Evropská unie schválila 10. balíček sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila 25. února 2023 v pořadí 10. balíček sankcí. Přinášíme vám detailní přehled. 

1. Zákaz vývozu a omezení citlivých technologií dvojího užití a pokročilých technologií. S cílem oslabit ruský vojenský komplex se EU zaměřila na další elektronické komponenty používané v ruských zbraňových systémech (bezpilotní letouny, rakety, vrtulníky, vozidla) a také na zákaz určitých vzácných zemin a termokamer s vojenským využitím. Týká se to mimo jiné také výrobků, jako jsou články, software, optika, laser, polovodiče nebo integrované obvody. Na seznam vojenských koncových uživatelů bylo přidáno dalších 96 subjektů spojených s ruským vojensko-průmyslovým komplexem. Poprvé je mezi nimi také sedm íránských subjektů, které používají komponenty EU a dodávají Rusku vojenské bezpilotní letouny „Shahed“ k útokům na civilní infrastrukturu na Ukrajině.

2. Zákaz vývozu byl uvalen na stovky výrobků, které mohou být přesměrovány na ruské válečné úsilí. Jedná se o vozidla, jako jsou dosud nezakázané těžké nákladní automobily (a jejich náhradní díly), návěsy a speciální vozidla, jako jsou sněžné skútry; zboží snadno směřující do ruské armády, včetně např. elektrických generátorů, dalekohledů, antén, radarů, kompasů; stavební zboží, jako jsou mosty, konstrukce pro budovy věžovitého typu, vysokozdvižné vozíky, jeřáby; zboží, které je rozhodující pro fungování a posílení ruských průmyslových kapacit (elektronika, strojní součástky, čerpadla, stroje na zpracování kovů atd. ); kompletní průmyslové závody, zařízení pro výrobu elektroniky, stroje na zpracování materiálů, stahovače krystalů, pece, obráběcí stroje, elektrody a software. Zákaz se týká také fentanylu a jeho derivátů, chemických prekurzorů látek působících na centrální nervový systém, vakcín, imunotoxinů, zdravotnických výrobků, některých diagnostických a potravinářských testovacích souprav a dalších zdravotnických výrobků. Zahrnuto je rovněž zboží používané v leteckém průmyslu (například turbovrtulové motory a turbovrtulové vrtule).

3. Další zákazy dovozu. Nařízení zahrnuje bitumen (živice) a související materiály, jako je asfalt, a syntetický kaučuk a saze.

4. Finanční sektor. Na seznam subjektů, na které se vztahuje zmrazení majetku a zákaz zpřístupnění finančních prostředků a hospodářských zdrojů, byly zařazeny tři ruské banky (Tinkoff Bank, Alfa Bank a Rosbank).

5. Další opatření různé povahy. Mezi další opatření patří zákaz ruským státním příslušníkům působit v řídících orgánech společností kritické infrastruktury členských států; zákaz ruským státním příslušníkům a subjektům rezervovat kapacitu pro skladování plynu v Unii (s výjimkou zkapalněného zemního plynu) a opatření k usnadnění odprodejů z Ruska ze strany hospodářských subjektů EU. Na seznam byla rovněž zařazena přepravní společnost ze třetí země, která je podezřelá, že pomáhá Rusku obcházet sankce týkající se vývozu ropy. Soukromé lety mezi EU a Ruskem, přímo nebo přes třetí země, by měly být předem oznámeny a platí zákaz tranzitu zboží dvojího užití a střelných zbraní přes území Ruska do třetích zemí.

6. Prosazování a opatření proti obcházení. Nový balíček sankcí ukládá nové oznamovací povinnosti týkající se aktiv ruských bank. To je důležité zejména s ohledem na možné využití veřejných ruských aktiv k financování obnovy Ukrajiny po porážce Ruska. Mezi další opatření patří oznamovací povinnost týkající se zmrazených aktiv (včetně transakcí před zařazením na seznam) a aktiv, která by měla být zmrazena.

7. Další seznamy osob a subjektů. Omezení byla uložena dalším 87 osobám a 34 subjektům. Cílem byly významné ekonomické subjekty, například Alfa-Bank, Rosbank, Tinkoff Bank, Fond národního majetku Ruské federace a Ruská národní zajišťovna. Na politické úrovni se sankce týkají nových členů Rady federace Ruské federace od 20. prosince 2022, 19 náměstků ministrů a několika představitelů ruské vlády, včetně šéfů federálních úřadů, 4 poslanců Státní dumy, Všeruské lidové fronty a 5 osob s ní spojených. Omezení byla rovněž rozšířena na ruské vojenské představitele a dva členy Wagnerovy skupiny; na zmocněnce orgánů nezákonně anektovaných oblastí Luhanska, Doněcka, Chersonu a Záporoží a na tzv. ministerstvo pro mimořádné situace Doněcké lidové republiky; na osoby odpovědné za deportace a nucené adopce ukrajinských dětí, jakož i na organizace, spisovatele a reportéry ruské mediální a propagandistické mašinérie. Konečně v kategorii sankcionovaných osob jsou také čtyři íránské osoby zapojené do vypracování a dodávek bezpilotních letounů používaných Ruskem proti Ukrajině. Na označené osoby a subjekty se vztahuje zmrazení majetku a občanům a společnostem EU je zakázáno poskytovat jim finanční prostředky. Na fyzické osoby se navíc vztahuje zákaz cestování, který jim brání ve vstupu na území EU nebo průjezdu přes něj.

8. Další zákazy ruských dezinformačních kanálů. Zákaz médií byl rozšířen o další dvě ruská média (RT Arabic a Sputnik Arabic) (příloha V).

PŘÍSTUP TŘETÍCH ZEMÍ

Ne každá země se řídí západními sankcemi a víme, že to přináší problémy. Konfederace evropského podnikání BusinessEurope (které je Svaz průmyslu aktivním členem) vítá jmenování Davida O´Sullivana do funkce zmocněnce pro sankce, jehož úkolem je prosazovat větší prosazování a dodržování sankcí Evropské unie ve světě. Je důležité diskutovat a vysvětlovat zemím, které mají hranici s EU, nebo zemím s celní unií, jako je Turecko, důležitost dodržování sankcí a jejich účinnost. Jsme proti obcházení sankcí a vítáme opatření k řešení tohoto problému. Je však také důležité, abychom i nadále podporovali legitimní obchod s těmito zeměmi a předešli tak zbytečným konfliktům. Dva příklady:

(1) Transakce může být ve třetí zemi legální – a v některých případech může mít společnost z EU dokonce zákonnou povinnost takovou transakci provést, např. vpustit ruskou sankcionovanou loď do přístavu provozovaného společností z EU ve třetí zemi. To ale pro evropskou společnost s sebou nese vysoké riziko, včetně rizika poškození pověsti. EU by se proto měla zaměřit na navázání partnerství mimo EU s cílem zajistit dodržování předpisů;

(2) Aby nebyly ohroženy kritické dodávky energie do Evropské unie, měla by EU usilovat o zajištění řádné údržby a provozu infrastruktur, které umožňují přepravu ropy pocházející ze třetích zemí. A to i s ohledem na zajištění toho, aby tyto energetické infrastruktury dodržovaly odpovídající environmentální normy.

Další informace lze dohledat na následujících odkazech:

USA a Velká Británie přijaly nové balíčky sankcí proti Ruské federaci 24. února. 

Komentář J. Hanáka: Firmy ukázaly obrovskou zodpovědnost

Je to rok, co Rusko napadlo Ukrajinu. Tehdy jsme odstartovali velkou vlnu pomoci, která trvá dodnes. Ačkoliv jsou covid a ruská invaze na Ukrajinu velmi rozdílné, něco společného mají. Dle mého je charakterizují velký šok, strach a nejistota, obrovská vlna pomoci a solidarity, ale i následné osočování a negativita. To vše jsme si zažili zas a znovu. Nejdříve s rouškami, pak s pomocí zemi a lidem zasaženým válkou. Jsou to v dnešní době, kdy se často skloňují jen problémy, právě ty první reakce solidarity a spolupráce, které bych chtěl připomenout a vyzdvihnout.

Čistě z obchodního pohledu Ukrajina pro Česko nikdy nebyla příliš významný trh. Ročně jsme tam vyváželi zboží a služby v hodnotě přes 30 mld. euro, což není ani jedno procento celkového českého exportu. Z lidského hlediska je ale Ukrajina zemí, která nám byla a stále je velmi kulturně a hodnotově blízká. A to jsme ukázali ihned po začátku ruské invaze.

Česká republika se od začátku invaze chovala neuvěřitelně solidárně, přijala stovky tisíc Ukrajinců, uspořádala materiální i finanční sbírky, do kterých se zapojili občané i firmy. Česko darovalo Ukrajině i potřebnou vojenskou techniku. Celá společnost včetně vlády v tomto ohledu udělala a stále dělá mnoho.

Byly to právě i české firmy, které ukázaly obrovskou zodpovědnost a aktivní roli věci řešit. Tak, jak to je v byznysu běžné, tedy teď a tady. Hned v prvních týdnech války na Ukrajině náš vlastní průzkum ukázal, že se 85 % oslovených firem aktivně zapojilo do pomoci, a to finančně, materiálně i například poskytováním ubytování. Podniky pomáhaly svým kolegům z Ukrajiny dostat do Česka rodiny. Zaměstnaly uprchlíky, zajistily jim jazykové kurzy a hledaly i umístění dětí do školek a škol.

Vývoz na Ukrajinu se za rok 2022 propadl jen o 8 %. Částečně přitom právě proto, že se do statistik propisuje i humanitární pomoc a dary soukromého sektoru. Po celou dobu konfliktu pomáháme Ukrajině dál fungovat. Neustále probíhá částečná obnova válkou zničené země, na níž spolupracují i české firmy. Podílíme se už nyní na opravách, které jsou důležité pro fungování infrastruktury, dodáváme například materiál nebo dieselové agregáty.

České firmy jsou připraveny zapojit se do obnovy i po skončení války, aby se Ukrajina co nejdříve mohla postavit na vlastní nohy. Dle našeho průzkumu na tomto procesu chtějí spolupracovat kromě podniků z oborů stavebnictví, výstavby infrastruktury a energetických sítí či vodohospodářství také např. strojírenské podniky, firmy ze zpracovatelského průmyslu nebo z oboru infrastruktury a dopravy.

Světové ekonomiky, i ta naše, se budou s ekonomickými dopady války ještě nějakou dobu potýkat a pocítíme to každý. Ale zvládneme to. Chtěl bych, abychom si pro případy jakékoliv krize, která přijde, dokázali vybavit, jak jsme se semkli, spolupracovali a i jako malá země dokázali významně pomoci. A moje přání především je, aby válka na Ukrajině co nejdříve skončila a žádný další zbytečný konflikt již nepřišel.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

 

SP ČR bere exportéry na podnikatelskou misi do Indie

Desítka tuzemských firem míří hledat či rozvíjet podnikatelské příležitosti do Indie. Delegace exportérů pod vedením viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy ČR Mileny Jabůrkové doprovodí od neděle 26. února ministra zahraničních věcí Jana Lipavského na jeho oficiální návštěvě Dillí a Mumbaí. V obou městech se podnikatelé zúčastní osobních jednání s místními firmami a v Dillí také velkého ekonomického fóra o spolupráci i udržitelnosti indického a evropského byznysu.

Indie patří k významným obchodním partnerům České republiky v Asii se značným růstovým potenciálem. Česko-indické vztahy v oblasti hospodářské spolupráce mají dlouhou tradici a odvíjejí se od československé pomoci při industrializaci země. Obchodní obrat mezi oběma státy se v posledních letech pohyboval kolem 30 miliard korun s tím, že se snižoval podíl českého vývozu do Indie a naopak navyšoval podíl indických dovozů do Česka. Pandemie Covid-19 tento trend ještě umocnila. Nicméně v roce 2021 dosáhla obchodní výměna mezi Indií a Českou republikou rekordního obratu ve výši téměř 46 miliard korun. Tahouny českého exportu do země jsou stroje, telekomunikace, chemikálie či sklo. Importu z Indie do Česka naopak dominuje textil, farmaceutické produkty, elektronika, metalurgie, chemikálie, plasty, strojírenství, káva, čaj, koření a tabák.

Kvůli covidové pandemii a následným lockdownům zažila indická ekonomika v letech 2020 a 2021 nejhorší propad od 50. let minulého století. Tamní vláda ale představila balíček opatření, který má ekonomiku znovu rozhýbat. Jejich cílem je například pomoc rozvoji zdravotnictví, těžby uhlí, civilního letectví, ale třeba také obranného průmyslu.

„Součástí naší podnikatelské delegace jsou firmy z leteckého i obranného průmyslu, ale i další společnosti ze souvisejících inovativních oborů, které by se v Indii mohly uplatnit. Český průmysl má v Indii velmi dobrou pověst. Věřím, že se nám podaří na tuto historickou zkušenost navázat a že naše firmy díky osobním schůzkám s místními společnostmi získají zajímavé obchodní příležitosti či kontrakty,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která podnikatelskou delegaci vede.

„Náš strategický dialog s Indií chceme opřít především o téma inovací. Vidíme prostor pro spolupráci nejen v ekonomických vztazích, ale také ve vědě a výzkumu, obranně-průmyslové oblasti, kybernetické bezpečnosti, zdravotnictví, energetice, ICT nebo rozvoji chytrých měst,“ uvedl k cestě ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

První dva dny stráví podnikatelé v Dillí, kde je v úterý čeká i velká konference „India Europe Business & Sustainability Conclave“. Na fóru, které pořádá partnerský svaz indického průmyslu Confederation of Indian Industry (CII) společně s indickým ministerstvem zahraničních věcí, se bude jednat o dalším posilování obchodních a investičních vztahů mezi Indií a Evropou, a to i v oblasti udržitelnosti. Jedinečné akce, které se zúčastní zástupci desítek indických společností a firem, mohou podnikatelé využít k networkingu a případným obchodním jednáním. Následně se pak delegace přesune do Mumbaí, kde na exportéry ve středu 1. března čekají další schůzky s indickými partnery.

 

Poselství Evropské komisi před jejím jednání o konkurenceschopnosti

Svaz průmysl díky svému aktivnímu zapojení v konfederaci evropského podnikání BusinessEurope přispěl k apelu na Evropskou komisi za zlepšení podnikatelských podmínek v EU. Evropské podniky se za poslední 3 roky nacházejí v krizovém období. Účty za energie, následky pandemie covid-19, narušení dodavatelských řetězců, neuspokojená poptávka po kvalitní kvalifikované síle a neustálý tlak nové regulatoriky jim znesnadňuje veškeré operace. A přitom jsou to právě evropské firmy, na nichž stojí ekonomický růst a prosperita celé naší společnosti. 

Dostáváme se do situace, kdy pobídky a dotace ze strany některých klíčových obchodních partnerů Evropy přesměrovávají soukromé investice mimo Evropu. Evropští představitelé musí naléhavě zlepšit investiční podmínky v Evropské unii, aby posílili konkurenceschopnost evropských společností a zajistili přechod na bezemisní hospodářství. Těmito kroky také zajistí věrohodnou odpověď na americký zákon o snižování inflace (IRA). Aby byla opatření, která přijmou, účinná, musí být zároveň komplexní. Musejí se současně zabývat faktory, které souvisí s vyššími náklady za energie a vezmou v potaz také regulační a administrativní náklady, jakož i zdlouhavé povolovací procesy v Evropě, a čelit tak finančnímu tahu, který vyvolal americký zákon o snižování inflace.

Vítáme skutečnost, že Evropská komise konečně uznala naléhavou potřebu řešit problémy konkurenceschopnosti Evropy. Průmyslový plán Zelené dohody pro nulové emise může být krokem správným směrem. 

V reakci na IRA voláme po tom, aby reakce EU: 

  • Byla nediskriminační a v souladu s mezinárodními závazky EU;
  • Zajistila rovné podmínky a zabránila roztříštěnosti jednotného trhu. Případné změny v rámci státní podpory by proto měly být dočasné;
  • Zmírnila regulační a administrační zátěž, zrychlila povolovací řízení a usnandila přístup k dostupným finančním nástrojům.

Spoléháme na Evropskou komisi, že:

  • Bude řešit jak nedostatky domácí konkurenceschopnosti, tak diskriminační účinky IRA;
  • Půjde nad rámec Průmyslového plánu Zelené dohody a předloží strategii konkurenceschopnosti, která bude fungovat pro všechna odvětví a povede ke konkrétním opatřením snižujícím stávající regulaci pro evropské podniky;
  • Posílí jednotný trh a najde správnou rovnováhu mezi dočasným uvolněním pravidly EU pro státní podporu a zajištěním rovných podmínek;
  • Promítne uznání významu mezinárodního obchodu do konkrétních opatření uzavřením, ratifikací a prováděním nových obchodních dohod.

Očekáváme, že Evropská komise provede důkladný soupis opatření, která je třeba přijmout na úrovni EU, aby se vytvořil regulační „prostor k dýchání“ pro evropské společnosti. Pouze zdravá a konkurenceschopná evropská ekonomika může pomoci uskutečnit přechod na souběžnou zelenou a digitální tranzici a zachovat náš evropský způsob života!

Celé poselství je k dispozici zde.

Podnikatelská mise do Jižní Koreje a na Tchaj-wan hlasí rekordní účast

Na konci března uspořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Česko-tchajwanskou obchodní komorou největší podnikatelskou misi za posledních 5 let. Hledat nové či rozvíjet stávající obchodní příležitosti vyrazí do Jižní Koreje a na Tchaj-wan necelá stovka tuzemských podnikatelů. Ti do obou zemí pod vedením prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka doprovodí předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR Markétu Pekarovou Adamovou na její oficiální návštěvě.

Podnikatelská část výpravy, kterou společně zajišťují Svaz průmyslu a dopravy ČR a Česko-tchajwanská obchodní komora, bude celkově složena z přibližně 100 zástupců tuzemských firem a institucí. Přímo na palubu vládního speciálu, který delegaci předsedkyně poslanecké sněmovny dopraví postupně do Korejské republiky a následně i na Tchaj-wan, usedne v rámci podnikatelské mise téměř padesátka účastníků. Zástupci dalších více než 50 firem a organizací se pak vypraví komerční linkou zvlášť pouze na Tchaj-wan.

„Velmi nás těší, jak velký zájem o účast v podnikatelské misi do Korejské republiky a na Tchaj-wan firmy mají. Co do počtu celkových přihlášených půjde o vůbec nejpočetnější výpravu Svazu průmyslu a dopravy od roku 2017. Tak velký ohlas jenom potvrzuje, že obě země jsou pro české podnikatele zajímavé a mají pro náš export obrovský potenciál,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který podnikatelskou delegaci povede.

„Mise se zúčastní zejména firmy a podnikatelé z oblastí nanotechnologií, e-mobility, inovací ve zdravotnictví, umělé inteligence, cirkulární ekonomiky, smart cities, ICT a energetiky, ale i z dalších oborů s vyšší přidanou hodnotou. Účast jsme doporučili především firmám, které již mají navázané vztahy a partnery v obou zemích a chtějí partnerství podpořit, stejně jako začínajícím firmám, startupům a podnikům, které se s teritoriem teprve chtějí seznámit,” doplňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která v podnikatelské delegaci zaštiťuje program pro firmy z oblastí vyspělých technologií a ICT.

Samotná cesta předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéty Pekarové Adamové na Tchaj-wan a do Korejské republiky proběhne ve dnech 21. až 30. března 2023. První část mise nasměruje účastníky do Jižní Koreje, odkud se podnikatelé 26. března přesunou do Tchaj-peje. Tam se setkají i s druhou částí výpravy, která přiletí do tchajwanské metropole 25. března.

MISE NAVÁŽE NA PŘEDCHOZÍ ÚSPĚŠNÉ CESTY

Podnikatelské mise na Tchaj-wan mají bohatou historii – a to již 29 let. Zcela první podnikatelská mise zamířila na Tchaj-wan se Svazem průmyslu již v roce 1994 a následně se tam čeští exportéři vrátili před covidovou pandemií ještě čtyřikrát, a to v letech 2004, 2013, 2015 a 2019. Poslední mise doprovázející předsedu Senátu Miloše Vystrčila tam poté zamířila s Česko-tchajwanskou obchodní komorou v roce 2020. Do Jižní Koreje se Svaz průmyslu vydal s podnikateli dosud čtyřikrát, a to v letech 1999, 2001, 2011 a 2014.

Jižní Korea se v posledních letech stala jedním z nejvýznamnějších mimoevropských obchodních partnerů ČR. Příležitosti pro české firmy nabízí zejména v oblasti ICT a digitálních technologií, dále v dopravním průmyslu a infrastruktuře, vodohospodářství, energetice, zdravotnictví nebo farmaceutickém průmyslu či v letectví. Významným a rychle se rozvíjejícím sektorem je také herní průmysl, který spojuje technologické inovace v oblasti umělé inteligence, virtuální a rozšířené reality. Uplatní se v něm také oblast strojového učení, 5G sítí, ale i průmyslový design, vizualizace či architektura. Boom zažívá v Koreji hlavně oblast mobilních her, Česká republika má v této oblasti velmi silnou pozici a úspěšné vývojáře schopné proniknout na korejský trh.

Na inovace vsází také Tchaj-wan, který chce modernizovat své služby a více využívat digitální technologie ve své dopravní síti, například při budování nových linek metra, rozšiřování sítě vysokorychlostní železnice či modernizace tradiční železnice. Kromě oblasti služeb a dopravní infrastruktury nabízí tchajwanský trh příležitosti také v energetice, leteckém průmyslu nebo strojírenství.

SVAZ PRŮMYSLU POŘÁDÁ PODNIKATELSKÉ MISE JIŽ 30 LET

V roce 2023 si Svaz průmyslu a dopravy ČR připomíná 30. výročí od zahájení podnikatelských cest v doprovodu vysokých představitelů státu. Za tu dobu Svaz uspořádal celkem 211 podnikatelských misí do 107 zemí světa, během kterých pomohl více než 5 000 českých firem a podnikatelů. Mise SP ČR směřovaly v uplynulých 30 letech mj. do zemí jako Brazílie, Vietnam, Malajsie, Austrálie, Filipíny, Čína, Uzbekistán, Kazachstán, Egypt, Ruská federace, Kanada, USA, či Mexiko.

V nejbližší době chystá Svaz průmyslu například podnikatelskou misi do Indie v doprovodu ministra zahraničních věcí. V plánu jsou v letošním roce ale i podnikatelské mise do Srbska, Kazachstánu a Uzbekistánu, Chile a Uruguaye nebo do Japonska.

 

Členské státy EU chtějí jednat o posílení sankční kapacity EU

České exporty do Ruska propadly v minulém roce o 60 %. To je zejména díky dopadům devíti balíčků protiruských sankcí, které po invazi na Ukrajinu přijala Evropská unie.

Vyjednávání o desátém balíčku sankcí právě probíhají. Cílem sankcí je omezit schopnost Ruska pokračovat v nezákonné vojenské agresi. Důraz sankcí je tedy směřován na komponenty klíčové pro ruský vojenský průmysl a na omezení finančních toků, kterými Rusko válku financuje.

Dvanáctka členských států, mj. ČR, Německo, Francie, Polsko a další připravila tento týden výzvu k debatě na úrovni EU o jednotném uplatňování sankcí mezi členskými státy a o posílení kapacity EU sankce vymáhat. Podle této výzvy musí být rok 2023 rokem úspěchu v boji proti obcházení sankcí.

Svaz vítá iniciativu, která potenciálně posílí kapacitu EU obcházení sankcí zabránit. Zejména bude nutná výměna informací a spolupráce mezi agenturami na evropské úrovni k identifikaci případů obcházení sankcí. Musíme udělat vše proto, abychom omezili schopnost Ruska vést agresivní válku.

IT pro Ukrajinu: Pomozme Ukrajincům zůstat ve spojení

Válka drtivě poškodila ukrajinskou digitální a telekomunikační infrastrukturu. Evropská unie pomáhá s její obnovou a zprostředkovává dodávky IT techniky, které umožňují Ukrajincům zůstat online. Pokud můžete, zapojte se do podpory Ukrajiny a darujte vyřazené či nové IT vybavení.

Co Ukrajina nejvíce potřebuje? Nyní se jedná zejména o laptopy, stolní počítače, tablety, chytré telefony, či další běžnou IT a komunikační techniku (sluchátka, flash disky, powerbanky apod.). Darovaná IT technika doputuje do rukou studentů, učitelů, doktorů a dalších zaměstnanců nemocnic či veřejných institucí na Ukrajině.

JAK SE MŮŽETE ZAPOJIT?

Dary od 1 do 50 kusů

Funkční, vyřazenou nebo novou, IT techniku lze donést v rámci iniciativy Laptops for Ukraine na dvě sběrná místa v ČR.

Praha                
Branická 26/43, Praha 4 – Braník
The Forge
+420 703 147 664

 

Karlovy Vary
Brigádniků 6/1410
Stefanik Logistics
+420 722 668 898

 

Dary nad 50 kusů

Dary od firem a institucí, které převyšují 50 kusů, lze zasílat na Ukrajinu prostřednictvím evropského mechanismu civilní ochrany. Evropská komise kontaktuje Ukrajinu, aby ověřila, zda dar bude přijat a zda je využitelný. Evropská komise dále asistuje při vyplnění potřebné dokumentace k daru a zajistí přepravu.  Pokud byste rádi darovali jinou IT techniku, než popsanou výše, je možné zjistit na ukrajinské straně, zda by byla potřebná.

V případě, že se chcete do této pomoci Ukrajině zapojit, prosím kontaktujte tým místopředsedy vlády pro digitalizaci na digiczech@vlada.cz. Tým je připraven pomoci se zprostředkováním daru a s komunikací s Evropskou komisí.

Svaz průmyslu míří s podnikateli do Vietnamu a Malajsie

Dvě desítky tuzemských firem především z oblasti energetiky, leteckého průmyslu, strojírenství, logistiky a dalších inovativních odvětví jako například farmacie zamířily hledat nové podnikatelské příležitosti do Vietnamu a Malajsie. Exportéři tam pod vedením prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka doprovázejí ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu na jeho oficiální návštěvě. 

Vietnam patří k nejdůležitějším ekonomickým partnerům České republiky v Asii. Z hlediska celkového obratu je dokonce nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka v rámci zemí ASEAN. V roce 2022 dosáhla obchodní výměna mezi oběma zeměmi historického rekordu v hodnotě 50 miliard Kč. I proto je vietnamská Hanoj úvodní zastávkou jedné z prvních podnikatelských misí v letošním roce. 

„Rychle rostoucí vietnamský trh nabízí pro české firmy příležitosti především v energetice, ICT, vodohospodářství, leteckém či obranném průmyslu, ale i v dalších oborech. Naše návštěva se v oblasti ekonomické spolupráce proto zaměří zejména na obory související s energetikou a energetickým strojírenstvím, a to i v širším pojetí. Tedy například i související ICT a technologická řešení, jedou s námi ale i firmy specializující se také na civilní letectví nebo automobilový průmysl,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který podnikatelskou delegaci vede.

Zástupci dvou desítek tuzemských firem se přímo v Hanoji zúčastní podnikatelského fóra, kde budou mít možnost osobních jednání s místními společnostmi. Pro firmy podnikající v oblasti energetiky je kromě toho připraveno Česko-vietnamské energetické fórum za účasti představitelů státního energetického podniku Vietnam Electricity a vietnamských elektráren EVN. Speciální oborový program a jednání čeká i na firmy z oblasti leteckého průmyslu.

Na podnikatelské fórum a osobní schůzky s tamními firmami se pak exportéři můžou těšit také v Malajsii, dalšího významného obchodního partnera ČR v rámci sdružení ASEAN, kam se výprava přesune ve středu 22. února. Obrat zahraničního obchodu mezi oběma státy v posledních letech roste, jen v roce 2022 dosáhl 43 miliard Kč. Malajsijský trh skýtá obchodní příležitosti pro české exportéry, kteří dokáží nabídnout inovativní a vyspělé technologie a systémy v sektorech, jako je například letecký průmysl, ICT, vodohospodářský průmysl, potravinářství, ale také obranné a bezpečnostní technologie.

„Malajsie je pro české exportéry velmi zajímavá a perspektivní. Naše firmy tu navíc již od dob Tomáše Bati mají skvělé jméno. Věřím, že naše návštěva a plánovaný podpis memoranda o spolupráci s tamní obchodní komorou ještě více přispějí ke vzájemné obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

SVAZ PRŮMYSLU POŘÁDÁ PODNIKATELSKÉ MISE JIŽ 30 LET

V roce 2023 si Svaz průmyslu a dopravy ČR připomíná 30. výročí od zahájení podnikatelských cest v doprovodu vysokých představitelů státu. Za tu dobu Svaz uspořádal celkem 211 podnikatelských misí do 107 zemí světa, během kterých pomohl více než 5 000 českých firem a podnikatelů.

V nejbližší době chystá Svaz průmyslu podnikatelskou misi do Indie v doprovodu ministra zahraničních věcí, na konci března se pak exportéři vydají do Korejské republiky a na Tchaj-wan, kam doprovodí předsedkyni poslanecké sněmovny. 

kategorie Tiskové zprávy

Reakce byznysu na evropské nařízení o politické reklamě

Koalice deseti svazů a asociací ze sedmi evropských členských států, která je důležitou skupinou zúčastněných stran zastupujících online společnosti a platformy působící v Evropě, připravila společné prohlášení směřované evropským politikům ohledně nařízení o politické reklamě. Návrh regulace je v těchto dnech předmětem jednání v rámci evropských trialogů.
Nařízení obsahuje několik klíčových bodů, které by měly být přezkoumány, aby se předešlo zbytečné zátěži, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky. Současný vývoj nařízení se navíc odchyluje od pečlivě vyjednaných ustanovení přijatých v DSA, což považujeme za velmi nešťastné. V příloze najdete naši detailnější argumentaci.

Příloha:

Reakce evropských byznysových asociací na současný vývoj evropského nařízení o politické reklamě