Ministerstvo průmyslu a obchodu jako garant projektu začíná od 11. 4. 2018 přijímat žádosti o zařazení do Režimu ostatní státy (dále „Režim“) zaměřené na Mongolsko a Filipíny.

Cílem Režimu je konkrétní výběr uchazečů z těchto států. Projekt je určen pouze pro přímého zaměstnavatele, který splní kritéria Režimu (pracovní pozice dle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO hlavní třídy 4-8, pracovní místo nahlášené na příslušném Úřadu práce, bezdlužnost kandidáta na zařazení atd.).

O podaných žádostech bude rozhodovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR na základě doporučení české podnikatelské reprezentace (SP ČR, HK ČR, KZPS, AMSP) nebo CzechInvest.

V tomto Režimu je roční kvóta 1000 žádostí (tj. 85 žádostí měsíčně). Pokud se měsíční kapacita naplní, bude příjem zastaven. Žádosti o zaměstnaneckou kartu budou přijímat zastupitelské úřady v Ulánbátaru a Manile.

V Režimu ostatní státy je možné podávat také hromadnou žádost (více jak 30 uchazečů).

V České republice je dlouhodobě enormně nízká nezaměstnanost, v březnu 2018 klesla na 3,5 %. Režim ostatní státy má napomoct zaměstnavatelům se získáním dalších pracovních kapacit.

Více informací naleznete na webových stránkách MPO včetně rubriky „často kladené otázky“, které Vám pomohou v lepší orientaci při podání žádosti o zařazení do režimu ostatní státy.

Dotazy k Režimu lze zasílat na: rezimostatniinfo@mpo.cz. Další informace budou zveřejňovány na webové stránce Ministerstva průmyslu a obchodu (www.mpo.cz/rezimostatnistaty).

V případě podání Žádosti o doporučení pro zařazení do režimu ostatní státy (Filipíny/Mongolsko) kontaktujte Mgr. Terezu Hejlovou, email: thejlova@spcr.cz.

Do zavedení e-neschopenky, které by zabránily zneužívání nemocenské, Svaz zásadně odmítá zrušení karenční doby a je překvapen, že o tom vláda uvažuje. Praxe ukázala, že nejvíce se zneužívají právě krátkodobé pracovní neschopnosti. V současné situaci na trhu práce, kdy chybí zaměstnanci ve všech profesích, a obtížně se plní zakázky, je toto neuvážené opatření další ranou pro firmy. Dnes na mimořádném jednání tripartity hájíme názor firem na toto téma.

PRAXE UKÁZALA:

• Po zavedení karenční doby v roce 2009 nemocnost výrazně klesla.
• Zaměstnanci si dříve platili nemocenské pojištění ve výši 1,1 % z hrubé mzdy. Po zavedení karenční doby se toto pojištění zrušilo. Zaměstnanci ušetří finance odpovídající náhradě za cca 4 dny nemoci ročně.
• Karenční dobu, obvykle 3denní, zavedlo 16 z 28 zemí EU. Irsko má 6 dnů, Island dokonce 14. Některé další státy (Chorvatsko, Finsko, Dánsko) mají karenční dobu jen pro určité skupiny (OSVČ).

CO BY MOHLO NASTAT PŘI PLACENÍ PRVNÍCH DNŮ NEMOCENSKÉ:

• Zaměstnavatelé dle svých zkušeností očekávají, že by po případném zrušení karenční doby vzrostla dočasná pracovní neschopnost o 2–3 %.
• Osoby v pracovní neschopnosti musí zastoupit jejich kolegové. Čím víc lidí budou muset v podniku nahradit, tím víc stoupnou přesčasy.
• Zvýší se celkové náklady firem, podle odhadu MPSV cca o 5,1 miliardy korun pro rok 2019.
• Naruší se firemní politika benefitů kvůli sick days.

CO SVAZ A FIRMY DĚLAJÍ PRO NEMOCNÉ ZAMĚSTNACE:

• Svaz podpořil zvýšení nemocenské při dlouhodobější pracovní neschopnosti. Díky tomu letos od 31. dne nemoci dostávají nemocní zaměstnanci místo 60 % nově 66 % vyměřovacího základu a od 61. dne nemoci pobírá zaměstnanec navýšených 72 %.
• Firmy poskytují zaměstnancům sick days, dovolenou navíc nebo práci z domova. Některé poskytují i náhradu mzdy za první tři pracovní dny nemoci.

CO MUSÍ VLÁDA ŘEŠIT:

• Zavedení e-neschopenky a nastavení pravidel, která by zabránila, aby se zneužívalo pobírání náhrady mzdy v době krátkodobé nemoci.

Daňové odpočty jsou plnohodnotný nástroj státní podpory výzkumu, vývoje a inovací. Podporují konkurenceschopnost firem. Běžně je firmy využívají ve vyspělých státech světa. Jak fungují v České republice jsme se ptali Bohuslava Čížka, ředitele Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Nezvýhodňují daňové odpočty velké firmy?

Mezi výhody daňových odpočtů, pokud správně fungují, patří neutralita a transparentnost. V současné době bohužel systém odrazuje mnoho firem, zejména malé a střední podniky, pro svou nepředvídatelnost a přístup finanční správy, a to např. délkou kontrol, formálním přístupem, nepřiměřeným stupňováním důkazních povinností atd. S tím se vypořádají lépe větší firmy. Jde to tak proti záměrům, které vláda, další čelní představitelé ČR a různých institucí, včetně EU, deklarují. Navíc kolem odpočtů panuje řada mýtů. Pro nás je to plnohodnotný nástroj státní podpory VaVaI a konkurenceschopnosti, který je běžně používaný ve vyspělých státech světa. Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém posledním jednání tyto naše zásady potvrdila. Věřím, že záměrem ČR je skutečná podpora přidané hodnoty a dlouhodobého růstu, která bez zvýhodnění VaVaI lze stěží.

Mezi firmami není o daňové odpočty velký zájem. Čím to podle vás je?

Rádi bychom šířili povědomí o tomto nástroji a podporovali jeho využívání i mezi menšími firmami. Samozřejmě máme na mysli firmy, které se inovacím opravdu věnují, případné zneužívání nepodporujeme. Rádi bychom inovativním podnikům a firmám s výraznějším potenciálem říkali, že o ně má ČR zájem a bude jim napomáhat se rozvíjet. Nicméně právě díky současné situaci nedokážeme s jistotou firmám všechny jejich dotazy zodpovědět. Svaz se proto snažil téma otevřít na mnoha jednáních s vládou a ministry. Navrhuje i opatření, která by měla systém vyjasnit a pro firmy zatraktivnit.

Jak hodnotíte kontrolu daňových odpočtů na výzkum, vývoj a inovace? Jsou úředníci schopni posoudit, co je výdaj na výzkum a vývoj a co ne?

Finanční správa se bohužel nyní zaměřila hlavně na kontrolu formálních požadavků, kde je samozřejmě obtížné vždy a vše doložit a dostát tak pojmům jako „dostatečné důkazy“. Dlouhodobě voláme po tom, aby finanční správa uplatňovala proklientský přístup vůči firmám, u kterých narazí jen na bagatelní formální pochybení a podstata cíle je v pořádku, tedy neobcházejí povinnosti. Chápeme, že některé parametry stanoví zákon a při striktním výkladu, i když správném, dochází k nepříjemným situacím pro praxi. Přispívá k tomu také např. nastavení bonusového systému pro pracovníky finančních úřadů. Současný přístup bohužel vychýlil kyvadlo na druhý, v některých případech vůči firmám negativní, směr a původní smysl této podpory je tak narušován. Některé věci lze upravit jiným nastavením či vnímáním, a na tom pracujeme. Nechceme vést sporné diskuse, ale naopak hledat řešení, aby to fungovalo. Nyní ze strany řady poslanců či RVVI, které předsedá sám premiér, vidíme zájem o posun v řešení. Jinak dnes již dle informací, které máme od ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství, by neměl být problém v posuzování novosti, a tedy výzkumu a vývoje, k čemuž přispělo i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Budou podle vás firmy investovat do inovací i bez pomoci státu v rámci konkurenčního boje? Nebo by výpadek daňových odpočtů znevýhodnil české firmy v porovnání s těmi zahraničními?

