Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2023 s Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů podepsána!

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) dne 28. listopadu 2022 podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2023 s Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění kolektivní smlouvy bude posléze zveřejněno na webových stránkách OSPZV-ASO ČR.

Středobodem této kolektivní smlouvy, jenž byl předmětem dlouhého a složitého vyjednávání, je procentuální zvýšení mezd, a to ve srovnání s rokem 2022. V závěru jednání bylo dosaženo jejich růstu v průměru o 10,04 %. Toto zvýšení mezd, tedy v době, kdy česká ekonomika prožívá složité období, považuje předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumír Dufek za velký úspěch.

V tomto týdnu by mělo proběhnout také jednání Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR s vedením Zemědělského svazu ČR o podpisu Kolektivní smlouvy vyššího stupně pro rok 2023. Očekáváme, že i tato kolektivní smlouva, po projednání všech navržených bodů smlouvy a dosažení vzájemné shody nad jejím zněmím, bude rovněž podepsána.

Vychází nová Statistická ročenka

Český statistický úřad vydal Statistickou ročenku České republiky 2022, přinášející údaje o stavu a vývoji nejdůležitějších oblastí hospodářského, sociálního a kulturního života země. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o 30. svazek této edice. Publikace vychází v uživatelsky přívětivějším, větším formátu, obsahuje i nové grafické prvky a zvýšila se její barevnost.

Letošní vydání ročenky přináší komplexní pohled na rok 2021, který byl, podobně jako rok předchozí, ovlivněn pandemií onemocnění covid-19. Uskutečnila se v něm také významná a výjimečná statistická událost, kterou bylo sčítání lidu, domů a bytů, jež u nás v moderní podobě probíhá v pravidelných cyklech již od roku 1869,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

K 31. 12. 2021 měla Česká republika 10 516 707 obyvatel, 86 měst s více než 15 000 obyvateli, hlavní město Praha mělo 1 275 406 obyvatel. Celorepubliková bilance přirozené měny byla záporná, zemřelo o 28,1 tisíce více osob, než kolik se živě narodilo dětí. Jednalo se tak o nejhlubší přirozený úbytek v historii Česka od roku 1918. Počet zemřelých byl nejvyšší od konce druhé světové války, přičemž v porovnání s průměrem let 2015–2019 byl vyšší o čtvrtinu. Zahraniční stěhování zaznamenalo kladný výsledek ve výši 50,0 tis. osob, nejvyšší od roku 2009.

Z ekonomického pohledu pokračoval v roce 2021 proces zotavování hospodářství po pandemickém propadu a hrubý domácí produkt vzrostl o 3,5 %. Po odeznění restrikcí v oblasti obchodu a služeb se však projevily problémy s nedostatkem součástek, které zejména ve druhé polovině roku brzdily průmysl, především pak výrobu motorových vozidel. Ostatním odvětvím průmyslu se ale většinou dařilo a příznivě se vyvíjela i většina služeb. Ve druhém pololetí zintenzivnil v celé ekonomice cenový růst. Celková bilance zahraničního obchodu se zbožím za rok 2021 skončila schodkem 9,0 miliardy Kč ve srovnání s přebytkem 179,9 miliardy Kč v roce 2020. Za dovoz ropy a zemního plynu byla v roce 2021 vynaložena přibližně dvojnásobně vyšší částka oproti roku 2020, a to zejména v důsledku růstu cen na světových trzích.

Jako každý rok přináší Statistická ročenka i některé novinky, letos zejména 9 tabulek se základními výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Dozvíte se z nich, že v rozhodný okamžik sčítání žilo v Česku 10 524 167 obyvatel, o 87,6 tisíce více než v roce 2011. Populace od roku 2011 zestárla v průměru o 1,7 roku, počet dětí se zvýšil o 13,6 %, seniorů však přibylo téměř o třetinu (o 30,6 %).

Kongres ADP – Praha Olšanka

Ve čtvrtek dne 24. 11. 2022 se v Hotelu Olšanka v Praze konal volební Kongres ADP. Jednání se zúčastnili delegáti všech regionálních organizací ADP z celé republiky. V úvodu byli představeni letos nově zvolení členové Výkonného výboru ADP.
 
Kongresem byla zvolena Centrální revizní komise ADP, která bude pracovat v novém složení. Za dlouholetou práci v čele CRK bylo poděkováno paní Lence Gillichové, která již letos nekandidovala. Minutou ticha byla uctěna památka zesnulých členů ADP p. Hodíka a p. Oláha.
 
Následně byla přednesena zpráva o činnosti ADP za období 2018-2022, Zpráva Centrální revizní komise, Zpráva o činnosti SIBP za období 2018-2022. Přítomnými bylo odsouhlaseno usnesení o přechodném ustanovení, že do konce měsíce února 2023 oznámí předseda ADP termín dalšího kongresu ADP, který bude svolán nejpozději do 31. 5. 2023.
 
V odpoledním bloku informoval předseda ADP o výsledcích jednání v oblasti jízdních výhod nebo jaké cíle má pracovní skupina, která se bude zabývat problematikou institutu střežení pracoviště. Uskutečnilo se proškolení funkcionářů a přítomných o uzavřené PKS SŽ pro rok 2023. V rámci diskuse se řešil výsledek kolektivního vyjednávání či parametry nově připravovaných Stanov ADP.
  • Zdroj: Aliance drážního provozu

Daňový balíček schválen. Jaké změny lze očekávat?

