Stanovisko SP ČR k návrhu o kritických surovinách

Svaz průmyslu a dopravy návrh Nařízení o kritických surovinách i související Sdělení EK vítáneboť EU musí posílit svou ekonomickou odolnost a zmírnit rizika pro dodavatelské řetězce související se strategickými závislostmi. Prostřednictvím navrhovaného nařízení je stanoven regulační rámec na podporu rozvoje unijních kapacit, posílení udržitelnosti a oběhovosti dodavatelských řetězců kritických surovin v EU. Sdělení EK pak doplňuje opatření o podporu diverzifikace dodavatelských řetězců prostřednictvím nových mezinárodních vzájemně se podporujících partnerství.

Kritické suroviny jsou nepostradatelné pro širokou škálu strategických odvětví, včetně průmyslu s nulovými čistými emisemi, digitálního průmyslu, strojírenství, letectví, kosmonautiky i obranného sektoru. I když se předpokládá, že poptávka po kritických surovinách dále výrazně poroste, Evropa je silně závislá na jejich dovozu, a to často od téměř monopolních dodavatelů z třetích zemí (v současné době je EU v oblasti kritických surovin výrazně závislá především na Číně, která drží u mnoho z nich quasi-monopol. V současné době z Číny EU dováží například 97% své spotřeby hořčíku a prakticky veškeré těžké kovy vzácných zemin).

Ačkoliv plně podporujeme snahu Komise o podporu domácí těžby vzácných kovů, jsme vzhledem ke stávající náročnosti povolovacích procesů skeptičtí k navrhované rychlosti posílení těchto unijních kapacit a v některých níže specifikovaných aspektech považujeme za nutné návrh nařízení změnit a doplnit. Jeho smyslem musí být zejména podpora firem, aby byly schopny kritické suroviny zajistit, a podpora vývoje nových, alternativních materiálů, snižujících rizika závislosti na konkrétních zemích.

Pozici SP ČR k návrhu nařízení o kritických surovinách naleznete zde.

Olga Rozsívalová
kategorie Stanoviska SP ČR

Stanovisko SP ČR k návrhu Net Zero Industry Act

SP ČR zveřejnil své stanovisko k návrhu Net Zero Industry. Jsme rádi, že Evropská komise představila dlouho očekávané nařízení, které je z pohledu průmyslu zásadní a jde správným směrem, nicméně řešení z našeho pohledu není dostatečné.

NÁVRH NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY K VYTVOŘENÍ RÁMCE OPATŘENÍ PRO POSÍLENÍ EVROPSKÉHO EKOSYSTÉMU PRO VÝROBU NÍZKOUHLÍKOVÝCH PRODUKTŮ (NET ZERO INDUSTRY ACT) Z DÍLNY EVROPSKÉ KOMISE

Dne 16. března zveřejnila Evropská komise návrh nařízení o čistém průmyslu (Net Zero Industry Act, NZIA). Tento je reakcí mj. i na americký Inflation Reduction Act a obdobně cílí na podporu konkrétních technologií, které mají přispět k posílení evropské soběstačnosti a odolnosti celé ekonomiky, za splnění klimatických cílů. Více informací naleznete na tomto odkazu.

Návrh obsahuje konkrétní výčet technologií především z energetiky, které mají být v příštích letech podporovány, což může být problematické z pohledu inovací a průmyslu, který musí být součástí dekarbonizace. K návrhu Svaz vypracoval ve spolupráci s členy pozici.

Přetrvávající vysoké ceny energie v EU zásadně oslabují konkurenceschopnost řady komodit a výrobků na mimoevropských trzích, ale také v některých jiných členských státech, které měly výhodnější podmínky v cenách energie. K tomu rostoucí evropská regulace či aktivní politiky ostatních globálních hráčů vyúsťují a mohou dále vyúsťovat v postupné odstavování kapacit v řadě odvětví evropského průmyslu, což jistě není v souladu se záměry „soběstačné EU“. Naopak hrozí prohlubování závislosti Evropy na dovozech vstupů a produktů.

