Akční týden pro vzdělávání 2022

Světový akční týden pro vzdělávání 2022 připomněl, že vzdělávání je třeba věnovat pozornost obzvláště během mimořádných situací.

Tento rok proběhl Světový akční týden pro vzdělávání (GAWE) ve dnech 25. – 29. 4. 2022. Jeho hlavním mottem bylo ‚Začněte chránit vzdělávání v mimořádných situacích‘. 

GAWE se koná již od roku 2001. Tato akce chce přitáhnout pozornost veřejnosti a veřejnoprávních orgánů k tomu, jak se v praxi naplňuje všeobecné právo na přístup ke kvalitnímu bezplatnému veřejnému vzdělávání. GAWE je jednou z hlavních aktivit světové kampaně na podporu vzdělávání Global Campaign for Education (GCE), která ve své činnosti propojuje odbory a občanskou společnost angažující se ve vzdělávání. Jedním ze zakládajících členů GCE je Education International, jejímž členem je i ČMOS PŠ.

Letos se v rámci GAWE zdůraznilo, že naše společnost čelí mnoha mimořádným situacím jako jsou např. pandemie, klimatická změna, válka apod. I během takovýchto situací by se mělo udělat vše pro to, aby se vzdělávání nepřerušilo a mohlo být poskytováno nepřetržitě. Cílem je, aby neutrpěla jeho kvalita a aby k němu i po čas těchto situací měli přístup všichni studenti bez rozdílu. Vzdělávací systémy by tedy měly být dostatečně robustní, aby v takových situacích obstály a aby školy i školská zařízení byly i nadále bezpečnými místy. Vzdělávání by mělo být dostatečně financováno, mimořádné události by neměly vést ani ke zhoršení kvality vzdělávání, ani pracovních podmínek pedagogických i nepedagogických pracovníků. V neposlední řadě by se nemělo zapomínat ani psychologickou podporu jak pro studenty, tak pro učitele.

  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

VIII. Sjezd ČMKOS – on-line

(On-line přenos začne v pátek 29. dubna od 10 hodin)
 

Po čtyřech letech se opět sejde více než 200 delegátů z 31 odborových svazů. Na další volební období si odboráři odsouhlasí svou strategii a postup v současné situaci v ČR a ve světě. Na závěr prvního dne sjezdu, v pátek, proběhne volba  nového vedení ČMKOS na následující čtyři roky.

Sjezd se uskuteční v Praze 29. a 30. dubna.

Sjezdu se jako hosté zúčastní například:

Miloš Vystrčil, předseda Senátu Parlamentu ČR

Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí

Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Ester Lynch, zástupkyně generálního tajemníka Evropské odborové konfederace (ETUC)

Marián Magdoško, prezident Konfederácie odborových zväzov SR a další hosté.

Wikov Sázavan – od obuvi ke strojírenství

Společnost Wikov působí ve Zruči nad Sázavou. Toto město bylo spjaté s výrobou obuvi. Nyní se zde vyrábí špičkové stroje, které se vyváží do zahraničí. Se zástupkyní společnosti paní Petrou Pražákovou jsme se ponořili do historie této firmy a zajímali se také o to, jaké podmínky poskytují zaměstnancům.
 
Vaše společnost má společnou historii s firmou Baťa a obuvnictvím, připomeňte ji prosím a vysvětlete, jak se firma dostala z tohoto oboru ke strojírenství.
Ano, když se ohlédneme zpět do historie, tak v roce 1939 ve Zruči nad Sázavou firma Baťa založila výrobní závod především na produkci dětské obuvi. V roce 1948 byly strojírny postaveny na výrobu obuvnických strojů, které byly mimo tehdejší závody v ČR vyváženy do celého světa, zejména zemí RVHP. Po sametové revoluci se strojní závod privatizoval do samostatné firmy s názvem Strojírny Sázavan, která výrobu rozšířila i na jiné jednoúčelové stroje a díly pro dřevozpracující stroje, zámečnické, tvářecí, kovoobráběcí stroje, textilní, galanterní a obuvnickou výrobu, zakázkovou výrobu podle předané výkresové dokumentace. V roce 2012 byla firma odkoupena skupinou Wikov a došlo k přejmenování na současný název Wikov Sázavan. Počáteční architektura budov v tzv. baťovském funkcionalismu je zachována dodnes. Stejně tak se hlásíme k původním baťovským podnikatelským zásadám.
 
Co vaše společnost vyrábí a pro koho dodává? Jste dodavatelem v rámci skupiny, nebo i pro externí zákazníky?
Wikov Sázavan společně s dalšími podniky (Wikov Gear, Wikov MGI, ORBITAL2, Detail CZ, Gmeinder Getriebe Gruppe a Wikov RS) patří do velké skupiny Wikov Industry. Hlavním produktem skupiny jsou mechanické převodovky, od průmyslových, určených pro např. větrné elektrárny, gumárenský, cementářský nebo ropný průmysl, až po lokomotivy a tramvaje. Více jak 75 procent své výroby vyváží skupina do zahraničí a je jedním z nejvýznamnějších výrobců mechanických převodovek v regionu střední a východní Evropy. U nás ve Wikovu Sázavan vyrábíme zejména komponenty těchto převodovek a také celou řadu strojních dílců pro naše samostatné partnery. Naše společnost nabízí především špičkové pětiosé obrábění, přesné soustružení a navazující doplňkové procesy… 
 
Vaše společnost působí ve strojírenství, jak je těžké zde získávat kvalitní odborníky?
Víme, že kvalitní personál je základním stavebním prvkem firmy, a našich zaměstnanců si velmi vážíme. V dnešní době je velmi obtížné sehnat další kvalitní kolegy, přesto se nám daří počet zaměstnanců držet na požadované úrovni, abychom stíhali vyrábět veškeré zakázky. Stále bychom ale pro další růst potřebovali navýšit stav o brusiče, frézaře a soustružníky, kteří mají daný obor vystudovaný, nebo mají alespoň adekvátní praxi. Spolupracujeme se středními učilišti a se středními odbornými školami, abychom si zajistili naše budoucí zaměstnance – Wikov novou generaci.
 
