Pod názvem „Zastavme vládní agrohazard“ vyhlásily Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR kampaň, jejímž cílem je upozornit současnou vládu na to, že pro české zemědělství v dohledné době nastane velmi složitá, až přímo kritická situace, kdy produkce českých potravin je, podle Agrární komory ČR, a její členské organizace Zemědělského svazu ČR, v ohrožení. Přičemž obě nevládní zemědělské organizace, které hájí zájmy českých produkčních zemědělců, vyzvaly vládu, aby svoji dosavadní politiku nezájmu o výrobu potravin změnils. Právě na toto téma svolaly Agrární komora ČR a Zemědělský svaz tiskovou konferenci.
V úvodu vystoupil viceprezident Agrární komory ČR a předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, který uvedl, že se české zemědělství nachází v situaci, kdy vláda během ledna letošního roku změnila Strategický plán Společné zemědělské politiky (SP SZP) z původního znění, které předtím v hlavních rysech odsouhlasila předchozí vláda expremiéra Andreje Babiše. Tyto změny byly udělány v neprospěch produkčních zemědělců, to je středních a velkých zemědělských podniků, a to ve prospěch malých zemědělců, především rodinných farem.
K tomu můžeme dodat, jak říkají produkční zemědělci, tyto malé farmy produkují převážně rostlinnou výrobu a jen některé tyto malé farmy se věnují i živočišné výrobě. Přitom se najde i řada malých zemědělců, kteří mají pastviny, na nichž chovají koně s tím, že tyto programy jsou štědře dotovány z Bruselu.
Martin Pýcha poté uvedl, že právě tyto změny SP SZP výrazně ekonomicky poškodí zejména střední zemědělské podniky. Přitom současná vláda tyto změny učinila během ledna t.r., aniž by tyto změny konzultovala se zástupci produkčních zemědělců, kteří u nás vyprodukují rozhodující část potravin, které jdou na trh. Proto také se v polovině ledna, pod vedením Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, uskutečnila protestní akce produkčních zemědělců před Úřadem vlády ČR s cílem, aby česká vláda zástupce českých produkčních zemědělců vyslechla a projednala s nimi možné zpětné změny Strategického plánu SZP, a to ještě před jeho odesláním do Bruselu ke schválení Evropské komisi. Bohužel, po této demonstraci se tak nestalo, takže následovaly „spanilé jízdy“ zemědělské techniky po celé republice, s výjimkou hlavního města Prahy. Poté již vláda hlas produkčních zemědělců vyslyšela a s vedením Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR a dalších organizací, například zemědělských odborů, jednala. Ale výsledkem nakonec bylo to, že SP SZP odešel do Bruselu v tom znění, v jakém ho vláda ČR v lednu schválila. Tedy v tom, které výrazně znevýhodňuje produkční zemědělce.
Martin Pýcha k tomu dále dodal, že mezitím začala válka na Ukrajině, takže celá naše společnost, z pochopitelných důvodů, byla zaujata tímto problémem, jak pomocí ukrajinským uprchlíkům. Ale, jak předseda Zemědělského svazu dále podotkl, problém, že v dohledné době začne být ohrožena produkce českých potravin, prostě nezmizel. Je zde a pro české zemědělce, tak jak pomalu čas plyne, se stále více dostává otázka, co bude dál. Vždyť, díky nesprávně nastaveným dotacím a jiným dopadům nové Společné zemědělské politiky na léta 2023 až 2027 reálně hrozí, že mnohé střední podniky budou postupně rušit živočišnou výrobu, zruší chovy drůbeže, prasat a poté i skotu. Načež začnou propouštět zaměstnance, protože nebude pro ně práce.
Martin Pýcha dále zdůraznil, že pokud Evropská komise v Bruselu schválí znění SP SZP, tak, jak ho zaslala vláda, to je bez dodatečných úprav, dojde u nás k poklesu výroby potravin, což ohrozí potravinovou soběstačnost České republiky. Když bude nižší výroba potravin, povede to ke zvýšení dovozů potravin ze zahraničí, tedy z EU, ale v některých případech i ze třetích zemí. Zde musíme upozornit, jak říkají čeští produkční zemědělci, že právě české potraviny jsou vysoce kvalitní a zdravotně nezávadné, zatímco o těch ze třetích zemí, se to nedá říci.
Poté následovalo promítnutí videa, v němž se představil předseda ZD Sloupnice na Rychnovsku Jaroslav Vaňous. Vysvětlil divákům, jak on vidí dopady Společné zemědělské polity na hospodaření jejich akciové společnosti, tedy zemědělského podniku střední velikosti, která, kromě rostlinné výroby, má i živočišnou výrobu včetně malého segmentu potravinářství, kdy jejich podnikové řeznictví, prostřednictvím 13 podnikových prodejen zásobu místní, regionální trh jejich masnými produkty.