Evropa musí brát opravdu vážně přístup globálních hráčů. Pokud chceme být soběstační v průmyslové výrobě a průmysl v EU udržet, musíme mu vytvořit podmínky, aby zůstal konkurenceschopný. A to pro všechna odvětví a zejména pro energeticky náročná odvětví. Abychom zůstali zajímavou destinací pro investory, potřebujeme například zkrátit současnou délku povolovacích procesů, snížit rozdíly v cenách energie, či nepřiměřenými regulacemi nesmíme bránit rozvoji průmyslu. I proto je třeba více zohlednit roli průmyslu v Nařízení o čistém průmyslu a přinést konkrétní jasná opatření, která investory přesvědčí o zájmu Evropy investory v Evropě podporovat, jinak může EU o řadu projektů přijít.

Předložený návrh je právě jednou z reakcí na uvedené, a proto jej Svaz považuje za důležitý.

STANOVISKO SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR (SP ČR)

Jsme rádi, že Evropská komise představila dlouho očekávané nařízení, které je z pohledu průmyslu zásadní a jde správným směrem. Navrhovaný rozsah Net-zero technologií pod NZIA ale považujeme za nedostatečný. Dokument pokrývá pouze oblasti energetiky a vodíku. Chápeme, že některé vstupní suroviny jsou řešeny v rámci Critical Raw Materials Act (CRMA), nicméně i tak není jasné, jestli se NZIA týká celého dodavatelské řetězce, jestli jsou zahrnuty výrobní technologie a procesy například pro komponenty OZE a nízkouhlíkových zdrojů (typicky např. výroby oceli pro komponenty (stožáry) větrných turbín, součástky pro vodní elektrárny, jaderné elektrárny apod.). Na obnovitelné zdroje a energetiku stejně jako na vodík nelze nahlížet odděleně. Příkladem dobré praxe může být americký Inflation Reduction Act, který pamatuje na celé hodnotové řetězce, a např. k vodíku je technologicky neutrální. Pro SP ČR je klíčové, aby byl rozsah NZIA rozšířen a vyjasněn. Preferovali bychom, kdyby se NZIA týkal celého výrobního řetězce: výrobních komponent, jejich částí a surovin.

Za nedostatečné považujeme ustanovení týkající se financování. Návrh se v podstatě omezil na cíle pro skladování vodíku, na výměnu informací a znalostí a na zjednodušení povolování pro určité typy technologií, neřeší ale druhou stranu mince, tj. jak zajistit dostatečné finanční prostředky. Návrh by měl být spíše otevřen různým zdrojům financování a neměl by obsahovat konečný výčet možných fondů, pro budoucí flexibilitu systému a zohlednění aktuálních potřeb. Pokud nebude zajištěno nové financování, je třeba zajistit flexibilitu u stávajících zdrojů, aby jednotlivým členským státům nebránila v podpoře např. z evropských zdrojů díky povinným pravidlům tematické koncentrace, indikátorů apod.

Obecně by také bylo vhodné, aby se návrh zaměřoval jak na výzkum nových technologií (research), výrobu technologií (manufacturing), tak i na jejich umístění do praxe (deployment), tomuto by měly být přizpůsobeny i povolovací procesy, financování, atd.

Celou pozici SP ČR naleznete zde.

Jan Šebesta
kategorie Stanoviska SP ČR

Nezaměstnanost v březnu mírně klesla, z evidence odešlo přes 43 tisíc lidí

Úřad práce ČR evidoval k 31. 3. 2023 celkem 273 478 uchazečůo zaměstnání (UoZ), o 9 030 méně než v předchozím měsíci a o 20 605 více nežloni. Podíl nezaměstnaných osob meziměsíčně o 0,2 p.b. poklesl, meziročněmírně (o 0,3 p. b.) vzrostl. Ke konci března tak činil 3,7 %. V mezinárodnímsrovnání byla míra nezaměstnanosti podle posledních dostupných datEUROSTATU (za únor) nejnižší v celé EU, a to 2,6 % (průměr EU 6,3 %).
 
Vývoj na trhu práce aktuálně odpovídá ročnímu období, kdy jevnezaměstnanost v zimě vyšší a s příchodem jara klesá. Ze strany zaměstnavatelůvpřetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v dělnických a vysoce odbornýchvprofesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících.
 
Do evidence ÚP ČR se v předchozím měsíci přihlásilo 34 361 lidí a naopakvodešlo 43,4 tisíc lidí. Řada z nich našla uplatnění v maloobchodu, ve stavebnictví,vveřejné správě, v obraně a sociálním zabezpečení, ve velkoobchodu nebo třeba vevškolství. A svou činnost aktuálně obnovují i živnostníci, kteří dočasně přerušili své podnikání.

„Březen je také typickým měsícem, kdy roste zájem zaměstnavatelů o veřejně prospěšné práce, především v rámci jarních úklidů veřejných prostranství. ÚP ČR s nimi po splnění zákonných podmínek uzavírá dohody. Hlavní nástup těchto činností očekáváme v dubnu. Dobrou zprávou je, že v následujících měsících by mohla nezaměstnanost s velkou pravděpodobností ještě dále klesat,“ shrnuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

 
Stále platí, že v přijímání nových zaměstnanců jsou zaměstnavatelé opatrnější než v předchozím roce a zaměřují se i na efektivnější vytváření finančních rezerv. Zejména kvůli dražším energiím či surovinám. Současně se ale většina z nich snaží udržet stávající stavy zaměstnanců a neplánuje výrazně propouštění. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od dopadů energetické krize na zaměstnavatele či třeba průběhu válečného konfliktu na Ukrajině.

Vláda schválila záměr snížit počet poboček České pošty o 300, spustit chce elektronizaci matrik a podpoří výstavbu nájemních bytů

Tisková konference po jednání vlády, 12. dubna 2023.
Tisková konference po jednání vlády, 12. dubna 2023.
Minimální síť provozoven České pošty se od 1. července může snížit o 300 z 3 200 na 2 900 poboček. Příslušné nařízení vlády, kterým se stanovuje minimální počet provozoven, schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 12. dubna 2023. Projednala také návrh novely zákona o matrikách, která má mimo jiné zavést systém tzv. e-matriky, a schválila nařízení, díky němuž bude možné z prostředků Státního fondu podpory investic podpořit výstavbu nájemního bydlení.

Vláda schválila novelu nařízení vlády, které stanovuje minimální počet provozoven pro poskytování základních služeb. Na základě této novely dojde od 1. července ke snížení počtu provozoven České pošty ze současných 3 200 na 2 900 poboček. Dosavadní minimální počet platí od 1. ledna 2016, od té doby se ale zásadně změnila situace na trhu poštovních služeb. Fakt, že předchozí vlády na měnící se podmínky pro práce České pošty nereagovaly, dovedl státní podnik do tíživé ekonomické situace. Pokud počet poštovních poboček neodpovídá objektivnímu zájmu veřejnosti o jejich služby, dochází navíc k nehospodárnému využití prostředků státního rozpočtu vyplácených na zajištění základních služeb. Vláda si od redukce poboček slibuje dosažení zásadních úspor v provozu pošty, na které naváží další kroky v plánované transformaci státního podniku.

Kabinet projednal a schválil návrh novely zákona o matrikách a souvisejících změn dalších zákonů, například občanského zákoníku. Novela spouští proces elektronizace matrik zavedením matričního informačního systému a obsahuje i změny v oblasti rodinného práva. Řeší například problematiku určení otcovství, zavádí možnost uzavírání manželství v jazyce národnostní menšiny v případě splnění zákonem daných podmínek nebo umožní uzavřít registrované partnerství před kterýmkoli matričním úřadem. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Do Sněmovny zamíří i návrh novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tzv. AML zákona. Novela odstraňuje některé nedostatky v implementaci evropské směrnice o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu ve stávajícím znění zákona a zapracovává do něj také výsledky Národního hodnocení rizik a související Akční plán prevence a boje proti praní peněz a financování terorismu přijatý vládou v červenci 2021. Upravuje se například rozsah osob, na které se AML zákon vztahuje, zvyšuje se horní hranice pokuty za jeho porušení atd.

