Vládní sliby pedagogům o platech už neplatí?

Faulem je pro školské odbory náhlý obrat vládní koalice, která rok slibuje navýšit platy pedagogickým pracovníkům tak, aby od roku 2024 odpovídaly 130 procentům průměrné mzdy. Zapsala si to do svého programu, ale v době rozpočtových škrtů od toho ustupuje.

Zákon z vlastní dílny o fixaci platů kantorů je ve finále, ale na poslední chvíli přispěchali koaliční poslanci s pozměňovacím návrhem, který plánovaný růst výdajů na mzdy pedagogů rafinovaně snižuje.
Jednak zužuje kategorie pracovníků ve školství, kterým má být zaručen plat ve výši 130 procent průměru, jednak není jasné, jak se bude vypočítávat.
„Je to pro nás rozhodně zklamání, pokládám to za faul vůči všem pedagogům. Vláda jde proti svému prohlášení a se svými sliby hraje podivnou hru. I na osobních jednáních velké koaliční pětky, když se vyjednávaly platy, jsme byli ujišťováni, že bude zákon a ten to bude řešit,“ řekl Právu šéf školských odborů František Dobšík.
Pozměňovací návrh poslanců Marka Výborného (KDUČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (piráti) byl připraven ve vší tichosti a představen ve čtvrtek při jednání tak, že ani opozice na něj nereagovala.
Ďábel je skryt v detailu. Programové prohlášení slibuje, že budou pedagogickým pracovníkům garantovány platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. A do množiny pedagogických pracovníků spadá podle důvodové zprávy na 192 tisíc lidí včetně vychovatelek v družinách, asistentů, mistrů, trenérů apod.

Kejkle s koeficienty
Jenže pozměňovací zákon zničehonic hovoří jen o učitelích, kam zmínění asistenti, vychovatelky a podobně nepatří. Množina dotčených pracovníků ve školství se tak scvrkává na zhruba 150 tisíc osob, které přímo vyučují. „Takže asi 40 tisíc pedagogů hází vláda přes palubu,“ glosoval to Dobšík.
A když ve čtvrtek Výborný přišel s pozměňovacím návrhem, uvedl: „Definujeme, že jeden úvazek učitele by měl odpovídat nejméně 130 procentům průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. (…) Hovoříme tady jasně o učitelích, ale to jsme tak hovořili už opakovaně i v těch předchozích čteních.“
Nicméně při všech jednáních se rétoricky běžně zkracuje množina pedagogických pracovníků na „učitele“. Programové prohlášení vlády výslovně mluví o širší skupině pedagogických pracovníků, tedy včetně asistentů či vychovatelek.
Další fígl tkví v tom, že není jasné, jak se bude oněch 130 procent průměrné mzdy vypočítávat. Původní návrh zaváděl mechanismus, kdy se bude muset objem mezd na platy pedagogických pracovníků odvíjet od průměrné mzdy předminulého roku. Pakliže má zákon platit od roku 2024, určující by byla průměrná mzda za rok 2022, jejíž vyčíslení zveřejní Český statistický úřad v nejbližších dnech.

Nové tabulky
Toto ustanovení mělo zajistit, aby měli učitelé v aktuální době skutečně kolem 130 procent k průměru. Koaliční návrh ale nezmiňuje nic, od čeho by se měl propočet odvíjet. „Zřejmě proto, že je to ušito horkou jehlou,“ uvedl Dobšík.
Pochybně působí i věta týkající se nákladů: „K dosažení průměrného platu učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy se odhaduje každoroční dopad na státní rozpočet v řádu jednotek miliard korun.“
Ale pro dorovnání platů všech pedagogických pracovníků se předpokládal jednorázový výdaj nejméně ve výši 30 miliard korun. Při odečtení 40 tisíc hůř placených pracovníků tak nelze dospět k jednotkám miliard.
A krom toho návrh zavádí tarifní tabulky speciálně pro učitele. „Zavedli by druhou kategorii pedagogů, což je i proti záměru ministerstva práce tabulky sjednocovat,“ uvedl Dobšík.

Dění kolem platů ve školství byly věnovány i další dva články v deníku Právo. Všechny jsou připojeny v příloze ve formátu pdf. 

Vyjádření Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny k situaci kolem platů pedagogů přinesla ČTK, článek naleznete zde: Školský výbor podpořil návrh, aby učitelé mohli mít mzdu na 130 pct průměru | ČeskéNoviny.cz (ceskenoviny.cz)

Většina nemocnic platy nezvýšila! Jednali jsme s ministrem Válkem

Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková, místopředsedkyně Jana Hnyková a předseda LOK-SČL Martin Engel v pondělí 27. února jednali s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem a jeho řediteli odborů Helenou Rögnerovou a Janem Michálkem. Obsahem jednání bylo předání informací o navýšení platů v zařízeních zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví.

Odbory zaslaly do přímo řízených nemocnic a dalších zdravotnických zařízení dotazník k výsledkům kolektivního vyjednávání. Odpovědi bohužel potvrdily jejich obavy. Většina nemocnic, které zřizuje Ministerstvo zdravotnictví, platy nezvýšila, někde ještě jednání pokračuje.

