Vláda se zabývala protipovodňovými opatřeními na Bečvě, zrevidovala i zásoby ochranných pomůcek proti šíření nemoci covid-19

Ochránit Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov a další moravská města na řece Bečvě před více než stoletou vodou má pomoci nové vodní dílo Skalička. Jeho konečnou podobu projednala vláda Petra Fialy na jednání ve čtvrtek 14. července 2022. Zabývala se také změnou rozsahu státních hmotných rezerv, které mají sloužit na pomoc v boji proti šíření nemoci covid-19 a projednala i čtyři legislativní návrhy připravené poslanci.

Nové vodní dílo na řece Bečvě, jehož finální podobu projednala vláda Petra Fialy, má ochránit zhruba 100 000 obyvatel moravských měst před více než stoletou vodou. Bečva patří mezi často rozvodňované toky, katastrofální následky měla například povodeň v roce 1997 a vážné škody způsobila i povodeň v roce 2010. Současnou úroveň ochrany před zhruba padesátiletou vodou má v budoucnu navýšit výstavba vodního díla Skalička u Teplic nad Bečvou, které by mělo tuto ochranu zvýšit až na více než stoletou vodu.

Vláda na návrh Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství z pěti možností podoby vodního díla Skalička odsouhlasila variantu výstavby boční suché nádrže s manipulovatelným objektem, které odborníci vyhodnotili jako nejvhodnější řešení z hlediska povodňové ochrany, veřejného zájmu na ochraně přírody a ochraně vod, z hlediska minimalizace hydrogeologických rizik a také z hlediska ochrany minerálních pramenů v nedalekých lázních Teplice nad Bečvou. Zároveň kabinet schválil i související mimořádnou aktualizaci Politiky územního rozvoje České republiky, aby byla navazující územně plánovací dokumentace v souladu se zvolenou variantou budovaného vodního díla.

Vláda se zabývala také stavem státních zásob osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků, které jsou určeny na ochranu proti šíření nemoci covid-19. Na základě aktuálních požadavků ústředních orgánů státní správy i současné situace na trhu s tímto zdravotnickým materiálem rozhodla, že ve státních hmotných rezervách stačí mít zásoby v rozsahu jednoměsíčních požadavků jednotlivých ústředních správních úřadů. Upraven byl také způsob obměny těchto komodit ve státních zásobách, přičemž schválenými změnami dosáhne stát úspor ve výši zhruba 200 milionů korun.

Kabinet řešil také čtyři poslanecké návrhy změn legislativy. K návrhu na novelu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, která má zavést účinnou regulaci prodeje a podávání nikotinových sáčků ve vztahu k osobám mladším 18 let věku, zaujala vláda neutrální stanovisko. S návrhy na další změnu téhož zákona a na vydání zákona o zástupcích státu v obchodních korporacích a na vydání zákona o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem ministři a ministryně nesouhlasili.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-14–cervence-2022-197983/.

Vláda pokračuje ve zvyšování energetické bezpečnosti, ropovod TAL zvýší kapacitu

Konsorcium TAL, v němž vlastní Česká republika prostřednictvím společnosti MERO 5% podíl, získalo provozní povolení od bavorské vlády, které zvýší celkovou kapacitu ropovodu TAL na úroveň zhruba poloviny současných dodávek z ropovodu Družba do České republiky. O aktuální energetické situaci dnes hovořil i premiér Petr Fiala s předsedou vlády Svobodného státu Bavorsko Markusem Söderem při příležitosti jeho návštěvy v ČR.

Pan ministerský předseda mi sdělil, že bavorské úřady povolí navýšení denní kapacity ropovodu TAL na bavorském území, což je mimořádně důležité v této složité situaci pro Česko, energetickou politiku, českou energetickou bezpečnost. Díky tomuto rozhodnutí Bavorska, bude možné navýšit kapacity ropovodu, kterým do ČR je přiváděna ropa z italského Terstu, což nám pomáhá zbavovat se závislosti na ruské ropě. Je to důležitý krok v derusifikaci naší ekonomiky a je to také příklad té spolupráce, o které v Evropě mluvíme a která je teď tak důležitá ve chvíli, kdy čelíme velkým problémům v důsledku ruské agrese na Ukrajině, “ uvedl předseda vlády Petr Fiala.
 
Provozní povolení pro německou část ropovodu TAL, které vejde v platnost zítra, umožní maximální výkon ropovodního systému. V současné době byla kapacita TAL pro dodávky do ČR mezi 3 – 4 mil. tun ropy ročně. „Je to dobrá zpráva pro náš stát, protože v ročním úhrnu přinese zvýšení kapacity TAL 1,5-2 mil. tun dodatečného přepravního objemu, který bychom mohli v případě výpadků dodávek ropovodu Družba využít,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Tato kapacita v kombinaci s nouzovými státními rezervami ropy vytvoří podmínky pro bezpečné zásobování tuzemských rafinérií v případě krizové situace v oblasti dodávek ropy.
 
Ropovod TAL, na který je napojen na území Bavorska ropovod IKL, je významnou zásobovací cestou pro 8 evropských rafinérií včetně obou rafinérií v ČR.  Dodávky přes ropovod TAL a navazující ropovod IKL do ČR pokrývají přibližně 50% tuzemské spotřeby ropy. Druhá polovina je zajišťována přes ropovod Družba. Ropovod IKL má dostatečnou kapacitu pro úplné zásobení ČR. Na ropovodu TAL, vzhledem k jeho vytíženosti při zásobování několika rafinérií, není dostatečná kapacita pro zajištění 100% zásobování ČR ropou.
 
Česká republika, která je stoprocentním vlastníkem společnosti MERO, usiluje prostřednictvím této strategické společnosti o provedení strategické intenzifikace ropovodu TAL, aby od roku 2024 bylo možno zcela nahradit dodávky přes ropovod Družba a zajistit si plnohodnotné zásobování přes ropovod TAL. „Nově vydané provozní povolení je již koncipované tak, aby po dokončení technických opatření bylo možné navýšit čerpání přes ropovod TAL a to až na požadovaných 7-8 mil. tun ročně do ČR,“ dodal Jaroslav Pantůček, předseda představenstva společnosti MERO.
 


MERO ČR, a.s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, kde společnost vybudovala celkem 17 ropných nádrží s celkovou skladovací kapacitou 1.675.000 m³. MERO ČR, a s. Společnost dále vlastní dceřinou společnost v bavorském Vohburgu a.d. Donau, odkud je spravována německá část ropovodu IKL a místní tankoviště ropy o kapacitě 200.000 m³. Od prosince 2012 vlastní MERO ČR, a.s., 5% podíl ve společnostech vlastnících a provozujících ropovod TAL. 

Zdroj: Ministerstvo financí

První úspěchy českého předsednictví – Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o politickém programu Cesta k Digitální dekádě 2030

V Bruselu došlo k předběžnému schválení programu Cesta k Digitální dekádě 2030, 14. července 2022.
V Bruselu došlo k předběžnému schválení programu Cesta k Digitální dekádě 2030, 14. července 2022.
Dnes 14. července 2022 časně z rána byl v Bruselu po dlouhém jednání předběžně schválen politický program Cesta k Digitální dekádě 2030, který projednávala Rada EU a Evropský parlament. Jedná se o seznam společných cílů v digitální transformaci EU do roku 2030, kterých by měly členské státy dosáhnout během následujících let v oblastech, jakými jsou digitální dovednosti, digitální transformace podniků, bezpečná a udržitelná digitální infrastruktura a digitalizace veřejných služeb.

„Dosažení předběžné dohody považuji za velký úspěch a mám velkou radost, že se tohoto úspěšného kroku podařilo dosáhnout hned v úvodu českého předsednictví. Program Digitální dekády je pro celkovou digitální transformaci Evropské unie nezbytný. Přispěje k moderní, konkurenceschopné, digitalizované, prosperující a vzdělané společnosti a k dobře zacílené digitální transformaci. Urychlí rozvoj průmyslu EU, modernizuje veřejný sektor a usnadní život občanům. Digitální dovednosti a posílená infrastruktura mají totiž zásadní význam pro bezpečnost a odolnost naší společnosti,“ říká k dosažení předběžné dohody Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj. „Je namístě poděkovat všem, kteří se na tomto společném úspěchu podíleli,“ dodává Bartoš.

Cílem Digitální dekády 2030 je posílit vedoucí postavení EU a tak i jednotlivých zemí v digitální sféře podporou udržitelných digitálních politik. Do konce tohoto desetiletí by tak v souladu s politikou Digitální dekády 2030 měly členské státy dosáhnout pokroku v oblasti digitálních dovedností, digitální infrastruktury, digitalizace podniků nebo veřejných služeb. Dekáda dále počítá s maximální spoluprací mezi členskými státy, hodnocením jejich víceletých strategických plánů a v neposlední řadě i s podporou společných projektů například v oblasti umělé inteligence či kyberbezpečnosti.

V konkrétní rovině program Digitální dekády pomůže s dosažením cílů, které výrazně zlepší životy občanů a firem EU. Program si například vytkl za cíl, že do roku 2030 bude mít  80 % lidí alespoň základní digitální dovednosti, to aby občané EU byli schopni dostát zvyšujícím se nárokům na konkurenceschopnost a digitální kompetence. Dalším důležitým bodem je závazek, aby do konce desetiletí byly evropské domácnosti pokryty gigabytovou sítí,  přičemž je dále v plánu, že všechny obydlené oblasti budou pokryty sítí 5G. Pro evropské občany a podniky by do roku 2030 dále měly být k dispozici 100 % online poskytované klíčové veřejné služby tak, aby ušetřili čas při komunikaci s úřady. Ambice a cíle Dekády jsou i v oblasti poskytování cloudových služeb, velkých dat a umělé inteligence, zde je plán že 75 % podniků se do programu v rámci programu Dekády aktivně zapojí a budou tyto služby aktivně využívat.

Politický program dále usnadní společné projekty členských států EU v oblastech, jako jsou vysoce výkonná výpočetní technika, společná datová infrastruktura a služby, blockchain, nízkopříkonové procesory, celoevropský rozvoj koridorů 5G, partnerství pro pokročilé technologie v oblasti digitálních dovedností, bezpečná kvantová infrastruktura a síť center pro kybernetickou bezpečnost, digitální veřejná správa, testovací zařízení a centra pro digitální inovace.

To, jak si jednotlivé členské státy vedou v úrovni digitální rozvinutosti konkrétních oblastí, bude sledovat a vyhodnocovat každoročně publikovaný Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Pokrok bude hodnocen i v každoroční zprávě Komise o stavu digitální dekády.

Dosažená předběžná dohoda nyní podléhá schválení Radou a Evropským parlamentem. Pokud jde o Radu, české předsednictví má v úmyslu dohodu předložit co nejdříve ke schválení Výboru stálých zástupců Rady (COREPER).

Agrární komora ČR odmítá tvrzení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, že všechny nevládní zemědělské organizace souhlasí s vládní novelou zákona o významné tržní síle!

V návaznosti na vystoupení pana ministra Zdeňka Nekuly v úterním (12. 7. 2022) pořadu Události, komentáře, kde zaznělo, že „všechny zemědělské nevládní organizace souhlasí se zákonem o významné tržní síle“, je třeba tuto informaci uvést na pravou míru. Agrární komora ČR, jak o tom informovala na svých webových stránkách, s vládním návrhem novely nikdy nesouhlasila a několikrát panu ministrovi Z. Nekulovi tento nesouhlas předala písemnou formou, a to mimo jiné i jako součást tzv. Desatera, které bylo jedním ze závěru posledního Sněmu Agrární komory ČR v Brně.

V tomto dokumentu, jak dále Agrární komora ČR uvádí, stálo mimo jiné, že je třeba „přistoupit k regulaci nadnárodních obchodních řetězců a co nejrychleji zavést výraznější omezení nekalých praktik obchodních řetězců s cílem nastavit pro všechny obchodní partnery přijatelné obchodní přirážky, které budou spravedlivě rozdělené do celé výrobní vertikály potravin. Není možné, aby kvůli nepřiměřeným obchodním přirážkám byli zákazníci nuceni platit za potraviny nedostupné ceny a zároveň zemědělci a potravináři neměli jistotu udržení výroby potravin s alespoň minimální rentabilitou“. Vzhledem k dalšímu ohrožení speciální rostlinné výroby, jako je produkce ovoce a zeleniny a brambor a živočišné výroby, rostoucími náklady a stagnací či dokonce poklesem výkupních cen u těchto komodit, Agrární komora ČR naopak považuje ambicióznější novelizaci tohoto zákona za zcela zásadní rozhodnutí pro další existenci těchto oborů. Minimální transpozice směrnice v podobě novely zákona o významné tržní síle, kterou schválila vláda, podle Agrární komory ČR, neobsahuje dostatečnou redukci nekalých praktik obchodních řetězců a neodráží specifickou situaci nerovného postavení prvovýrobců a zpracovatelů v dodavatelsko-odběratelských vztazích na tuzemském trhu.

Ke stanovisku Agrární komory ČR můžeme jenom dodat, že jsme v našich článcích či rozhovorech se zástupci Agrární komory ČR, a jejích dvou členských organizací, tj. Potravinářské komory ČR a Zemědělského svazu ČR, několikráte v našem zpravodajství vyjádřili jejich názor, že s vládním návrhem novely zákona o významné tržní síle, jak ho předkládá vláda premiéra Petra Fily, nesouhlasí. Tyto organizace ho totiž považují za „bezzubý“, to je, že ve skutečnosti tato navrhovaná vládní novelizace tohoto zákona nijak zvlášť neomezí nekalé praktiky obchodních řetězců, které, vůči dodavatelům zemědělských produktů a potravin, uplatňují. Stejný názor zastává i Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR.

  • Zdroj: Agrární komora ČR

OS KOVO vyhlásilo stávkovou pohotovost v MEGATECH Industries Hlinsko

Stávkovou pohotovost vyhlásila ZO OS KOVO ETA a.s. Hlinsko dne 13.7.2022 a to na časově neomezenou dobu. Důvodem je ukončení výroby v této lokalitě: „S ohledem na skutečnost, že MEGATECH Industries Hlinsko s.r.o., již převedl část výroby ze závodu Hlinsko do Jablonce a nadále chce převádět výrobu Tesla do Brna, vyhlašuje Výbor Základní organizace OS KOVO ETA a.s. Hlinsko, časově neomezenou stávkovou pohotovost,“ uvedla Alena Šírová, předsedkyně ZO OS KOVO ETA a.s. Hlinsko.

Zaměstnavatel MEGATECH Industries Hlinsko s.r.o. již v dubnu letošního roku převedl část výroby z Hlinska do Jablonce: „Při jednání se zástupci odborové organizace dne 14.4.2022 management společnosti vyjádřil garanci vedení MEGATECH, že se jedná o pomoc závodu v Jablonci a nebude tímto krokem ohrožena zaměstnanost v závodě v Hlinsku. Zásadním způsobem se odborová organizace ohrazuje proti dalšímu přesunu výroby, a to Tesla do Brna. Tímto krokem jsou ohrožena pracovní místa v Hlinsku i existence samotného závodu v Hlinsku,“ prohlásila Alena Šírová. Na nedávném jednání se ale odborová organizace dozvěděla, že je o zániku závodu v Hlinsku již rozhodnuto, a to k 31.12.2023. Vedení společnosti prezentovalo ústně sociální plán pro pomoc zaměstnancům, který ZO OS KOVO neakceptovala.

Na jednání byl přítomný také vedoucí regionálního pracoviště OS KOVO Hradec Králové Rudolf Procházka: „Ještě jsem nezažil, aby zaměstnavatel prezentoval sociální program jako hotový a takovouto formou. OS KOVO požádal zaměstnavatele, aby plán předložil v písemné formě. Pro odbory bude sloužit k zahájení jednání, díky kterému hodláme dosáhnout spravedlivý sociální plán pro všechny postižené zaměstnance. Dále jsme důrazně zaměstnavatele upozornili, že pokud nechce zbytečný střet s OS KOVO, aby svůj plán neprezentoval zaměstnancům dříve, dokud na sociálním plánu nedojde ke shodě s odborovou organizací,“ uvedl.

Odborová organizace vyzývá MEGATECH ke společensky odpovědnému jednání: „V případě, že svůj záměr převedení výroby Tesla ze závodu Hlinsko do závodu Brno vedení MEGATECH nepřehodnotí, odborová organizace vypoví sociální smír a přistoupí k dalším stávkovým akcím, které jsou v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnanců. Za tuto situaci nese plnou odpovědnost vedení MEGATECH,“ konstatovala Alena Šírová.

Společnost MEGATECH se zabývá výrobou automobilových komponent. Jejími zákazníky jsou výrobci automobilů. Závod v Hlinsku byl založen v roce 1943 jako ESA Hlinsko, v roce 1957 byl sloučen s podnikem Elektro Praga. Toto působiště je nyní známé pod jménem MEGATECH Industries Hlinsko s.r.o. Společnost MEGATECH současné době vyrábí v pobočkách v Brně, Hlinsku, Jablonci a Plzni.

  • Zdroj: OS KOVO

Svaz průmyslu spouští nový podcast

Podcasty zažívají v posledních letech v České republice nebývalý boom. Nově k němu přispěje i Svaz průmyslu a dopravy ČR, který spouští podcastovou sérii Signály průmyslu. Její první epizoda se věnuje digitální ekonomice Evropské unie.

 „Rozšiřujeme naše komunikační kanály o velmi využívaný a vyhledávaný způsob komunikace přes podcasty. Jejich výhodou je snadné použití například při cestách nebo sportu k získání nových informací v širším kontextu. Chceme zpřístupnit názory a postoje Svazu průmyslu i lidem, kteří hledají informace v souvislostech, ale většinou kvůli nedostatku času nemůžou věnovat více pozornosti psaným nebo video materiálům,“ vysvětluje Mirek Hažer, ředitel Sekce komunikace Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podcast SP ČR bude sloužit jako nový komunikační kanál pro interakci se členskou základnou a s širší veřejností se zájmem o ekonomicko-společenské dění a trendy. Svaz průmyslu se bude v jednotlivých epizodách zhruba jednou měsíčně věnovat jednak tématům ze své tradiční agendy, jako je digitální ekonomika, Průmysl 4.0, energetika, podpora exportu nebo zaměstnávání cizinců, tak i novým a stále aktuálnějším výzvám, jako je udržitelnost nebo diverzita. 

