některými obchodními partnery ani nejde jednat. Alespoň ne na požadované úrovní. Osobní kontakt se zkrátka nedá ničím nahradit,“ vysvětluje Olena Žáčková, vedoucí zahraničního prodeje společnosti Vyrtych.

„Vyhovují nám mise s českými politiky, protože to naší firmě dodává při jednání určitou vážnost a znak solidnosti. Alespoň tak nám to říkají partneři. Obnovení podnikatelských misí po tak dlouhé době proto vítáme,“ potvrzuje Karolína Velachová, jednatelka společnosti ESSA.

Na zástupce tuzemského byznysu čekají na indonéském trhu příležitosti hlavně ve strojírenství, cirkulární ekonomice, zemědělství a potravinářském průmyslu. Perspektivní jsou i další obory. „Jedou s námi firmy zaměřené na likvidaci a recyklaci odpadů, na obnovitelné zdroje, zejména fotovoltaiku, na inteligentní řešení v oblasti čištění odpadních vod pro domácí, komunální a průmyslové využití, na odstraňování ekologických zátěží, ale i na vývoj softwaru pro moderní stavební konstrukce,“ doplňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Je už tradicí, že se podnikatelských misí účastní i zástupci univerzit, které mají výzkumné projekty, na nichž spolupracují s firmami. Do Indonésie se vypraví zástupci čtyř univerzit, České zemědělské univerzity v Praze, Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ostravské univerzity a Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. Některé z nich mají už v Indonésii své partnery, s nimiž rozvíjejí své projekty. Takovým je například i projekt Ostravské univerzity na ochranu biodiverzity s Univerzitou Siah Kuala v Banda Aceh.

„Je dobře, že s námi vyjeli i zástupci čtyř českých univerzit, které mají v Indonésii dohody o spolupráci například v oblasti biotechnologií. Jejich účast pozvedá podnikatelské mise na úroveň, jakou by měly mít – tedy průmysl, doprava, obchod a vzdělání,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Indonésie je pro Českou republiku důležitý partner. Český vývoz do Indonésie v posledních deseti letech roste. Objem vzájemného česko-indonéského obchodu se v posledních letech pohybuje okolo 500 milionů amerických dolarů. Indonésie je největším trhem ve sdružení států jihovýchodní Asie ASEAN. Zároveň je to čtvrtá nejlidnatější země světa s rostoucí životní úrovní a 16. největší ekonomika světa procházející velkou modernizací.

Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal pro firmy od roku 1993 už 202 podnikatelských misí do 107 zemí světa. Za tu dobu pomohl Svaz průmyslu navázat obchodní kontakty v zahraničí více než 4 700 firmám.

kategorie Tiskové zprávy

Projev předsedy vlády na konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy

: Předseda vlády na konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy, 17. června 2021.

Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek 17. června 2021 vystoupil s projevem na konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy.

Vážené excelence, dámy a pánové!

Děkuji za možnost zahájit tuto každoroční konferenci, která je věnována Evropské unii a rovněž euroatlantickým vazbám a otázkám. Začnu Evropou a Evropskou unií. Česká republika je pevnou součástí Evropské unie a pro mne by členství v této unii nemělo být předmětem politické diskuze. Evropská unie tu bude stále a Česká republika bude stále její součástí.

Ale být pevnou součástí Unie neznamená, že bychom měli automaticky přijímat vše, co vymyslí eurokraté v Bruselu nebo progresívní politické elity ve velkých státech. Být pevnou součástí Unie znamená, že jsme jejím velmi aktivním členem a v případě potřeby budeme mít odvahu kritizovat. Neměli bychom automaticky odsouhlasit vše, co je v zájmu velkých států. Musíme v Unii neustále bojovat za své národní zájmy a neměli bychom v tomto směru být naivní, neboť všechny členské země v tomto klubu bojují za své národní zájmy.