Ministr Válek zopakoval, že nemocnice mají na zvýšení platů finanční prostředky z úhradové vyhlášky mezi 4 až 6 procenty a že takto byli instruováni ředitelé fakultních nemocnic, aby v tomto rozmezí ve shodě s odborovými organizacemi platy navýšili. Ve stejném objemu by měly být zvýšené platy také v psychiatrických nemocnicích.

Ředitel Jan Michálek dostal za úkol situaci prověřit. Časově je shoda, že kolektivní vyjednávání by mělo být uzavřeno do poloviny března. V případě neshody mezi odborovými organizacemi a vedením nemocnic se uskuteční společné jednání ministra, odborů a ředitelů nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví.

Vláda schválila aktualizaci svého programového prohlášení, navrhla i úpravy krizové legislativy

Tisková konference po jednání vlády, 1. března 2023.
Tisková konference po jednání vlády, 1. března 2023.
Vláda Petra Fialy aktualizovala své programové prohlášení. Jeho upravenou podobu schválil kabinet na jednání ve středu 1. března 2023. Projednal také návrh na změny krizové legislativy, které reagují na zkušenosti z covidové krize a války na Ukrajině, a schválil i podmínky pro rozdělování dotací čtyř programů z nového programového období Společné zemědělské politiky 2021–2027.

Vláda přistoupila k aktualizaci svého programového prohlášení na základě závazku vyplývajícího z koaliční smlouvy provádět jeho každoroční revizi. Přijatými úpravami reaguje také na ruskou agresi na Ukrajině a její dopady na občany České republiky.

„Naše cíle a priority, které jsme si stanovili v preambuli tohoto prohlášení, se nemění. I ve zbylých letech našeho funkčního období chceme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, v orientaci naší země na Evropskou unii a NATO, v podpoře vzdělávání, svobodného trhu, bydlení, digitalizace, dál platí i náš slib připravit penzijní reformu,“ prohlásil premiér Petr Fiala.

Některé pasáže v programovém prohlášení byly upraveny také proto, že se vládě podařilo tyto sliby již v úvodním roce funkčního období splnit. „Podnikatelům bezesporu usnadňuje život zrušení EET a úprava kontrolního hlášení, navýšení limitu pro paušální daň a DPH na dva miliony jim navíc ušetří zhruba 30 miliard korun na daních. Zrušili jsme také silniční daň pro osobní automobily a dodávky. Splnili jsme slib, že na financování silnic II. a III. třídy od roku 2023 poskytneme ze státního rozpočtu částku minimálně šest miliard korun ročně. Součástí vládního balíčku opatření proti růstu cen pohonných hmot byla i daňová opatření na podporu elektromobility – konkrétně podpora nízkoemisních vozidel (elektromobilů, hybridních vozidel, vozidel na zemní plyn). Podařilo se nám také získat přístup k LNG terminálu, což jsme prozřetelně slíbili ještě před zastavením dodávek plynu z Ruska,“ vyjmenoval některé z nich premiér Fiala.

„Zodpovědné hospodaření a ekonomický růst jsme podpořili předvídatelnou mírou investic. Snížili jsme předchozí vládou naplánovaný schodek státního rozpočtu o 80 miliard a přitom skutečné výdaje na investice činily v roce 2022 186,9 miliardy. Kapitálové výdaje tak dosáhly od roku 2015 nejvyššího podílu na celkových výdajích, tedy 9,4 procenta,“ zdůraznil předseda vlády.

Připomněl například ještě i zavedení pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce, pokroky dosažené v digitalizaci státní správy, připravenou novelu stavebního zákona či zákonné zakotvení povinnosti dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni dvou procent HDP. „V nové verzi programového prohlášení jsme se zavázali k tomu, že tyto dvě procenta HDP na obranu budeme vydávat už v příštím roce, než až v roce 2025,“ upozornil premiér Fiala.

Vláda se nově zavazuje mimo jiné k tomu, že vytvoří systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků, kterým Česká republika v posledních měsících čelila, že stanoví plán stěžejních investic do dopravy na desetileté období včetně výhledu financování, upraví energetický zákon tak, aby více odrážel současnou situaci v zajištění a bezpečnosti dodávek energií, či že bude ve vhodných případech klást ještě větší důraz na adresné cílení sociální pomoci.

„Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí nezhoršila situaci občanů, kteří se bez podpory ze strany státu neobejdou,“ podotkl Petr Fiala. „Nejde o revoluční změny, ale přiměřenou reakci na situaci, která se během roku naší vlády v řadě oblastí významně změnila. Ale právě tato, řekněme evoluce, nám pomůže tyto změny nejen zvládnout, ale využít je k urychlení řady kroků, které jsme například měli v plánu v pozdějších letech,“ dodal předseda vlády.

Vláda projednala i návrh změnového zákona, který mění některé právní předpisy související s přípravou a zajištěním hospodářských opatření pro krizové stavy. Důvodem k navrženým změnám jsou zkušenosti z praxe během pandemie nemoci covid-19 a bezpečnostní krize vzniklé po ruském vpádu na Ukrajinu. Kabinet chce upravit zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákon o krizovém řízení a zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv tak, aby byl stát lépe připraven na případné další krize, aby byl flexibilnější v otázce využití hospodářských opatření při jejich zvládání a měl lepší zdrojové zajištění hospodářských opatření. Vláda mimo jiné navrhuje také zavést možnost rezervovat státní hmotné rezervy ve Správě státních hmotných rezerv.

