Tripartita

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 1. července 2021.

Premiér Andrej Babiš během jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem, 1. července 2021.

Předsedové vlád zemí V4 se tentokrát sešli v polských Katovicích, 30. června 2021.

Vážení signatáři,

reaguji na váš otevřený dopis ze dne 21. června 2021. V něm vznášíte obavy o průběh českého předsednictví Radě EU v druhé polovině roku 2022. Zejména vám dělá starost plánovaný rozpočet, jehož výše má – podle vašeho mínění – přímý dopad na personální zabezpečení českého předsednictví a dokonce máte pocit, že se může negativně projevit na vlivu ČR v Evropské unii.

Dovolte mi, abych vás hned zkraje uklidnil, že nic takového samozřejmě nehrozí a nikdy nehrozilo. Na naše předsednictví se svědomitě připravujeme již od července 2018, kdy se vláda poprvé usnesla na zahájení jeho příprav. Tedy čtyři roky předem. Zároveň mi dovolte, abych vyvrátil mýty a polopravdy, které v dopise používáte, a uvedl věci na pravou míru. Nejprve k jádru vašeho dopisu, tedy tolik diskutovanému rozpočtu.

Již delší dobu jsou některými novináři zpochybňovány plánované výdaje ve výši zhruba 1,24 miliardy Kč. Jejich kritika pramení z nepochopení věci a ve srovnávání nesrovnatelného. Zmiňovaných 1,24 miliardy Kč totiž nepředstavuje celkové výdaje, nýbrž jen část celkového rozpočtu na české předsednictví. Tato suma tvoří základ z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, celkový rozpočet se však dodatečně navýší o požadavky jednotlivých resortů. Tyto požadavky ministerstva stejně jako Úřad vlády ČR upřesní letos v létě při vyjednávání o státním rozpočtu ČR na rok 2022. Zejména u akcí nižší kategorie jako jsou konference či neformální pracovní skupiny, hradí příslušná ministerstva téměř veškeré náklady od dopravy, přes tlumočení, až po občerstvení. Z toho logicky plyne, že částka 1,24 miliardy Kč zdaleka není konečná.

Nižší náklady na naše nastávající předsednictví jsou dány tím, že vláda rozhodla, že jednání nebudou probíhat na celém území ČR, ale jen v Praze, čímž dojde k významné úspoře. Předpokládám, že se shodneme na tom, že akce na Pražském hradě budou dostatečně důstojné a reprezentativní, například ve Španělském sále se uskuteční summit prezidentů a premiérů členských zemí. Srovnávat však nynější rozpočet s  rozpočty jiných členských zemí, které nezveřejňují jejich skladbu, nebo s rozpočtem českého předsednictví v roce 2009 je naprosto zavádějící. Naše první předsednictví probíhalo v době, kdy předseda vlády ještě řídil zasedání hlav států a vlád EU a řešil ad hoc krize jako třeba vámi zmiňovaná plynová s Ukrajinou. Od té doby, jak jste si jistě vědomi, institucionální rámec EU doznal významných změn. Dnes řídí Evropskou radu její stálý předseda a EU má i svého Vysokého představitele pro zahraniční politiku. Je tedy možná pravda, že rozpočet v roce 2022 nebude příliš vysoký, i tak bez problémů umožní realizaci plnohodnotného předsednictví, což nerozporovalo ani jedno ministerstvo. Jinými slovy dáváme přednost skutečné práci a výsledkům, nikoli pompézním akcím. Navíc se tím zmenší prostor pro to, aby se opakovala ostudná kauza Promopro, kde státu vznikla škoda 800 milionů.

Pokud jde o personální zajištění českého předsednictví, tak vás mohu informovat, že vláda před delší dobou schválila posílení stavu o celkem 200 pracovníků, z toho 58 z nich zamíří přímo na Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu. Zbylých 142 nových zaměstnanců připadá na jednotlivé úřady v Česku podle potřeb jednotlivých resortů. Navíc k 58 posilám v Bruselu přibudou i dvě desítky lidí z jiných resortů než z Ministerstva zahraničních věcí ČR, dále skoro stejný počet tzv. sekondovaných expertů, kteří přijdou z nejrůznějších institucí EU a ještě asi třicítka stážistů. Na Stálém zastoupení v Bruselu tak bude působit přes dvě stě lidí, což je počet plně srovnatelný s předsednictvími jiných členských zemí. V žádném případě tak nebudeme trpět personální nouzí.

Pokud jde o vaše obavy týkající se počtu českých občanů v evropských institucích, je třeba si uvědomit, že úřednické posty a funkce EU se obsazují na základě nestranných výběrových řízení, do nichž vláda ČR nemá možnost a ani nechce zasahovat. To však neznamená, že je nečinná. Postupuje v souladu se Strategií podpory Čechů v institucích EU, která se zaměřuje jak na posílení postavení Čechů v rámci kmenových postů unijních institucí, tak na posílení zastoupení tzv. sekondovaných národních expertů a krátkodobých profesionálních stáží. Od přijetí Strategie se naše postavení dramaticky posílilo. Doufejme, že právě české předsednictví EU v příštím roce tento trend dále prohloubí.

Co se však týče vlivu České republiky jako takové, mohu vás ubezpečit, že naše země je sebevědomým a suverénním členem EU, díky němuž například neprošly povinné přerozdělovací kvóty na migranty či který prosadil jediný český legislativní návrh v EU, tzv. reverse charge. Mimochodem díky mým kontaktům s evropskými politiky se mi podařilo Česku vykompenzovat citelný výpadek vakcín, na kterém se za našimi zády dohodlo vámi zmiňované portugalské předsednictví. Jinými slovy prosazovat svoje priority Česká republika umí. Dalším příkladem je jednání o sedmiletém rozpočtu EU loni v červenci, kdy jsem pro Českou republiku k našemu podílu získal 42 mld. korun navíc na podporu chudších regionů (celkem 978 mld. korun).

Z výše uvedených faktů je zcela zřejmé, že naše předsednictví Radě EU nepodceňujeme. Já i moje vláda si naopak uvědomujeme, že máme jedinečnou příležitost napravit Česku reputaci po předsednictví v roce 2009, pošramocenou zejména pádem tehdejší vlády.

Dovolte mi však se pozastavit nad skutečností, že tolik zkušených politiků a ekonomů, renomovaných vědců a akademiků a dalších osobností veřejného života podlehne nepříliš kvalitní mediální zkratce, aniž by si před tím zjistili, jak se věci ve skutečnosti mají. Nechce se mi věřit, že by si signatáři neověřili fakta a bez rozmyslu připojili svůj podpis pod poněkud ukvapený dopis, který pracuje spíše s dojmy než s tvrdými daty. Nechce se mi ani věřit, že by šlo o snahu na sebe upozornit, ač to tak na první pohled může vypadat, když mezi signatáři figuruje např. neúspěšná prezidentská kandidátka, poradce neúspěšného prezidentského kandidáta, zájemkyně o funkci hlavy státu, sponzoři ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátské strany a STAN či další vytrvalí kritici vlády atd.

Bohužel buď první, nebo druhá možnost musí platit. To znamená, že signatáři buď nechtěně dokazují, že dané problematice nerozumí, anebo jim vůbec nejde o české předsednictví a cynicky rozehrávají vlastní politické hry. Upřímně řečeno, nevím, která ze dvou variant je horší.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že předsednictví České republiky v Radě EU bude probíhat za jakéhokoli složení vlády a je potřeba ho dobře zvládnout a co nejvíce využít ve prospěch České republiky. Není to téma pro vnitrostátní politické hry, na kterém by kdokoliv měl sbírat politické body, jak jsme se ostatně přesvědčili už v roce 2009. Potřebujeme dialog založený na kvalitních informacích a ne dojmech, na konstruktivní spolupráci všech, kdo se na předsednictví budou podílet, a potřebujeme, aby všichni upřednostnili zájmy České republiky před svými vlastními.

S pozdravem

Andrej Babiš, předseda vlády