Jsme středně velká evropská země, s tradicí vyspělého průmyslu a orientace na export. Pro nás je nejvýznamnějším výdobytkem EU vytvoření společného trhu s volným pohybem osob, zboží, služeb a investic.

Z hlediska HDP je EU největším trhem na světě, ale čtyř uvedených složek volnosti nebylo ještě dosaženo v plném rozsahu. Naší prioritou je to, aby se Evropská unie namísto nalézání stále nových oblastí integrace soustředila na splnění všech těchto základních svobod, které společný trh přináší. O nových oblastech integrace bychom měli přemýšlet teprve tehdy, až bude jednotný trh fungovat na plný výkon.

Jsme pro méně regulací a méně byrokracie. Našim přirozeným spojencem bylo v tomto směru Spojené království, jehož odchodu z Unie litujeme, ale musíme tuto politiku prosazovat, ať s Británií, nebo bez ní.

Ekonomický růst EU je v posledních desetiletích pomalejší než v USA nebo Asii. Nové členské země si v tomto ohledu vedou o něco lépe, ale Evropská unie by měla usilovat o nižší míru zdanění, méně regulací, méně byrokracie a vyšší dynamiku, více kreativity a více inovací. Zdá se, že EU je mistr světa v regulacích, ale nemá dost mistrů v technologických oborech.

Naší prioritou je rovněž sjednocení vnějších hranic Schengenského prostoru a vnějších hranic EU. Plně podporujeme integraci zemí západního Balkánu do EU. Chceme přísnější kontroly na vnějších hranicích EU. Migrační politika by měla být pevně v rukou členských států a žadatelé o azyl by měli projít řádným vyřizovacím procesem na kontrolních stanovištích spravovaných EU a nacházejících se mimo její území.

Evropská unie je ekonomicky silná, ale tuto sílu neumí projektovat ani do oblastí úzce spjatých s Evropskou unií. Když se něco například stane na Blízkém východě, zapojí se do toho Rusko, Turecko, Spojené státy, ale EU není nikde vidět, bohužel.

Evropská unie má sbor pro zahraniční politiku a takzvanou vnější službu, ale o jejich obsahu a o našich společných politických zájmech neprobíhá žádná diskuze.

Pro naši zem je kromě EU důležitá i skupina V-4. V rámci EU by měly takovéto překrývající se dobrovolné skupiny existovat, protože EU je díky nim živější, rušnější a barevnější. Členové V-4 mají některé důležité společné zájmy. Máme společnou historii spjatou s komunismem, a proto se nadšeně nevrháme na každou progresívní problematiku, od otevřenosti k migraci až po všechny aspekty politické korektnosti a klimatické otázky. Struktura našich ekonomik je do jisté míry podobná. Jsme stále příjemci prostředků z EU, ale naše společnosti platí velké dividendy svým mateřským firmám v zahraničí a náš finanční sektor je téměř naprosto řízen mateřskými společnostmi v původních členských zemích EU.

Velmi důležitými tématy jsou pro nás energetická bezpečnost a diverzifikace zdrojů. V našem národním zájmu je rozvoj jaderné energetiky a možnost investovat do jaderných zdrojů. Nemůžeme se opírat o víru, že se větrná nebo sluneční energie postará o všechno.

A nyní se ve stručnosti zmíním o některých transatlantických otázkách. Pro nás je transatlantický prostor prostorem demokracie, svobody, volnosti, zákona a pořádku a svobody podnikání a tržní ekonomiky. Toto jsou naše hodnoty, které dohromady můžeme nazývat Západem: k němu můžeme přidat asijské demokratické státy s tržní ekonomikou, jako Japonsko a Jižní Koreu, a rovněž Izrael, Austrálii a Nový Zéland. Všechny tyto státy, plnohodnotné demokracie s tržní ekonomikou, by měly v budoucnu navzájem více spolupracovat.

Evropa pro Spojené státy a Severní Ameriku nepředstavuje hrozbu a měli bychom být schopni uzavírat dohody a smlouvy o volném obchodu se všemi demokratickými zeměmi. EU a USA by neměly jenom soutěžit, ale také více spolupracovat v oblasti technologií, výzkumu, vývoje a inovací.

To je jedna oblast: další je bezpečnost a obrana v rámci NATO. Česká republika je odpovědným a aktivním členem Aliance. Zapojujeme se do všech nejdůležitějších misí a bereme nasazení našich vojáků velmi vážně. Moje vláda mimochodem byla první vládou v historii této země, která koupila od USA důležitý vojenský materiál, konkrétně vrtulníky. Věříme, že i investice tohoto typu posilují vzájemné transatlantické partnerství.

Byli jsme první vládou, která měla odvahu striktně omezit velikost ruského velvyslanectví a vypovědět všechny známé špióny a agenty. V budoucnu bude atlantická bezpečnost – stejně jako veškerá bezpečnost – záviset ve větší míře na technologiích, umělé inteligenci, kybernetické bezpečnosti, ochraně dat atd. Úspěch transatlantické spolupráce v příštích letech závisí i na intenzitě spolupráce v těchto klíčových technologických oborech budoucnosti.

Děkuji vám, a ať je tato konference úspěšná! Hodně štěstí.

Andrej Babiš, předseda vlády

Kdo zaplatí covíd a jak po covidu – pozvánka na debatu s Josefem Středulou

Zveme vás na debatu pořádanou Masarykovou demokratickou akademií a Českomoravskou konfederací odborových svazů. Téma: hospodářský vývoj po Covidu, daňová zátěž, situace zaměstnanců ve veřejných službách a další. Debata se uskuteční ve čtvrtek 24. června od 17.30 hodin v tanečním sále v 1. patře Domu kultury Zlín na adrese Gahurova 5265. Debatu bude možné sledovat také on-line.

Přílohy:

A3_plakat_ Stredula_OK.pdf 89 kB

Před deseti lety se v Česku zastavila doprava! Dopravní odborové svazy včetně OSŽ se rozhodly bránit dopravní obslužnost pro občany ČR stávkou

Stávka zaměstnanců v dopravě 16. června 2011 byla vrcholem protestu odborů proti ekonomickým reformám vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase, zejména proti reformě důchodového systému, zdravotnictví a proti rušení zaměstnaneckých benefitů. Stávka plně postihla jak osobní tak i nákladní železniční dopravu, byl zastaven provoz pražského metra a podstatně omezen provoz městské hromadné dopravy v několika českých městech.

Původně byla stávka vyhlášena na 13. června, a to pouze do 16 hodin, ale předběžným opatřením pražského městského soudu, o které požádal tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, byla v tomto termínu zakázána. Dopravní odborové svazy rozhodnutí soudu kritizovaly, ale podřídily se mu a plánovanou stávku vzápětí přeložily na 16. června a prodloužily na 24 hodin.

Stávce předcházely spory ohledně chystané novely daně z příjmu a dalších antisociálních návrhů, včetně záměru ministerstva financí na pozastavení proplácení dotací na regionální železniční osobní dopravu a z důvodu chybějících finančních prostředků provést značnou redukci železničních spojů.

OSŽ bylo rozhodnuto bránit dopravní obslužnost pro občany ČR stávkou, o které Ústředí OSŽ rozhodlo na svém jednání 9. května 2011, 6. 6. 2011 toto rozhodnutí potvrdilo i mimořádné zasedání Ústředí OSŽ.

S odbory panuje shoda: Minimální mzda 18 tisíc korun je cestou, jak nastartovat obnovu ekonomiky

Zvýšení minimální mzdy alespoň na 18 tisíc korun od příštího roku je příležitostí, jak nastartovat mzdový růst a pomoci až 250 tisícům zaměstnanců s nejnižšími příjmy i ekonomice jako celku.

