Aktuality – 102. stránka

Komentář k průmyslu a zahraničnímu obchodu za rok 2021

Průmyslová produkce v minulém roce vzrostla meziročně o 6,4 %. Vysoký růst vychází ovšem z rekordního poklesu v roce 2020. Dařilo se i českému exportu, který meziročně stoupl o téměř 13 %. Firmy ovšem nadále naráží na řadu překážek, kvůli kterým celková produkce zatím nedosáhla předkrizových hodnot.

Průmyslová produkce v roce 2021 po předchozím více než 7% poklesu vzrostla po očištění o počet pracovních dní o 6,4 %, bez očištění o 6,7 %. Objem výroby v porovnání s předchozím rokem zvýšila naprostá většina průmyslových odvětví. Rok 2021 ale průmysl zakončil poklesem, na čemž měly klíčový podíl zejména přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu a souvisejících odvětvích. I kvůli tomu se nakonec celková produkce nedostala na předkrizovou úroveň. „Podle odhadů Sdružení automobilového průmyslu se v České republice kvůli dodavatelské krizi v roce 2021 nevyrobilo až 300 tisíc osobních aut, o které by jinak na trhu byl zájem. To se samozřejmě odrazilo i na celkových výsledcích ekonomiky,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

První polovina loňského roku vypadala pro průmysl velmi nadějně, kdy se v některých měsících výroba dokonce dostala na předkrizovou úroveň. Výsledné hodnoty ale ovlivnily přetrvávající problémy české ekonomiky, ať už to je nedostatek zaměstnanců umocňovaný koronavirovou pandemií a špatnou imigrační politikou, skokové zdražování vstupů, zpoždění dodávek či nedostatek některých komponent zejména v automobilovém průmyslu. To, že situace není jednoduchá, ukázal i závěr roku v podobě nižších než očekávaných výsledků průmyslu.

Trochu pozitivnější mají firmy výhled pro letošní rok. V prosinci podle Českého statistického úřadu objem zakázek firmám stoupl o 5,3 %. „Převažující pozitivní očekávání ohledně výhledu zakázek pro letošní rok mají firmy i podle našeho pravidelného šetření s Českou národní bankou. Pozitivně vychází také první indikátory letošního roku, ať už ekonomická nálada podle konjunkturálních průzkumů ČSÚ nebo index nákupních manažerů. Poptávka by tak měla zůstat silná, i když růst nadále brzdí nedostatek pracovníků, zpoždění a nedostatek dodávek nebo vysoké zdražení vstupů. To se letos ještě výrazněji promítne i do cen produkce a v první polovině roku dosáhneme maximální míry inflace. Potenciál k rychlejšímu růstu ekonomiky tedy máme, ale zároveň bude záležet, jak nás ovlivní zmíněné bariéry,“ dodává Bohuslav Čížek.

VZROSTL I ZAHRANIČNÍ OBCHOD

V loňském roce se dařilo také zahraničnímu obchodu se zbožím. Export českých firem v přeshraničním pojetí za celý rok 2021 vzrostl v meziročním srovnání o téměř 13 %. Dramaticky však roste i dovoz, v porovnání s rokem 2020 o téměř 10 % v přeshraničním pojetí, což reflektuje zvýšenou aktivitu české ekonomiky, vysoké nárůsty cen některých dovážených komodit a rostoucí spotřebu českých domácností. „Pro český průmysl je výsledek zahraničního obchodu ovšem dobrá zpráva. Je potěšující, že objemově export nejvíce rostl do našich tradičních partnerských zemí – do Rakouska, Polska, Slovenska, Itálie, Francie, Maďarska, Německa a USA. Svědčí to o lepšící se ekonomické situaci v těchto zemích v post-covidové době. Z jednotlivých zemí pak nejvíce vzrostl export do Indie, Maroka, Japonska, Egypta a Irska, a to o více než 30 %,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Další výsledek českého exportu bude přímo záviset na pokračování obnovy hospodářského růstu u našich největších zahraničních obchodních partnerů. To jsou zejména členské státy Evropské unie, Rusko, USA a Velká Británie. V menší míře pak Čína, Mexiko, Turecko, Ukrajina a státy jihovýchodní Asie. „Objem českého exportu za minulý rok dosáhl podle předběžných údajů ČSÚ rekordních hodnot, kdy export v přeshraničním pojetí překročil bilanci 4,9 bilionu korun. To naznačuje, že český vývoz roste dynamičtěji, než se očekávalo,“ připomíná Lukáš Martin.

Svaz průmyslu a dopravy i nadále vyzývá vládu k ještě aktivnější proexportní politice. Exportérům při hledání nových odběratelů pomůže rychlá obnova podnikatelských misí, podpora účasti českých firem na zahraničních veletrzích i rozšíření portfolia služeb státních institucí, které exportérům zajišťují finanční a institucionální podporu.

Svaz průmyslu a dopravy už v letošním roce uspořádal pro firmy podnikatelskou misi do Spojených arabských emirátů na světovou výstavu EXPO v Dubaji. V následujících měsících by na ni chtěl navázat dalšími cestami. „Rádi bychom vyrazili s exportéry například do Jihoafrické republiky v kombinaci s Angolou nebo Ghanou. Další cesta by měla vést do Chile v kombinaci s Paraguayí, Uruguayí nebo Brazílií, kromě toho firmy chtějí také do Uzbekistánu. Některé naše plány už dostávají konkrétní obrysy. S předsedou vlády bychom chtěli ještě v první polovině roku navštívit Vietnam, s předsedkyní poslanecké sněmovny USA a Kanadu a s ministryní životního prostředí Izrael a Egypt. Nicméně od nové vlády očekáváme proaktivnější přístup k ekonomické diplomacii, a tedy i k zahraničním cestám s podnikatelským doprovodem,“ dodává Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

kategorie Tiskové zprávy

Premiéři České republiky a Polské republiky podepsali dohodu o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém dole Turów

: Petr Fiala a Mateusz Morawiecki podepsali dohodu týkající se polského dolu Turów, 3. února 2022.

Předseda české vlády Petr Fiala přijal ve čtvrtek 3. února 2022 v Kramářově vile polského premiéra Mateusze Morawieckého. Oba státníci na prvním vzájemném jednání hovořili o česko-polských vztazích a podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém dole Turów.

Spor o vliv pokračování těžby v polském hnědouhelném dole na životní prostředí v příhraničních oblastech České republiky narušoval jinak výborné vzájemné vztahy obou zemí posledních zhruba šest let. Podpis Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky, který učinili předsedové vlád obou zemí, a také podpis Darovací smlouvy mezi Libereckým krajem a Nadací PGE, pod níž se podepsali hejtman Libereckého kraje Martin Půta a Sławomir Wochna, ředitel pobočky hnědouhelného dolu Turow, by měl tento spor definitivně ukončit. V předvečer podpisu schválily finální znění dohody polská i čeká vláda.

„V uplynulých týdnech jsme vedli s Polskem intenzivní jednání s jediným cílem zajistit dohodu, která bude výhodná pro naše občany a zároveň nám dovolí navázat na vysokou úroveň česko-polských vztahů, která zde byla v období před případem Turów. Jsem přesvědčen, že jsme toto splnili, a díky tomu jsme mohli před několika okamžiky podepsat dohodu České republiky a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém dole Turów. Myslím, že je to veliký úspěch, podařilo se nám odvalit balvan, který poslední léta zatěžoval česko-polské vztahy,“ uvedl předseda české vlády Petr Fiala.

Polská strana se v dohodě zavázala mimo jiné k dostavbě a plné funkčnosti podzemní stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území, ke stavbě zemního valu, který má chránit obyvatele nejbližších obcí před hlukem, prachem či světelným znečištěním, či k přijetí opatření ke zlepšení ovzduší v dotčeném regionu. Do doby ukončení těžební činnosti bude také fungovat Fond malých projektů, jehož prostřednictvím budou financovány místní a regionální projekty v oblasti životního prostředí. Součástí dohody jsou i finanční kompenzace ve výši 45 milionů eur a pětiletá délka dohledu ze strany Soudního dvora EU.

„Tato dohoda přináší nepochybně hmatatelné benefity pro lokality postižené činností dolu Turów a pro jejich obyvatele, což byl náš hlavní cíl. Je pro nás důležité, že získáme přístup ke všem relevantním datům týkající se těžební činnosti, takže budeme moci daleko dříve a lépe reagovat, když se objeví nějaký problém,“ prohlásil premiér Fiala. „Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na tom podíleli. Chtěl bych poděkovat polské straně i osobně panu premiérovi, protože bez jeho aktivní účasti bychom nedosáhli finálního znění dohody. Věřím, že úspěšný konec těchto jednání otevře prostor pro dialog i v dalších otázkách, které mezi Českou republikou a Polskou republikou jsou,“ dodal předseda české vlády.

Kromě podpisu dohody o dole Turów se český a polský premiér zabývali i dalšími aktuálními problémy. Diskutovali mimo jiné o situaci na ukrajinsko-ruské hranici, o mezinárodní situaci či o energetické politice v Evropské unii.

Odboráři veřejné sféry jednali o platech

Šetření je jediná cesta, která nás nyní čeká, uvedl ministr Z. Stanjura (ODS), na jednání se zástupci odborářů veřejného sektoru, kterého se zúčastnil i ministr práce M. Jurečka (KDU ČSL).

Společný požadavek odborů, aby při příznivém vývoji příjmů státního rozpočtu vláda přehodnotila svoje rozhodnutí o zmrazení platů některých skupin zaměstnanců, ve školství konkrétně nepedagogických pracovníků, ministr Stanjura odmítl s tím, že nevidí prostor platy v roce 2022 změnit, ČR nemá jinou možnost než šetřit. Neodmítl jednání o platech ve veřejném sektoru na rok 2023, které se bude připravovat na duben letošního roku.

Pádivá inflace

Argumenty makroekonoma ČMKOS M. Fassmanna sice ministr Stanjura vnímal, ale stále opakoval a zdůrazňoval, že se musí šetřit. M. Fassmann konstatoval, že státní rozpočet na rok 2022 připravený bývalou ministryní financí A. Schillerovou počítal s inflací 3 %, v prosinci 2021 vláda zmrazila platy, kdy inflace se blížila 6 %, ale dnes už je potvrzeno, že inflace se zvýší přes 8% a naše ekonomika se dostala do režimu tzv. „pádivé inflace“. To způsobí, že všechny platy ve veřejném sektoru i těm, kteří dostali „symbolicky“ přidáno, se reálně výrazně propadnou. Naposledy došlo k takovému propadu v ČR v roce 2013.

Inflace zvyšuje příjmy státní kasy

Paradoxně ale takto vysoká inflace zvýší příjmy státního rozpočtu o asi 60 mld. Finanční prostor na úpravu platů v roce 2022 podle propočtu odborů jednoznačně existuje. Kdyby nyní vláda teoreticky navýšila všem zaměstnancům veřejného sektoru platy o výši inflace, státní rozpočet by to stálo kolem 6 miliard, veřejné rozpočty zhruba 4 miliardy. Jde tedy o politickou vůli, alespoň část reálně snížených příjmů zaměstnanců veřejného sektoru kompenzovat valorizací. Zástupci odborů žádají po vládě řešení, ne pouhé konstatování, že není finanční prostor platy ve veřejném sektoru na rok 2022 měnit. Odbory ukázaly, že je!

Podmínky pro zahrnutí jádra a plynu mezi udržitelné zdroje

SCHVÁLENÉ PODMÍNKY PRO ZAHRNUTÍ JÁDRA A PLYNU MEZI UDRŽITELNÉ ZDROJE OBSAHUJÍ NĚKOLIK POZITIVNÍCH BODŮ

Schválený doplňkový delegovaný akt v oblasti tzv. taxonomie obsahuje oproti jeho původnímu návrhu několik pozitivních bodů. Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje za klíčové, že obě technologie jsou schváleny jako udržitelné, byť pouze dočasně.

Schválené podmínky chápe Svaz průmyslu a dopravy ČR jako politický kompromis. Z pohledu českého průmyslu nejsou ideální, ale vnímáme zcela odlišné požadavky jiných členských států.

Svaz průmyslu vítá oproti původním návrhům doplnění udržitelnosti vyráběného tepla z jaderných zdrojů, podmínky licencování u požadavku paliva nepodléhajícího haváriím a upravení podmínky pro notifikaci jaderných projektů, která se vztahuje pouze na investice nad 40 mil. EUR.

Jsme rádi, že ve finálním návrhu došlo u plynových a plynových kogeneračních zdrojů k odstranění nereálné podmínky, aby se od roku 2026 spoluspalovalo 30 % obnovitelného nebo nízkoemisního plynu. Ostatní taxativní a kumulativní podmínky stanovené pro nové plynové a plynové kogenerační zdroje zůstaly. Týká se to například emisních limitů na vyrobenou jednotku energie nebo instalovaný výkon, podmínka nahrazení za jiný vysoce emisní zdroj nebo zachování podmínky 100% spalování obnovitelného nebo nízkoemisního plynu od roku 2036, kterou považujeme v podmínkách ČR za ambiciózní z důvodu technologické připravenosti a dostupnosti těchto plynů.

Nyní je třeba se zaměřit na to, jak podmínky splnit. Svaz průmyslu očekává, že vláda zajistí potřebné investice do infrastruktury, bezpečnost a soběstačnost dodávek energií, ke kterým se zavázala v programovém prohlášení. „Nyní je nutné okamžitě začít pracovat na aktualizaci státní energetické koncepce ČR, Vodíkové strategie ČR, strategii v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie a dalších strategických dokumentů. Nelze čekat na dokončení projednávání balíčku Fit for 55. Jsme připraveni se zapojit, aby strategické dokumenty zohledňovaly potřeby, které bude mít průmysl v příštích letech v souvislosti se zelenou tranzicí,“ říká první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Beneš.

kategorie Tiskové zprávy

Vláda připravila odklad nového stavebního zákona, souhlasila také s ukončením plošného testování

: Tisková konference po jednání vlády, 2. února 2022.

Účinnost klíčových částí nového stavebního zákona by měla být odložena o jeden rok oproti dosud platné verzi zákona. Návrh příslušné novely schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 2. února 2022. Vyslovila také souhlas se zrušením mimořádných opatření, kterými Ministerstvo zdravotnictví nařídilo pravidelné testování ve školách a na pracovištích.

Novela stavebního zákona, jejíž návrh vláda Petra Fialy schválila a postoupí k projednání Parlamentu, navrhuje odložit účinnost klíčových pasáží nové stavební legislativy do 1. července 2024. K původnímu datu, 1. červenci 2023, by tak vstoupila v platnost pouze část, která se týká tzv. vyhrazených staveb, tedy velkých investičních akcí, jako jsou například liniové stavby, které podle nové legislativy budou spadat do působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. Odložen by byl vznik plánovaných krajských stavebních úřadů. Vláda chce urychleně připravit komplexní novelu stavebního zákona, která bude věcně řešit nedostatky nové stavební legislativy. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj.

Kabinet se na jednání zabýval také úpravou protiepidemických opatření Ministerstva zdravotnictví. Odsouhlasil vydání nového opatření, kterým se nastavují nová karanténní pravidla pro školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy tak, aby i za zhoršené epidemické situace a vysokého počtu zaměstnanců v karanténě bylo možné zajišťovat jejich nepřetržitý chod. Pro zaměstnance, kteří se dostanou do rizikového kontaktu s nakaženým nemocí covid-19, proto začnou od 3. února platit stejná pravidla umožňující v případě nutnosti výkon práce, jaká platí pro zaměstnance ve zdravotnictví či v sociálních službách.

Vláda rovněž odsouhlasila zrušení dvou mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, jimiž bylo nařízeno pravidelné plošné testování žáků a zaměstnanců ve školách a školských zařízeních a obecně zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a členů orgánů právnické osoby, a to s platností od 18. února.

„Je to dobrá zpráva pro zaměstnance, zaměstnavatele, žáky, studenty i jejich rodiče,“ podotkl předseda vlády Petr Fiala. „Plošné testování, které probíhalo od ledna, nepochybně pomohlo zpomalit přenos nemoci covid-19 do rizikové populace. Vyhnuli jsme se vysokému zatížení nemocnic a situaci jsme zvládli. Pandemie se vyvíjí, jak jsme očekávali, podle toho, jaké byly predikce, což je dobře. Máme situaci pod kontrolu bez drastických opatření, bez lockdownu, bez nouzového stavu. Postupujeme tedy tak, jak jsme slíbili před volbami, a proto také můžeme říct už dnes, aby se na to mohli všichni připravit včas, že od 18. února plošné povinné testování skončí,“ dodal premiér.

Více také v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Ministři a ministryně prodiskutovali také otázku kompenzací pro podnikatele, kteří byli postiženi protiepidemickými opatřeními, které omezily jejich činnost v především závěru uplynulého roku.

„Bude to cílená podpora pro ty, kteří jsou nejzasaženější. Zaměříme ji především na drobné podnikatele, kteří nemají dostatečné prostředky a nemají rezervy na to, aby ustáli výpadky, které byly způsobeny omezeními, jež bylo nutné přijmout v důsledku covidové pandemie. Nárok na podporu budou tedy mít především ti, kteří byli postiženi zákazem vánočních trhů, restaurace, hudební kluby, hotely, cestovní kanceláře, organizátoři kulturních a sportovních akcí,“ upřesnil předseda vlády. „Pomoc bude cílená, administrativně nenáročná a bude snadno dosažitelná,“ slíbil premiér Fiala. Kompenzace by se měla týkat více 11 000 podnikatelských subjektů a na kompenzace budou k dispozici až tři miliardy korun.

Vláda projednala také podobu operačního programu Rybářství 2021–2027. Jedná se o nástroj pro čerpání finančních prostředků z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF), jehož cílem je podpořit české produkční rybářství, financovat jeho modernizaci a další rozvoj a posílit jeho konkurenceschopnost. Program navazuje na operační program Rybářství 2014–2020, nově budou v jeho rámci vypláceny i kompenzace za plnění mimoprodukčních funkcí rybníků, které poskytují významné environmentální služby. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-2–unora-2022-194061/.

Vládní koalice prosadila ve Sněmovně důležitou novelu pandemického zákona

Po dvoudenním projednávání v Poslanecké sněmovně schválili poslanci ve středu 2. února 2022 hlasy vládní koalice klíčovou novelu tzv. pandemického zákona. Vládě Petra Fialy se podařilo ve zrychleném řízení prosadit důležitou právní normu, která, pokud ji schválí i Senát a podepíše prezident republiky, umožní Ministerstvu zdravotnictví v případě nutnosti i po 28. únoru vydávat účinná protiepidemická opatření.

Projednávání vládního návrhu novely zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 zabralo zákonodárcům kvůli obstrukcím především ze strany opoziční SPD dva jednací dny včetně nočního maratonu z úterý na středu. Vláda Petra Fialy nakonec svůj návrh dokázala obhájit i s několika změnami, na kterých se shodla s koaličními poslanci.

„Jsem rád, že Poslanecká sněmovna dnes schválila důležitou normu, novelu pandemického zákona, který bude, jak už to bylo mnohokrát řečeno, sloužit jako pojistka v případě, že bychom čelili nějakému nečekanému nástupu nové vlny nemoci covid-19,“ konstatoval po závěrečném hlasování premiér Petr Fiala.

Dosud platný pandemický zákon je účinný do 28. února. V praxi se navíc ukázal jako nedokonalý a mimořádná opatření, která Ministerstvo zdravotnictví na jeho základě vydávalo, několikrát zrušil Nejvyšší správní soud.

„Všichni jste zaznamenali dnešní rozsudek Nejvyššího správního soudu, který zrušil povinnost prokazování očkování nebo prodělané nemoci při vstupu do restaurace. Radili jsme se o tom s ministry, řešili jsme další postup s odborníky a náš postup bude následující: Vláda s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji pandemie covidu-19 zruší k 9. únoru povinnost prokázat se certifikátem o platném očkování nebo o prodělané nemoci při vstupu do restaurací, služeb, na kulturní, sportovní a další akce a na sněmovní schůzi, která začíná 14. února, navrhneme zrušení pandemické pohotovosti. Konkrétní datum jejího konce bude určen na základě vývoje pandemie v následujících dnech,“ uvedl premiér Fiala. Vláda k tomuto kroku přistoupí i bez ohledu na rozsudek Nejvyššího správního soudu především na základě doporučení odborníků, na základě dat a podle aktuálního vývoje nemoci covid-19 v České republice.

Od nového znění zákona, který by měl mít účinnost až do 30. listopadu, si vláda slibuje, že problémy se soudními přezkumy mimořádných opatření odstraní, protože mimo jiné přesněji stanoví kompetence Ministerstva zdravotnictví i situace, kde a za jakých okolností je možné určitá konkrétní omezení použít.

Co přineslo první jednání školské tripartity

První jednání školské tripartity se symbolicky uskutečnilo prvního února 2022 a vzhledem k pandemické situaci proběhlo formou on-line.

Na úvod ministr Petr Gazdík deklaroval, že si přeje, aby se tripartitní dialog ve školství už od první schůzky stal základem dobré spolupráce, který bude nacházet dobrá řešení pro vzdělávání v ČR i v této složité době. Přál by si, aby tripartita byla hlavně diskuzní platformou a to i kritickou, protože problémů bude mnoho. Ztotožnil se s tím, jak deklaroval předseda ČMOS PŠ František Dobšík i zástupce Svazu průmyslu ČR, aby školská tripartita fungovala doslova jako nastavené kritické zrcadlo k řešení problémů.

Programové prohlášení – kapitola vzdělávání

Pokud jde o Programové prohlášení vlády, ministr poděkoval za připomínky, uvedl, že se snažil vyjít vstříc všem podnětům, tak jak je vnímají členové tripartity a všechny klíčové návrhy byly do textu prohlášení zakomponovány. Za nejdůležitější označil změny rámcových vzdělávacích programů, Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, využití Národního plánu obnovy, kde vidí prostor využít finance ve prospěch české vzdělanosti, změny v doktorandském studiu a novelu zákona o pedagogických pracovnicích.

Novela zákona o pedagogických pracovnících znovu do připomínkového řízení

František Dobšík požádal o plán legislativních prací a o vysvětlení, jaká je konkrétní představa MŠMT ČR o legislativním procesu novely zákona o pedagogických pracovnících. Ministr uvedl, že v nejbližší době bude rozeslána do mezirezortního připomínkového řízení, protože text doznal změn oproti původnímu. Ten sice obsahoval mnoho dobrých podnětů poslanců, ale není totožný. ČMOS PŠ bude mít možnost ho připomínkovat.

Platy pedagogů

Ministr školství uvedl, že zatím vzhledem k nejasnosti sestavování státního rozpočtu nechce spekulovat s čísly a zdůraznil, že hledání úspor bude bolet, ale trend je, hledat úspory nejdříve v provozních nákladech ministerstva. Zdůraznil, že na růstu platů pedagogů o 2 % se už nic nezmění. František Dobšík reagoval na slova ministra s tím, že v podstatě platy pedagogů nevzrostou o 2 %, ale o 1,6 % a pokud by vláda chtěla splnit své programové prohlášení a udržet platy pedagogů na 130 %, které jsou v současnosti na 120 % a letos klesnou o 4 %, tak by v roce 2023 musela jejich platy zvýšit o 10 %. Ministr P. Gazdík trval na tom, že navýšení bude činit 2 %, protože je třeba počítat s objemem 20 % nadtarifní složky platu.

Gazdík – platy nepedagogů nejsou důstojné!

Takto reagoval ministr školství na slova Františka Dobšíka, který školskou tripartitu seznámil s tristním odhalením, že 63 % nepedagogů je zařazeno v tarifech, které jsou pod úrovní minimální a zaručené mzdy a ředitelé je budou muset do její úrovně dorovnávat. Dostávají se do zoufalé finanční situace a jejich možný odchod ze školství může přinášet školám velké problémy. Ministr uvedl, že si je plně vědom, že jde o nedůstojné platy a bude usilovat o to, aby pro nepedagogy byla vytvořena samostatná platová tabulka.

Markéta Seidlová ke covidovým opatřením MŠMT a MZdr.

Místopředsedkyně ČMOS PŠ M. Seidlová požádala o zdůvodnění nerovného postavení zaměstnanců mateřských škol a zaměstnanců základních a středních škol v hrazení karantény a izolace. S odůvodněním problematiky se odborový svaz písemně obrátil i na ministra zdravotnictví. Dále otevřela otázku testování v MŠ a problém rozdílného hrazení testů zaměstnancům základních a středních škol a mateřských škol. Náměstkyně ministra školství Pavla Katzová uvedla, že došlo k nápravě a úhrada testů z veřejného zdravotního pojištění je rozšířena na všechna školní zařízení. Od 31. ledna mohou zpětně (k 17.1.) žádat o úhradu z fondu prevence. Maximální výše testu je limitována 60 Kč. Na dotaz, proč nejsou testovány děti v MŠ, ministr sdělil, že testy nejsou určeny pro děti do 4 let.

Ministr Petr Gazdík poděkoval všem zaměstnancům školství za zvládání zatím nejnáročnější covidové situace. Představitel Sdružení soukromých škol Čech a Moravy Vladimír Kolder a Unie CESCHA Jiří Zajíček, podrobně informovali o komplikovaných problémech, které v současné době musí školy zvládat, kdy doslova nahrazují úlohu hygienických stanic, řeší problémy karantény učitelů, zaměstnanců, žáků, kombinování prezenční výuky s distanční. Všechny strany tripartity v této souvislosti uvítaly rychlé zavedení 10 dnů ředitelského volna.

Příští jednání školské tripatity – PT RHSD ČR pro vzdělávání a lidské zdroje by se mělo uskutečnit koncem března 2022.

Ve společnosti ČD Cargo bylo dokončeno kolektivní vyjednávání

Ve společnosti ČD Cargo bylo dokončeno kolektivní vyjednávání. Nová podniková kolektivní smlouva bude platná od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023.

Nejpodstatnější změnou parametrů je nominální navýšení všech tarifních mezd o 1100 Kč. Mimořádně tak oproti zvyklostem nedochází k procentuálnímu navýšení především z důvodu snahy zohlednit aktuální míru inflace u zaměstnanců v nižších tarifních stupních.

Současně dochází k úpravě některých dalších nadtarifních složek mzdy, které oceňují vyšší míru práce v noci a flexibilitu zaměstnanců.

Bezpečnostní rada státu se zabývala zhoršující se bezpečnostní situaci v souvislosti se zvýšeným napětím mezi Ruskem a Ukrajinou

: Tisková konference po jednání Bezpečnostní rady státu, 1. února 2022.

Bezpečnostní rada státu se na jednání v úterý 1. února 2022 zabývala zhoršující se bezpečnostní situaci v souvislosti se zvýšeným napětím mezi Ruskou federací a Ukrajinou a věnovala se i aktuální problematice Severoatlantické aliance a Evropské unie v bezpečnostní oblasti včetně aktuální bezpečnostní situace v České republice.

Bezpečnostní rada státu vyjádřila vážnou obavu z pokračujících kroků Ruské federace, jež potvrzují hrozbu možné násilné agrese vůči Ukrajině, a podporu intenzivnímu úsilí k nalezení diplomatického řešení.

„Vláda se situaci věnuje dlouhodobě, systematicky a usilovně. Včera jsem se setkal s ukrajinským velvyslancem, vláda minulý týden schválila dar Ukrajině v podobě dělostřelecké munice atd. Samozřejmě dále sledujeme a průběžně vyhodnocujeme situaci na rusko-ukrajinské hranici,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. „Je nám jasné, že se nás ta situace dotýká. Není to tak, že bychom se na to mohli dívat lhostejně. Hranice Ukrajiny jsou od našich hranic 300 kilometrů daleko a přímé i nepřímé dopady případného konfliktu by byly velmi vážné,“ připomněl premiér.

Bezpečnostní rada státu v této souvislosti vzala na vědomí informaci o práci mezirezortní pracovní skupiny Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, která vyhodnocuje očekávané oblasti hlavních dopadů na Českou republiku v důsledku možné agrese Ruské federace vůči Ukrajině. Těmito oblastmi jsou kybernetické útoky, zvýšená činnosti zpravodajských služeb cizí moci, migrace, dopady zvýšených cen elektřiny a surovin, zajištění adekvátních zásob včetně omezení či přerušení dodávek plynu a ropy, ochrana občanů, krajanů a majetku ČR na Ukrajině, podpora zemí nejvíce zasažených migrací v důsledku agrese Ruské federace vůči Ukrajině, humanitární pomoc a udržení jednotné komunikační strategie.

„Pro naše občany máme jasnou zprávu: Spoléháme na diplomatické vyřešení napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Věříme v diplomatické řešení, ale jsme připraveni i na horší scénáře. To je podle nás jediný odpovědný postup,“ dodal předseda vlády.

Bezpečnostní rada státu zřídila Odbornou pracovní skupinu Bezpečnostní rady státu pro pandemii a projednala návrh Statutu Ústředního krizového štábu, schválila Jednací řád Ústředního krizového štábu a Organizační řád odborné pracovní skupiny pro koordinaci krizové komunikace Ústředního krizového štábu.

Dále vzala na vědomí Koncepci rozvoje schopností Policie České republiky v oblasti trestné činnosti páchané v kyberprostoru.

Bezpečnostní rada státu schválila Závěrečné vyhodnocení Auditu národní bezpečnosti a jeho Akčního plánu a vzala na vědomí Informaci o dopadech pandemie Covid-19 na realizaci projektu „Zajištění zvýšení bezpečnosti na mezinárodních letištích s pravidelným veřejným leteckým provozem s výjimkou letiště Václava Havla Praha“.

Bezpečnostní rada státu ustavila Komisi pro udělení Ceny Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2022, schválila Výchozí údaje ke cvičení orgánů krizového řízení NATO Crisis Management Exercise 2022 (CMX22) a Plán práce Bezpečnostní rady státu na 1. pololetí 2022 s výhledem na 2. pololetí 2022 a také vyslovila souhlas s Programem Otevřené výzvy v bezpečnostním výzkumu České republiky 2023–2029 (OPSEC).

Pro informaci byly na program Bezpečnostní rady státu mimo jiné předloženy materiály Zpráva o implementaci výsledků Programu bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu 2010–2015 (Program VF), Zpráva o implementaci výsledků Programu bezpečnostního výzkumu České republiky 2010–2015 (Program VG), Zpráva o naplňování Koncepce rozvoje Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v roce 2021 a Informace o pracovní poradě s tajemníky bezpečnostních rad krajů k výměně zkušeností z činnosti BRS a bezpečnostních rad krajů.

Premiér Petr Fiala diskutoval u kulatého stolu na téma Rozvoj digitální ekonomiky v ČR

: Premiér Petr Fiala s prezidentem Hospodářské komory ČR Vladimírem Dlouhým, 1. února 2022.

Předseda vlády Petr Fiala a místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se 1. února 2022 na pozvání prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého zúčastnili kulatého stolu na téma Rozvoj digitální ekonomiky v ČR.

Hlavními tématy diskuze byly role digitální ekonomiky v příštích letech, využití know-how českých podnikatelů v online prostředí a role státu a jeho nástroje k rozvoji digitálního byznysu.

„Digitalizaci a všechno, co s tím souvisí, pokládám za nesmírně důležitou věc a zařadil jsem ji mezi svých šest osobních priorit v tomto funkčním období. Vytvořili jsme také pozici člena vlády, který se tomuto věnuje a má na starosti koordinaci všech těch digitalizačních agend napříč rezorty. To je něco, co tady hrozně chybělo, co nás posune jako stát o kousek dál,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Čeští podnikatelé v digitálním sektoru představují v mnoha případech evropskou špičku. Vláda se zavázala zlepšit digitální služby, zkvalitnit konektivu, a usnadnit přístup k otevřeným datům na všech úřadech veřejné správy. Vláda chce pomoci malým a středním podnikům vytvořit podmínky pro jejich rychlejší digitální transformaci a soustředit se na vzdělávací systém.

„Jsem přesvědčen, že Česká republika má na to, aby patřila mezi nejúspěšnější země na světě. Myslím, že musíme dělat všechny kroky pro to, abychom takovouto zemí byli, ale musíme se dívat na to, kde máme potenciál, kde máme schopnosti, možnosti, podmínky a kde je prostě nemáme,“ doplnil premiér.

Kulatého stolu Hospodářské komory k digitální ekonomice se zúčastnilo zhruba 30 podnikatelů z oboru digitálního byznysu včetně společnosti Avast a Google nebo skupiny Rockaway.

VZROSTL I ZAHRANIČNÍ OBCHOD

SCHVÁLENÉ PODMÍNKY PRO ZAHRNUTÍ JÁDRA A PLYNU MEZI UDRŽITELNÉ ZDROJE OBSAHUJÍ NĚKOLIK POZITIVNÍCH BODŮ

Postranní panel