Odbory – 53. stránka

Dřívější důchod spadl pod stůl. Odborům navzdory

Hodnocení uzavřených podnikových kolektivních smluv, nominace členů do výborů industriAll nebo vyhodnocení vzdělávání OS KOVO, to byla některá z témat, jimž se věnovalo 29. zasedání Předsednictva Odborového svazu KOVO. Zlepšení pandemické situace umožnilo představitelům kováků opustit online platformu a sejít se osobně v úterý 7. září v pražském Hotelu Olšanka.

Na jednání, které vedl místopředseda svazu Libor Dvořák, byli členové předsednictva seznámeni předsedou svazu Jaroslavem Součkem s aktuálním vývojem v činnosti OS KOVO i v odborech na nadnárodní úrovni. Jednali také o parlamentem neschváleném návrhu změny zákona na dřívější odchod do důchodu pro náročné profese, dále o parlamentem neschváleném návrhu na uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny zaměstnance a o zakotvení státního příspěvku na udržení zaměstnanosti v mimořádných situacích do zákona o zaměstnanosti – tzv. kurzarbeitu.

Proběhla diskuse o makroekonomických analýzách v průmyslu ČR, mezinárodním srovnání mezd v EU i v zemích OECD, pracovní době, indexu kvality života, dostupnosti bydlení a také o změnách legislativy týkající se zaměstnanců.

Se stavem Konta živelních pohrom seznámil své kolegy místopředseda Tomáš Valášek. „Stav konta ke konci srpna činí 11 180 750 korun. V tomto roce jsme už kovákům, jejichž majetek byl zničen živelní katastrofou, vyplatili částku přesahující dva miliony korun. Jednalo se zatím o 55 událostí. Přicházejí nové případy od členů z míst, kde řádilo tornádo. Jedním z posledních je například totální demolice domu. Zítra se už podruhé chystám na jižní Moravu vyhodnotit, kde bude potřeba další pomoc,“ uvedl. Podle něj se stále mnoho lidí v zasažených oblastech potýká s těžkými následky. Často chybí dokumentace ke zničeným domům, postaveným počátkem minulého století.

Rekonstrukce si vyžádají velké finanční náklady. Na podporu obětem tornáda proto výkonné vedení svazu založilo v červnu transparentní účet, na němž se shromáždilo téměř 2,2 milionu korun. „Není lehké mluvit s lidmi v postižených oblastech. Jde o tragické lidské příběhy a návrat k normálu zabere čas. Skládám velkou poklonu a děkuji všem, kteří přispěli. Nebývalou solidaritu projevilo přes sto osmdesát základek a fyzických osob,“ zdůraznil místopředseda Valášek. Místopředseda Ing. Pavel Komárek seznámil účastníky zasedání s průběhem rekonstrukcí majetku svazu. Za největší akci v tomto roce označil opravu jímací nádrže vody pro Hotel Clarion ve Špindlerově Mlýně. „Důvodem rekonstrukce byl havarijní stav nádrže, která zajišťuje jediný zdroj vody z nedalekého potoka. Neodkladná oprava zdí nádrže si vyžádala těžkou techniku a betonáž. Zajistil se tím bezproblémový přísun čisté vody pro hotel na desítky let,“ uvedl.

V diskusi o aktuálním dění se členové předsednictva zaobírali mimo jiné projednáváním změny zákona o předčasném důchodu. Ta má umožnit zaměstnancům, pracujícím dlouhodobě ve třetí a čtvrté skupině rizika, odejít do předčasného důchodu bez sankcí. Žádost o podporu změny zákona poslal OS KOVO poslanecké sněmovně v červenci. Předseda svazu v žádosti apeluje na poslance, aby hájili zájmy českých občanů. „Výkon práce ve třetí a čtvrté kategorii rizika má vliv na soukromý život a dožití zaměstnanců. Jejich kvalita života v seniorském věku je vzhledem k vyššímu fyzickému opotřebení výrazně nižší, než u ostatních zaměstnanců. Žádám Vás o korektní zvážení a podporu návrhu změny zákona, který by konečně odstranil křivdu z počátku 90. let minulého století,“ uvedl v dopise předseda OS KOVO Jaroslav Souček.

Zákonodárci však změnu zákona nepodpořili. Podle předsedy svazu se zákon ani řádně neprojednal. „V poslanecké sněmovně byla vytvořena zmatečná situace a poslanci v podstatě nevěděli, o čem hlasují. Pro jich bylo pouze čtrnáct. Senát to završil tím, že se rozhodl návrhy změn v důchodovém zákoně vůbec neprojednávat. Jsem přesvědčen, že se tak stalo proto, že mezi senátory je pravicová většina. Změny podpořit nechtěli. Snaha o změnu zákona opět spadla pod stůl,“ konstatoval předseda OS KOVO.

Zveme vás na veletrh práce Profesia days Praha 2021

Veletrh práce Profesia days PRaha 2021

Zveme vás na veletrh práce Profesia days Praha 2021, který se bude konat ve dnech 6. – 7. října 2021 od 9:00 v PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha – Letňany.

Veletrh práce Profesia days spojuje firmy hledající nové zaměstnance se zájemci o nové pracovní příležitosti. Tradičně bude jeho součástí informačně poradenský stánek Českomoravské konfederace odborových svazů.

Návštěvníci veletrhu si v neformální atmosféře mohou popovídat s personalisty vystavujících firem o možnostech svého uplatnění a získat okamžitou zpětnou vazbu. Bude připraven i pestrý program v podobě desítek inspirativních přednášek, testování jazykových a IT schopností, poradenství, koučování, konzultace CV nebo testování zvládání stresu.

Vstup na Profesia days je zdarma a platí pro oba dny, stačí se jen registrovat na https://profesiadays.cz/, kde najdete také seznam vystavujících firem a program celé události.

Těšíme se na setkání s Vámi.

Průmyslová produkce opět vzrostla, nové zakázky přibyly

Průmyslová produkce v červenci reálně meziročně vzrostla o 7,0 %. Meziměsíčně byla vyšší o 2,1 %. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 18,9 %.

Průmyslová produkce¹ v červenci 2021 byla reálně meziměsíčně vyšší o 2,1 %. Meziročně vzrostla o 7,0 %. K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (příspěvek +1,5 procentního bodu, růst o 14,5 %), výroba elektrických zařízení (příspěvek +1,0 p. b., růst o 14,3 %) a výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (příspěvek +0,7 p. b., růst o 28,1 %). Průmyslová produkce klesla v odvětvích výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek -0,15 p. b., pokles o 0,8 %), ostatní zpracovatelský průmysl (příspěvek -0,10 p. b., pokles o 4,7 %) a výroba oděvů (příspěvek -0,03 p. b., pokles o 4,2 %).

„Produkce v červenci vzrostla v naprosté většině průmyslových odvětví. Relativně vysoká tempa růstu byla ještě zčásti ovlivněna nižší srovnávací základnou. Projevila se však i zvýšená poptávka po některých výrobcích zpracovatelského průmyslu, např. oceli,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky.

Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách¹ v červenci 2021 meziročně vzrostly o 12,1 %. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se zvýšily v běžných cenách o 10,4 %. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, v běžných cenách vzrostly o 14,5 %.

Hodnota nových zakázek¹ v červenci 2021 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 18,9 %. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 18,3 %, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 20,2 %. K celkovému meziročnímu růstu nových zakázek přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +5,4 p. b., růst o 13,5 %), výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (příspěvek +2,7 p. b., růst o 51,3 %) a výroba strojů a zařízení (příspěvek +2,5 p. b., růst o 24,4 %). Nové zakázky klesly v odvětví výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek -0,4 p. b., pokles o 3,7 %) a výroba oděvů (příspěvek -0,1 p. b., pokles o 15,0 %).

„Stejně jako v předchozích měsících průmyslovým podnikům výrazně rostla zakázková náplň. Meziměsíčně se objem nových průmyslových zakázek zvýšil již potřetí v řadě a dosahuje nejvyšších hodnot ve sledované časové řadě,“ dodává Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců² v průmyslu se v červenci 2021 meziročně snížil o 0,6 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v červenci 2021 meziročně vzrostla o 5,3 %.

Podle údajů zveřejněných Eurostatem průmyslová produkce v červnu 2021 v EU27 meziročně vzrostla o 10,5 %, český průmysl vzrostl o 11,1 %. Největší meziroční růst zaznamenala Belgie a Litva; německý průmysl vzrostl o 6,5 %. Podle předběžného harmonogramu Eurostat zveřejní údaje za červenec 2021 dne 15. 9. 2021.

______________________
Poznámky:

¹Meziroční vývoj všech ukazatelů, není-li uvedeno jinak, je publikován po očištění o vliv počtu pracovních dnů. Meziměsíční, popř. mezičtvrtletní tempa jsou očištěna také o vliv sezónnosti. Příspěvky k růstu, nebo poklesu, jsou počítány z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů. Červenec 2021 měl o dva pracovní dny méně než červenec 2020.
²Ukazatele týkající se zaměstnanosti v průmyslu se vztahují k celé populaci podniků s převažující průmyslovou činností. Ukazatel evidenčního počtu zaměstnanců nezahrnuje osoby pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti, pracující majitele podniků a spolupracující členy domácnosti, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru. Do údaje o evidenčním počtu zaměstnanců v průmyslu nejsou rovněž zahrnuti zaměstnanci agentur, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru v odvětví služeb (CZ-NACE 78.2).

V souladu s revizní politikou ČSÚ byly zároveň se zpracováním dat za červenec 2021 revidovány údaje za duben až červen 2021.

Pozemní stavitelství zpomalilo růst stavební produkce

Stavební produkce v červenci reálně meziročně vzrostla o 0,5 %. Meziměsíčně byla nižší o 2,6 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 2,9 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 128,9 %. Meziročně bylo zahájeno o 30,2 % bytů více. Dokončeno bylo o 11,8 % bytů více.

Stavební produkce¹ v červenci 2021 byla reálně meziměsíčně nižší o 2,6 %. Meziročně vzrostla o 0,5 %. Produkce v pozemním stavitelství se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 2,2 % (příspěvek -1,5 procentního bodu). Produkce inženýrského stavitelství meziročně vzrostla o 6,8 % (příspěvek +2,0 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců² ve stavebnictví se v červenci 2021 meziročně snížil o 1,3 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v červenci 2021 meziročně vzrostla o 5,3 %.

Stavební úřady v červenci 2021 vydaly 7 635 stavebních povolení, meziročně o 2,9 % více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 87,9 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostla o 128,9 %. „Orientační hodnota vydaných stavebních povolení vzrostla více než dvojnásobně. Zásluhu na tom má vydání stavebního povolení na výstavbu pražského metra trasy D, ale orientační hodnota by byla v růstu i po odečtení miliardových staveb,“ vysvětluje Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby.

Počet zahájených bytů v červenci 2021 meziročně vzrostl o 30,2 % a dosáhl hodnoty 3 548 bytů. V rodinných domech došlo k růstu počtu bytů o 6,4 %. V bytových domech byl zaznamenán růst počtu zahájených bytů o 143,1 %.

Počet dokončených bytů v červenci 2021 meziročně vzrostl o 11,8 % a činil 2 993 bytů. V rodinných domech došlo k poklesu o 18,3 %, v bytových domech počet dokončených bytů rostl o 136,3 %.

Stavební produkce podle údajů Eurostatu v červnu 2021 v EU27 meziročně vzrostla o 3,5 %. Pozemní stavitelství se zvýšilo o 3,8 % a inženýrské stavitelství vzrostlo o 2,6 %. „Výkon českého stavebnictví byl nad průměrem EU v obou segmentech. Největší meziroční růst zaznamenalo Maďarsko, dobře si vedlo také Rakousko a Polsko, Slovensko zaznamenalo stagnaci a Německo pokles stavební produkce v důsledku pozemních staveb,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky. Údaje za červenec 2021 Eurostat zveřejní podle předběžného harmonogramu dne 17. 09. 2021.

__________________
Poznámky:
¹Meziroční vývoj stavební produkce, není-li uvedeno jinak, je publikován po očištění o vliv počtu pracovních dnů. Meziměsíční, popř. mezičtvrtletní tempa jsou očištěna také o vliv sezónnosti. Příspěvky k růstu, nebo poklesu, jsou počítány z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů.
²Ukazatele týkající se zaměstnanosti ve stavebnictví se vztahují k celé populaci podniků s převažující stavební činností. Ukazatel evidenčního počtu zaměstnanců nezahrnuje osoby pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti, pracující majitele podniků a spolupracující členy domácnosti, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru. Do údaje o evidenčním počtu zaměstnanců ve stavebnictví nejsou rovněž zahrnuti zaměstnanci agentur, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru v odvětví služeb (CZ-NACE 78.2).

V souladu s revizní politikou ČSÚ byly revidovány údaje za duben až červen 2021.

Odbory v letňanském Latécoère vyjednaly vyšší odstupné

Závod Latécoère v pražských Letňanech na výrobu základních dílů pro světoznámé letecké firmy si během pandemie Covid-19 prošel zatěžkávací zkouškou. Podnik vlastněný francouzskou nadnárodní společností neochránily před snížením odbytu ani zakázky tak významných odběratelů, jako jsou Airbus, Boeing nebo Embraer. Snížení zájmu o leteckou dopravu během pandemie si vybralo svoji daň. Management musel přistoupit i k nepopulárnímu propouštění a vlastníci podniku rozhodli o přesunutí části výroby do Bulharska. Letňanským ale díky jejich odbornosti zůstanou práce s vysokou přidanou hodnotou. Místní odborové organizaci se podařilo pro odcházející zaměstnance vyjednat dobré podmínky. Podnik ovšem doufá v nástup lepších časů, které předznamenává opětovný nárůst zakázek.

„Bohužel se nás pandemie velice dotkla, stejně jako většiny firem v leteckém oboru. Dodáváme komponenty, například dveře a jejich části, největším výrobcům letadel, jako je Airbus a Boeing, a společnost samozřejmě musela reagovat na jejich požadavky. Výroba poklesla o více než polovinu a na čas jsme i zavřeli. V současné době je podnik stabilizovaný, práce je a objem výroby pomalu narůstá. Než bude ale produkce, jaká byla před covidem, to ještě pár let potrvá,“ přibližuje situaci v Letňanech předseda místní Základní organizace – LETOV, Odborového svazu KOVO, Petr Doležal.

Odhady managementu společnosti předpokládají opětovný růst odvětví od roku 2023. Překonat předkoronavirový stav by se mělo podařit v roce 2024 nebo 2025. Důsledky koronakrize dopadly na Latécoère stejně neblaze jako na ostatní světové dodavatele v leteckém průmyslu. Letňanský závod s více než stoletou tradicí, který zaměstnával zhruba osm set lidí, se tak ocitl v situaci, kdy se postupně musel rozloučit přibližně se třemi sty z nich.

Odboráři se spolu s vedením firmy snažili co nejvíce minimalizovat dopad na ty, jichž se těžké rozhodnutí týkalo. Dobrou vzájemnou spolupráci mezi odbory a vedením potvrzuje personální ředitelka Latécoère Czech Republic, s. r. o., Gabriela Kahounová. Podle ní sitace nebyla lehká.
„Díky místní odborové organizaci, která již dříve vyjednala podmínky nad rámec ZP, odcházeli naši zaměstnanci se zajímavým balíčkem odstupného. Jsme také v kontaktu s okolními společnostmi, abychom dali odcházejícím další podporu a případně jim pomohli najít novou práci, pokud budou mít zájem,“ zdůrazňuje personální ředitelka podniku. Podle Petra Doležala se naštěstí řadě propuštěným podařilo rychle novou práci najít. „Podle informací, které mám od propuštěných kolegů, pro ně nebyl velký problém najít si práci, tak alespoň nějaká pozitivní zpráva,“ dodává předseda místní základky.

V Letňanech zůstane náročná výroba
Další výzvou pro podnik je rozhodnutí akcionářů Latécoère group přesunout část výroby do Bulharska. Přesun již probíhá a odboráři při domluvě jeho podmínek sehráli důležitou roli. Výsledkem jejich jednání s vedením jsou odměny pro zúčastněné zaměstnance a finanční bonusy pro ty, kteří budou propuštěni později v důsledku stěhování. „Přesun výroby bude probíhat postupně a odborům se podařilo dojednat nadstandardní odměny pro všechny zaměstnance, kteří se na celém převedení výroby budou podílet. V této souvislosti se pravidelně scházíme s managementem, jednání se zúčastnili i zástupci Výkonného vedení OS KOVO. Zaměstnanci dostanou kromě odstupného, které vyplývá ze ZP a KS (dvě až čtyři mzdy nad ZP), ještě další finanční bonus. Ti, kteří se budou přímo podílet na zaškolování bulharských kolegů, obdrží další finanční prémii. Dále budou zvýšené diety pro ty, kteří do Bulharska pojedou,“ upřesňuje Petr Doležal.

Díky kvalitní výrobě zůstanou v Letňanech práce s vysokou přidanou hodnotou – náročné obrábění tvrdých kovů, povrchové úpravy a oddělení kompozitů. Oddělení montáží se přesune do pobočky v Bulharsku. Odborníci z Letňan při zaškolování nových kolegů v Bulharsku potvrdili své dobré jméno. Vedení podniku je na ně pyšné. „Chci vyslovit velké díky všem našim zaměstnancům z oddělení montáží, kteří se zaškolování zúčastnili a ke školení se postavili velmi profesionálně. Pozitivní zpětnou vazbu na ně máme i z Bulharska. S odbory jsme se pro ně domluvili na extra odměnách,“ chválí své lidi ředitelka Gabriela Kahounová. „Někteří zaměstnanci u nás zůstanou dále pracovat. Ti, kteří mají odpovídající kvalifikaci, se můžou přesunout na jiné pozice u nás ve firmě. Bohužel nemůžeme nabídnout další uplatnění všem zaměstnancům, protože na velkou část pozic je třeba velmi specifická kvalifikace,“ dodává.

Udrželi jsme nárůst mezd i benefity
Navzdory pandemii a obtížné situaci v leteckém průmyslu nepolevují místní odboráři v kolektivním vyjednávání. Kolektivní smlouva byla již podepsaná a platí od prvního dubna. Jako každý rok i letos došli ke vzájemné dohodě ohledně navýšení mezd o 3 %. Podle Petra Doležala se podařilo prosadit požadavky odpovídající dané situaci v podniku. „Přes velice špatnou situaci se podařilo dojednat nárůst mezd a udržet všechny benefity a některé i navýšit. Mezi ty významné patří určitě příspěvek na důchodové pojištění 5 % z hrubé mzdy nebo tisíc bodů do kafeterie, kdy jeden bod znamená jednu korunu. Naše požadavky byly adekvátní situaci a podle reakcí zaměstnanců vím, že jednání můžeme považovat za úspěšné,“ dodává předseda.

Propouštění zasáhlo i místní odboráře. Počet členů ZO poklesl a k záležitostem, které musejí zástupci odborů řešit, přibyly i otázky související s pandemií. „Propouštění se nás také dotklo, v současné době máme jen asi 150 členů z původních zhruba 250 z ledna minulého roku. K problémům, které jako předseda řeším, namátkou od BOZP, pracovních vztahů až po osobní problémy kolegů, přibyly ty covidové. Často pandemie ovlivnila celou rodinu zaměstnance, například znemožnila partnerům podnikat, a tím se rodina dostala do potíží,“ přibližuje předseda Základní organizace – LETOV, Odborového svazu KOVO, Petr Doležal novou realitu covidové doby. Aby v Letňanech udrželi zdraví zaměstnanců a minimalizovali možnost nákazy, přišlo vedení společnosti s mimořádným testováním zaměstnanců nad rámec státního nařízení. „Dohodli jsme se, že po návratu ze srpnové celozávodní dovolené provedeme ještě dvě antigenní testování všech zaměstnanců včetně očkovaných nad rámec toho, co stanovuje vláda, aby se minimalizovala možnost nákazy. Zdraví lidí v našem závodě je pro nás prioritou. Nechceme, aby se u nás šířil koronavirus,“ uzavírá personální ředitelka Latécoère Czech Republic, s. r. o., Gabriela Kahounová.

Minimální mzda na Slovensku poroste pomaleji. Už nyní je ale vyšší než u nás

Odborům na Slovensku se nepodařilo prosadit návrh na výraznější zvýšení minimální mzdy, která tak v příštím roce podle ministerstva sociálních věcí vzroste o 3,7 procenta na 646 eur (16 470 Kč). Už v současnosti je ale nejnižší možný měsíční výdělek zaměstnanců na Slovensku vyšší než v České republice.

Minimální mzdu pobírá na Slovensku jen malá část zaměstnanců, její hodnota se v posledních letech zvyšovala výraznějším tempem než průměrný plat. Vzhledem k tomu, že odbory a zaměstnavatelé se opět nedohodli na její změně, minimální mzda dosáhne od ledna 2022 v souladu s příslušným zákonem úrovně 57 procent průměrné mzdy z roku 2020, tedy zmíněných 646 eur.

Pomalý růst minimální mzdy byl jedním z témat, kvůli kterému slovenské odbory v červnu protestovaly před ministerstvem práce v Bratislavě. Předseda Odborového zväzu KOVO Emil Machyna na demonstraci uvedl, že odboráři nechtějí být lacinou pracovní silou nebo ekonomickou kolonií. „Úkolem odborů všude ve světě je říci, s čím nesouhlasí, a bojovat za to. Na prvním místě musí být člověk, ne kapitál, a vláda má dělat politiku takovou, aby se zlepšila kvalita života co největšího počtu lidí,“ zdůraznil Machyna. V současnosti minimální mzda na Slovensku dosahuje 623 eur (15 880 Kč). Je tak vyšší než v Česku, kde činí 15 200 korun.

Práce českých zaměstnanců je podhodnocená
Minimální mzda se v Česku od ledna 2021 zvýšila o 600 korun na 15 200 korun měsíčně. Odbory tehdy požadovaly navýšení minimální mzdy o 1400 korun na 16 000 korun. Čeští zaměstnanci jsou podle odborářů v evropském srovnání podhodnocení.

„Podporujeme co nejvyšší nárůst minimální mzdy každý rok vzhledem k tomu, že v přepočtu na paritu kupní síly nás předstihly i Litva a Rumunsko. Práce českých zaměstnanců
je tak nezaslouženě dehonestována,“ okomentoval jednání o minimální mzdě v minulém roce předseda OS KOVO Jaroslav Souček.

Podle zástupců vlády a odborů je zvýšení minimální mzdy alespoň na 18 000 korun od příštího roku příležitostí, jak nastartovat mzdový růst a pomoci až 250 tisícům zaměstnanců s nejnižšími příjmy i ekonomice jako celku. Shodli se na tom účastníci jednání, která se v červnu konala na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, tedy
ministryně Jana Maláčová, vicepremiér Jan Hamáček a zástupci odborových organizací v čele s předsedou ČMKOS Josefem Středulou.

„Nejvíce nedostatků s klimatizací zjišťujeme ve starých či starších budovách.“

Pomalu končící léto přineslo ve svém průběhu také v několika týdnech vysoké teploty, které na mnoha pracovištích znepříjemňovaly práci zaměstnanců. Jsou pracoviště v dostatečné míře vybavena klimatizačním zařízením? Kde se projevuje jejich nedostatek a jak mohou závodní organizace OSŽ problémy v tomto směru řešit? Co je nutné, aby i v jiných případech, kdy se na pracovištích vyskytují problémy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, učinili zaměstnanci, příslušné ZO OSŽ a také svazoví inspektoři BOZP, kteří mají v tomto směru potřebné znalosti a zkušenosti? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro časopis Obzor vedoucí svazový inspektor BOZP Miroslav Feber.

I v horkém létě probíhají prověrky a kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích. V čem je toto roční období pro BOZP specifické a s jakými závadami či nedostatky se nejčastěji setkáváte?
V současné době se jako největší problém jeví nedostatečné vybavení pracovišť klimatizací. Jedná se nejčastěji o osobní pokladny, dopravní kanceláře, stanoviště dozorců výhybek a další podobná pracoviště. Klimatizace by dnes již měla patřit ke standardnímu vybavení pracovišť, bohužel v mnoha případech tomu tak není. Nejvíce nedostatků v tomto směru zjišťujeme ve starých či starších budovách, na druhé straně již celá řada budov prošla rekonstrukcemi, při nichž je klimatizace jejich součástí. V poslední době se v této věci opravdu hodně zlepšilo, stále je však, bohužel, mnoho pracovišť, která klimatizaci postrádají.

Klimatizace je nejen otázkou zpracovaných projektů, ale je to záležitost nepochybně také finančně náročná. Jaký je Váš pohled na tuto věc z této stránky?
Ano, je pravdou, že zavést klimatizaci na všechna potřebná pracoviště není možné ze dne na den. Je však nutné na tuto věc myslet po celý rok a využívat finančních prostředků, které jsou v kolektivních smlouvách určeny na BOZP. Hlavně by se tyto případy měly řešit tam, kde zaměstnanci tráví dlouhé hodiny, celé dlouhé dvanáctihodinové směny v uzavřených místnostech a při zvýšených teplotách.

Jak vlastně mají postupovat zaměstnanci, kteří mají na pracovišti jakýkoliv problém s BOZP, třeba i se vzpomenutou klimatizací?
Zde mají nezastupitelnou úlohu závodní výbory OSŽ, kam se má zaměstnanec, který zjistil nějakou závadu prioritně obrátit a závadu nahlásit. Závodní výbor OSŽ pak na tuto skutečnost upozorní zaměstnavatele a ten by měl závadu uvést do pořádku. Pokud se tak nestane, měl by se Závodní výbor obrátit na příslušné svazové inspektory BOZP, kteří mu potom poradí nebo pomohou při řešení nedostatku. Pokud však mohu ze své praxe hodnotit, zaměstnavatel většinou problém vyřeší, aniž by docházelo k nějakým větším průtahům. Takže znovu připomínám: nebát se ozvat, oslovit ZO OSŽ a ta již většinou ví, co má dělat. Pravdou ovšem je, že i zde existují případy, kdy ZO OSŽ věc neřeší a to je škoda, neboť svazoví inspektoři BOZP jsou základním organizacím v problematických případech vždy připraveni pomoci.

Můžete uvést nějaký příklad z poslední doby, který se podařilo ve spolupráci s BOZP vyřešit?
Netýká se to sice klimatizace, ale jde rovněž o pracovní komfort. Nedávno se podařilo vyřešit problém s nedostatkem soukromí při odpočinku mezi směnami u vlakových čet v Koutech nad Desnou. Místnost určená k odpočinku tam byla rozdělena pouze chabou příčkou, takže vlakové čety byly při odpočinku rušeny hovorem sousedící úklidové čety. Na tuto skutečnost bylo vedení ZAP Olomouc upozorněno ze strany OSŽ a začalo věc řešit. Místnost byla stavebně rozdělena na dvě oddělená pracoviště, takže v současné době vše odpovídá potřebným normám. Místnost pro vlakové čety je vybavena vším, co je potřebné a splňuje veškeré požadavky BOZP. Ze strany BOZP zde byla provedena kontrola, při níž bylo konstatováno, že zaměstnanci jsou s novým stavem spokojeni. Oceňuji zde přitom velice vstřícný přístup vedení RP ZAP Olomouc, které se i ve velice složité pandemické situaci k této problematice postavilo čelem.

Dá se tedy říci, že v podobných případech nestačí pouze nadávat, ale je nutné aktivně konat?
Ano, tak by tomu mělo být, bohužel ne vždy se tento postup uplatňuje a pak vzniká řada nedorozumění. Svazoví Inspektoři BOZP jsou tu od toho, aby v případě, že se věc neřeší, byli na tuto skutečnost upozorněni a mají dostatek zkušeností, aby mohli v rámci své pravomoci věc dovést do úspěšného konce.

Současné podmínky firmám komplikují hledání nových trhů. Chybí materiál i zaměstnanci

Kombinace nedostatku materiálů, stále zdražujících vstupů a nedostatku zaměstnanců brání nyní českým firmám hledat nové zákazníky a získávat nové trhy.

Podle zpravodajství České televize například firma Patizon vyrábí spacáky a nově i bundy. Nyní se jí podařilo expandovat na další trhy. „Od podzimu začíná spolupráce v Koreji, v Japonsku, podařilo se proniknout i na nějaké další trhy v Evropě. Z takových atraktivních můžeme říct Španělsko, Norsko, Velká Británie,“ řekl spolumajitel firmy Jan Haráč.

Podobně je to i ve firmě BTL Group. Exportuje do víc než stovky zemí. Od prosince 2019 na trzích cítili útlum, podle nich se už ale situace vrací do normálu. Aktuálně staví v Bulharsku novou výrobní halu.

„Máme tam vlastně jednu z našich výrob. Jsme v té zemi velmi dobře zavedení, lidi tam máme skvělé, takže nemáme žádný důvod někam utíkat,“ vysvětlil ředitel podniku Tomáš Drbal.

Česká televize k tomu dále uvádí, že hledat nové trhy je ale nyní pro české firmy komplikované. „Určitě to nejsou jednoduché časy pro hledání nových trhů. Exportéři se musí především soustředit na splnění současných zakázek, a to je hlavní priorita českého exportu v následujících měsících,“ soudí hlavní ekonomka Raiffesenbank Helena Horská.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák zmiňuje i další prvky. „Velmi drahé suroviny, velmi drahé vstupy a nefungující doprava. Tohle situaci nesmírně komplikuje a nové trhy se těžko shánějí. Kdo má konkurenceschopný hotový výrobek, tak musí být úspěšný na evropské i světové úrovni, to je základ,“ uvedl Jaroslav Hanák.

Situace by se mohla zlepšit už příští rok, záleží ale na tom, jestli se podaří stabilizovat dodávky materiálů, dodávají experti.

Po dvou letech se opět otevírají brány agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Seznamte se s přítomností i budoucností českého zemědělství a potravinářství!

Po dvouleté přestávce, kvůli covidové pandemii, se opět letos otevřou brány agrosalonu Země živitelka na Výstavišti v Českých Budějovicích. Jaký ústřední námět této zemědělské a potravinářské výstavy pro letošní rok zvolilo ministerstvo zemědělství, které tuto přehlídku práce našich zemědělců a potravinářů každoročně zajišťuje?

Výstaviště České Budějovice využilo předešlý rok, kdy mu nebylo umožněno přivítat návštěvníky ve svém areálu, k uskutečnění dlouho odkládaných investic, a lidé se tak mají letos opravdu na co těšit. Velkou novinkou je například rekonstrukce Národního pavilonu Z, který se stane multifunkčním konferenčním centrem a jeho provoz bude slavnostně zahájen právě při příležitosti letošního 47. ročníku agrosalonu Země živitelka.

Agrosalonu letos dominují čtyři hlavní témata, kterými jsou budoucnost českých potravin, popularizace zemědělství, modernizace zemědělství a environment a zemědělství. Ke každému z těchto témat je připravena řada zajímavých aktivit, které mají za cíl pobavit i poučit širokou veřejnost o tom, jak vypadá současné moderní české zemědělství. Osobně považuji Zemi živitelku za tradiční akci, která je zároveň jednou z nejvýznamnějších událostí v rámci zemědělského roku a byl bych rád, kdyby to takto vnímala také veřejnost, a velice se na letošní ročník těším.

Samozřejmě, že na organizaci agrosalonu Země živitelka se podílí i Agrární komora ČR, která ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, zajišťuje odborný program. S čím přicházíte letos?

Agrární komora České republiky, která sdružuje většinu podniků v zemědělství, lesnictví a potravinářství různých velikostí i různého výrobního zaměření a hájí oprávněné zájmy svých členů už téměř třicet let, samozřejmě nebude na agrosalonu Země živitelka chybět. Na našem stánku v pavilonu R1 nabídneme návštěvníkům mimo jiné ochutnávky výrobků z českého modrosemenného máku a různých potravinářských produktů od našich partnerů, dále pivo z pivovaru Hulvát, který získal ocenění Regionální potravina Jihočeského kraje, a představí se také Žatecký pivovar. Právě český modrý mák, jakožto tradiční slovanská potravina, získal letos od Evropské unie Chráněné zeměpisné označení Český modrý mák, o které usiloval několik let. To znamená, že se z pohledu renomé dostal na úroveň francouzských sýrů nebo italských vín, což, jak doufáme, ještě více posílí zájem o tuto komoditu na domácím trhu i na mezinárodní úrovni.

Vedle ochutnávek pořádáme také řadu dalších akcí, namátkou je to tisková konference k výsledkům sklizně obilovin a předpoklad sklizně ovoce, zeleniny, chmele a brambor. Při této příležitosti představíme nový web Z naší země, který je zaměřený na propagaci práce českých zemědělců a představení jejich aktivit široké veřejnosti. Lidé na něm najdou inspirativní příběhy a rozhovory s českými zemědělci, grafy poukazující na rozdíl mezi farmářskou a spotřebitelskou cenou, mapu farmářských obchodů a mnoho dalších zajímavých informací o českém zemědělství.

Chystáme také konferenci, které se zúčastní kandidáti na příštího ministra zemědělství.

Během agrosalonu se dále uskuteční jednání představenstva Agrární komory ČR, na kterém budou hlavními body k jednání Evropská zelená pro Evropu a z ní vyplývající nároky na české zemědělce a dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi zemědělci a velkými obchody, které považujeme v mnoha případech za neférově nastavené a jedná se o naše významné dlouhodobé téma.

V pátek 27. srpna se na výstavišti uskuteční konference pod názvem „Budoucnost českého zemědělství a českého venkova“. Průběh a závěry této konference určitě zajímají i širší zemědělskou veřejnost. Bude mít možnost se s nimi seznámit?

Konference patří k našim hlavním akcím, které v rámci agrosalonu organizujeme, a kandidáti na příštího ministra zemědělství na ní budou diskutovat o budoucnosti a výzvách pro české zemědělství v následujících čtyřech letech. Účast již potvrdili zástupci hlavních politických stran a věřím, že to bude zajímavá debata.V sále je sice omezená kapacita, nicméně záznam z Konference zveřejní v pondělí po Zemi živitelce na svém webu TV Zemědělec, aby si ji mohla prohlédnout a vyslechnout také široká veřejnost. Současně chystáme pro naše členy volební kalkulačku, v níž budou moci porovnat své priority s představami politiků, kteří chtějí usilovat o post ministra zemědělství.

Čeští zemědělci vždy tvrdili, že pro další rozvoj zemědělství musí být i nadále v symbióze rostlinná a živočišná výroba. Co byste k tomu, jako prezident Agrární komory ČR, dodal?

Kombinace rostlinné a živočišné výroby je samozřejmostí pro řadu zemědělských podniků a zajišťuje jejich udržitelné fungování a další rozvoj. Vyplývá to z logiky věci, protože není cennější zdroje organické hmoty do půdy než od hospodářských zvířat a rostlinná produkce zaměřená částečně také na krmné plodiny zase přispívá k zajištění výživových nároků zvířat a zajišťuje jejich pravidelný režim a pohodu. Nevyužité suroviny z rostlinné a živočišné výroby mohou sloužit jako materiál do bioplynové stanice a vyrobené teplo pak podnik využije k vytápění hospodářských i administrativních budov, případně naváže spolupráci přímo s obcí. Toto je dnes běžný standard v mnoha podnicích, který chceme také předvést návštěvníkům letošní Země živitelky. Právě efektivita tohoto modelu fungování přispěje k zajištění budoucnosti českého zemědělství.

V sobotu 28. srpna se konají tradiční Národní dožínky. Vzhledem k tomu, že jsme letos byli svědky několika výkyvů počasí, do jaké míry to ovlivní letošní žně a jakou asi úrodu můžeme očekávat?

Žně jsou letos posunuté o zhruba 10 až 14 dní, a to kvůli pozdnímu příchodu jara o jeden až tři týdny v závislosti na různých oblastech v rámci Česka. Nyní jsou sklizené tři čtvrtiny ploch obilovin, přičemž největší zpoždění nabírají Karlovarský, Liberecký a Moravskoslezský kraj. Loni touto dobou byly přitom žně téměř u konce. Posun žní do srpna, místy až do září, znamená pro zemědělce komplikace. V druhé polovině léta se zkracují dny a ráno a večer je více vláhy. Výrazně se zkracuje doba, kdy je možné sklízet, protože pole musí nejdříve tzv. proschnout. Nepomáhá tomu samozřejmě ani chladnější a deštivější průběh letošního léta, kvůli kterému jsou porosty na mnoha místech polehlé. Pole jsou navíc v některých oblastech podmáčená tak, že se tvoří močály, a zemědělci nemohou s technikou vůbec vyjet. Deštivější počasí má vliv také na důležité jakostní parametry obilovin, jako je například klíčivost, a zároveň při vyšší vlhkosti zrn hrozí jejich zaplísnění. To vše může mít dopad na kvalitu i celkovou kvantitu finální sklizně. S hodnocením je nicméně třeba počkat na dokončení žní.

Nesmíme opomenout ani to, že agrosalon Země živitelka není určen jen pro odborníky, ale k jeho návštěvníkům tradičně patří rodiny s dětmi. Co mohou právě děti od této přehlídky zemědělské a potravinářské výroby a praxe očekávat a co jim to může přinést do jejich života?

Letošní ročník bude samozřejmě zaměřený také na děti, jako tomu bylo v předešlých ročnících. Je třeba dětem ukazovat, jak skutečně vypadá současné české zemědělství, k čemuž mohou přispět například expozice s hospodářskými zvířaty. Letos na předvadištích bude k vidění také rekordní množství koní včetně miniaturních amerických koní. Zajímavou podívanou bude jistě také první ročník soutěže v rychlostní střiži ovcí, na kterém bude až 120 ovcí. Pro děti jsou připraveny také různé naučné programy a soutěže.

Rozhovor s hejtmanem MSK Ivo Vondrákem

Redakce Sdružení hornických odborů (SHO) oslovila přibližně po roce hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka a položila mu několik otázek.

Už před rokem jste kritizoval rychlý útlum dolů OKD. Jak se na něj díváte dnes?
Na mém stanovisku se z mého pohledu nic nezměnilo. Jsem ale rád, že jsme se následně po ohlášení a zahájení útlumu dolů s Vládou dohodli na celé řadě opatření, která nám umožní realizovat transformaci opuštěných dolů v kontextu přijaté strategie rozvoje kraje. Také jsme provedli analýzu dopadu útlumu těžby na externí dodavatele OKD. Je definován seznam 40 firem, které se budou v dalším na transformaci kraje podílet a budou moci tak výpadek OKD kompenzovat. Troufám si tedy říci, že probíhající útlum zatím nevede k sociálním otřesům.

Co by jste řekl na možnost prodloužení těžby za horizont roku 2022 ?
O této možnosti jsme se bavili na nedávném setkání Předsedy vlády s vedením OKD, kterého jsem se také zúčastnil. Důležitý je příslib, že se taková možnost rozpracuje a posoudí se její životaschopnost. Ukazuje se, že současná ekonomická situace by to mohla umožnit. Bohužel by to ale mohlo být prodloužení další těžby v časovém horizontu maximálně několika let.

Blíží se volby a s nimi i rekapitulace. Co se Vám povedlo a s čím naopak nejste spokojen.
Z pohledu hornictví si troufám říci, že to je vyjednání necelých 19 miliard z Fondu spravedlivé transformace a projektová příprava toho, jak budeme s opuštěnou hornickou krajinou nakládat. Stejně tak pracujeme na projektech financovatelných z modernizačním fondu a dalších zdrojů EU, které by se měly k transformaci využít. Budeme čelit náročným výzvám z pohledu zajištění energetické soběstačnosti a také novým technologickým výzvám z pohledu digitalizace a využití vodíku.

Vizí kraje je tzv. chytrý region. Je v této vizí také místo pro padesátníky, kteří postupně končí na šachtách, v hutích a dalších tradičních oborech? Počítá se s jejich zapojením?
Máme v našem kraji celou řadu nových firem a podniků, které potřebují tisíce techniků a já si troufám tvrdit, že právě padesátníci jsou ti, kteří něco umí, protože se něco za svůj život naučili. Na rozdíl od mladších kolegů mají zkušenosti, které se prostě nedají naučit jinak než léty práce. Věřím tedy, že pro všechny, kteří se práce nebojí tady taková práce bude.

Jak se Vám spolupracuje s opozicí, například s Piráty?
Když vstupovali Piráti do krajského zastupitelstva, tak jsem jim nabídnul to, co dělám celý svůj život jako vysokoškolský pedagog: dávám mladým šanci se prosadit a ukázat, co umí. Bohužel, zatím se z jejich strany nic takového neděje a zdá se, že je zajímá jen kritika nikoliv konstruktivní přístup k řešení problémů našeho kraje. Je to škoda. Zjevně politika tohoto typu je jim bližší. Tak stále čekám a doufám, že se to změní, že prostě taky jednou přiloží ruku k dílu.

Postranní panel