Vláda schválila také pravidla pro nové dotační programy Ministerstva zemědělství, které vycházejí z nového programového období Společné zemědělské politiky 2021–2027. Nařízení se týkají podmínek provádění opatření Natura 2000 na zemědělské půdě, opatření v oblastech s přírodními omezeními, opatření pro zalesňování zemědělské půdy a zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací, což je opatření, které na rozdíl od předchozích bude v České republice zavedeno a podporováno poprvé.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-1–brezna-2023-203371/.

Premiér Fiala jednal s ministrem Bekem o prioritách vládní evropské politiky

Tisková konference po jednání s ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem, 28. února 2023.
Tisková konference po jednání s ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem, 28. února 2023.
Již čtrnáctou bilanční návštěvu resortů uskutečnil v úterý 28. února předseda vlády ČR Petr Fiala. S ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem jednal premiér ve Strakově akademii o plnění programového prohlášení v oblasti evropských záležitostí a o dlouhodobých prioritách ČR v EU. Předseda vlády také ocenil úspěšné zvládnutí českého předsednictví v Radě EU, které probíhalo v druhé polovině loňského roku.

Mezi největší úspěchy našeho unijního předsednictví patří omezení závislosti EU na ruském plynu a ropě, dosažení dohody, která umožnila vládám členských států zastropovat ceny energií či zmírnění možných negativních dopadů na občany a konkurenceschopnost v rámci balíčku Fit for 55. „České předsednictví se muselo potýkat především s dopady ruské agrese na Ukrajinu a důsledky, které to má pro jednotlivé státy a občany zemí EU. V tomto těžkém úkolu jsme obstáli a významnou roli v tom sehrál právě ministr Bek. Díky jeho aktivitám a permanentnímu dialogu s unijními institucemi a dalšími členskými státy jsme opět považováni za spolehlivého partnera,“ uvedl po jednání premiér.

Během předsednictví ministr Bek předsedal radám pro obecné záležitosti, z nichž jedna se uskutečnila v neformálním formátu v Praze, zbývající v Bruselu a Lucemburku. Jeho agenda zahrnovala i řadu citlivých témat jako např. dodržování principů právního státu v Maďarsku a Polsku a rozdílné pohledy členských států na změny rozhodovací mechanismy v Radě.

Důležitým tématem jednání byly také hlavní úkoly ministra pro další období. „Jsem rád, že pan ministr Bek je připraven se aktivně zapojit do koordinace popředsednické evropské politiky vlády. Hlavní důraz bude klást zejména na zlepšování kvality českých pozic k evropským návrhům a na mediaci případných rozporů mezi jednotlivými orgány státní správy nebo mezi zástupci koaličních stran. Zaměří se na koordinaci evropské politiky ve všech oblastech, nejenom v pozicích, ale i v otázce využívání evropských fondů a dalších oblastí důležitých pro budoucnost ČR,“ dodal předseda vlády a zdůraznil, že funkce ministra pro evropské záležitosti je velmi důležitá i po konci předsednictví.

„Jedním z dlouhodobých úkolů, na kterém chceme více pracovat, je i větší vliv zástupců ČR v evropských institucích, tedy aby naši občané se dostávali na pozice v politicko-administrativním aparátu EU, kde se rozhoduje. K tomu můžeme využít personálních kapacit a prestiže, kterou ČR během předsednictví získala,“ řekl premiér Fiala.

Bilanční rozhovory s ministry budou pokračovat i nadále. Účelem schůzek je získání detailních informací o tom, co se ministrům podařilo a na co je potřeba se ještě více soustředit.

Co to je taxonomie? Potravinářská komora ČR vysvětlila její dopady na zemědělství a potravinářství!

Na již zmíněné tiskové konferenci Potravinářská komora ČR představila několik rozborových a analytických materiálů, které se týkají přímých dopadů Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu na zemědělsko-potravinářský komplex Evropské unie. Zejména šlo o to, že systémem otázek a odpovědí v přiloženém materiálu se zemědělští a potravinářští redaktoři seznámili s pojmem taxonomie, a také tím, co ve skutečnosti představuje v rámci Green Dealu představuje.

Takže, na první otázku, která je obsažena v titulku této zprávy, Potravinářská komora ČR vysvětluje, že taxonomie představuje klasifikační systém, který by měl v budoucnu sloužit k hodnocení veškerých ekonomických činností. Za pomoci souboru kritérií by měly být ekonomické činnosti hodnoceny jako udržitelné či neudržitelné, což následně ovlivní přístup zemědělců či potravinářů k financování nových investičních záměrů.

Na otázku „Kdo aktuálně připravuje kritéria taxonomie pro zemědělsko-potravinářský sektor a chemický průmysl?“, zástupci Komory odpovídají, že Evropská komise aktuálně připravuje nový delegovaný akt pro biodiverzitu, který by měl stanovovat kritéria taxonomie pro udržitelné financování i pro oblasti živočišné výroby, rostlinné výroby, zpracování potravin či zpracování hnojiv. Pro účely přípravy delegovaných aktů založila Komise Platformu pro udržitelné financování, jejími členy jsou ale ve své podstatě pouze zástupci finančního sektoru a environmentálních organizací.

