Rozšíření výjimky pro osvobození daně z plynu zmírní ceny energie

Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje na dopady dramatického růstu cen energie na firmy už od podzimu 2021 a vyjednává s vládou opatření, která pomohou podnikům. Podle Svazu je ale potřeba realizovat konkrétní kroky a pro firmy udělat mnohem více. Nad rámec představeného balíčku třinácti opatření Svaz proto navrhuje například rozšířit výjimku osvobození plynu od daně pro nejvíce postižené průmyslové sektory. Intenzivně také s MPO spolupracuje na co nejrychlejším nastavení parametrů pomoci v souladu s Dočasným krizovým rámcem Evropské komise. Ten je třeba rychle a maximálně využít.

Dle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR z poloviny března je skokové zdražování energie a surovin nejvýznamnějším faktorem, který negativně dopadá na podnikání více než poloviny dotázaných firem, na 16 % firem dokonce fatálně. Aktuální nárůsty snižují zisky firem, prostředky na potřebné investice či dále významně zvyšují inflační tlaky napříč ekonomikou. Svaz průmyslu s MPO vyjednává řešení a nastavení některých opatření z představeného balíčku.

„V balíčku 13 opatření z dílny MPO je bezpochyby řada smysluplných návrhů, ale pro firmy neobsahuje příliš nového. Je třeba udělat mnohem více. Jsme rádi, že MPO do balíčku zařadilo tzv. kompenzace nepřímých nákladů, tedy základní opatření, které roky využívají i jiné země a cíleně míří na vybraná energeticky náročná odvětví. Pomůže ale jen velmi omezenému okruhu firem. Vláda musí jednat rychle a přijmout i další konkrétní opatření,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu navrhuje například snížení příspěvku na podporované zdroje energie nebo rozšíření výjimky osvobození zemního plynu od daně alespoň pro energeticky náročné průmyslové podniky. Nyní se nemusí daň odvádět například za plyn nakoupený pro výrobu elektřiny, ale také pro vytápění domácností.

Průmysl je s podílem 39 % největším konečným spotřebitelem zemního plynu. Meziročně přitom průmyslovým výrobcům dle ČSÚ zdražil zemní plyn o 95 %. Jedná se o průměr všech výrobců, některým se navýšila cena i o stovky procent. Bez plynu se neobejde například výroba skla a keramiky, oceli, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách, ale významným spotřebitelem je i potravinářský a nápojový průmysl.

Svaz průmyslu také doporučuje a s MPO již spolupracuje, aby ČR na pomoc firmám maximálně využila Dočasného krizového rámce Evropské komise na pomoc firmám, kterých se dotkl výrazně růst cen energie. „Jedná se o jedno ze třinácti plánovaných opatření vlády, u kterého je potřeba nyní dopracovat konkrétní parametry. Svaz průmyslu proto nyní sbírá potřebná data, aby ministerstvo průmyslu mohlo dokončit konkrétní podobu a předložit ji na vládu,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

kategorie Tiskové zprávy

Průmysl se bez plynu neobejde

Průmysl je klíčovým odběratelem plynu a případný výpadek by způsobil velmi vážné ekonomické dopady, poškození technologií, poškození klíčových průmyslových sektorů, které poskytují vstupy dalším odvětvím. Svaz požaduje, aby vláda znala dopady a jejich vážnost a na krizové situace byla připravena. Proto o tomto tématu jednal na tripartitě i na pracovní skupině MPO k Ukrajině. Nepostradatelnost zemního plynu vysvětluje i Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, ve dvou krátkých otázkách.

Vidíte mezi členskými firmami, že by se nějak připravovaly na omezení dodávek zemního plynu? Jak konkrétně, jaké kroky dělají?
Velmi výrazný cenový šok, který řadě firem zhoršil ekonomické výsledky a některé energeticky náročné firmy dostal do velkých problémů, nyní doprovází i obavy o zajištění bezpečnosti dodávek. Případný výpadek by totiž mohl způsobit i dramatický ekonomický propad. Firmy začínají plynem šetřit. Není to ale úplně jednoduché. Některé firmy chtěly například snížit teplotu ve výrobních halách, ale narazily na hygienické předpisy, které jim to neumožňují. I úspory mají své limity, které nelze překročit. V některých případech firmy bohužel začínají přemýšlet o tom, a některé už to realizují, že přemístí výrobu z České republiky do zahraničí. Konkrétně třeba kolínská Draslovka, která je jedním z největších světových výrobců kyanidu, jenž se používá pro těžbu stříbra a zlata, přesouvá výrobu do Spojených států, kde za plyn platí dvanáctinu toho, co tady.

Zaznamenali jste, že by firmy začaly ve větší míře nějak uvažovat o tom, že zemní plyn zcela přestanou využívat?
Zcela nahradit zemní plyn je technologicky velmi obtížné. Neobejde se bez něj například výroba oceli, skla, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách ale i v dalších provozech napříč zpracovatelským průmyslem.

Jak je to složité lze ukázat na příkladů výrobců stavebních materiálů. Před mnoha lety přešli na plyn a nyní chtějí, vzhledem k tomu, co se děje, přejít na elektřinu. Počítají s tím, že je to bude stát miliardy korun. Ale to, aby dovedli přípojku od nejbližší elektrárny, znamená výkupy pozemků, povolovací řízení, která se v Česku potáhnou roky. I když na to firmy peníze mají, není to záležitost realizovatelná během několika týdnů.

Musíme si také uvědomit, že pokud by na elektřinu přešla velká část podniků, právě třeba i ty energeticky náročné, jako železárny nebo sklárny, bude to velká zátěž pro celou naši přenosovou soustavu a výrobu elektřiny jako takovou.

SP ČR A OPATŘENÍ ŘEŠENÍ CEN ENERGIE PRO FIRMY

SP ČR upozorňuje na dopady dramatického růstu cen energie na firmy už od podzimu 2021 a vyjednává s vládou opatření, která pomohou podnikům. Dle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR z poloviny března je skokové zdražování energie a surovin nejvýznamnějším faktorem, který negativně dopadá na podnikání více než poloviny dotázaných firem, na 16 % firem dokonce fatálně. Aktuální nárůsty minimálně snižují zisky firmy, prostředky na potřebné investice či dále zvyšují inflační tlaky napříč ekonomikou. Balíček 13 opatření z dílny MPO obsahuje bezpochyby řadu smysluplných kroků, ale neobsahuje pro firmy příliš nového. Je třeba udělat mnohem více. Jsme rádi, že MPO do balíčku zařadilo tzv. kompenzace nepřímých nákladů, tedy základní opatření, které roky využívají i jiné země a cíleně míří na vybraná energeticky náročná odvětví. Svaz dořešení jeho realizace v letošním roce dlouhodobě požadoval. Vláda ale musí jednat rychle a přijmout i další opatření. Svaz průmyslu navrhuje například rozšířit výjimku z daně ze zemního plynu podle zákona 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů alespoň pro energeticky náročné průmyslové podniky nebo maximálně využít Dočasného krizového rámce EK na pomoc firmám, kterých se dotklo výrazně růst cen energie. Cílenou pomoc firmám dotčeným vysokými cenami energie v souladu s Dočasným krizovým rámcem EK (jedná se o jeden ze 13 bodů opatření, zatím ale bez konkrétní podoby) je nutné urychleně dopracovat a hlavně realizovat.

kategorie Rozhovory

Jarní predikce SP ČR pro vývoj ekonomiky v roce 2022 a 2023

Svaz průmyslu a dopravy ČR vydal jarní predikci vývoje ekonomiky. Dle našich propočtů na základě aktuálních informací, průzkumů a dat se odhad možnosti meziročního růstu reálného HDP ČR pohybuje pro letošní rok kolem 1,0 – 1,3 %, pro příští rok pak kolem 3,5 %. Predikce je však charakterizována vysokou mírou nejistoty, a tak nepovažujeme za důležitou hodnotu odhadu jako takovou, ale spíše popis trendů, souvislostí a rizik, neboť může letos dojít i k výraznějším revizím těchto odhadů. Velmi vysoká míra inflace a její stále větší promítání do života firem a domácností, trvající válka a související sankce každým dnem zvyšují pravděpodobnost horších výsledků.

Českou ekonomiku potýkající se s dozvuky koronavirové krize nyní zasáhl další šok v podobě války na Ukrajině, který mimo jiné narušil mezinárodní obchod či vývoj cen. Český HDP má dle dosavadních výsledků a očekávání nadále šanci a potenciál udržet kladnou hodnotu výsledného růstu, nicméně v tuto chvíli jsou jakékoliv predikce značně nejisté a každý den války či s ní spojená další rizika mohou velmi rychle aktuální odhady změnit. Již nyní je jasné, že dochází ke zpomalení nejen české ekonomiky a k tomu přispívá i další nákladový šok, který se odrazí v letošní dvouciferné inflaci, jež omezuje například investiční aktivitu. Očekáváme, že bychom letos mohli dosáhnout vysoké inflace pohybující se kolem 14 %, která nemá obdoby od 90. let. Po skončení konfliktu by mohlo opět docházet k oživení. Bude ale záležet na mnohých neznámých, např. na konkrétní podobě poválečného uspořádání či na rychlosti napravení dodavatelsko-odběratelských vztahů ve světě.

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) připravil jarní predikci, která na základě dostupných dat, průzkumů či šetření SP ČR odhaduje vývoj klíčových faktorů a ukazatelů pro rok 2022 a 2023.

Tabulka – shrnutí vybraných základních ukazatelů

Ukazatel (stálé ceny, y/y, %)

2022

2023

Růst HDP

1,2

3,5

Spotřeba domácností

2,2

4,4

Vládní výdaje

1,1

1,1

Investice do hrubého fixního kapitálu

1,0

4,0

Export

3,2

5,2

Import

4,1

4,9

Průmyslová produkce

1,5

5,4

Míra inflace (CPI, roční průměr)

14

6

V tuto chvíli odhadujeme růst reálného HDP v roce 2022 ve výši 1,2 % a v roce 2023 ve výši 3,5 %.