Kolik má vaše společnost zaměstnanců? Plánujete nabírat další? Jak probíhá náborový proces?
V současné době máme téměř 100 zaměstnanců. Preferujeme zaměstnance z okolí Zruče, ale také nabízíme možnost ubytování pro přespolní. V posledních měsících máme nedostatek frézařů, soustružníků na konvenčních strojích a také máme nouzi o brusiče. Jsme stabilní zaměstnavatel, který má historii přes čtyři generace, a v porovnání s okolními firmami nabízíme odpovídající finanční ohodnocení. Nové zaměstnance oslovujeme přes různé kanály. Od inzerátů v místních novinách, spolupracujeme s úřadem práce nebo jsme aktivní na sociálních sítích. Naším záměrem je mít kvalitní, stabilní, výkonný a spokojený personál.
 
Jak u vás probíhá výzkum a vývoj?
Cílem celé skupiny Wikov je výroba precizních mechanických převodovek a ozubených kol do celé široké škály průmyslových oborů. Výzkumu a vývoji se proto věnuje celá řada odborníků, jejichž úkolem je udržení značky na prvních místech mezi výrobními strojírenskými podniky. Skupina má vlastní vývojovou a konstrukční kancelář, dále se investuje do zkušeben a testovacích laboratoří. Zkušenosti vytvářené a předávané již po čtyři generace ve spojení se špičkovou výrobou nám umožňují produkovat top výrobky s rostoucím konstrukčním řešením.
 
Jak se snažíte ve vaší firmě dosahovat sociálního smíru? Jaké benefity zaměstnancům poskytujete?
Našich zaměstnanců si vážíme. Firma nabízí nadstandardní mzdové ohodnocení. Každý zaměstnanec má možnost realizovat vlastní nápady, za které jsou finanční odměny. Personál má k dispozici dotované závodní stravování s výběrem až z pěti jídel, dále také nárok na dovolenou v délce 25 dní. Podnik svým zaměstnancům rád přispívá na sport a různé kulturní a společenské akce formou mikrosponzoringu. Aby si u nás našel každý to své, lze se vzdělávat nejen v oblasti kovoobrábění, ale také naši zaměstnanci navštěvují lekce cizích jazyků. Wikov nabízí kromě toho work-life balance benefit s konzultacemi s odborníky nebo také online lékaře. Nabízíme také příspěvek na penzijní pojištění a příspěvek na dopravu pro přespolní.
 
Bylo pro vás náročné období pandemie?
Období pandemie covid-19 bylo pro všechny nová zkušenost a velmi obtížné období. Ve výrobním podniku není možnost poskytování home officů, proto děkujeme všem našim zaměstnancům za dodržování protiepidemiologických pravidel, díky kterým jsme nemuseli zastavovat výrobu. Ani nám se pandemie nevyhnula a část personálu onemocněla, ale vždy v takovém počtu, že stále podnik produkoval.
 
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák

Produkční zemědělci: Zastavme vládní agrohazard, vždyť produkce českých potravin je v ohrožení!

Rozhovor s předsedou Zemědělského svazu ČR Martinem Pýchou

⃰Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR před několika dny spustily kampaň „Zastavne vládní agrohazard“!. Proč?

Naši kampaň „Zastavme vládní agrohazard“ jsme spustili proto, že chceme informovat českou veřejnost o tom, že díky nesprávné politice současné české vlády v sektoru zemědělství hrozí, že produkce některých českých potravin je v ohrožení. Týká se to především investičně a provozně náročných výrob, jako např. významná části chovů prasat a drůbeže. Potraviny z těchto surovin, by se k nám pak museli mnohem více dovážet ze zahraničí, a to za světové ceny, které jsou mnohdy vyšší než ceny našich zemědělců.

Podstata tohoto problému spočívá v tom, že vláda krátce po svém nástupu během několika dní upravila strategický plán českého zemědělství do roku 2027, ve kterém nastavila nejvyšší přesun prostředků od produkčních zemědělců v celé EU. Díky tomu budou tyto střední a větší zemědělské podniky významně ekonomicky znevýhodněny. Budou muset na tento handicap reagovat tím, že zavřou oblasti výroby, které nejsou ekonomicky rentabilní, a které doposud díky podporám zachovaly. To si nyní ale už nebudou moci dovolit.

To ale není jediná hrozba pro výrobu potravin u nás, že?

Situace je samozřejmě mnohem složitější. Vrcholné orgány EU v loňském roce schválily novou Společnou zemědělkou politiku (SZP) na léta 2023 až 2027, do níž nechali zapracovat hlavní principy Zelené dohody pro Evropu. Cílem Zeleného údělu, jak je tento projekt někdy nazýván podle anglického názvu Green Deal, je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. K jeho uskutečnění by mělo dojít především snížením emisí skleníkových plynů do roku 2030 na úroveň 55 procent oproti roku 1990. Tento projekt ve skutečnosti znamená, že jeho realizací by se změnilo nejen hospodářství celé Evropy, ale prakticky i život celé společnosti. V průmyslu, zejména v energetice, vidíme tendenci co nejdříve opustit používání fosilních paliv ve prospěch obnovitelných zdrojů, v zemědělství pro změnu orientaci na ekologické zemědělství, výrobu biopotravin, ale také i snahu omezit produkci potravin úbytkem orné půdy ve prospěch trvale zatravněných porostů apod.

Ovšem, jak říkáme my, produkční zemědělci, ve skutečnosti to znamená, že dojde k výraznému snížení zemědělské produkce, což, je mimochodem i důsledek ekologického zemědělství, kdy jeho produkce obvykle poklesne až o 50 procent oproti běžné produkční zemědělské výrobě.

K tomu mohu jenom dodat, že lidé potřebují k životu nakrmit a nasytit. Bude-li na evropském trhu, a tím i na českém trhu, méně potravin z vlastních zdrojů, musí se chybějící potrava nahradit dovozem ze zahraničí, a to mnohdy za vyšší ceny, protože zmizí domácí konkurence. Navíc, o potravinách ze třetích zemí prakticky nic nevíme, to je o jejich kvalitě a zdravotní nezávadnosti.

⃰Ale, vraťme se k České republice. Podle vás, současná česká vláda nesprávně nastavila Strategický plán SZP pro Českou republiku. Jak to tedy je?

Největším negativem Strategického plánu SZP je tzv. redistributivní platba ve výši 23 procent. To se týká převodu částí příjmů od středních a velkých zemědělských podniků ve prospěch malých zemědělců, především rodinných farem. Přitom EU stanovila, že tato redistributivní platba by měla být ve výši minimálně 10 % rozpočtu. Ale, současná vláda to změnila na 23 procent! Výsledkem je, že Česká republika má nejvyšší redistributivní platbu v celé EU, zatímco většina zemí EU ji má ve výši 10 až 12 procent.

Problém, který z takto vysoce nastavené redistributivní platby pro nás, pro produkční zemědělce, znamená, že střední a velké zemědělské podniky budou mít výrazně nižší příjmy, než kdyby to bylo původních 10 procent redistributivní platby. Důsledkem nakonec bude, že tyto ekonomické ztráty se projeví tím, že zejména střední firmy, ty velké to nakonec ustojí, začnou rušit ztrátové provozy, což se týká především živočišné výroby. Ta je, obecně vzato, ztrátová a firmy si ji dotují ze své ziskové rostlinné výroby. Zemědělské podniky budou postupně rušit chovy, a to nejprve prasat a drůbeže, o něco později i skotu.

Skutečnost, že si to naši produkční zemědělci nevymýšlejí, potvrzují jejich výpočty na dotační kalkulačce, kterou koncem ledna zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Podle toho, co nám uvádějí, jestliže se jejich podniky začnou, díky takto špatně nastavenému Strategickému plánu SZP, propadat do ekonomické ztráty, potom budou muset řešit svoji situaci formou krizového řízení. To je, aby svůj podnik dostali do kladných čísel. Podle nich budou muset opravdu zavírat provozy své živočišné výroby a propouštět své zaměstnance.

Pro názornost uvedu jeden konkrétní příklad podniku, kterého nebudu raději jmenovat. Uvedený podnik obhospodařuje 1500 hektarů zemědělské půdy. Dosud dostával dotaci cca ve výši 5200 Kč na hektar, nyní to bude jen 2200 Kč/ha. Při průměrné ziskovosti zemědělských podniků 2600 Kč/ha, jde o propad příjmů tohoto podniku o 3000 Kč/ha a jeho čistou ztrátu ve výši 400 Kč/ha. To představuje roční ztrátu ve výši 600.000 Kč. Na to může vedení tohoto podniku reagovat jediným způsobem, to je zrušením chovů hospodářských zvířat, propuštěním nadbytečných zaměstnanců a bude se nadále věnovat pěstování nenáročných plodin. Tedy věnuje se ziskové rostlinné výrobě, což obvykle, až na pár výjimek, činí právě malí zemědělci, jimž je přesměrování dotací určeno.

⃰Z toho, co jste zde uvedl, vyplývá, jak to asi bude vypadat se ziskovostí českého zemědělství v příštích letech?

Pokud jde o ziskovost českého zemědělství, kromě takto nastavených ekonomických podmínek, jak nám je nastavila EU a výrazně prohloubila současná česká vláda, ziskovost zemědělství rovněž souvisí i s vlastní strukturou zemědělské výroby. Na základě historického vývoje, je české zemědělství méně intenzivní a méně produkční, než je tomu v některých vyspělých západoevropských státech, jako je například ve Francii, Německu či v Nizozemí. Je to dáno tím, že u nás existuje nižší objem živočišné výroby, oproti těmto státům, které jsem uvedl jako příklad.

Přirozeně, že je nutné vyvinout úsilí, aby naše zemědělství bylo i nadále ziskové, byť to není jednoduchá záležitost. Jenom připomenu, že to bylo v roce 2014, kdy Česká republika dosáhla maximální ziskovosti za dobu její existence. Ale, od té doby nastal trend klesající ziskovosti s menšími výkyvy. Je to dáno tím, že se neustále zvyšují náklady, které se ovšem jen obtížně promítají do možnosti zvýšit výkupní ceny zemědělců. Mimochodem, v roce 2021 činil zisk našich zemědělců něco málo přes 2600 Kč na hektar. Přitom tato suma, tj. 2600 Kč/ha, je shodou okolností i dlouhodobým průměrem ziskovosti českého zemědělství.

⃰Odbočme směrem k Bruselu. Co konkrétního naším zemědělcům přináší nová Společná zemědělská politika na léta 2023 až 2027?

Především to, jaká bude další budoucnost českého zemědělství v příštích letech. Jde totiž o to, jaké ekonomické rozdíly vznikají v souvislosti s nastaveném nové zemědělské politiky EU. Pokud jde o I. pilíř SZP, to je o přímé platby zemědělcům na hektar půdy, zemědělci musí splnit mnohem náročnější podmínky a vyšší povinnosti, než platily dosud, a to zejména v ekologické oblasti. Přitom, díky takto i naší vládou nastaveným podmínkám SZP, se u nás vytvářejí dvě odlišné skupiny zemědělců. V první skupině jsou farmáři, kteří hospodaří na ploše do 150 hektarů, a ve druhé ti, kteří hospodaří na ploše nad stanovených 150 hektarů.

Mezi těmito dvěma skupinami vzniknou významné rozdíly v rámci ekonomiky jejich hospodaření. Jak jsem se již zmínil, přispívá k tomu českou vládou nesprávně nastavený Strategický plán SZP. Protože, jak kvůli nové SZP, tak i Strategickému plánu SZP, se výrazně zhoršují ekonomické podmínky pro české produkční zemědělce. Důsledkem této politiky bude atomizace českého zemědělství, kdy středně velké podniky, aby ekonomicky obstály v konkurenčním boji, se budou atomizovat. To je ryze účelově se dělit na menší, do 150 hektarů, aby dostaly slíbené dotace, zatímco středním a velkým firmám tyto peníze budou chybět. Sice je pravdou, že Ministerstvo zemědělství ČR a Státní intervenční fond slibují, že si tuto atomizaci pohlídají, ale jaká bude skutečnost, to prostě uvidíme. Každopádně, dělení středních podniků na menší, znamená, že jejich konkurenceschopnost na evropském, potažmo světovém, trhu bude oslabena. Vždyť například v hlavních, potraviny produkujících zemích, mimo EU, v posledních letech dochází k obrovské koncentraci v zemědělství.

⃰Podle vás důsledky nové SZP na léta 2023 až 2027 a Strategického plánu SZP pro české produkční zemědělce nebudou jednoduché, co by se mělo změnit?

Víte, kombinace krácení rozpočtu a zároveň nastavení nejvyšší podpory ekoschémat, a současně nejvyšší redistributivní platby u nás, povede k nejnižší základní podpoře českých zemědělců ve srovnání s kolegy z jiných zemí EU. Zároveň nastavení 1. pilíře SZP, společně s nově nastavenými podmínkami, povede k tomu, že střední a velké zemědělské podniky spadnou do ztráty. Znamená to, že budou muset opustit produkci, která je nákladná a ztrátová, a to především živočišnou výrobu. Mimochodem, budou rovněž uvažovat i o zrušení pěstování citlivých komodit, což patří do kategorie ekonomicky náročné výroby. Přitom v řadě našich podniků se již tak děje. Změnami ve Strategickém plánu SZP k tomu současná vláda, bohužel, značně přispěla. Myslíme si, že v příštích několika měsících je zde ještě určitý prostor, pro to vyjednat v Bruselu řadu změn k lepšímu.

Musím rovněž upozornit, že dalším ekonomickým problémem, se kterým se v současné době naši zemědělci potýkají je ohromný růst nákladů na rostlinnou a živočišnou výrobu, například zdražení hnojiv, růst cen pohonných hmot, energií atd. To vede k vyšší inflaci a k výraznému zdražování zemědělské výroby, což se nakonec odrazí v koncových cenách pro spotřebitele. Právě v tomto případě by měla česká vláda rozhodným způsobem zasáhnout.

My, organizace zastupující produkční zemědělce, neustále vyzýváme vlády, to je i tuto současnou, aby byly u nás vytvořeny podmínky pro zajištění potravinové bezpečnosti a potravinové soběstačnosti. Zatím se tak ze strany české vlády neděje. To není pro české zemědělství, potažmo i zajištění dostatečného množství potravin pro naše občany z vlastních zdrojů, příliš povzbudivé. Vždyť jenom fakt, že jsou na našem trhu prodávány potraviny z tuzemských zdrojů, vytváří tlak na výrobce potravin v zahraničí, aby své potraviny nenabízely na našem trhu za vysoké ceny.

Od české vlády tudíž požadujeme, aby přehodnotila nesprávná rozhodnutí ve Strategickém plánu SZP, zejména výši redistributivní platby ze 23 procent na původních 10 procent s tím, že se to pokusí dodatečně vyjednat v Bruselu, jak jsem se již před chvílí zmínil.

Pokud jde o jednání v Bruselu, jsme toho názoru, že Česká republika, by měla společně s některými dalšími státy EU, předložit návrh na odložení Společné zemědělské politiky a přehodnoceni strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ neboli „Z farmy na vidličku“ (F2F), a to ve vazbě na to, že další snižování produkce povede k růstu cen potravin.

Myslíme si, že je mnoho důvodů, proč by se mělo u nás, to je v České republice, ale i v Bruselu, to je v rámci orgánů EU, jednat o tom, že současná ekonomická situace, energetická krize, válka na Ukrajině, vytvořily prostor pro přehodnocení urychleného zavádění Green Dealu, a že by tento projekt měl být odložen do doby, až se situace v Evropě stabilizuje. To by si měla česká vláda uvědomit a vyvinout úsilí v Bruselu, spolu s těmi do si to uvědomují i v jiných zemích EU, aby Evropská unie byla tím, společenstvím, které pro své občany vytváří stabilitu, a nikoliv opačnou situaci.

Nejhorší je, když se propouští

Základní organizace OS KOVO, která působí ve firmě Wikov Sázavan, dokázala vyjednat s firmou navýšení mezd o více jak 10 procent. Jak se jim to podařilo, na to jsme se zeptali předsedy místní základní organizace Jindřicha Petrů.
 
Kdy vznikly ve vaší firmě odbory?
Naše základní organizace vznikla v roce 1994 na základě firmy Sázavan Strojírny, s.r.o. Areál, kde se nacházíme, začal budovat v roce 1930 pan Baťa, vyráběly se zde dětské boty. Po znárodnění zde začala strojírenská výroba, výroba strojů a náhradních dílů. Odbory zde mají dlouhou tradici, dříve jsme byli součástí odborového svazu TOK. Obuvnický průmysl ve Zruči nad Sázavou v roce 1998 skončil, ale strojírenská výroba běžela s novými majiteli nepřetržitě dál. To bylo jedno štěstí, druhé přišlo, když si firmu v roce 2012 vyhlídl a koupil pan Martin Wichterle a tím jsme se zařadili do skupiny Wikov. Od této doby je název firmy Wikov Sázavan s.r.o. Zruč nad Sázavou. Také se ve větší míře změnil výrobní program, skupina Wikov se zaměřuje na mechanické převodovky a ozubená kola.
 
Jak problémy se vám řešily nejhůře?
Nejhorší je, když vám majitel oznámí, že musí z organizačních důvodů propouštět část zaměstnanců. To se stalo v kritických letech 2008 až 2010. Tyto problémy se řeší těžce. V první řadě odešli zaměstnanci před důchodem. Druhá vlna zasáhla kolegy v produktivním věku. Další, co naše základní organizace řeší, je každý rok dávat návrh a pak vyjednat co nejlepší novou kolektivní smlouvu. To je hlavní důvod, aby zde odbory fungovaly.
 
Kolik má vaše organizace členů a jak se vám získávají noví?
Noví členové se získávají těžko. Nově přijatých zaměstnanců se ptám, zda v této firmě mají úmysl pracovat déle, nebo to mají jen jako přestupní stanici. Většinou se daří získávat mladé zaměstnance, co se učili pro naši firmu. Bohužel nám stále členů ubývá, protože odchází do starobního důchodu. Nyní máme 43 členů, ve firmě je asi sto zaměstnanců.
 
Jak probíhala jednání o nejnovější kolektivní smlouvě?
V roce 2021 začali odcházet v malém množství mladí zapracovaní zaměstnanci do okolních firem. A to z jediného důvodu, že v jiné firmě dostali vyšší mzdu. Několikrát jsme byli za ředitelem a upozorňovali jsme na problém, že musí dojít k navýšení mezd, nebo zde zůstanou jen starší zaměstnanci nebo zahraniční pracovníci. Nakonec nám domluvil schůzku s generálním ředitelem skupiny Wikov inženýrem Růžičkou. Znovu jsme nadnesli naše argumenty, bylo nám odpovězeno, že do konce roku 2021 nemůžeme čekat žádný růst mezd. Firma je ve ztrátě, přidal nám Babiš, takhle to vyloženě řekl. Dále zdůraznil, že ve firmě musí dojít ke změnám. Takto jsme se rozešli. Něco se ale přes noc stalo, protože druhý den byl odvolán náš ředitel. Do čtrnácti dnů nám byl představen nový ředitel. Generální ředitel přišel s návrhem na změnu kolektivní smlouvy od 1. 12. 2021. Změna se týkala pouze výrobních dělníků a najednou šla udělat. Výrobní dělníci si polepšili v průměru o 12 procent. Byl podepsán dodatek kolektivní smlouvy na rok 2021 v listopadu, pak se začali řešit režijní a THP zaměstnanci. Tady už to bylo horší. Nárůst byl pouze osm procent, ale šest procent dělá jen nárůst prodloužení pracovní doby na 40 hodin týdně. I když jsme měli výhrady, že tato změna je krokem zpět, bohužel jsme neuspěli. Většina zaměstnanců dala najevo, že jim prodloužení pracovní doby zas tak nevadí. Před vánočními svátky byl podepsán dodatek kolektivní smlouvy číslo dvě. Tím bylo vyjednávání pro rok 2022 jednoduché. Nárůst mzdy se přenesl z roku 2021, řešily se jen kosmetické úpravy. V naší firmě se hodně let podepisuje kolektivní smlouva s platností od 1. března do konce února následujícího roku. Nový ředitel inženýr Šubrta chce přivést firmu k prosperitě a je si vědom, že se musí dál vytvářet podmínky pro růst mezd. Uznává, že práce je zde kvalifikovaně náročná. Jediný problém je nynější konflikt na Ukrajině.
 
Co vaši základní organizaci v nejbližší době čeká?
Toto je můj třetí příspěvek do Kováku od mého zvolení předsedou v roce 1994. Příští rok končí výboru volební období. Do této doby musíme najít vhodného předsedu, který bude tuto funkci vykonávat. Pracuji zde celý život. Zaměstnanci doposud nepoznali zpoždění výplaty, ba její nevyplacení. Pamatuji si lepší i horší časy. Věřím, že odbory jsou ve firmě potřebné. Někdy může být doba pro zaměstnance nepříznivá, hodně zakázek, málo kvalifikovaných zaměstnanců.
 
 
 
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák

Česko trápí sucho. Zemědělci se bojí o úrodu, ekonomové zdražování jídla

Česku hrozí další dlouhodobá sucha. Ta mohou zemědělcům výrazně zhoršit úrodu a způsobit tak zdražování potravin. Podle ekonomů bychom si brzy za některé potraviny mohli připlatit až o čtvrtinu více!

Podle zpravodajství TV Nova Česká republika se po většinu tohoto roku potýká s ohromným suchem. Problémy s úbytkem vody se týkají jak podzemní, tak i povrchové vody. „V současné době jsou oproti normálu nižší průtoky především v nižších nadmořských výškách. Je to způsobeno tím, že tam chyběla sněhová pokrývka a byly nízké srážkové úhrny. Naopak podhorské a horské oblasti jsou v normálu. Problémové jsou mělké podzemní vody, které jsou podprůměrné na většině území ČR, kromě západní části Česka. S ohledem na současný deficit srážkového úhrnu v letošním roce, pokud nepřijdou dlouhodobé nadprůměrné srážky, lze očekávat pokles hladin a snížení průtoků. Tyto jevy jsou dány i sezonností českého počasí,“ vysvětlil pro TN.cz Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze.

Podle odbornice na počasí Dagmar Honsové jsou zásoby podzemní vody v tomto období nejhorší za posledních několik let. A to kvůli tomu, že v nížinách a středních polohách v zimě prakticky vůbec nesněžilo. „Po suchém březnu skloňujeme půdní i hydrologické sucho,“ varuje.

Pokud nebude předpověď počasí na další týdny příznivější, může mít sucho negativní dopad také na produkci potravin. Potíže už nyní pociťují například zemědělci, kterým kvůli nedostatku vody hrozí podprůměrná úroda.

„Sucho se v některých částech Česka již projevuje a problémy může způsobit především mělce kořenícím plodinám, jako jsou obiloviny. Současně pěstitele sužuje pozdní nástup letošního jara, což zkracuje vegetační období plodin. To vše může mít vliv na výnosy plodin, potažmo na jejich cenu,“ uvedla tisková mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.

Domácnosti se tak musí připravit, že sucho bude mít neblahý dopad na ceny potravin. „Dopad na ceny bude mít nejen klima. Některé plodiny jsou pro Česko typické a jsme soběstační. Vedle sucha se však do ceny navíc může promítnout válka na Ukrajině, kde se nachází obilnice Evropy. Po těchto plodinách je hlad a vidíme snahu skupovat je na evropském trhu,“ sdělil ekonom Petr Studnička.

Ekonomové navíc mají jasno, o kolik by se ceny mohly zvednout. „Připlatíme si i bez sucha. Sucho by však mohlo zvýraznit inflaci cen potravin. Potraviny bez sucha můžou zdražit o 20 %, se suchem o 25 %,“ doplnil ekonom Lukáš Kovanda.

Podle odborníků zdražování nejvíce postihne plodiny jako brambory, obiloviny, ječmen nebo řepku. „Sucho zasahuje neblaze všechny tyto plodiny, respektive snižuje výnosy. To se může projevit při sklizni. Pod dalším tlakem pak může růst cena pečiva a podobně,“ uzavřel Kovanda.

I přes dlouhodobě nepříznivé množství srážek Čechům zatím v nejbližší době nehrozí omezování odběrů vody. Pokud ale bude sucho přetrvávat i v následujících měsících, odběr vody by mohl být omezen stejně jako v letech 2015 nebo 2017.

Důležité je, podle Viziny a jeho kolegů z výzkumného ústavu, zadržování vody. „Z vodohospodářského hlediska je důležité i hospodaření na vodních nádržích. Voda zadržená ve vodních nádržích slouží právě pro zásobování v době nedostatku srážek. Nově vznikají na základě novely vodního zákona tzv. ‘Plány pro zvládání sucha a nedostatku vody na krajské úrovni‘, kde by měly být definovány místní směrodatné limity pro jednotlivé vodní zdroje a navržena konkrétní opatření pro jednotlivé kraje,“ poznamenal Vizina.

  • Zdroj: TN.cz

III. sněm schválil priority OS PHGN pro letošní rok

Výsledky hospodaření Odborového svazu PHGN za rok 2021, návrh rozpočtu svazu na rok 2022, prodej hotelu Harmonie II, nájem hotelu Harmonie I a legislativní úprava dokumentů svazu, to byly nejdůležitější body programu, o kterých 21. dubna rozhodovalo 52 delegátů III. sněmu OS PHGN, který se uskutečnil v hornickém hotelu Harmonie I v Luhačovicích. 

O den dříve, 20. dubna, zasedala v hotelu VIII. rada OS PHGN, která projednala návrhy již zmíněných a dalších dokumentů a doporučila je sněmu schválit. Všechny dokumenty obdrželi členové rady a delegáti sněmu v předstihu, aby se s nimi mohli seznámit. Na jednání sněmu předseda Odborového svazu PHGN Rostislav Palička za pomoci názorných sladů seznámil delegáty se zprávou rady svazu rady svazu od II. sněmu svazu a s vyhodnocením plnění Programu OS PHGN na léta 2020 až 2024 za období od II. sněmu svazu.

Před zahájením rady zasedala revizní komise OS PHGN jejíž předsedkyně Dita Hricová mohla delegátům sněmu doporučit ke schválení účetní uzávěrku za rok 2021 a návrh rozpočtu svazu na rok 2022, což se také stalo. 

Pracovní program dvoudenního setkání byl skutečně nabitý. Po jednání rady se odpoledne v kongresovém sále uskutečnila předporada vyjednavačů kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) za odborový svaz.

I když sněm, který schválil hlavní priority svazu pro letošní rok, byl tou nejdůležitější akcí, následovaly další. Odpoledne uspořádal odborový svaz společně se Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu (ZSDNP) konferenci k projektu nazvaném „Společným postupem sociálních partnerů k řešení klíčových témat v odvětvích“. Po úvodním slově předsedy svazu Rostislava Paličky následovaly dvě odborné přednášky.  Doktorka Renata Eisenvortová hovořila o energetické bezpečnosti EU a České republiky.

Prezident ZSDNP Ing. Vladimír Budinský, MBA zvolil ožehavé téma: „Uhlí – úhlavní nepřítel nebo cesta k energetické nezávislosti“? Obě přednášky doprovodila široká diskuse účastníků konference.

Ani konferencí nebyl program dvoudenního zasedání vyčerpaný, protože následovalo „nulté“ kolo vyjednávání nové odvětvové smlouvy pro rok 2023. V úvodu předseda svazu Rostislav Palička připomněl význam odvětvové smlouvy pro odborové organizace ve firmách, které na dohodnuté mzdové tarify mohou navázat při vyjednávání podnikových kolektivních smluv. Palička připomněl, že odborový svaz nebyl spokojen s průtahy a obstrukcemi zaměstnavatelů při vyjednávání dodatku č. 4 KSVS, takže k podpisu došlo až letos v březnu, což je pro odbory pozdě. Prezident ZSDNP Vladimír Budínský vysvětlil, že průtahy vyplynuly z aktuální situace, kdy například nebyl přijatý státní rozpočet, což se týkalo státního podniku DIAMO. Budinský ujistil, že zaměstnavatelé mají zájem na sociálním smíru v odvětvích a budou letos usilovat, aby nová odvětvová smlouva byla uzavřená a podepsaná před závěrem letošního roku.

  • Zdroj: OS PHGN

Výzkum veřejného mínění

Součástí správného cílení na společnost je nezbytné prozkoumat stávající situaci. Proto Zemědělský svaz České republiky chtěl zjistit, jak se oproti roku 2020 změnilo mínění veřejnosti o zemědělství jako takovém, jak vidí zemědělce, jejich péči o krajinu a hospodářská zvířata, jaká témata vnímají jako kritická a jak by chtěli respondenti situaci změnit.

A jaké byly výsledky z tohoto průzkumu realizovaného v období 7. – 13.12.2021? K otázkám zemědělství se vyjádřilo celkem 507 respondentů ve věku od 18 do 65 let. A jaké byly závěry dotazníkového šetření? 

Image českého zemědělství je v čase stabilní. I v roce 2021 jej lidé celkově vnímají pozitivně. České zemědělství je obecně spojováno zejména s produkcí kvalitních potravin. Oproti roku 2020 však mírně poklesl podíl lidí, kteří si to myslí. 

Negativní asociace s českým zemědělstvím pak vychází zejména z oblastí vysokého vývozu potravin do zahraničí, nízké diverzity rostlin a dotací. V roce 2021 si lidé mnohem více všímali tématu dotací a nesoběstačnosti Českého zemědělství.

Za nejzávažnější problémy, kterým by se české zemědělství mělo věnovat, lidé považují především plýtvání a vyhazování potravin, úbytek zemědělské půdy, sucho a zbytečné přepravování potravin, které lze vyprodukovat v regionu.

Způsob nákupu se v populaci meziročně taktéž nezměnil. I nadále při výběru potravin lidé hledí především na datum spotřeby, předchozí zkušenost s potravinou a její cenu. 68 % populace se alespoň u vybraných potravin taktéž zajímá o jejich původ.

Jak lidé vnímají české zemědělství?
České zemědělství je celkově vnímáno pozitivně. Přestože většina lidí stále považuje zemědělství v ČR jako oblast, která produkuje kvalitní potraviny, oproti minulému vidíme pokles v počtu lidí, kteří s tímto výrokem souhlasí.

Jaká jsou pozitiva českého zemědělství?
I nadále je spontánně nejčastěji zmiňována především kvalita vyprodukovaných potravin a produktů v českém zemědělství, a také to, že se jedná o české potraviny.

Co negativního respondenti vnímají na českém zemědělství?
Negativně je na českém zemědělství vnímán vysoký dovoz potravin a potřeba dotací. Oproti roku 2020, lidé téma dotací zmiňují častěji.

Zajímalo nás také, jak je to s podporou dětí při výběru kariéry v zemědělství?
Většina rodičů by své děti podporovala ve volbě kariéry v zemědělství. Podpora výběru takové kariéry vychází přitom zejména z toho, že rodiče obecně podporují své děti v jejich rozhodnutích. Ti, kteří by své děti nepodpořily, argumentují nejčastěji obavami ohledně fyzické náročnosti či perspektivy takové práce.

Kam podle respondentů české zemědělství směřuje?
Do budoucna lidé neočekávají, že by se měla situace v zemědělství výrazně měnit. Stát by se měl zaměřit především na udržování vody v krajině, pěstování více různých druhů rostlin, podporu malých zemědělců a na vyšší potravinovou soběstačnost.

Které problémy českého zemědělství považují respondenti za aktuální?
Jako nejzávažnější problémy v zemědělství hodnotí lidé plýtvání a vyhazování potravin, úbytek zemědělské půdy, zbytečnou přepravu potravin a sucho. To jsou taktéž oblasti, o které se lidé zajímají nejvíce. Meziročně vzrostl i zájem o vyšší náklady na podnikání v zemědělství. Naopak za méně závažné pak lidé vnímají nedostatečné informace o potravinách na obalu, zastropování dotací či přemnožení hrabošů. Zájem o problematiku přemnožení hrabošů taktéž meziročně klesl.

A jaký byl názor respondentů na státní podporu zemědělství?
Velké zemědělské firmy jsou státem dostatečně podporovány podle více než dvou třetin populace. Naopak o nedostatečné podpoře ze strany státu vůči malým zemědělským firmám je přesvědčeno 62 % populace.

Pokud jde o frekvenci konzumace potravin, nejčastěji lidé konzumují mléko a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu. Více než třetina populace tyto potraviny konzumuje každý den. Nejméně často lidé jí hovězí maso, sladkovodní ryby, mořské ryby nebo tvrdý alkohol.

Výzkum se zabýval i otázkou nakupování. Jak často lidé konzumují potraviny a jaké? V poslední 14 dnech lidé nakupovali v prosinci nejvíce to, co pravidelně konzumují, tedy ovoce, mléko a mléčné výrobky a také zeleninu. Nejméně často lidé nakupovali sladkovodní i mořské ryby, tvrdý alkohol nebo instantní potraviny. Při výběru potravin jsou pro lidi nejdůležitější následující faktory: datum spotřeby, zkušenost s potravinou a cena. Naopak nejméně je pak zajímá, zda je výrobek BIO či EKO. O původ potravin se zajímá 68 % populace, čtvrtina populace se o to zajímá vždy při jejich nákupu. Většina lidí preferuje české potraviny před zahraničními. Více než polovina populace odebírá potraviny od lokálních zemědělců.

  • Zdroj: Zemědělský svaz České republiky

OS KOVO pomohlo se směnami

O působení Odborů ve firmě jsme hovořili s Václavem Komínkem ze Seskupení členů Ball Beverage Packaging.
 
Kdy vzniklo Seskupení členů ve vaší firmě a proč?
Naše seskupení členů vzniklo na konci roku 2019. Hlavním důvodem byla změna rozpisu směn. Ve společnosti Ball operátoři pracují v nepřetržitém provozu a v kontu pracovní doby. A právě na konci roku 2019 přišlo vedení se změnou z 12hodinových na 8hodinové směny, ale se zachováním fondu hodin z 12hodinových směn. Bohužel v této době vedení nepřipustilo žádnou diskusi se zaměstnanci, a tak většina nespokojených zaměstnanců založila odbory jako poslední možnost zvrátit rozhodnutí vedení.
 
Jak probíhala jednání ve vaší firmě?
Jednání byla složitá. Ze začátku jsme naráželi na arogantní jednání a poté i na vyhrožování, ale nakonec se kolektivní smlouva dojednala. Ovšem ne všichni zaměstnanci byli s konečným zněním kolektivní smlouvy spokojeni. Po necelém roce jsme se vrátili zpět na 12hodinové směny. Důvodem byl tlak odborů, velké množství přesčasů, ale hlavně nedostatek zaměstnanců. S nástupem osmi hodinových směn začali odcházet zkušení pracovníci a tento trend pokračuje i nadále.
 
Jaké problémy v současné době řešíte?
V současnosti je největším problémem nedostatek zaměstnanců. Začíná se stavět nová továrna na Borských polích a část stávajících zaměstnanců se přesune rozjíždět novou výrobu. Bohužel hodně nových zaměstnanců odchází již ve zkušební době. Největším úkolem pro vedení a odbory je stabilizovat pracovní kolektiv a poté zaučit nové kolegy, protože na některých pracovištích to trvá minimálně půl roku, než se pracovník něco naučí. Doufám, že se poté rozroste i členská základna a zlepší pracovní podmínky pro všechny.
 
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák

Jednání PV OSŽ při ČD, a. s., se zúčastnil nový generální ředitel Českých drah

První zasedání Podnikového výboru (PV) OSŽ při Českých drahách po VIII. sjezdu OSŽ se konalo v Praze, v sídle OSŽ, ve středu 13. dubna za účasti nově zvoleného předsedy představenstva a generálního ředitele Českých drah Mgr. Michala Krapince.

Jednání začalo standardně – kontrolou plnění úkolů a informacemi ze zásadních jednání. Předseda PV Štěpán Lev nejprve informoval o jednání odborových centrál ze dne 15. 3., na němž se probíral mimo jiné návrh 1. změny PKS (týkající se úpravy cestovních náhrad či výše stravenek). Zmínil se o inflaci, na kterou pamatuje ustanovení PKS pro rok 2022 s tím, že zaměstnavatel musí po 30. 6. 2022 vyvolat kolektivní jednaní a kompenzovat výši inflace formou mimořádné odměny (možné jsou i další varianty řešení).

Tajemník PV Antonín Leitgeb, který celé jednání moderoval, informoval o jednání jedné řádné a dvou mimořádných dozorčích radách ČD, které se zabývaly mimo jiné problematikou chybějících náhradních dílů a odstupováním některých firem od smluv, což působí Českým drahám problémy při plánované revitalizaci vozů; a dále informoval o koupi dopravce Vydos BUS, kterou ČD přejmenují na ČD BUS a budou tímto zajišťovat autobusovou dopravu v době výluk na železnici.

Na další část jednání se dostavila Ing. Zuzana Ajgrmanová, ředitelka Zásobovacího centra Česká Třebová, aby členy PV podrobněji informovala o záměru centralizace materiálně technického zásobování (MTZ v OCÚ) na ČD. „Ze systémového hlediska je to krok správným směrem a navazuje na již centralizované servisní činnosti Českých drah,“ uvedla v úvodu. Dále odpověděla na dotazy a připomínky a zdůraznila tím, že se jedná pouze o organizační záležitost, tedy nikoli o fyzický přesun zaměstnanců na jiné místo. Vysvětlila, že centralizované zásobování je výhodnější jak z organizačního, tak ekonomického hlediska, neboť i objednávky pak mohou probíhat centrálně. Nad předloženým záměrem centralizace MTZ v OCÚ se znovu členové PV za účasti ředitelky ZC, ředitelů OCÚ a zástupce O8 GŘ ČD, a. s., sejdou, uvedla tajemnice PV Věra Nečasová.

Jak jsme uvedli v úvodu, část jednání se zúčastnil nově zvolený předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Mgr. Michal Krapinec (ve funkci od 4. 4. 2022), který řekl, že směr daný minulým vedením nebude třeba v zásadě měnit (dílčí úpravy jsou možné). „Pro mě jsou nejdůležitější zaměstnanci,“ zdůraznil a dodal, že spokojenost zaměstnanců se přenese i na zákazníky. „Udělám vše pro zachování sociálního smíru,“ řekl dále. Zmínil se i o hlavních problémech, kterým budou v blízké budoucnosti České dráhy čelit. Je to především neutěšená finanční situace, způsobená bezprecedentním nárůstem všech vstupů. Do budoucna je podle jeho slov potřeba také počítat s tím, že konkurenční tlak v železniční dopravě bude enormní a podíl Českých drah na osobní dopravě může tak být nižší. Poté odpověděl na některé dotazy z pléna týkající se opravárenství a situace týkající se převodu pozemků pod kolejemi.

Po odchodu generálního ředitele pokračovalo jednání PV za přítomnosti dalších hostů – personální náměstkyně GŘ a členky představenstva ČD, a. s., Mgr. Blanky Havelkové, a Ing. Lucie Bauerové z odboru 10 GŘ ČD.

Ing. Bauerová členům PV zopakovala již projednané organizační změny (od 1. 5. a od 1. 7. 2022), u nichž jde o převod činností či převod obsazeného pracovního místa na jiné pracoviště, a dále informovala o vytvoření úseku lidských zdrojů na GŘ ČD.

Ing. Havelková informovala o doplnění představenstva Českých drah, které je již nyní kompletní a tvoří ho: Mgr. Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel ČD, Mgr. Michal Kraus, MSc., místopředseda představenstva a náměstek GŘ pro servis, a dále členové představenstva a zároveň náměstci GŘ Ing. Jiří Ješeta, zodpovědný za obchod, Mgr. Blanka Havelková, zodpovědná za lidské zdroje, a Ing. Mgr. Lukáš Svoboda, zodpovědný za ekonomiku.

Dále se diskutovalo o metodickém pokynu k odměňování zaměstnanců údržby, který byl upraven na základě připomínek odborů. Bylo zdůrazněno, že odměnu by neměli dostávat automaticky všichni, ale pouze ti, kdo se skutečně podílejí na opravách.

Ing. Havelková odpověděla na dotazy z minulého zasedání PV, například ke školení zaměstnanců, kde je problém s termíny řádných i opravných zkoušek. Zmínila se i o odměnách pro vlakové čety, které doprovázely humanitární vlaky z Ukrajiny. Mimořádné odměny již byly vyplaceny a finance se poskytnou i zaměstnancům do některých exponovaných stanic.

 

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