S Babišem o platbách za státní pojištěnce, odměnách a lázeňských pobytech

Ve čtvrtek 27. května se na Úřadu vlády sešli s premiérem Andrejem Babišem a náměstkyní ministra zdravotnictví Helenou Rögnerovou předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková a předseda LOK-SČL Martin Engel. Na jednání otevřeli několik témat.

Zvýšení plateb za státní pojištěnce

V prvním bodě jednali o platbách za státní pojištěnce.

Odbory zdůraznily nutnost dostupného zdravotnictví, která se plně projevila v období pandemie COVID-19. Připomněly, že i díky loňskému zvýšení plateb za státní pojištěnce zdravotnictví vše ekonomicky zvládá. Nicméně období, které máme před sebou, nebude jednoduché, je nutné dohnat odloženou zdravotní péči, nevíme, co je před námi. Odboráři také připomněli jejich dlouhodobý požadavek, aby stát platil za své pojištěnce stejné odvody, jako platí osoby bez zdanitelných příjmů. Ze všech uvedených důvodů proto navrhují, aby stát v příštím roce zvýšil platby za státní pojištěnce o 500 Kč.

Premiér Andrej Babiš připomněl ekonomickou situaci a mimořádné výdaje v souvislosti s pandemií COVID-19.

Náměstkyně Helena Rögnerová sdělila, že je nutné obnovit rezervy zdravotních pojišťoven. Na tuto argumentaci reagovali oba zástupci odborů.

Předseda LOK-SČL Martin Engel připomněl premiérovi jeho slova o nutnosti stabilizace zdravotnictví a zdravotníků. Řečnicky se zeptal, kdy jindy, když ne teď.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková podpořila argumentaci Martina Engela a přidala dovětek k vytváření rezerv. Odbory vždy požadovaly, aby se vybrané finance použily ve prospěch pacientů a na zaplacení zaměstnanců. Peníze na účtech zdravotních pojišťoven slouží jen pojišťovnám. Ekonomicky si systém stále stojí dobře, pokud se navýší platby za státní pojištěnce, tak odbory budou požadovat, aby se využily ke způsobu svého určení. Zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven upravuje zákon a není nutné, aby byly vyšší. Stávající nejistota nepřispívá ani jednání o úhradové vyhlášce a potažmo také o možném navýšení platů a mezd. Žitníková také připomněla, že termín pro navýšení je dán legislativně, a proto je nutné, aby vláda rozhodla co nejdříve.

Premiér Andrej Babiš sdělil, že za něho odpovídající částka zvýšení plateb za státní pojištěnce činí 200 Kč a že se bude dál jednat.

Mimořádné odměny

V druhém bodě se účastníci jednání vrátili k mimořádným odměnám.

Odbory poděkovaly vládě za vyčlenění finančních prostředků na odměny a sdělily, že v nemocnicích již vyplacení odměn probíhá, vše je v pořádku.

Předsedkyně Žitníková upozornila, že je velký problém v ambulantním sektoru. Většina zdravotnických zařízení, a dokonce zdravotních pojišťoven, neplní zákonem uložené povinnosti. V přílohách smluv nejsou uváděni zdravotničtí pracovníci, a proto nelze velkou část finančních prostředků ze zdravotních pojišťoven na odměny vyplatit. Situace je natolik závažná, že pokud by se nepřijalo řešení, tak téměř dvě třetiny zdravotníků žádné odměny neobdrží.

Odbory navrhují, aby Ministerstvo zdravotnictví připravilo rychlou novelu kompenzační vyhlášky, kde se doplní, že pro účely výplaty finančních prostředků na odměny zdravotníků lze mimo přílohy č. 2 využít také data Národního registru zdravotnických pracovníků.

Premiér Andrej Babiš s návrhem souhlasil, zprocesuje Ministerstvo zdravotnictví, vyřídí paní náměstkyně Helena Rögnerová.

Lázeňská léčba pro zdravotníky

Další bod jednání se týkal dořešení poukazů na lázeňskou léčbu pro zdravotníky.

Předsedkyně Žitníková informovala o problémech s veřejnou podporou pro lázně a zdůraznila, že se v případě zdravotníků nejedná pouze o benefit, ale také o systémové opatření, které má preventivní charakter. Zdravotníci z nemocnic jsou po dlouhém boji s pandemií nemoci COVID-19 vyčerpaní, a to jak fyzicky, tak psychicky. Je nutné jim pomoci zvládnout nahromaděný stres a fyzické přetažení. Lázně jako součást léčebné a preventivní péče jsou tím nejlepším způsobem pomoci.

Odbory na jednání s premiérem dohodly, že vouchery na lázně budou procesované přes dotační titul Ministerstva zdravotnictví. Podrobnosti, kdo má nárok, již byly stanoveny, změní se pouze způsob výplaty peněz.

***

Důležité je i další projednávané téma – možnost rozšířit kapacitu středních zdravotnických škol. Také zde se našla cesta ve vztahu ke konkrétním zařízením.

Jednání s premiérem Babišem bylo věcné a konstruktivní a mimo konsensu k navýšení plateb za státní pojištěnce všechny strany dospěly ke shodě. O navýšení plateb za státní pojištěnce se bude dál jednat.

  • Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Důchodci zřejmě dostanou příští rok o 300 Kč víc, než bude zákonná valorizace

Důchody porostou v příštím roce o víc než jen zákonem stanovenou valorizaci. Nad rámec pravidelného navyšování dostanou senioři 300 Kč.
 
„Každoročně jsem navyšovala důchody v průměru o 900 Kč. Loni jsem místo valorizace zvolila cestu jednorázového příspěvku. Důchody jsou nízké a senioři si zaslouží dostat přidáno. Proto chci, aby penze rostly i letos,“ říká ministryně práce a sociálních Jana Maláčová (ČSSD). Návrh ministryně dnes schválila vláda. Novela nyní zamíří do Parlamentu ČR.
 
„Letos jsem navyšování předložila dříve, než známe finální podobu zákonné valorizace. Už teď je totiž jasné, že ekonomiku výrazně ovlivnila koronakrize, a valorizace bude nízká.
Vše se zdražuje a já nechci, aby senioři nedostali, co si zaslouží, jen proto, že se jim nestihlo přidat,“ vysvětluje ministryně. MPSV totiž podle zákona musí předložit návrh na vyšší valorizaci penzí nejpozději do 30. září 2021. Materiál pak musí schválit Poslanecká sněmovna a Senát. „Vzhledem k tomu, že na podzim končí volební období, Parlament by návrh nestihl projednat a senioři by nedostali vůbec nic navíc,“ dodává Maláčová.
 
Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí by měly důchody v příštím roce růst o 458 Kč (o 2,9 %). Průměrný důchod by tak měl být podle předběžných čísel zhruba
15 859 Kč a měl by dosahovat 41,8 % průměrné mzdy (oproti loňskému roku zvýšení o 0,7 p. b.). Spolu s navýšením nad rámec valorizace by pak průměrný důchod měl být
okolo 16 159 Kč.
 
Návrh musí ještě schválit Parlament ČR a podepsat prezident republiky.

Vláda prodloužila část Antiviru, bude se týkat jen nařízených karantén a izolací

Vláda prodloužila až do konce června letošního roku část programu Antivirus. Jde o režim s označením A, který se bude vztahovat na zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci mají nařízenou karanténu nebo izolaci.
 
„Program Antivirus pomáhá zmírňovat následky pandemie na zaměstnanost už od loňského dubna a dosud podpořil přes jeden milion zaměstnanců. V těchto týdnech pokračuje rozvolňování vládních opatření, proto prodlužujeme pouze režim, který se týká karantén a izolací nařízených z důvodu onemocnění COVID- 19,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
 
Aktuálně schválené prodloužení doby uznatelnosti výdajů do 30. června 2021 se tedy týká jen režimu A, jestliže výdaje vznikly v důsledku důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance spočívající v nařízené karanténě. Za měsíc červen 2021 tedy budou čerpat příspěvek jen ti zaměstnavatelé, jejichž zaměstnancům byla nařízena karanténa anebo izolace z důvodu onemocnění COVID-19. Důvodem je skutečnost, že v červnu, pokud nedojde ke zhoršení epidemické situace, již nebudou platná mimořádná opaření, která by zaměstnavatelům zakazovala jejich ekonomickou činnost.
 
„Ve chvíli, kdy je ekonomika téměř kompletně otevřená, je správné Antivirus postupně vypnout. Musíme teď nechat alespoň nějakou minimalistickou verzi, aby se mohl znovu rozjet v případě, že by si to situace opět vynutila,“ doplňuje Maláčová.
 
Smyslem Cíleného programu podpory zaměstnanosti „Antivirus“ je zmírnění dopadů celosvětového šíření nákazy COVID-19 na zaměstnanost. V rámci programu Antivirus jsou zaměstnavatelům refundovány náklady, které jim vznikly v důsledku výplaty náhrad mezd zaměstnancům za dobu trvání překážek v práci.
 
Původně byla doba uznatelnosti výdajů programu Antivirus stanovena do 30. dubna 2020, ale na podnět Ministerstva práce a sociálních věcí se opakovaně posouvala. Naposledy do 31. května 2021. Nově je stanovena platnost programu Antivirus, a to do 31. prosince 2021, v jejímž rámci může vláda prodloužit či obnovit dobu uznatelnosti výdajů části či všechrežimů programu Antivirus, aniž by bylo nutné znovu schvalovat podmínky programu či uzavírat nové dohody o poskytnutí příspěvku. K jiným změnám nedochází. Doba uznatelnosti výdajů je období, za které lze příspěvek zaměstnavateli poskytnout, tedy období, ve kterém vznikají překážky v práci (zaměstnanci nemohou pracovat), nikoliv období, ve kterém je příspěvek poskytován či ve kterém je nutné předložit žádost nebo vyúčtování. V případě režimu A tedy bude možné podávat v měsíci červenci 2021 vyúčtování za měsíc červen 2021.
 
Od zahájení programu (6. dubna 2020) do 30. května 2021 bylo v rámci programu Antivirus uzavřeno celkem 74 013 dohod o poskytnutí příspěvku a podpořeno celkem
1 059 284 zaměstnanců. Vyplaceny byly příspěvky za celkem cca 46,1 mld. Kč, z čehož 16,8 mld. Kč v roce 2021.
 
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Vláda navrhne mimořádné zvýšení důchodů o 300 korun, o měsíc prodloužila program Antivirus A

Tisková konference po jednání vlády, 31. května 2021.
Tisková konference po jednání vlády, 31. května 2021.
Od ledna by se mohly zvýšit důchody o 300 korun nad rámec povinné valorizace. Příslušný návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 31. května 2021. Rozhodla také o pokračování programu Antivirus A nebo o dalším prodloužení odpuštění DPH na respirátory.

Návrhem novely zákona o důchodovém pojištění, kterým by příjemci důchodů dostali navíc dalších 300 korun měsíčně, chce vláda přispět ke zvýšení životní úrovně lidí s nízkými důchody. Dohromady se zákonnou valorizací by se měl průměrný důchod po schválení novely Parlamentem od ledna 2022 zvýšit na zhruba 16 159 korun. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda rozhodla také o prodloužení doby uznatelnosti výdajů Cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus, a to o měsíc do 30. června 2020. Prodloužení se ale bude týkat už jen režimu Antivirus A, který se vztahuje na případy, kdy zaměstnanec nemohl vykonávat práci z důvodu důležité osobní překážky v práci spočívající v nařízení karantény nebo izolace. Zbývající režimy, tedy Antivirus B a Antivirus Plus, už vzhledem ke zlepšené epidemické situaci není třeba prodlužovat. Vláda nicméně schválila prodloužit období platnosti programu Antivirus do 31. prosince 2021, aby bylo možné případně vyhlásit nové období uznatelnosti výdajů bez nutnosti schvalovat nový cílený program podpory zaměstnanosti a bez nutnosti uzavírat nové dohody o poskytnutí příspěvku mezi poskytovatelem, pokud by se měla epidemická situace v ČR zase zhoršit. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kabinet také pověřil místopředsedkyni vlády a ministryni financí, aby vydala rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty, kterým dojde k prodloužení stávajícího opatření platícímu do 4. června. Prominutí DPH na dodání či pořízení zboží z jiného členského státu nebo při jeho dovozu u filtračních polomasek a respirátorů třídy FFP2 a obdobných a také filtrů a dalšího příslušenství se bude nově vztahovat na zdanitelná plnění uskutečněná v období od 4. 6. do 30. 6. 2021.

Pokračovat bude i dotační program Agricovid Potravinářství, jenž pomáhá malým a středním firmám v sektoru potravinářství překonat obtíže spojené s  úbytkem poptávky po jejich produktech v době koronavirové epidemie, která zásadně omezila provoz stravovacích služeb. Vláda zmocnila ministra zemědělství k úpravě zásad a podmínek tohoto dotačního programu, aby mohl být realizován i prostřednictvím programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. Ty pomáhají zemědělským podnikům například refundovat část předepsaných úroků z komerčních úvěrů.

Ministři projednali také druhou verzi novely zákona o ochraně veřejného zdraví zavádějící do české legislativy tzv. Digital Green Certificate. Tu předchozí odmítla Poslanecká sněmovna projednat ve zrychleném řízení. Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo upravenou verzi, která v reakci na diskusi ve sněmovně upravila především pasáže týkající se údajů přebíraných ze základních registrů a agendových informačních systémů a údajů vedených v registrech podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Nově to mají být jen údaje nezbytné pro zpracování, vydání a obsah certifikátu o absolvovaném očkování, podstoupeném testování či prodělané nemoci covid-19. Vláda opět požádá Sněmovnu o projednání ve zrychleném režimu tak, aby covidové pasy mohly být využívány co nejdříve.