SÉRIE STARTUJE EPIZODOU O VÝZNAMU EVROPSKÉ DIGITÁLNÍ LEGISLATIVY

Jednotlivé díly Signálů průmyslu natáčí Svaz průmyslu a dopravy ČR v prostorách jednoho ze svých členů, společnosti T-Mobile, a to v podcastovně Magenta Experience Center na pražském Pankráci. Podcasty digital

Tam také vznikl pilotní díl, který se věnuje chystané evropské digitální legislativě. Její důležitost pro české podniky vysvětluje Milena Jabůrková, členka vedení IBM pro Českou republiku a Slovensko a zároveň viceprezidentka SP ČR, a Kateřina Kalužová, manažerka pro digitální ekonomiku Svazu průmyslu a dopravy ČR. Epizodu si můžete poslechnout například zde:

Jeden z dalších dílů plánovaných na léto se bude věnovat exportu a tomu, jak na zahraniční obchod dopadá válka na Ukrajině. „Invaze Ruska na Ukrajinu vytvořila ve světě zcela novou realitu. Nejen, že mnohé firmy kvůli tomu ztratily významný trh nebo dodavatele klíčových surovin, ale samotný konflikt změnil i exportní orientaci firem. Podniky, které se dosud orientovaly na Rusko, se musejí zaměřit na jiné teritorium. Nejen takovým firmám proto chceme poradit, co pro ně v tomto ohledu může udělat stát a jak jim může pomoci Svaz průmyslu,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů SP ČR, který bude jedním z hostů dílu věnovaného exportu a zahraničnímu obchodu. 

DOSTUPNOST PODCASTU

Podcastová série Signály průmyslu je dostupná v běžných podcastových aplikacích, jako je SpotifyApple Podcasts nebo Google Podcasts. Každý díl naleznete také na YouTube kanále Svazu průmyslu a dopravy ČR.

kategorie Aktuálně

Lidský faktor a BOZP

Pochopení lidského faktoru může významně přispět k prevenci poškození zdraví a úrazů v organizaci. Lidský faktor hraje zásadní roli pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jelikož může mít značný potenciál pro vznik incidentů, jako jsou pracovní úrazy nebo havárie.
 
Je snadné uvěřit, že incidenty vznikají v důsledku nedbalosti, nepozornosti, neschopnosti nebo bezohledného porušování pravidel ze strany člověka. Samotný incident však nemusí být pouhým selháním lidského faktoru, ale rovněž i selháním systému. Je tak zapotřebí nejenom porozumět lidskému faktoru, ale i systému, který jej obklopuje. Teprve až na základě tohoto porozumění by měly organizace provést hodnocení rizik, jehož součástí je i posouzení vlivu lidského faktoru na BOZP.

Publikace s názvem Lidský faktor a BOZP, kterou najdete v rubrice Ke stažení/Plnotextové publikace zdarma ke stažení, se mimo jiné věnuje tématům jako Komunikace, konzultace a účast zaměstnanců na řešení otázek BOZPLidská a organizační výkonnost a porušování pravidel na pracovištích nebo Bezpečnost založená na chování.

  • Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.

Zdravotnická politika současné vlády postrádá koncepci dalšího rozvoje českého zdravotnictví!

Rozhovor s předsedou Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martinem Engelem

Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL), spolu s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální léče ČR (OSZSP ČR), nesouhlasí s nedávným rozhodnutím vlády o snížení státního příspěvku za státní pojištěnce. Jak se to odrazí z hlediska další zdravotní péče státních pojištěnců?

Naše dva odborové svazy, tj. LOK-SČL a OSZSP ČR, již několik let usilují o tom, aby vlády postupně zvyšovaly finanční částky za státní pojištěnce, které stát odvádí zdravotním pojišťovnám. To je, aby byla zajištěna odpovídající zdravotní péče pro tyto pojištěnce. Toto zvyšování státního příspěvku za státní pojištěnce, které jsme přirozeně vyžadovali u předchozích vlád, tak logicky požadujeme i po současné vládě. Proto nás nemile překvapilo, že tato vláda chce snížit od 1. července 2022 výši státního příspěvku z 1967 Kč na 1567 Kč měsíčně. To je, podle nás, ze strany vlády naprosto nezodpovědné, zvláště při současné nedobré situaci českého zdravotnictví. Ještě horším výsledkem tohoto vládního rozhodnutí je to, že dohoda na příští rok, tj. pro rok 2023, je vlastně jen na úrovni 1900,- Kč měsíčně, což je výrazně méně, než tomu bylo v roce 2021. Znamená to, že se na hodnoty roku 2022, to je na ty, které byly před snížením státního příspěvku, dostaneme až někdy v roce 2025. To je pro nás absolutně nepřijatelný scénář, vzhledem k tomu, čemu musí zdravotnictví čelit.

Existují nějaké šance, že by vláda v tomto případě, pod tlakem událostí, přece jenom svůj přístup změnila?

Řekl bych, že šance na změnu stanoviska jsou u této vlády velice malé. V celé vládní koalici totiž existuje naprostá shoda. Pokud jde o české zdravotnictví, představitelé vládní koalice mne ujišťovali, abych zůstal v klidu a nelámal si s tím hlavu, protože, podle nich, české zdravotnictví padnout na kolena nemůže. Prostě to nedopustí s tím, že v případě potřeby finanční prostředky do českého zdravotnictví navýší. K tomu mohu jenom podotknout, že v tomto případě platí starý, ale pořád platný argument, že se z celku snáze bere, než se tam dává. Takže, tato původně sjednaná částka 1967 Kč pro státní pojištence se měla rozhodně ponechat a nekrátit ji.

V našich předchozích rozhovorech jsme několikráte hovořili o špatné personální situaci v českých nemocnicích. Jak vypadá současná situace?

K tomu mohu jenom říci, že personální situace v českých nemocnicích, zejména v menších městech, se ještě zhoršuje. Řekl bych, že žádné zlepšení této situace patrné není. Byť nás vládní představitelé ujišťují, že k tomu časem dojde. Myslím si, že myšlenka, která z vládních lavic zazněla, že nám v souvislosti se současnou uprchlickou vlnou pomohou ukrajinští lékaři a zdravotníci, že to byl jakýsi pokusný balónek s cílem uklidnit nás, zdravotníky, i celou naši veřejnost. Vždyť, jak mohou tito ukrajinští uprchlíci rozšířit stavy lékařů a zdravotnického personálu, když není ani zřejmé, kolik jich k nám vlastně přišlo. Pokud někdo z nich v nemocnicích bude pracovat, budou to sotva jednotlivci.

Dostáváme se ovšem k otázce, co nás, zdravotníky v nemocnicích, čeká dále? Jenom připomenu, že v uplynulých dvou letech, díky covidové pandemii, byla práce lékařů a ostatního zdravotnického personálu v nemocnicích mnohem náročnější, než tomu bylo dříve. Pro nemocniční personál to bylo opravdu těžké, jak po psychické, tak i po fyzické stránce. Lidé ani nemohli čerpat dovolenou. Nebyl ani čas na odpočinek po ukončení směny. Výsledkem nakonec je i to, že řada lékařů odchází raději do ambulantní sféry, než aby se nadále stresovala v nemocničním prostředí.

Náročná a zároveň i záslužná práce lékařů a zdravotních sester v době pandemie byla impulsem ke zvýšení zájmu o studium na lékařských fakultách a středních zdravotních školách…

Řekl bych, že zájem o studium na lékařských fakultách i na středních zdravotnických školách se sice zvýšil, avšak naráží zároveň i na kapacitu učeben. Zároveň musím dodat, že je zde jedno velké ale. To je, že vláda nemyslí na naše zdravotníky tak, aby jim přidala na platech alespoň k pokrytí současné dvouciferné inflace, která hrozí, že na podzim bude ještě vyšší. Přitom příjmy lékařů a ostatního zdravotnického i nezdravotnického personálu se, díky inflaci, propadají. Podle mého názoru to bude mít značný vliv i na ty studenty, kteří byli přijati ke studiu. Z hlediska psychologie se nelze divit tomu, že tito mladí, a většinou dobře jazykově vybavení, budou myslet na odchod do zahraničí, případně, že se stanou ambulantními specialisty či praktiky ve svých soukromých ordinacích.

V našich dřívějších rozhovorech jsme také hovořili o demografickém vývoji, pokud jde o lékaře či střední zdravotnický personál v nemocnicích….

  To, že se o 15 % navýšil počet studentů na lékařských fakultách je za současných podmínek, organizačně již velmi na hraně. Pokud nevytvoříme podmínky, které by byly pro naše budoucí lékaře srovnatelné s úrovní lékařů na Západě, tak z nich pořád budeme vychovávat lékaře pro bohatší země. Ovšem, to neznamená, že bychom jim měli bránit v jejich odchodu na Západ nějakým administrativním opatřením. To nepřipadá v úvahu! Jediným receptem pro jejich setrvání v ČR je zlepšení pracovních a finančních podmínek. Prostě se přibližovat k těm podmínkám, které existují na Západě. Dá se říci, že zatím nikdo nevymyslel nic jiného.

Přišli k nám ukrajinští uprchlíci. Někteří jsou lékaři či jde o střední zdravotnický personál. Ani ti vám v nemocnicích nepomohou?

Pokud jde o první vlnu uprchlíků z Ukrajiny, byla to v natolik hektické době, že se, ze strany českých úřadů, v těch prvních týdnech dosud nedělal téměř žádný relevantní průzkum, o tom, kolik zdravotníků v řadách uprchlíků vůbec je. Nyní se to již příslušné instituce pokoušejí zmapovat. Ale podotýkám, že davy lékařů či zdravotních sester to rozhodně nebudou, půjde spíše o jednotlivce. Navíc, tito lidé, pokud chtějí u nás vykonával lékařské povolání, musejí projít procesem nostrifikace jejich dokladů, to je uznání jejich, ukrajinského lékařského vzdělání v rámci EU. Navíc, musejí také zvládnout český jazyk. Takže, proces nostrifikace může trvat jeden rok, možná i o něco déle. Z hlediska jejich bezprostředního přínosu pro naše nemocnice to neznamená vůbec nic.

A co jiné národnosti, třeba z balkánských zemí EU?

Třeba Rumuni a Maďaři zvýšili platy ve zdravotnictví výrazně až o 100 %. Takže z těchto zemí není žádný zájem k nám přijít pracovat. Pokud ano, potom jsou to jednotlivci, nikoliv příchod stovky lékařů, které bychom potřebovali.

Jestliže hovoříme o zajištění kvalitní nemocniční péče, musím se dotázat na zvýšení platů ve zdravotnictví….

Ještě s předchozí vládou expremiéra Andreje Babiše bylo původně dohodnuto zvýšení platů zdravotníků o 6 procent. Ovšem, v souvislosti se zvýšením inflace před několika měsíci na 14 %, proběhlo počátkem května jednání zdravotnických odborů, tj. LOK-SČL a OSZSP ČR, s ministrem zdravotnictví, potažmo s vládou ČR, kdy jsme žádali o další nárůst platů. Logicky to bylo alespoň o částku, která by pokryla inflaci. Ovšem, neuspěli jsme. Současná vláda požadavky zdravotnických odborů neakceptovala. Přitom nyní je výše inflace 16 procent a v ekonomických kruzích se hovoří, že na podzim bude ještě vyšší (každý měsíc zatím roste o téměř 2 %).

Podle nás je nutné zvýšit lékařům i střednímu zdravotnickému personálu platy, a to minimálně na úroveň výše inflace. Vždyť nás čeká další vlna covidové pandemie, která v těchto týdnech již prakticky propukla. Reálné příjmy našich lidí klesají a přitom hrozí, že nás opět čeká maximální pracovní nasazení. Myslíme si, že postoj současné vlády není v tomto smyslu zodpovědný. Měla by dát signál směrem do zdravotnické veřejnosti, že si práce lékařů, zdravotních sester a ostatního zdravotnického personálu váží. Vždyť ochrana zdraví lidí, což zajišťují zdravotníci, by měla být i jejím prvořadým zájmem.

Situace je o to složitější, že téměř po celé republice zajišťují nemocnice i lékařskou pohotovostní službu….

Ano, máte pravdu. Jedinou institucí u nás, která zajišťuje nepřetržitou pohotovostní lékařskou službu, jsou nemocnice. Přitom ji zajišťují po dobu 24 hodin denně, ve všední den, o víkendech i o státních svátcích. Podle nás, plně platí to, co jsme si řekli v předchozích otázkách a odpovědích. Díky těmto nepřetržitým službám lékařům, ale i střednímu zdravotnickému personálu, neúměrně roste počet přesčasových hodin. Ačkoliv, již řadu let, jako zdravotnické odbory voláme po nápravě situace, kdy přesčasy neustále rostou. Taková je realita. Přitom, nám, to je zdravotníkům, klesají reálné příjmy. Vždyť platy se nezvyšují ani podle inflace. Prostě se nám platy totálně propadají. Přitom, díky přesčasům, které postupně narůstají, zdravotníci překračují zákonem povolený počet hodin, které můžeme měsíčně odpracovat. Právě o tomto problému chceme s vládou pohovořit, vždyť takto je to dále neúnosné. Přitom, původně, před více než 30 lety se na lékařských pohotovostních službách výrazně podílela i ambulantní sféra.

To mne vede k otázce, a co praktičtí lékaři či ambulantní specialisté, ti by vám nepomohli?

Víte, podle zákona o lékařské pohotovostní službě, by se na ní měli rovněž podílet i praktičtí lékaři či ambulantní specialisté, tedy nejenom nemocniční lékaři. Faktem je, že v některých regionech se najdou místa, kde i tito lékaři z první linie pomáhají, ale jde spíše o jednotlivce, nikoliv o jejich celkové zapojení do pohotovostního systému. Jenže, problém spočívá v tom, že právě tuto jejich povinnost nikdo po nich nevymáhá. Myslíme si, že je to právě úkol ministerstva zdravotnictví, které by mělo najít řešení této situace.

Ministerstvo zdravotnictví, asi jakýmsi samospádem, vychází z toho, že dosavadní systém lékařské pohotovostní služby v nemocnicích s mnoha přesčasy nějakým způsobem funguje. Ministerští úředníci dobře vědí, že je to protizákonné, to je, aby lékaři pracovali takové množství přesčasových hodin, ale neřeší to, nenavrhují vedení ministerstva řešení této situace. Myslíme si, že z jejich strany jde o velkou aroganci moci, že vůbec neberou v úvahu naše požadavky a připomínky a zároveň jde i o bezpečnost pacientů.

Je pravdou, v době pandemie covidu, jsme po celé dva roky nechtěli, v této bezprecedentní situace ohrožení zdraví lidí tento problém hrotit, ale do budoucna je to neúnosný stav.

Když už o tom hovořím, musím připomenout, že právě covidová pandemie, a to strašlivé vypětí, co řada lékařů během této doby prožila, vedla mnoho z nich, zejména těch mladších, že raději z nemocnic odcházejí do zahraničí nebo alespoň do role ambulantních specialistů v jednotlivých regionech naší republiky. Vždyť právě tam, v jednotlivých krajích naší republiky, mají často i vyšší příjmy, a přitom již neprožívají stres, který zažívali během služeb v nemocnici. V této souvislosti musím, jako předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů, zdůraznit, že celá stratifikace odměn za práci je u nás velmi špatně nastavena.

Jak tuto situaci řeší na Západě?

Na Západě to řeší různě. Každá země to má nastavenou podle svých vlastních podmínek. Nicméně, například v Nizozemí, při mé nedávné služební návštěvě, jsem viděl, že to mají Nizozemci nastaveno tak, že vyhledat nemocniční ošetření může pacient jedině, když má v ruce doporučení od svého praktického lékaře či ambulantního specialisty. Samozřejmě, že v případech ohrožení zdraví či života, například při infarktu či mozkové mrtvici, nikdo doporučení praktického lékaře nevyžaduje.

Mimochodem, například v jedné nemocnici v Rotterdamu jsem ale viděl, že v této nemocnici ordinovali dva lékaři, kteří pacienty bez doporučení prohlédli a dali dobrozdání, zda mají nárok na nemocniční péči či nikoliv.

Tím si vlastně chrání své nemocnice před náporem příliš značného množství pacientů, čímž vytvářejí dostatečný časový prostor pro ošetření tam ležících pacientů či těch, kteří nemocniční ošetření skutečně potřebují. Myslíme si, že takový to systém by měl fungovat i u nás.

Říkáte, že nikoho zodpovědného na ministerstvu zdravotnictví to nepálí…

Ministerští úředníci si myslí, že to tak u nás funguje, tak proč by to nemohlo zůstat navěky. Ale, to je alibismus. To si přece nikdo nesmí myslet! Někdo by měl tento stav, v němž se nacházíme, objektivně posoudit a říci, jakým způsobem je nutné lidem v nemocnicích pomoci. Zkrátka, stav analyzovat a navrhnout řešení. Při našich dalších jednáních s ministerstvem zdravotnictví, potažmo s vládou, budeme s nimi o tom hovořit.

V souvislosti s covidovou pandemií jsme nechtěli organizovat nějaké protestní akce. Stále čekáme na to, že z ministerstva přijde nějaká vstřícná nabídka, a to ve stylu, vy pro naše občany děláte to, abyste jim zachránili zdraví a život, a my vám za tuto vaši práci nabízíme zase, řešení přesčasů. Něco za něco. Vždyť tato situace nemůže zůstat jako setrvalý stav, to prostě nejde.

Jestliže je u nás průměrný plat ve výši přes 35.000 Kč, přičemž asi 70 % lidí si, na tuto průměrnou výši platu, nesáhne. V médiích se o nemocničních lékařích uvádí že dostávají měsíčně platy ve výši 90 až 100 tisíc korun, a přitom pořád něco požadují. Ale již občanům neřeknou, že to nemocniční lékaři mají za dva pracovní úvazky. To je za normální pracovní poměr a za počet odpracovaných přesčasových hodin. Zkrátka, lidé neodpracují přesčasové hodiny ze své vůle, je tak nastavený systém. Ti starší z nás, se s tím jaksi, byť neochotně, smířili, ale ti mladší se do tohoto systému nevolnictví nehrnou. Chtějí totiž žít normálním životem, jako ostatní občané u nás.

Tato situace mne vede k otázce, jak je to s dostupností zdravotním péče u nás?

Řekl bych, že s dostupností zdravotní péče u nás, je to různé. Odlišuje se to od kraje, regionu či určitých místních podmínek. Když vezmeme příhraničí či velká města u nás, situace je v nich značně odlišná. V Praze a v krajských městech pacienti své lékaře najdou, mnohem horší je to již na venkově, v malých městech a zejména v obcích. Za praktickým lékařem či ambulantním specialistou lidé z vesnic a malých měst musejí cestovat i desítky kilometrů. Přitom kraje a obce se snaží těmto lékařům vytvořit lepší podmínky, například plně vybavené ordinace či byty, ale v moha případech se to bohužel nedaří. Chce to asi systémové řešení.

Když už jsem se zmínil o příhraničí, tak musím dodat, že v době covidu bylo zakázáno cestovat pendlerům za prací do Německa či Rakouska. To se přirozeně týkalo i lékařů či středního zdravotnického personálu. Ale na zásah německé a rakouské vlády byl tento zákaz odvolán, protože německé či rakouské příhraničí se bez českých lékařů a zdravotních sester neobejde. Jestliže na druhé straně hranice dostanete za stejnou práci, jako u nás, 4 x vyšší mzdu, tak lidé, kteří jsou jazykově vybaveni, toho přirozeně využijí. Víte, lékařská přísaha o poslání a pomoci lékaře je formulována obecně, není tam nic o tom, že lékaři mají za povinnost pomáhat jen českým pacientům. Zkrátka, naše vláda by měla vytvořit takové podmínky, aby se tyto platové, ale i pracovní podmínky srovnaly. Dříve se říkalo, že u nás, vzhledem k paritě kupní síly, ve srovnání se západními zeměmi, bydlíme či jíme zadarmo. Ale dnes se ceny v hotelích, restauracích ve Vídni, Berlíně, Mnichově a v Praze srovnaly. Zejména nájmy u nás vyletěly přímo extrémně nahoru. Přitom poměr platů a mezd u nich a u nás je i nadále rozdílný. Kde ušetříme, máme-li čtyřikráte nižší plat než v Německu či Rakousku.

Když se podíváte na analýzy situace, tak Rakousko či Německo dává na zdravotní péči 3 x více peněz než Česká republika. Přitom ceny služeb za lůžko v nemocnici, za léky a přístroje u nich a u nás je stejná, ale rozdíl je ve výši platů a mezd pracovní síly v nemocnicích. Prostě za třetinu peněz, oproti Německu a Rakousku, dělají naši lékaři a zdravotníci to samé, jako ti němečtí a rakouští. Takže se nedivte požadavkům lékařských odborů, že požadují srovnání platových a mzdových podmínek. Navíc, vezměte si do úvahy i další faktor, jako je počet přesčasových hodin. Jestliže němečtí a rakouští lékaři odpracují svoji normu 170 hodin měsíčně, ti čeští, dohromady s přesčasy, odpracují 340 hodin. Takže, si to jenom prostě srovnejte.

Existuje u nás vůbec nějaká koncepce, jak zlepšit či stabilizovat české zdravotnictví?

O tom, že by byla na světě nějaká koncepce stabilizace českého zdravotnictví, tak o tom nic nevím. Mohu k tomu jenom dodat, že před časem existovala při ministerstvu zdravotnictví Komise pro personální stabilizaci českého zdravotnictví. Scházela se asi jedenkráte či dvakráte do roka. Mimochodem, z těchto jednání nebyl údajně pořizován ani zápis. Z toho alespoň vidíte, jak k tomuto problému přistupovalo samotné ministerstvo zdravotnictví. Dnes již tato komise neexistuje, protože se nenašel náměstek ministra, který by měl tuto problematiku ve své gesci. Přitom personální stabilizace je jednou z podmínek toho, aby české zdravotnictví i nadále poskytovalo našim občanům potřebnou lékařskou a zdravotní péči.

Ostravská huť LIBERTY projde historickou zelenou transformací

Výroba oceli v ostravské huti LIBERTY bude v příštích letech ještě ekologičtější a udržitelnější. Představitelé LIBERTY Ostrava podepsali v pátek 8. července smlouvu se společností Danieli na výstavbu dvou hybridních elektrických obloukových pecí ve své ocelárně. Nejvyšší investice do ostravské huti za několik posledních desetiletí v celkové výši 8,6 miliardy korun umožní firmě snížit do roku 2027 emise oxidu uhličitého o více než 80 procent. Zástupci LIBERTY oznámili plány na obrovskou zelenou transformaci ostravské huti na pracovní snídani s představiteli Výboru stálých zástupců členských států v Radě EU (tzv. COREPER I) při jejich návštěvě v Moravskoslezském kraji, kterou spolupořádal Svaz průmyslu a dopravy.

Snidane liberty 3

Nejvyšší investice za několik posledních desetiletí ve výši 8,6 miliardy korun je zásadním krokem k tomu, aby LIBERTY Ostrava dosáhla do roku 2030 uhlíkové neutrality. Nové pece, první svého druhu v Evropě, budou mít roční výrobní kapacitu 3,5 milionu tun oceli. Huti pomohou snížit do roku 2027 celkové emise CO2 o více než 80 procent, zaznělo na pracovní snídani s velvyslanci zemí EU. Právě transformace celého průmyslového regionu směrem k ekologičtější a udržitelnější výrobě byla jedním z důvodů, proč představitelé Výboru stálých zástupců členských států v Radě EU navštívili právě Moravskoslezský kraj. Akce se uskutečnila u příležitosti zahájení českého předsednictví v Radě EU.

Snidane liberty 2

Velvyslanci zemí EU se tak na pracovní snídani s představiteli LIBERTY dozvěděli detailnější plány na transformaci ostravské huti. Pece s objemem tavby 200 tun budou vybaveny inovativní a patentovanou technologií Danieli, elektronickým systémem Q-ONE pro řízení elektrického napájení pece, které snižuje nepříznivý dopad na stabilitu elektrické sítě pro efektivnější a stabilnější dodávku energie do pecí. To umožní větší flexibilitu vsázky, kdy se bude v první fázi využívat větší množství surového železa a přímo redukovaného železa (DRI / HBI) k až 100% využití šrotu ve druhé fázi projektu. Tím podnik sníží svou závislost na dovážených surovinách, především uhlí a železné rudě, a dosáhne větší míry flexibility. Nové pece by měly být uvedeny do provozu v roce 2025. Po dokončení linky zvláště vysokého napětí 400 kV do huti, která by měla být hotova v roce 2027, budou schopny ve vsázce využívat 100 % kovového šrotu.

„Tento projekt je důležitým milníkem ostravské huti a obrovským krokem směrem k transformaci ostravské huti ve výrobce zelené oceli a dosažení uhlíkové neutrality v Ostravě i v celé Evropě. Jedná se o největší investici v ostravské huti za několik posledních desetiletí, je to začátek zásadní transformace a přechodu od starších výrobních metod s větším nepříznivým vlivem na životní prostředí k nejnovějším výrobním technologiím s nižšími emisemi uhlíku v našich podnicích po celé Evropě,“ uvedl na pracovní snídani s velvyslanci zemí EU výkonný předseda LIBERTY Steel Group Sanjeev Gupta s tím, že zásadní investice udělá ze skupiny LIBERTY nejen čistšího a udržitelnějšího výrobce, ale také flexibilnějšího a dynamičtějšího hráče na trhu.

Snidane liberty 1

Součástí transformace bude kromě modernizace ocelárny také rozsáhlá modernizace válcoven, která zlepší kvalitu konečných výrobků LIBERTY a rozšíří portfolio jejích výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Zásadní úpravy v celkové hodnotě téměř miliardy korun již odstartovaly ve Steckelově válcovně, což je jediný výrobce za tepla válcovaných pásů v České republice. Součástí investičního programu bude též výstavba elektráren vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů a také rozvoj Akademie GREENSTEEL, jejímž cílem je zvyšovat kvalifikaci stávající pracovní síly a povzbudit zájem nových lidí o práci v ocelářství.

Snidane liberty 4

Majitel hutě Sanjeev Gupta také stvrdil partnerství LIBERTY Ostrava a společnosti ČEZ ESCO při přechodu hutě na obnovitelné zdroje, které jsou potřebné pro výrobu zelené oceli. Skupina LIBERTY také oznámila zahájení činnosti Nadace GFG v České republice. Cílem charitativní organizace založené Sanjeevem a Nicolou Guptovými je probudit zájem budoucích generací o studium technických oborů a kariéru v průmyslu.

Detailní informace o chystané transformaci LIBERTY Ostrava najdete na stránkách společnosti.  

LIBERTY OSTRAVA

LIBERTY Ostrava, člen Svazu průmyslu a dopravy ČR, je integrovaný hutní podnik s roční výrobní kapacitou 3,6 milionu tun oceli, která se uplatňuje zejména ve stavebnictví, strojírenství a petrochemickém průmyslu. Je tuzemským lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí světa. Spolu s dceřinými společnostmi má 6000 zaměstnanců. Společnost LIBERTY Ostrava byla jedním z partnerů SP ČR při návštěvě představitelů Výboru stálých zástupců členských států v Radě EU (tzv. COREPER I) v Moravskoslezském kraji.

Liberty steel pece

Komentář: Inflace v červnu na rekordních hodnotách

Index spotřebitelských cen v červnu podle dnes zveřejněných dat ČSÚ dosáhl dalšího rekordu, když meziročně vzrostla cenová hladina o 17,2 %, což bylo o 1,6 p. b. více než v květnu.

Již pátý měsíc v řadě se pohybujeme v dvouciferné, navíc stále rostoucí úrovni. Tento index vychází ze spotřebitelského koše domácností, pro firmy je ale klíčový vývoj dlouhodobé relace cen vstupů a výstupů a jejich stabilita. To ovlivňuje jak možnosti marží, tak například i investiční plánování a uzavírání dlouhodobějších smluv. Stávající celkově vysoké inflační prostředí tak rozhodně růstu ekonomiky nepomáhá. Zejména rychlé tempo zdražování energie vnímají české firmy dle našich průzkumů jako velmi limitující pro svůj rozvoj, pro řadu z nich je to dokonce ohrožující pro jejich další fungování, komentuje výsledky inflace za červen Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Na meziroční růst spotřebitelských cen měly největší vliv ceny bydlení, vody, energií a paliv, které vzrostly o 22,8 %. Náklady vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné) se z důvodu neustávajícího růstu cen nových bytů, ale také stavebních materiálů či stavebních prací zvýšily o 20,1 %. K tomu přispělo zvýšení cen elektřiny (o 31,6 %), tepla a teplé vody (o 18,1 %) či např. zemního plynu (o 57,8 %). Výrazný vliv na meziroční inflaci měly také ceny v oddíle potravin a nealkoholických nápojů, které stouply o 18 %. Vzrostla zejména cena mouky (o 69,6 %), másla (o 55,8 %) nebo ostatních jedlých olejů (o 58,7 %). Dále se pak zvýšily ceny v oddíle dopravy o 24 % (z toho např. automobily o 14,5 % a pohonné hmoty a oleje o 47,5 %) či v oddíle stravování a ubytování o 23,1 %.

Nárůsty cenové hladiny a nutnost firem zvyšovat ceny v důsledku rostoucích nákladů jsou dále patrné např. v Indexu cen průmyslových výrobců, který se v květnu meziročně zvýšil o 27,9 % nebo v Indexu cen zemědělských výrobců, jež za stejnou dobu vystoupal dokonce o 39,2 %.

Dosavadní cenový nárůst může být v dalších měsících do určité míry limitován vývojem poptávky. Vysoká inflace a nejistý výhled mají nyní tendenci mírnit reálnou ekonomickou aktivitu ve spotřebě i v investicích, což se může odrazit na postupném ochlazování zakázek. Aktuální červnové výsledky Indexu nákupních manažerů pro zpracovatelský sektor například naznačují pro letní a podzimní měsíce určité ochlazení poptávky. Zároveň se objevují dílčí indikace například v podobě vývoje cen některých významných kovů na světových trzích, že inflační tlaky způsobené náporem poptávky na omezenou nabídku již dosáhly vrcholu. Bohužel z pohledu vývoje cen jsou nadále ve hře dva faktory spojené s válkou – ceny energie a potravin. Pro stabilitu ekonomiky bude důležitý vývoj v dalších měsících a letech či míra odrazu stávající situace do inflačních očekávání. Vláda by proto měla vnímat ekonomickou realitu a nepodléhat populistickým tlakům na zvyšování platů ve státní sféře,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Dle metodiky Eurostatu činila v ČR meziroční inflace za červen 16,6 %, zatímco předběžný odhad v zemích eurozóny činil 8,6% nárůst (v Estonsku dokonce 22% nárůst).

kategorie Z hospodářské politiky