Tripartita

Premiér zdůraznil důležitou roli MŽP v době, kdy ČR prochází energetickou transformací a lidé musí znát své investiční příležitosti a možnosti, které jim dokáží ušetřit finanční prostředky. Jen za rok 2022 MŽP schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun. „Původní vládní představa byla mít 100 tisíc nových solárních elektráren na střechách domů do roku 2025, díky velkému zájmu a akčnímu přístupu resortu můžeme říci, že bude do dvou let podpořen dvojnásobek – tedy 200 000 střech,“ uvedl premiér.

V rámci deštníku proti drahotě pomáhá MŽP čelit dopadům energetické krize programem Nová zelená úsporám light, který je určený pro zranitelné domácnosti – seniory, lidi pobírající příspěvek na bydlení a lidi se třetím stupněm invalidity. Ti mohou čerpat z třímiliardové alokace na zateplení fasády, střechy, stropů, podlah i výměnu oken a vchodových dveří, díky tomu okamžitě a trvale sníží spotřebu energií na vytápění. Pomoc zranitelným probíhá i skrz kotlíkové dotace na výměnu zastaralých kotlů na pevná paliva, které běžely vloni a MŽP je vypíše i letos.

Předseda vlády rovněž připomněl důležitost ochrany podzemních a povrchových vodních zdrojů, aby se neopakovala katastrofa jako na řece Bečvě v roce 2020. „V reakci na tuto havárii loni ministerstvo připravilo a nyní dokončuje novelu vodního zákona, což bude znamenat komplexní legislativní přístup k řešení takových havárií s jasně nastavenými kompetencemi a pravidly pro jednotlivé orgány,“ řekl premiér Fiala.

MŽP se také zvláště věnuje zadržení vody v české krajině a obnově přirozeného vodního režimu. „Miliardami z evropských i národních dotačních programů podporuje a dále podpoří tisíce projektů obnovy mokřadů, tůní, malých vodních nádrží a všeho co s tím souvisí. Je to ostatně součástí našeho programového prohlášení. Ochranu vody a jejích zdrojů považujeme za národní zájem, a proto v průběhu roku 2023 předložíme návrh na ústavní ochrany vody,“ dodal předseda vlády.

V minulém roce se MŽP také zasadilo o zákaz uvádění na trh jednorázových plastových výrobků. „Aktuálně ministerstvo připravuje legislativu pro zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a je to jedna z věcí, která se s velkou pravděpodobní už letos posune kupředu,“ uvedl premiér.

Mgr. Petr Hladík vystudoval Fakultu informatiky na Masarykově univerzitě, obor Service Science, Management and Engineering. Do KDU-ČSL vstoupil v roce 2010 a byl zvolen do zastupitelstva městské části Brno-sever. V roce 2016 se stal 1. náměstkem primátora města Brna. V roce 2018 svou pozici obhájil a stal se prvním náměstkem primátorky pro oblast životního prostředí. V roce 2022 byl opět zvolen zastupitelem a nadále působí jako řadový zastupitel města Brna. V roce 2019 se stal místopředsedou KDU-ČSL a zároveň předsedou odborné komise KDU-ČSL pro oblast životního prostředí. Spolu s Annou Hubáčkovou připravoval program koalice SPOLU a později programové prohlášení vlády v oblasti životního prostředí. Od 9. ledna 2023 působil jako náměstek ministra životního prostředí.

Publikace „Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím“, kterou RVVI každoročně zpracovává, poskytuje datový vhled do prostředí výzkumu, vývoje a inovací u nás. Na straně vstupů popisuje finanční zdroje a jejich vývoj, stav výzkumných infrastruktur, a dále kupříkladu počty a strukturu zapojených výzkumnic a výzkumníků. Na straně výstupů analyzuje výsledky výzkumu, inovační výkonnost české ekonomiky i trendy v zapojení do mezinárodních projektů. Nad rámec tradičních statistik Analýza využívá unikátní data z Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).