Vláda schválila také nařízení, kterým se stanovují podmínky použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou úvěru nebo dotace na financování výstavby nájemního bydlení. Podpora obecní výstavby nájemních bytů je jedním z bodů programového prohlášení vlády a na programy podporující zvýšení dostupnosti nájemního bydlení je pro letošek vyhrazeno 800 milionů korun. V příštích dvou letech se plánuje tuto částku v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj ještě o 200 milionů korun navýšit. Více o programu Nájemní bydlení se dočtete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Kabinet rovněž odsouhlasil žádost Ministerstva zdravotnictví stanovit podmínky úhrady ze zdravotního pojištění a ceny pro konečného spotřebitele antibiotického léčivého přípravku s obsahem amoxicillinu a kyseliny klavulanové podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o mimořádné dodávky antibiotických suspenzí pro děti z Irska a Portugalska, jimiž chce ministerstvo pokrýt výpadky v dodávkách běžně hrazených antibiotických léčiv. V Česku jsou dosud na základě mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví se souhlasem vlády hrazeny antibiotické léčivé přípravky s obsahem penicilinu, azitromycinu a s kombinací amoxicilinu a kyseliny klavulanové. Stabilizaci situace v dostupnosti antibiotik Ministerstvo zdravotnictví očekává v první polovině května. Další informace čtěte v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Vláda se zabývala také připravovanou aktualizací Státní energetické koncepce ČR a souvisejících strategických dokumentů, což jsou Politika ochrany klimatu a Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu. Připravit aktualizaci Státní energetické koncepce do konce roku 2023 se vláda zavázala v programovém prohlášení, v letošním roce bude nutné připravit také aktualizaci Politiky ochrany klimatu v ČR. Základními východisky Státní energetické koncepce ČR, které představil ministr průmyslu a obchodu, jsou tzv. vrcholové strategické cíle, tedy bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost a sociální přijatelnost a udržitelné nakládání s energiemi a udržitelný environmentální rozvoj. Další podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-12–dubna-2023-204280/.

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti prezidenta Petra Pavla

Jednání Bezpečnostní rady státu se zúčastnil i prezident České republiky Petr Pavel, 12. dubna 2023.
Jednání Bezpečnostní rady státu se zúčastnil i prezident České republiky Petr Pavel, 12. dubna 2023.
Ve středu 12. dubna 2023 se ve Strakově akademii uskutečnilo další jednání Bezpečnostní rady státu. Jednání se poprvé po nástupu do funkce zúčastnil také prezident republiky Petr Pavel.

„Jsem velmi rád, že jsme dnes mohli na Bezpečnostní radě státu přivítat prezidenta republiky Petra Pavla. Jak víte, jsem dlouhodobým zastáncem toho, aby klíčoví představitelé státu spolu co nejúžeji spolupracovali, abychom společně koordinovali naše kroky a abychom se také dokázali shodnout na základních parametrech směřování naší země, k čemuž nepochybně patří i bezpečnost,“ uvedl po jednání předseda vlády Petr Fiala.