Po skončení videozáznamu se se opět ujal slova Martin Pýcha, který poukázal na, pro produkční zemědělce, nejhorší dopady nové SZP a Strategického plánu SZP, jak jej odsouhlasila současná vláda. Podle něho nejzávažnější změnou je tzv. redistributivní platba, kdy středně velké a velké zemědělské podniky předávají část svých peněz z obálky SZP právě malým zemědělcům. Zatímco EU nastavila výši této redistributivní platby ve výši 10 procent, takže většina zemí EU ji má nastavenu v rozmezí 10 až 12 procent. Ale Česká republika ji má, díky lednovému rozhodnuté vlády, ve výši 23 procent, což je evropský rekord.
O tom, že tato vysoká redistributivní platba bude mít velice negativní dopady na střední zemědělské podniky, se lze, podle Martina Pýchy, přesvědčit prostřednictvím dotační kalkulačky, kterou ministerstvo zemědělství zveřejnilo v lednu, a to na základě protestů produkčních zemědělců. Z příkladů, které mnozí zemědělci zveřejnili, vyplývá, že tyto jejich podniky budou mít nižší dotace. Takže se propadnou do ztráty. Situaci budou muset potom řešit formou krizového řízení podniku, to je, aby se ze ztráty dostali do kladných čísel, do zisku. Výsledkem bude, že jako odpovědný hospodář, jak dodal Martin Pýcha, tak tito zemědělci zruší provozy, které přinášejí ztrátu do ekonomiky jejich podniků. To je do provozů živočišné výroby, neboť tyto provozy jsou běžně ztrátové a většina podniků je dotuje ze zisku jejich rostlinné výroby. Následovat bude propouštění zaměstnanců.
O tom, že nejde o plané řeči, je ukázáno na konkrétním příkladu, který byl na tiskové konferenci zveřejněn. Jde o podnik, který má 1500 hektarů (kategorie středně velkého zemědělského podniku). Dosud podnik dostával dotaci ve výši 5200 Kč na hektar, nyní to bude jenom 2200 Kč na hektar. Při průměrné ziskovosti zemědělských podniků 2600 Kč/ha, to znamená propad příjmu podniku o 3000 Kč/ha a čistou ztrátu 400 Kč/ha, což představuje roční ztrátu ve výši 600.000 Kč. Na to, podle Martina Pýchy, můře reagovat vedení podniku jediným způsobem. Zruší chovy hospodářských zvířat. Propustí zaměstnance a bude se věnovat nenáročným plodinám, které se v novém systému vyplatí daleko více.
Druhým hlavním řečníkem během tiskové konference byl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který k tomu dodal, že Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR hlásají, že Česká republika potřebuje všechny zemědělce, a to bez ohledu na jejich velikost. To by si česká vláda měla uvědomit, to je, že od jakživa platí, co je doma, to se počítá. To se tudíž týká i zemědělců, tedy těch, kteří jsou velcí, střední, ale i těch malých. Vláda by měla opustit svůj čistě ideologický pohled na problematiku zemědělství, tak jak se stalo počátkem roku, když schválila změny Strategického plánu SZP pro Českou republiku. Agrární komoře ČR i Zemědělskému svazu ČR, tedy produkčním zemědělcům, jde o to, aby podmínky pro zemědělce byly u nás nastaveny rovnoměrně, a aby byly nastaveny na podporu zemědělské produkce. Vždyť 85 procent podpor pro zemědělce nesměřuje na podporu produkce, ale jen pouhých 15 procent. To je málo. Přitom současná vláda změnami ve Strategickém plánu podpořila neprodukci v zemědělství. To by se mělo změnit.
Podle Jana Doležala, pokud tatro změna Strategického plánu projde, českým občanům zbude z klasického českého jídla jen suchý knedlík, protože vepřové maso i zelí se bude muset dovážet. Podle interního průzkumu Agrární komory ČR téměř 60 procent členů zvažuje omezení produkce v souvislosti s možným navýšením redistributivní platby na 23 procent.
Načež Jan Doležal dále dodal, že jelikož vláda se zástupci produkčních zemědělců nekomunikuje, to je, že je nadále k nim hluchá, spouští Agrární komora ČR i Zemědělský svaz ČR další vlnu protestní kampaně. Jejím prostřednictvím chtějí obě nevládní zemědělské organizace apelovat na veřejnost i politiky, že jde opravdu o vážnou hrozbu. Přitom dodal, že si zemědělci uvědomují, že to nebude jednoduché, protože zemědělci čelí v současné době nízkému povědomí občanů, což se týká především městského obyvatelstva, o tom, jak zemědělství funguje, což je i živnou půdou pro řadu nesprávných mýtů, které o zemědělství kolují ve společnosti.
Poté se ujal slova tiskový mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha, který novinářům vysvětlil podstatu kampaně „Zastavme vládní agrohazard“, která nyní spočívá v informování veřejnosti prostřednictvím plakátů, protestních plachet apod.
Dalším aktérem tiskové konference byl i Petr Kubíček ze ZOD Brniště, což je jedna z nejmodernějších a nejúspěšnějších zemědělských firem v ČR, která hospodaří v půvabném podhůří Lužických hor. Petr Kubíček upozornil, že zásadní problém malých zemědělců, oproti těm středním a velkým, spočívá v tom, že mají vyšší náklady. To jim prodražuje výrobu. Načež dodal, že právě živočišná výroba tvoří jádro zaměstnanosti na venkově. V živočišné výrobě tedy zaměstnávají nejvíce lidí, kteří na venkově žijí. Podle něho současná vláda neví, co se v sektoru zemědělství vůbec děje. Existuje zde falešná představa, že podpora malých zemědělců zajistí novou výrobu.
Zároveň poznamenal, že dotace nejsou samospásné, protože kdyby se v celé EU zrušily, tak by na tom čeští zemědělci byli dobře, protože z celé EU mají jedny z nejlepších výrobních podmínek pro jejich práci.
Zároveň Petr Kubíček konstatoval, že českým zemědělcům dochází trpělivost. Jde o to, aby je česká vláda vyslechla, aby začala uvažovat dlouhodobě, to je ve strategickém konceptu. Přičemž uvedl, že nedočkají-li se zemědělci pozitivních odpovědí od vlády, tak on, jako majitel podniku, začne zavírat ztrátové provozy, to je živočišnou výrobu. Protože, podle něho, nepůjde-li výkupní cena vepřového masa o 50 procent nahoru, může své provozy zavřít. Přitom ZOD Brniště je známo tím, že je to největší producent krůtího masa u nás. Přirozeně, že kromě produkce drůbeže, mají i jiné druhy živočišné výroby, to je především chov holštýnského skotu. Takže, hrozba zrušení živočišné výroby je, podle Petra Kubíčka, za takto postavených podmínek Strategického plánu SZP velmi pravděpodobná.
Ostatně, jak dále Jan Doležal prohlásil, kromě toho, že se v současnosti debatuje o dílčích kompenzacích drahých energií či potravin, tak se nyní chystá systémová změna, která nás uvrhne do ještě větší závislosti. Od vlády nežádáme nic jiného než aby časovanou bombu, kterou nechtěně sestrojila, včas deaktivovala.
V následné diskusi od Jana Doležala rovněž zaznělo, že na nedělním Sněmu Agrární komory ČR bylo vůči ministrovi zemědělství, potažmo i vůči české vládě, zformulováno desatero, v němž produkční zemědělci mimo jiné žádají změnu Strategického plánu SZP ve prospěch produkce potravin a zároveň vyzývají vládu, aby se v EU zasadila o odložení těch ustanovení Zelené dohody pro Evropu (Green Dealu), které mají za cíl snížení produkce potravin a zároveň i některých dalších opatření Green Dealu. Načež dodal, že pokud kladný výsledek této výzvy nebude, produkční zemědělci zvýší tlak na vládu. Zároveň poznamenal, že i v rámci nevládní zemědělské organizace COPA/COGECA, která sdružuje nevládní zemědělské organizace v EU, se začíná projevovat snaha o to, že Green Deal by měl být, za současné situace, to je v době energetická krize, války na Ukrajině, odložen. Pokud se tak nestane, začíná se rýsovat i forma určitého celoevropského protestu zemědělců.
Martin Pýcha k tomu dodal, že naštvanost mezi českými zemědělci je obrovská. Proto vznikl požadavek Strategický plán SZP odložit. Důvodem této naštvanosti českých zemědělců je to, že již v říjnu musí zemědělci připravit svá pole pro příští úrodu, tedy v následujícím roce. Přitom zatím nic nevědí, to je, kudy se bude dále ubírat česká zemědělská politika. Přitom čas kvapí. Zároveň konstatoval, že situace se nevyřeší tím, že se bude strkat hlava do písku. Tuto situaci je nutné řešit! Vždyť zemědělec se musí uživit, konstatoval!