Novela zákona o daních z příjmů a DPH prošla Sněmovnou i Senátem a bude poslána prezidentovi republiky k podpisu. Takzvaný malý daňový balíček je spojen s dodatečným vložením tzv. Windfall tax, avšak obsahuje i některé pozitivní změny pro firmy. Nemalá část z nich souvisí s dlouhodobými požadavky Svazu průmyslu. Podívejte se, co novela obsahuje a jaké novinky přinese.

Hlavním cílem novelizace ze strany vlády bylo zvýšení minimálního limitu povinné registrace k DPH z 1 mil. na 2 mil. Kč a možnost uplatnění paušální daně do stejné výše. Tím se snižuje administrativa u menších podniků, neboť povinnosti spojené s daněmi a pojistným jsou značně zatěžující. Nová podoba paušální daně však na rozdíl od té dosavadní do 1 mil. Kč počítá se třemi daňovými pásmy odvozenými od výše a charakteru příjmu poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh, a tedy i samotnou daň a pojistné.

Do prvního nejnižšího pásma (paušální záloha 6 208 Kč měsíčně v roce 2023) se bude moci přihlásit subjekt s příjmy do 1 mil. Kč bez ohledu na charakter činnosti, nebo s příjmy do 1,5 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu 60 % či 80 %, nebo do 2 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu ve výši 80 %. Do druhého pásma (paušální záloha 16 000 Kč měsíčně) se přihlásí poplatník s příjmy do 1,5 mil. Kč bez ohledu na charakter činnosti nebo do 2 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu 60 % či 80 %. Do třetího nejvyššího pásma (paušální záloha 26 000 Kč měsíčně) budou moci vstoupit všichni poplatníci, jejichž celkové příjmy nepřesáhly 2 mil. Kč.

Novela také u poplatníka paušální daně zvyšuje minimální limit pro podání daňového přiznání v případě jiných příjmů, např. z nájmu či z kapitálového majetku, a to z nynějších 15 000 Kč na 50 000 Kč ročně. Pro poplatníka s příjmy ze závislé činnosti se taktéž zvyšuje minimální limit vedlejších příjmů (§ 7 – § 10 ZDP) pro podání daňového přiznání z aktuálních 6 000 Kč na 20 000 Kč ročně.

Svaz průmyslu na novele zákona nejvíce oceňuje, že zde byly zapracované i některé naše požadavky. Jedná se například o prodloužení mimořádných zrychlených odpisů pro firmy za letošní a příští rok. Zrychlené odpisy byly zavedeny během koronavirové krize, konkrétně pro roky 2020 a 2021, aby byl podpořen ekonomický růst. Podnik si tak v uvedených letech mohl a díky této novele i nadále může odepsat majetek v 1. odpisové skupině (např. počítače, kancelářské potřeby, nářadí) již za 12 měsíců oproti standartním třem letům a majetek v 2. odpisové skupině (např. automobily, pracovní stroje) za dva roky namísto běžných pěti let. SP ČR již dříve vyzýval, aby byl uvedený proinvestiční nástroj prodloužen.

Dále se upravují parametry kontrolního hlášení DPH, na jehož nedostatky Svaz dlouhodobě upozorňuje. Proto oceňuje snahu zákonodárce o zmírnění přísných sankcí alespoň pro menší plátce a prodloužení lhůty pro úpravu hlášení na základě výzvy pro změnu, potvrzení či doplnění z 5 na 17 kalendářních dní. Ačkoliv Svaz požadoval snížení často drakonických pokut pro všechny plátce či obecně vyšší míru tolerance vůči bagatelním přestupkům, i tyto změny jsou určitým krokem vpřed směrem k přívětivějšímu podnikatelskému prostředí.

Za důležitou změnu Svaz považuje také dotažení legislativní úpravy daňových odpočtů na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání v době koronavirové krize, která definuje jasné podmínky použití výše uvedených odpočtů ve zdaňovacích obdobích od 1. 4. 2019 – 30. 4. 2021. V této době nemohl být u daného majetku kvůli uzávěrkám doložen požadovaný rozsah výuky, a proto se stanovuje tzv. fikce naplnění podmínky výuky s dodatečným splněním v následujících zdaňovacích obdobích bez nutnosti zvyšovat základ daně o „neuplatněné“ odpočty. Zmíněná úprava zajišťuje právní jistotu podnikatelů.

Windfall tax

Jednou z nejpodstatnějších změn je windfall tax, která byla do daňového balíčku „přilepena“ pozměňovacím návrhem během projednávání ve Sněmovně. Sazba daně z tzv. neočekávaných zisků v odvětví energetiky, zpracování ropy, těžby fosilních paliv a bankovnictví je stanovena ve výši 60 procent a má být platná po dobu tří zdaňovacích období v letech 2023 až 2025. Zálohy se však budou platit již příští rok dle letošních výsledků s případným pozdějším nedoplatkem/vrácením přeplatku ze strany státu. Vyměřovací základ daně vznikne porovnáním zisku v aktuálním roce  s průměrem zisků v letech 2018 až 2021 navýšeným o 20 procent. 

Mimořádné dani by v uvedených odvětvích měly podléhat jen společnosti dosahující stanovené minimální hranice ročních příjmů z činností v rámci daného sektoru. Pro výrobu a distribuci energie by se nejprve měly zohlednit příjmy z rozhodných činností na úrovni celé skupiny (případně větší firmy), která je pro konkrétní holding ve výši 2 mld. Kč za rok 2021. Následně by se pro účely daně posuzovaly jednotlivé společnosti v dané skupině s vlastním IČO s  prahem příjmů 50 milionů korun z rozhodné činnosti ročně. Způsob kvalifikace poplatníků je o to složitější, že například pro odvětví těžby a úpravy černého uhlí, těžby ropy a zemního plynu nebo výroby koksu a rafinovaných produktů by obecně platil jen minimální roční příjmový práh ve výši 50 milionů korun z rozhodné činnosti, zároveň by z ní muselo pocházet v rámci zdaňovacího období za rok 2021 nejméně 25 procent ročního čistého obratu. 

Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje na nesystémovost a rizika zavádění mimořádných daní, navrhovanou daň však od počátku vnímal jako politický návrh s ohledem na současnou situaci a zaměřil se na technické parametry a možnosti dílčích úprav ve prospěch firem. Díky úsilí Svazu průmyslu se podařilo dojednat několik změn, se kterými původní návrh nepočítal. Například byly z okruhu rozhodných příjmů pro určení poplatníka daně vyňaty příjmy závodních energetik a procesů v průmyslu, které jsou používané pouze ve výrobě či spotřebě v rámci skupiny a nepřeprodávají se dále. Dále se mimo jiné zvýšil minimální roční práh příjmů z rozhodné činnosti kvalifikující poplatníka daně. 

Letošní cena za Průmysl 4.0 míří do Holešova

Třetí ročník Ceny za Průmysl 4.0 ovládly projekty komplexní digitální transformace firem, nasazení umělé inteligence, ale i skutečných či virtuálních robotů. Cenu za Průmysl 4.0 Svazu průmyslu za rok 2023 si odnesla holešovská firma ELKO EP za projekt komplexního digitálního sledování výroby. Odborná porota z přihlášených projektů vyzdvihla také digitální transformaci Strojírny Oslavany, která obdržela speciální ocenění České spořitelny, partnera Ceny za Průmysl 4.0. 

Zvláštní cenu poroty získalo nasazení umělé inteligence a rozpoznání obrazu pro prediktivní údržbu výrobní linky ve Škodě Auto. Porota také vysoce hodnotila virtuálního avatara Alex, který pomáhá optimalizovat výrobu v českobudějovickém závodu Bosch, či automatický sklad instalovaný společností Continetal Automotive v závodě v Brandýse nad Labem.

 „Do letošního ročníku Ceny za Průmysl 4.0 se přihlásili jednak systémoví integrátoři a softwarové firmy, jejichž produkty lze aplikovat u širokého portfolia uživatelů, ale hlavně firmy, které integrují pokročilé digitální technologie do svých vnitrofiremních procesů a tím zvyšují jejich efektivitu. Mám radost, že stále větší počet firem řeší svoji digitální transformaci komplexně a postupně ubývá projektů, které, byť velmi sofistikovaným způsobem, řeší pouze jednotlivé technologické ostrůvky bez dalších datových vazeb na ostatní procesy ve firmě,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a člen odborné poroty.

Firmy už mohou přihlašovat další projekty Průmyslu 4.0 do čtvrtého ročníku Ceny za Průmysl 4.0. Jejím partnerem je Česká spořitelna, která vítěze odmění voucherem na 50 tisíc korun. Detailní informace o Ceně za Průmysl 4.0 jsou na webu Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ELKO EP : DIGITÁLNÍ SLEDOVÁNÍ VÝROBY ZVEDLO PRODUKTIVITU O 55 PROCENT

Takový způsob digitalizace by měl být inspirací pro všechny výrobní podniky. Tak zhodnotila odborná porota projekt digitálního sledování celého výrobního procesu v holešovské společnosti ELKO EP . Firma vyrábí tři stovky typů produktů ve 2500 variacích. Na jejich montáž používá 80 tisíc komponentů. Bez digitalizace výroby a jasné identifikace všech výrobních kroků, by už nedokázala efektivně dál růst. Základem bylo zbavit se papírové dokumentace a převést ji do elektronické podoby. Všechny výrobky firma na začátku osazuje čárovým nebo QR kódem, po jehož naskenování každý pracovník nebo stroj přesně ví, o jaký výrobek se jedná a jakou úlohu s ním má provést. K sériovému číslu konkrétního výrobku nyní existují v reálném čase záznamy o použitých komponentech i pracovních úkonech a operacích. Lze tak lépe plánovat výrobu, dohledávat případné neshody či přizpůsobovat výrobky požadavkům zákazníků. Díky jedinečnému kódu lze výrobky skladovat, sledovat při vrácení a dokonce registrovat do programu loajality. Stroje se také dokážou automaticky přizpůsobit konkrétnímu výrobku, který do nich vstupuje. Výsledkem digitalizace bylo zvýšení produktivity práce o 55 procent. Na nestrojních výrobních operacích mohla firma zredukovat provoz na jednu směnu, což přineslo významné snížení nákladů a zatraktivnilo práci ve výrobě i pro řadu matek s malými dětmi. Použitou technologii začal používat také jeden ze zákazníků ELKO EP ve svých závodech.   

elko EP stitky

BOSCH GROUP: ALEX POMÁHÁ VYRÁBĚT EFEKTIVNĚJI

Je modrý a po firmě se pohybuje virtuálně. Vidět je jen přes obrazovku tabletu nebo mobilního telefonu. To je avatar Alex, který v českobudějovickém závodě společnosti Bosch pomáhá optimalizovat výrobu jednotek DNOX a chránit zdraví zaměstnanců. Aplikace používá systém rozšířené reality a má přístup k veškerým dostupným datům z firemních systémů pro řízení výroby. Vedoucí směny může aplikaci zapnout, pokud výroba je rychlejší, nebo pomalejší než plánovaný standard. Namíří tablet na vybranou linku, na displeji poté nejsou vidět jen pracovníci, ale také avatar Alex, který paralelně vykonává všechny montážní kroky. Pohybuje se optimálně, tedy v průměrném definovaném čase a dokonalém ergonomickém postoji. Pokud je Alex v jakékoliv fázi montáže rychlejší nebo pomalejší než pracovník na lince, vedoucí směny může rozpoznat problém a začít ho okamžitě řešit. Z aplikace může vedoucí získat také tipy pro zaměstnance, aby operace prováděli ergonomičtěji, a chránili tak své zdraví. Zavedení aplikace vedlo k dalšímu zpřehlednění a pochopení složitého výrobního procesu. Avatar Alex je součástí celého systému, který mimo jiné pomohl k 15procentní úspoře času u klíčových zaměstnanců. O aplikaci už projevily zájem i další závody ze skupiny Bosch.

Bosch Alex

STROJÍRNA OSLAVANY: DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE ZVÝŠILA ZISK O DESÍTKY PROCENT

Výrobce hydraulických tlumičů STROJÍRNA OSLAVANY se do digitální transformace pustila už před šesti lety. Postupně vytvářela ostrůvková řešení, jako vizualizace výrobní dokumentace na výrobních terminálech, elektronické fronty práce, plynulé odepisování výrobních operací či dohled strojů nad vytížeností kapacit. Tato dílčí řešení následně firma propojila do celkového konceptu digitální továrny, v níž na společné platformě komunikují lidé, výrobní zařízení, manipulační a skladová zařízení, budovy a energetické zdroje. Systém umí také autonomně řídit kompletní výrobní proces, dosáhnout jeho vyšší efektivity a produktivity. V číslech z let 2020 a 2021 to znamená meziroční růst výnosů o 24 procent, provozního zisku o 45 procent či hodnoty nových objednávek o 46 procent. Firma také o 8 procent zlepšila včasnost dodávek. Lepší hospodářské výsledky díky digitalizaci se promítly do zvýšení průměrného výdělku. Firma v letech 2017 až 2021 do digitální transformace investovala necelých 20 milionů korun. Klíčové bylo zaškolení zaměstnanců, aby se veškeré procesy staly opravdu digitální.

Roboticka bunka Oslavany

CONTINENTAL AUTOMOTIVE: AUTOMATICKÝ SKLAD POMOHL ROZŠÍŘIT VÝROBU

Roboti v novém automatickém skladu v brandýském závodě Continental Automotive se pohybují nad vysokými sloupci beden s jednotlivými díly a nepřetržitě je dodávají do výroby. Nedělají přitom chyby. Instalace automatického skladu AutoStore byla pro firmu dalším krokem k celkové digitální transformaci závodu v Brandýse nad Labem. Ten Continental zvolil jako modelový závod pro digitalizaci v rámci celého koncernu. Sklad je napojený na další digitální systémy firmy, ať už jde o umělou inteligenci či systémy plánování a predikce. Díky robotickému skladu firma ušetřila 2000 metrů čtverečních plochy, na kterou rozšířila výrobu. Závod v Brandýse se také mohl transformovat na výrobu ultrasofistikované elektroniky, která firmě přináší větší objemy zakázek a tržby. Šlo o vůbec první instalaci zvolené technologie skladu AutoStore v Česku. 

Continental AutoStore

ŠKODA AUTO: KOUZELNÉ OKO HLÍDÁ PROVOZ KLÍČOVÉ LINKY

Z výrobní linky na výrobu vozů OCTAVIA a ENYAQ ve Škodě Auto sjíždí každou minutu nové auto. Pokud se linka kvůli poruše náhle zastaví, šplhají náklady rychle do milionů korun. Nově možným problémům předchází systém MAGIC EYE. Kombinace sedmi kamer a počítače, které jsou instalovány přímo na závěsu, jenž nese karoserii celou linkou, hlídá, zda dopravník pracuje správně. Dříve musel stav dopravníku, jeho mechanických součástí i elektroniky, pravidelně kontrolovat pracovník údržby. Na řadě míst kvůli špatné přístupnosti ovšem kontrola nebyla možná. To už je minulost. MAGIC EYE pomocí umělé inteligence vyhodnocuje tisíce snímků dopravníku, zjišťuje odchylky a přivolá pracovníky údržby v případě potřeby dříve, než by porucha nečekaně zastavila celou linku. ŠKODA AUTO se nyní chystá kouzelné oko nasadit na dalších linkách. Mohlo by se uplatnit i v sesterských závodech koncernu Volkswagen.

Skoda magic eye production line

Článek vyšel v listopadovém čísle časopisu Spektrum. Celé číslo si můžete stáhnout zde.

 

Premiér Fiala se v Košicích zúčastnil jednání předsedů vlád zemí V4

Na schůzce premiérů zemí Visegrádu se řešily především dopady války na Ukrajině, energetické krize a nelegální migrace, 24. listopadu 2022.
Na schůzce premiérů zemí Visegrádu se řešily především dopady války na Ukrajině, energetické krize a nelegální migrace, 24. listopadu 2022.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se čtvrtek 24. listopadu zúčastnil v Košicích jednání premiérů zemí V4. Šlo o první setkání předsedů vlád v rámci slovenského předsednictví V4, které začalo v červenci tohoto roku. Mezi hlavními tématy plenárního zasedání byla energetická bezpečnost, válka na Ukrajině a boj proti nelegální migraci. Lídři ČR, Polska a Slovenska také ocenili příslib Maďarska, které se zavázalo ratifikovat přijetí Finska a Švédska do NATO.

Jedním z hlavních témat setkání byla opatření proti nelegální migraci. „Shodli jsme se na potřebě lepší ochrany vnější hranice schengenského prostoru a zabránění aktivitám převaděčských skupin. Vyjádřili jsme také připravenost pomoci Maďarsku s ochranou vnější hranice,“ uvedl premiér Fiala. České předsednictví v Radě EU s ohledem na prudký nárůst migračních proudů svolalo na pátek mimořádné zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu. Počty zadržených nelegálních migrantů jsou letos rekordní. Od začátku roku do 13. listopadu bylo v ČR zadrženo 21 226 nelegálně tranzitujících osob. V roce 2021 to přitom bylo pouze 1011 lidí.

Lídři V4 se rovněž shodli na jednoznačné vojenské, humanitární a materiální podpoře Ukrajiny. „Je to důležitý krok k odražení ruské agrese. Máme společný postoj i k finanční pomoci Ukrajině a zajištění dlouhodobého financování pro příští rok, i když existují rozdílné názory ohledně praktického provedení této pomoci. Shodli jsme se také na tom, že Rusko nesmí nadále představovat hrozbu pro Evropu a že je třeba udělat vše pro zachování ukrajinské nezávislosti a suverenity,“ uvedl český premiér.

Unijní státy jsou připravené příští rok Ukrajině půjčit 18 miliard eur. Ukrajina ztratila přístup na finanční trhy a nemá tak prostředky na běžný provoz státu a zajištění chodu kritické infrastruktury. Cílem českého předsednictví v Radě EU je usnadnit projednání této pomoci, aby bylo možné návrh přijmout na Radě ministrů financí 6. prosince.

Dalším tématem jednání byla energetická bezpečnost a spolupráce v této oblasti. „Naším cílem je posílení odolnosti energetického systému a zbavení se závislosti na ruských fosilních zdrojích. Všichni se shodujeme na tom, a budeme to i nadále prosazovat společně, aby jednotlivé členské státy měly svobodu výběru svého energetického mixu, což pro řadu z nás znamená rozvoj jádra a obnovitelných zdrojů,“ dodal český předseda vlády.

Předsedové vlád zemí V4 se také shodli na dalších setkáních v tomto formátu. „Ta debata byla velmi otevřená a jsem rád, že jsme si mohli vyjasnit i některé otázky ve kterých třeba mezi sebou nemáme shodu. Takováto otevřená debata pomáhá předcházet nedorozuměním a je příslibem pro budoucí spolupráci,“ řekl Petr Fiala.

Ivan Boháček převzal z rukou předsedkyně Rady pro vědu, výzkum a inovace ocenění za popularizaci vědy a výzkumu

Laureátem ceny předsedkyně RVVI se stal dlouholetý redaktor časopisu Vesmír Ivan Boháček, 24. listopadu 2022.
Laureátem ceny předsedkyně RVVI se stal dlouholetý redaktor časopisu Vesmír Ivan Boháček, 24. listopadu 2022.
Ve čtvrtek 24. listopadu 2022 se v Hrzánském paláci uskutečnilo slavnostní předávání Ceny předsedkyně Rady pro vědu, výzkum a inovace za propagaci nebo popularizaci vědy a výzkumu. Slavnostního předávání se kromě předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéty Pekarové Adamové zúčastnila ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová a předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová. Laureátem ocenění se stal Ivan Boháček, dlouholetý redaktor časopisu Vesmír

Cena předsedy či předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace se uděluje každoročně již od roku 2016. Ocenění je určeno nejen vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům, cestovatelům a dalším, kteří publikují na téma vědy a techniky a celkově přispívají k popularizaci vědy a výzkumu. Ivan Boháček se stal další osobností, které byla tato cena udělena. 

Kariéra Ivana Boháčka je neodmyslitelně spjata s časopisem Vesmír, do jehož redakce nastoupil v roce 1985 a jako redaktor v něm pracuje doposud. Od srpna 1990 do konce roku 2019 působil jako vedoucí redakce. „V porevoluční době, kdy hrozilo, že Vesmír zanikne, se spolu s kolegou Stanislavem Vaňkem zasadili o jeho další fungování a časopis tak mohl oslavit v minulém roce 150. narozeniny“, uvedl ve svém laudatiu na oceněného současný šéfredaktor časopisu Vesmír Ondřej Vrtiška.

„V těch devadesátých letech jsem já i kolega Standa Vaněk zachování časopisu Vesmír, jehož první číslo vyšlo již v roce 1871 a který si zachoval dobré jméno jak v období 2. světové války, tak v období od padesátých do devadesátých let, cítili jako velký závazek. Jisté je, že dopředu jsme netušili, do čeho se to pouštíme. Časopis jsme již předali skvělé mladší generaci s jistotou, že je v dobrých rukách,“ uvedl při přebírání ocenění Ivan Boháček.

„Mou snahou jako ministryně i jako předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace je posílení popularizace vědy a výzkumu, kterou považuji za nedílnou součást vědeckého procesu“, uvedla ministryně Helena Langšádlová a dodala, že „veřejné prostředky, které jsou věnovány do vědy a díky kterým dosahujeme ve výzkumu a inovacích úspěchů je také  třeba představovat veřejnosti a ukazovat vědu jako oblast zajímavou pro veřejnost i pro vědecký dorost“. „Popularizace vědy a výzkumu má obrovský smysl, a to hned v několika rovinách – jde o to zejména dětem a mladým lidem přibližovat svět vědy a podporovat jejich přirozenou zvídavost a tvořivost, seznamovat širokou veřejnost s výsledky vědecké práce, které pomáhají  řešit konkrétní problémy, s nimiž se potýkáme, a také upozorňovat na nezastupitelnou roli, kterou věda a výzkum v životě naší společnosti hrají,“ uvedla ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová.

O důležitosti vědy a výzkumu pro rozvoj české společnosti a ekonomiky mluvila ve svém projevu na slavnostním udílení ceny také předsedkyně Poslanecké sněmovny předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová. „Česká věda a české inovativní firmy dlouho čekaly na to, až vláda začne vnímat jejich důležitost. Troufám si říct, že v nás mají konečně oporu. K podpoře vědy, výzkumu a inovací jsme se zavázali ve volebním programu i programovém prohlášení vlády. Je to klíčové, abychom si udrželi konkurenceschopnost. Jen tak totiž můžeme z malých věcí udělat věci velké a důležité,“ uvedla paní předsedkyně Pekarová Adamová.

Cena za popularizaci vědy je určena nejen vědeckým pracovníkům, ale i všem, kteří publikují na téma vědy a techniky a celkově přispívají k popularizaci vědy a výzkumu. Cenu uděluje a o jejím nositeli rozhoduje předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovaceV minulosti cenu obdrželi například František Koukolík, Václav Cílek, Václav Větvička nebo Jiří Grygar.

Životopis Mgr. Ivan Boháček

* 30. listopadu 1946

Vystudoval jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1969). V letech 1969–1977 se v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského ČSAV zabýval molekulovou spektroskopií, v letech 1977–1985 se v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (ÚVVVR) věnoval detektorům ionizujícího záření v pevné fázi.

Už během svého působení ve výzkumných ústavech byl aktivní v popularizaci vědy.  Je spoluautorem knihy o fyzice Newton by se divil (Albatros, Praha 1975; spolu s Františkem Běhounkem a Zdeňkem Pincem) a autorem knihy o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1977).

V roce 1985 nastoupil do redakce Vesmíru a popularizaci vědy se začal věnovat na plný úvazek. V roce 1991 spoluzaložil nakladatelství Vesmír, s. r. o., které od r. 1994 převzalo vydávání časopisu Vesmír a vydalo řadu přírodovědných knih (mimo jiné  Tři dialogy o vědění od Paula Karla Feyerabenda, Úsvit robotů, soumrak lidstva od Kevina Warwicka nebo několik titulů od antropologa Emanuela Vlčka nebo od biologa a filosofa Stanislava Komárka).

Od srpna 1990 do konce roku 2019 Ivan Boháček v časopise Vesmír působil jako vedoucí redakce, jako redaktor v něm pracuje dosud.

V roce 2015 obdržel Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy a v roce 2022 medaili za zásluhy o rozvoj vědy Učené společnosti České republiky.

O časopise Vesmír a roli Ivana Boháčka v něm

Časopis Vesmír založil roku 1871 student medicíny Václav F. Kumpošt, žák Jana Evangelisty Purkyně. O rok později vydávání časopisu převzal Antonín Frič. Po pauze v letech 1908 až 1922 časopis obnovil na popud Aloise Rašína botanik prof. Bohumil Němec. Od 50. do 90. let dvacátého století časopis vydávala Československá akademie věd, od roku 1994 za tímto účelem založená společnost Vesmír, s. r. o. V letech 1990–2019 byl šéfredaktorem Vesmíru Ivan M. Havel, nyní jím je vědecký novinář Ondřej Vrtiška.

Vesmír od svého založení do současnosti popularizuje především přírodní vědy a medicínský výzkum, s přesahy do oblasti společenských a humanitních věd. Je určen vědcům, studentům, učitelům a širší veřejnosti se zájmem o vědu. Představuje ji nikoli jako „černou skříňku“ generující objevy a vynálezy, ale jako spletitý proces poznávání světa. Koriguje mediální zkratky a zprostředkovává argumenty pro diskusi o společenských tématech, k nimž má věda co říci. Autory většiny článků jsou aktivní vědci, články podléhají odborné revizi. Redakce se stará o to, aby publikované materiály byly srozumitelné a přínosné i pro čtenáře bez hlubších znalostí daného oboru.

V turbulentních devadesátých letech hrozilo, že Vesmír přestane vycházet. Ivan Boháček a jeho redakční kolega Stanislav Vaněk proto založili Vesmír, s. r. o. s cílem časopis zachránit. Ivan Boháček se v roli jednatele nakladatelství a vedoucího redakce staral o to, aby si časopis udržel svou odbornou i publicistickou kvalitu a aby se finančně udržel nad vodou, přestože to na malém českém trhu bylo a stále je nesmírně obtížné. O trvalém zájmu čtenářů svědčí skutečnost, že po propadu mediálního trhu v důsledku finanční krize z roku 2008 počet předplatitelů postupně roste. Důvěru vědecké obce v serióznost časopisu dokazuje setrvalý zájem vědců o publikování ve Vesmíru, ale také medaile udělené Ivanu Boháčkovi Akademií věd (2015) a Učenou společností České republiky (2022), viz životopis kandidáta.

Časopis má kromě tištěné i elektronickou podobu (web + pdf), popularizaci vědy se věnuje i na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Instagram). Spolupracuje s vědci všech generací, publikují v něm autoři z ústavů Akademie věd ČR, z univerzit i z dalších výzkumných a vzdělávacích institucí. V redakční radě je mnoho výrazných osobností řady oborů (např. lékař prof. Michal Anděl, geolog dr. Václav Cílek, buněčný imunolog prof. Jan Černý, psychiatr prof. Cyril Höschl, matematický fyzik prof. Roman Kotecký, lékař prof. Ladislav Machala, astronom prof. Jan Palouš, reprodukční biolog prof. Jaroslav Petr, fyzikální chemik prof. Petr Slavíček, ekolog prof. David Storch, archeolog dr. Jan Turek, lékařský etik dr. Marek Vácha, fyzik prof. Bedřich Velický, fyziolog prof. František Vyskočil nebo fyzik dr. Vladimír Wagner. Časopis je partnerem středoškolských vědeckých olympiád a dalších akcí zaměřených na popularizaci vědy a na vzdělávání, oslovuje tak všechny generace zájemců o vědu a nové znalosti.

Vláda připravila návrh zákona o ochraně oznamovatelů, jmenovala také nového předsedu Národní sportovní agentury

Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek na tiskové konferenci po jednání vlády, 23. listopadu 2022.
Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek na tiskové konferenci po jednání vlády, 23. listopadu 2022.
Novým předsedou Národní sportovní agentury se od 1. prosince stane dosavadní předseda Českého veslařského svazu Ondřej Šebek. Do funkce po odstupujícím Filipu Neusserovi ho jmenovala vláda Petra Fialy na jednání ve středu 23. listopadu 2022. Schválila také návrh nového zákona o ochraně oznamovatelů či návrh na prohlášení osmi dosavadních kulturních památek za národní kulturní památky.

Vláda Petra Fialy vzala na vědomí rezignaci Filipa Neussera z funkce předsedy Národní sportovní agentury a k 30. listopadu 2022 jej z této funkce odvolala. Současně s účinností od 1. prosince 2022 do funkce předsedy NSA jmenovala Ondřeje Šebka.

„Je to zkušený manažer, který se v oblasti sportu pohybuje celý život, celou profesní kariéru. Má zkušenosti z různých typů sportu a různých sportovních aktivit. V současné době je předsedou úspěšného Českého veslařského svazu. Jsme přesvědčeni, že nový předseda vnese do Národní sportovní agentury potřebné zkušenosti, klid, rozvahu a ji bude spravovat takovým způsobem, aby dobře plnila všechny funkce, které plnit má ve prospěch českého sportu i české společnosti,“ konstatoval premiér Petr Fiala a připomněl vládní slib věnovat se podpoře sportu, změnám ve fungování NSA a nastavení transparentních a předvídatelných podmínek financování sportu a sportovních institucí.

„Jsme si vědomi toho, že sportovního prostředí se dotýkají současné problémy s cenami energií. Proto jsme také prosadili zastropování cen energií i pro sportovní kluby a provozovatele, což jim zaručuje stabilitu a to, že ty rostoucí náklady nějakým způsobem zvládnou. Zvýšili jsme také rozpočet Národní sportovní agentury o dvě miliardy korun na 6,9 miliardy,“ připomněl předseda vlády.

Kabinet projednal také návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který má do českého práva aplikovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) z října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. K uplynutí transpoziční lhůty došlo už 17. prosince 2021 a minulé vládě se tento zákon prosadit nepodařilo. Nový návrh vychází z pravidel vyžadovaných evropskými předpisy, má zajistit ochranu širokému okruhu osob vykonávajících práci v soukromém i veřejném sektoru pro případ, že oznámí protiprávní jednání, o kterém se v souvislosti s výkonem práce dozvěděly. Nebude se týkat oznamování přestupků a neřeší ani anonymní podání. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Vláda také na návrh ministra kultury prohlásila osm stávajících kulturních památek za národní kulturní památky. Jedná se o klášter augustiniánů v Pivoni, zámek Jezeří s arboretem, klášter augustiniánů v Roudnici nad Labem, hrad Veveří, klášter augustiniánů s chrámem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, zámek Moravský Krumlov, zámek Rosice u Brna a zámek Plumlov. Více v tiskové zprávě Ministerstva kultury.

Vláda na návrh místopředseda vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj zřídila funkci vládního zmocněnce ke zřízení Digitální a informační agentury a do této pozice jmenovala dosavadního ředitele Správy základních registrů Michala Peška. Jeho úkolem bude pracovat na zřízení Digitální a informační agentury. Jmenovala rovněž nového státního tajemníka v Ministerstvu zemědělství. Od 1. prosince se jím stane dosavadní zástupce státního tajemníka Michal Hutňan.

Ministři a ministryně rozhodli i o vykrytí výdajů souvisejících s ruskou agresí na Ukrajině a jejími dopady na Českou republiku a dalších nezabezpečených výdajů za použití finančních prostředků z vládní rozpočtové rezervy. Například Ministerstvu obrany bude navýšen rozpočet až o dvě miliardy korun na zajištění financování strategického zpravodajství, Ministerstvo práce a sociálních věcí dostane až 34,334 miliardy na dávky důchodového pojištění, Ministerstvo průmyslu a obchodu získá dalších až 1,31 miliardy pro státní podnik DIAMO na financování útlumu těžby a na zahlazování následků hornické činnosti.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-23-listopadu-2022-201154/.

Premiér Petr Fiala se setkal s prezidentem UEFA Aleksanderem Čeferinem

Premiér Petra Fiala se ve středu 23. listopadu 2022 setkal s prezidentem Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) Aleksanderem Čeferinem a předsedou Fotbalové asociace České republiky (FAČR) Petrem Fouskem. Předmětem jednání s vrcholnými fotbalovými představiteli byl zejména sportovně-společenský model sportu a fotbalu v Evropě a spolupráce fotbalových asociací s vládou a Evropskou unií.

Hlavním předmětem jednání byl sportovně-společenský model sportu a fotbalu v Evropě. Ten je založen na pyramidálním systému a v každém státě existuje jediná národní fotbalová asociace (v Česku FAČR) odpovědná za veškeré fotbalové dění. Celá pyramida je propojena také finančně a těží z ní i malé kluby, které vychovají talentované hráče. Konkrétním příkladem je přestup českého hráče a kapitána reprezentace Tomáše Součka z SK Slavia Praha (1. liga, ČR) do anglického klubu West Ham United (1. liga, Anglie) na začátku sezony 2020/2021. Tento přestup přinesl částku 40.000 EUR malému fotbalovému klubu v Havlíčkově Brodě. Model tak motivuje i malé lokální kluby, aby se snažily mít co nejširší mládežnickou základnu. UEFA uvádí, že z celkového rozpočtu organizace se dostane 97 % finančních prostředků do nižších pater, tedy k národním organizacím a samotným klubům.

Prezident UEFA Aleksander Čeferin poděkoval premiéru Fialovi a vládě za podporu UEFA a sportovně společenského modelu po dobu českého předsednictví v Radě EU. Zejména pak za zaujatou pozici při slyšení u Evropského soudního dvora v červenci. UEFA se soudí s takzvanou Superligou, založenou v dubnu 2021, která původně čítala 12 klubů ze tří zemí. Soutěže by se účastnily pouze elitní organizace a neumožňovala by účast klubům z většiny zemí. Myšlenka superligy tak byla v přímém rozporu se stávajícím systémem solidarity, který zaručuje uspořádání UEFA.

„Česká republika podpořila ve zmiňovaném sporu UEFA, a to proto, že stávající model je funkční nejenom z ekonomického, ale hlavně sportovního a společenského hlediska. Navrhovaná změna by znamenala menší podporu amatérských a mládežnických fotbalových týmů,” uvedl předseda vlády Petr Fiala. „Solidarita a z ní plynoucí podpora mládeže, kterou stávající model zaručuje, je pro fotbal i sport obecně naprosto klíčová a je zásadním předpokladem pro výchovu talentů a podporu sportovních aktivit dětí a mládeže,“ dodává Fiala.

Sportovně-společenský model sportu přináší i další výhody. Vygenerované finanční prostředky z televizních, reklamních a marketingových práv UEFA přerozděluje zpět klubům. To zpětně umožňuje investice do výchovy mládeže, trenérů, růstu talentů a pokračování modelu.

Rozvoj systému podpory pro začínající učitele

Podle zprávy OECD Education at a Glance 2020, tvořili v roce 2018 mladí učitelé do 30 let malé procento v celkovém počtu učitelů. V České republice to bylo 4,06 %, což je pod průměrem hodnot v zemích OECD.

Stárnutí učitelské populace je tedy reálnou hrozbou pro český vzdělávací systém. Na toto téma se konal dne 15. listopadu 2022 v centrále školských odborů v Praze kulatý stůl. Tato akce byla součástí společného projektu Českomoravského odborového svazu pracovníků ve vzdělávání (ČMOS PŠ) a odborových svazů z Litvy, Lotyšska a Polska. Projekt probíhá v rámci programu Erasmus+ KA220-SCH – Partnerská spolupráce na školním vzdělávacím projektu „Rozvoj systému podpory pro začínající učitele“ (Podpora učitelů), projekt č. 2021-1-LV01-KA220-SCH-000024284.

Cílem projektu je:

1) Vytvořit rámec systémové podpory pro začínající učitele, který bude založen na potřebách učitelů a na vizích stakeholderů.

2) Podpořit začínající učitele, tvůrce vzdělávacích politik i ty, kteří jsou zodpovědní za implementaci těchto politik, a poskytnout jim informace, nástroje a metody pro zlepšení systému podpory pro začínající učitele. Tento kulatý stůl poskytne platformu pro diskusi stakeholderům ve vzdělávání z řad zástupců zaměstnanců, organizačních složek MŠMT, akademické obce, neziskového sektoru a hlavně také z řad začínajících učitelů. V rámci kulatého stolu budou představeny výsledky první a částečně i druhé fáze tohoto projektu, které se zabývaly mapováním současné problematiky začínajících učitelů v České republice.

Program kulatého stolu byl:

• Zahájení

• Úvodní slovo předsedy ČMOS PŠ, Františka Dobšíka

• Představení zprávy o situaci začínajících učitelů v českém vzdělávacím systému a výsledků dotazníkového šetření provedeného v rámci první fáze projektu

• Představení tezí zpráv zabývajících se doporučovanou legislativou, doporučovanou podporou na operativní úrovni a doporučovanými strategiemi do budoucna

• Diskuse

  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství