Aktuality – 139. stránka

Průmyslová produkce opět vzrostla, nové zakázky přibyly

Průmyslová produkce v červenci reálně meziročně vzrostla o 7,0 %. Meziměsíčně byla vyšší o 2,1 %. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 18,9 %.

Průmyslová produkce¹ v červenci 2021 byla reálně meziměsíčně vyšší o 2,1 %. Meziročně vzrostla o 7,0 %. K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (příspěvek +1,5 procentního bodu, růst o 14,5 %), výroba elektrických zařízení (příspěvek +1,0 p. b., růst o 14,3 %) a výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (příspěvek +0,7 p. b., růst o 28,1 %). Průmyslová produkce klesla v odvětvích výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek -0,15 p. b., pokles o 0,8 %), ostatní zpracovatelský průmysl (příspěvek -0,10 p. b., pokles o 4,7 %) a výroba oděvů (příspěvek -0,03 p. b., pokles o 4,2 %).

„Produkce v červenci vzrostla v naprosté většině průmyslových odvětví. Relativně vysoká tempa růstu byla ještě zčásti ovlivněna nižší srovnávací základnou. Projevila se však i zvýšená poptávka po některých výrobcích zpracovatelského průmyslu, např. oceli,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky.

Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách¹ v červenci 2021 meziročně vzrostly o 12,1 %. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se zvýšily v běžných cenách o 10,4 %. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, v běžných cenách vzrostly o 14,5 %.

Hodnota nových zakázek¹ v červenci 2021 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 18,9 %. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 18,3 %, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 20,2 %. K celkovému meziročnímu růstu nových zakázek přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +5,4 p. b., růst o 13,5 %), výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (příspěvek +2,7 p. b., růst o 51,3 %) a výroba strojů a zařízení (příspěvek +2,5 p. b., růst o 24,4 %). Nové zakázky klesly v odvětví výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek -0,4 p. b., pokles o 3,7 %) a výroba oděvů (příspěvek -0,1 p. b., pokles o 15,0 %).

„Stejně jako v předchozích měsících průmyslovým podnikům výrazně rostla zakázková náplň. Meziměsíčně se objem nových průmyslových zakázek zvýšil již potřetí v řadě a dosahuje nejvyšších hodnot ve sledované časové řadě,“ dodává Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců² v průmyslu se v červenci 2021 meziročně snížil o 0,6 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v červenci 2021 meziročně vzrostla o 5,3 %.

Podle údajů zveřejněných Eurostatem průmyslová produkce v červnu 2021 v EU27 meziročně vzrostla o 10,5 %, český průmysl vzrostl o 11,1 %. Největší meziroční růst zaznamenala Belgie a Litva; německý průmysl vzrostl o 6,5 %. Podle předběžného harmonogramu Eurostat zveřejní údaje za červenec 2021 dne 15. 9. 2021.

______________________
Poznámky:

¹Meziroční vývoj všech ukazatelů, není-li uvedeno jinak, je publikován po očištění o vliv počtu pracovních dnů. Meziměsíční, popř. mezičtvrtletní tempa jsou očištěna také o vliv sezónnosti. Příspěvky k růstu, nebo poklesu, jsou počítány z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů. Červenec 2021 měl o dva pracovní dny méně než červenec 2020.
²Ukazatele týkající se zaměstnanosti v průmyslu se vztahují k celé populaci podniků s převažující průmyslovou činností. Ukazatel evidenčního počtu zaměstnanců nezahrnuje osoby pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti, pracující majitele podniků a spolupracující členy domácnosti, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru. Do údaje o evidenčním počtu zaměstnanců v průmyslu nejsou rovněž zahrnuti zaměstnanci agentur, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru v odvětví služeb (CZ-NACE 78.2).

V souladu s revizní politikou ČSÚ byly zároveň se zpracováním dat za červenec 2021 revidovány údaje za duben až červen 2021.

Pozemní stavitelství zpomalilo růst stavební produkce

Stavební produkce v červenci reálně meziročně vzrostla o 0,5 %. Meziměsíčně byla nižší o 2,6 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 2,9 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 128,9 %. Meziročně bylo zahájeno o 30,2 % bytů více. Dokončeno bylo o 11,8 % bytů více.

Stavební produkce¹ v červenci 2021 byla reálně meziměsíčně nižší o 2,6 %. Meziročně vzrostla o 0,5 %. Produkce v pozemním stavitelství se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 2,2 % (příspěvek -1,5 procentního bodu). Produkce inženýrského stavitelství meziročně vzrostla o 6,8 % (příspěvek +2,0 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců² ve stavebnictví se v červenci 2021 meziročně snížil o 1,3 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v červenci 2021 meziročně vzrostla o 5,3 %.

Stavební úřady v červenci 2021 vydaly 7 635 stavebních povolení, meziročně o 2,9 % více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 87,9 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostla o 128,9 %. „Orientační hodnota vydaných stavebních povolení vzrostla více než dvojnásobně. Zásluhu na tom má vydání stavebního povolení na výstavbu pražského metra trasy D, ale orientační hodnota by byla v růstu i po odečtení miliardových staveb,“ vysvětluje Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby.

Počet zahájených bytů v červenci 2021 meziročně vzrostl o 30,2 % a dosáhl hodnoty 3 548 bytů. V rodinných domech došlo k růstu počtu bytů o 6,4 %. V bytových domech byl zaznamenán růst počtu zahájených bytů o 143,1 %.

Počet dokončených bytů v červenci 2021 meziročně vzrostl o 11,8 % a činil 2 993 bytů. V rodinných domech došlo k poklesu o 18,3 %, v bytových domech počet dokončených bytů rostl o 136,3 %.

Stavební produkce podle údajů Eurostatu v červnu 2021 v EU27 meziročně vzrostla o 3,5 %. Pozemní stavitelství se zvýšilo o 3,8 % a inženýrské stavitelství vzrostlo o 2,6 %. „Výkon českého stavebnictví byl nad průměrem EU v obou segmentech. Největší meziroční růst zaznamenalo Maďarsko, dobře si vedlo také Rakousko a Polsko, Slovensko zaznamenalo stagnaci a Německo pokles stavební produkce v důsledku pozemních staveb,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky. Údaje za červenec 2021 Eurostat zveřejní podle předběžného harmonogramu dne 17. 09. 2021.

__________________
Poznámky:
¹Meziroční vývoj stavební produkce, není-li uvedeno jinak, je publikován po očištění o vliv počtu pracovních dnů. Meziměsíční, popř. mezičtvrtletní tempa jsou očištěna také o vliv sezónnosti. Příspěvky k růstu, nebo poklesu, jsou počítány z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů.
²Ukazatele týkající se zaměstnanosti ve stavebnictví se vztahují k celé populaci podniků s převažující stavební činností. Ukazatel evidenčního počtu zaměstnanců nezahrnuje osoby pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti, pracující majitele podniků a spolupracující členy domácnosti, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru. Do údaje o evidenčním počtu zaměstnanců ve stavebnictví nejsou rovněž zahrnuti zaměstnanci agentur, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru v odvětví služeb (CZ-NACE 78.2).

V souladu s revizní politikou ČSÚ byly revidovány údaje za duben až červen 2021.

SP ČR představil priority a očekávání průmyslu od příští vlády

Svaz průmyslu a dopravy ČR zástupcům politických stran představil prioritní oblasti pro podporu ekonomiky a blahobytu, na které by se měla zaměřit budoucí vláda. Najdeme mezi nimi například konsolidaci státního rozpočtu, reakci na demografické změny a jejich negativní dopad na trh práce i důchody. Od nové vlády Svaz průmyslu mimo jiné očekává, že připraví zemi k přechodu na nízkoemisní ekonomiku a dobře využije předsednictví v Radě Evropské unie. Se svými prioritami a očekáváními Svaz průmyslu a dopravy seznámil před volbami představitele osmi politických stran.

Odchod téměř tři čtvrtě milionu lidí do důchodu, celoevropský přechod na nízkoemisní hospodářství nebo výrazné změny ve vzdělávání a na trhu práce kvůli modernizaci průmyslu a rozvoji nových technologií. To jsou podle Svazu průmyslu jen některé trendy a výzvy, se kterými se bude muset Česká republika vypořádat v nejbližších letech a desetiletích.

„Pokud chceme, aby se naše země mohla posouvat dál a lidé byli spokojeni, potřebujeme tady jak fungující a šikovné firmy, tak efektivní a proklientskou vládu. Je na nové vládě, aby vytvářela stabilní, předvídatelné a motivační prostředí pro podnikání i pro život v naší zemi,” říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Základem rozvoje a budoucnosti jsou investice. Svaz průmyslu upozorňuje, že bude potřeba účelně využít i veřejné prostředky. „Do roku 2030 bude mít Česká republika k dispozici celkem téměř jeden bilion korun z evropských prostředků. Všechny operační programy, Národní plán obnovy a další nástroje podpory musí vláda spustit co nejdříve a zajistit jejich efektivní čerpání bez zbytečné administrativní a časové zátěže. Podniky do výzev budoucnosti i svého rozvoje investují obrovské vlastní prostředky. Správně nastavená podpora může plnění evropských cílů usnadnit a v některých případech to bez ní ani nepůjde,“ upozorňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Řada společenských změn a výzev, včetně ochrany klimatu, se bude odehrávat na celoevropské úrovni. Česká republika proto musí být aktivním a konstruktivním členem Evropské unie. Jedním z prvních úkolů nové vlády by podle Svazu průmyslu měla být včasná a důkladná příprava na předsednictví v Radě Evropské unie, kterého se Česká republika ujme v druhé polovině příštího roku.

Většina nových zákonů v Česku vychází z EU a právě Evropa akceleruje i nové výzvy. „Během předsednictví v Radě Evropské unie budeme mít možnost významně ovlivňovat agendu a priority Evropské unie. Aktivním hybatelem evropské politiky můžeme být již příští rok a byznys chce tuhle šanci využít na maximum. O tom, jak se to Česku podaří, rozhodne zejména přístup nové vlády,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy vnímá nadcházející ekonomické a společenské výzvy. Firmy se na mnohé z nich připravují a to samé očekávají od vlády. Proto Svaz průmyslu a dopravy představil politickým stranám své priority a očekávání. Jejich zvládnutí ze strany firem stejně jako vlády je klíčové pro to, aby mohla Česká republika čelit výzvám v oblasti klimatu, digitalizace nebo změnám na trhu práce úspěšně. „Jsem rád, že osm politických stran projevilo zájem o byznysové priority Svazu průmyslu. Setkávali jsme se s nimi i s kolegy již od jara a představili jsme jim ekonomické výzvy, kterým se ve Svazu průmyslu dlouhodobě věnujeme. Jsme připraveni na nich s budoucí vládou – ať už bude jakákoliv – spolupracovat,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PRIORITY A OČEKÁVÁNÍ SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY PRO PŘÍŠTÍ VLÁDU:

DIGITALIZACE

Smysluplně využít dostupné evropské prostředky na digitální transformaci firem.
Zajistit podnikatelům možnost vyřídit veškerou agendu z pohodlí své kanceláře a data sdílet s veřejnou správou pouze jednou a elektronicky.
Více se na evropské úrovni angažovat v potlačování snahy o přeregulaci digitální ekonomiky a nových technologií.

VZDĚLANOST

Zvyšovat připravenost žáků i dospělých na digitální budoucnost a nové technologie.
Zavést přehledný a fungující systém duálního vzdělávání.
Vytvořit fungující systém dalšího vzdělávání, který umožní pracovníkům rychle získat a uznat nové dovednosti (upskilling/reskilling).

TRH PRÁCE

Zjednodušit proces přijímání zahraničních pracovníků.
Spustit kvalitní a ekonomicky udržitelnou důchodovou reformu postavenou na vyváženém principu solidarity a zásluhovosti, která nepovede k další odvodové zátěži firem. Reformou musí vláda vyřešit věk odchodu do důchodu, podpořit flexibilní úvazky a zajistit větší možnosti důchodcům, kteří chtějí dále pracovat i v jiném oboru, než je jejich původní kvalifikace.
Podpořit flexibilní formy práce (např. práce mimo pracoviště), včetně flexibilních pracovních úvazků.

DOPRAVA

Zásadně zrychlit tempo výstavby nových dálnic. Zajistit financování a pokračování výstavby a modernizace základní dopravní infrastruktury ve všech dopravních módech.
Rychleji stavět infrastrukturu dobíjecích a plnicích stanic pro elektromobily a další alternativní pohony, a to včetně dostatečného počtu rychlodobíjecích stanic.
Podporovat nástup autonomního řízení a chytré infrastruktury, inovativních řešení řízení dopravy.
Větší podporou ETCS a nákupem nových moderních a bezemisních vlaků zvýšit bezpečnost a komfort na železnicích.

EXPORT

Podporovat diverzifikaci exportu, zejména podnikatelské mise, které doprovázejí nejvyšší ústavní činitele na jejich zahraničních cestách a jsou klíčové hlavně na komplikovanějších či vzdálenějších trzích.
V exportním financování a pojišťování posilovat roli ČEB a EGAP.

GREEN DEAL A ENERGETIKA

Podporovat hledání podnikatelských příležitostí v postupné dekarbonizaci.
Evropská regulace nesmí ohrozit konkurenceschopnost firem v ČR či neúměrně zvýšit náklady pro firmy a domácnosti.
Být aktivní při jednáních na EU úrovni a následně v rámci předsednictví ČR.
Zajistit a podpořit výstavbu nových energetických zdrojů (obnovitelné zdroje, jádro, plyn).

DANĚ A VEŘEJNÉ FINANCE

Systémovými změnami ambiciózněji směřovat k vyrovnanému státnímu rozpočtu, aniž by to narušilo dlouhodobý ekonomický růst, např. snížit počet úředníků, digitalizovat státní správu.
Nezvyšovat stávající daňovou zátěž firem, neprovádět nepromyšlené změny.
Zjednodušit administrativu spojenou s placením daní, například automaticky a rychle vracet nespornou část vratky DPH či snížit výkazní povinnosti propojením systémů státní správy.
Prodloužit mimořádné zrychlené odpisy i na rok 2022.

VÝZKUM A VÝVOJ

Vytvořit podmínky, aby celkové výdaje na výzkum a vývoj dosáhly 2,5 % HDP do roku 2025 v souladu s Inovační strategií ČR 2030.
Zajistit dostatečné prostředky na podporu firemního výzkumu a vývoje zejména v programech TREND, Národní centra kompetence a dalších.
Schválit výraznou modernizaci legislativy VaVaI, aby se podpora zjednodušila a zvýšila flexibilita systému podpory.

kategorie Tiskové zprávy

Odbory v letňanském Latécoère vyjednaly vyšší odstupné

Závod Latécoère v pražských Letňanech na výrobu základních dílů pro světoznámé letecké firmy si během pandemie Covid-19 prošel zatěžkávací zkouškou. Podnik vlastněný francouzskou nadnárodní společností neochránily před snížením odbytu ani zakázky tak významných odběratelů, jako jsou Airbus, Boeing nebo Embraer. Snížení zájmu o leteckou dopravu během pandemie si vybralo svoji daň. Management musel přistoupit i k nepopulárnímu propouštění a vlastníci podniku rozhodli o přesunutí části výroby do Bulharska. Letňanským ale díky jejich odbornosti zůstanou práce s vysokou přidanou hodnotou. Místní odborové organizaci se podařilo pro odcházející zaměstnance vyjednat dobré podmínky. Podnik ovšem doufá v nástup lepších časů, které předznamenává opětovný nárůst zakázek.

„Bohužel se nás pandemie velice dotkla, stejně jako většiny firem v leteckém oboru. Dodáváme komponenty, například dveře a jejich části, největším výrobcům letadel, jako je Airbus a Boeing, a společnost samozřejmě musela reagovat na jejich požadavky. Výroba poklesla o více než polovinu a na čas jsme i zavřeli. V současné době je podnik stabilizovaný, práce je a objem výroby pomalu narůstá. Než bude ale produkce, jaká byla před covidem, to ještě pár let potrvá,“ přibližuje situaci v Letňanech předseda místní Základní organizace – LETOV, Odborového svazu KOVO, Petr Doležal.

Odhady managementu společnosti předpokládají opětovný růst odvětví od roku 2023. Překonat předkoronavirový stav by se mělo podařit v roce 2024 nebo 2025. Důsledky koronakrize dopadly na Latécoère stejně neblaze jako na ostatní světové dodavatele v leteckém průmyslu. Letňanský závod s více než stoletou tradicí, který zaměstnával zhruba osm set lidí, se tak ocitl v situaci, kdy se postupně musel rozloučit přibližně se třemi sty z nich.

Odboráři se spolu s vedením firmy snažili co nejvíce minimalizovat dopad na ty, jichž se těžké rozhodnutí týkalo. Dobrou vzájemnou spolupráci mezi odbory a vedením potvrzuje personální ředitelka Latécoère Czech Republic, s. r. o., Gabriela Kahounová. Podle ní sitace nebyla lehká.
„Díky místní odborové organizaci, která již dříve vyjednala podmínky nad rámec ZP, odcházeli naši zaměstnanci se zajímavým balíčkem odstupného. Jsme také v kontaktu s okolními společnostmi, abychom dali odcházejícím další podporu a případně jim pomohli najít novou práci, pokud budou mít zájem,“ zdůrazňuje personální ředitelka podniku. Podle Petra Doležala se naštěstí řadě propuštěným podařilo rychle novou práci najít. „Podle informací, které mám od propuštěných kolegů, pro ně nebyl velký problém najít si práci, tak alespoň nějaká pozitivní zpráva,“ dodává předseda místní základky.

V Letňanech zůstane náročná výroba
Další výzvou pro podnik je rozhodnutí akcionářů Latécoère group přesunout část výroby do Bulharska. Přesun již probíhá a odboráři při domluvě jeho podmínek sehráli důležitou roli. Výsledkem jejich jednání s vedením jsou odměny pro zúčastněné zaměstnance a finanční bonusy pro ty, kteří budou propuštěni později v důsledku stěhování. „Přesun výroby bude probíhat postupně a odborům se podařilo dojednat nadstandardní odměny pro všechny zaměstnance, kteří se na celém převedení výroby budou podílet. V této souvislosti se pravidelně scházíme s managementem, jednání se zúčastnili i zástupci Výkonného vedení OS KOVO. Zaměstnanci dostanou kromě odstupného, které vyplývá ze ZP a KS (dvě až čtyři mzdy nad ZP), ještě další finanční bonus. Ti, kteří se budou přímo podílet na zaškolování bulharských kolegů, obdrží další finanční prémii. Dále budou zvýšené diety pro ty, kteří do Bulharska pojedou,“ upřesňuje Petr Doležal.

Díky kvalitní výrobě zůstanou v Letňanech práce s vysokou přidanou hodnotou – náročné obrábění tvrdých kovů, povrchové úpravy a oddělení kompozitů. Oddělení montáží se přesune do pobočky v Bulharsku. Odborníci z Letňan při zaškolování nových kolegů v Bulharsku potvrdili své dobré jméno. Vedení podniku je na ně pyšné. „Chci vyslovit velké díky všem našim zaměstnancům z oddělení montáží, kteří se zaškolování zúčastnili a ke školení se postavili velmi profesionálně. Pozitivní zpětnou vazbu na ně máme i z Bulharska. S odbory jsme se pro ně domluvili na extra odměnách,“ chválí své lidi ředitelka Gabriela Kahounová. „Někteří zaměstnanci u nás zůstanou dále pracovat. Ti, kteří mají odpovídající kvalifikaci, se můžou přesunout na jiné pozice u nás ve firmě. Bohužel nemůžeme nabídnout další uplatnění všem zaměstnancům, protože na velkou část pozic je třeba velmi specifická kvalifikace,“ dodává.

Udrželi jsme nárůst mezd i benefity
Navzdory pandemii a obtížné situaci v leteckém průmyslu nepolevují místní odboráři v kolektivním vyjednávání. Kolektivní smlouva byla již podepsaná a platí od prvního dubna. Jako každý rok i letos došli ke vzájemné dohodě ohledně navýšení mezd o 3 %. Podle Petra Doležala se podařilo prosadit požadavky odpovídající dané situaci v podniku. „Přes velice špatnou situaci se podařilo dojednat nárůst mezd a udržet všechny benefity a některé i navýšit. Mezi ty významné patří určitě příspěvek na důchodové pojištění 5 % z hrubé mzdy nebo tisíc bodů do kafeterie, kdy jeden bod znamená jednu korunu. Naše požadavky byly adekvátní situaci a podle reakcí zaměstnanců vím, že jednání můžeme považovat za úspěšné,“ dodává předseda.

Propouštění zasáhlo i místní odboráře. Počet členů ZO poklesl a k záležitostem, které musejí zástupci odborů řešit, přibyly i otázky související s pandemií. „Propouštění se nás také dotklo, v současné době máme jen asi 150 členů z původních zhruba 250 z ledna minulého roku. K problémům, které jako předseda řeším, namátkou od BOZP, pracovních vztahů až po osobní problémy kolegů, přibyly ty covidové. Často pandemie ovlivnila celou rodinu zaměstnance, například znemožnila partnerům podnikat, a tím se rodina dostala do potíží,“ přibližuje předseda Základní organizace – LETOV, Odborového svazu KOVO, Petr Doležal novou realitu covidové doby. Aby v Letňanech udrželi zdraví zaměstnanců a minimalizovali možnost nákazy, přišlo vedení společnosti s mimořádným testováním zaměstnanců nad rámec státního nařízení. „Dohodli jsme se, že po návratu ze srpnové celozávodní dovolené provedeme ještě dvě antigenní testování všech zaměstnanců včetně očkovaných nad rámec toho, co stanovuje vláda, aby se minimalizovala možnost nákazy. Zdraví lidí v našem závodě je pro nás prioritou. Nechceme, aby se u nás šířil koronavirus,“ uzavírá personální ředitelka Latécoère Czech Republic, s. r. o., Gabriela Kahounová.

Minimální mzda na Slovensku poroste pomaleji. Už nyní je ale vyšší než u nás

Odborům na Slovensku se nepodařilo prosadit návrh na výraznější zvýšení minimální mzdy, která tak v příštím roce podle ministerstva sociálních věcí vzroste o 3,7 procenta na 646 eur (16 470 Kč). Už v současnosti je ale nejnižší možný měsíční výdělek zaměstnanců na Slovensku vyšší než v České republice.

Minimální mzdu pobírá na Slovensku jen malá část zaměstnanců, její hodnota se v posledních letech zvyšovala výraznějším tempem než průměrný plat. Vzhledem k tomu, že odbory a zaměstnavatelé se opět nedohodli na její změně, minimální mzda dosáhne od ledna 2022 v souladu s příslušným zákonem úrovně 57 procent průměrné mzdy z roku 2020, tedy zmíněných 646 eur.

Pomalý růst minimální mzdy byl jedním z témat, kvůli kterému slovenské odbory v červnu protestovaly před ministerstvem práce v Bratislavě. Předseda Odborového zväzu KOVO Emil Machyna na demonstraci uvedl, že odboráři nechtějí být lacinou pracovní silou nebo ekonomickou kolonií. „Úkolem odborů všude ve světě je říci, s čím nesouhlasí, a bojovat za to. Na prvním místě musí být člověk, ne kapitál, a vláda má dělat politiku takovou, aby se zlepšila kvalita života co největšího počtu lidí,“ zdůraznil Machyna. V současnosti minimální mzda na Slovensku dosahuje 623 eur (15 880 Kč). Je tak vyšší než v Česku, kde činí 15 200 korun.

Práce českých zaměstnanců je podhodnocená
Minimální mzda se v Česku od ledna 2021 zvýšila o 600 korun na 15 200 korun měsíčně. Odbory tehdy požadovaly navýšení minimální mzdy o 1400 korun na 16 000 korun. Čeští zaměstnanci jsou podle odborářů v evropském srovnání podhodnocení.

„Podporujeme co nejvyšší nárůst minimální mzdy každý rok vzhledem k tomu, že v přepočtu na paritu kupní síly nás předstihly i Litva a Rumunsko. Práce českých zaměstnanců
je tak nezaslouženě dehonestována,“ okomentoval jednání o minimální mzdě v minulém roce předseda OS KOVO Jaroslav Souček.

Podle zástupců vlády a odborů je zvýšení minimální mzdy alespoň na 18 000 korun od příštího roku příležitostí, jak nastartovat mzdový růst a pomoci až 250 tisícům zaměstnanců s nejnižšími příjmy i ekonomice jako celku. Shodli se na tom účastníci jednání, která se v červnu konala na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, tedy
ministryně Jana Maláčová, vicepremiér Jan Hamáček a zástupci odborových organizací v čele s předsedou ČMKOS Josefem Středulou.

„Nejvíce nedostatků s klimatizací zjišťujeme ve starých či starších budovách.“

Pomalu končící léto přineslo ve svém průběhu také v několika týdnech vysoké teploty, které na mnoha pracovištích znepříjemňovaly práci zaměstnanců. Jsou pracoviště v dostatečné míře vybavena klimatizačním zařízením? Kde se projevuje jejich nedostatek a jak mohou závodní organizace OSŽ problémy v tomto směru řešit? Co je nutné, aby i v jiných případech, kdy se na pracovištích vyskytují problémy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, učinili zaměstnanci, příslušné ZO OSŽ a také svazoví inspektoři BOZP, kteří mají v tomto směru potřebné znalosti a zkušenosti? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro časopis Obzor vedoucí svazový inspektor BOZP Miroslav Feber.

I v horkém létě probíhají prověrky a kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích. V čem je toto roční období pro BOZP specifické a s jakými závadami či nedostatky se nejčastěji setkáváte?
V současné době se jako největší problém jeví nedostatečné vybavení pracovišť klimatizací. Jedná se nejčastěji o osobní pokladny, dopravní kanceláře, stanoviště dozorců výhybek a další podobná pracoviště. Klimatizace by dnes již měla patřit ke standardnímu vybavení pracovišť, bohužel v mnoha případech tomu tak není. Nejvíce nedostatků v tomto směru zjišťujeme ve starých či starších budovách, na druhé straně již celá řada budov prošla rekonstrukcemi, při nichž je klimatizace jejich součástí. V poslední době se v této věci opravdu hodně zlepšilo, stále je však, bohužel, mnoho pracovišť, která klimatizaci postrádají.

Klimatizace je nejen otázkou zpracovaných projektů, ale je to záležitost nepochybně také finančně náročná. Jaký je Váš pohled na tuto věc z této stránky?
Ano, je pravdou, že zavést klimatizaci na všechna potřebná pracoviště není možné ze dne na den. Je však nutné na tuto věc myslet po celý rok a využívat finančních prostředků, které jsou v kolektivních smlouvách určeny na BOZP. Hlavně by se tyto případy měly řešit tam, kde zaměstnanci tráví dlouhé hodiny, celé dlouhé dvanáctihodinové směny v uzavřených místnostech a při zvýšených teplotách.

Jak vlastně mají postupovat zaměstnanci, kteří mají na pracovišti jakýkoliv problém s BOZP, třeba i se vzpomenutou klimatizací?
Zde mají nezastupitelnou úlohu závodní výbory OSŽ, kam se má zaměstnanec, který zjistil nějakou závadu prioritně obrátit a závadu nahlásit. Závodní výbor OSŽ pak na tuto skutečnost upozorní zaměstnavatele a ten by měl závadu uvést do pořádku. Pokud se tak nestane, měl by se Závodní výbor obrátit na příslušné svazové inspektory BOZP, kteří mu potom poradí nebo pomohou při řešení nedostatku. Pokud však mohu ze své praxe hodnotit, zaměstnavatel většinou problém vyřeší, aniž by docházelo k nějakým větším průtahům. Takže znovu připomínám: nebát se ozvat, oslovit ZO OSŽ a ta již většinou ví, co má dělat. Pravdou ovšem je, že i zde existují případy, kdy ZO OSŽ věc neřeší a to je škoda, neboť svazoví inspektoři BOZP jsou základním organizacím v problematických případech vždy připraveni pomoci.

Můžete uvést nějaký příklad z poslední doby, který se podařilo ve spolupráci s BOZP vyřešit?
Netýká se to sice klimatizace, ale jde rovněž o pracovní komfort. Nedávno se podařilo vyřešit problém s nedostatkem soukromí při odpočinku mezi směnami u vlakových čet v Koutech nad Desnou. Místnost určená k odpočinku tam byla rozdělena pouze chabou příčkou, takže vlakové čety byly při odpočinku rušeny hovorem sousedící úklidové čety. Na tuto skutečnost bylo vedení ZAP Olomouc upozorněno ze strany OSŽ a začalo věc řešit. Místnost byla stavebně rozdělena na dvě oddělená pracoviště, takže v současné době vše odpovídá potřebným normám. Místnost pro vlakové čety je vybavena vším, co je potřebné a splňuje veškeré požadavky BOZP. Ze strany BOZP zde byla provedena kontrola, při níž bylo konstatováno, že zaměstnanci jsou s novým stavem spokojeni. Oceňuji zde přitom velice vstřícný přístup vedení RP ZAP Olomouc, které se i ve velice složité pandemické situaci k této problematice postavilo čelem.

Dá se tedy říci, že v podobných případech nestačí pouze nadávat, ale je nutné aktivně konat?
Ano, tak by tomu mělo být, bohužel ne vždy se tento postup uplatňuje a pak vzniká řada nedorozumění. Svazoví Inspektoři BOZP jsou tu od toho, aby v případě, že se věc neřeší, byli na tuto skutečnost upozorněni a mají dostatek zkušeností, aby mohli v rámci své pravomoci věc dovést do úspěšného konce.

Zaměstnanci a klienti pobytových sociálních zařízení se budou od září pravidelně testovat

: Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na tiskové konferenci po jednání vlády představil mj. novinky v protiepidemických opatřeních, 30. srpna 2021.

Zaměstnanci v sociálních službách, které poskytují péči v pobytových zařízeních, i klienti a uživatelé těchto služeb se od 1. září budou muset nechat pravidelně co sedm dní testovat na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2. Příslušná mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví odsouhlasila vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 30. srpna 2021.

Nařízené opakované testování na covid-19 se nebude týkat těch osob, které jsou plně očkované, prodělali nemoc covid-19 v posledních 180 dnech nebo se prokáží vlastním platným výsledkem PCR testu. Nebude se vztahovat ani na klienty v terminálním stádiu nemoci v hospicích. V případě zaměstnanců se tato povinnost bude vztahovat až na zmíněné výjimky na všechny, kteří přicházejí s klienty či uživateli sociálních služeb do styku, přičemž za zaměstnance se budou považovat i osoby vykonávající činnost ve prospěch poskytovatele na základě jiného než s ním uzavřeného pracovněprávního vztahu, včetně dobrovolníků. Pravidelné testování se tak bude týkat například domovů pro seniory, lůžkových zařízení pro osoby se zdravotním postižením, týdenních stacionářů či odlehčovacích pobytových služeb.

Ministerstvo zdravotnictví oznámilo vydání ochranného opatření, kterým nařizuje provozovatelům veřejných mezinárodních letišť v České republice, aby prováděli namátkové kontroly cestujících přilétajících do České republiky. Kontroly se v součinnosti s Policií ČR a Celní správou mají zaměřit na dodržování platných protiepidemických opatření Ministerstva zdravotnictví, zejména na vlastnictví dokladů, které jsou pro vstup do ČR v současnosti třeba, jako jsou vyplněný příjezdový formulář či národní certifikát o očkování, případně doklad o negativním testu na SARS-CoV-2.

Ministr zahraničních věcí informoval vládu o dočasném uzavření velvyslanectví České republiky v Kábulu z bezpečnostních důvodů. Velvyslanec Baloun bude jako v případě jiných států EU působit prozatím z ústředí. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.

Vláda projednala mimo jiné také tři poslanecké návrhy novel zákonů. K návrhu novely zákona o myslivosti přijala nesouhlasné stanovisko, s návrhy novel transplantačního zákona a zákona o posuzování vlivu na životní prostředí vyslovila souhlas. Rozhodla také o navýšení finančních prostředků na platy policistů o téměř 24 milionů korun změnou systemizace Policie České republiky a systemizace Hasičského záchranného sboru České republiky pro rok 2021. Z těchto peněz budou uhrazeny přesčasy a další platové výdaje pro policisty, kteří budou ve dnech 8. a 9. října zajišťovat bezproblémový průběh voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-30–srpna-2021-190410/.

Podnikatelská mise SP ČR doprovodí předsedu Senátu do Polska

Podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy, které se zúčastní dvě desítky tuzemských exportérů, vyráží 30. srpna do Polska. Zástupci českého byznysu doprovodí na oficiální návštěvě předsedu Senátu Miloše Vystrčila. Během dvoudenní mise čekají na podnikatele dvě velká byznysová fóra ve Varšavě a Štětíně. Ve Štětíně se zúčastní také otevření nového honorárního konzulátu. Ten českým firmám pomůže navazovat obchodní kontakty v severozápadní části Polska.

„Jedná se o naši první podnikatelskou misi doprovázející předsedu Senátu Miloše Vystrčila. Jsem velmi rád, že i předseda Senátu vyslyšel náš apel na restart podnikatelských misí a přizval na svou zahraniční cestu české exportéry a podnikatele. Polsko je pro české firmy významný rostoucí trh, který nabízí řadu atraktivních příležitostí,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který podnikatelskou delegaci vede.

Polsko je třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky, a to jak na straně vývozu, tak i dovozu. Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Polskem roste nadprůměrným tempem, význam polského trhu se tak postupně zvyšuje.

„Velmi si vážím toho, že senátní delegaci na návštěvě Polska doprovází čeští podnikatelé zorganizovaní Svazem průmyslu a dopravy ČR. Právě přítomnost podnikatelské delegace bude tím správným impulsem pro další rozvoj ekonomických aktivit a vzájemné obchodní spolupráce mezi našimi zeměmi,“ dodává Miloš Vystrčil, předseda Senátu Parlamentu České republiky.

PODNIKATELE ČEKAJÍ BYZNYSOVÁ FÓRA VE VARŠAVĚ A ŠTĚTÍNĚ

Na podnikatelskou misi do Polska vyrážejí se Svazem průmyslu a dopravy celkem dvě desítky exportérů. V Polsku najdou uplatnění firmy podnikající například v energetice, dopravním průmyslu a infrastruktuře, zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu, výrobci zemědělské techniky nebo strojírenské a potravinářské podniky. Perspektivní je Polsko v posledních letech ale například i pro firmy z oblasti e-commerce.

„Polsko je pro nás doslova ideálním trhem. E-commerce zde vyrostla v loňském roce o více než 20 %, takže polské firmy aktivně hledají nástroje a platformy pro expanzi i na další trhy v regionu. Zájmu o e-commerce ale využívají i české firmy, které naopak při své online expanzi považují Polsko za jeden z prvních zahraničních cílů. Možnosti zúčastnit se mise pořádané Svazem průmyslu a za účasti předsedy Senátu Miloše Vystrčila si proto velmi vážíme,“ říká Petr Heller, generální ředitel společnosti Retailys Group, která propojuje zahraniční e-shopy a srovnávače zboží.

Svaz průmyslu organizuje spolu s polskými partnery během mise dvě velká podnikatelská fóra, a to ve Varšavě a Štětíně. Zástupci firem při nich budou moci osobně jednat s polskými podnikateli. „Za pomoci Svazu průmyslu bychom se chtěli představit významným společnostem i polskému státnímu sektoru. Naše společnost se především specializuje na nestandardní čistírny odpadních vod, kde je nutné technologii vyvinout takříkajíc od píky,“ vysvětluje Jan Ottis, jednatel společnosti IPR Aqua.
Podnikatelskou misi doplní i další doprovodný program. Zástupci firem se ve Štětíně například zúčastní otevření kanceláře nového honorárního konzula, která jim pomůže navazovat obchodní kontakty v severozápadní části Polska.

V roce 2020 výkon polské ekonomiky kvůli pandemii klesl poprvé od roku 1991, a to meziročně o 2,8 %. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl však dopad koronakrize na ekonomiku jeden z nejmenších. V roce 2021 by měl hospodářský růst vystoupat na 4 %, celkový výkon ekonomiky se tak dostane nad úroveň předkrizového roku 2019.

SVAZ PRŮMYSLU ZAMÍŘÍ S EXPORTÉRY LETOS JEŠTĚ DO POBALTÍ A NA BLÍZKÝ VÝCHOD

Na podzim Svaz průmyslu a dopravy uspořádá ještě minimálně dvě další podnikatelské mise. V září zavítají zástupci firem s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem do Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Na konci října čeká exportéry cesta do Estonska, Lotyšska a Litvy v doprovodu předsedy Senátu Miloše Vystrčila.

„Podnikatelské mise jsou důležité k navázání nové obchodní spolupráce v zahraničí a určitě oceňujeme tuto významnou pomoc českým firmám,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR pořádá podnikatelské mise od roku 1993. Pandemie koronaviru tyto cesty pro české exportéry na jeden a půl roku pozastavila. Nyní je Svaz průmyslu pomalu obnovuje. Polsko je letošní druhou podnikatelskou misí, ta první vedla do Indonésie. Od roku 1993 uspořádal Svaz průmyslu už 203 podnikatelských misí do 107 zemí světa. Za tu dobu pomohl navázat obchodní kontakty v zahraničí více než 4 700 firmám.

kategorie Tiskové zprávy

Podnikatelská mise do Estonska, Lotyšska a Litvy s předsedou Senátu

Zveme Vás na podnikatelskou misi, která bude doprovázet předsedu Senátu Parlamentu ČR pana Miloše Vystrčila do Estonska, Lotyšska a Litvy. Mise se uskuteční ve dnech 31. října až 4. listopadu 2021 a z pověření Senátu ji organizuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podnikatelskou delegaci povede prezident svazu Jaroslav Hanák.

Hlavním bodem cesty budou podnikatelská fóra, která se uskuteční v Tallinnu, Rize a Vilniusu a na která budou přizvány firmy oslovené místními partnerskými komorami. Fóra zahájí předseda Senátu Miloš Vystrčil za účasti svých protějšků.

Rámcový program:

31. 10. – odlet z Prahy do Tallinnu v odpoledních hodinách
1. 11. – česko-estonské podnikatelské fórum, navazující B2B jednání, večer odlet do Lotyšska
2. 11. – česko-lotyšské podnikatelské fórum a B2B a další program v Lotyšsku
3. 11. – dopoledne odlet do Litvy, česko-litevské podnikatelské fórum a B2B
4. 11. – návrat zpět do Prahy v odpoledních/večerních hodinách

Program se bude dále upřesňovat.

Účast v delegaci doporučujeme firmám působícím zejména v těchto oblastech:

dopravní průmysl a infrastruktura, energetika, elektrotechnika, ICT, zdravotnická technika, farmaceutický průmysl, chemický průmysl, ad.

Uzávěrka závazných přihlášek je 27. září 2021.

Zálohová cena za účast v podnikatelské delegaci je 44 500 Kč, pro členské firmy SP ČR platí zvýhodněná cena 42 300 Kč. Cena zahrnuje ubytování v hotelech, místní transfery, účast na podnikatelských fórech a společenských akcích, zápis společnosti do oficiálního katalogu mise, občerstvení a náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníka SP ČR během cesty. Přeprava vládním speciálem je zdarma.

Podmínkou účasti v podnikatelské delegaci je absolvování kompletního očkování proti covid-19 s uplynutím lhůty alespoň 14 dnů od poslední dávky. O epidemiologických opatřeních, která budou platná na místě, a případných dalších souvisejících povinnostech Vás budeme informovat.

Postup přihlašování:

Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu thodac@spcr.cz.
Současně s přihláškou je nutné vyplnit i elektronický formulář, který naleznete na adrese: https://registrace.spcr.cz/?eventId=902&controller=event&task=individualRegister
Prosíme také o vyplnění a zaslání jednoho vzorového snímku v Powerpointu. Bude sloužit pro prezentaci delegace na podnikatelských fórech.

Výběr místních firem pro B2B bude probíhat na základě Vámi dodaných profilů a informací o Vaší firmě. Prosíme proto o konkrétní upřesnění Vašich zájmů a případně i rozjednaných projektů v příslušných kolonkách v elektronickém formuláři. Tyto informace slouží také jako podklad pro doprovázeného představitele státu.

Při vyplňování profilu mějte prosím na paměti, že údaje budou použity pro výrobu tištěného katalogu mise, jehož cílem je co nejlépe druhou stranu seznámit s profily a kontaktními údaji zúčastněných firem. Výrobu katalogu zajišťuje firma Copy General, jehož zástupce Vás bude kontaktovat s žádostí o dodání loga společnosti v tiskové kvalitě, fotografie účastníka a následně s návrhem profilové stránky k autorizaci.

Po obdržení Vaší závazné přihlášky a provedení elektronické registrace Vám zašleme další pokyny a zálohovou fakturu na účastnický poplatek. Další podklady a informace Vám budeme průběžně zasílat elektronickou poštou. Podnikatelskou misi organizačně zajišťují manažer Sekce mezinárodních vztahů Tomáš Hodač (thodac@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 406.

Přílohy
Přihláška na misi
Vzorový snímek

Tomáš Hodač

kategorie Podnikatelské mise a semináře

Současné podmínky firmám komplikují hledání nových trhů. Chybí materiál i zaměstnanci

Kombinace nedostatku materiálů, stále zdražujících vstupů a nedostatku zaměstnanců brání nyní českým firmám hledat nové zákazníky a získávat nové trhy.

Podle zpravodajství České televize například firma Patizon vyrábí spacáky a nově i bundy. Nyní se jí podařilo expandovat na další trhy. „Od podzimu začíná spolupráce v Koreji, v Japonsku, podařilo se proniknout i na nějaké další trhy v Evropě. Z takových atraktivních můžeme říct Španělsko, Norsko, Velká Británie,“ řekl spolumajitel firmy Jan Haráč.

Podobně je to i ve firmě BTL Group. Exportuje do víc než stovky zemí. Od prosince 2019 na trzích cítili útlum, podle nich se už ale situace vrací do normálu. Aktuálně staví v Bulharsku novou výrobní halu.

„Máme tam vlastně jednu z našich výrob. Jsme v té zemi velmi dobře zavedení, lidi tam máme skvělé, takže nemáme žádný důvod někam utíkat,“ vysvětlil ředitel podniku Tomáš Drbal.

Česká televize k tomu dále uvádí, že hledat nové trhy je ale nyní pro české firmy komplikované. „Určitě to nejsou jednoduché časy pro hledání nových trhů. Exportéři se musí především soustředit na splnění současných zakázek, a to je hlavní priorita českého exportu v následujících měsících,“ soudí hlavní ekonomka Raiffesenbank Helena Horská.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák zmiňuje i další prvky. „Velmi drahé suroviny, velmi drahé vstupy a nefungující doprava. Tohle situaci nesmírně komplikuje a nové trhy se těžko shánějí. Kdo má konkurenceschopný hotový výrobek, tak musí být úspěšný na evropské i světové úrovni, to je základ,“ uvedl Jaroslav Hanák.

Situace by se mohla zlepšit už příští rok, záleží ale na tom, jestli se podaří stabilizovat dodávky materiálů, dodávají experti.