Shodli se na tom účastníci jednání, která se dnes konala na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, tedy ministryně Jana Maláčová (ČSSD), vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) a zástupci odborových organizací zastupujících většinu zaměstnanců v čele s předsedou ČMKOS Josefem Středulou a předsedou ASO ČR Bohumírem Dufkem.

„I přesto, že jsme museli často bojovat o každou korunu, se díky ČSSD podařilo od roku 2013 minimální mzdu zdvojnásobit. Teď je ale čas na ještě razantnější růst, naši podnikatelé nejsou horší než polští nebo slovenští, kde je minimální mzda vyšší než u nás.“ říká Jana Maláčová s odkazem na minimální mzdu v sousedních zemích.

„Češi pracují v průměru déle než v sousedních zemích a za nízké mzdy. Cesta ke mzdovému dnu musí skončit! Naším cílem je minimální mzda alespoň na úrovni 50 procent průměrné mzdy. Prvním krokem je navýšení minimální mzdy na 18 tisíc Kč a další rok na 20 tisíc Kč,“ apeluje ministryně práce a sociálních věcí.

Vicepremiér vlády a ministr vnitra Jan Hamáček s ministryní práce a sociálních věcí souhlasí. „Považujeme za nespravedlivé, aby důsledky koronavirové krize nejvíce drtily zaměstnance s nízkými mzdami a jejich rodiny. Každá krize je zároveň příležitostí: pojďme ji využít spravedlivě ve prospěch všech, ne jenom těch nejbohatších. Je potřeba, aby skončila levná práce, aby lidé nepracovali za peníze, ze kterých se v principu nedá vyžít. Pojďme nastartovat růst mezd a s ním skoncovat s levnou prací v Česku. Pokud to neuděláme, ujede nám vlak, do kterého už naskočilo jak Polsko, tak Slovensko,“ říká. „Obnova ekonomiky musí stát na vyšších mzdách. Vyšší mzdy znamenají více peněz, které se utratí, a ty se tak vrátí zpět do ekonomiky,“ zdůrazňuje Jan Hamáček.

„Navýšení na 18 tisíc znamená, že minimální mzda bude dosahovat 47,4 % průměrné mzdy. Pomohlo by to až 250 tisícům zaměstnancům. Polepšili by si číšníci, kuchaři, švadleny nebo pracovníci obsluhy. Většina z nich ani 18 tisíc nemá. Z práce se člověk musí uživit, ne živořit. Ty, kteří lidi za práci platí slušně, zvýšení minimálky neohrozí. Radikální zvýšení minimální mzdy je z našeho pohledu cesta, jak posunout naše hospodářství směrem k vyspělým západoevropským zemím. Z politiky levné práce má český zaměstnanec leda hluboko do kapsy. Růst minimální mzdy poslouží i jako motivace k investicím do technologií a růstu přidané hodnoty,“ připomíná Jana Maláčová. „Očekáváme, že nás v tomto úsilí vládní koaliční partner podpoří. Nyní je čas ukázat, komu a jak moc ve skutečnosti záleží na zaměstnancích a kdo hájí pohodlné zisky skladů a montoven,“ dodává.

„My si myslíme, že důstojná cena práce je jedním z předpokladů spokojeného života. Růst cen zejména u bydlení a potravin je kromě toho ve srovnání s růstem mezd v Česku jedno z nejrychlejších v Evropské unii,“ připomíná předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a dodává: „Průměrná mzda sice v tuzemsku dosahuje 35 tisíc korun, ale její růst se zpomaluje. Lidé teď potřebují mít jistotu, že tuhle složitou dobu zvládnou a že z krize vzejde naše ekonomika silnější.“

Nyní přitom nejde jen o příjmy lidí, kteří pobírají přímo minimální mzdu, ale celé mzdové rozdělení. Navázaný růst zaručených mezd pomůže všem napříč profesemi od automechaniků, přes zdravotní sestry po pracovníky v obchodě.

„Nehovoříme proto zdaleka jen o nízkopříjmových skupinách, ale i o celé střední třídě a zaměstnancích ve veřejném sektoru,“ upozorňuje Jana Maláčová.

„Minimální mzdu je potřeba průběžně zvyšovat i z toho důvodu, že neustále roste produktivita práce a je spravedlivé, aby byli zaměstnanci adekvátně odměňováni za svoji práci,“ zdůrazňuje předseda ASO ČR Bohumír Dufek.

Institut zaručené mzdy a jeho význam ve vztahu ke mzdě minimální

Pojem minimální mzda, zdá se, patří mezi nemnoho pojmů pracovního práva, které jsou všeobecně známy drtivé většině široké veřejnosti. Pojem související zaručené mzdy je naopak pro většinu subjektů pracovněprávních vztahů opředen tajemstvím, což je situace, na kterou bych rád v tomto svém příspěvku upozornil.

Domnívám se, že základní příčina tak široké znalosti pojmu minimální mzda spočívá v tom, že minimální mzda je v posledních letech každoročně zvyšována. To by ještě samo o sobě nestačilo, ale když k tomu připočteme skutečnost, že do každoroční debaty o míře zvýšení minimální mzdy se zapojuje vláda, opozice, zástupci zaměstnavatelů a zástupci zaměstnanců, což vyvolává intenzivní zájem médií, která tomuto tématu pravidelně poskytují značný prostor, není se čemu divit, že tento pojem zasáhne prakticky každého.

Poměrně vzácně se však v těchto debatách objeví i to, že se zvýšením minimální mzdy jde ruku v ruce i zvýšení nejnižších úrovní mzdy zaručené, natožpak aby bylo vysvětleno, co tento pojem znamená.

Zaručená mzda je podle zákona „mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru“. Zjednodušeně řečeno, zaručenou mzdou je tedy mzda nebo plat, kterou má zaměstnanec stanovenou a na kterou má nárok. Myslím, že toto není z praktického pohledu to podstatné. Podstatný je fakt, že existují tzv. nejnižší úrovně zaručené mzdy. Ty se podle zákona „stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce“. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou podle těchto kritérií rozděleny do 8 skupin, přičemž 1. skupina představuje minimální mzdu. Mám za to, že s trochou nadsázky se dá tvrdit, že máme v podstatě 8 úrovní minimální mzdy. Její konkrétní výše je pak odvislá od náplně práce zaměstnance. Např. servírka/číšník či prodavač/ka tedy nemohou být odměňováni minimální mzdou, neboť jejich profese (pokud operují s finančními prostředky, což zpravidla ano) jsou zařazeny do 3. skupiny prací. Jejich nejnižší úroveň zaručené mzdy momentálně činí 18 500 Kč, což je o 3 300 Kč více, než činí minimální mzda (viz nařízení vlády č. 567/2006 Sb.).

Právě toto je pro mnoho subjektů pracovního poměru novinkou. Z našich zkušeností vyplývá, že nedodržování minimální mzdy je mnohonásobně méně časté než nedodržování nejnižší úrovně zaručené mzdy, které patří k nejčastějším porušením zákona, na které přicházíme.

V debatách týkajících se zvyšování minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy je potřeba si dát pozor ještě na jednu věc, která se pravidelně objevuje, a to ať již účelově, či z neznalosti. Každý rok jsme konfrontováni s grafy, které ukazují, jak je minimální mzda v České republice nízká ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. To je bezesporu pravda, avšak takové konstatování je většinou zavádějící, neboť se při tomto srovnání nezohledňují právě nejnižší úrovně zaručené mzdy. Je třeba si uvědomit, že tento institut je českým specifikem. Není tedy podle mě korektní srovnávat minimální mzdu zemí, ve kterých je legální odměňovat minimální mzdou všechny profese, s českou minimální mzdou, neboť většina profesí u nás minimální mzdou odměňována býti nemůže.

Postranní panel