Vláda přijala také novelu nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol. Novela reaguje na výsledky auditní mise Evropské komise na školní projekty Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol za školní roky 2015/2016 a 2016/2017, které proběhly v roce 2017. Novela mimo jiné ruší dosavadní princip stanovení maximálních cen, zjednodušuje požadavky na žadatele o schválení podpory nebo mění způsob dodávání ochucených mléčných výrobků, které byly dosud plně hrazeny rodiči. Žadatelé o podporu budou mít také povinnost provádět doprovodná vzdělávacích opatření včetně například ochutnávek ochucených mléčných výrobků.

Ministři projednali i několik dílčích změn mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, které budou platit od 1. června. U opatření, jež omezuje zpěv ve školách, se upravuje maximální počet žáků při zpěvu tam, kde je povolen, ze šesti na třicet. Povoluje se činnost dětských koutků v nákupních centrech za podmínky maximálně padesátiprocentní kapacity a vedení evidence osob, které službu využily pro potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví. Do opatření o nošení ochrany dýchacích cest ministerstvo doplnilo výjimku pro pořizování fotografií organizované školou nebo školským zařízením a v nařízení o pravidlech pro očkování přibude povinnost očkovacího místa upozornit očkovaného na nový elektronický certifikát o prodělaném očkování už po první dávce, který bude dostupný na webovém portále https://ocko.uzis.cz.

Výbor pro EU na vládní úrovni schválil Sektorové agendy předsednictví ČR v Radě EU 2022. Schválené dokumenty navazují na Východiska k prioritám českého předsednictví v Radě EU. Představují základní kroky pro přípravu dokumentů k sektorovým agendám, společného programu předsednického tria a pracovního programu českého předsednictví. Taktéž obsahují aktualizované agendy a očekávané legislativní i nelegislativní dokumenty, které pravděpodobně zasáhnou do období CZ PRES ve druhé polovině roku 2022.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-31-kvetna-2021-188739/.

RVVI předloží vládě definitivní návrh rozpočtu na vědu na rok 2022

RVVI předloží vládě definitivní návrh rozpočtu na vědu na rok 2022, 28. května 2021.
RVVI předloží vládě definitivní návrh rozpočtu na vědu na rok 2022, 28. května 2021.
Květnové zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) proběhlo v pátek 28. května 2021 formou videokonference. K hlavním bodům jednání patřily návrh výdajů státního rozpočtu na vědu na rok 2022, podpora výzkumu a vývoje z Národního plánu obnovy a příprava operačních programů OP JAK a OP TAK.

V prvém bodě jednání členové RVVI schválili finální návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace na rok 2022 s výhledem na léta 2023 a 2024 a dlouhodobým výhledem do roku 2028, který bude nyní předložen vládě. V roce 2022 je návrh výdajů z veřejných zdrojů o 1,35 mld. Kč (3,6 %) vyšší než platný střednědobý výhled. Celkové objemy výdajů jsou navrženy v celkové výši 39,4 mld. Kč na rok 2022, 40,4 mld. Kč na rok 2023 a 41,2 mld. Kč na rok 2024.

Rada v usnesení znovu zdůraznila význam oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) pro rozvoj České republiky, obzvláště po pandemii covid-19. Předložený návrh rozpočtu byl projednán se všemi připomínkovými místy, s trvajícími rozpory pouze ze strany Ministerstva financí.

V souvislosti s úspornými rozpočtovými opatřeními by mělo případné zmrazení nebo snížení rozpočtu na vědu velmi negativní následky, a to zejména v postupném odlivu těch nejlepších výzkumníků a týmů do zahraničí,“ sdělil k situaci jednání o rozpočtu první místopředseda Rady dr. Pavel Baran. „Rozpočtový návrh RVVI reflektuje důsledky epidemické krize vyvolané SARS-CoV-2, prokázanou schopnost relevantních vědních oborů rychle hledat a nacházet nová řešení tváří v tvář globálním hrozbám, a zároveň zdůrazňuje nezbytný požadavek na stimulaci ekonomického růstu.“

Apelujeme zejména na posílení znalostní základny, podporu společensko-vědního výzkumu vyhodnocujícího dopady pandemie na život naší společnosti – to vše s obzvláštním důrazem kladeným dneškem na význam inovací a digitalizaci. Ekonomická prosperita je podmíněna investicemi veřejných prostředků do výzkumu jak v makroekonomickém pohledu, tak s přímými regionálními dopady,“ dodává místopředseda Rady prof. Vladimír Mařík.

Když se poprvé sešla Národní ekonomická rada vlády, předpokládala, že vzniknou tlaky na rozpočet a upozornila, že investice do vědy jsou ty, které by se rozhodně neměly omezovat. Jakékoliv výhledy udržitelnosti veřejných rozpočtů naší země do budoucna, včetně expertízy Národní rozpočtové rady, deklarují při pouhém jednoprocentním bodu ročního nárůstu produktivity snížení poměru veřejného dluhu (v horizontu 50 let) k HDP na polovičku, z trojnásobku na jedenapůlnásobek HDP. Pokud nebudeme prostředky na výzkum brát jako investici, ale jako pouhou spotřebu, neuvažujeme ekonomicky. Investice do vědy jsou pro růst produktivity České republiky investice zásadní,“ doplnil k tématu prof. Štěpán Jurajda, který je členem NERVu a RVVI.

Rada se dále obrátila na Ministerstvo financí s žádostí, aby výdaje na VaVaI, o něž případně navrhne některá z kapitol při přípravě návrhu Zákona o státním rozpočtu snížit svůj rozpočet v období 2022 až 2024, byly po projednání s Radou alokovány na VaVaI do jiné rozpočtové kapitoly.

Ve standardním bodu k podpoře vědy a výzkumu v rámci Národního plánu obnovy doporučila Rada Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je odpovědné za komponentu 5.1 „Excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví“, doplnit implementační program dané komponenty základního výzkumu o prioritu neurodegenerativních onemocnění. Podklad byl zpracován členem Rady prof. Janem Konvalinkou, který vede Pracovní skupinu pro zdravotnický výzkum, v souvislosti s dramaticky se prodlužujícím průměrným věkem populace a celosvětovým nárůstem výskytu neurologických, a především neurodegenerativních chorob, jejichž zdravotní a ekonomický dopad bude v následujících dekádách enormní. RVVI zároveň žádá poskytovatele o maximální synergie při implementaci budoucích programů a výzev Národního plánu obnovy se všemi dalšími veřejnými zdroji oblasti podpory VaVaI. Návazně Rada plánuje uspořádat v září seminář zabývající se organizací a výsledky výzkumu v souvislosti s pandemií covid-19, který bude cílit na posílení odolnosti společnosti a zásadní budoucí rizika.

RVVI schválila stanovisko k operačním programům Jan Amos Komenský (OP JAK) v gesci Ministerstva školství a Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), který zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Rada požádala oba poskytovatele, aby před předložením příslušných materiálů pro jednání vlády zapracovali připomínky RVVI.

V následujících bodech jednání členové RVVI schválili stanovisko k Návrhu změny Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA a Návrhu na změnu programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Národní centra kompetence. Oba programy, předložené Technologickou agenturou ČR, byly navrženy k prodloužení.

V procesu Implementace Metodiky hodnocení 2017+ RVVI dále schválila text Výzvy k podávání návrhů kandidátů na členy Odborných panelů.