I když je nyní obtížné vyčíslit přesný dopad válečného konfliktu na českou ekonomiku, již teď je zjevné, že původní předválečné odhady přisuzující potenciál pro růst HDP pro letošní rok o více jak 3 % jsou nereálné. Jak domácnosti, tak firmy, ale i stát se budou muset vypořádat zejména s vyšší mírou inflace, než na kterou byli doposud zvyklí. Již nyní na ně dopadají vyšší ceny surovin, potravin, energií i pohonných hmot, které od začátku roku vzrostly o desítky procent.

Prakticky ze dne na den se také prohlubují dřívější bariéry růstu firem. Podniky vázané na obchod s Ruskem nebo s Ukrajinou přišly o významné zakázky a takřka všechny firmy se potýkají s dalším skokovým zdražením a zpožděním dodávek u řady vstupů, mj. z důvodu dalšího narušení dodavatelských řetězců.

I přes velmi vysoká rizika této predikce má česká ekonomika prozatím stále šanci udržet se v růstové hodnotě HDP a věříme, že tuto výzvu zvládne stejně jako předchozí koronavirovou krizi. Firmy se snaží aktivně na situaci reagovat a zakázky zůstávají převážně kladné. Zároveň ale vidíme vysokou volatilitu a obtížnou předvídatelnost řady ekonomických veličin (ceny energie, akciové trhy, měnové kurzy), nejistotu dalšího ekonomického i geopolitického vývoje, problémy s klíčovými dodávkami u základních průmyslů, na které jsou navázány další sektory a v neposlední řadě rizika spojená s válkou a souvisejícími opatřeními. Firmy jsou pod tlakem hledání rychlých řešení a dalších opatření v oblasti zefektivnění procesů, hledání alternativ zdrojů či trhů apod. Musí se připravovat na krizové scénáře, což se nepochybně odrazí i v jejich vyhodnocování situace, nervozitě a například i v investiční činnosti.

Na druhé straně zde zůstává i řada pozitivních efektů spojených například s odloženou poptávkou ze strany zejména domácností po dvou letech koronavirových restrikcí. Řada odvětví zpracovatelského průmyslu v prvním čtvrtletí také udržela růstové hodnoty výroby i nových zakázek a objevují se zde aktivity spojené s pomocí uprchlíkům.

Celý dokument predikce s detailně popsanými faktory, ze kterých vycházíme, naleznete zde.

kategorie Z hospodářské politiky

Vláda připravila strategické priority začleňování uprchlíků z Ukrajiny, do Sněmovny pošle návrh na snížení spotřebních daní z pohonných hmot

Tisková konference po jednání vlády, 13. dubna 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 13. dubna 2022.
Poskytnutí efektivní humanitární pomoci lidem z Ukrajiny, minimalizace negativních dopadů na občany ČR při zachování sociálního smíru, posílení sociální, hodnotové a ekonomické síly ČR a minimalizace nákladů a maximalizace přínosů do ekonomiky jsou hlavními cíli dlouhodobé strategie, která má pomoci zvládnout uprchlickou vlnu z Ukrajiny a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu začlenit ukrajinské občany do české společnosti. Strategické priority projednala vláda Petra Fialy na jednání ve středu 13. dubna 2022.

Strategický materiál počítá se třemi scénáři podle vývoje konfliktu na Ukrajině – s rychlou stabilizací, během níž nebude počet uprchlíků do ČR významněji stoupat, s postupnou eskalací konfliktu, kdy by do ČR mohlo uprchnout před válkou půl milionu až 600 000 osob, a extrémní eskalací, která by přiměla k útěku do České republiky až milion ukrajinských občanů. Krizová situace má tři fáze. Tu první, v níž jde o zajištění bezpečí a základních životních potřeb, už Česká republika skvěle zvládla. Druhá, při které se uprchlíci budou adaptovat na život v nové zemi, bude trvat až půl roku a poté by nastala třetí fáze trvající další půlrok, která kromě plné integrace počítá i s postupným návratem Ukrajinců do vlasti a s pomocí s obnovou jejich ruskou agresí zničené země.

„S tím souvisí i několik rozhodnutí. Zřízení funkce národního koordinátora, který bude pracovat na strategické koncepci a povede tu strategickou skupinu. Národním koordinátorem bude dočasně první a ministr vnitra Vít Rakušan, který už stojí v čele Ústředního krizového štábu,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. Vláda současně zřídila i pozici koordinátora pro zajištění finanční podpory z rozpočtu EU, jímž bude ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, a koordinátora strategické komunikace, kterým byl jmenován zmocněnec pro boj s dezinformacemi Michal Klíma.

„Materiál, který dnes vláda schválila, nabídneme veřejnosti k diskusi. Je to otevřený materiál. Teď se k němu budou vyjadřovat představitelé opozice, budou se k němu vyjadřovat hlavně představitelé neziskového sektoru, organizací, které se zabývají pomocí uprchlíkům, mají s tím zkušenosti, a my jsme připraveni tento materiál na základě jejich podnětů upravit a teprve potom vznikne ta skutečná, definitivní strategie, podle které budeme postupovat,“ upřesnil předseda vlády. Více o strategickém materiálu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Se zvládnutím masivní uprchlické vlny má pomoci i IT infrastruktura pro sdílení údajů potřebných pro realizaci humanitární pomoci a dalších opatření souvisejících s ruskou agresí na Ukrajině. Vláda přijala usnesení, které má pomoci v dalším vývoji aplikace Humanitární pomoc (HumPo), jejímž prostřednictvím jsou ukládána a spravována data o uprchlících, jejich ubytování a související logistika, jako evidence uprchlíků, podklady pro žádosti o kompenzace, materiální pomoc a její přidělení a podobně. Na dalším vývoji a správě aplikace budou spolupracovat Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.

Vláda se opět zabývala i pomocí českým občanům a firmám postiženým dopady inflace, kterou výrazně táhnou vzhůru i ceny pohonných hmot. Kabinet navázal na předchozí jednání, na němž se shodl na časově omezeném snížení spotřební daně z motorové nafty a bezolovnatého benzínu o 1,50 Kč na litr v období od 1. června 2022 do 30. září 2022. Vláda dnes schválila příslušný návrh novely zákona o spotřebních daních, který chce projednat a schválit v Poslanecké sněmovně ve zrychleném režimu hned v prvním čtení.

„To je opatření, které se určitě v ceně pohonných hmot pozitivně projeví, a naši občané to pocítí. V této souvislosti bych rád řekl, že naše vláda od počátku roku nasměrovala k českým občanům na zmírnění důsledků vzrůstajících cen energií, cen pohonných hmot a dopadů války na Ukrajině 74 miliard korun, abychom jim pomohli zvládnout dopady těchto negativních jevů,“ připomněl premiér Fiala.

Podrobnosti k novele zákona naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet se rovněž seznámil s aktuálním stavem příprav českého předsednictví Radě EU. Za přítomnosti místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové vláda prodiskutovala zprávu připravenou ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem a konstatovala, že Česká republika udělala v připravenosti výrazný pokrok napříč všemi oblastmi. Celkem se na území ČR během předsednictví uskuteční 320 akcí a 51 ministerských zasedání Rady v Bruselu či Lucemburku, rozpočet předsednictví vláda navýšila na 2,2 miliardy korun. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády.

Vláda projednala také několik dalších návrhů legislativních změn, mezi nimi i návrh novely zákona o ochraně spotřebitele a související novelu občanského zákoníku, která v reakci na nové evropské předpisy posiluje práva zákazníků v on-line prostředí. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministři a ministryně schválili také vyčlenění více než 277 milionů korun pro Policii ČR na finanční zajištění působení českých policistů v zahraničí, kteří se podílejí na zvládání uprchlických vln. Čeští policisté dlouhodobě působí v Severní Makedonii, od roku 2021 v Maďarsku a od března letošního roku i na Slovensku. Vzhledem k aktuální uprchlické krizi se předpokládá, že vlády zemí, v nichž čeští policisté pomáhají, požádají o prodloužení stávajících mandátů.

Vláda projednala a odsouhlasila také změnu mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nařizujícího nošení ochranných prostředků dýchacích cest ve vybraných veřejných prostorách. S účinností od 14. dubna se ruší povinnost nosit respirátory v prostředcích hromadné dopravy, zachována bude už jen ve zdravotnických zařízeních a pobytových zařízeních sociálních služeb. „Máme tak po dvou letech možnost užít si normální Velikonoce bez omezení a bez opatření. Přesto ale prosíme všechny, aby se i nadále chovali rozumně a zodpovědně, protože právě díky tomu, že se naše vláda mohla opřít o důvěru a odpovědnost občanů, jsme tu situaci i s variantou omikron a podvariantami, které přicházely potom, dobře zvládli,“ podotkl předseda vlády.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-13–dubna-2022-195666/.

Výzkum veřejného mínění

Součástí správného cílení na společnost je nezbytné prozkoumat stávající situaci. Proto Zemědělský svaz České republiky chtěl zjistit, jak se oproti roku 2020 změnilo mínění veřejnosti o zemědělství jako takovém, jak vidí zemědělce, jejich péči o krajinu a hospodářská zvířata, jaká témata vnímají jako kritická a jak by chtěli respondenti situaci změnit.

A jaké byly výsledky z tohoto průzkumu realizovaného v období 7. – 13.12.2021? K otázkám zemědělství se vyjádřilo celkem 507 respondentů ve věku od 18 do 65 let. A jaké byly závěry dotazníkového šetření? 

Image českého zemědělství je v čase stabilní. I v roce 2021 jej lidé celkově vnímají pozitivně. České zemědělství je obecně spojováno zejména s produkcí kvalitních potravin. Oproti roku 2020 však mírně poklesl podíl lidí, kteří si to myslí. 

Negativní asociace s českým zemědělstvím pak vychází zejména z oblastí vysokého vývozu potravin do zahraničí, nízké diverzity rostlin a dotací. V roce 2021 si lidé mnohem více všímali tématu dotací a nesoběstačnosti Českého zemědělství.

Za nejzávažnější problémy, kterým by se české zemědělství mělo věnovat, lidé považují především plýtvání a vyhazování potravin, úbytek zemědělské půdy, sucho a zbytečné přepravování potravin, které lze vyprodukovat v regionu.