Firmy do inovací budou vždy investovat v rámci konkurenčního boje. Odpočty však mají jasné přínosy, jak pro ekonomiku a státní rozpočet, tak přispívají k rozvoji firem, zvyšování jejich obratu. Mají prokazatelné přínosy v následném zvyšování daňové povinnosti konkurenceschopných firem a sociální efekty. Také zvyšují výdaje do výzkumu a vývoje a hrají roli při rozhodování zahraničních investorů o umístění výrobních a R&D kapacit v České republice. Ta v řadě oblastí mezinárodně ztrácí svou cenovou konkurenceschopnost a musí jít tedy cestou vyšší přidané hodnoty. Pokud se chceme v této oblasti posunout rychleji a myslíme to vážně, tak k tomu musíme vytvářet vhodné podmínky, a to od zajištění kvalifikované pracovní síly až právě pro stimuly, které budou firmy více motivovat k inovacím. To je běžná praxe hospodářských politik. Nechceme prohrát ve světové konkurenceschopnosti, zvláště když jsme otevřená ekonomika a investiční aktivita do dlouhodobých investic není nyní v ČR nijak závratná.

Chceme, aby mateřské společnosti přesouvaly svůj vývoj i na území ČR, aby se přidaná hodnota vytvářela zde. K tomu je fungující stimul, například ve formě odpočtů právě vhodný, zvláště pokud tento nástroj využívají v řadě dalších zemí. A chceme dát signál i domácím menším a středním firmám, že dostanou zvýhodnění, když budou inovativnější.

Svaz průmyslu a dopravy ČR zásadně odmítá zrušení karenční doby, o kterém nyní vláda znovu jedná. Firmám by se zvýšily celkové náklady. Zaměstnavatelé na základě svých zkušeností předpokládají, že by se v případě jejího zrušení zvýšila v některých odvětvích nemocnost o 2–3 %. Aby si společnost udržela výrobní kapacity, museli by navíc zbylí zaměstnanci často pracovat přesčas. Firmy by měly mít i nadále možnost řešit krátkodobé pracovní neschopnosti individuálně pomocí benefitů.

Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nemocnost zaměstnanců po zavedení karenční doby v roce 2009 klesla. Zaměstnavatelé proto očekávají, že případné zrušení karenční doby by nemocnost v některých odvětvích zvýšilo o 2–3 %.

Především pro výrobní firmy představuje zvýšení nemocnosti problém. „Výrobní podniky musí nahradit nemocného jiným zaměstnancem, což je při současném nedostatku lidí na trhu práce obtížné. Kolegové, kteří nemarodí tak musí často pracovat přesčas,“ vysvětluje Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR a dodává: „Některé firmy musí kvůli vysoké nemocnosti snižovat výrobu a odmítat zakázky.“

MPSV odhaduje, že by se po zrušení karenční doby zvýšily firmám pro rok 2019 náklady na vyplacení náhrad ze mzdy za nyní neplacené 3 dny o 2,9 miliardy Kč. To za předpokladu, že počet nemocných ročně nestoupne. Praxe ale ukazuje, že nemocnost by se zvýšila, tedy i náklady pro zaměstnavatele by podle odhadu MPSV byly vyšší. V součtu by činily o 5,1 miliardy korun více.

Firmy řeší krátkodobou pracovní neschopnost benefity
Firmy by měly mít i nadále možnost řešit krátkodobé pracovní neschopnosti individuálně. Mnoho podniků to řeší pomocí firemních benefitů. Mezi firmami jsou dnes i takové, které vedle tradičních benefitů (sick days, dovolená navíc, práce z domova) poskytují náhradu mzdy za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti. To je možné díky tomu, že mají dobře nastavené systémy spolupráce s ošetřujícími lékaři, takže nedochází ke zneužívání, a dočasná pracovní neschopnost je nízká. Takový přístup firem není samozřejmý, záleží na každém podniku, jeho ekonomické situaci, velikosti a oblasti podnikání.

Karenční dobu řeší i další státy Evropské unie
Karenční dobu má zavedenou většina zemí Evropské unie. Obvykle se pohybuje kolem 3 dnů, ale například v Irsku trvá karenční doba 6 dnů, na Islandu dokonce 14 dní. Některé státy, jako je například Chorvatsko, Finsko nebo Dánsko, nemají karenční dobu zavedenou plošně, ale platí jen pro určité skupiny například pro OSVČ.

*Statistiky MPSV – EKLEP – č.j. OVA 2014/18 z 9. 3. 2018

 

Ve dnech 22. a 23. března 2018 se v Bruselu uskuteční zasedání Evropské rady (ER), následované zasedáním ER podle čl. 50 Smlouvy o EU. Evropská rada by měla přijmout závěry v oblasti tvorby pracovních míst, hospodářského růstu a konkurenceschopnosti včetně pokroku v naplňování Strategie pro vnitřní trh a Strategie pro jednotný digitální trh. V oblasti obchodní politiky je cílem ER prodiskutovat stav aktuálně probíhajících vyjednávání dohod o volném obchodu (FTAs). Evropská rada se bude věnovat zprávě BG PRES k dosavadnímu průběhu letošního cyklu evropského semestru. Komise představí balíček sociální spravedlnosti obsahující nařízení na zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a doporučení Rady ohledně přístupu k sociální ochraně. Ministři budou informování i přípravě Summitu EU-západní Balkán v Sofii dne 17. 5. 2018. Na agendě budou i vztahy EU-Turecko a informace o pokroku revize společného azylového systému (SEAS).

Plánovaná agenda bude kontaminována aktuálními událostmi. Zejména pokud jde přezkum dopadu dovozů oceli na národní bezpečnost USA a uvalení cel ve výši 25 % pro ocel a ve výši 10% pro hliník. Opatření budou mít výrazný dopad na evropské exporty dotčených produktů. EU aktuálně zvažuje další kroky – 1)zahájení řízení dle pravidel WTO společně s dalšími dotčenými státy; 2) zahájit safeguardové šetření k ochraně unijního trhu před odklony obchodu; 3) přijmout vhodná protiopatření k vyrovnání nastalé situace. Ministři se v diskusi dotknou i vyhrocení vztahů Velké Británie a Ruska po útoku v Salisbury, což jistě posílí vůli a odhodlání spolupracovat v oblasti obrany, bezpečnosti a boje proti terorismu.

Jednání Evropské rady dle čl. 50 SEU k brexitu

Dne 7. března 2018 byl zveřejněn první návrh pokynů ER50 směrem k budoucímu vztahu (aktualizovaná verze 13. 3. 2018). ER potvrzuje své pokyny z 29. dubna a 15. prosince 2017 a trvá na nejbližším možném budoucím partnerství s UK, které pokryje obchodní a ekonomickou spolupráci, stejně jako další oblasti, konkrétněji boj proti terorismu a mezinárodnímu zločinu, dále také bezpečnost a zahraniční politika. Musí se však počítat s pozicí UK, která takové budoucí partnerství limituje. Být mimo celní unii a jednotný trh nevyhnutelně povede k obtížím v obchodní sféře. Rozdíly ve vnějších clech a vnitřních předpisech, jakož i absence společných institucí a sdíleného právního systému vyžadují kontroly, které by zachovaly celistvost jednotného trhu EU a trhu UK. To bude mít negativní ekonomické konsekvence, zejména pro UK.

Evropský byznys a jeho poselství jarní Evropské radě

BusinessEurope, Konfederace evropského podnikání, oslovila před Jarní ER jejího předsedu Donalda Tuska dopisem, ve které apeluje, aby EU využila příznivého ekonomického vývoje k zajištění udržitelného růstu a dlouhodobé konkurenceschopnosti. Členské státy jsou však liknavé v provádění strukturálních reforem. BusinessEurope volá i po urychleném pokroku v realizaci nové průmyslové strategie, dosažení plně integrovaného jednotného trhu, digitálního trhu, dokončení bankovní a kapitálové unie. Evropský byznys očekává i pokrok a jasnost v jednáních o brexitu a zachování „status quo-like“ po dobu trvání přechodného období, se všemi právy a povinnostmi. Ve světle nedávných opatření USA pro dovozy oceli a hliníku volá po dodržování a vymahatelnosti mnohostranných pravidel WTO.

Vladimíra Drbalová, poradkyně pro mezinárodní organizace a EU

Dopis BusinessEurope Donaldu Tuskovi

Na dnešním jednání tripartity Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), jakožto největší zástupce českého byznysu, projednává například novelu zákona o důchodovém pojištění, čerpání z evropských fondů, dopravní stavby nebo digitální agendu.

NÁVRH FINANCOVÁNÍ DŮCHODŮ POVAŽUJEME ZA NESYSTÉMOVÝ

„Svaz průmyslu rozumí, že vláda předkládá návrh na růst důchodů. Vzhledem k tomu, že důchody v poslední době nerostly stejným tempem jako průměrná nebo minimální mzda, to pokládáme za logické. Považujeme ale za nesystémový způsob, jakým chce vláda důchody financovat. Obáváme se, že financování může jít na úkor státního dluhu v budoucích letech,“ komentuje Jan Rafaj, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Chybí nám výhled, jak se budou důchody vyvíjet dál, aby se na to mohly jednotlivé věkové skupiny připravit,“ doplňuje Jan Rafaj, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

DIGITÁLNÍ AGENDA NENÍ JEN E-GOVERNMENT

„Vítáme, že se vláda zabývá e-governmentem. Je ale důležité, aby se důsledně věnovala i dalším oblastem rozvoje digitalizace a jejím dopadům na společnost. Klíčové oblasti digitálního trhu, a s tím související obchodní dohody, se totiž projednávají právě teď na úrovni Evropské unie. Proto potřebujeme, aby vláda přistoupila k digitální agendě jako k nadresortní oblasti. Bez toho nebude Česká republika schopna na evropské úrovni vyjednávat příznivá pravidla pro český byznys, a to na něj bude mít drtivý dopad,“ upozorňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VLÁDA MUSÍ ZAJISTIT EFEKTIVNÍ ČERPÁNÍ Z EVROPSKÝCH FONDŮ

„Požadujeme, aby vláda během jara předložila analýzu rizik čerpání prostředků z evropských fondů v jednotlivých programech včetně přehledu konkrétních opatření a návrhu případných realokací. Chceme, aby vláda zajistila efektivní využití financí z evropských fondů,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

MINISTERSTVO BY MĚLO PŘEDLOŽIT REÁLNÝ ODHAD DOPRAVNÍCH STAVEB

„Na posledním pracovním týmu Rady hospodářské a sociální dohody pro dopravu jsme byli informováni, že v roce 2017 mělo být zahájeno 21 dopravních staveb. Z toho se ale nakonec zahájilo jen pět, zbytek bylo přesunuto na letošní rok. Ministerstvu dopravy se nedaří dodržovat svůj vlastní plán, proto chceme, aby předložilo reálný odhad celkového počtu zahájených staveb v následujících letech,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se věnuje sociálnímu dialogu pravidelně, je oficiálním zástupcem českých firem a také povinným připomínkovým místem. Ročně se vyjadřuje k cca 140 legislativním návrhům s cílem zajistit kvalitní podnikatelské prostředí v České republice.