„Bezpečností dimenze politiky, a to jak domácí, tak zahraniční, je v současné době stále důležitější a je to oblast, kde právě koordinace a spolupráce jsou naprosto klíčové. Připomínám, že nežijeme v bezpečném světě, že bezpečnostní situace kolem nás je problematická. Ruská agrese na Ukrajině trvá a všechny důsledky této brutální války pociťujeme v Evropě i v celém světě. Konflikt probíhá jen několik set kilometrů od našich hranic a musíme se opakovaně zabývat jeho dopady na naše občany a na občany dalších zemí Evropy,“ připomněl předseda vlády. „Není to ale jen Rusko. Žijeme v době, kdy se nám doslova před očima proměňuje světový řád a přináší to pro naši zemi řadu příležitostí, ale také výzev a rizik. A k těm nepochybně patří i otázky bezpečnostní. Proto bezpečnost státu má v těchto dnech prioritu,“ podotkl Petr Fiala.

„Jsem velmi rád, že se pan prezident dnešního jednání zúčastnil, že vyjádřil zájem se i v budoucnu některých důležitých jednání Bezpečnostní rady státu zúčastnit, a jsem tomu rád nejen proto, že je to prezident republiky, ale i vzhledem k jeho pracovním zkušenostem v bezpečnostní oblasti, které jsou nesporné a které jsou a budou určitě pro rozhodování Bezpečnostní rady státu přínosem,“ dodal předseda vlády.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky v roce 2022, Vyhodnocení Akčního plánu boje proti extremismu a předsudečné nenávisti 2021–2022 a Akční plán boje proti extremismu a předsudečné nenávisti 2023–2024.

Bezpečnostní rady státu schválila Koncept cílového řešení zajištění a rozvoje mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek v kontextu aktuálního stavu modernizace sítě PEGAS a budoucích potřeb uživatelů bezpečnostních a záchranných složek státu, technologického rozvoje a bezpečnostních rizik – doplnění vazby na Projekt BIVOJ.

Dále schválila Koncepci rozvoje Letecké služby Policie České republiky do roku 2032 a Průběžné vyhodnocení implementace Koncepce rozvoje schopností Policie České republiky v oblasti trestné činnosti páchané v kyberprostoru za rok 2022.

Bezpečnostní rada státu se zabývala také silami a prostředky k zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky – vývojem, aktuální situací a prognózou možných rizik do budoucna a dále personální situaci Vězeňské služby České republiky.

Rada vzala na vědomí Informaci o závěrech výročních zasedání mezinárodních kontrolních režimů nešíření zbraní hromadného ničení, konvenčních zbraní a položek dvojího použití v roce 2022 a Naplnění položky výdajů Prostředky na financování zapojení občanů České republiky do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí v kapitole Všeobecná pokladní správa v návrhu státního rozpočtu na rok 2024 a léta následující.

Bezpečnostní rady státu také udělila Ceny Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2023 a schválila Zprávu o činnosti Bezpečnostní rady státu za rok 2022.

Pro informaci byly na program předloženy materiály Vyhodnocení cvičení orgánů krizového řízení EU Integrated Resolve 2022 (EU IR22), Zpráva o činnosti Výboru pro obranné plánování za rok 2022, Zpráva o činnosti Výboru pro vnitřní bezpečnost za rok 2022, Zpráva o činnosti Výboru pro civilní nouzové plánování za rok 2022 a Zpráva o činnosti Výboru pro kybernetickou bezpečnost za rok 2022.

KSVS 2023: Mzdové tarify porostou o 1100 korun

Platnost bývalé kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) končila k 31. prosinci 2022, z toho důvodu se první společné setkání odborových vyjednavačů uskutečnilo již 20. dubna 2022 na sněmu OS PHGN v Luhačovicích.

Členové odborového týmu zhodnotili dodržování odvětvové smlouvy od jejího uzavření, tedy od roku 2017. Poukázali při tom na přístup Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu (ZSDNP) při vyjednávání Dodatku KSVS č. 4, kdy z jejich strany došlo k dosud nepoznané obstrukci. Stanovili jsme proto harmonogram přípravy vyjednávání nové odvětvové smlouvy a hned následný den, 21. dubna 2022, se uskutečnilo první společné setkání týmů za odborový svaz a zaměstnavatele, na kterém se účastníci jednoznačně shodli na závěru, že „nová odvětvová smlouva by neměla být horší, než ta stávají“. Prezident ZSDNP Vladimír Budinský osobně odborům přislíbil, že odvětvová smlouva bude dojednaná a podepsaná do konce roku 2022. 

Náš tým začal pracovat na plné obrátky a 19. května 2022 zaslal předseda OS PHGN Rostislav Palička prezidentovi ZSDNP Vladimíru Budinskému návrh nové odvětvové smlouvy. Budinský 1. června zaslal zamítavou odpověď. Co následovalo poté, dnes již všichni víme. 

14. září 2022 proběhlo 1. kolo za účasti členů obou vyjednávacích týmů, a to bez výsledku. Dohodli jsme proto, že budeme vyjednávat v pracovních skupinách tři na tři ve složení za odbory: vedoucí skupiny Jan Smolka a členové Arnošt Ševčík, Jiří Waloszek nebo Bohdan Štěpánek podle projednávané problematiky. Jednání probíhalo za přítomnosti právníků. Za zaměstnavatele vyjednával vedoucí skupiny Petr Mrvík a zástupci OKD a státního podniku DIAMO. Pokud jsme konstatovali při vyhodnocení minulé odvětvové smlouvy dosud nepoznané obstrukce zaměstnavatelů, tak to byl slabý odvar toho, co nás čekalo nyní. Přes veškeré snahy odborového týmu nebyla nalezena vzájemná shoda. A to v článku odvětvové smlouvy číslo 34 Mzdový vývoj se zněním: „Účastníci smlouvy se dohodli, že reálné mzdy zaměstnanců po dobu účinnosti této smlouvy nepoklesnou…“. Toto znění bylo pro zaměstnavatele naprosto nepřípustné. Vyjednávání na tom zamrzlo. Přes několikeré „ústupové“ varianty ze strany našeho svazu se nedařilo dojít se zaměstnavateli ke shodě. Vyústilo to ve společné jednání vedení OS PHGN a představenstva ZSDNP 17. února 2023. I přes zjevnou podporu některých členů zaměstnavatelského svazu skončilo i toto jednání neshodou. 

Rada svazu proto rozhodla přijmout kompromisní variantu znění rozporovaného článku č. 34, ale pod podmínkou, aby nová odvětvová smlouva měla platnost 10 let s dvouletou výpovědní lhůtou. Odbory rovněž navrhly růst mzdových tarifů o 1100 korun. Náš návrh byl zaměstnavateli přijat, a tak jsme mohli novou odvětvovou kolektivní smlouvu konečně uzavřít a podepsat 22. března 2023, to je bezmála jeden rok od prvního společného jednání. 

Rád bych prostřednictvím svazového časopisu HGN poděkoval týmu odborových vyjednavačů ve složení: Jiří Waloszek, Jan Smolka, Arnošt Ševčík, Vilém Válek, Vladimír Baldrián, Václav Sacha, Petr Švehla, Bohdan Štěpánek a svazovým právníkům JUDr. Antonínu Těšíkovi a Mgr. Markétě Marinkové. Ale nejen jim, také všem, kteří byli nápomocni a ochotni se podílet na co nejlepším konečném výsledku. 

Josef Zelenka, 1. místopředseda OS PHGN a vedoucí odborového vyjednávacího týmu

Svaz průmyslu v jarní predikci snížil odhad vývoje ekonomiky

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) zveřejnil predikci vývoje ekonomiky v roce 2023 a 2024. Na základě aktuálních dat, průzkumů a informací od firem snížil odhad meziročního růstu reálného HDP ČR pro letošní rok na hodnotu zhruba 0,1 %, příští rok by pak ekonomika měla růst kolem 3,4 %. Reálný růst může ale změnit například vývoj války na Ukrajině nebo cen energie a surovin.

„Na přelomu roku se naštěstí nenaplnily některé krizové scénáře v podobě nedostatku nebo extrémního růstu cen zemního plynu a situace se relativně stabilizovala. Ekonomika však není v příliš dobré kondici, na konci minulého roku si prošla tzv. technickou recesí,“ popisuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Přestože některé indicie naznačují možnost postupného velmi mírného oživení v tuzemsku či v eurozóně a zmírňování míry inflace, dopady na letošní hospodářské výsledky budou spíše omezené. Odhadujeme, že se bude ekonomika letos pohybovat na hraně stagnace a poroste pravděpodobně o 0,1 procenta. Firmy jsou však opatrné v očekávání ziskovosti či investic a jakékoliv negativní faktory – od vyhrocení konfliktu na Ukrajině, dalších výkyvů v cenách energie, až po problémy s dodávkami čipů nebo ohrožení bankovní stability v zahraničí – mohou ekonomiku dostat do záporných čísel,“ dodává Bohuslav Čížek.

Celý dokument predikce s detailně popsanými faktory, ze kterých vycházíme, naleznete zde.

 Tabulka – shrnutí vybraných základních ukazatelů

Ukazatel (stálé ceny, y/y, %)

2023

2024

Růst HDP

 0,1

3,4

Spotřeba domácností

-3,2

3,9

Vládní výdaje

0,85

0,65

Investice do hrubého fixního kapitálu

1,7

4,3

Export

3,7

5,2

Import

2,4

4,6

Průmyslová produkce

0,3

3

Míra inflace (CPI, roční průměr)

9-10

4

Vyjádření předsedy vlády Petra Fialy k debatám o konsolidaci veřejných financí

Některá média v posledních hodinách zveřejnila části z neveřejných analytických materiálů k reformě veřejných financí. Ty jsou mylně prezentovány jako finální návrhy daňových změn ministerstva financí. Tuto interpretaci musím odmítnout.

Nelze dělat seriózní závěry z uniklých interních pracovních podkladů, jež jsou zveřejňovány bez patřičného kontextu a vysvětlení. Je to podobná situace jako před nedávnem v případě změn věku odchodu do důchodu. Debata o způsobu snížení schodku státního rozpočtu je velice komplexní a náročná. Na různých pracovních úrovních trvá už od konce minulého roku a je do ní zapojeno několik desítek expertů, jak z řad ekonomů, tak expertů stran a státních úředníků. Všichni postupují v rámci platného harmonogramu, jenž počítá s představením finálního výsledku navrhovaných změn na přelomu dubna a května. Do té doby prosím, aby ke všem únikům z projednávaných pracovních a analytických materiálů bylo přistupování s patřičnou rezervou a jako k nehotovým věcem.

Jinými slovy: finální návrhy z expertních a politických debat na téma snížení schodku státního rozpočtu sdělím jménem vlády osobně zhruba za měsíc. Nic jiného není a nemůže být relevantní. Na závěr ještě jednu důležitou poznámku: Naše koalice chce potenciální úspory hledat primárně na straně státu a až poté v kapsách občanů. Tím se bude řídit politické rozhodování nad jednotlivými expertními návrhy.

Petr Fiala, předseda vlády

Český vývoz zlomil rekord navzdory válce

SP 2023 01 banner na web

Z obsahu aktuálního čísla:

  • Český vývoz zlomil rekord navzdory válce
  • Podnikatelské mise pomáhají už 30 let
  • Jaroslav Hanák: Někdo musí mít odvahu říkat věci natvrdo
  • Petr Zajaroš: Lidé jsou naše největší aktivum
  • Stavba obnovitelných zdrojů energie se zjednoduší
  • České firmy se chtějí podílet na obnově Ukrajiny

Časopis Spektrum si můžete stáhnout zde.

Ministr zemědělství: Vysoká kvalita obilí je pro nás zásadní, kontroly dovozu budou intenzivní

Kvalita obilí na českém trhu je dlouhodobě na velmi vysoké úrovni, a to díky důkladnému systému kontrol nejen tuzemské produkce, ale i dovozového obilí. S ohledem na zvýšený tranzit zemědělského zboží přes naše území se kontroly ještě více zintenzivní. Ukrajinské obilí, které se exportuje přes tzv. Solidarity Lanes, by mělo primárně směřovat na trhy mimo EU, kam bylo původně určené. O situaci ve čtvrtek ráno mimořádně jednala pracovní skupina na Ministerstvu zemědělství ČR.