Způsob nákupu se v populaci meziročně taktéž nezměnil. I nadále při výběru potravin lidé hledí především na datum spotřeby, předchozí zkušenost s potravinou a její cenu. 68 % populace se alespoň u vybraných potravin taktéž zajímá o jejich původ.

Jak lidé vnímají české zemědělství?
České zemědělství je celkově vnímáno pozitivně. Přestože většina lidí stále považuje zemědělství v ČR jako oblast, která produkuje kvalitní potraviny, oproti minulému vidíme pokles v počtu lidí, kteří s tímto výrokem souhlasí.

Jaká jsou pozitiva českého zemědělství?
I nadále je spontánně nejčastěji zmiňována především kvalita vyprodukovaných potravin a produktů v českém zemědělství, a také to, že se jedná o české potraviny.

Co negativního respondenti vnímají na českém zemědělství?
Negativně je na českém zemědělství vnímán vysoký dovoz potravin a potřeba dotací. Oproti roku 2020, lidé téma dotací zmiňují častěji.

Zajímalo nás také, jak je to s podporou dětí při výběru kariéry v zemědělství?
Většina rodičů by své děti podporovala ve volbě kariéry v zemědělství. Podpora výběru takové kariéry vychází přitom zejména z toho, že rodiče obecně podporují své děti v jejich rozhodnutích. Ti, kteří by své děti nepodpořily, argumentují nejčastěji obavami ohledně fyzické náročnosti či perspektivy takové práce.

Kam podle respondentů české zemědělství směřuje?
Do budoucna lidé neočekávají, že by se měla situace v zemědělství výrazně měnit. Stát by se měl zaměřit především na udržování vody v krajině, pěstování více různých druhů rostlin, podporu malých zemědělců a na vyšší potravinovou soběstačnost.

Které problémy českého zemědělství považují respondenti za aktuální?
Jako nejzávažnější problémy v zemědělství hodnotí lidé plýtvání a vyhazování potravin, úbytek zemědělské půdy, zbytečnou přepravu potravin a sucho. To jsou taktéž oblasti, o které se lidé zajímají nejvíce. Meziročně vzrostl i zájem o vyšší náklady na podnikání v zemědělství. Naopak za méně závažné pak lidé vnímají nedostatečné informace o potravinách na obalu, zastropování dotací či přemnožení hrabošů. Zájem o problematiku přemnožení hrabošů taktéž meziročně klesl.

A jaký byl názor respondentů na státní podporu zemědělství?
Velké zemědělské firmy jsou státem dostatečně podporovány podle více než dvou třetin populace. Naopak o nedostatečné podpoře ze strany státu vůči malým zemědělským firmám je přesvědčeno 62 % populace.

Pokud jde o frekvenci konzumace potravin, nejčastěji lidé konzumují mléko a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu. Více než třetina populace tyto potraviny konzumuje každý den. Nejméně často lidé jí hovězí maso, sladkovodní ryby, mořské ryby nebo tvrdý alkohol.

Výzkum se zabýval i otázkou nakupování. Jak často lidé konzumují potraviny a jaké? V poslední 14 dnech lidé nakupovali v prosinci nejvíce to, co pravidelně konzumují, tedy ovoce, mléko a mléčné výrobky a také zeleninu. Nejméně často lidé nakupovali sladkovodní i mořské ryby, tvrdý alkohol nebo instantní potraviny. Při výběru potravin jsou pro lidi nejdůležitější následující faktory: datum spotřeby, zkušenost s potravinou a cena. Naopak nejméně je pak zajímá, zda je výrobek BIO či EKO. O původ potravin se zajímá 68 % populace, čtvrtina populace se o to zajímá vždy při jejich nákupu. Většina lidí preferuje české potraviny před zahraničními. Více než polovina populace odebírá potraviny od lokálních zemědělců.

  • Zdroj: Zemědělský svaz České republiky

OS KOVO pomohlo se směnami

O působení Odborů ve firmě jsme hovořili s Václavem Komínkem ze Seskupení členů Ball Beverage Packaging.
 
Kdy vzniklo Seskupení členů ve vaší firmě a proč?
Naše seskupení členů vzniklo na konci roku 2019. Hlavním důvodem byla změna rozpisu směn. Ve společnosti Ball operátoři pracují v nepřetržitém provozu a v kontu pracovní doby. A právě na konci roku 2019 přišlo vedení se změnou z 12hodinových na 8hodinové směny, ale se zachováním fondu hodin z 12hodinových směn. Bohužel v této době vedení nepřipustilo žádnou diskusi se zaměstnanci, a tak většina nespokojených zaměstnanců založila odbory jako poslední možnost zvrátit rozhodnutí vedení.
 
Jak probíhala jednání ve vaší firmě?
Jednání byla složitá. Ze začátku jsme naráželi na arogantní jednání a poté i na vyhrožování, ale nakonec se kolektivní smlouva dojednala. Ovšem ne všichni zaměstnanci byli s konečným zněním kolektivní smlouvy spokojeni. Po necelém roce jsme se vrátili zpět na 12hodinové směny. Důvodem byl tlak odborů, velké množství přesčasů, ale hlavně nedostatek zaměstnanců. S nástupem osmi hodinových směn začali odcházet zkušení pracovníci a tento trend pokračuje i nadále.
 
Jaké problémy v současné době řešíte?
V současnosti je největším problémem nedostatek zaměstnanců. Začíná se stavět nová továrna na Borských polích a část stávajících zaměstnanců se přesune rozjíždět novou výrobu. Bohužel hodně nových zaměstnanců odchází již ve zkušební době. Největším úkolem pro vedení a odbory je stabilizovat pracovní kolektiv a poté zaučit nové kolegy, protože na některých pracovištích to trvá minimálně půl roku, než se pracovník něco naučí. Doufám, že se poté rozroste i členská základna a zlepší pracovní podmínky pro všechny.
 
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák

Jednání PV OSŽ při ČD, a. s., se zúčastnil nový generální ředitel Českých drah

První zasedání Podnikového výboru (PV) OSŽ při Českých drahách po VIII. sjezdu OSŽ se konalo v Praze, v sídle OSŽ, ve středu 13. dubna za účasti nově zvoleného předsedy představenstva a generálního ředitele Českých drah Mgr. Michala Krapince.

Jednání začalo standardně – kontrolou plnění úkolů a informacemi ze zásadních jednání. Předseda PV Štěpán Lev nejprve informoval o jednání odborových centrál ze dne 15. 3., na němž se probíral mimo jiné návrh 1. změny PKS (týkající se úpravy cestovních náhrad či výše stravenek). Zmínil se o inflaci, na kterou pamatuje ustanovení PKS pro rok 2022 s tím, že zaměstnavatel musí po 30. 6. 2022 vyvolat kolektivní jednaní a kompenzovat výši inflace formou mimořádné odměny (možné jsou i další varianty řešení).

Tajemník PV Antonín Leitgeb, který celé jednání moderoval, informoval o jednání jedné řádné a dvou mimořádných dozorčích radách ČD, které se zabývaly mimo jiné problematikou chybějících náhradních dílů a odstupováním některých firem od smluv, což působí Českým drahám problémy při plánované revitalizaci vozů; a dále informoval o koupi dopravce Vydos BUS, kterou ČD přejmenují na ČD BUS a budou tímto zajišťovat autobusovou dopravu v době výluk na železnici.

Na další část jednání se dostavila Ing. Zuzana Ajgrmanová, ředitelka Zásobovacího centra Česká Třebová, aby členy PV podrobněji informovala o záměru centralizace materiálně technického zásobování (MTZ v OCÚ) na ČD. „Ze systémového hlediska je to krok správným směrem a navazuje na již centralizované servisní činnosti Českých drah,“ uvedla v úvodu. Dále odpověděla na dotazy a připomínky a zdůraznila tím, že se jedná pouze o organizační záležitost, tedy nikoli o fyzický přesun zaměstnanců na jiné místo. Vysvětlila, že centralizované zásobování je výhodnější jak z organizačního, tak ekonomického hlediska, neboť i objednávky pak mohou probíhat centrálně. Nad předloženým záměrem centralizace MTZ v OCÚ se znovu členové PV za účasti ředitelky ZC, ředitelů OCÚ a zástupce O8 GŘ ČD, a. s., sejdou, uvedla tajemnice PV Věra Nečasová.

Jak jsme uvedli v úvodu, část jednání se zúčastnil nově zvolený předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Mgr. Michal Krapinec (ve funkci od 4. 4. 2022), který řekl, že směr daný minulým vedením nebude třeba v zásadě měnit (dílčí úpravy jsou možné). „Pro mě jsou nejdůležitější zaměstnanci,“ zdůraznil a dodal, že spokojenost zaměstnanců se přenese i na zákazníky. „Udělám vše pro zachování sociálního smíru,“ řekl dále. Zmínil se i o hlavních problémech, kterým budou v blízké budoucnosti České dráhy čelit. Je to především neutěšená finanční situace, způsobená bezprecedentním nárůstem všech vstupů. Do budoucna je podle jeho slov potřeba také počítat s tím, že konkurenční tlak v železniční dopravě bude enormní a podíl Českých drah na osobní dopravě může tak být nižší. Poté odpověděl na některé dotazy z pléna týkající se opravárenství a situace týkající se převodu pozemků pod kolejemi.

Po odchodu generálního ředitele pokračovalo jednání PV za přítomnosti dalších hostů – personální náměstkyně GŘ a členky představenstva ČD, a. s., Mgr. Blanky Havelkové, a Ing. Lucie Bauerové z odboru 10 GŘ ČD.

Ing. Bauerová členům PV zopakovala již projednané organizační změny (od 1. 5. a od 1. 7. 2022), u nichž jde o převod činností či převod obsazeného pracovního místa na jiné pracoviště, a dále informovala o vytvoření úseku lidských zdrojů na GŘ ČD.

Ing. Havelková informovala o doplnění představenstva Českých drah, které je již nyní kompletní a tvoří ho: Mgr. Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel ČD, Mgr. Michal Kraus, MSc., místopředseda představenstva a náměstek GŘ pro servis, a dále členové představenstva a zároveň náměstci GŘ Ing. Jiří Ješeta, zodpovědný za obchod, Mgr. Blanka Havelková, zodpovědná za lidské zdroje, a Ing. Mgr. Lukáš Svoboda, zodpovědný za ekonomiku.

Dále se diskutovalo o metodickém pokynu k odměňování zaměstnanců údržby, který byl upraven na základě připomínek odborů. Bylo zdůrazněno, že odměnu by neměli dostávat automaticky všichni, ale pouze ti, kdo se skutečně podílejí na opravách.

Ing. Havelková odpověděla na dotazy z minulého zasedání PV, například ke školení zaměstnanců, kde je problém s termíny řádných i opravných zkoušek. Zmínila se i o odměnách pro vlakové čety, které doprovázely humanitární vlaky z Ukrajiny. Mimořádné odměny již byly vyplaceny a finance se poskytnou i zaměstnancům do některých exponovaných stanic.

 

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Tripartita projednala strategii integrace uprchlíků a předsednictví EU

Tisková konference po jednání tripartity, 12. dubna 2022.
Tisková konference po jednání tripartity, 12. dubna 2022.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v úterý 12. dubna 2022 sešli na třetím letošním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Sociální partneři se na svém zasedání věnovali současné situaci na Ukrajině, přípravě předsednictví ČR v Radě EU nebo Národnímu plánu obnovy.

Jedním z hlavních témat jednání tripartity byly dopady ruské agrese na Ukrajině na českou ekonomiku a českou společnost, a to především v podobě rostoucích cen pohonných hmot, energií, ale i dalšího zboží a v podobě masivní uprchlické vlny.

„Jsem rád, že se jak se zaměstnavateli, tak s reprezentací zaměstnanců shodujeme v tom, že je nutné připravovat taková opatření, abychom nenechali nikoho padnout. Nenechali nikoho, jak se říká, na holičkách. A to samozřejmě jak české občany, na které dopadá zvyšování cen a všechny ty související jevy ruské agrese na Ukrajinu, tak samozřejmě také ne ukrajinské uprchlíky, především ženy a děti, které u nás hledají bezpečí před válkou,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Členové vlády sociální partnery informovali, jak se zatím vládě ve spolupráci s kraji, obcemi, nevládními neziskovými organizacemi a za vydatného přispění zaměstnavatelů, ale především solidarity běžných občanů daří uprchlickou vlnu zvládat. „Za to si všichni zaslouží velké poděkování,“ uvedl předseda vlády. „Informovali jsme reprezentanty zaměstnanců a zaměstnavatelů o strategickém materiálu, který zítra budeme schvalovat na vládě, o jeho základních parametrech, a domluvili jsme se na další spolupráci při jeho úpravě a precizaci,“ doplnil premiér Fiala.

Předseda vlády na jednání připomněl i kroky, které už vláda učinila ve snaze zmírnit dopady války na Ukrajině a s tím souvisejícího zvyšování cen na české domácnosti i firmy. Zmínil například zvýšení životního a existenčního minima, snížení spotřební daně na naftu a benzín a zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun či zrušení povinného přimíchávání biosložky první generace do paliv.

„Chystáme i další kroky. Zástupce zaměstnanců a zaměstnavatelů jsme ujistili, že děláme všechno proto, abychom pomohli lidem, na které dopadají bezprostředně se zvyšující ceny. Je to cíl naší vlády. Chceme pomáhat konkrétně, adresně, cíleně, ale chceme a budeme pomáhat. Naším cílem nemůže být nic jiného než sociální smír. Podle toho postupujeme, podle toho naše kroky děláme a podle toho vypadá také politika naší vlády,“ podotkl předseda vlády.

Příprava předsednictví ČR v Radě EU

Vláda sociální partnery informovala také o stavu příprav předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Aktuálně probíhá identifikace hlavních politických priorit, které bude vláda během předsednictví prosazovat. V kontextu ruské agrese proti Ukrajině se bude české předsednictví věnovat energetice, obranné kapacitě EU a otázce uprchlíků.

Tripartita se dohodla na četnějších konzultacích s hospodářskými a sociálními partnery. Finální podoba programu bude připravena až těsně před samotným startem předsednictví, tedy kolem poloviny června 2022.

Zpráva o stavu přípravy a realizace Národního plánu obnovy

Rada hospodářské a sociální dohody diskutovala také o stavu přípravy a realizace Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu a Fondu pro spravedlivou transformaci. Národní plán obnovy je programem přímo řízeným Evropskou komisí. Pro ČR představuje jedinečnou příležitost čerpat z evropských zdrojů granty ve výši až 180 miliard korun na obnovení ekonomiky a společnosti po pandemii. Základem plánu jsou reformy a investice, které vycházejí ze stávající situace českého hospodářství.

Reformy a investice zahrnuté do Národního plánu obnovy jsou rozděleny do šesti pilířů: Digitální transformace (27 854 milionů korun), fyzická infrastruktura a zelená tranzice (85,182 miliardy korun), vzdělávání a trh práce (41,006 miliardy korun), instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na covid-19 (10,895 miliardy korun), výzkum, vývoj a inovace (13,2 miliardy korun) a zdraví a odolnost obyvatel (12,441 miliardy korun).

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR se uskuteční v úterý 21. června 2022.

Bezpečnostní rada státu potvrdila zájem České republiky jednat s USA o návrhu dohody o obranné spolupráci

Bezpečnostní rada státu se na jednání ve středu 12. dubna 2022 věnovala aktuální bezpečnostní situaci v České republice a problematice Severoatlantické aliance a Evropské unie v bezpečnostní oblasti zejména v souvislosti s invazí Ruské federace na Ukrajinu. Potvrdila také zájem České republiky jednat s USA o návrhu dohody o obranné spolupráci.

Bezpečnostní rada státu se zabývala stanovením strategických priorit vlády České republiky ke zvládání uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu. Vzala na vědomí Akční plán boje proti organizovanému zločinu na roky 2022 a 2023 a Vyhodnocení Akčního plánu boje proti organizovanému zločinu na roky 2020 a 2021.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí rovněž prvotní návrh řešení zajišťující bezpečnost a odolnost klíčové infrastruktury státu prostřednictvím vybudování jednotné komunikační platformy obsažený v Projektu BIVOJ, potřebu navýšení bezpečnosti dodavatelského řetězce informačních a komunikačních technologií do strategické infrastruktury České republiky a schválila Národní plán výzkumu a vývoje v kybernetické a informační bezpečnosti do roku 2025.

Bezpečnostní rada státu také vzala na vědomí informaci o stavu dovozní závislosti České republiky na dodávkách strategických nerostných surovin a informaci o závěrech výročních zasedání mezinárodních kontrolních režimů nešíření zbraní hromadného ničení, konvenčních zbraní a položek dvojího použití v roce 2021 a změnu usnesení vlády ze dne 2. května 2007 č. 480.

Bezpečnostní rada státu zrušila plánované cvičení ZÓNA 2022 a schválila Zprávu o činnosti Bezpečnostní rady státu za rok 2021.

Pro informaci byly na program Bezpečnostní rady státu předloženy materiály Zpráva o činnosti Výboru pro obranné plánování za rok 2021, Zpráva o činnosti Výboru pro vnitřní bezpečnost za rok 2021, Zpráva o činnosti Výboru pro civilní nouzové plánování za rok 2021 a Zpráva o činnosti Výboru pro kybernetickou bezpečnost za rok 2021.

Rada vlády projednala rozpočet na vědu 2023+

Jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace ve Strakově akademii, 12. dubna 2022.
Jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace ve Strakově akademii, 12. dubna 2022.
V úterý 12. dubna 2022 se ve Strakově akademii konalo mimořádné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jíž předsedá ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Členové Rady zde projednávali rozpočet na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI).

Mimořádné jednání RVVI bylo stěžejně věnováno návrhu výdajů státního rozpočtu na rok 2023 s výhledy. Po obsáhlé diskusi radní schválili materiál Návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2023 s výhledem na léta 2024 a 2025 a dlouhodobým výhledem do roku 2029, který bude nyní předložen do meziresortního připomínkového řízení.

Na podkladě proběhlých jednání mezi ministryní pro vědu a výzkum a ministrem financí, s ohledem na hospodářský vývoj, aktuální situaci ve státním rozpočtu a aktuální události, je pro návrh výdajů na VaVaI na rok 2023 nezbytné dodržet střednědobý výhled schválený usnesením vlády ze dne 9. února 2022.

RVVI proto ponechává návrh rozpočtu pro rok 2023 ve výši střednědobého výhledu schváleného vládou, tedy celkem ve výši 39,32 mld. Kč. Objem financování roku 2023 zaznamenává meziroční nárůst o 249,8 mil. Kč. V dalších letech je Radou navrženo navýšení střednědobých výhledů, a to na celkové objemy 43,44 mld. Kč na rok 2024 a 45,22 mld. Kč na rok 2025. V rozpočtu je zohledněno i financování ze zdrojů fondů EU.

„Předložený návrh rozpočtového výhledu na léta 2024 a 2025 zohledňuje očekávaný vývoj inflace a předpokládá, že makroekonomický růst České republiky po pandemické krizi a za mezinárodní situace ovlivněné válkou na Ukrajině bude podmíněn investicemi veřejných prostředků i na vědu a výzkum. Návrh rozpočtu dále akcentuje mimo jiné nutnost podpory excelence, prokázanou schopnost relevantních vědních oborů rychle a strategicky reagovat na aktuální společenské výzvy a potřebu podpory aplikovaného výzkumu, transferu technologií a znalostí nezbytných pro dlouhodobý hospodářský růst, konkurenceschopnost a transformaci v ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou,“ sdělila k výsledku jednání ministryně Langšádlová.

Předložený rozpočet je součástí snahy o vytvoření stabilních podmínek pro rozvoj systému VaVaI. Na základě dosavadních jednání s poskytovateli jsou k dispozici výhledy až do roku 2029.

Podle zákona č. 130/2002 Sb. zpracovává RVVI každoročně návrh střednědobého výhledu podpory VaVaI a návrh výše celkových výdajů na výzkum a vývoj u jednotlivých rozpočtových kapitol včetně návrhu jejich rozdělení. Závazný termín předložení návrhu rozpočtu na VaVaI 2023+ vládě je 31. květen 2022.