Národní protidrogová koordinátorka: Počty kuřáků se snižují, daří se vytvářet zdravější prostředí pro odvykání

V Česku se daří dlouhodobě snižovat počty kuřáků a vytvářet zdravější prostředí pro odvykání. Loni bylo v populaci podle čerstvých dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 23,1 procent kuřáků starších 15ti let, což je meziroční pokles o 1,8 procentního bodu. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové jde o trend, který odráží mj. důsledky zavedení protikuřáckého zákona, zlepšující se všeobecnou prevenci, lepší zdravotní gramotnost Čechů i změny v životním stylu populace. Vedralová to uvedla při příležitosti Světového dne bez tabáku vyhlašovaným pravidelně WHO, jehož hlavním tématem je letos odvykání.

Vítám statistiky, které ukazují, že Češi reaguji na informace o rizicích kouření a že se dlouhodobě snižuje počet kuřáků. Chtěla bych povzbudit všechny ty, kteří by rádi přestali, ale zatím se jim to třeba úplně nedaří. Určitě vytrvejte ve svém úsilí,“ vyzvala národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. „V Česku máme už přes 40 specializovaných center pro závislé na tabáku, kolem 200 lékáren poskytujících poradenství, několik mobilních aplikací a také telefonní linku pro odvykání 800 350 000, kterou využívá stále víc lidí,“ dodala Vedralová.

Každoroční pokles míry kouření ukazuje, že opatření jako zavedení nekuřáckého zákona, zdravotních varování na krabičkách či zvyšování spotřební daně na tabák fungují. Postupně se přibližujeme k zemím západní Evropy, kde už kouří jen velmi malá část populace,“ ohodnotil trend adiktolog Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je v porovnání nízký. Například elektronické cigarety loni užívalo 4,8 procenta Čechů. „V porovnání s rokem 2019 došlo k více než dvojnásobnému nárůstu podílu denních uživatelů elektronických cigaret u nejmladší věkové skupiny 15-24 let (5,8 % vs. 2,6 %). Dvě pětiny (41,4 %) uživatelů elektronických cigaret také uvádí, že kouří současně i klasické cigarety, čtvrtina (24,8 %) uživatelů jsou bývalí kuřáci klasických cigaret a třetina (33,8 %) uživatelů před užíváním elektronických cigaret nikdy nekouřila; v roce 2019 tuto skutečnost uvedlo jenom 17,3 procent uživatelů elektronických cigaret,“ upozornila vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.

Podle údajů respondentů užívá zahřívané tabákové výrobky v současné době 4,1 procent dotázaných. „V porovnání s rokem 2019 (3,2 %) můžeme pozorovat mírný nárůst,“ dodává Nejedlá. Denně užívá zahřívané tabákové výrobky 2,1 procent dotázaných, přičemž v roce 2019 byl tento údaj téměř shodný. Nejvíce uživatelů spadá do věkové kategorie 25-44 let, zatímco v roce 2019 bylo nejvyšší zastoupení uživatelů v nejmladší věkové skupině 15-24 let.

Loni byla do dotazníku poprvé zařazena otázka mapující užívání nikotinových sáčků. Z výsledků vyplývá, že tyto výrobky užívá 1,7 procent respondentů, přičemž 0,6 procent denně; více muži než ženy. Nejvyšší zastoupení uživatelů je v nejmladší věkové skupině 15-24 let (6,3 %), kde nikotinové sáčky denně užívá 3,7 procent respondentů.

Nové produkty obsahující nikotin představují výzvu pro prevenci, léčbu i politiku kontroly tabáku. Výzkum potvrdil, že elektronické cigarety, zahřívaný tabák i nikotinové sáčky jsou nejatraktivnější pro mladé lidi. Tato skupina je současně nejvíce ohrožena rozvojem závislosti,“ doplňuje Adam Kulhánek. Za pozornost stojí, že obsah nikotinu v běžné cigaretě se pohybuje od 0,3 mg (tzv. „slimky“) až do zhruba 1 mg, zatímco nikotinové sáčky dostupné na českém trhu obsahují v jednom kusu zhruba 5 až 50 mg nikotinu.

Na rizika užívání alternativních tabákových výrobků zejména u mladých lidí upozorňuje Jarmila Vedralová dlouhodobě. Závislost na nikotinu se u dětí a mladých lidí do 25 let vytváří až sedmkrát rychleji než u dospělých. Podle Vedralové je klíčové, aby lidé věděli o všech rizicích užívání tabákových i nikotinových výrobků, a naučili se rozklíčovat reklamy na tyto výrobky cílené tabákovými společnostmi především na sociálních sítích.

Kontakt pro média a další informace

Kristina Vurmová Labohá, 737247167, vurmova.kristina@vlada.cz

Plné znění tiskové zprávy včetně grafu Prevalence kuřáctví v ČR v letech 2012-2020 je v připojeném dokumentu.

Zemědělci vyzývají k zákazu nespravedlivých obchodních praktik

Dostat české potraviny na pulty velkých obchodů, jejichž majitelé ovládají většinu tuzemského maloobchodního trhu, je pro výrobce stále obtížnější. Situaci komplikují nespravedlivé obchodní praktiky, s nimiž se podle průzkumu Agrární komory ČR setkala většina respondentů z řad členské základny této profesní organizace. Nejčastěji popisovali odběr zboží za podnákladové ceny, příspěvek na propagaci nebo nutnost podílet se na slevové akci obchodu.

Agrární komora ČR proto vyzývá, aby nespravedlivé obchodní praktiky zakázala novela zákona o významné tržní síle. Vyslovila se pro to většina respondentů ve zmíněném průzkumu provedeném v druhé polovině května, do kterého se zapojilo téměř dvě stě podniků. „Objektivní důvody pro takový zákon existují. Neudržitelné podmínky pro odbyt produkce českých zemědělců, které v tuzemsku určují velké obchodní řetězce, považujeme za hlavní problém českého zemědělství,“ říká Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

Agrární komora ČR, která sdružuje většinu malých, středních i velkých zemědělských podniků v České republice různého výrobního zaměření, si slibuje zlepšení situace od evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách.  Česká republika by ji měla podle unijního práva převést co nejdříve do národní legislativy, respektive do zmiňované novely zákona o významné tržní síle. Zákonodárci na to měli čas do začátku května letošního roku a termín nebyl splněn. Podle posledních informací by novelu zákona o významné tržní síle měla teprve v příštích týdnech řešit vláda.

Agrární komora ČR ve své tiskové zprávě dále vysvětluje, že směrnice, z níž by měla novela zákona vycházet, stanovuje například povinnost kupujících zaplatit dodavatelům za zboží podléhající rychlé zkáze nejpozději do třiceti dnů po dodání. Dále posiluje práva dodavatelů při zrušení objednávky na poslední chvíli ze strany kupujícího nebo při příležitosti jiných neočekávaných změn smluvních podmínek. Současně za nekalou obchodní praktiku směrnice označuje také situaci, kdy kupující nutí dodavatele podílet se na nákladech za slevové akce. Směrnice umožňuje členským státům Evropské unie určitou míru flexibility, a dovoluje tak rozšířit minimální seznam nespravedlivých obchodních praktik podle situace v České republice.

K dalším praktikám, které podle provedeného průzkumu považují členové Agrární komory ČR za nespravedlivé, patří odběr zboží za ceny pod úrovní výrobních nákladů ve vazbě na zneužití výsadního tržního postavení, dále příspěvek na propagaci, nutnost odebrat si zboží zpět, když jej obchod neprodal, nebo nedodržení lhůty pro fakturaci. „Typickým příkladem letošního roku byly brambory, které zemědělci baličkám prodávali za výrazně podnákladové ceny. Farmářská cena činila za první čtyři měsíce letošního roku podle dat Českého statistického úřadu průměrně 3,85 koruny za kilogram, zatímco v obchodech stály konzumní brambory ve stejném období 12,93 koruny za kilogram. To znamená, že cena základní suroviny od zemědělce se na konečné ceně pro zákazníka podílela pouze necelou třetinou. Proto se také zemědělci na jaře rozhodli alespoň částečně produkci prodat na přímo ze dvora za ceny, které jsou výrazně pod cenami běžného obchodu,“ uvádí jako příklad Jan Doležal.

Třetina členů Agrární komory ČR v průzkumu sdělila, že jsou vůči ní uplatňovány nespravedlivé praktiky pravidelně. K nápravě situace pak došlo pouze podle zhruba deseti procent respondentů. Většina dotazovaných současně uvedla, že by takzvaná významná tržní síla měla být v zákoně posuzována nejen na straně obchodníků, ale také na straně jejich dodavatelů.

Agrární komora ČR ve své zprávě rovněž uvádí pořadí nejčastěji jmenovaných praktik:

  1. odběr zboží za podnákladové ceny ve vazbě na zneužití výsadního tržního postavení
  2. nutnost podílet se peněžně na slevové akci obchodu
  3. příspěvek na propagacia
  4. nutnost odebrat si zpět zboží, které obchod neprodal
  5. nedodržení lhůty pro fakturaci

Průzkum Agrární komory ČR probíhal od 17. do 23. května 2021 a zapojilo se do něj 191 členů. Jednalo se většinou o prvovýrobce základní suroviny, kteří produkují obiloviny, maso, mléko, olejniny nebo ovoce. Respondenty lze téměř rovnoměrně rozdělit na střední podniky, malé podniky, mikro podniky a OSVČ, dvě procenta dotazovaných patřila k velkým podnikům.

  • Zdroj: Agrární komora ČR

Územní rozvoj venkovských oblastí: samotná SZP to nemůže uskutečnit, říká EHSV

Musíme zastavit rostoucí rozdíly mezi venkovskými a městskými oblastmi a lépe koordinovat politiky k jejich překlenutí. Samotná nová SZP nebude stačit k vyvážení těchto vzájemně propojených oblastí. Aby se Evropa skutečně vyrovnala s nerovnostmi, musíme zavést širší soubor politik a finančních nástrojů.

V informační zprávě přijaté na dubnovém plenárním zasedání poskytl Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na žádost Komise doplňkové hodnocení toho, do jaké míry jsou nástroje a opatření současné společné zemědělské politiky (SZP) EU 2014– Rok 2020 přispěl k vyváženému územnímu rozvoji ve venkovských oblastech se zaměřením zejména na sociálně-ekonomické aspekty.

I když byly uznány pozitivní účinky financování SZP na rozvoj venkova, od boje s vylidňováním až po diverzifikaci hospodářství venkovských oblastí a vytváření nových mechanismů správy, opatření SZP nestačila k tomu, aby splnila širokou škálu hospodářských, environmentálních a společenských výzev, jimž venkovské oblasti čelí. oblastech, včetně zaměstnanosti. Je zapotřebí ucelený přístup k rozvoji venkova a SZP musí být propojena s dalšími stávajícími politikami, aby bylo možné čelit všem výzvám, kterým venkovské oblasti čelí.

Na základě konzultací s organizacemi občanské společnosti a veřejnými orgány v pěti vybraných zemích EU (Francie, Maďarsko, Irsko, Itálie a Španělsko) a na základě minulých stanovisek EHSV, zejména stanoviska na téma Integrovaný přístup k zranitelným oblastem EU , EHSV analyzoval příspěvek SZP ke snižování sociální a ekonomické nerovnováhy ve venkovských oblastech a mezi venkovskými a okolními (tj. Městskými) oblastmi. V tomto procesu zkoumala nejcitlivější aspekty sociálního začlenění, jako jsou demografické změny, zranitelné populace a regiony a přístup ke službám.

Drastické demografické změny a vylidňování venkovských oblastí

V posledních několika desetiletích zaznamenalo mnoho členských států EU vzrůstající trend koncentrace obyvatelstva, přičemž došlo k přesunu z venkovských a zemědělských oblastí do velkých měst a předměstí.

Podle údajů Eurostatu z roku 2018 žije 70,9% populace ve městech a předměstích a pouze 29,1% ve venkovských oblastech.

Zemědělství samozřejmě hraje roli v demografických trendech, protože je často základním kamenem místní ekonomiky a usnadňuje rozvoj dalších odvětví, jako je zemědělsko-potravinářský průmysl a cestovní ruch. Jelikož se zemědělství stalo méně atraktivní profesí, jedním z důsledků je opuštění půdy s dramatickými výsledky pro úbytek krajiny a ekologické služby, které půdu aktivně obhospodařují.

Zemědělská a lesnická činnost pomáhá udržovat obyvatelstvo, bojovat proti erozi, snižovat četnost a šíření požárů a předcházet dezertifikaci. Je proto zásadní přehodnotit celou strategii vyváženého územního rozvoje tak, aby lidé, zejména mladší lidé, byli přitahováni k zemědělské profesi, a tak oživili svět venkova a podpořili generační obnovu , poznamenává zpravodajka EHSV Piroska Kállay , která dodává, že nesmírný přínos venkovských žen k zemědělským a nezemědělským hospodářským činnostem musí být rovněž náležitě uznáno, například prostřednictvím přístupu ke spoluvlastnictví farem, zvýšení míry obsazenosti. Stejně jako v případě jakékoli jiné evropské politiky musí být rovné příležitosti zásadní součástí SZP.

Přístup ke službám obecného zájmu (SGI) – klíčová strategie pro návrat lidí zpět do venkovských oblastí

Je nanejvýš důležité zatraktivnit život ve venkovských oblastech s přístupem k základnímu vzdělání, zařízením péče o děti, zdraví, dopravě, kulturním a dalším službám, jakož i digitalizaci (širokopásmové připojení) a související procesy, které pomohou rozvíjet novou práci a podnikání příležitosti („ inteligentní vesnice “).

25 let po Corkově deklaraci z roku 1996 (Evropská konference o rozvoji venkova), ve které občanská společnost upozornila na problémy venkovských oblastí, zůstává většina obav stejná a nyní je zásadní učinit „lepší život ve venkovských oblastech“ „realita.

EHSV se těší, že v červnu přijme dlouhodobou vizi venkova Komise jako zásadní krok k vytvoření nového impulsu pro venkovské oblasti a jejich přitažlivosti pro mladé lidi, podniky a inovativní podnikatele, zmocněné zelenými a digitálními přechody.

Nedostatečná soudržnost mezi politikami EU

Zatímco SZP je klíčovou politikou pro financování a udržení zaměstnanosti v zemědělství, zásadní roli sehrávají i další stávající programy financování, které doplňují SZP. Soudržnost s ostatními politikami EU / vnitrostátními / místními politikami však byla hodnocena jako méně než optimální, pokud jde o sociální politiky, potravinové politiky, environmentální politiky, výzkum a inovace a obchod. Environmentální, ekonomická a sociální udržitelnost musí jít ruku v ruce.

Je naléhavý holistický přístup k rozvoji venkova, který zajistí soudržnost a doplňkovost SZP s zastřešujícími politickými rámci, jako je Agenda 2030 a cíle udržitelného rozvoje. SZP musí být následně neoddělitelně spjata se všemi ostatními stávajícími politikami, aby bylo zajištěno, že venkovským oblastem bude poskytována dostatečná podpora, aby bylo možné čelit širokému spektru hospodářských, environmentálních a společenských výzev. Mezi tyto výzvy patří: důstojné pracovní podmínky, mobilita, odborná příprava, sociální začleňování, fondy a plány (Evropská zelená dohoda, strategie Farm to Fork, strategie biologické rozmanitosti, NextGenerationEurope a nadcházející nová průmyslová strategie).

Fondy nástroje pro obnovu a odolnost (součást NextGenerationEU) musí být dobře navrženy, aby měly skutečný dopad na venkovské oblasti. Je rovněž zásadně důležité, aby národní plány obnovy a odolnosti zahrnovaly venkovskou perspektivu.

Doporučení pro budoucí SZP

Bylo zjištěno, že iniciativa LEADER a místní rozvoj vedený komunitou (CLLD ) jsou ze všech opatření SZP potenciálně nejúčinnější, diverzifikují hospodářství venkovských oblastí, vytvářejí nové mechanismy správy, zachovávají historické a kulturní dědictví a podporují podnikání. Takovým opatřením je však třeba věnovat mnohem větší zdroje a lépe je využívat. Zapojení organizací občanské společnosti je klíčem k zajištění hladkého fungování programů ak zajištění řádného zohlednění místních potřeb , zdůrazňuje paní Piroska Kállay .

Sociální zemědělství bylo rovněž vyhodnoceno jako účinné opatření SZP 2014–2020, které hraje důležitou roli zejména v blahobytu a péči o lidi, přičemž agroturistika a vzdělávací farmy přitahují městské obyvatelstvo, což by mělo být dále podporováno.

Opatření SZP neovlivňují zaměstnanost ve venkovských oblastech tak pozitivně, jak to většina zemí potřebovala. Zatímco ve skutečnosti jsou dotace SZP podmíněny zejména dodržováním základních norem v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, dodržování lidských a pracovních práv se vůbec neuvažuje. Z tohoto důvodu SZP nezlepšila podmínky zemědělských pracovníků. V navštívených zemích několik zúčastněných stran důrazně zdůraznilo význam sociální podmíněnosti . Pracovní práva a důstojné pracovní podmínky proto musí být zaručeny sociální podmíněností ve financování SZP , uzavírá paní Kállay .

Mělo by se také zřídit Středisko pro sledování rozvoje venkova, aby bylo možné rozeznat skutečné vnitřní trendy čistě venkovských ekonomik, odlišné od městských center, ke kterým jsou připojeny. To je nezbytné ke studiu vnitřní dynamiky těchto oblastí, aby se zajistilo, že politiky budou založeny na plně komplexním pochopení situace.

SZP by měla podporovat iniciativy zaměřené na organizaci předcházející části dodavatelského řetězce představované organizacemi producentů, které nejen dávají zemědělcům větší vyjednávací sílu, mimo jiné za účelem zlepšení prodejních cen, ale také nabízejí obrovský potenciál zaměstnanosti prostřednictvím široké škály činnosti a služby. Družstva zde hrají důležitou roli.

V době změn paradigmatu (nejisté klima, rostoucí výskyt epidemií, práce na dálku, digitalizace, nové technologie a řešení) musí SZP v úzké spolupráci s dalšími politikami nadále podporovat zemědělce a rozvoj venkovských oblastí a současně podporovat nezbytné změny a přizpůsobení zemědělsko-potravinářského odvětví a celé venkovské ekonomiky této nové realitě.

Další kroky v EHSV

EHSV bude stavět na tomto stanovisku a na své předchozí práci na vypracování holistického výhledového přístupu k udržitelnému rozvoji venkova / měst v EU. Dne 18. června 2021 (9:30 – 13:00) se bude konat online slyšení s Evropským venkovským parlamentem (ERP), jehož cílem bude prozkoumat příležitosti k dosažení udržitelnosti a prosperity prostřednictvím nových způsobů spolupráce mezi venkovskými a městskými oblastmi.

https://www.eesc.europa.eu/en/news-media/news/territorial-development-rural-areas-cap-alone-cannot-make-it-happen-says-eesc

Dohoda o spolupráci OS PHGN a Diamo s.p.

Ve středu 26.5.2021 došlo k podpisu Dohody o spolupráci mezi Odborovým svazem hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) a státním podnikem Diamo. 

Byla tak odstartována oficiální spolupráce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovněprávní legislativy, zdravotnické legislativy (v souvislosti s výkonem práce), důchodového pojištění a dále poskytování informací ke zveřejnění ve vlastních sdělovacích prostředcích, případně též dalších oblastí, je-li to nutné či vhodné pro naplnění společného zájmu. 

„Věřím, že dohoda povede k trvalému vytváření příznivého pracovního prostředí pro zaměstnance DIAMO”, řekl předseda OS PHGN Rostislav Palička.

  • Zdroj: Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu

Agrární komora ČR: Strategie Zelené dohody pro Evropu si jednoznačně vyžaduje vypracování dopadových studií!

Rozhovor s prezidentem Agrární komory ČR Janem Doležalem

Nedávno se v Praze uskutečnil seminář s mezinárodní účastí pod názvem „Evropská Zelená dohoda: Ambice versus realita“. Co bylo jeho cílem?

V loňském roce přijala Evropská unie jeden ze svých hlavních cílů, kterým je v rámci boje proti klimatickým změnám dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Základním programovým dokumentem pro splnění tohoto cíle se stal Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu s tím, že její ustanovení a závěry se prakticky promítnou nejen do všech oblastí ekonomiky EU, ale i do běžného života jejích obyvatel. Oproti původním předpokladům navíc Evropská zelená dohoda, respektive cíle vyplývající z jednotlivých strategií, promluví také do závěrečné fáze vyjednávání Společné zemědělské politiky EU na léta 2021–2027. Právě tato skutečnost byla impulsem pro uspořádání semináře „Evropská zelená dohoda: Ambice versus realita“, který pořádala Agrární komory České republiky ve spolupráci s frakcí Renew Europe a nad nímž převzal záštitu europoslanec Martin Hlaváček.

Vystupující a přednášející odborníci se shodli, že ačkoliv je Evropská zelená dohoda stále jen “na papíře” a mnohé podrobnosti zatím nejsou známé, zcela jistě dojde i při snaze naplnit většinu cílů, byť jen částečně, k výraznému snížení zemědělsko-potravinářské produkce v Evropské unii. To bude pochopitelně mít dopad také na ceny pro konečné spotřebitele.

Česká republika, stejně jako mnoho dalších členských států, zaujala jasný a zásadní postoj, podle kterého jsme připraveni přijmout principy Zelené dohody, nicméně je zároveň třeba respektovat výchozí pozici v členských státech a dopad vytyčených cílů, přičemž ze strany předkladatele – Evropské komise – nebyly dopadové studie pro Zelenou dohodu zatím předloženy. Skutečnost, že neexistují dopadové studie, nemá pouze vliv na zemědělskou praxi, ale vzhledem k rozsahu ambicí a případným finančním i společenským nákladům by podle našeho názoru měla do diskuze promlouvat také široká veřejnost. Právě dopadová studie, která by dokázala komplexně posoudit důsledky přijetí Evropské zelené dohody na výdaje veřejných rozpočtů, konkurenceschopnost evropského zemědělství a zaměstnanost na venkově by přitom mohla podobnou diskuzi nastartovat.

S tímto postojem se Agrární komora ČR plně ztotožňuje, přičemž zároveň upozorňujeme na skutečnost mírného krácení dotačních podpor při mnohem vyšších nárocích na zemědělské podnikatele. Mimochodem podobně se k Zelené dohodě stavějí i ostatní nevládní zemědělské organizace napříč Evropskou unií stejně jako zástupci tamějších ministerstev zemědělství.

Co vlastně evropská Zelená dohoda pro Evropu obsahuje?

Pokud jde o obsahové zaměření Zelené dohody pro Evropu, bylo přijato zhruba 10 až 12 různých strategií, které mají přispět ke splnění různých ekologických a klimatických ambicí, které mají zajistit nejen uhlíkovou neutralitu, ale celkově snížit emisní a klimatickou stopu zemědělského hospodaření. Nejdůležitější jsou dvě základní strategie. Tou první je Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, neboli Farm to Fork, a tou druhou je Strategie pro biodiverzitu. Tyto strategie přitom obsahují řadu velmi ambiciózních cílů, které směřují k zásadní proměně zemědělství v Evropské unii.

Jde například o omezení používání pesticidů o 50 %, snižování úniku živin o 50 %, snižování užití hnojiv o 20 %, redukci antimikrobiologických přípravků, tj. antibiotik, o 50 %, a zvýšení ploch ekologického zemědělství na 25 %. Nyní má EU v průměru zhruba 8 % půdy v režimu ekologického zemědělství. Česká republika podle údajů z roku 2019 cca 15 %. Mimochodem 10. května projednalo a schválilo Ministerstvo zemědělství tzv. Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027. Z tohoto dokumentu vyplývá předpoklad, že během příštího programového období Společné zemědělské politiky na léta 2021-2027 se plocha ekologického zemědělství u nás zvýší na maximálně 22 %. Akční plán počítá mimo jiné s vyšším podílem orné půdy v ekologickém režimu (dnes jsou v tomto režimu především pastviny) a také s významnější produkcí biopotravin, které jsou dnes s podílem 1,52 % z pohledu celkové spotřeby, ale také nabídky, spíše okrajovou záležitostí.

Kromě způsobu hospodaření se Evropská zelená dohoda soustředí především na tzv. klimatickou neutralitu. V zemědělství by se to mělo konkrétně projevit závazkem snížení emisí skleníkových plynů na úroveň 55 % do roku 2030, a to ve srovnání s rokem 1990. Zemědělství má vzhledem k povaze fotosyntézy (tedy faktické přeměny CO2 na O2) a nutnosti zajistit vyrovnanou zemědělskou soustavu s vyváženým poměrem rostlinné a živočišné výroby svá specifika. Na emisích skleníkových plynů se navíc zemědělství v porovnání s dopravou, průmyslem nebo výrobou elektrické energie podílí jen minimálně. Je proto třeba zamyslet se nad tím, zda bude mít tato iniciativa stejný efekt jako u výše zmíněných odvětví. Mnohem vyšší efekt na snížení emisí skleníkových plynů bude pravděpodobně mít omezování uhelných zdrojů výroby elektrické energie a postupný přechod k elektromobilitě z tzv. čistých obnovitelných zdrojů apod.

Jak ukazují zkušenosti z praxe, zájmy ochrany životního prostředí a vlastní ekonomické zájmy zajištění dostatečné průmyslové, stavební a zemědělské produkce v rámci EU se někdy mohou dostat i do určitých vnitřních rozporů, kdy se na jedné straně formují ambiciózní strategie a na straně druhé neexistuje záruka toho, že ekonomické subjekty působící v Evropě budou dostatečně ochráněni před levnými dovozy ze zemí, ve kterých se na standardy ochrany životního prostředí hledí méně nebo vůbec.

⃰Můžete uvést konkrétní příklad těchto vnitřních rozporů?

Příkladem za všechny je požadavek na snížení přípravků na ochranu rostlin o 50 %. Česká republika jde trendem snižování celkového užití, ale i omezování potenciálně škodlivých přípravků již řadu let. Proto se nalézáme v první pětině zemí EU, které jsou z pohledu užití přípravků na hektar zemědělské půdy nejekologičtější. Státy, kde je současná spotřeba výrazně vyšší v porovnání s Českou republikou, například Belgie, Dánsko či Francie, pravděpodobně nebudou mít problém snížit užití přípravků o 50 %. Česká republika naopak již nemá kam ustupovat, svůj úkol jsme si již v tomto ohledu splnili. Proto apelujeme na férové převedení cílů dohody do praxe a reality v jednotlivých členských státech, což znamená vzít v potaz jejich současnou výchozí pozici. V opačném případě nebude možné zajistit adekvátní ochranu rostlin, což je dnes problém především u tzv. minoritních plodin. Pokud chceme pro někoho kontroverzní řepku nahradit třeba mákem nebo slunečnicí, musí mít zemědělci tyto plodiny také čím ošetřit. To je jedním z klíčů k současnosti tolik diskutované pestré krajině.

Velká část zemědělců se nyní oprávněně ptá, zda se jim do budoucna vyplatí ještě zemědělsky hospodařit. Na jedné straně totiž hrozí, že budou mít svázané ruce řadou opatření, dotační podpory zůstanou na stejné úrovni, přičemž inflační tlaky, ať je to cena půdy nebo cena práce, budou dále narůstat. Omezení přípravků na ochranu rostlin a vyjmutí až 10 % zemědělské půdy mimo produkci pro účely krajinotvorby navíc výrazně sníží předpokládané výnosy. Pokud nedojde k výraznému zvýšení cen za zemědělskou produkci, nebudou se zemědělci, a především pak ti menší, schopni adekvátně uživit. Větší zemědělské podniky jsou zase závislé na pracovní síle, kterou nebudou v schopni adekvátně zaplatit. Již dnes jsme přitom svědky toho, že se vesnice pomalu vylidňují a mladí se stěhují do měst.

⃰Ekologické zemědělství je v EU velmi intenzivně propagováno. Co se od něho vlastně očekává?

Prvotním principem ekologického zemědělství je vyprodukovat potraviny, které jsou zdravé a vůči životnímu prostředí šetrné. V České republice máme cca 4400 farem hospodařících v ekologickém režimu, těmto zemědělcům se nad rámec běžných dotací vyplácí podpora pro ekologické zemědělství ve výši 1,4 miliardy. korun.  Celková hodnota biopotravin za rok 2019 přitom představovala cca 2 miliardy korun. Oproti konvenčním potravinám jsou tak výrazně závislejší na dotačních podporách. Ačkoliv se jedná o rostoucí segment, roční útrata průměrného Čecha za biopotraviny cca 500 korun na osobu a rok odpovídá i s ohledem na kupní sílu obyvatel ČR zatím spíše vlažnějšímu zájmu o tento segment. Značná část potravin z tuzemské ekologické produkce se potom vyváží do zahraničí.

O cílech Zelené dohody pro Evropu se často mluví jako o tzv. společenské objednávce. Tlak EU na to, abychom ji aplikovali do našeho způsobu života je a bude obrovský. Jenže, abychom některých cílů dohody vůbec dosáhli, musí být tyto cíle především realistické a musí se s nimi ztotožňovat celá společnost, pro kterou zemědělci tuto objednávku plní. Proto je třeba, podle našeho názoru, do diskuze o cílech dohody zapojit širší veřejnost, nikoliv jen samotné zemědělce na straně jedné a environmentální organizace na straně druhé.

Původní ambicí reformy Společné zemědělské politiky EU na léta 2021-2027 bylo také snížení administrativní zátěže na straně zemědělských podnikatelů. Nyní to ale vypadá, že zemědělcům byrokracie naopak spíše přibude. Další otázkou zůstává případná ochrana unijních zemědělců před dumpingovými dovozy ze zemí mimo EU, kterou však zatím Evropská zelená dohoda příliš neřeší.

Mimochodem, na semináři byla představena americká dopadová studie Zelené dohody. Co obsahuje?

Na semináři vystoupil i zemědělský expert Maroš Ivanič z organizace Economic Research Service, což je podřízený útvar amerického ministerstva zemědělství (U.S. Department of Agriculture). Ivanič se podílel na vypracování americké odborné studie, jež zkoumá dopady Green Deal do evropského, ale také i do světového zemědělství. Uvedl, že existují tři základní scénáře. První z nich se týká jen Evropské unie, zatímco v případě druhého se do strategie Green Deal zapojí i významnější mimounijní producenti, kteří jsou zároveň tradičními dovozci do EU.  Třetí scénář je globální, tedy popisuje situaci, při níž se k dohodě připojí řada zemí světa, včetně USA.

V prvním případě klesne zemědělská a potravinářská produkce EU o 12 procent, v USA zůstane na stejné úrovni a ve světě klesne produkce o jedno procento. Ceny vzrostou v EU o 17 procent, v USA o 5 procent a ve světě o 9 procent. Přitom ale zisk evropských farmářů klesne o 16 procent, zatímco v USA zisk farmářů vzroste o 6 procent a ve světě o 2 procenta. Rovněž vzrostou náklady na potraviny na hlavu a rok, to je v EU o 153 amerických dolarů, v USA o 59 dolarů a ve světě o 51 dolarů. Důsledkem těchto změn v zemědělství a potravinářství v prvním scénáři vzroste potravinová nejistota v řadě států světa a bude týkat zhruba 22 milionů lidí.

V případě středního scénáře produkce v EU klesne o 11 procent, v USA bude opět na stejném a ve světě klesne o 4 procenta. Ceny v EU vzrostou o 60 procent, v USA vzrostou o jedno procento a ve světě vzrostou o 21 procent. Zisk farmářů v EU by vzrostl o 8 procent, v USA o jedno procento a ve světě o 4 procenta. Náklady na potraviny by vzrostly v EU o 651 amerických dolarů, v USA o 16 dolarů a ve světě o 159 dolarů. Podle Maroše Ivaniče tato střední cesta by vedla k vyšším cenám potravin v EU, protože i její partneři by omezili svoji produkci s tím, že její dopad na výši HDP by byl ještě výraznější. Přitom vliv střední cesty na vývoj v USA by byl prakticky zanedbatelný. Načež potravinová nejistota by zasáhla 103 milionů lidí ve světě.

V případě globálního scénáře by produkce v EU klesla o 7 procent, v USA o 9 procent a ve světě o 11 procent. Ceny by v EU vzrostly o 53 procent, v USA o 62 procent a ve světě o 89 procent. Zisk farmářů by v EU narostl o 15 procent, v USA o 34 procent a ve světě o 17 procent. Ale náklady na potraviny by v EU vzrostly o 602 amerických dolarů, v USA o 512 dolarů a ve světě o 450 dolarů. Potravinová nejistota by se dotkla 185 milionů lidí. Podle Maroše Ivaniče by v případě globálního scénáře Evropská unie, USA, ale i celý svět, zaznamenaly hluboký pokles produkce potravin. Zisk farmářů by byl však mnohem vyšší, což by bylo dáno tím, že omezením produkce potravin by vzrostly náklady na jejich produkci. To by vedlo k růstu cen potravin, na čemž by právě farmáři benefitovali. Otázkou zůstává sociální dopad takového zdražení.

Maroš Ivanič v závěru podotkl, že zatím není jasné, zda se ostatní státy ve světě, včetně USA, ke strategii Green Deal připojí, ale, pokud by o to někdo projevil zájem, budou to spíše africké státy, které patří mezi významné producenty zemědělských komodit a zároveň jsou tradičními vývozci do zemi EU.

Logicky se nyní musím také zeptat, jak to vypadá s dalším prosazováním Zelené dohody pro Evropu v dohledné době?

Dovolil bych si to rozdělit na dvě etapy. Momentálně se má dokončovat proces reformy Společné zemědělské politiky na úrovni EU. Do konce roku mají členské státy předložit Evropské komisi ke schválení tzv. Strategické plány dalšího rozvoje zemědělství a potravinářství. Komise nicméně již nyní tlačí na to, aby členské státy zahrnuly cíle Zelené dohody do svých Strategických plánů, s čímž se původně počítalo. Posouzení dopadů, které žádáme nyní, má podle vyjádření EU být předloženo až několik měsíců či let po schválení národních Strategických plánů, které už ale pravděpodobně nebude možné upravovat. Dále budou v mezičase, tedy v příštích třech až čtyřech letech diskutovány další navazující iniciativy Strategie Farm to Fork a Strategie pro biodiverzitu. Základním cílem je minimální zachování rozměru tuzemského zemědělství s cílem udržet nejen dosavadní rozměr živočišné a rostlinné produkce, s tím také půdní úrodnost a zaměstnanost na venkově, a zároveň při tom všem zajistit spotřebitelům cenově dostupné potraviny.