„V České republice je kvalita obilí a olejnin dlouhodobě na vysoké úrovni a udržíme ji i nadále. Proto jsme se dnes dohodli, že se Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zaměří na kontroly veškerého dovozu zemědělských komodit ze zahraničí. Na prvním místě je pro nás jednoznačně zdraví spotřebitelů, i proto je u nás systém kontrol dlouhodobě velmi přísný,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

V kontextu situace na zemědělských trzích, zejména po invazi Ruska na Ukrajinu, Ministerstvo zemědělství ČR již několik měsíců intenzivně monitoruje mj. vývoj dovozu obilovin a olejnin, ale i jiných komodit. Dovoz obilovin do EU v důsledku válečného konfliktu vzrostl, a to přesto, že EU je v produkci obilovin soběstačná.

„Udržení vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny považujeme za velmi důležité z hlediska globálního potravinového zabezpečení a podpory ukrajinské ekonomiky, proto i nadále podporujeme pokračování autonomních obchodních opatření a rozvoj takzvaných Solidarity Lanes, jejichž fungování jsme prosadili během našeho předsednictví v Radě EU. Je zřejmé, že tyto koridory plní svůj účel a výrazně pomáhají jak zlepšení odolnosti ukrajinské ekonomiky, tak uklidnění situace na světových trzích s obilovinami včetně zajištění potravin pro rozvojové země,“ dále uvedl ministr Nekula.

Zklidnění situace na světových trzích je dobře patrné na poklesu cen na komoditních burzách. Ceny obilovin jsou v podstatě již na předválečné úrovni, výrazně nižší, než v loňském roce jsou také ceny pohonných hmot či elektrické energie a plynu. Podle ministra Nekuly by se to mělo také propsat i do cen potravin pro spotřebitele. Ministerstvo situaci pečlivě sleduje, analyzuje veškerá dostupná data a dodává, že také kontroly dozorových orgánů jsou velice intenzivní. V příštím týdnu bude o aktuálním vývoji cen potravin znovu jednat meziresortní skupina. „Je třeba vytvořit větší tlak na to, aby se snižující ceny vstupů rychleji propsaly do koncových cen v obchodech,“ řekl k tomu ministr Zdeněk Nekula.

Podle Ministerstva zemědělství ČR je nadále nutné důkladně monitorovat veškeré dopady dovozu z Ukrajiny do EU včetně vlivu na trh Unie a domácí producenty. Je třeba zajistit, aby zboží nezůstávalo v zemích bezprostředně sousedících s Ukrajinou, ale bylo exportováno prioritně mimo EU. Podle dostupných dat se od února 2022 do ledna 2023 z Ukrajiny do EU vyvezlo 3.526 tis. tun pšenice, což je meziročně desetkrát více. Pokud by trend pokračoval, mohlo by to evropské pěstitele výrazně poškodit. Musí totiž plnit výrazně přísnější podmínky pěstování oproti dovozovému obilí.

„Dopady na naše zemědělce jsou však i v jiných oblastech, velmi dobře je to vidět u jablek, kde došlo kvůli embargu na vývoz jablek do Ruska a Běloruska k výraznému přehlcení evropského trhu. To snížilo ceny zemědělských výrobců na úroveň, která pro ně přestává být rentabilní. Vysoké ceny krmiv a energií zase ovlivnily především chov prasat. I proto chci, aby Evropská komise poskytla zasaženým zemím balíček mimořádné pomoci podobně, jako to bylo v loňském roce. Již jsem o tom hovořil s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským, téma budu řešit i na nadcházející Radě ministrů v Lucemburku,“ dodal ministr Nekula.

 

  • Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR