Autor: Vláda

Premiér Fiala: Silná a moderní armáda je naším společným cílem

Tisková konference na Ministerstvu obrany, 27. června 2023.
Tisková konference na Ministerstvu obrany, 27. června 2023.
Bezpečnost naší země a občanů závisí na plnění spojeneckých závazků, silné a moderní armádě a spolupráci s klíčovými spojenci. To připomněl předseda vlády ČR Petr Fiala na bilanční tiskové konferenci s ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu AČR generálporučíkem Karlem Řehkou v úterý 27. června na Ministerstvu obrany. Na tiskové konferenci byl také zveřejněn seznam vojenské techniky, kterou Česko darovalo od ledna do května ukrajinské armádě.

Od nástupu vlády Petra Fialy je na rezort obrany upřena velká pozornost nejen kvůli vojenskému konfliktu na Ukrajině, ale také kvůli nutné modernizaci armády. „Na všechny tyto výzvy musíme reagovat a jsem přesvědčen, že se to paní ministryni Černochové ve spolupráci s panem generálem Řehkou daří,“ řekl na úvod tiskové konference předseda vlády.

„Česko dlouhodobě neplnilo závazek výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu. To bohužel bylo znát na vybavení naší armády, i na naší pozici v NATO. Tuto povinnost jsme vložili do zákona, který na začátku června podepsal prezident republiky. Po Polsku a Lotyšsku jsme třetí zemí Aliance, která si tento závazek uzákonila,“ uvedl premiér s tím, že armáda tak může po letech počítat s jistotou a stabilitou finanční podpory i v době, kdy musí vláda konsolidovat veřejné finance.

Premiér také připomněl konkrétní kroky, které vláda ohledně modernizace armády učinila. „Na konci května jsme schválili nákup 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliard korun. Paní ministryně na základě našeho pověření zahájila jednání s Německem o společném nákupu bojových tanků, i tady by se na dodávkách významně podílel český obranný průmysl. Zásadní pro moderní armádu je taky moderní letectvo, proto jednáme se spojenými státy o nákupu nejmodernějších multifunkčních letadel F-35. Díky vysokému podílu českého obranného průmyslu na armádních zakázkách podporujeme český obranný průmysl, který produkuje vysokou přidanou hodnotu a je úzce spojen s vědou a výzkumem,“ sdělil premiér.

Podle předsedy vlády se také ministryni obrany daří napravovat věci, které Česká republika jako členská země NATO zanedbala. „Máme výborné vztahy se Spojenými státy. Obrannou smlouvu mezi našimi zeměmi jsme měli mít už dávno,“ zopakoval premiér. „Všechny naše sousední země tuto smlouvu mají včetně Maďarska, Polska, Slovenska či Rumunska,“ uvedl a dodal, že celkem má tuto smlouvu 24 členských zemí NATO.

„Patříme mezi největší dárce a dodavatele vojenské pomoci. Od ledna do května tohoto roku jsme Ukrajině poskytli 24 kusů tanků, 76 kusů bojových vozidel pěchoty, 16 speciálních vozidel kompletů protivzdušné obrany, 57 342 kusů nábojů pro kanóny a kanónové houfnice, 645 kusů protitankových řízených střel a 144 kusů protiletadlových prostředků. K tomu další vojenský materiál, výstroj, náhradní díly, pohonné hmoty, ale i materiál radiační, chemické a biologické ochrany,“ vyjmenoval premiér vojenskou pomoc v letošním roce. Česká vláda také koordinovala a zajišťovala dodávku dalších stovek kusů těžké vojenské techniky formou licencí, koordinaci nákupu ze zahraničí a podobně.

Ochotu ČR vzdát se starší techniky ještě z dob minulého režimu, naši spojenci oceňují konkrétními kroky. Například USA darovalo Česku zhruba 2,7 miliardy korun na modernizaci armády a poté další 4,4 miliardy korun. K tomu Česká republiky dostala od Spojených států také osm vrtulníků. Významný dar obdržela česká armáda také od Německa ve formě 15 tanků Leopard.

„Naším společným cílem je silná moderní česká armáda. Tomu napomáhá jak vedení Ministerstva obrany v čele s paní ministryní Černochovou, tak generální štáb v čele s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Armáda má v naší vládě silnou podporu. Víme, proč to děláme, víme, jaký cíl sledujeme a jsme si vědomi toho, jak je důležitá bezpečnost České republiky. I díky tomu se Česko v celosvětových měřítcích dostává na přední místa nejbezpečnějších zemí na světě. To je výborná zpráva pro naše občany,“ uzavřel předseda vlády.

Na závěr náčelník generálního štábu AČR jménem vojáků poděkoval premiéru Petru Fialy a jeho vládě za přínos armádě. „To, co vláda dělá, nebereme automaticky. Zvlášť v této těžké situaci,“ uvedl náčelník generálního štábu, který předsedovi vlády daroval bodák MK. I k útočné pušce CZ BREN 2.

Zrůdnost spočívala v tom, jak hrubě bylo porušeno právo na spravedlivý proces, nikdy nezapomeneme: Ministr Šalomoun uctil památku Milady Horákové

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun, pietní akt k památce Milady Horákové, 27. 6. 2023
Ministr pro legislativu Michal Šalomoun, pietní akt k památce Milady Horákové, 27. 6. 2023
73 let od justiční vraždy doktorky Milady Horákové si dnes v areálu pankrácké věznice v Praze připomněli zástupci Parlamentu, vlády a další hosté. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun ve svém projevu připomněl odkaz političky, právničky a bojovnice za práva žen, kterou po vykonstruovaném procesu 27. června 1950 popravili komunisté. Z politických důvodů bylo dle historiků popraveno po roce 1948 přibližně 250 lidí. Nejméně 4500 dalších pak zemřelo ve vězeních a lágrech po mučení nebo kvůli špatným životním podmínkám. Milada Horáková byla jedinou ženou, která byla během politických procesů popravena.

Projev ministra pro legislativu Michala Šalomouna

Vážené dámy, vážení pánové.

  • Dnes jsme se tu sešli, abychom si připomněli památku všech obětí komunistického režimu a mezi nimi jediné ženy, která byla popravena během vykonstruovaných politických procesů.
  • Právnička a politička Milada Horáková zemřela zde v těchto prostorách v brzkých ranních hodinách. Umírala dlouhých 15 minut.
  • To, co se před 73 lety událo i za účasti komunistickým režimem zmanipulované a zfanatizované části veřejnosti, se navždy zapsalo do historie jako projev zvůle komunistického totalitního režimu. Nikdy nesmíme dopustit, aby se toto opakovalo.
  • V politickém procesu, který měl exemplárně zastrašit jakýkoliv náznak politické opozice nebo jiného než totalitním režimem schváleného názoru, bylo pošlapáno vše, co si dnes představujeme pod pojmem demokratický právní stát.
  • Zrůdnost spočívá i v tom, jak hrubě bylo tehdy porušováno právo na spravedlivý proces. Jako právník a advokát vnímám průběh procesu a jeho výsledek o to citelněji.
  • Příprava procesu probíhala pod dohledem sovětských poradců, kteří zavedli tzv. otázkové protokoly. Obžalovaným byly pokládány sugestivní a návodné otázky tak, aby z jejich znění bylo zřejmé, jak má znít odpověď.
  • Výslechové protokoly se překládaly do ruštiny, aby sovětská strana měla přehled o průběhu vyšetřování v Československu a aby případně mohla zasáhnout do vývoje postupu.
  • Z výslechových protokolů byl předem sestaven scénář, podle kterého se měli obžalovaní chovat a vypovídat. Ti se tak museli svá vystoupení před soudem učit zpaměti. Inspirace moskevskými procesy z 30. let je zřejmá.
  • Lidé přítomní v soudní síni jako diváci se každý den procesu měnili tak, aby žádný z nich neměl komplexní zážitek a nemohl prohlédnout zinscenovanost procesu.
  • Během procesu byly přinášeny do soudní síně koše s rezolucemi lidí, kteří žádali nejvyšší tresty pro obviněné. Zneužity k tomu byly i děti. Byl to důsledek instrukce aparátu strany. Do soudní síně tak nově vstoupil prvek organizovaného hněvu. Komunisté měli již v té době pevně v ruce veškerý tisk i sdělovací prostředky. Nenávist byla šířena i ampliony obecního rozhlasu.
  • Soudy musely akceptovat roli plnitelů politické vůle strany a nátlaku ze strany bezpečnostních orgánů. Zcela mimořádné bylo v průběhu hlavního líčení postavení prokurátora. Ten měl rozhodující vliv na celý průběh soudního stání a jeho návrhy pak bývaly zpravidla pro soudce závazné.
  • Naopak zcela marginální pozici měli během soudních řízení obhájci – zpravidla vybíraní předem a pečlivě prověřovaní. V podstatě nezpochybňovali řeč obžaloby, ani postup soudů, svého mandanta tak v podstatě nehájili, neboť se vznesená obvinění považovala již předem za prokázaná, po kterých musí následovat výrok soudu o trestu.
  • Plné rehabilitace z roku 1990 se ze 13 odsouzených dožili pouze dva.
  • Na odkaz paní doktorky Horákové bychom ale neměli nahlížet jen optikou poválečných událostí a zhmotňovat do jednoho jediného okamžiku, který násilně ukončil její život. Byly to především její celoživotní aktivity, činy a postoje, na které by se v souvislosti s dnešním dnem nemělo zapomenout.
  • Mám na mysli její roli poslankyně, která se dlouhodobě věnovala sociálním tématům a otázkám spojeným s rovným zastoupením mužů a žen. Již během vysokoškolských studií se Milada Horáková zasazovala za ženská práva v Ženské národní radě. Brzy se stala oporou její zakladatelky Františky Plamínkové v prosazování moderních paragrafů občanského zákoníku, zejména rodinného práva. Připravovala legislativní návrhy směřující k řešení postavení neprovdaných žen, nemanželských dětí, ke zlepšení postavení žen v rodinném právu, v dělnických profesích, ale například i zaměstnankyň veřejné správy. Její neutuchající úsilí se soustředilo především na uplatnění žen v pracovním procesu a jeho skloubení s rodinným životem.
  • V neposlední řadě nejde také opomenout její zapojení do protinacistického odboje společně s jejím manželem Bohuslavem Horákem.
  • Vzpomeňme dnes, ale i jindy s úctou na tuto statečnou ženu, která neuhnula zlu, a spolu s ní i na další oběti komunistického režimu. Čest jejich památce.

Premiér Fiala jednal v Bratislavě s předsedy vlád zemí V4 a představil priority českého předsednictví

Společné foto premiérů Maďarska, České republiky, Slovenska a Polska, 26. června 2023.
Společné foto premiérů Maďarska, České republiky, Slovenska a Polska, 26. června 2023.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se v pondělí 26. června zúčastnil v Bratislavě jednání premiérů zemí skupiny V4. Lídři jednali o migraci, válce na Ukrajině, spolupráci v energetice či výzvách spojených se zelenou transformací. Tento summit zakončil roční předsednictví Slovenska ve Visegrádské skupině, od 1. července ho vystřídá ČR. Hlavními prioritami českého předsednictví, které premiér Fiala na jednání představil, budou bezpečná a vyspělá společnost, inovativní a propojená ekonomika a podpora nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.

Mezi hlavní témata summitu patřil boj s nelegální migrací a převaděčskými skupinami a navrhované změny společné evropské migrační politiky. Počty nelegálních migrantů přicházejících do Evropy neklesají. „Všechny státy V4 mají shodný názor v tom, že uprchlické kvóty nejsou řešením. Nefungují a ani nemohou fungovat. Je nutné se zaměřit na funkční návratovou politiku, efektivní ochranu vnější hranice EU a posílení spolupráce se zeměmi původu. Situaci na hranicích neustále monitorujeme, spolupracujeme s ostatními státy a jsme v případě nutnosti připraveni okamžitě reagovat,“ uvedl premiér

Ukrajina

Dalším tématem jednání byla situace na Ukrajině. Premiér Fiala zdůraznil, že je nutné udělat vše pro to, abychom Ukrajině pomohli a pokračovali v kolektivním tlaku na Rusko. Naše jednota v EU a NATO je nejsilnějším a nejmocnějším vzkazem Rusku. V4 by měla být také hybnou silou přístupového procesu a spolupracovat s Ukrajinou, Moldavskem a zeměmi západního Balkánu. Lídři diskutovali také o aktuální situaci v Rusku. „Důležité je především to, že občanům V4 v tuto chvíli nehrozí jakékoliv bezprostřední nebezpečí. Vnitropolitický vývoj v Rusku ale budeme nadále všichni sledovat a v případě potřeby jsme připraveni ke spolupráci,“ dodal premiér Fiala.

České předsednictví ve V4

Česko přebírá své sedmé předsednictví ve Visegrádské skupině 1. července 2023 pod heslem „V4 pro občany“. ČR naváže na úsilí slovenského předsednictví o návrat ke kořenům visegrádské spolupráce, založené na sdílených principech lidských práv, svobody, demokracie, právního státu, dobrých sousedských vztahů a oddanosti evropské integraci a transatlantickému spojenectví.

První prioritou českého předsednictví bude Bezpečná a vyspělá společnost. „Chceme pokračovat v existujících úspěšných projektech, které usnadňují soužití v našem regionu. To se týká kultury, vzdělávání, vědy a výzkumu, sportu, ale také oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti, včetně migrace a dalších oblastí,“ dodal premiér. Součástí první priority bude i tradiční spolupráce V4 v oblastech vnitřní a vnější bezpečnosti, civilní ochrany, veřejné správy a zdravotnictví.

Druhou prioritou bude Inovativní a propojená ekonomika, která se zaměří na konkrétní sektorové projekty a iniciativy, které mají praktický přínos pro občany zemí V4 a souvisejí zejména s posilováním konektivity v dopravě a energetice, s podporou odolnosti prostřednictvím posilování energetické a surovinové bezpečnosti. Třetí priorita českého předsednictví bude reagovat na agresi Ruska proti Ukrajině a její důsledky pro tuto zemi, sousední Moldavsko a širší region. Zaměří se na politickou i praktickou Podporu Ukrajiny a jejích občanů na řadě úrovní a v řadě sektorů.

Otevřený dopis odborových organizací působících na české železnici předsedovi Vlády České republiky ve věci vládního návrhu ozdravného baličku veřejných financí 2024/2025

Odborové organizace, působících na české železnici, zaslaly 26. června 2023 Otevřený dopis předsedovi vlády České republiky, ve němž odmítají vládní návrhy v rámci tzv. konsolidačního balíčku, jak jej vláda 11. května 2023 představila naší veřejnosti.

Otevřený dopis citujeme níže:

Vážený pane premiére,

vzhledem k tomu, že v rámci připomínkového řízení k návrhu vládního ozdravného baličku veřejných financí, ani při přímém jednání vlády se zástupci odborových svazů ČMKOS a ASO, nedošlo k žádnému posunu ve věci našich připomínek k vládnímu návrhu, obracíme se na Vás tímto otevřeným dopisem.

Shora uvedené odborové centrály působící na české železnici vnímají nutnost snižování deficitu státního rozpočtu a potřebu činit k tomuto účelu ze strany vlády účinné kroky. Zásadně však nesouhlasíme s několika dílčími návrhy tohoto balíčku, které budou mít velmi pravděpodobně jen minimální pozitivní dopad do státního rozpočtu, ale zato zejména v podmínkách největších státních železničních podniků velmi nepříjemný dopad na zaměstnance, jejichž oprávněné zájmy jsme pověřeni hájit.

Zásadně nesouhlasíme s návrhem zdanění zaměstnaneckých benefitů z FKSP a sociálního fondu, stejně jako s návrhem na snížení objemu jejich tvorby ze 2 % na 1 %, a současně ještě s určením poloviny z tohoto sníženého objemu na příspěvek na produkty spoření na stáři zaměstnanců. Objem použitelných prostředků FKSP a sociálního fondu na všechny ostatní účely by se tak oproti současnému stavu prakticky zmenšil na pouhou čtvrtinu.

Je z našeho pohledu až zarážející, s jakou zatvrzelostí vláda prosazuje tyto úpravy, přestože v rámci jednání tripartity, i v rámci připomínkového řízení zástupci obou sociálních partnerů, tj. zaměstnavatelů i odborů, s prakticky shodnými a dlouholetou zkušenosti podloženými argumenty, zdůvodnili škodlivost a nevhodnost těchto navrhovaných opatřeni, které s minimálním efektem pro státní rozpočet velmi negativně zasáhnou do řadu let v rámci kolektivního vyjednávání budovaného nastavení benefitů u dotčených zaměstnavatelů. Příspěvky z FKSP a sociálních fondů zaměstnavatelů na rekreace, dětské tábory, teambuildingové, sportovní a kulturní aktivity významně napomáhají k udržování dobrých mezilidských vztahů a soudržnosti ve firmách. Kromě toho zejména pro zaměstnance s nižšími příjmy a pro mladé rodiny s dětmi jsou tyto příspěvky často jedinou možností, jak v dnešní době vysoké inflace a reálného poklesu mezd, vůbec nějakou rodinnou rekreaci, tábor či sportovní kroužek pořídit, nehledě na možnost využiti např. i na nákup léků. V případě rodin zasažených exekucemi či osobními bankroty to samozřejmě platí dvojnásob. Zástupci zaměstnavatelských organizací také ve svých připomínkách k vládnímu návrhu argumentují, že jen administrativa spojená s případným zdaňováním benefitů velmi pravděpodobně poskytovatele odradí a povede proto ve většině firem k jejich úplnému zrušení.

Důležitým faktorem pro náš zásadní protest je také skutečnost, že zaměstnanci našich největších železničních společností jsou poslední roky vystaveni citelnému poklesu svých reálných mezd, jelikož prudký nárůst nákladů prakticky všech vstupů neumožňuje zaměstnavatelům zvyšovat mzdy tempem, které by se alespoň přibližovalo růstu inflace. Pokud v této situaci alespoň dlouhodobě zavedené benefity zůstávaly zachovány, napomáhalo to udržení sociálního smíru i v této nepříznivé situaci. Jestliže však nyní vláda navrhuje navíc ještě i výraznou redukci prostředků na tyto benefity, těžko asi bude možné od zaměstnanců očekávat, že budou i nadále další zhoršování své situace pokojně a s pochopením akceptovat.

Jen na doplněni ještě upozorňujeme, že na české železnici navíc existuje dlouholetá tradice dobře organizovaného tzv. železničního sportu, kdy zaměstnanci v řadě populárních sportovních disciplín absolvují regionální soutěže s postupem do celostátních mistrovství a následně soutěží mezinárodních. Také náklady těchto aktivit jsou z větší části hrazeny právě z FKSP Správy železnic a sociálního fondu Cd. Pokud se týká mezinárodních soutěži, jsou čeští železničáři členy mezinárodní organizace pro sportovní aktivity železničářů USIC (Union Sportive Internationale des Cheminots), s více než 70tiletou tradicí, a v současné době v ČR sídli také generální sekretariát této organizace. Navržená radikální redukce prostředků FKSP a sociálního fondu může velmi reálně přinést také konec těchto aktivit a ztrátu dlouhodobě budované pozice českých železničářů v rámci evropského železničního sportu, neboť se dostaneme do trapné role nechtěných chudých příbuzných.

Navíc je také sporné, nakolik se při zavedení těchto opatření v oblasti benefitů vůbec nějaký pozitivní dopad do státního rozpočtu dostaví, neboť „uspořené“ prostředky FKSP a sociálních fondů budou z větší části chybět na straně tržeb sportovních, kulturních a rekreačních zařízeni či lékáren, a tedy také výnosů DPH a dalších daní z těchto druhů podnikání. Navíc lze samozřejmě očekávat, že odbory při kolektivním vyjednáváni budou logicky požadovat, aby prostředky uspořené z FKSP a sociálních fondů byly směrovány do nárůstu mezd.

Odborové organizace na železnici také zásadně nesouhlasí se zrušením stávající možnosti odpočtu zaplacených členských příspěvků do max. výše 3000 KČ od základu daně, což činí maximální možnou úsporu členům 450 KČ ročně. Vládní argumentace o vysoce selektivní a neobhajitelné daňové výjimce je velmi nevěrohodná a zavádějící, jelikož například příspěvek poplatníka na činnost politických stran a politických hnuti, nebo na účely náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti je možné odečíst od základu daně až do výše 15 % základu daně, což u zaměstnance s průměrným příjmem 40 tis. KČ hrubé mzdy znamená možnost odpočtu od základu daně více než 50 tis. Kč, a tedy úsporu přes 7,5 tis. KČ, přičemž tyto výjimky kupodivu vládě nevadí. Jako mnohem pravděpodobnější se nám tedy jeví, že za vládním návrhem na zrušení možnosti daňového odpočtu odborových členských příspěvků bude ve skutečnosti více než cokoliv jiného spíše jen negativní vztah některých politiků vládní koalice k odborům.

Vážený pane premiére,

odborové centrály na železnici samozřejmě vnímají nutnost zastavení nebo alespoň zpomalení zadlužování státu. Proto se také nestavíme proti většině ve vládním konsolidačním balíčku navrženým opatřením. Rozhodně však nesouhlasíme s výše zmíněnými návrhy změn v oblasti FKSP a sociálních fondů, neboť jejich přínos pro státní rozpočet je pochybný, zato škodlivý dopad na zaměstnance na železnici značný. Pokud jde o zdaněni členských příspěvků odborů, zde o nějakém rozpočtovém významu už vůbec nelze hovořit, a tento návrh vnímáme jako obyčejnou schválnost, která by neměla mít mezi seriózními partnery místo. Znovu bychom také chtěli zdůraznit, že v těchto záležitostech je naše stanovisko velmi podobné stanoviskům zaměstnavatelů, reprezentovaných např. Svazem průmyslu a dopravy ČR nebo Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

S ohledem na vše výše uvedené se na Vás tedy obracíme se žádostí o zohlednění zásadních připomínek obou sociálních partnerů vlády, tedy odborů i zaměstnavatelů, a přehodnocení vládního návrhu ve výše popsaných bodech, respektive ponechání stávající právní úpravy v oblasti tvorby, zdaňování a používání FKSP a sociálních fondů a pravidel pro odpočet členských příspěvků odborů od základu daně beze změn.“

Otevřený dopis předsedovi Vlády České republiky, ze dne 26. 6. 2023, podepsali předsedové a prezidenti, případně místopředsedové a viceprezidenti, 13 odborových organizací působících na české železnici. Konkrétně se jedná o tyto odborové organizace: Odborové sdružení železničářů, Federace strojvůdců ČR, Svaz Odborářů Služeb a Dopravy, Unie železničních zaměstnanců, Federace vlakových čet, Federace vozmistrů, Federace železničářů ČR, Cech strojvůdců ČR, Aliance drážního provozu, Odborové sdruženi zaměstnanců síťových odvětví, Demokratická unie odborářů, Odborová organizace odpovědných zaměstnanců státu a Pro Libertate.

Přílohy:
 Odbory zeleznice pr Vlady CR 26 06 2023.pdf 3.62 MB

Začíná týden protestů proti vládnímu úspornému balíčku

První vlaštovkou týdne protestů proti vládnímu konsolidačnímu balíčku, který začíná až po neděli, je demonstrace ve Strakonicích 20. června. Začíná v 18:00 na parkovišti COOP a pořádá ji Odborový svaz KOVO.
 
 
Co se mimo jiné chystá na přístí týden?
 
  • 27. 6. od 15 hodin demonstrace v Ostravě na náměstí Jiřího z Poděbrad
  • 27. 6. od 16 hodin pochod proti zlým časům ve Zlíně od Baťovy nemocnice
  • 29. 6. od 9:30 protestní mítink odborů ve veřejné službě a správě v kongresovém sále pražského hotelu Olšanka

NERV řešil regionální rozdíly a efektivitu veřejné správy

Předseda vlády Petr Fiala v debatě s koordinátorem NERV Davidem Havlíčkem, 22. června 2023.
Předseda vlády Petr Fiala v debatě s koordinátorem NERV Davidem Havlíčkem, 22. června 2023.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) se ve čtvrtek 22. června 2023 sešla ve Strakově akademii tentokrát nad dlouhodobějšími tématy.

Nejdříve proběhla diskuse o problematice regionálního rozvoje, kterému se NERV věnuje v rámci tematické skupiny Regionální rozdíly. V rámci této skupiny vzniká materiál upozorňující na problémy, které se projevují nikoliv na úrovni krajů, ale především v periferních mikroregionech uvnitř krajů. Právě specifika mikroregionů vyžadují přímější zacílení hospodářské a sociální politiky.

Cílem materiálu bude přinést datově a argumentačně podložený vějíř opatření, která by měla pomoci ke konvergenci a zvýšení prosperity a kvality života v zaostávajících regionech a mikroregionech ČR. Jde o komplexní téma, které navazuje na téma zajištění dostupného bydlení (tomuto tématu se NERV již věnoval na předchozích jednáních). Týká se vhodného nastavení dotací, nesmí opomíjet řešení regionálních rozdílů v kvalitě vzdělávání, ale dopadá i do daňové oblasti, která má vliv na kupní sílu obyvatel.

Po diskusi na NERV členové této tematické skupiny pracují na dokončení materiálu a následně jej poskytnou členům vlády a NERV chce i přes meziresortní průnik tématu spolupracovat na tomto tématu především s Ministerstvem pro místní rozvoj.

Dále proběhla diskuse o efektivitě veřejné správy. Členové NERV akcentují slovo „veřejné“, což je širší pojem než čistě státní správa. Značnou část výkonů, které občané vnímají pod pojmem stát, vykonávají též samosprávy, resp. obecně samosprávní celky. Zvyšovat efektivitu je tak nutné nejen v centrálních orgánech, které spravuje napřímo vláda, ale NERV chce svou pozornost zaměřit i na tvorbu doporučení pro samosprávy. NERV v rámci tohoto tématu spolupracuje i se Skupinou pro revizi agend, která vznikla při Úřadu vlády ČR a zaměřuje se např. na hledání zbytečných či duplicitních agend.

Ministr dopravy členům NERV představil materiál, který říká, co by ČR měla vybudovat v oblasti klíčových dopravních infrastruktur v následujících 10 letech, a uvádí, kolik to bude stát a jaké nástroje ČR může využít. Toto téma se netýká jen zajištění financí, ale též vytvoření realistického, ale přitom ambiciózního harmonogramu, což by mělo posunout během další dekády ČR tam, kde by měla být, aby neztrácela na ostatní konkurenty ze středoevropského regionu. Někteří členové NERV se na dokumentu resortu dopravy již podíleli a NERV se chce tématu dále věnovat.

Sdělení o „Evropské strategii hospodářské bezpečnosti“

1. SHRNUTÍ SDĚLENÍ

Hlavní princip

Navrhovaná strategie stanoví společný rámec pro dosažení hospodářské bezpečnosti podporou hospodářské základny a konkurenceschopnosti EU, ochranou před riziky a partnerstvím s co nejširším okruhem zemí při řešení společných problémů a zájmů. Opatření v oblasti hospodářské bezpečnosti se budou řídit základními zásadami: proporcionalitou a přesností.

Co je cílem

Vypracovat komplexní přístup ke společné identifikaci, hodnocení a řízení rizik pro hospodářskou bezpečnost EU. Strategie navrhuje provést důkladné posouzení rizik pro hospodářskou bezpečnost ve čtyřech oblastech:

  • rizika pro odolnost dodavatelských řetězců, včetně energetické bezpečnosti;
  • rizika pro fyzickou a kybernetickou bezpečnost kritické infrastruktury;
  • rizika spojená s technologickou bezpečností a únikem technologií;
  • rizika využití ekonomických závislostí nebo ekonomického nátlaku jako zbraně.

Jak na to

  • Strategie navrhuje metodiku pro toto hodnocení rizik. Měla by ho provádět Komise a členské státy ve spolupráci s vysokým představitelem, případně za přispění soukromého sektoru.
  • Zmírnění již identifikovaných rizik prostřednictvím třístupňového přístupu:
  1. podpora konkurenceschopnosti EU posílením jednotného trhu, podpora silné a odolné ekonomiky, investice do dovedností a podpora výzkumné, technologické a průmyslové základny EU;
  2. ochrana hospodářské bezpečnosti EU prostřednictvím řady stávajících politik a nástrojů a zvážení nových, které by řešily případné nedostatky. To vše by se provádělo přiměřeným a přesným způsobem, který by omezil jakékoli negativní nezamýšlené vedlejší účinky na evropské a světové hospodářství;
  3. partnerství s co nejširší škálou partnerů za účelem posílení hospodářské bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím prohlubování a finalizací obchodních dohod, posilování dalších partnerství, posilování mezinárodního hospodářského řádu založeného na pravidlech a mnohostranných institucích, jako je Světová obchodní organizace, a investování do udržitelného rozvoje prostřednictvím iniciativy Global Gateway.

Další konkrétní kroky

  • společně s členskými státy vypracovat rámec pro hodnocení rizik ovlivňujících hospodářskou bezpečnost EU. To zahrnuje vytvoření seznamu technologií, které jsou pro hospodářskou bezpečnost kritické, a posouzení jejich rizik s cílem navrhnout vhodná zmírňující opatření;
  • zahájit strukturovaný dialog se soukromým sektorem s cílem rozvíjet kolektivní chápání hospodářské bezpečnosti a podněcovat jej k provádění náležité péče a řízení rizik s ohledem na obavy o hospodářskou bezpečnost;
  • dále podporovat technologickou suverenitu EU a odolnost hodnotových řetězců EU, včetně rozvoje kritických technologií prostřednictvím STEP;
  • přezkoumat nařízení o prověřování přímých zahraničních investic (Foreign Direct Investment Screening Regulation);
  • prozkoumat možnosti, jak zajistit přiměřenou cílenou podporu výzkumu a vývoje technologií dvojího užití;
  • plně provádět nařízení EU o kontrole vývozu technologií dvojího užití a předložit návrh na zajištění jeho účinnosti a efektivitě;
  • společně s členskými státy prozkoumat, jaká bezpečnostní rizika mohou vyplývat z odchozích investic, a na tomto základě do konce roku navrhnout iniciativu;
  • navrhnout opatření ke zlepšení bezpečnosti výzkumu, která zajistí systematické a důsledné prosazování stávajících nástrojů a určí a vyřeší všechny zbývající nedostatky;
  • prozkoumat cílené využití nástrojů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (CFSP – Common Foreign and Security Policy) k posílení hospodářské bezpečnosti EU, včetně nástrojů hybridní a kybernetické diplomacie a nástrojů zahraniční informační manipulace a vměšování (FIMI – Foreign Information Manipulation and Interference Toolbox);
  • pověřit Jednotnou zpravodajskou analytickou kapacitu EU (SIAC – EU Single Intelligence Analysis Capacity), aby se zabývala zejména odhalováním možných hrozeb pro hospodářskou bezpečnost EU;
  • zajistit, aby ochrana a podpora hospodářské bezpečnosti EU byla plně začleněna do vnější činnosti Evropské unie, a zintenzivnit spolupráci se třetími zeměmi v otázkách hospodářské bezpečnosti.

2. PRVNÍ REAKCE BUSINESSEUROPE

Vítáme zahájení debaty o ekonomické bezpečnosti. Podnikatelská sféra je připravena se zapojit a konkrétně přispět. EU musí najít správnou rovnováhu mezi ochranou svých bezpečnostních zájmů a zachováním příznivého prostředí pro obchod a investice na jednotném trhu a ve třetích trzích. V této souvislosti vítáme záměr přesně určit, v čem spočívají naše bezpečnostní rizika, a dále posoudit, zda k jejich řešení potřebujeme další nástroje. Podnikatelská sféra musí být do této diskuse úzce zapojena, včetně vymezení seznamu kritických technologií. Před zavedením dalších omezení vývozu zboží a technologií a toku investic je třeba pečlivě posoudit evropské zájmy a dopady na konkurenceschopnost. V oblastech, jako je kontrola vývozu, podporujeme silnější evropskou koordinaci, aby se zabránilo roztříštění trhu a zajistila se právní jistota a transparentní prostředí pro společnosti. Jakákoli iniciativa týkající se odchozích investic musí být pečlivě posouzena a podle našeho názoru by měla být dobře zacílena. Zároveň by měla být použita pouze jako poslední možnost, pokud jsou skutečně prokázány vážné bezpečnostní obavy.

Rada přijala 11. balíček sankcí EU proti ruské agresi

Rada 23. června přijala jedenáctý balíček sankcí EU v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině.

Právní texty jsou zveřejněny v Úředním věstníku EU. Níže naleznete stručný popis klíčových opatření:

1. Obcházení sankcí

  • Zákaz tranzitu zboží a technologií, které by mohly přispět k vojenskému a technologickému posílení Ruska nebo k rozvoji jeho obranného a bezpečnostního sektoru, zboží a technologií vhodných pro použití v letectví nebo kosmickém průmyslu a přísad do leteckého paliva vyvážených z EU přes území Ruska.
  • Vytvoření „nástroje pro obcházení“:
    • Který bude usilovat o posílení dvoustranné a mnohostranné spolupráce prostřednictvím diplomatické angažovanosti a poskytování větší technické pomoci třetím zemím.
    • Umožní EU přijmout další opatření v případech, kdy úsilí EU v rámci dvoustranné a mnohostranné spolupráce nepřináší zamýšlené výsledky. Tato opatření mají být cílená, přiměřená a zaměřená výhradně na to, aby Rusko přišlo o zdroje, které mu umožňují pokračovat v agresi proti Ukrajině.
    • Umožní EU přijímat individuální opatření zaměřená na zapojení provozovatelů ze třetích zemí při usnadňování obcházení (například označení).
    • Po přijetí takových individuálních opatření by EU měla znovu navázat kontakt se třetími zeměmi.
    • EU by měla mít možnost přijmout další opatření, pokud navzdory výše uvedeným opatřením obcházení pokračuje (s ohledem na objem, typ nebo systémovou povahu obcházení).
    • Za tímto účelem také existuje možnost, aby EU přijala výjimečná opatření poslední instance, která omezí prodej, dodávky, převod nebo vývoz citlivého zboží a technologií dvojího užití nebo zboží a technologií, které by mohly přispět k posílení vojenských, technologických nebo průmyslových kapacit Ruska nebo k rozvoji ruského obranného a bezpečnostního sektoru způsobem, který posiluje jeho schopnost vést válku, a jejichž vývoz do Ruska je zakázán do třetích zemí, u nichž se prokáže, že existuje trvalé a zvláště vysoké riziko, že budou využívány k obcházení.
    • Rozhodnutí o zařazení třetí země a cílového zboží nebo technologie do oblasti působnosti tohoto opatření poslední instance musí Rada přijmout jednomyslně a po zohlednění důkladné technické analýzy Komise.
    • Před zařazením třetí země na seznam EU informuje vládu této třetí země a aktivně si vyžádá její stanovisko.

2. Rozšíření sankčních seznamů

  • Rada přidala 87 nových subjektů, které přímo podporují ruský vojenský průmyslový komplex. Seznam zahrnuje: 4 íránské subjekty, jakož i subjekty z Hongkongu, Arménie, Uzbekistánu, Sýrie a Spojených arabských emirátů.

3. Zákazy obchodu

  • Byl rozšířen seznam položek, které přispívají k vojenskému a technologickému posílení Ruska nebo k rozvoji jeho obranného a bezpečnostního sektoru, a to o: elektronické součástky, polovodičové materiály, výrobní a zkušební zařízení pro elektronické integrované obvody a desky s plošnými spoji, prekurzory energetických materiálů a prekurzory chemických zbraní, optické součástky, navigační přístroje, kovy používané v obranném sektoru a námořní vybavení. Rozšiřuje se také seznam zakázaných střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva a přidávají se další typy zbraní.

4. Práva duševního vlastnictví

  • Zákaz prodeje licence nebo převodu práv duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství, jakož i poskytnutí práv na přístup k jakémukoli materiálu nebo informacím chráněným prostřednictvím práv duševního vlastnictví nebo tvořícím obchodní tajemství, které souvisejí se zbožím a technologiemi, jejichž prodej, dodávka, převod nebo vývoz osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku nebo pro použití v Rusku je zakázán.

5. Vysílání

  • Pozastavení vysílacích licencí v EU pro 5 ruských médií (RT Balkan, Oriental Review, Tsargrad, New Eastern Outlook, Katehon).

6. Silniční doprava

  • Rozšíření zákazu silniční přepravy zboží v EU přívěsy a návěsy registrovanými v Rusku, a to i v případě, že jsou taženy nákladními vozidly registrovanými mimo Rusko.

7. Námořní přeprava

  • Zákaz vstupu do přístavů a zdymadel na území EU plavidlům, která provádějí přepravu z lodi na loď, pokud mají příslušné orgány důvodné podezření, že plavidlo porušuje zákaz dovozu ruské ropy nebo ropných produktů po moři do EU nebo přepravuje ruskou ropu nebo ropné produkty zakoupené nad cenový strop. Tento zákaz se vztahuje na všechna plavidla bez ohledu na jejich vlajku nebo registraci a na jakékoli převody z lodi na loď prováděné kdykoli během plavby do přístavů nebo zdymadel členského státu. V každém případě bude plavidlům zakázán přístup do přístavů a zdymadel na území EU, pokud neoznámí příslušnému orgánu nejméně 48 hodin předem, že v rámci určitých zeměpisných oblastí došlo k překládce z lodi na loď.
  • Zákaz vstupu do přístavů a plavebních komor na území EU pro plavidla, která mají příslušné orgány oprávněný důvod pozastavit, protože při přepravě ruské ropy a ropných produktů v rozporu s nařízením SOLAS neoprávněně zasahují do svých lodních automatických identifikačních systémů (AIS), vypínají je nebo je jinak deaktivují.
  • Členské státy provedou posouzení na základě analýzy rizik, přičemž Komise by měla rovněž zveřejnit oznámení o chování, u něhož hrozí riziko obcházení.
  • Orgány členského státu, které odmítnou přístup k plavidlu, si budou neprodleně vyměňovat informace o tomto odmítnutí s ostatními příslušnými orgány členských států prostřednictvím stávajících platforem, které mají k dispozici.
  • Budou stanoveny vhodné výjimky a odchylky, aby se těmto plavidlům umožnil přístup do přístavů a zdymadel na území Unie z důvodu námořní bezpečnosti, včetně ochrany životního prostředí, záchrany života na moři a humanitárních účelů.

8. Energetika

  • Dočasná výjimka udělená Německu a Polsku pro dodávky ropy ropovodem z Ruska přes severní úsek ropovodu Družba by měla skončit. Dovoz ropy, která pochází z Kazachstánu nebo jiné třetí země a je přepravována přes Rusko ropovodem Družba, není zakázán.
  • Výjimka stanovená v ustanoveních o cenovém stropu v souvislosti s projektem Sachalin-2, který se nachází v Rusku, by měla být prodloužena do 31. března 2024, aby byly zajištěny potřeby Japonska v oblasti energetické bezpečnosti.
  • Aby nebyly ohroženy kritické dodávky energie, jejichž dovoz do EU ze třetích zemí není zakázán, je vhodné zaručit odpovídající údržbu a provoz infrastruktur Kaspického potrubního konsorcia (CPC), které umožňují nákup, dovoz nebo přepravu zboží pocházejícího z Kazachstánu, které se v Rusku pouze nakládá, z Ruska odchází nebo přes něj prochází.

9. Hospodářské / finanční sankce

  • Rozšíření zákazu osobám v Rusku poskytovat převoditelné cenné papíry na finanční nástroje denominované v jakékoli měně.
  • Zavedení výjimky ze zákazu poskytovat určité služby ruským subjektům, které jsou nezbytné pro zřízení, certifikaci nebo vyhodnocení firewallu odstraňujícího kontrolu vykonávanou osobou uvedenou na seznamu nad aktivy nekótovaného subjektu v Unii, který osoba uvedená na seznamu vlastní nebo ovládá, a zajišťující, že tento subjekt nezíská žádnou výhodu, což mu umožní pokračovat v jeho podnikatelské činnosti.
  • Prodloužení lhůty pro uplatnění dočasné výjimky ze zákazu poskytování některých služeb s cílem dále usnadnit subjektům z Unie odprodej z ruského trhu. S cílem urychlit odchod ruských hospodářských subjektů z trhu Unie se zavádí dočasná výjimka ze zákazu poskytování právních poradenských služeb právnickým osobám, subjektům nebo orgánům usazeným v Rusku. Příslušné orgány členských států mohou do 31. března 2024 povolit poskytování právních služeb, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů členského státu povinné pro dokončení takových odprodejů.

10. Rozšíření seznamu partnerských zemí

  • Rozšíření seznamu partnerských zemí, které uplatňují soubor opatření pro kontrolu vývozu v podstatě rovnocenný opatřením stanoveným v nařízení (EU) č. 833/2014, o Švýcarsko.

11. Sdílení informací

  • Rada souhlasí s tím, že je vhodné, aby členské státy informovaly ostatní členské státy a Komisi o všech zamítnutých žádostech o povolení a aby si vyměňovaly informace o žádostech o povolení, které hodlají udělit v případě, že zamítnutí již bylo oznámeno jiným členským státem, aby nedocházelo k nekoordinovanému jednání.
  • Je rovněž vhodné posílit výměnu informací o uplatňování a prosazování vývozních omezení týkajících se citlivého zboží, které může být použito k podpoře ruské útočné války proti Ukrajině, jako je zboží a výrobky dvojího užití, aby se zabránilo riziku obcházení ze strany osob nebo subjektů zapojených do pořizování zakázaného zboží Unie pro použití v Rusku nebo do poskytování zakázaných služeb.

 

Podnikatelé rozšířili spolupráci v Japonsku a Koreji

Celkem tři desítky zástupců firem a univerzit se o víkendu vrátily z úspěšné podnikatelské mise v Japonsku a Jižní Koreji, kam pod vedením viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy ČR Mileny Jabůrkové doprovodily vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Podnikatelé a akademici v obou zemích absolvovali řadu byznysových jednání a prohloubili spolupráci především v ICT, kvantových technologiích a dalších oborech a službách s vysokou přidanou hodnotou.

bartos mise japonsko 2023 3

Mise do Japonska a Jižní Koreje, která se uskutečnila od 10. do 17. června, má strategický význam pro český export. Ruská invaze na Ukrajinu a současné vztahy s Čínou omezují přístup podnikatelů na významné trhy,  ovlivňují negativně mezinárodní obchod i možnosti exportérů.  Pro firmy je proto nesmírně  důležité, aby vláda podporovala diverzifikaci exportu a otevírání nových trhů, tak jak se pro své exportéry snaží ostatní evropské i mimoevropské země.

bartos mise japonsko 2023 5

„Japonsko a Korea jsou příklady atraktivních trhů, o které se tvrdě bojuje. Proto je velmi důležitá aktivní podpora vlády, například pomocí podnikatelských misí, která pomáhá českým firmám na těchto vysoce konkurenčních trzích uspět. Obě země – Japonsko i Jižní Korea – mají navíc specifickou byznysovou kulturu, kde se obchod neuzavírá online, ale osobně. Je třeba navázat kontakt, vybudovat si vztah a důvěru a jen potom je možné rozvíjet obchodní vztahy. Abychom jako malá země byli schopni uspět, musíme tato specifika vnímat. To samozřejmě přispívá k významu podnikatelských misí.“ vyzdvihuje důležitost uskutečněné cesty do Japonska a Koreje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která delegaci podnikatelů a akademiků do obou zemí vedla.

bartos mise japonsko 2023 4

Cesta byla významná i pro příliv investic do České republiky. Návštěva vicepremiéra Bartoše v Japonsku a Jižní Koreji podpoří rozhodování tamních investorů, zda mají investovat v Česku nebo jinde. Oficiální návštěva vrcholného představitele státu je totiž jasným důkazem, že Česku na vztahu s těmito zeměmi záleží. Například Japonsko je už teď po Německu druhým největším investorem v České republice a objem těchto investic se neustále zvyšuje. Česko navíc potřebuje vytvářet strategická partnerství se spolehlivými partnery s vyspělými právními systémy, jakými Japonsko a Korejská republika bezesporu jsou.

Mise prohloubila spolupráci nejen na poli kvantových technologií

V rámci podnikatelské mise absolvovali čeští podnikatelé a akademici řadu důležitých obchodních jednání. Jedním z hlavních bodů programu v Tokiu bylo obchodní fórum, které proběhlo v pondělí 12. 6. ve spolupráci s JETRO (Japan External Trade Organization), významnou japonskou vládní neziskovou agenturou zaměřenou na podporu rozvoje vzájemných obchodních vztahů a investic mezi Japonskem a Českou republikou. Na toto obchodní fórum bylo registrováno téměř 100 japonských obchodních partnerů a šlo tak o jednu z největších byznysových akcí mise v Japonsku, která přinesla zajímavé možnosti pro české podnikatele v otázce možné budoucí spolupráce.

bartos mise japonsko 2023 2

V japonské části mise proběhla také řada seminářů vysvětlující české podnikatelské delegaci byznysová specifika v Japonsku. Například v Tokiu v showroomu Panasonic Center se delegace seznámila s posledními novinkami v oblasti digitalizace a spotřební elektroniky. V Hirošimě, v tamější Hirošimské univerzitě, se pak uskutečnila návštěva Výzkumného centra pro mozek, mysl a vnímání, prohlídka chirurgického robotického systému „hinotori“, ale také přednáška o unikátním místním projektu Hiroshima Sandbox propojujícím firmy, akademickou sféru a místní samosprávu pro řešení konkrétních místních potřeb.

Zároveň se ale mise v obou zemích soustředila mimo jiné na kvantové technologie. „V Japonsku na Tokyo University a v Kawasaki Incubation Centru se zástupci českých firem i univerzit seznámili s japonskou kvantovou strategií. Vedle toho také viděli, jak funguje kvantový počítač i inovační centrum  kolem něj, jak probíhá spolupráce mezi firmami, výzkumníky a jak ji podporuje vláda. Čeští vědci a akademici tak navázali kontakty s tamními experty a zároveň získali inspiraci v oblasti, kde se Česká republika opravdu má co učit,“ popisuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

bartos mise japonsko 2023 1

Právě v oblasti kvantových technologií navázala delegace na předchozí úspěšnou podnikatelskou misi předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové. S významnou Univerzitou Yonsei v Jižní Koreji totiž podepsalo České vysoké učení technické memorandum o spolupráci ve  výuce a tvorbě vzdělávacích programů, společných seminářů a konferencí  a také výměně studentů a pedagogů v oblasti kvantových technologií. Tím otevřelo prostor pro mezioborovou spolupráci a českým vysokým školám možnosti rozšíření svých mezinárodních aktivit a získání podpory při budování tuzemských kompetenčních center.

 

“Během Metaverse Expo 2023 jsme navázali spolupráci například se společností, která umožňuje vytvoření virtuálního e-shopu, kde mohou zákazníci získat naprosto odlišný zážitek během nakupování. Virtuální obchod využívá pokročilé funkce, jako je gamifikace, virtuální vyzkoušení produktu, avatary k zapojení zákazníků nebo generativní nástroje AI, které zvyšují konverzi. Plánujeme toto řešení představit především našim klientům z oblasti módního a kosmetického průmyslu a integrovat do našeho e-commerce omnichannel řešení Retailys (www.retailys.cz)” vysvětluje Alžběta Hrušková, COO Retailys, která s danou firmou zahájila jednání.

bartos mise japonsko 2023 6

kategorie Mise

Bezpečnostní rada státu schválila Bezpečnostní strategii ČR 2023

Ve středu 21. června 2023 se ve Strakově akademii uskutečnila schůze Bezpečnostní rady státu. Členové BRS se zabývali aktuální situací v oblastech vnitřní bezpečnosti, migrace či kybernetické bezpečnosti a schválili také Bezpečnostní strategii České republiky 2023.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Zprávu o zajišťování obrany státu v roce 2022, Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2022 a Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2022.

Bezpečnostní rada státu také schválila Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2022 a dále III. zprávu o postupu ke studii proveditelnosti dle „Konceptu cílového řešení zajištění a rozvoje mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek“.

Členové rady vzali na vědomí Výroční zprávu o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2022 a Zprávu o činnosti Národního bezpečnostního úřadu za rok 2022.

Bezpečnostní rada státu byla rovněž informována o zasedání ministrů obrany NATO, o zapojení českého průmyslu do projektu bojových vozidel pěchoty a vývoji situace na Ukrajině a schválila Plán práce Bezpečnostní rady státu na 2. pololetí 2023 s výhledem na 1. pololetí 2024.

Pro informaci byly na program Bezpečnostní rady státu předloženy materiály Informace o stavu implementace Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2027 za rok 2022, Vyhodnocení úkolů z Akčního plánu k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, Informace o úpravě Centrálního přehledu objektů důležitých pro obranu státu se stavem k 1. 1. 2023, Informace o úpravě Souhrnného přehledu objektů, které mohou být za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu napadeny se stavem k 1. 1. 2023, Informace o pracovní poradě s tajemníky bezpečnostních rad krajů k výměně zkušeností z činnosti BRS a bezpečnostních rad krajů a Zpráva o činnosti Výboru pro zpravodajskou činnost za rok 2022.