Analýza VaVaI, aktuálně přijatá vládou, zpracovala a vyhodnotila data za rok 2021. V oblasti financování ukazuje, že Česká republika v roce 2021 poprvé dosáhla hranice 2 % HDP celkových výdajů na výzkum a vývoj. „Jakkoli je nutné udržet a posílit financování z veřejných rozpočtů, mezinárodní srovnání ukazuje, že zaostáváme především v podílu soukromých investic. Souvisí to s relativně nízkým využitím nástroje nepřímé podpory, tedy daňových odpočtů na výzkum a vývoj,“ uvedla ministryně Langšádlová.

Výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace v roce 2021 činily 37,5 mld. Kč. Pro podporu českého systému VaVaI jsou zároveň důležité veřejné zahraniční zdroje, a to zejména fondy EU a rámcové programy EU, které byly podle Českého statistického úřadu ve sledovaném roce ve výši 8,4 mld. Kč.

Vedle efektivního nastavení veřejné podpory musí současně docházet k rozvoji lidských zdrojů. V ČR pracovalo ve výzkumu a vývoji v roce 2021 téměř 85 tisíc osob přepočtených na plnou pracovní dobu. Jedním z přetrvávajících problémů v této oblasti je nízké zastoupení žen. „Za nesmírně důležité považuji vytváření dobrých podmínek pro sladění profesního a rodinného života, ale i obecně posílení motivace mladých vědkyň a vědců k výzkumné kariéře. Je žádoucí podpořit mezinárodní i národní mobility v kombinaci s dobře nastavenou návratovou politikou pro úspěšné vědce, kteří se po kariéře v zahraničí vrací do České republiky,“ zdůraznila ministryně a předsedkyně RVVI Helena Langšádlová.

Analýza je komplexní mapou pojednávající o stavu výzkumu a vývoje u nás

V souvislosti s měřením předchozích let analýza ukazuje, jak dalece je věda v České republice roztříštěná. Tato roztříštěnost je přetrvávající charakteristikou českého vědecko-výzkumného prostředí. Na druhé straně staví Česká republika na silné průmyslové i výzkumné základně, vynikající výzkumné infrastruktuře nebo silné kultuře publikační činnosti. Postupně se rozvíjející internacionalizace vede k excelenci vybraných vědeckých oborů. Pozitivním trendem je růst celkových výdajů na vědu a výzkum. Díky tradičně silnému akademickému zázemí v ČR dlouhodobě narůstá počet výzkumných pracovníků.

Pro optimální rozvoj systému VaVaI je zásadní moderní, koordinovaný a transparentní systém řízení. Současná vláda stanovila vědu a výzkum jako jednu ze svých prioritních oblastí, i proto vznikl úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace. “Vnímám jako zásadní potřebu českého systému agendu výzkumu a vývoje lépe koordinovat. Pro rozvoj znalostní ekonomiky, posílení globální konkurenceschopnosti i pro tvorbu politik na základě dat a vědeckých poznatků je to nezbytné,” sdělila ministryně Langšádlová.

Mezi klíčové kroky vedoucí k naplnění jejího cíle patří především revize Národních priorit orientovaného výzkumu, a dále příprava nového zákona, který nahradí více než dvacetkrát novelizovaný zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Veškeré změny se budou vedle dobré praxe ve vyspělých zemích opírat i o data a zjištění vyplývající z této analýzy.

„Účelem tvorby nového zákona je zjednodušení a zefektivnění systému řízení výzkumu a vývoje, snížení administrativy, lepší využití prostředků a lidských kapacit v systému a schopnost České republiky čelit aktuálním výzvám a flexibilně reagovat na měnící se situaci,“ doplnila ministryně Helena Langšádlová. Jedním z důležitých dílčích cílů je také posílení institucionální odolnosti vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám.

Bez analýzy výzkumu a vývoje bychom cestovali po slepé mapě. Její vypracování pomáhá zjistit silné a slabé stránky stavu vědecko-výzkumného prostředí v České republice, formulovat vize a příležitosti i nastavit funkční a efektivní kroky pro zlepšení celého systému.

Ve čtvrtek 9. března krátce po 14. hodině složil nový prezident Petr Pavel přísahu na Ústavu České republiky a stal se tak novým prezidentem. Premiér Petr Fiala novému nejvyššímu ústavnímu činiteli popřál, ať je úspěšným prezidentem a podaří se mu naplnit velká očekávání, jež jsou do něj lidmi vkládána.

„Prezident Petr Pavel chce společnost spojovat, respektovat Ústavu a jejího ducha a jasně se hlásí k prozápadní orientaci naší země. Těším se na spolupráci a věřím, že budeme společně pracovat ve prospěch České republiky a jejích občanů,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Slavnostní akt uvádění nového českého prezidenta do funkce zakončil opus Te Deum od Antonína Dvořáka v Katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě spojený s uctěním památky svatého Václava, patrona české země.

Mandát dosavadního českého prezidenta Miloše Zemana vypršel úderem půlnoci ze středy 8. března na čtvrtek 9. března 2023. Bylo tak završeno jeho deset let, které strávil v pozici nejvyššího ústavního činitele České republiky.

Vláda Petra Fialy rozhodla zareagovat na výzvu Mezinárodního trestního soudu v Haagu smluvním státům tzv. Římského statutu, aby poskytnutím dostatečných zdrojů přispěly k vyšetřování zločinů páchaných ze strany Ruska na Ukrajině a potrestání jejich pachatelů. Česká republika chce na pomoc s vyšetřováním zločinů podle mezinárodního práva spáchaných v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině vyčlenit až 15 vojenských policistů s potřebným vybavením, kteří budou soudu k dispozici až do konce roku 2024. Působit budou buď přímo na Ukrajině, nebo případně i v centrále soudu v Nizozemsku.

Kabinet současně souhlasil i s vysláním až 20 příslušníků Speciálních sil Ministerstva obrany ČR do Nigeru za účelem výcviku a poradenství. Niger patří mezi nejchudší, ale zároveň politicky nejstabilnější země afrického Sahelu a tamní demokratická a prozápadní vláda chce čelit rostoucím bezpečnostním hrozbám ze strany islamistických a dalších teroristických skupin zásadním navýšením početního stavu armády. S výcvikem nových rekrutů mají pomoci i další spojenecké země konkrétně USA, Kanada, Francie, Německo, Belgie a Itálie. Vyslání obou kontingentů do mezinárodních misí musí odsouhlasit Parlament.

Kabinet také schválil novelu nařízení vlády o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, která se týká zkvalitnění celoživotního vzdělávání všeobecných a dětských sester v onkologii a hematoonkologii zavedením specializačního vzdělávání. Zavádí rovněž specializačního vzdělávání v oblasti péče o osoby s chronickou (nehojící se) ránou.

Vláda projednala a schválila také dvě nařízení vlády, které se týkají zemědělských dotací z nového programového období Společné zemědělské politiky 2023-2027, a to konkrétně podmínky provádění opatření v odvětví vína a podmínky provádění opatření dobré životní podmínky zvířat. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Zabývala se také prioritami dvou dlouholetých humanitárních programů Pomoc na místě a MEDEVAC pro letošní rok. Program Pomoc na místě bude mít k dispozici 150 milionů korun a zaměří se na západobalkánskou a východní středomořskou migrační trasu, centrální středomořskou migrační trasu a západní středomořskou migrační trasu. Program MEDEVAC bude letos disponovat 60 miliony korun a bude zacílen na Blízký východ a severní Afriku a oblast širšího Sahelu. Další informace v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda schválila také návrh novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu a související návrh novely zákona o pojišťovnictví. Jedná se o minimalistickou adaptaci evropského nařízení o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru a novely evropské směrnice, která se týká vymezení velkých pojistných rizik. Novela mění definici investičního nástroje, upravuje pravomoci České národní banky ve vztahu k pilotnímu režimu a dává do souladu českou legislativu s novým nařízením.