Rusko musí okamžitě ukončit svou vojenskou agresi! Usilujte o mír, ne o válku

Odborový svaz Stavba ČR se jako členská organizace EFBWW připojuje ke společnému prohlášení Evropské federace stavařů a dřevařů EFBWW a Světové organizace stavařů BWI k situaci na Ukrajině. Náš odborový svaz podporuje všechny kroky vlády, které směřují k mírovému řešení současné situace!

BWI a EFBWW důrazně odsuzují násilí a vojenské akce proti Ukrajině a vyzývají Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou agresi a stáhlo své jednotky z celé Ukrajiny. Připojujeme se k výzvě mezinárodního společenství, aby zastavilo útok a dalo šanci míru. Generální tajemník OSN António Guterres dnes ráno na adresu prezidenta Putina řekl: „Zastavte ofenzívu svých vojsk proti Ukrajině, dejte šanci míru, protože zemřelo příliš mnoho lidí.“

Jedinou cestou vpřed je diplomacie! Vyzýváme Rusko, Ukrajinu, Spojené státy a Evropskou unii, aby se vrátily k jednacímu stolu a našly dlouhodobé a trvalé mírové řešení.Vojenské akce narušují život milionů občanů v regionu, který se již nyní potýká s mnoha ekonomickými a sociálními problémy. 

EFBWW a BWI naléhavě vyzývají příslušné politické činitele v EU a mezinárodních organizacích, aby zajistili veškerou humanitární podporu ukrajinskému lidu v nouzi a připravili nezbytná opatření na ochranu a záchranu ohrožených osob.

Vyjadřujeme plnou solidaritu a stojíme po boku našeho přidruženého odborového svazu PROFBUD, ukrajinského svazu stavebních dělníků, jeho zaměstnanců a členů, jakož i všech odborů a lidí v regionu.

Vyzýváme také k přeshraniční odborové solidaritě. BWI otevřela svůj fond solidarity pro poskytování humanitární pomoci. Všechny finanční dary jsou vítány.  Pouze mír a bezpečnost mohou vytvořit podmínky pro sociální pokrok a udržitelnou hospodářskou obnovu a zároveň zajistit účinnou úroveň sociální spravedlnosti, ochrany lidských práv a sociální ochrany pracujících a jejich rodin. 

Problémy Ukrajiny a sousedních zemí jsou obrovské. Nyní je čas budovat mír a pokrok, ne rozpoutat válku a destrukci.

Vláda kvůli migrační krizi vyhlásila od pátku nouzový stav, schválila i další pomoc pro Ukrajinu a návrh na zvýšení výdajů na obranu

Tisková konference po jednání vlády, 2. března 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 2. března 2022.
Od pátku 4. března bude na území České republiky vyhlášen nouzový stav. O jeho vyhlášení na 30 dnů kvůli migrační krizi způsobené ruskou invazí na Ukrajinu rozhodla vláda Petra Fialy na jednání ve středu 2. března 2022. Schválila také další humanitární pomoc pro Ukrajinu a návrh navýšení výdajů na obranu o jednu miliardu korun.

Vyhlášení nouzového stavu od pátku 4. března na 30 dnů má vládě, krajům, obcím a dalším spolupracujícím subjektům pomoci flexibilněji a rychleji koordinovat pomoc uprchlíkům, kteří prchají před ruskou agresí na Ukrajině, a zajistit jim důstojné životní podmínky včetně možnosti co nejdříve se zapojit do plnohodnotného života v České republice. Umožní mimo jiné zefektivnit přijímací proces po jejich vstupu na české území, zapojit do celého procesu například i Armádu ČR nebo nařídit přednostní zásobování dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení.

„Chci zdůraznit, že nouzový stav vyhlašujeme kvůli tomu, abychom byli schopni zvládnout uprchlíky příchozí z válkou poničené Ukrajiny, a jeho vyhlášení se nijak nedotkne občanů České republiky. Abych to zjednodušil a vysvětlil – vyhlašujeme nouzový stav pro válečné ukrajinské uprchlíky a ty, kteří se o ně bezprostředně starají, ne nouzový stav pro české občany,“ vysvětlil premiér Petr Fiala.

Vláda současně v rámci vyhlášeného nouzového stavu přijala první krizové opatření, které umožní příslušníkům Policie ČR vypomoci s vyřizováním žádostí o udělení zvláštních pobytových víz pro ukrajinské uprchlíky. Více k vyhlášení nouzového stavu v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kabinet Petra Fialy schválil také další pomoc Ukrajině. Česká republika poskytne ukrajinské straně zdravotnický materiál, a to ze zásob Ministerstva obrany za 20,885 milionu korun a ze skladů Správy státních hmotných rezerv za dalších více než 85,3 milionu korun. Bude se jednat například o individuální lékárničky, skládací zdravotnická nosítka, léčiva a další zdravotnický materiál pro urgentní medicínu, ale také o pacientské monitory, lůžkové sety pro nemocnice, plicní ventilátory či injekční stříkačky a jehly. „Ukrajinci jsou naši přátelé a přátelům musíme pomáhat. Ukrajina se na Českou republiku může spolehnout,“ prohlásil předseda vlády. Čtěte také tiskovou zprávu Ministerstva obrany.

Vláda rozhodla také o úpravě státního rozpočtu na letošní rok a navýšila rozpočet Ministerstva obrany o jednu miliardu korun. Peníze budou určeny na nákup ručních palných zbraní pro Armádu ČR. „V případě další potřeby jsme samozřejmě připraveni rozpočet dále navýšit,“ konstatoval premiér Fiala.

Rozšířila také spektrum sankcí v návaznosti na vojenskou invazi Ruské federace na území Ukrajiny a zapojení Běloruské republiky do agrese proti Ukrajině a rozhodla o zastavení přijímání a zpracování žádostí o víza a povolení k dlouhodobým a trvalým pobytům státních příslušníků Běloruské republiky. Stejně jako v případě předchozího zákazu týkajícího se občanů Ruské federace se zákaz vztahuje i na již zahájená řízení, ale netýká se humanitárních případů ani běloruských občanů, kteří již mají v ČR povolení k pobytu.

Ministři a ministryně schválili návrh na ukončení členství České republiky v Mezinárodní investiční bance a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce, což jsou dvě instituce vzniklé ještě v období Rady vzájemné hospodářské pomoci zemí bývalého socialistického bloku. Česká republika ukončí členství v těchto bankách v nejkratším možném termínu mimo jiné i proto, že dané instituce mohou být využity pro zajištění finančních zdrojů pro ruský trh, na který jsou uvaleny sankce. „Jsem rád, že se k nám připojily i další země EU – Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, které měly v bankách podíl, a tento krok bude znamenat faktický zánik jedné z bank,“ podotkl předseda vlády.

Vláda se také hodlá účinněji koordinovat postup státních orgánů v boji s dezinformacemi. Rozhodla proto o zřízení funkce zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, který bude působit při Úřadu vlády jako poradní orgán vlády a bude mít za úkol především komunikovat s příslušnými ministry a vedoucími pracovníky orgánů státní správy a spolupráce se složkami státu, které se zabývají oblastmi médií a dezinformací, a slaďovat jejich činnost.

Vláda se zabývala také problémy se zabezpečením dostatečné kapacity skladovacích prostor pro očkovací látky proti nemoci covid-19. Na návrh Ministerstva zdravotnictví změnila usnesení z ledna tak, že rozšířila portfolio zdravotnického materiálu, které Správa státního hmotných rezerv půjčuje státním organizacím či územním samosprávným celkům na pomoc se zvládáním pandemie covid-19, o speciální mrazicí boxy určené na skladování vakcín. Důvodem je fakt, že stávající skladovací kapacity přestávají stačit a další vakcíny musí Česká republika v rámci uzavřených závazků i nadále plynule odebírat.

Vláda odsouhlasila také změnu svého jednacího řádu. Doplnila do něj možnost v případě nutnosti a za jasně stanovených podmínek uskutečnit jednání vlády per rollam. Dále ministr průmyslu a obchodu informoval vládu, že v blízké době dá pokyn ke spuštění tendru na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-2-brezna-2022-194673/.

Český digitální tým nezávislých expertů bude radit místopředsedovi vlády ČR pro digitalizaci

Vzniká nezávislý poradní orgán místopředsedy vlády ČR pro digitalizaci Ivana Bartoše. Pod názvem Český digitální tým bude působit skupina expertních poradců, kteří nabídnou své dlouholeté zkušenosti z oblasti inovací, digitální transformace a modernizace. Inciativa si v souladu s prioritami vlády ČR v oblasti digitalizace klade za cíl zejména přispět ke zlepšení efektivity fungování státní správy a urychlení celkového procesu digitální transformace.

Jedenáct expertních poradců z České republiky i ze zahraničí z oblasti digitální transformace a modernizace státu, inovace, vědy a výzkumu, digitální ekonomiky a e-commerce, technologických startupů či oblasti legislativy se připojí k nově vniklému Českému digitálnímu týmu. Cílem poradního orgánu je podle Ivana Bartoše především snaha přispět k zefektivnění činnosti státní správy a urychlení procesu digitální transformace. I přes soubory různých opatření se Česko v mezinárodních žebříčcích hodnocení úrovně digitalizace a e-governmentu stále drží v průměru, v mnohých případech i podprůměru zemí EU. V této souvislosti bude tedy jednou z priorit činností Českého digitálního týmu snaha vyrovnat se standardům zemí, jakými jsou například Dánsko, Estonsko, Velká Británie, Austrálie či Tchaj-wan, kteří jsou v oblasti digitalizace skutečnými lídry.

„Je mi nesmírnou ctí a potěšením spolupracovat s lídry v oblasti digitální transformace. Vážím si nejen hluboké expertízy všech členů týmu, ale především toho že nad rámec svých četných aktivit věnují energii a čas této iniciativě. Nebojím se členy týmu, i všechny další aktivní experty v oboru digitalizace, nazvat v dobrém slova smyslu digitálními vlastenci,“ poznamenává Ivan Bartoš.

Členové Českého digitálního týmu pracují dobrovolně bez nároku na honorář, poradní činnosti v rámci této iniciativy se věnují ve svém volném čase. Tým odborníků v oblasti digitální transformace se bude scházet jednou za dva měsíce. V neformálním duchu budou diskutovat nad jednotlivými tematickými oblastmi, předkládat či zhodnocovat doporučení, zahraniční příklady, analýzy a soubory opatření.

S digitální transformací státu pomohou Milan Vašina, výkonný ředitel ASPEN Institute Central Europe a Jan Indráček, associate partner společnosti McKinsey & Company, kteří se tématu dlouhodobě věnují.

Digitální transformaci svou expertízou zastřeší Eva Pavlíková, spoluzakladatelka a ředitelka Česko.Digital a Michal Bláha, zakladatel inciativy Hlídač státu. O své cenné poznatky z oboru transformace společnosti do digitální podoby se podělí i další členka týmu Diana Rádl Rogerová, řídící partnerka společnosti Delloite. 

S oblastí digitální ekonomiky pomůže Ondřej Ferdus, ředitel Útvaru digitální ekonomiky a technologií Svazu průmyslu a dopravy ČR. O zkušenosti s oblastí e-commerce se podělí Tomáš Havryluk, místopředseda představenstva společnosti Alza.cz. Ekonom a výzkumník Ole Jann z Dánska, který v současnosti působí jako asistent profesor na CERGE-EI, bude sdílet své cenné poznatky z oblasti ekonomie informací a digitální ekonomiky. Zkušený investor a odborník na technologické startupy Jiří Hlavenka Českému digitálnímu týmu nabídne svou expertízu především, co se týká oblasti strartupů.

Dlouholetý ředitel CZ.NIC Ondřej Filip zaštítí oblast rozvoje internetu. Radim Polčákprorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Masarykovy univerzity Brno nabídne své dlouholeté zkušenosti v oblasti práva a technologií.

Kontakt pro média:

Nikola Bukajová, bukajova.nikola@vlada.cz, +420 720 435 754

Projev předsedy vlády Petra Fialy v Poslanecké sněmovně k aktuální situaci na Ukrajině

Předseda vlády Petr Fiala vystoupil 2. března 2022 před Poslaneckou sněmovnu s projevem k vývoji situace na Ukrajině.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl jsem osloven i z opozičních řad s tím, abych podal krátkou informaci o tom, jak se vyvíjí situace kolem Ukrajiny. Tak tomu samozřejmě chci vyhovět. Budou to jenom stručné a aktuální informace. Ta situace se samozřejmě vyvíjí každou chvíli. My se snažíme informovat veřejnost o všech krocích, které děláme a o těch rizicích i zabezpečení, kterými Česká republika disponuje.

O většině opatření toho dlouhodobějšího charakteru, které vláda udělala, jsem informoval i v pondělí na schůzce představitele všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, včetně hnutí ANO a SPD. Děkuji za účast na tom setkání a děkuji i za velmi věcnou debatu, za otázky a odpovědi, které jsme mohli poskytnout. Takže si myslím, že nějaká informovanost směrem do vašich řad od vašich předsedů a expertů na zahraniční politiku zazněla.

Nicméně dnes bych chtěl velmi stručně zmínit tři okruhy. Jednak to, co souvisí s uprchlíky, kteří přicházejí na území České republiky. Potom krátce připomenu pomoc, kterou poskytujeme Ukrajině. Na závěr se zmíním o energetické situaci, respektive zásobování energiemi tak, jak to v tuto chvíli vypadá.

Pokud jde o uprchlíky, tak musíme skutečně říct, že nejenom očekáváme, že sem přijde migrační vlna lidí z Ukrajiny, ale ona skutečně už nastupuje. Těžko se mluví o nějakých číslech, ale dá se skutečně říct, že v těch posledních dnech či hodinách k nám přišlo asi 20 tisíc lidí a to číslo bude určitě velmi rychle růst.

Byl nastaven nový systém přijímání uprchlíků, byly zřízeny internetové stránky www.nasiukrajinci.cz. To je velmi důležité. Je to zastřešující web, který koordinuje drobnou i významnější pomoc v České republice, ať už jde o ubytování, hygienické potřeby, dopravu a všechny věci, které prostě s příchodem uprchlíků souvisejí. Čile web www.nasiukrajinci.cz je z tohoto hlediska velice důležitý. Říkám to i proto, že součástí tohoto webu jsou i odkazy na krajská asistenční centra podpory Ukrajině. To je věc, o které se za chvíli ještě zmíním. Ale právě odkaz na to, kde to krajské asistenční centrum je a jak funguje, se dá najít i na této stránce.

Vytvořili jsme i nonstop telefonní linku fungující pro občany Ukrajiny, samozřejmě v jejich jazyce. Je také důležité, aby si dokázali poradit a získali ty klíčové informace, které v tu chvíli potřebují.

Důležitá věc je také to, že s operátory mobilních sítí v České republice jsme se domluvili, že každý, kdo sem přijede a má ukrajinskou SIM kartu, tak ve chvíli, kdy se tady přihlásí do naší sítě, dostane automaticky SMS zprávu se základními kontaktními údaji a základními informacemi, dostane ji v češtině i ukrajinštině. Takže ve chvíli, kdy přijede, má ukrajinskou SIM kartu, objeví se na území České republiky a připojí se do sítě, má potřebné informace, aby věděl, co má dělat a na koho se může obrátit.

Zřídili jsme Národní asistenční centrum pro pomoc Ukrajině. To je nonstop fungující centrální orgán, který sídlí na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru v Praze. Tam fungují dohromady policisté, hasiči, odbor azylové a migrační politiky, správa uprchlických zařízení a další důležité instituce. Základem činnosti tady toho národního asistenčního centra je také spolupráce s hejtmany. Díky tomu vznikla také krajská asistenční centra, která budou fungovat ve všech krajích České republiky, což je důležité.

Ta centra budou sloužit také jako hotspoty. To znamená, že se tam budou registrovat nově přicházející Ukrajinci, kteří prchají před válkou. Takže ten systém nebude takový, že by všichni přišli na jedno místo v Moravskoslezském kraji, jako to bylo dosud, ale bude to tak, že budou fungovat tyto hotspoty, registrační místa, ve všech 14 krajích České republiky. Tam budou provedeny všechny úkony, které jsou nezbytné, od registrace, až po zdravotní prohlídku – budou tam přítomni lékaři, zdravotníci – popřípadě až po nasměrování na pracovní trh.

Dohodli jsme se také se Správou státních hmotných rezerv, která na našem území poskytne skladovací prostory pro skladování a popřípadě, jak se říká, vyskladnění, humanitární pomoci. Abychom to všechno ještě lépe zvládli, tak jsme na základě žádosti Slovenska rozhodli o vyslání 50 policistů přímo na slovensko-ukrajinskou hranici. Protože jednak je to pomoc Slovensku, které o to žádalo a samozřejmě je to pro nás také výhodné, protože naši policisté mají informace přímo z místa, odkud lidé z Ukrajiny odcházejí do Evropské unie a máme lepší přehled o tom, jaká je jejich cílová země.

Můžeme se lépe připravit na to, protože víme, kolik lidí zhruba chce jít do České republiky. A že cílovou zemí jsme a budeme, to v tomto případě musíme předpokládat. Policie také u nás zajistila řadu preventivních opatření na pomoc Ukrajincům i na to, abychom zvládli takovouto silnější vlnu, která už tu je, ale kterou ještě čekáme.

Zjednodušili jsme, a to také chceme, pracujeme na tom a do jisté míry jsme to už udělali, zjednodušili jsme přístup na pracovní trh. Cizinec se speciálním vízem si pro účely zaměstnání požádá na úřadu práce České republiky o vydání povolení k zaměstnání. To získá bezprostředně, takže bude mít neprodleně přístup na pracovní trh v České republice. Nyní pracujeme na legislativní úpravě v tomto směru, která by cizincům z Ukrajiny umožnila volný přístup na pracovní trh bez pracovního oprávnění. Tuto legislativní úpravu bychom chtěli předložit ve stavu legislativní nouze. Teď ještě debatujeme o tom, že by to byla komplexnější úprava, která by se týkala všech oblastí, které musíme legislativně vzhledem k očekávané, očekávané migraci z Ukrajiny upravit. Měli bychom to projednat na vládě v nejbližší době.

Ministerstvo práce a sociálních věcí také na svoje stránky umístilo odkaz na dvojjazyčné informace. Ukrajinští přátelé jsou informování formou webu, úřadu práce, kde jsou přehledné informace jak pro ty, kteří nově přicházejí, tak pro ty, kteří tady už nějakou dobu pracují.

A s tím souvisí moje poslední poznámka, pokud… Ta pomoc je namířena také k těm, kteří už tu třeba nějakou chvíli jsou, ale doposud se pohybovali v takzvané šedé zóně. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce preventivně působit tak, aby i tito ukrajinští občané měli dostatek informací o tom, jak sehnat legální práci v České republice. Takže abych to shrnul, jsme připraveni, pracujeme na tom, abychom zvládli tu migrační vlnu nebo vlnu uprchlíků, kteří přicházejí z Ukrajiny a děláme všechno pro to, aby to probíhalo co nejplynuleji a nejhumánněji s ohledem i na lidské osudy těch lidí, kteří k nám v těchto hodinách v zoufalé situaci, aby si zachránili svoje životy, přicházejí. A my jsme připraveni jim pomoci.

Tím přecházím k druhému bodu, to je pomoc Ukrajině. Jenom velmi stručně, protože tady těch informací i na veřejnosti je dostatek. Pomáháme humanitárně, vojenským vybavením, pomáháme mezinárodním působením, uzavřeli jsme smlouvu o zdravotnické pomoci s ukrajinskými ozbrojenými silami. To znamená, že na základě té smlouvy Česká republika může a bude přijímat lidi z Ukrajiny na léčení. Dodáváme traumatické balíčky prostřednictvím Červeného kříže, což samozřejmě je v těchto hodinách nesmírně důležité. Poskytli jsme vázaný peněžní dar v objemu 10 milionů korun na zdravotnický materiál, uvolnili jsme dalších 300 milionů korun lidem, kteří musejí kvůli konfliktu opustit své domovy, jsme připraveni poskytovat Ukrajině na její žádost dodávky krve.

Ministr financí přijde na vládu s návrhem na to, aby poskytování darů na Ukrajinu podléhalo stejnému režimu jako dary v rámci Evropské unie. A pak je tu samozřejmě ta věc, o které jsem opakovaně informoval, a další členové vlády, paní ministryně obrany, a to je pomoc, pokud jde o vojenský materiál. My jsme poskytli Ukrajině vojenskou techniku a munici zhruba ve výši 600 milionů korun. Je to i v souladu s tím, o co mě požádal prezident Zelenský. A budeme dál hledat možnosti a na základě požadavků ukrajinské strany i v této oblasti pomáhat.

Poslední téma nebo poslední poznámka, na to se také často veřejnost i podnikatelé ptají, to jsou zásoby energií, jak je na tom Česká republika, jak jsme připraveni na to, že by se dodávky z Ruska, ať už jde o ropu nebo o zemní plyn, významně omezily nebo případně úplně zastavily. Musím říct, že zásoby ropy i plynu v České republice překračují evropskou i národní úroveň. Pokud jde o ropu, tam je ta situace dobrá. Ropa a ropné produkty, tam jsme skutečně významně nad evropskou úrovní. My máme stanovenou hranici 90 dnů průměrných dovozů předchozího roku. Česká republika to samozřejmě naplňuje, máme i něco navíc, takže se dá říct, že máme zásoby ropy a ropných produktů na více než, na více než tři měsíce. Takže v případě ropy ten problém opravdu by nebyl, nebyl významný.

Pokud jde o zásobníky plynu, tam je samozřejmě situace trošku komplikovanější i proto, že tam existuje jiný způsob obchodování s plynem, ale také proto, že tam není ta… ta státní role v případě těch zásobníků tak významná, respektive tam je velmi minimální. Nicméně zásobníky plynu mají v České republice kapacitu kolem čtyř miliard metrů krychlových, to znamená, že pokud jde o přepočet na obyvatele, tak kapacity zásobníků plynu v České republice jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Znovu říkám, pokud jde o přepočet na obyvatele. Aktuálně je v těchto zásobnících v České republice uskladněno 700 milionů metrů krychlových plynu, což při současných denních odběrech by stačilo zhruba na měsíc. Takže i u toho plynu máme měsíční rezervu, i kdyby se ty zásoby… nebo i kdyby se úplně zastavily dodávky z Ruské federace. On by ten plyn šel odjinud, tady jsou čtyři možnosti v Evropě a není to všechno tak jako jenom jednosměrné, nicméně i kdyby se stalo cokoliv, tak na měsíc máme minimálně plyn s tím, že je potřeba k tomu dodat, že pokud skončí mrazivé počasí a budeme se dostávat do teplejších fází roku, tak samozřejmě ty zásoby vystačí ještě na delší dobu.

Samozřejmě bavíme se pravidelně i s dalšími státy a s Evropskou komisí, protože jsou připraveny náhradní varianty, kdyby došlo k úplnému zastavení nebo významnému poklesu dodávek plynu z Ruska, tak dneska je Evropa schopna pro tento rok ty zdroje nahradit od jiných dodavatelů. Nebylo by to jednoduché, ale bylo by to možné. Ale jak říkám, Česká republika v tuto chvíli má zásoby minimálně na 30 dní, aniž bychom museli podle současné denní spotřeby tedy, aniž bychom museli nějak šetřit nebo něco podobného.

K tomu bych dodal poslední informaci. Podle provozovatele přepravní soustavy NET4GAS nejsou zaznamenány ani avizovány žádné problémy s dodávkami plynu z Ruské federace do Evropské unie. To znamená, nejen že nedošlo k zastavení, nedošlo ani ke snížení těch dodávek, jsou dodávány v tom dohodnutém, nasmlouvaném objemu a nejsou v tuto chvíli ani žádné signály, že by to mělo být jinak. Takže v tuto chvíli nemusíme mít obavu o dostatek energie, energetických surovin, pokud jde o ropu a plyn v České republice. Ale samozřejmě pracujeme i s těmi černějšími scénáři a snažíme se, abychom i po této stránce byli do budoucna co nejlépe zabezpečeni.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Tolik moje stručná informace. Určitě budeme mít příležitost se k tomu vracet. Zítra budu přítomen na interpelacích, tak vám samozřejmě rád odpovím i další otázky, které s tímto těžkým tématem souvisejí. Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR

Komora: Ukrajinci odešli ze zhruba desetiny zemědělských podniků

Pracovníci z Ukrajiny odešli ze zhruba desetiny českých zemědělských podniků. Ukazuje to bleskový průzkum Agrární komory ČR mezi zhruba 270 firmami, který zveřejnila redakce Mladé fronty DNES. Další jednotky procent podniků pak odchod Ukrajinců očekávají. Firmy také nabízejí možnosti ubytování pro uprchlíky ze státu napadeného ruskými vojsky.

Lidé například začínají chybět v Agrokomplexu Ohře z Ústeckého kraje. Z něj zatím odešel jeden pracovník, ředitel firmy Ivo Kadeřábek ale očekává, že nakonec do války odejde všech šest zaměstnávaných Ukrajinců. Podle ředitele podniku jde hlavně o pracovníky ze živočišné výroby, jako jsou krmiči nebo dojiči.

Podle něho nejde jen tak najmout nové nekvalifikované pracovníky, současní zaměstnanci tyto činnosti vykonávají již několik let. Pokud skutečně všichni odjedou bojovat, očekává ředitel zapojení pracovníků z rostlinné výroby do živočišné, to ale bude možné pouze na několik měsíců. Protože sice za chvíli začnou jarní práce, což podle ředitele ještě jde, ale v květnu už začínají sklízet špenát. Tehdy, podle něho, podnik pocítí úbytek pracovníků citelně.

Odjíždějí také další pracovníci v živočišné výrobě jako jsou ošetřovatelé prasnic a prasat, ale také technici nebo skladníci, traktoristé, ovocnáři, zahradníci nebo údržbáři a opraváři.

V některých případech nemusí jít o dlouhodobější absence, Ukrajinci si berou volno i proto, aby dojeli na hranice pro své příbuzné, přátele nebo známé, které chtějí dostat do bezpečí. „Mám informace, že si takto dva zaměstnanci požádali o uvolnění na dva tři dny z práce,“ řekl iDNES.cz Petr Hošek z třídírny vajec Městec Králové, kterou provozuje společnost PROAGRO Nymburk.

Firma Bramko CZ pomáhala svým zaměstnankyním s dopravou dětí z Ukrajiny do ČR. „V současnosti poskytujeme ubytování a stravu zhruba padesátce dětí, ale pořád se to vyvíjí,“ popsal situaci obchodní ředitel Aleš Schneiberg. Společnosti v tom pomáhá také obecní úřad nebo základní škola. „Teď se je budeme snažit začlenit do kolektivu, abychom pro ně měli zázemí. U malých dětí hledáme možnost docházky do školky,“ doplnil. Větší děti se pak nejspíš budou učit on-line z domova.

Firma o víkendu pomáhala organizovat dopravu na slovensko-ukrajinskou hranici. Společnost se podle něj snaží zaměstnancům ze zahraničí vyjít co nejvíc vstříc. Do budoucna se ale nedostatku pracovníků bojí. „Je tu obrovský otazník a nejistota ohledně sklizňové sezony. Nevíte kolik máte zasázet zeleniny, jestli budete mít s kým ji sklidit, to je velký problém,“ uzavřel Aleš Schneiberg.

Komora nyní bude rozhodovat i o finanční pomoci, případně pomoci v naturáliích, zjišťují. V podobném dotazníku nyní řeší situaci ohledně Ukrajinců také Zemědělský svaz ČR.

V pondělí (28. února) ráno zasedal na ministerstvu zemědělství krizový štáb, stát chce spustit webovou stránku o možnostech pracovního uplatnění v zemědělství, potravinářství a lesnictví. „Pomoc uprchlíkům není jen poskytnutí azylu a zabezpečení základních životních potřeb. Nikdo z nás nyní neví, jak dlouho může situace trvat, proto je třeba těmto lidem nabídnout i práci. Nikdo nechce být závislý pouze na pomoci druhých, zajištění práce znamená zajištění alespoň nějaké jistoty v zoufalé situaci, do které se tito lidé dostali,“ ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

  • Zdroj: mladá fronta DNRS, Agrární komora ČR

Válka do 21. století nepatří

Evropská odborová konfederace, jejímž je ČMKOS členem, od prvních dnů po rozpoutání války na Ukrajině požaduje okamžité zastavení vojenských operací ruských vojáků, otevření dialogu ke smíru a zvýšení tlaku na ruského prezidenta a jeho vládu prostřednictvím všech nezbytných forem sankcí. Je potřeba i nadále nepolevit a poskytovat vojenskou, finanční a humanitární podporu prostřednictvím ukrajinských odborových svazů. Konfederace volných odborů Ukrajiny velmi oceňuje mezinárodní pomoc své zemi a jako její zástupci mají přání opět žít v míru a vidět stabilní a rozvíjející se Ukrajinu.

Další užitečné informace naleznete například zde:

ETUC (Evropská odborová konfederace)

V odkaze najdete tiskovou zprávu, kterou vydaly evropské odbory. Ta obsahuje nejen požadavky na ukončení války, ale také slova evropských představitelů o nutnosti udržet mír a respekt ve světě. https://www.etuc.org/en/pressrelease/ukraine-putins-war-must-stop

Naši Ukrajinci a Stojíme za Ukrajinou

Webové rozcestníky, díky kterým budete vědět na koho se obrátit, když chcete pomáhat, i co co je potřeba zařídit pro prchající rodiny, ale také je na stránky můžete přímo odkázat:

https://www.nasiukrajinci.cz/

https://www.stojimezaukrajinou.cz/

ITUC (Mezinárodní odborová konfederace)

Mezinárodní odborové centrála zprostředkovává finanční sbírku na podporu svých dvou členských organizací na Ukrajině.
 

Nabídky práce pro občany Ukrajiny

Podle informací od ministerstva práce a sociálních věcí je Úřad práce ČR připraven koordinovat nabídky práce ze strany českých firem pro občany Ukrajiny. V případě nabídky pracovních míst jako zaměstnavatel proto kontaktujte relevantní Úřad práce. Podrobnosti najdete ZDE.

Úřad práce doporučuje zaměstnavatelům, kteří chtějí nabídnout volná pracovní místa lidem prchajícím z Ukrajiny, se obrátit přímo na ředitele příslušné krajské pobočky ÚP ČR nebo kontaktního pracoviště ÚP ČR. Jejich seznam si můžete stáhnout ZDE.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v souvislosti se zaměstnáváním lidí z Ukrajiny zároveň připomíná, jaká práva mají zaměstnanci. Všichni zaměstnanci v ČR mají právo na:

  • Spravedlivé a rovné zacházení
  • Písemnou pracovní smlouvu
  • Garantovanou minimální mzdu (16 200,- Kč při týdenní pracovní době 40 hodin)
  • Odměnu za vykonanou práci
  • Bezpečné pracovní podmínky
  • Placení zdravotního a sociálního pojištění zaměstnavatelem
  • Placenou dovolenou
  • Nemocenskou

V případě porušování těchto práv se lidé můžou obrátit na MPSV nebo Státní úřad inspekce práce. Další kontakty naleznete ZDE.

MPSV dále připomíná, že zaměstnanci mají vedle toho také povinnosti. Především je důležité:

  • Řádně pracovat a plnit pokyny nadřízených
  • Dodržovat veškeré pracovní předpisy
  • Nejednat v rozporu se zájmy zaměstnavatele

Cimbria Litomyšl: Jednání se zaměstnavatelem jsou vstřícná

Díky spolupráci odborů a vedení společnosti Cimbria se zaměstnanci dočkali hned několika bonusů a růstu příjmů. Společnosti se daří, výrobní kapacity jsou vytíženy a ve firmě panuje sociální smír. S ředitelem společnosti panem Petrem Poláchem jsme hovořili o tom, jak se firmy dotkla pandemie a jaká je její budoucnost.
 
Jaká je historie vaší společnosti?
CIMBRIA HMD, s.r.o., vznikla k datu 28. 11. 1991 pod názvem HMD strojírna s.r.o. Společnost nejprve podnikala jako samostatná firma a součástí koncernu Cimbria se stala až v roce 2003. K majetkovému provázání společnosti HMD strojírna s.r.o. a koncernu Cimbria došlo na základě předchozí úspěšné obchodní spolupráce. Rozhodování o výstavbě nové výrobní haly v Litomyšli na ulici Svitavská tak bylo vedeno potřebou rozšíření výrobních kapacit. Vyrábíme především stroje pro posklizňové zpracování obilí (např. mořičky, šnekové či vaničkové dopravníky).
 
Jak vaše společnost prožila dobu pandemie? Dotkla se vaší firmy výrazně nemocnost a karantény? Jak zaměstnanci snášeli protiepidemická opatření?
Rád bych na tomto místě poděkoval všem zaměstnancům za svědomité dodržování všech interních proticovidových opatření, díky nimž se podařilo minimalizovat dopad pandemie na naši společnost. Můj dík je o to větší, že nebylo vždy jednoduché skloubit proticovidová opatření s provozními a bezpečnostními požadavky. Musím totiž zdůraznit, že naše interní opatření jdou nad rámec povinných vládních opatření, protože zdraví a bezpečnost zaměstnanců je naším prvořadým cílem.
 
Potýká se vaše společnost s nedostatkem nových zaměstnanců? V jakých oborech?
Bohužel ano. Největší nedostatek je obecně na všech dělnických pozicích.
 
Dojde k předpokládanému přesunu výroby z Rakouska? Jak je tento přesun náročný a kolik budete potřebovat nových zaměstnanců?
Poptávka po naší produkci je v současné chvíli vysoká a naše výrobní kapacity jsou plně vytíženy, to nám v tuto chvíli nedává prostor začít plánovat přesun výroby.
 

Jaký další rozvoj společnosti plánujete?
Jak již bylo řečeno, v současnosti jsou naše výrobní kapacity plně vytíženy. Výhled poptávky po naší produkci, který máme k dispozici, je nadále velmi pozitivní a naším prvořadým úkolem je tak zvýšení výrobní kapacity s cílem vyhovět našim zákazníkům. V tomto směru připravujeme několik investic. Z již realizovaných investic mohu zmínit nákup několika kolaborativních robotů na svařování.

O desetinu vyšší mzdy
Základní organizace společnosti spadá pod regionální pracoviště v Hradci Králové. Specialista RP na kolektivní vyjednávání Ing. Vladimír Procházka zhodnotil průběh kolektivního vyjednávání a popsal výsledky, kterých se podařilo docílit.
 
Kdy vznikla ve společnosti Cimbria odborová organizace?
Základní organizace OS KOVO CIMBRIA HMD Litomyšl byla založena 2. 12. 2015, kdy se na regionální pracoviště v Hradci Králové obrátili zaměstnanci společnosti s žádostí o pomoc při založení základní organizace. Po založení základní organizace následovalo intenzivní proškolení členů výboru a členů této základní organizace zaměstnanci regionálního pracoviště v Hradci Králové. Zároveň jsme připravovali písemný návrh kolektivní smlouvy, který byl posléze předán zaměstnavateli a bylo tak zahájeno kolektivní vyjednávání.
 
Jak spolupracuje regionální pracoviště se základní organizací?
Od vzniku organizace probíhá komu nikace s členy výboru této základní organizace OS KOVO i členy odborové organizace. Zaměstnanci regionálního pracoviště v Hradci Králové jsou nápomocni při řešení dílčích problémů, které se vyskytují, při jednáních se zaměstnavatelem, samozřejmě při kolektivním vyjednávání.
 
Jak hodnotíte jednání odborů se zaměstnavatelem?
Jednání se zaměstnavatelem považuji za velice slušná, korektní, jsou konstruktivní, v této firmě je nastaven velice slušný sociální dialog, se zaměstnavatelem je uzavřen sociální smír, je uzavřena kolektivní smlouva na dva roky.
 
Jak probíhalo kolektivní vyjednávání?
Kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem v loňském roce jsem se s členy výboru ZO OS KOVO CIMBRIA HMD Litomyšl za Regionální pracoviště OS KOVO Hradec Králové účastnil osobně, předseda této základní organizace ve firmě ukončil pracovní poměr a ve firmě již nepracuje, základní organizace tak v současné době oslovuje vhodné kandidáty na tuto pozici, v brzké době budou provedeny volby a mělo by dojít doplnění výboru této základní organizace.
 
Čeho se podařilo ve vyjednávání docílit?
Kolektivní vyjednávání se zaměstnavatelem považuji za úspěšné, na základě uzavřené kolektivní smlouvy zaměstnavatel k 1. 10. 2021 navýšil mzdy, celkové procento růstu mzdových prostředků od 1. 10. tak činí 10 %, zároveň tím splnil a dodržel svůj slib daný zaměstnancům za předchozí období. Výše bonusu pro rok 2022 ve výši 5 % ročního platu. Další jednání o poskytnutí tohoto bonusu budou v nejbližším období pokračovat a jsou dohodnuty čtyři ukazatele (produktivita, včasnost dodávek, počet úrazů a absence) pro výpočet bonusu. Dále byla dohodnuta výplata bonusu v půlročním intervalu. Limity pro jednotlivá kritéria jsou dohodnuty na první půlrok roku 2022. Limity pro druhé pololetí budou ještě předmětem jednání.
 
Zaměstancům je zajištěn mzdový nárůst, dále mzda na dovolenou a na Vánoce. Mzda na dovolenou činí 50 % základní mzdy a mzda na Vánoce je taktéž ve výši 50 % základní mzdy. Zaměstnanci získali zvýšenou výměru dovolené o šest dní v roce 2021, zvýšené zákonné příplatky a příplatky nad rámec zákoníku práce, odměny při příležitosti pracovního či životního jubilea, příspěvek na penzijní připojištění a další. Zaměstnavatel CIMBRIA HMD, s.r.o., Litomyšl má v dané oblasti obrovskou konkurenci v okolních firmách.
 
Kvalifikovaných a kvalitních zaměstnanců je třeba si vážit a poskytnout jim nejen odpovídající finanční ohodnocení, ale i kvalitní zázemí, slušné a vstřícné jednání a budoucí perspektivu.
 
 
 
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák

Ve firmách se odborům daří navyšovat růst mezd i benefity, oceňuje předseda OS PHGN Rostislav Palička

V souladu s termínovým plánem zasedání orgánů svazu se VII. rada OS PHGN konala 17. února. Tentokrát nezasedala v sídle svazu v Praze na Žižkově, ale v kongresovém sále hotelu Energie v pražském Motole. Vedení tak chtělo umožnit členům rady prohlídku nového sídla OS PHGN, které se nachází nedaleko, konkrétně v ulici Ke Koh-i-nooru ve Stodůlkách. Teprve poté začalo pracovní zasedání rady, o kterém HGN hovořil s předsedou Rostislavem Paličkou.

Co je nového v otázce koupě nového sídla svazu? 
Prohlídku sídla jsme uskutečnili ještě před konáním dubnové rady v Luhačovicích, kde následně proběhne i sněm odborového svazu. Pokud se týká samotné změny sídla a stěhování, v katastru nemovitostí byla vymazána věcná práva třetích osob, tedy zástavní práva a zákaz zcizení ve prospěch věřitele prodávajícího, a byl podán návrh na vklad vlastnického práva pro svaz. Nyní čekáme na zápis změny vlastníka v katastru nemovitostí. Od půli března bychom již mohli být vlastníky a současný majitel bude mít šedesát dnů na vystěhování. Předpokládáme, že bychom se mohli stěhovat někdy v půli května. Příprava na stěhování klade velké nároky na zaměstnance pražského pracoviště svazu. Připravují a kompletují všechny písemné materiály, archívy, zařízení, nábytek a další. Napilno mají rovněž svazoví právníci, kteří kromě běžné agendy pracují na aktualizaci svazových dokumentů.

Jak probíhalo jednání rady? 
Rada funguje rovněž jako informační středisko pro členy od vedení svazu a obráceně. První místopředseda odborového svazu Josef Zelenka informoval o vyjednávání dodatku číslo čtyři kolektivní smlouvy vyššího stupně se zástupci Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a vyhodnotil plnění stávající smlouvy za rok 2021. Nový dodatek se doposud nepodařilo uzavřít, protože nebyl schválený státní rozpočet pro letošní rok. Některé firmy ve svazu zaměstnavatelů jsou navázané právě na státní rozpočet. 

V HGN jsme informovali, že odborová sdružení a organizace uzavírají kvalitní podnikové kolektivní smlouvy. Váš komentář?
Oceňuji, že se odborovým organizacím daří vyjednat a uzavírat podnikové kolektivní smlouvy. Ve firmách odvádějí funkcionáři v tomto směru velice dobrou práci ve prospěch členů. Zaměstnanci rovněž oceňují práci odborových organizací, dojednaný mzdový nárůst, příplatky, benefity a skutečnost, že mají od počátku roku jistotu za kolik a za jakých podmínek budou pracovat. 

Zabývala se rada také aktuální situací hornických hotelů Harmonie v Luhačovicích, konkrétně prodejem Harmonie II?
Seznámil jsem členy rady s postupem prodeje hotelu Harmonie II, o pořízení energetického průkazu budovy a o vyřešení společné trafostanice. Na městském úřadu v Luhačovicích jsem jednal o rekonstrukci kotelny na Harmonii I. Zde je nutné nechat vypracovat projekt od autorizovaného inženýra v oboru vytápění a následně podat žádost o koordinované závazné stanovisko k rekonstrukci kotelny. Prodej Hotelu Harmonie II je komplikovanou záležitostí, protože oba hotely jsou propojené, včetně společné trafostanice, pozemků a podobně. Jejich rozdělení je náročné, nicméně je naděje, že do konce března by se mohlo vše zvládnout. Informoval jsem radu o lednové inventarizaci obou hotelů. V obou objektech jsme uskutečnili řádnou inventuru, jak nám ji ukládá zákon o účetnictví. Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným, bylo nás pouze pět na oba hotely, proto letošní inventura byla hodně náročná na čas i fyzičku. Například v hotelu Harmonie II, který není v zimě obsazován a temperuje se na šest stupňů, je zážitek pracovat. 

Co nového přineslo jednání rady ČMKOS? 
Pro nás jsou nejdůležitější dvě připravované akce letošního roku, kterými jsou sněm ČMKOS, který se uskuteční 8. března, a hlavně prioritní odborová událost roku, kterou je VII. sjezd ČMKOS, konaný ve dnech 29. až 30. dubna. Delegáti budou kromě programu odborové centrály na další čtyřleté období volit nové vedení. Rada OS PHGN nominovala do vedení stávající funkcionáře, tedy předsedu Josefa Středulu a stávající místopředsedy Víta Samka a Radku Sokolovou. Do revizní komise rada nominovala stávající předsedkyni Ditu Hricovou, která je také předsedkyní naší revizní komise. Naše rada už za náš svaz schválila delegáty na sněm a sjezd ČMKOS. 

V únoru se rovněž konalo jednání transformační platformy. S jakým výsledkem? 
V úterý 22. února jsme byli s prvním místopředsedou Josefem Zelenkou účastníky jednání platformy pro spravedlivou transformaci. Platforma by měla pomoci zemím a regionům, které jsou na těžebním průmyslu a souvisejících činnostech silně závislé. Tyto regiony budou muset restrukturalizovat nebo diverzifikovat své hospodářství, zachovat sociální soudržnost a rekvalifikovat příslušné pracovníky a mladé lidi, aby se mohli připravit na budoucí povolání. Údajně na žádost Evropské komise se má důrazněji určit rok odklonu od těžby a spalování uhlí. Na platformě padnul návrh na rok 2033. Zastoupené ekologické organizace se odvolaly na údajné programové prohlášení vlády. Chci zdůraznit, že zásadně nesouhlasíme s jakýmkoliv odklonem od doporučení Uhelné komise, kterým je rok 2038. Uhelná komise pracovala jako poradní orgán vlády půldruhého roku a shodla se právě na roku 2038. I programové prohlášení vlády říká, že rok 2033 je možný pouze za podmínky, že budou dostatečné náhrady za stávající energetické zdroje. Dle mého názoru prudký růst cen energií je jasným důkazem, že překotné uzavírání dolů a uhelných elektráren pod tlakem zelených fanatiků, podporovaný zeleným byznysem, neumožňuje odklon od uhlí v roce 2033, a nejen podle nás ani v roce 2038. Rozhodujícím ukazatelem by měly být dostatečné, a hlavně funkční náhrady energetických zdrojů, a nikoliv nějaká data prosazovaná fanatiky. Podpora uhelných regionů by měla být zaměřena zejména na vytváření nových pracovních míst, pomoc pracovníkům při přechodu do jiných odvětví a na obnovu území po těžbě či v návazném průmyslu. 

Souhlasíte tedy s čerpáním dotací z EU? 
Pochopitelně, že souhlasím. Jsme však nespokojeni se skutečností, že tyto peníze přijdou pozdě, přesněji řečeno ještě nejsou schválené ani vládou, natož pak Evropskou komisí. A v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji již útlum těžby uhlí probíhá. Snad se Komise a vláda konečně probudí a dotace schválí ještě v letošním roce. Navíc máme důvodnou obavu, že se pozdě schválené dotace nepodaří plně vyčerpat z důvodu prodlení a nepřipravenosti konkrétních projektů. Operační programy mají být ukončeny do roku 2029 a může se stát, že tyto peníze přijdou vniveč. Měli jsme možnost si stávající projekty prostudovat a za náš odborový svaz vyjadřuji velké zklamání z toho, že se jedná o obecné formulace a nevidíme zde konkrétní řešení pro propuštěné zaměstnance černouhelných a hnědouhelných dolů. Z černouhelného hornictví odešlo jen v loňském roce asi 1800 lidí, Ze Sokolovské uhelné 800 lidí a ani Severní energetické se nevyhnulo propouštění. Takže velký skluz evropských dotací a zaměření operačních programů neplní původní účel celého transformačního projektu, a pro regiony a propouštěné zaměstnance postrádá zatím smysl. 

Na rozdíl od spící Evropské komise firmy v postižených regionech projevují překvapivé aktivity. Souhlasíte? 
Ano. Firmy, které pracují v oblasti těžby nespí, ale samy připravují, financují a uskutečňují velice ambiciózní projekty pro budoucnost revitalizací území počínaje, přes fotovoltaiku, výrobu tepla z odpadů, výrobu vodíku až po vytváření dalších podnikatelských projektů. Díky tomu část lidí zůstane v těchto firmách nadále zaměstnaná. Pro nás je to důležité zjištění, protože odborové organizace tam budou nadále působit a zůstanou členy odborového svazu. 

Jak v této souvislosti hodnotíte plnění uzavřené smlouvy se státním podnikem Diamo, kam už přešly utlumované provozy OKD s částí zaměstnanců? 
Smlouva je uzavřena poměrně krátce a první hodnocení bylo za tři čtvrtě roku. Letos budeme vyhodnocovat smlouvu podruhé, a to v září. Podnik Diamo je navázaný na státní rozpočet. Spolupráce svazu s jeho vedením na podnikové úrovni je velice dobrá. Diamo převzalo v minulých dnech také státní podnik Palivový kombinát Ústí a řešíme ty samé záležitosti, jako když pod Diamo přecházely provozy OKD s odborovými organizacemi. Nyní bude na odborových organizacích v Diamu, aby se dokázaly dohodnout. Všem letos skončí platnost kolektivních smluv a bude to tedy příležitost pro odborové funkcionáře těchto organizací, aby se domluvili a začali vyjednávat jednu kolektivní smlouvu pro zaměstnance Diama. Umožňuje to také dohoda uzavřená mezi odborovým svazem a vedením Diama.

  • Zdroj: Článek vyšel v HGN3/2022

Rada vlády se připojuje k výzvě na pomoc ukrajinským vědcům. Profesor Jurajda byl zvolen místopředsedou RVVI

Rada vlády se připojila k výzvě na pomoc ukrajinským vědcům, 25. února 2022.
Rada vlády se připojila k výzvě na pomoc ukrajinským vědcům, 25. února 2022.
V pátek 25. února se ve Strakově akademii konalo pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Pod vedením ministryně pro vědu, výzkum a inovace, která je zároveň předsedkyní RVVI, patřily k hlavním bodům jednání informace k vládnímu návrhu rozpočtu na vědu na rok 2022 a o proběhlých jednáních k návrhu výdajů na období 2023+, Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) či vědní agenda nadcházejícího českého předsednictví EU. Proběhly volby místopředsedy RVVI a nominanta na člena předsednictva Grantové agentury ČR. Tradičním bodem jednání je Metodika hodnocení 2017+.

V úvodu jednání se členové RVVI společným prohlášením připojili k iniciativě na pomoc válkou zasažené Ukrajině.

„Prohlášení se týká především vědců. S kolegy z RVVI odsuzujeme ruskou agresi a podporujeme Ukrajinu. Mimo jiné žádáme poskytovatele podpory ve vědě a výzkumu a další relevantní aktéry, aby konkrétními kroky podpořili rozvoj spolupráce s jejich ukrajinskými kolegy,“ sdělila ministryně pro vědu Helena Langšádlová.

Prvním bodem únorového zasedání byla volba místopředsedy RVVI. Do této pozice byl tajnou volbou zvolen prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D. Místopředsedové jsou voleni z řad členů RVVI a návrhy kandidátů podávají přímo členové Rady.

Profesor Jurajda je od ledna t. r. náměstkem ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Dále působí v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) a od roku 2014 je členem RVVI. Pravidelně publikuje v mezinárodních vědeckých časopisech, působil například na prestižní americké Princeton University, byl členem Národní ekonomické rady vlády a je členem vědecké rady Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity.

Dalším z klíčových bodů jednání byla nominace do předsednictva Grantové agentury ČR. Rada navrhuje jmenovat členem předsednictva GA ČR prof. Ing. Martina Hartla, Ph.D., profesora v oboru Konstrukční a procesní inženýrství a ředitele Ústavu konstruování na Fakultě strojního inženýrství VUT Brno. Návrh bude následně předložen na jednání vlády.
Předsednictvo GA ČR tvoří v souladu se zákonem 130/2002 Sb. pět členů, z nichž jeden má funkci předsedy. Vzhledem k ukončení členství prof. Ing. Rostislava Drochytky, CSc., bylo zapotřebí doplnit předsednictvo na stanovený počet s přihlédnutím k oboru technických věd, který v předsednictvu prof. Drochytka zastával.

Pravidelným tématem zasedání RVVI jsou v tomto období výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. První místopředseda Pavel Baran informoval členy RVVI o vládním návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022, který byl schválen dne 9. února. Usnesením vlády byly schváleny následující celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI):
na rok 2022 ve výši 39,07 mld. Kč,
na rok 2023 ve výši 39,32 mld. Kč,
na rok 2024 ve výši 39,34 mld. Kč.

V situaci zavedeného rozpočtového provizoria byly celkové výdaje roku 2022 sníženy o 275,20 mil. Kč oproti usnesení vlády ze září 2021, výdaje v letech 2023 a 2024 se snížily každoročně o 25,38 mil. Kč oproti usnesení vlády ze září 2021 a výchozímu návrhu RVVI.

Členové Rady uvítali navýšení výdajů rozpočtových kapitol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Akademie věd ČR na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací v roce 2022.

V souladu s programovým prohlášením vlády RVVI zároveň požaduje, aby bylo dané navýšení výdajů na koncepční rozvoj podmíněno podporou excelence výzkumných organizací v působnosti obou poskytovatelů.

Radní byli dále zpraveni o výsledcích jednání o návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI na rok 2023 a návrhu střednědobých výhledů s jednotlivými rozpočtovými kapitolami, včetně shrnutí aktuálních potřeb a výzkumných kapacit systému VaVaI, jakož i závazků plynoucích z Inovační strategie ČR 2019–2030 v oblasti institucionální i účelové podpory.

S ohledem na význam zdravotnického výzkumu pro posílení odolnosti ČR a jeho společenskou relevanci doporučila RVVI zvážit navýšení výdajů účelové podpory na období 2023+ v kapitole Ministerstva zdravotnictví. Případné navýšení výdajů této rozpočtové kapitoly požaduje RVVI podmínit strukturálními změnami v Agentuře pro zdravotnický výzkum ČR, a to zejména zajištěním odpovídající podpory celého spektra aplikovaného biomedicínského výzkumu, včetně preklinického výzkumu a výzkumu v oblasti veřejného zdraví.

RVVI zároveň požaduje, aby v nové resortní koncepci zdravotnického výzkumu 2023+ byly závazně definovány oblasti podpory aplikovaného zdravotnického výzkumu v plném rozsahu pokrývající oblasti teoretické, preklinické, klinické medicíny i navazujících společenskovědních oborů, a doporučuje pokračovat v jednání s jednotlivými aktéry napříč poskytovateli a resorty na téma dalšího směrování biomedicínského výzkumu a jeho financování.

V pravidelném bodu k Metodice hodnocení 2017+ členové RVVI vybírali z kandidátů na členy Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (KHV) a Odborných panelů.

Na základě tajné volby navrhla RVVI své předsedkyni, ministryni Langšádlové, jmenovat členy KHV Matěje Bajgara, Dphil., a doc. RNDr. PhDr. Hanu Voňkovou, Ph.D. et Ph.D., a dále členy Odborných panelů prof. Ing. Aleše Růžičku, Ph.D., a doc. RNDr. Ing. Martina Kalbáče, Ph.D., pro oblast Chemical Sciences; prof. Mgr. Tomáše Albrechta, Ph.D., a doc. Mgr. Pavla Stopku, Ph.D., pro oblast Biological Sciences; prof. Dr. Ing. Josefa Krýsu pro oblast Chemical Engineering; prof. MUDr. Milana Brázdila, Ph.D., FRCP, pro oblast Clinical Medicine; prof. MVDr. Davida Modrého, Ph.D., pro oblast Veterinary Science; doc. JUDr. PhDr. Roberta Zbírala, Ph.D. (Law); a Mgr. Lenku Dědkovou, Ph.D. (Media and communications).

RVVI schválila Protokoly z projednávání výsledků podle Metodiky 2017+ se všemi poskytovateli. „Na základě úspěšně ukončeného hodnocení dle platné metodiky ve 4. roce již kumulujeme znalosti podle vskutku robustních dat, a dokážeme tak identifikovat excelentní pracoviště ve vědě, která jsou plně srovnatelná s nejlepšími pracovišti ve světě,“ potvrdil místopředseda Rady a předseda KHV Štěpán Jurajda.

V dalším bodu jednání diskutovali členové RVVI spolu se zástupci MŠMT priority pro plánované výzvy Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). V rámci programu ukládá Rada svému místopředsedovi Štěpánu Jurajdovi identifikovat několik oblastí aktuálních společenských výzev, včetně tématu energetické krize, výzkumu v oblasti veřejného zdraví apod. Rada dále požádá Ministerstvo průmyslu a obchodu o vyjasnění způsobu aktualizace a realizace RIS3 strategie a doporučí MŠMT vyhlásit výzvu ke společenským výzvám.

Významným tématem je od začátku tohoto roku příprava předsednictví České republiky v Radě EU. Hlavními prioritami českého předsednictví budou v průběhu 2. pololetí 2022 v oblasti výzkumu témata výzkumných infrastruktur a synergií ve VaVaI.

Členové Rady doplňují daná výzkumná témata s evropskou relevancí o návrh prezentovat na praktických výstupech, jak financování výzkumu významně přispělo k řešení pandemie (prostřednictvím zapojených evropských infrastruktur), a dále např. o výzkum v oblasti energetikykvantových technologií, či problematiku regulace trhu. RVVI v tomto směru zahájí jednání s MŠMT s cílem společně hledat způsob, jakým návrhy Rady zohlednit v průběhu předsednictví ČR v Radě EU.

V druhé části zasedání členové RVVI projednávali agendu vědecké diplomacie, jmenovitě příležitosti spolupráce se Spolkovou republikou Německo, a přijali materiál Diplomaté s agendou vědecké spolupráce v české zahraniční službě.

V bodech bez rozpravy byl schválen text výzvy k podávání návrhů na 9 členů Bioetické komise.