Následuje další otázka „Proč nebyli osloveni zástupce zemědělců, potravinářů i specialistů na výživu?“. Komora odpovídá, že evropské zemědělsko-potravinářské organizace o členství v Platformě usilovaly, Evropská komise jejich žádosti ale zatím neschválila. Platforma přitom už v loňském roce vydala set doporučení, ve kterých navrhuje celou řadu kritérií pro zemědělsko-potravinářský sektor, jejichž dodržování by podle naší analýzy mělo negativní dopad na konkurenceschopnost celého agropotravinářského sektoru v EU a rovněž na zdraví populace.

Na otázku „Proč je nyní důležité se problematice taxonomie věnovat a připomínkovat doporučení, která Evropská komise rozeslala členským státům?“ komora konstatuje, že se domnívá, že posilování udržitelného fungování a udržitelné produkce v rámci zemědělského a potravinářského sektoru je klíčovou iniciativou pro budoucí rozvoj působení našich potravinářů. Proto také podněty v tomto směru potravináři vítají. Komora ale rovněž zdůrazňuje, že tyto podněty musí být realistické, proveditelné a že nesmí v žádném případě ohrozit potravinové zabezpečení, konkurenceschopnost našich zemědělců a potravinářů a zdraví občanů. Vzhledem k tomu, že kritéria, tak, jak jsou zatím navrhována Platformou, mohou zásadně ohrozit fungování zemědělsko-potravinářského sektoru, je třeba k jejich projednávání zajistit další čas, aby mohla být kritéria efektivní a současně realistická a proveditelná, bez negativního dopadu na zajištění potravinového zabezpečení, ceny potravin, či životaschopnost českých zemědělců a potravinářů.

Následuje další otázka „Jaká rizika současný návrh kritérií taxonomie pro zemědělský, potravinářský a chemický sektor představuje?“, na níž komora odpovídá, že současná živočišná výroba v doporučeních Platformy prakticky nemá místo. Platforma doporučuje řadu kritérií, která by měla téměř likvidační dopad na tento sektor nejen v Česku, ale v celé Unii. Doporučuje například, aby 75 % krmiv pocházelo z ekologického zemědělství, aby bylo v citlivých oblastech, to je zhruba 80 % zemědělské půdy v Česku, zakázáno hnojení či ustájení zvířat. Plnění kritérií pro hodnocení udržitelnosti rostlinné výroby navržených Platformou by bylo administrativě a finančně nezvladatelné pro zemědělce hospodařící konvenčně, vedlo by k rapidnímu propadu potravinové soběstačnosti. Platforma doporučuje kritéria týkající se velkých neprodukčních ploch nebo omezování oplocení pastvin. Kritéria v podstatě vylučují zahrnutí zpracování živočišné produkce do oblasti udržitelných praktik. Doporučení zcela ignorují principy cirkularity v zemědělské praxi, které jsou tradičním a možná nejstarším cirkulárním systémem užívaným naší civilizací. Jedinými živočišnými komoditami, které by bylo možné dále podporovat, je drůbeží maso, vejce a mléko z extenzivních chovů, a to jen při splnění dalších velmi přísných podmínek. Tento přístup může způsobit razantní útlum zpracovatelského průmyslu živočišných komodit se všemi jeho souvisejícími dopady.

Zároveň komora uvádí, že podmínky pro udržitelné financování chemického průmyslu, tak jak jsou uvedeny v doporučeních EU, nebudou moci splnit výroby, které používají klasifikované chemické látky a nesplňovala by je proto ani drtivá většina těžké výroby v EU, mimo chemie též hutnictví, těžké strojírenství, automotive či farmacie.

Komora uzavírá tuto část vysvětlení, co je to taxonomie, závěrečnou otázkou, a to „Proč žádáme o vyloučení kapitol věnovaných živočišné výrobě, rostlinné výrobě, lesnictví, zpracování potravin a chemické výroby z připravovaného delegovaného aktu k biodiverzitě?“ Načež konstatuje, že v době, kdy zemědělsko-potravinářský sektor potřebuje přístup k investicím více než kdy dříve, nepovažuje tato vodítka za uspokojivá, ale naopak za alarmující, zejména s ohledem na riziko úplné závislosti Evropy na dovozu potravin ze třetích zemích (se všemi negativními důsledky) a na narušení tisícileté tradice zemědělské produkce v Evropě. Komora chápe význam udržitelnosti a chce se podílet na posilování udržitelné produkce, to je na takto obsáhlá, komplexní a vzájemně provázaná témata s obrovským potenciálním dopadem na sektor i spotřebitele ale žádají dostatečný čas k projednání. Kritéria musí být nastavena funkčně a realisticky.

  • Zdroj: Potravinářská komora ČR

SP ČR vítá dohodu k severoirskému protokolu

Dohoda se týká toku zboží a obchodních pravidel v Severním Irsku a vytvoření mechanismu, jimž se bude moci jednoduše rozlišit mezi zbožím, které putuje pouze mezi Severním Irskem a Velkou Británií, a tím, jež směruje do Evropské unie. To pomůže nastolit vzájemnou důvěru a stabilitu v obchodu s Velkou Británií a Severním Irskem a povede k dalšímu zvyšování objemu obchodu v tomto důležitém odbytišti českého zboží.

Společná řešení zahrnují mimo jiné nová ujednání o clech, zemědělsko-potravinářství, léčivech, DPH a spotřebních daních, jakož i zvláštní nástroje navržené tak, aby zajistily, že hlasy obyvatel Severního Irska budou lépe slyšet v konkrétních otázkách, které jsou zvláště důležité pro tamější komunity. Tato nová ujednání jsou podložena silnými zárukami k zajištění integrity jednotného trhu EU, na který má Severní Irsko jedinečný přístup.

Dohodu musí ještě schválit politické strany Severního Irska, které jsou v celém vyjednávacím procesu klíčovým hráčem. Pokud bude dohoda ratifikována, skončí dlouhotrvajícího spor o obchodních ujednáních po brexitu a pomůže připravit půdu pro užší spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím.

Podle organizace BusinessEurope se jedná o pragmatické řešení, které usnadní tok zboží a zároveň respektuje Velkopáteční dohodu a zachovává integritu jednotného trhu EU. BusinessEurope doufá, že dohoda povede k trvalému výsledku, který pomůže normalizovat vztahy. To oběma stranám umožní prohloubit spolupráci v otázkách klíčových pro budoucí spolupráci.

Spojené království zůstává osmou nejdůležitější destinací pro české zboží. V roce 2022 vyvezly české firmy do této země zboží v hodnotě 153 mld. korun, o 8% více než předchozí rok. Dovozy ze Spojeného království do České republiky měly hodnoty 73 mld. korun, o 22% více než v roku 2021.

Více informací:

Členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace uctili minutou ticha oběti ruské invaze na Ukrajinu

Rada pro výzkum, vývoj a inovace se opět sešla ve Strakově akademii, 24. února 2023.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace se opět sešla ve Strakově akademii, 24. února 2023.
V pátek 24. února 2023 se ve Strakově akademii konalo pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které předsedá ministryně Helena Langšádlová. Na program jednání byly zařazeny např. informace o přípravě návrhu státního rozpočtu na vědu a výzkum na období 2024+ nebo informace o začlenění ELI Beamlines do ELI ERIC. RVVI dále projednala mj. přistoupení k Dohodě o reformě hodnocení výzkumu (ARRA) a v rámci pravidelné obměny volila nové členy Odborných panelů provádějících hodnocení výsledků podle Metodiky 2017+.

Jednání bylo zahájeno minutou ticha v upomínce obětí již rok trvající ruské invaze na Ukrajinu. Členové RVVI se zároveň připojili k veřejné sbírce Světlo a teplo pro Ukrajinu, kterou celorepublikově organizuje Junák – český skaut. Cílem sbírky je výroba tzv. zákopových svíček, jež jsou výrazem pomoci v situaci, kdy se nachází četná území Ukrajiny bez proudu, a zároveň i symbolem společné naděje do budoucnosti.

„Solidaritou s válkou trpící Ukrajinou upevňujeme naši bezpečnost a svobodu. Bez sounáležitosti a pomoci občanů, každého, kdo může přispět, bychom to nezvládli. Proto jsme se s členy Rady rozhodli do sbírky bez váhání připojit. Za společný postoj jsem velmi vděčná,“ sdělila k podpoře sbírky ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně RVVI Helena Langšádlová.

V první části zasedání si členové RVVI vyslechli informace předsedkyně RVVI o jednáních s jednotlivými poskytovateli podpory, které probíhají v rámci příprav Návrhu státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na léta 2024+. Ministryně Langšádlová bude prosazovat na vládě navýšení rozpočtu na vědu a výzkum, stěžejně z důvodů přetrvávající vysoké inflace.

V další části jednání informovali zástupci Akademie věd ČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o aktuální situaci začlenění vědeckého výzkumného centra ELI Beamlines do konsorcia ELI ERIC. Rada si vyžádala ze strany MŠMT informaci o predikci budoucích výdajů této mezinárodní infrastruktury včetně investic a nároků konsorcia vůči státnímu rozpočtu ČR do roku 2030, a dále požádala Akademii věd o pravidelné předkládání výsledků výzkumu ELI Beamlines.

V tradičním bodu jednání k Metodice 2017+ proběhly volby členů Odborných panelů. RVVI navrhla své předsedkyni jmenovat 11 nových členů Odborných panelů a dále jmenovat doc. Jakuba Sirovátku, Dr.phil., předsedou Odborného panelu Humanities and the Arts.

Následně schválila RVVI přistoupení k Dohodě o reformě hodnocení výzkumu (ARRA), kterou připravily Evropská asociace univerzit (EUA), Evropská komise a organizace Science Europe v červenci 2022. Přistoupením k Dohodě RVVI zároveň vstupuje do Koalice pro reformu hodnocení výzkumu, jež je významným zdrojem informací pro další zkvalitnění hodnocení podle platné metodiky.

Vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů, EU a ES MŠMT dr. Václav Velčovský seznámil členy RVVI s aktuálním stavem Operačního programu Jan Amos Komenský a mj. je informoval o přípravě výzvy pro oblast společenských a humanitních věd. Ministryně Langšádlová bude prosazovat navýšení alokace ve výši 1,5 mld. Kč právě na podporu společenských a humanitních oborů. 

Předseda Technologické agentury ČR prof. Petr Konvalinka představil Radě další postup v programu Národní centra kompetence.

Členové RVVI také projednali materiál Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, který pro Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracovala společnost Ernst & Young. Obsahem analýzy jsou doporučení na zjednodušení procesů při poskytování účelové podpory. Radní navrhli materiál projednat s poskytovateli účelové podpory a podněty z Analýzy zapracovat do přípravy nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.

V závěru jednání se RVVI se seznámila s Příručkou k použití definice malých a středních podniků, která slouží jako obecné vodítko pro žadatele a příjemce v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).

Zelená dohoda pro Evropu

K odborníkům, kteří na tiskové konferenci vystoupili patřil i Jan Pivoňka, konzultant pro oblast udržitelné výroby a spotřeby Potravinářské komory ČR, který ve stručnosti znovu představil Zelenou dohodu pro Evropu neboli Green Deal.

Uvedl, že v roce 2019 představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu (anglicky Green Deal) s hlavním cílem dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Součástí Zelené dohody je i plán pro udržitelné zemědělství a zpracování potravin, který byl představen pod názvem „Strategie z farmy na vidličku“ jejímž cílem je upravit potravinové systémy tak, aby byly spravedlivými, zdravými a šetrnými k životnímu prostředí. S těmito ušlechtilými cíli nelze než souhlasit a jistě má smysl se pokoušet lidské činnosti, včetně produkce potravin, kultivovat tak, aby nepředstavovaly hrozby pro budoucí generace.

V této souvislosti byly rovněž představeny cíle, které byly již v době přijímání mnohými považovány za velmi ambiciózní a nebylo zřejmé jakým způsobem jich má být dosaženo. Zelená dohoda spoléhá na rychlý technologický rozvoj, který napomůže vhodná řešení nalézt a uplatnit v praxi. Očekávaný vývoj nových technologií v oblasti zemědělství a potravinářství však nepřináší očekávané výstupy.

Prvním, kdo upozornil na možná rizika spojená s odklonem od tradičního přístupu k produkci potravin a absenci komplexních dopadových studií bylo Ministerstvo zemědělství Spojených států amerických (USDA). Následovaly další odborné odhady dopadu implementace Strategie Farm to Fork, které spočítala například Univerzita ve Wageningenu. Nejnovější výsledky výzkumu navíc ukazují, že mnohé tradiční postupy jsou udržitelnější než navrhovaná řešení, jejichž slabiny jsou postupně odhalovány. Typickým příkladem je odklon od tradičních potravin a podpora vývoje syntetických potravin a imitací potravin živočišného původu jako alternativ k postupně redukované živočišné výrobě. Nejen, že se nedaří realizovat vědecké teorie v praxi, ale i komplexní studie hodnocení životní cyklů zahrnující všechny vstupy a výstupy ukazují, že tato řešení nepřinášejí očekávané přínosy pro ochranu klimatu a prostředí.

V oblasti zemědělské prvovýroby se ukazuje, že tradiční vazba rostlinné a živočišné produkce s chovem přežvýkavců, která je mimochodem zřejmě nejstarším cirkulárním systémem, který člověk kdy provozoval, je udržitelnějším zdrojem obživy než nově navrhovaná řešení. Počet vědců, kteří si uvědomují klíčovou roli živočišné produkce pro udržitelný potravinový systém roste, což je možné sledovat i na počtu připojených podpisů k tzv. Dublinské deklaraci, která vyzývá ke komplexnímu a objektivnímu výzkumu v oblasti dopadů živočišné produkce.

Navzdory této skutečnosti však vznikají mnohé návrhy řešení, které tyto závěry zcela ignorují. V řadě případů však na přípravě těchto dokumentů podílejí autoři, kteří nemají dostatečnou technickou erudici a často se jedná o zástupce finančních nebo neziskových organizací. V této souvislosti je obtížně pochopitelné, jak mohou být navrhována technická řešení transformace potravinového systém bez účasti zemědělců a potravinářů. Aktuálním dokumentem, který tuto skutečnost ilustruje, jsou technická kritéria pro taxonomii, která navrhla Platforma pro udržitelné financování. Tento návrh technických kritérií byl rozeslán členským státům k vyjádření.

Dokument v části zemědělství a zpracování potravin v podstatě znemožňuje zahrnout živočišnou produkci mezi udržitelné způsoby produkce potravin a zcela jednostranně podporuje produkci a zpracování rostlinných bílkovin. Zcela tak ignoruje současné poznání o cirkularitě v agropotravinářském sektoru. Pokud budou tato kritéria implementována a přijímána i v dalších předpisech pro udržitelné potravinové systému, lze ve střednědobém horizontu očekávat výrazný nárůst cen potravin především živočišného původu a pokles soběstačnosti EU. Nezanedbatelná jsou rovněž rizika pro celkové zdraví populace při výrazném odklonu od potravin živočišného původu a jistě stojí za zamyšlení i fakt, že pravděpodobně nebude mít tento odklon ani původně předpokládané pozitivní dopady na klima a životní prostředí.

Potravinářská komora ČR proto apeluje na odmítnutí současného návrhu technických kritérii pro taxonomii v oblasti zemědělství a potravinářství a vytvoření prostoru pro jejich přepracování v souladu se současným vědeckým poznáním a s využitím zkušeností odborníků na zemědělskou produkci a zpracování potravin.

  • Zdroj: Potravinářská komora ČR

Evropská unie schválila 10. balíček sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila 25. února 2023 v pořadí 10. balíček sankcí. Přinášíme vám detailní přehled. 

1. Zákaz vývozu a omezení citlivých technologií dvojího užití a pokročilých technologií. S cílem oslabit ruský vojenský komplex se EU zaměřila na další elektronické komponenty používané v ruských zbraňových systémech (bezpilotní letouny, rakety, vrtulníky, vozidla) a také na zákaz určitých vzácných zemin a termokamer s vojenským využitím. Týká se to mimo jiné také výrobků, jako jsou články, software, optika, laser, polovodiče nebo integrované obvody. Na seznam vojenských koncových uživatelů bylo přidáno dalších 96 subjektů spojených s ruským vojensko-průmyslovým komplexem. Poprvé je mezi nimi také sedm íránských subjektů, které používají komponenty EU a dodávají Rusku vojenské bezpilotní letouny „Shahed“ k útokům na civilní infrastrukturu na Ukrajině.

2. Zákaz vývozu byl uvalen na stovky výrobků, které mohou být přesměrovány na ruské válečné úsilí. Jedná se o vozidla, jako jsou dosud nezakázané těžké nákladní automobily (a jejich náhradní díly), návěsy a speciální vozidla, jako jsou sněžné skútry; zboží snadno směřující do ruské armády, včetně např. elektrických generátorů, dalekohledů, antén, radarů, kompasů; stavební zboží, jako jsou mosty, konstrukce pro budovy věžovitého typu, vysokozdvižné vozíky, jeřáby; zboží, které je rozhodující pro fungování a posílení ruských průmyslových kapacit (elektronika, strojní součástky, čerpadla, stroje na zpracování kovů atd. ); kompletní průmyslové závody, zařízení pro výrobu elektroniky, stroje na zpracování materiálů, stahovače krystalů, pece, obráběcí stroje, elektrody a software. Zákaz se týká také fentanylu a jeho derivátů, chemických prekurzorů látek působících na centrální nervový systém, vakcín, imunotoxinů, zdravotnických výrobků, některých diagnostických a potravinářských testovacích souprav a dalších zdravotnických výrobků. Zahrnuto je rovněž zboží používané v leteckém průmyslu (například turbovrtulové motory a turbovrtulové vrtule).

3. Další zákazy dovozu. Nařízení zahrnuje bitumen (živice) a související materiály, jako je asfalt, a syntetický kaučuk a saze.

4. Finanční sektor. Na seznam subjektů, na které se vztahuje zmrazení majetku a zákaz zpřístupnění finančních prostředků a hospodářských zdrojů, byly zařazeny tři ruské banky (Tinkoff Bank, Alfa Bank a Rosbank).

5. Další opatření různé povahy. Mezi další opatření patří zákaz ruským státním příslušníkům působit v řídících orgánech společností kritické infrastruktury členských států; zákaz ruským státním příslušníkům a subjektům rezervovat kapacitu pro skladování plynu v Unii (s výjimkou zkapalněného zemního plynu) a opatření k usnadnění odprodejů z Ruska ze strany hospodářských subjektů EU. Na seznam byla rovněž zařazena přepravní společnost ze třetí země, která je podezřelá, že pomáhá Rusku obcházet sankce týkající se vývozu ropy. Soukromé lety mezi EU a Ruskem, přímo nebo přes třetí země, by měly být předem oznámeny a platí zákaz tranzitu zboží dvojího užití a střelných zbraní přes území Ruska do třetích zemí.

6. Prosazování a opatření proti obcházení. Nový balíček sankcí ukládá nové oznamovací povinnosti týkající se aktiv ruských bank. To je důležité zejména s ohledem na možné využití veřejných ruských aktiv k financování obnovy Ukrajiny po porážce Ruska. Mezi další opatření patří oznamovací povinnost týkající se zmrazených aktiv (včetně transakcí před zařazením na seznam) a aktiv, která by měla být zmrazena.

7. Další seznamy osob a subjektů. Omezení byla uložena dalším 87 osobám a 34 subjektům. Cílem byly významné ekonomické subjekty, například Alfa-Bank, Rosbank, Tinkoff Bank, Fond národního majetku Ruské federace a Ruská národní zajišťovna. Na politické úrovni se sankce týkají nových členů Rady federace Ruské federace od 20. prosince 2022, 19 náměstků ministrů a několika představitelů ruské vlády, včetně šéfů federálních úřadů, 4 poslanců Státní dumy, Všeruské lidové fronty a 5 osob s ní spojených. Omezení byla rovněž rozšířena na ruské vojenské představitele a dva členy Wagnerovy skupiny; na zmocněnce orgánů nezákonně anektovaných oblastí Luhanska, Doněcka, Chersonu a Záporoží a na tzv. ministerstvo pro mimořádné situace Doněcké lidové republiky; na osoby odpovědné za deportace a nucené adopce ukrajinských dětí, jakož i na organizace, spisovatele a reportéry ruské mediální a propagandistické mašinérie. Konečně v kategorii sankcionovaných osob jsou také čtyři íránské osoby zapojené do vypracování a dodávek bezpilotních letounů používaných Ruskem proti Ukrajině. Na označené osoby a subjekty se vztahuje zmrazení majetku a občanům a společnostem EU je zakázáno poskytovat jim finanční prostředky. Na fyzické osoby se navíc vztahuje zákaz cestování, který jim brání ve vstupu na území EU nebo průjezdu přes něj.

8. Další zákazy ruských dezinformačních kanálů. Zákaz médií byl rozšířen o další dvě ruská média (RT Arabic a Sputnik Arabic) (příloha V).

PŘÍSTUP TŘETÍCH ZEMÍ

Ne každá země se řídí západními sankcemi a víme, že to přináší problémy. Konfederace evropského podnikání BusinessEurope (které je Svaz průmyslu aktivním členem) vítá jmenování Davida O´Sullivana do funkce zmocněnce pro sankce, jehož úkolem je prosazovat větší prosazování a dodržování sankcí Evropské unie ve světě. Je důležité diskutovat a vysvětlovat zemím, které mají hranici s EU, nebo zemím s celní unií, jako je Turecko, důležitost dodržování sankcí a jejich účinnost. Jsme proti obcházení sankcí a vítáme opatření k řešení tohoto problému. Je však také důležité, abychom i nadále podporovali legitimní obchod s těmito zeměmi a předešli tak zbytečným konfliktům. Dva příklady:

(1) Transakce může být ve třetí zemi legální – a v některých případech může mít společnost z EU dokonce zákonnou povinnost takovou transakci provést, např. vpustit ruskou sankcionovanou loď do přístavu provozovaného společností z EU ve třetí zemi. To ale pro evropskou společnost s sebou nese vysoké riziko, včetně rizika poškození pověsti. EU by se proto měla zaměřit na navázání partnerství mimo EU s cílem zajistit dodržování předpisů;

(2) Aby nebyly ohroženy kritické dodávky energie do Evropské unie, měla by EU usilovat o zajištění řádné údržby a provozu infrastruktur, které umožňují přepravu ropy pocházející ze třetích zemí. A to i s ohledem na zajištění toho, aby tyto energetické infrastruktury dodržovaly odpovídající environmentální normy.

Další informace lze dohledat na následujících odkazech:

USA a Velká Británie přijaly nové balíčky sankcí proti Ruské federaci 24. února. 

Komentář J. Hanáka: Firmy ukázaly obrovskou zodpovědnost

Je to rok, co Rusko napadlo Ukrajinu. Tehdy jsme odstartovali velkou vlnu pomoci, která trvá dodnes. Ačkoliv jsou covid a ruská invaze na Ukrajinu velmi rozdílné, něco společného mají. Dle mého je charakterizují velký šok, strach a nejistota, obrovská vlna pomoci a solidarity, ale i následné osočování a negativita. To vše jsme si zažili zas a znovu. Nejdříve s rouškami, pak s pomocí zemi a lidem zasaženým válkou. Jsou to v dnešní době, kdy se často skloňují jen problémy, právě ty první reakce solidarity a spolupráce, které bych chtěl připomenout a vyzdvihnout.

Čistě z obchodního pohledu Ukrajina pro Česko nikdy nebyla příliš významný trh. Ročně jsme tam vyváželi zboží a služby v hodnotě přes 30 mld. euro, což není ani jedno procento celkového českého exportu. Z lidského hlediska je ale Ukrajina zemí, která nám byla a stále je velmi kulturně a hodnotově blízká. A to jsme ukázali ihned po začátku ruské invaze.

Česká republika se od začátku invaze chovala neuvěřitelně solidárně, přijala stovky tisíc Ukrajinců, uspořádala materiální i finanční sbírky, do kterých se zapojili občané i firmy. Česko darovalo Ukrajině i potřebnou vojenskou techniku. Celá společnost včetně vlády v tomto ohledu udělala a stále dělá mnoho.

Byly to právě i české firmy, které ukázaly obrovskou zodpovědnost a aktivní roli věci řešit. Tak, jak to je v byznysu běžné, tedy teď a tady. Hned v prvních týdnech války na Ukrajině náš vlastní průzkum ukázal, že se 85 % oslovených firem aktivně zapojilo do pomoci, a to finančně, materiálně i například poskytováním ubytování. Podniky pomáhaly svým kolegům z Ukrajiny dostat do Česka rodiny. Zaměstnaly uprchlíky, zajistily jim jazykové kurzy a hledaly i umístění dětí do školek a škol.

Vývoz na Ukrajinu se za rok 2022 propadl jen o 8 %. Částečně přitom právě proto, že se do statistik propisuje i humanitární pomoc a dary soukromého sektoru. Po celou dobu konfliktu pomáháme Ukrajině dál fungovat. Neustále probíhá částečná obnova válkou zničené země, na níž spolupracují i české firmy. Podílíme se už nyní na opravách, které jsou důležité pro fungování infrastruktury, dodáváme například materiál nebo dieselové agregáty.

České firmy jsou připraveny zapojit se do obnovy i po skončení války, aby se Ukrajina co nejdříve mohla postavit na vlastní nohy. Dle našeho průzkumu na tomto procesu chtějí spolupracovat kromě podniků z oborů stavebnictví, výstavby infrastruktury a energetických sítí či vodohospodářství také např. strojírenské podniky, firmy ze zpracovatelského průmyslu nebo z oboru infrastruktury a dopravy.

Světové ekonomiky, i ta naše, se budou s ekonomickými dopady války ještě nějakou dobu potýkat a pocítíme to každý. Ale zvládneme to. Chtěl bych, abychom si pro případy jakékoliv krize, která přijde, dokázali vybavit, jak jsme se semkli, spolupracovali a i jako malá země dokázali významně pomoci. A moje přání především je, aby válka na Ukrajině co nejdříve skončila a žádný další zbytečný konflikt již nepřišel.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR