Vzhledem ke komplikované situaci s koronavirovou infekcí se Rada dohodla na uspořádání mimořádného zasedání ke dni 24. července. „Toto jednání bude závažné, mělo by zde dojít ke schválení návrhu rozpočtu na vědu, výzkum a inovace pro jednání vlády. Harmonogram přípravy státního rozpočtu byl posunut, a po dlouhých úvahách a hledání alternativ se bude tématem rozpočtu Rada výsledně zabývat v mimořádném termínu,“ sdělil prvý místopředseda Petr Dvořák.

V rámci pravidelného bodu Implementace Metodiky 2017+ probíhá intenzívní debata jak hodnocení zkvalitnit. V posledních týdnech se uskutečnilo několik pracovních jednání a byly navrženy úpravy zejména z pohledu aplikovaného výzkumu. Ve snaze zkvalitnit celý hodnotící proces v rámci dlouhodobého vývoje systému a nabytých zkušeností bude Rada nyní  ověřovat, jak probíhá zavádění takto formulovaných opatření. Při Komisi pro hodnocení výzkumných organizací bude nově ustavena pracovní skupina odborníků na aplikovaný výzkum, která bude doporučovat další možná vylepšení.

Členové Rady dále schválili návrh metodického doporučení Identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ve výzkumu, vývoji a inovacích, který bude předložen do mezirezortního připomínkového řízení, a to při současném zajištění souladu materiálu se závazným dokumentem EU (State aid compendium), který je připraven a jehož vydání je očekáváno do konce července 2020. Jedná se o důležitou problematiku zejména z pohledu následných kontrol Evropské komise i tuzemských orgánů.

Rada také schválila zveřejnění výzev na členku či člena výzkumné rady Technologické agentury ČR a na tři členy/členky předsednictva Grantové agentury ČR. Výzvy budou zveřejněny na stránkách www.vyzkum.cz.

Vládě bude nyní předložena návazně na ukončené mezirezortní připomínkové řízení, a je třeba zdůraznit i po několikaletém úsilí, Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2021+. „Strategický dokument je připraven tak, aby reflektoval i nové podněty, které pro výzkum a jeho infrastrukturu vyplývají nejen ze zkušenosti poslední pandemie a souvisejících sociálních a ekonomických výzev s celospolečenským dopadem. Jde primárně o vytvoření koncepčních předpokladů pro to, aby se výzkum výrazněji podílel na formování tzv. odolné společnosti,“ zdůraznil místopředseda Pavel Baran.

Rada se v dalších bodech jednání zabývala mj. možnostmi navýšení financování vědy a výzkumu ve prospěch kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, pravidelnou aktuální informací o vývoji ustavování právnické osoby ELI ERIC, nebo závěrečným hodnocením programů OMEGA a BETA v gesci Technologické agentury ČR.

První den otevřených dveří se uskuteční již v sobotu 4. července, kdy bude pro veřejnost otevřena Kramářova vila, rezidence předsedy vlády vybudovanou prvním československým premiérem Karlem Kramářem. Navštívit ji bude možné také v den státního svátku 5. července. U příležitosti navazujícího státního svátku věnovaného památce mistra Jana Husa 6. července si bude možné prohlédnout také jednu z nejstarších staveb na pražských Hradčanech, Hrzánský palác. Tato historická budova, sloužící jako náhradní sídlo vlády ČR, je spjata s významnými osobnostmi české historie, jako byli stavitel Petr Parléř či první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Dny otevřených dveří historických objektů Úřadu vlády se vracejí po pauze zaviněné epidemií koronaviru a budou probíhat celé léto až do října. V letních měsících se budou konat pro Pražany i návštěvníky Prahy každou sobotu pravidelné exkurze v Kramářově vile, Hrzánském paláci i v Lichtenštejnském paláci, kde je navíc možné shlédnout i výstavu protokolárních předsedy vlády. V září a v říjnu bude možné objekty navštívit první sobotu v měsíci a dále v rámci státních svátků. Cyklus dnů otevřených dveří bude završen 17. listopadu při příležitosti oslavy Dne boje za svobodu a demokracii. Prohlídky budou probíhat vždy od 9 do 17 hodin a vstup do objektů je zdarma.

V rámci projektu OPEN HOUSE je plánováno i zpřístupnění hlavního sídla Úřadu vlády ČR, Strakovy akademie, která v uplynulých letech prošla zásadní rekonstrukcí. Den otevřených dveří ve Strakově akademii proběhne také v rámci oslavy Dne české státnosti 28. září. Zájemci o prohlídku tak budou mít jedinečnou příležitost navštívit například jednací sál vlády ČR, tiskové sály nebo nahlédnout do prostor kanceláře předsedy vlády.

Úřad vlády ČR rovněž spravuje objekt spojený s další významnou osobností československé politiky – Benešovu vilu, kterou si nechali postavit prezident Edvard Beneš s chotí Hanou v Sezimově Ústí. Benešova vila bude pro návštěvníky otevřena od 4. září do konce října vždy oba víkendové dny. Dny otevřených dveří tu budou probíhat tradičně formou komentovaných exkurzí.

Veškerá hygienická pravidla vstupu do vládních objektů budou podléhat aktuálním a platným opatřením Ministerstva zdravotnictví.

Program dnů otevřených dveří

(vždy od 9.00 do 17.00 hodin, poslední komentovaná prohlídka bude začínat v 16.00 hodin)

červenec

4. července 2020 – Kramářova vila
5. července 2020 – Kramářova vila
6. července 2020 – Hrzánský palác
11. července 2020 – Hrzánský palác
18. července 2020 – Kramářova vila
25. července 2020 – Lichtenštejnský palác

srpen

1. srpna 2020 – Hrzánský palác
8. srpna 2020 – Kramářova vila
15. srpna 2020 – Lichtenštejnský palác
22. srpna 2020 – Hrzánský palác
29. srpna 2020 – Kramářova vila

září

5.–6. září 2020 – Strakova akademie a Lichtenštejnský palác
4.–6. září – Benešova vila
12.–13. září – Benešova vila
19.–20. září – Benešova vila
26.–27. září – Benešova vila
28. září – Strakova akademie

říjen

2.–4. října – Benešova vila
5. října – Kramářova vila
10.–11. října – Benešova vila
17.–18. října – Benešova vila
24.–25. října – Benešova vila
28. října – Lichtenštejnský palác

listopad

17. listopadu – Hrzánský palác a Lichtenštejnský palác

Vstupné

zdarma

Premiér navštívil dva rozestavěné úseky dálnice D6 Nové Strašecí – Řevničov a obchvat Řevničova, které mají být uvedeny do provozu v prosinci letošního roku. „Je škoda, že se dálnice D6 nezačala stavět hned po revoluci. Možná už by v Karlových Varech byla veřejná vysoká škola či fakultní nemocnice. Lidé by pak z kraje neodcházeli. Pokud se bude možné dostat po dálnici za 50 minut z Prahy do Karlových Varů, tak jsem přesvědčen o tom, že to zásadním způsobem městu pomůže,“ uvedl premiér.

Dalším bodem programu byla prohlídka sklárny Moser. Kvůli epidemii koronaviru se společnost potýká s poklesem objednávek. Premiér s ministrem průmyslu a obchodu s vedením firmy jednali o možnostech pomoci ze strany státu.

Se zástupci Karlových Varů a místních lázní a hotelů řešil premiér dopady epidemie na toto odvětví. Město je z 80 % závislé na fungování cestovního ruchu a to zejména na zahraniční klientele. Karlovy Vary již uvolnily v rámci svého rozpočtu 50 mil. Kč pro podporu cestovního ruchu, zejména pro zachování pracovních míst v oboru lázeňství.

„Diskutovali jsme o tom jakým způsobem znovu nalákat zahraniční klientelu i domácí turisty a o pomoci státu tomuto sektoru. Zástupci lázeňských domů kvitovali již zavedený kurzarbeit i program ochrany zaměstnanosti Antivirus. Můžeme v rámci vlády i koalice diskutovat o prodloužení. Sektor lázeňství je velice důležitý a my se snažíme pomoci, aby byla jistota, že lidé zde nebudou bez práce,“ dodal Andrej Babiš.

Pražské hlavní nádraží je nejvýznamnější a největší osobní stanicí na síti Správy železnic. Výsadní postavení má také z hlediska výše investic do modernizace nejen jeho kolejové části, ale také historické výpravní budovy z počátku 20. století.

V souvislosti s výstavbou Nového spojení zde v letech 2008 a 2009 proběhla přestavba nástupišť číslo 1 až 4, která získala moderní podobu a nové přístřešky nad částmi ležícími mimo historickou halu. Částečnou rekonstrukcí prošly i podchody, do kterých byly doplněny eskalátory a výtahy. V letech 2014 až 2017 se pak rekonstruovala historická ocelová dvojlodní hala nad zmíněnými nástupišti. To vše pod drobnohledem památkářů.

V polovině loňského roku začala ve stanici oprava fasády a střechy Fantovy budovy, významné secesní památky. Stavební práce se zaměřují zejména na krajní věže a přilehlá křídla objektu. Střední část budovy prošla rekonstrukcí nedávno, přesto se bude posuzovat její technický stav. Součástí dnešního programu byla prohlídka sálů v severní části Fantovy budovy.

Účastníci kontrolního dne se také dozvěděli informace o navazující rekonstrukci výpravní budovy, která by měla začít v příštím roce. Konkrétně proběhne obnova reprezentačních prostor, vzniknou zde nové plochy pro komerční využití, plánuje se i dostatečné propojení historické budovy s odbavovací halou a podchody. Všechny veřejně přístupné prostory v prvním podlaží se budou renovovat s maximální snahou přiblížit se jejich původní podobě.

V polovině letošního roku začaly stavební práce na prodloužení severního podchodu, který umožní pěší spojení hlavního nádraží s nově vzniklými budovami na rohu Seifertovy a Italské ulice a dále směrem na Prahu 3. Díky této investici dojde k podstatnému zkrácení docházkové vzdálenosti z těchto městských částí. Prodloužený podchod zamezí možným střetům chodců a vlakových souprav.

„Třicet let se o tom mluví a myslím, že to přispěje hlavně vysokoškolákům, kteří to musejí obcházet a všem, kteří bydlí na Žižkově. Vypadá to velice hezky. Není to až tak velká investice, asi 235 milionů. Myslím si, že to zkrášlí celé okolí a lidem se to určitě bude líbit a budou mít z toho radost,“ dodal premiér Babiš.

Projekt počítá s možností budoucího rozšíření nádraží o další ostrovní nástupiště. Po roce 2024 budou postupně modernizována nástupiště číslo 5 až 7, která byla postavena na počátku devadesátých let minulého století.

Zrekonstruovanou budovu od představitelů sdružení firem HOCHTIEF CZ, a. s., a GEOSAN GROUP, a. s., převzala vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha. „Při této příležitosti bych chtěla velice poděkovat oběma firmám i jejich dodavatelům za výborně odvedenou práci, stejně tak kolegům, kteří měli stavbu na starost za Úřad vlády, a také všem zaměstnancům za součinnost a trpělivost v době nezbytných stavebních omezení,“ uvedla T. Bartha.

Budova Strakovy akademie z 90. let 19. století prošla v minulém století několika dílčími úpravami, například v průběhu 40. let či v 50. let, kdy se upravovala pro předsednictvo československé vlády a došlo například k přestavbě bývalé kaple na jednací sál vlády. Opravy fasád a oplechování střech proběhy částečně v 70. letech. Po roce 1989 došlo k několika dílčím stavebním úpravám, které měly za cíl odstranit některé necitlivé zásahy do historického objektu za komunistické éry. V roce 2002 došlo k zásadní modernizaci jednacího sálu vlády. Poslední velkou stavební úpravou bylo překrytí vnitřního atria skleněnou střechou a přeměna prostoru v tiskový sál. Přestavba byla realizována ve druhé polovině roku 2008 v souvislosti s nadcházejícím českým předsednictvím v Radě EU v roce 2009.

Vzhledem ke značné degradaci fasády bylo uvažováno o komplexní opravě fasády již v průběhu 90. let minulého století, ke komplexní rekonstrukci se nepřistoupilo, ale byly prováděny pouze více či méně citlivé opravy havarijního stavu. Po podrobném průzkumu a zhodnocení stavu fasády, střechy a okenních výplní bylo koncem roku 2015 přijato koncepční řešení a bylo rozhodnuto o komplexní obnově všech těchto prvků.

Skončená kompletní obnova je tedy první takto rozsáhlou rekonstrukcí objektu v jeho novodobé historii. Veškeré práce probíhaly za plného provozu Úřadu vlády ČR pouze s drobnými omezeními a za dozoru zástupců památkové péče a pod odborným vedením odborníků z řad renomovaných restaurátorů. Postupy a použité technologie vycházely z provedených restaurátorských průzkumů před i v průběhu realizace. Byly voleny s cílem nejen dotčené partie památkového objektu opravit, ale učinit tak co nejméně invazivně, a pokud možno reverzibilně. Celá stavba byla konstruktivním hledáním kompromisu mezi ochranou památkové hodnoty objektu a požadavky na jeho funkční využití.

V rámci projektu stavbaři mimo jiné vyměnili či zrepasovali 700 okenních prvků včetně například tří speciálních velkoplošných okenních výplní do jednacího sálu vlády. Bylo opraveno 15 041 m² plochy budovy a 2 240 m² plochy oplocení a ohradní zdi, přičemž stavbaři spotřebovali například 1,1 kilometru měděného plechu na výměnu parapetů. Při opravě střechy bylo položeno 4 781 m² břidlice, nainstalovány cca 3 kilometry chráněných ploch hrotovým systémem a 370 m² ploch sítí na ochranu proti ptactvu. Na stavbě pracovalo současně až 70 dělníků. Celkem rekonstrukce stála více než 301,5 milionu korun.

Na rekonstrukci pláště Strakovy akademie by na podzim letošního roku měla navázat obnova zahrady. V kombinaci historických, moderních a ekologických prvků by zahrada měla v duchu původní Thomayerovy koncepce doplnit reprezentativní vzhled Strakovy akademie. Renovovaná zahrada by měla sloužit k reprezentačním účelům během českého předsednictví Radě EU ve druhé polovině roku 2022 a také široké veřejnosti, matkám s dětmi například během dnů otevřených dveří.

Vážené dámy, vážení pánové!

Děkuji vám za pozvání a také za možnost vystoupit na této konferenci. Jsem rád, že se tato akce věnuje právě obraně a bezpečnosti České republiky. Chtěl bych na tomto místě jménem naši vlády zdůraznit, že i navzdory ekonomické krizi způsobené pandemií koronaviru naše vláda na obraně, bezpečnosti a armádě určitě nebude šetřit. Naopak, masivně investujeme a investice do bezpečnosti našich občanů právě i v krizi prudce zvyšujeme a budeme v tom pokračovat i v budoucnosti.

Po dlouhé době jsme první vládou, která se zavázala splnit naše závazky v rámci NATO, konkrétně závazek, že každá členská země dá dvě procenta svého HDP na obranu do roku 2024.

A v tomto volebním období naše výdaje na obranu určitě dosáhnou 1,4 procenta z našeho celkového HDP. Když jsme přebírali Ministerstvo obrany v roce 2014, byl jeho rozpočet 42 miliard. A na konci současného volebního období v roce 2021 bude rozpočet obrany 85,3 miliardy. Takže to znamená nárůst výdajů o sto procent.

A mě strašně pobavilo, když jsem teď četl, že bývalý poradce amerického prezidenta v knížce mluví o nějakých blábolech. Takže pokud máte někdo na něho mail, já mu rád pošlu tuhle tabulku. V roce 2007 jsme dávali na obranu 54 miliard, a to bylo 1,6 procenta HDP. A v roce 2019 už to bylo o šest miliard více, ale jenom 1,1 procenta. Takže já myslím, že je to ta trojčlenka, o které jsem mluvil. Samozřejmě letos to bohužel vypadá, že budeme mít velký propad HDP, který bude zkrátka znamenat, že to procento se navýší. Ale já myslím, že všichni tomu rozumíte, a dokonce tomu rozuměl i pan prezident Trump, který to ocenil, jak se píše v těch memoárech, a dokonce i paní Merkelová za mnou přišla a řekla: „Dobře jste mu to řekl, pane premiére.“ Teda my si tam tykáme všichni, takže „Andreji.“

Takže já myslím, že je to jasné, a i když tady byly nějaké hlasy, že budeme šetřit – nebudeme. Já jsem samozřejmě jenom vyslovil domněnku, že na ty BVP za těch 50 miliard bychom mohli dostat nějaký úvěr. Ale to neznamená, že je nebudeme nakupovat. Určitě budeme. A takhle se v minulosti nikdy nenakupovalo, a my naše programové prohlášení plníme. Takže já jsem rád, že máme ministra obrany, který se nebojí rozhodovat o nákupech či investicích, což v minulosti nebylo úplně běžné. 

Nakoupili jsme americké vrtulníky, nakoupíme francouzská děla, izraelské radary, protiletadlové komplety a spoustu další moderní výzbroje. Koupíme našim vojákům automobily, nákladní automobily, bojová vozidla pěchoty, bezpilotní prostředky i drony. Armáda se proto konečně zbavuje zastaralé, nepojízdné a rozpadající se ruské techniky, někdy staré i čtyřicet let i víc. Ano, nedávno v Táboře jsem viděl techničák toho ÚAZ. Prvního ledna 1980. Máme ještě takových aut 1 200. A místo ní nakupujeme moderní a efektivní techniku od našich západních spojenců a samozřejmě domácích výrobců. 

A samozřejmě je ale naší prioritou nechat výraznou úlohu i pro české firmy a podporovat právě i náš domácí průmysl, který tak bude mít v modernizaci vojenské techniky naší armády zásadní roli. V případě tří největších plánovaných akvizičních projektů, pásově BVP, dělo a protiletadlový komplet Shorad má být zapojení domácího průmyslu velmi významné. Z odhadovaných nákladů v hodnotě cca 68 miliard korun májí být minimálně ze 40 procent zapojeny domácí firmy. To je přibližně 27 miliard pro české firmy.

A nejde samozřejmě jen o výrobu a práci pro české dělníky, ale i o významnější podíl českých firem na výzkumu a vývoji špičkových technologií pro obranu našeho státu. Český zbrojní průmysl měl velice velkou a bohatou tradici. Dokonce v roce 1937 jsme byli největšími výrobci zbraní na světě. Tedy než jsme si ho sami v 90. letech zlikvidovali. Ale díky světoznámé kvalitě byl pýchou této země a my na tuto tradici musíme znovu navázat.

Bezpečnost se ovšem netýká jen ochrany naší teritoriální integrity, obrany našeho území nebo území našich spojenců  v NATO. Koronavirovou krizi jsme dobře zvládli i díky nasazení naší armády, která se ochotně a výrazně podílela na testování či distribuci ochranného materiálu. Naši vojáci jezdili po republice, pracovali 24 hodin denně a já bych jim za to rád na tomto místě osobně ještě jednou poděkoval. Jsme na ně opravdu pyšní.

Ale ještě nejsme v tom post-covidu. Já jsem ráno mluvil s ministrem zdravotnictví, máme nárůst 124 za minulý den a polský premiér se na mě zlobí, že testujeme pendlery ze Slezska. A my v té Karviné asi budeme muset přikročit k nějakým lokálním opatřením. Takže ten vir je tady a nikdo neví, jak tady dlouho bude. A nikdo neví, jaký bude dopad na naši ekonomiku. Já jsem se ráno díval na plnění rozpočtu k 24. 6. Máme nižší příjmy o 56 miliard v daních a vyšší výdaje o 120 miliard. Ale ty výdaje všichni vědí, kam jdou.

Takže naše armáda pomáhala i během povodní. Byl jsem před pár týdny v Šumvaldu a viděl jsem tu katastrofu, kde čtyřicet armádních ženistů se svou technikou zachraňovalo majetek občanů i obce a jak mohli, tak pomáhali lidem i rodinám. Je důležité, že lidé chápou, že je tu armáda pro ně i v okamžicích nějaké neočekávané přírodní události. Kdyby na to přišlo, dokážeme velmi rychle postavit i potřebné polní nemocnice.

Naše členství v NATO samozřejmě považuji za naprosto zásadní pro naši bezpečnost. Rád bych ale zdůraznil, že si armádu neudržujeme a nevyzbrojujeme jenom kvůli NATO nebo kvůli tomu, že jsme to někomu slíbili. Armádu budujeme především kvůli sobě, naším občanům, protože naše vlastní bezpečnost a odolnost je především naše vlastní zodpovědnost. Navíc je to i věcí naší národní hrdosti a vlastenectví, ochrany naší státnosti, demokracie, institucí i tradic. Jsme povinni se o ochranu a obranu naší země starat nejen kvůli budoucím generacím, ale též kvůli našim předkům, kteří se o náš samostatný stát v minulosti zasloužili.

Právě oni nasazovali za tuto republiku život a mnozí o něj i přišli. Od legionářů za první světové války přes odbojáře až po parašutisty či slavné a hrdinné československé letce za druhé světové války. Osobně jsem proto velice hrdý na naše české vojáky v zahraničních misích. Především v Afghánistánu odvedli spoustu skvělé a obětavé práce a někteří tam bohužel položili život v boji s terorismem.

Řekl jsem, že za svou bezpečnost jsme zodpovědní hlavně my sami. To je jistě pravda, současně jsme ale součástí kolektivní bezpečnosti, protože jsme platným členem Severoatlantické aliance, a jako vláda směřujeme k tomu, že svůj dvouprocentní závazek vůči našim severoatlantickým partnerům v roce 2024 splníme.

Kromě bezpečnosti se v poslední době často skloňuje i téma odolnosti, kterou já osobně chápu jako určitou bezpečnost v širším slova smyslu. Co je to odolnost, to jsme si na vlastní kůži zažili během koronakrize a já věřím, že jsme velmi dobře obstáli. Součástí odolnosti je i rozhodnost a akceschopnost a i tu jsme jako stát i vláda prokázali. Ukázalo se, že máme schopné a erudované odborníky i skvělou hygienickou a epidemiologickou službu.

Soustředíme se pochopitelně i na jiné aspekty odolnosti, například ochranu našich telekomunikačních sítí, strategických objektů, kybernetickou bezpečnost, ochranu osobních, firemních a státních dat. Musíme se prostě umět lépe chránit před hackerskými útoky, které nedávno postihly dokonce i některé naše nemocnice. Důležitá je nepochybně ochrana před dezinformacemi.

Já bych tady ale rád upozornil ještě na jednu věc. Součástí odolnosti a bezpečnosti je i zamezení úniku informací do médií. Do budoucna bych už nechtěl zažít, aby do médií unikaly tajné a strategicky důležité informace, a doufám, že to budou příslušné orgány velmi tvrdě postihovat.

Součástí bezpečnosti a obranyschopnosti země je i důvěryhodnost a spolehlivost vlády, a já bych proto našim občanům i našim spojencům rád vzkázal, že se na nás vždycky mohou spolehnout. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády